Novela ministerstva zdravotnictví komplikuje stovce budoucích lékařů nástup do…

Praha, 21. 8. 2017 — České zdravotnictví letos přijde asi o 100 mladých praktických lékařů. Termín, kdy se čerství absolventi mohli zařadit do oboru a na základě toho přihlásit do rezidenčního programu, skončil dříve, než vůbec dostali diplomy. Bez rezidenčního programu, který jim zajistí potřebné vzdělání a atestaci, nemohou vykonávat praxi. Děje se tak kvůli novele zákona o specializačním vzdělávání Ministerstva zdravotnictví ČR (MZČR).

Absolventi dostávají diplomy při promocích v průběhu července. Termín pro přihlášení do programu ale vypršel už 30. 6. O této podmínce nikdo nevěděl, protože ji MZČR zveřejnilo až na konci července.

„Rezidenční místa jsou jedinou šancí absolventů, jak se stát praktickými lékaři. Dotace na toto místo alespoň zčásti kryje tříletou povinnou specializační přípravu. Bez ní to zkrátka nejde. Program rezidenčních míst vyhlašuje MZČR vždy počátkem roku, kde tato podmínka nebyla. Není tedy možné splnit novou podmínku MZČR, že tak mohou učinit jen ti, kteří se přihlásí do oboru do 30. 6.,” říká doc. MUDr. Svatopluk Býma, předseda Společnosti všeobecného lékařství (SVL). Například absolventi lékařské fakulty v Hradci Králové promovali 13. a 14. 7. „Je neskutečné, že na jednu stranu MZČR tvrdí, jak nám chybí mladí praktičtí lékaři a na druhou stranu odstaví od této profese zájemce z celého jednoho ročníku absolventů lékařských fakult v ČR,” doplňuje.

Podle SVL a Mladých praktiků nebyla ještě na začátku letošního roku nikde zmínka, že letošní absolventy něco takového čeká. Samotnou informaci zveřejnilo ministerstvo na portále IPVZ až 21. 7., tedy zcela po termínu. „Zájemci o obor všeobecného praktického lékařství se nemohou jít specializovat v oboru jen do nemocnice, tam totiž akreditovaní praktici nejsou. Nemocnice, pokud jsou zařazeni do oboru jako praktičtí lékaři, je ani nepřijmou a naopak po nich žádají zaplatit příslušné stáže. Nyní hrozí, že si budou muset zvolit — pokud nebudou chtít být nezaměstnaní nebo odejít do zahraničí — jiný obor a my tak v době řídnoucích řad mladých lékařů ztrácíme další stovku,” vysvětluje doc. Býma.

Jak říká předsedkyně Mladých praktiků MUDr. Markéta Pfeiferová, příprava rezidentů je složitá, administrativně náročná a pro rezidenty i školitele nedobře placená. „Přesto je zde obrovská snaha se mladým věnovat a doplňovat tak počty praktických lékařů, kteří odcházejí do důchodu,“ říká MUDr. Pfeiferová. „To, co se nyní děje je diskriminace a je to absolutně nefér vůči letošním absolventům. Řadu z nich znám osobně, jsou to nadšení lidé, o obor se aktivně zajímali už během studií a teď to vypadá, že se namísto praxe v ordinacích půjdou zaregistrovat na úřady práce, než ministerstvo vydá k celé věci jasné stanovisko.“

Kritická situace se dotkla i MUDr. Pavla Feilhauera, který absolvoval lékařskou fakultu na 1. LF Univerzity Karlovy v Praze. „Rozhodnutí stát se praktickým lékařem u mě padlo zhruba ve 3. ročníku. Začal jsem navštěvovat odborné konference, které se oboru týkají, chodil jsme na dobrovolnou praxi do ordinace, kde bych chtěl v budoucnu pracovat. Teď nevím, co dělat. Nechci se stát chirurgem či začínat s jiným oborem. Nevím, jestli si mám hledat místo na interně,” říká Pavel Feilhauer.

SVL se ihned po zjištění problému obrátila na ministerstvo zdravotnictví s žádostí o nápravu — k té však nedošlo. „Oficiální zdůvodnění je, že ve specializační přípravě došlo vzhledem k novele zákona 95/2004 Sb. ke změnám. V oboru Všeobecné praktické lékařství se ale na rozdíl od jiných specializací nemění její název, nemění se ani výše dotace nebo její struktura,” dodává doc. Býma.

Kritickou situaci by podle praktiků řešila výjimka, podle níž by se do rezidenčního programu mohli přihlásit čerství absolventi, kteří si požádali o zařazení po 30. 6. Tedy tak jako v minulých letech. Letos dostalo všeobecné praktické lékařství celkem 100 rezidenčních míst. Dotace na jedno místo po dobu 3 let činí 1 440 000 Kč.

O SVL ČLS JEP

Odborná společnost vznikla v roce 1979. V současnosti se SVL podílí na tvorbě doporučených léčebných postupů, aktualizuje koncepci oboru, je partnerem pro jednání v dohodovacích řízeních jak o kompetencích praktického lékaře, tak o ceně jeho práce. Odborní zástupci společnosti jsou zváni ke koncepcím řady preventivních programů. V současnosti např. k programu celoplošného screeningu rakoviny tlustého střeva a konečníku a aktivitám v oblasti prevence karcinomu prsu. Řada praktiků se podílela na výzkumu odhalování karcinomu prostaty nebo např. na významné epidemiologické studii prevalence Helicobacter pylori a na dalších. SVL pořádá vzdělávací semináře pro praktické lékaře v systému celoživotního vzdělávání. Společnost vydává časopis Practicus, který vychází 10x ročně. Více informací: www.svl.cz

Před 120 lety objevil britský lékař Ronald Ross původce…

Londýn/Praha 19. října (ČTK) – Před 120 lety, 20. srpna 1897, vyřešil britský lékař sir Ronald Rosss s konečnou platností tajemství malárie. Do boje proti této nemoci se pustil s obdivuhodnou energií a vytrvalostí již v roce 1889. Začal s prověřováním nedokázané hypotézy, že malárii přenášejí komáři a moskyti.

Trvalo léta, než se mu podařilo dospět k cíli. Přes všechny trampoty a posměch ze strany nadřízených dokázal svá tvrzení, že bodne-li komár člověka, infikuje ho malárií, a nitkovité útvary, které jsou jejím původcem, procházejí v těle dalším vývojem. Bývají nasáty novými komáry a potom se v jejich žaludcích vyvíjejí až do formy, která je schopná opět malárii přenášet. Za „práce o malárii, kterými prokázal jak vzniká nemoc v organismu, čímž položil základ pro úspěšný výzkum této nemoci a metod boje proti ní“ mu byla v roce 1902 udělena Nobelova cena za lékařství a fyziologii.

jb sat

Vláda bude projednávat návrh zákazu posílat malé děti do…

Praha 18. srpna (ČTK) – V Česku by mohl od roku 2023 platit zákaz posílat děti do tří let do ústavů. Od roku 2025 by pak nemělo být možné dávat do ústavních zařízeních děti do sedmi let. Dětské domovy by měly patřit mezi sociální služby a péči o ohrožené děti by místo tří resortů mělo mít na starosti jen ministerstvo práce. To se změnami počítá ve svém návrhu úpravy zákonů, který by měla v pondělí projednávat vláda. Výhrady k záměru mají ministerstva školství a zdravotnictví i další resorty a také většina krajů.

Česko za velký počet dětí v ústavech a roztříštěnost péče mezi resorty práce, školství a zdravotnictví kritizoval Výbor OSN pro práva dítěte i další organizace. Podle asociace Dítě a rodina je ČR poslední zemí v Evropě, kde je možné do ústavu dávat děti do tří let. Se zákazem počítala strategie péče, kterou v roce 2012 schválila tehdejší vláda. Podle tohoto dokumentu se děti do tří let neměly do ústavů posílat už od roku 2014, děti do sedmi let pak od roku 2016.

„Nová právní úprava povede postupnými kroky k úplnému zákazu umístění dítěte mladšího sedmi let do zařízení kolektivní péče. U dětí, které nemohou vyrůstat ve své vlastní rodině, bude využita jako alternativa náhradní rodinná péče,“ uvedlo ministerstvo práce v návrhu. Podotklo, že výzkumy prokázaly negativní dopad pobytu v ústavu na vývoj dětí. Připomíná i to, že vlády za posledních deset let sice schválily řadu dokumentů, které s přeměnou systému počítají, proces se ale pořád odkládá.

Plán se zákazem umisťování malých dětí do ústavů a sjednocením péče projednával kabinet od prosince třikrát. Se záměry nakonec souhlasil a uložil ministerstvu práce navrhnout změny legislativy, které se ale už do voleb neprosadí.

Podle návrhu ministerstva práce by reformu péče měla provázet úprava či zrušení 15 norem a vyhlášek. Nová pravidla by měla začít platit od roku 2021, bylo by ale přechodné období. Děti do jednoho roku by se tak do ústavů nesměly posílat od roku 2022, děti do tří let od roku 2023 a do sedmi let od roku 2025.

Odborníci na pomoc ohroženým dětem vzdálené termíny kritizují. Podle nich tak budou muset ústavy projít a strávit v nich část dětství ještě tisíce chlapců a děvčat. Podle zástupců organizací pro děti a rodiny Sobotkova vláda promeškala jedinečnou šanci k reformě péče. Všechna tři ministerstva totiž řídila jedna strana – ČSSD. Ministři a ministryně se tak mohli snadněji dohodnout.

Návrh počítá s tím, že by ústavní zařízení patřila od roku 2021 mezi sociální služby. Existovaly by domovy pro děti od sedmi do 18 let. Chlapci a děvčata v tísni by v nich mohli pobývat nejvýš tři roky, doba by se ale dala o další tři roky prodloužit. Děti by chodily do spádové školy. Zařízení by se mělo postarat i o postižené.

Rodiče by v některých případech za stravu a péči platili. Maximální výši úhrady stanoví vyhláška. Odměny pěstounů by se podle návrhu měly pravidelně valorizovat. V zákoně by tak už nebyly pevné částky, ale určitý násobek průměrné mzdy. Vzniknout by měla skupina přechodných pěstounů pro větší či handicapované děti nebo pro víc sourozenců.

S převodem mezi sociální služby by se změnilo financování. Peníze z resortů školství a zdravotnictví na péči by dostalo ministerstvo práce. Prostředky by pak poskytlo krajům. S útlumem nynějších dětských domovů by se suma dala využít na prevenci. Podle autorů terénní práce s rodinou vyjde měsíčně v průměru asi na 6800 korun, pobyt v náhradní rodině na 16.500 korun, v klokánku na 20.100 korun, v dětském domově pro starší děti na 42.500 a v kojeneckém ústavu na 47.500 korun. Na péči o ohrožené děti se ročně vydá kolem 8,2 miliardy, z toho zhruba 4,3 miliardy putují do ústavů.

Navrhované změny péče mají řadu odpůrců. Patří k nim i někteří poslanci sociálního výboru. Podle nich dítě potřebuje hlavně odbornou péči, kterou zajistí kvalitní ústav. Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) už dřív řekla, že v Česku se bere víc ohled na zájmy zaměstnanců ústavních zařízení než na zájem dětí. Někteří kritici ale poukazují i na to, že s převodem pod sociální služby pracovníkům citelně spadne výdělek. Ve školství a zdravotnictví jsou totiž příjmy vyšší. Kojenecké ústavy dokázal zrušil zatím jen Zlínský kraj, a to loni od září. Pro děti do tří let zajišťuje pěstouny.

ktk mha

Lékárníci kritizují přeřazení dvou léků mezi vydávané na předpis

Praha 18. srpna (ČTK) – Česká lékárnická komora (ČLK) kritizuje přeřazení dvou léků s dextrometorfanem ve formě pastilek mezi vydávané pouze na předpis. Lékárny se na změnu podle ní nemohly předem připravit, informovala dnes komora v tiskové zprávě. V jiné formě navíc léky zůstávají volně prodejné. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) v úterý změnil výdej léků zneužívaných kvůli halucinogenním účinkům. Podle mluvčí Lucie Přinesdomové se podrobněji zaměřil i na sirupy s touto látkou, která patří mezi opioidy.

Lékárníkům vadí, že dostali zprávu o změně u tablet Stopex a pastilek Vicks Meddex s medem až v den, kdy vešla v platnost. „Pohotovostní lékárny s nočním provozem tak dokonce neměly žádnou šanci ji oficiálně získat. Takový způsob informování státním orgánem je z pohledu komory naprosto neakceptovatelný. Změně způsobu výdeje musí vždy předcházet její zveřejnění v dostatečném časovém předstihu,“ uvedla mluvčí komory Michaela Bažantová.

Podle mluvčí SÚKL nebylo možné lékárníky informovat dříve než v úterý, protože nejprve se museli výrobci léků vzdát možnosti odvolání proti rozhodní ústavu. Potom prý samy firmy lékárny informovaly e-mailem. Zároveň ale bylo nutné změnit způsob výdeje rychle, protože v poslední době se objevilo mnoho případů jejich zneužití.

Lékárníkům také vadí, že další formy léků s dextrometorfanem jako jsou sirupy zůstaly volně prodejné. SÚKL ale o jejich zneužívání podle Přinesdomové žádné informace nemá. Firmy, které je v Česku prodávají, mají povinnost případná podezření pečlivě sledovat.

Tablety a pastilky s dextrometorfanem měly být podle ČLK zařazeny raději do kategorie výdeje bez lékařského předpisu s omezením počtu balení jako například léky s pseudoefedrinem. Podle Přinesdomové je ale riziko u léků, kterých se změna týká, už u jednoho balení.

Pokud je lék užíván podle doporučeného dávkování, je bezpečnou léčbou suchého kašle. V případě nerespektování dávkování se ale může objevit například euforie, nekontrolovatelný smích, pocení, ale také nauzea a zvracení, zkreslené vnímání reality či paranoia.

Léčivá látka dextromethorfan patří mezi opioidy a používá se k léčbě suchého, dráždivého a neproduktivního kašle u dětí, dospívajících a dospělých. V malém množství obvykle nemá žádné vedlejší účinky. Všechny léky s touto účinnou látkou byly dosud v lékárnách vydávány bez lékařského předpisu.

van mal

Ajurvédou proti diabetu. Nový bylinný doplněk stravy pomáhá snižovat…

Brno, 18. 8. 2017 (AIMIL Pharmaceuticals)

Novinkou na českém trhu je bylinný doplněk stravy upravující hladinu cukru v krvi. Složení výrobku BGR-34EU vychází z indického tradičního lékařství ajurvédy. Pomáhá zejména cukrovkářům, kteří jej mohou užívat souběžně s klasickými léky i inzulínem.

Pokud by počet diabetiků v Česku přibýval podobným tempem jako nyní, bude podle Diabetické asociace ČR v roce 2035 postižen cukrovkou každý desátý člověk. V Indii jsou tato čísla ještě vyšší, proto se stal boj s diabetem součástí vládního programu. A právě z Indie pochází nový bylinný doplněk stravy BGR-34EU, který významně pomáhá při regulaci hladiny cukru v krvi. „Zkratka BGR znamená Blood Glucose Regulator, tedy regulátor krevní glukózy. Číslo třicet čtyři pak značí množství rostlinných složek, které výrobek obsahuje. Doplněk stravy je čistě přírodní, jedná se o ajurvédský produkt, jenž vychází z tradičního indického lékařství starého pět tisíc let,“ objasňuje Martin Kozák, zástupce firmy Aimil Pharmaceuticals pro Evropu. V Česku byl indický doplněk stravy představen letos poprvé v Luhačovicích na konferenci při příležitosti třiapadesátého ročníku Diabetologických dnů.

Ajurvéda je v překladu nauka o životě a představuje nejstarší zdokumentovaný lékařský systém o zásadách zdravého způsobu života. Ajurvédská medicína nabízí celostní pohled na tělo a jeho potíže. Zastává myšlenku, že správnou stravou a pravidelným užíváním bylin se člověk může zbavit všech zdravotních obtíží i dlouhodobých onemocnění, jako je právě cukrovka. „Doplněk stravy BGR-34EU je nápomocný zejména u osob s diabetem. Jeho výhodou je, že se může užívat souběžně s jinými léky i spolu s inzulínem. Hodí se také jako preventivní opatření pro pre-diabetiky, osoby s poruchou glukózové tolerance nebo pro osoby s nadváhou,“ vysvětluje MUDr. Tomáš Sláma, lékař ze společnosti Aimil Pharmaceuticals. Bylinný doplněk je vhodný též pro vegetariány i vegany a neobsahuje žádná barviva ani sladidla. Základem doplňku stravy BGR-34EU jsou extrakty z účinných rostlin, mezi kterými jsou například dřišťál osinatý, křídlok vakovitý, gymnéma lesní, mořena srdčitá, pískavice řecké seno nebo chebule srdčitá.

Doplněk stravy, který pomáhá regulovat hladinu krevního cukru, pochází z dílny indické firmy Aimil Pharmaceuticals. Firma se zabývá výrobou a prodejem vlastních ajurvédských produktů. Kromě doplňků stravy upravujících krevní cukr vyrábí také gel Purodil_EU, jenž pomáhá bojovat s akné a dalšími problémy s pletí, nebo doplněk stravy Amytrol_EU ke snížení cholesterolu.

Aimil Pharmaceuticals

Aimil Pharmaceuticals India je druhá největší firma na světě, vyrábějící ajurvédskou medicínu. Byla založena 30. listopadu 1984 a jejím zakladatelem a předsedou je K. K. Sharma. Z velmi skromných začátků v roce 1985 společnost učinila velké skoky a rozvíjí se jako jedna z předních společností v ajurvédských bylinných lécích a doplňcích stravy. Centrála pro Evropu, Aimil Pharmaceuticals EU, vznikla v roce 2016 a sídlí v České republice v Brně. Jejím hlavním úkolem a zaměřením je zabezpečit obchod, marketing a komunikaci v rámci celé Evropy. Aimil EU využívá plně všech znalostních, výzkumných a výrobních kapacit v Indii, přebírá, registruje, notifikuje a upravuje ajurvédské doplňky stravy pro Evropu a Evropskou Unii. Aimil Pharmaceuticals EU na evropském trhu nabízí ajurvédské produkty a doplňky stravy.

Kontakt:

MUDr. Tomáš Sláma

AIMIL Pharmaceuticals EU s.r.o.
www.bgr34.cz

tel.: +420 544 425 532

Studie: Děti málo pijí, zapomínají se napít u snídaně…

Praha 17. srpna (ČTK) – Děti ve školním věku mají nedostatečný příjem tekutin. Jejich rodiče to často podceňují a nepřipomínají jim, že by se měly napít ráno při snídani a také dopoledne ve škole. Ukázaly to výsledky několika studií Společnosti pro výživu a AquaLife Institutu, kterých se v letech 2007 až 2016 zúčastnilo přibližně 5700 dětí ve věku od 4 do 18 let. Podle nich pijí desetileté až čtrnáctileté děti v průměru jen zhruba tři čtvrtiny množství tekutiny, kterou by měly přijmout, řekl dnes novinářům předseda společnosti Petr Tláskal.

Odborníci tvrdí, že by děti měli na kilogram své váhy vypít až pětkrát víc tekutin než dospělí. Kolem deseti let věku by měly vypít alespoň 250 ml tekutin ráno a dalších minimálně 400 ml v průběhu dopoledne. Celkem by se měly napít alespoň šestkrát za den. Deset procent desetiletých dětí ale přijme jen polovinu množství, které by měla denně vypít. Ve škole jsou potom často dehydrované, což může mimo jiné vést ke zhoršené schopnosti soustředění.

Děti podobně jako senioři většinou nemají intenzivní pocit žízně, která bývá projevem nedostatku vody v organizmu. Dehydratace přitom působí škodlivě na zdraví. Pokud je závažná, vede postupně k suchosti sliznic, omezení tvorby potu a moče, zrychlení srdeční činnosti, snížení krevního tlaku, selhání krevního oběhu a životních funkcí.

Základem prevence je dostatečný pitný režim, který je nutné dětem připomínat. Pravidelné a vhodné pití podporuje všechny životně důležité funkce organizmu. Jeho fyziologickým potřebám by měl odpovídat i výběr nápojů, uvedl Tláskal. Mezi vhodné tekutiny patří přírodní pramenitá voda doplněná o přírodní minerálky. Podle něho studie prokázala, že děti zejména ve školách častěji pijí slazené nápoje.

Zhruba tři čtvrtiny nápojů, které děti zkonzumovaly doma, byly slazené. Ještě o něco více sladkých tekutin vypily prý ve škole. Celková konzumace cukrů byla ve všech věkových skupinách podstatně vyšší, než je doporučováno, řekl Tláskal. Cukry by měly tvořit méně než deset procent celkového energetického příjmu.

Redukovat příjem cukrů u dětí je cílem takzvané pamlskové vyhlášky, která na školách od ledna zakázala prodávat nezdravé potraviny a nápoje. Vyhláška s parametry pro povolený sortiment se stala terčem kritiky, protože podle potravinářů i některých ředitelů škol požadavky nesplňuje většina běžných potravin. Z lékařského hlediska má ale tato vyhláška podle Tláskala smysl. Průzkum společnosti AquaLife Institut zjistil, že 16 procent z 289 dotázaných dětí na 1. stupni základních škol omezilo příjem slazených nápojů ve škole a nahradilo je neslazenou vodou.

ptd mal

Veterináři nechtějí povolit trávení divočáků kvůli moru

Praha 17. srpna (ČTK) – Povolení umisťování otrávených návnad pro divočáky v zamořené zlínské oblasti, po čemž volali někteří odborníci, veterináři neplánují. Chtějí ale umožnit chytání prasat do klecí, sdělil dnes ČTK zástupce tiskového mluvčího Státní veterinární správy (SVS) Petr Majer.

Podle něj usmrcování prasat pomocí jedu neumožňuje platná legislativa. Při výskytu afrického moru prasat umožnili veterináři lovcům rozšíření střelby, například na možnost střílet z automobilů. Nikdy se to ale netýkalo trávení zvířat. „Nejedná se o přijatelnou metodu z hlediska welfare. S metodou navíc nejsou dostatečné zkušenosti – žádná evropská země ji dosud ke snížení populace divokých prasat nepoužila. Instalace návnad by představovala riziko pro zvířata i lidskou populaci v poměrně hustě osídlené oblasti,“ dodal Majer.

V současnosti připravují veterináři mimořádné veterinární opatření, kterým by umožnili odchyt divokých prasat v zamořené oblasti, což je nyní pod pokutou zakázané.

Oblast ohniska nákazy africkým morem prasat na Zlínsku, do které je zakázán vstup, se ode dneška rozhodnutím hejtmana Jiřího Čunka (KDU-ČSL) zmenšila. Dotčené území tak nyní přesně nekopíruje správní obvody ani katastry obcí. Jeho hranice ale věrně kopírují pachové a na některých místech elektrické ohradníky rozmístněné v předchozích týdnech. Zároveň jde o reakci na očekávaný velký počet návštěvníků Barum Czech Rally, která se na Zlínsku pojede příští týden.

První dva uhynulí divočáci, u kterých se později potvrdila nákaza africkým morem prasat, byli nalezeni 21. a 22. června na kraji Zlína. Dosud byla choroba potvrzena u 90 divokých prasat. Počet nalezených uhynulých prasat na Zlínsku však činí 159 kusů. „Obecně lze zvýšený počet nalezených uhynulých prasat ve Zlínském kraji přičíst tomu, že celá infikovaná oblast je opakovaně cíleně prohledávána za účelem nalezení pokud možno všech uhynulých kusů, což se za ‚normálních‘ okolností neděje. Do celkového počtu jsou zahrnuty i nálezy ze sousedních okresů Zlínského kraje, tedy mimo zamořenou oblast,“ vysvětlil Majer.

U negativních vzorků podle něj jde většinou o selata. „Je velmi pravděpodobné, že velká část z nich uhynula po úhynu bachyně, na nichž jsou mláďata závislá, šest selat bylo usmrceno při srážce s autem. Stejným dopravním prostředkem či vlakem byla sražena také další tři dospělá prasata, jeden další kus byl nalezen uhynulý po předchozím postřelení,“ dodal. U mnoha z nich nelze příčinu smrti určit, protože jsou již rozložená. Chorobu přenášejí volně žijící zvířata, pro lidi není nebezpečná.

drh mal

Desetiletá Indka, kterou zneužíval strýc, porodila děvčátko

Dillí 17. srpna (ČTK) – V Indii porodila děvčátko desetiletá dívka, kterou sexuálně zneužíval strýc. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC. Indický Nejvyšší soud jí minulý měsíc zakázal podstoupit interrupci kvůli vysokému stupni těhotenství.

Děvče si před měsícem stěžovalo na silné bolesti břicha, rodiče ji proto odvezli do nemocnice. Lékaři následně zjistili, že dívka je v 32. týdnu těhotenství. Podle soudu by však jeho přerušení bylo pro dívku příliš riskantní.

Dítě přišlo na svět císařským řezem. Rodiče dívce řekli, že má vypouklé břicho, protože má v žaludku obrovský kámen. Dívka tedy nevěděla, že prodělala porod. Matka i novorozenec jsou v pořádku.

Sexuální zneužívání dětí je podle ochránců lidských práv v Indii poměrně rozšířené, ale v konzervativní společnosti je považováno za tabu. Děti bývají oběťmi hlavně svých příbuzných, což jen zvyšuje strach zneužívaných se se zločinem svěřit úřadům.

nes spr

Ústecký kraj převezme Lužickou nemocnici k polovině příštího roku

Ústí nad Labem 17. srpna (ČTK) – Ústecký kraj převezme Lužickou nemocnici v Rumburku k polovině příštího roku. Základní zdravotnickou péči chce zachovat a zařízení modernizovat. Novinářům to dnes po jednání radních řekl hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM).

Kraj nyní řeší, zda převede nemocnici přímo pod správu Ústeckého kraje nebo rovnou pod svou příspěvkovou organizaci Krajská zdravotní (KZ). Podle hejtmana by byl zřejmě jednodušší převod rovnou pod Krajskou zdravotní, která už spravuje pět nemocnic. Hejtmanství zatím nechce zveřejnit částku, kterou za nemocnici zaplatí. „Není vysoká,“ řekl k tomu hejtman.

Rumburk vlastní 99,99 procenta akcií Lužické nemocnice, která zajišťuje zdravotní péči pro celý Šluknovský výběžek, kde žije zhruba 55.000 obyvatel. Město se nyní snaží získat poslední akcii, aby mohlo prodat kompletní balík.

Město se rozhodlo nabídnout svou nemocnici kraji kvůli problémům s financováním. V roce 2013 se hospodářský výsledek propadl do ztráty přes 12 milionů korun, o rok později už byla ztráta 16 milionů, v roce 2015 činila opět 12 milionů a loni 15 milionů korun. Nemocnice sídlí na dvou místech, podle hejtmana by bylo nejlepší oddělení přestěhovat do jednoho areálu a ten modernizovat. Nejbližší nemocnice na české straně je v České Lípě, leží od Rumburka 35 kilometrů, a v Děčíně vzdáleném 42 kilometrů.

fir kš

Čím dál víc rodičů považuje péči o mléčné zuby…

Praha 17. srpna (ČTK) – Povědomí rodičů o tom, jak je důležité pečovat o první zuby dětí, se lepší. Zatímco dříve převažoval názor, že na mléčných zubech nezáleží, protože stejně vypadnou, v průzkumu společnosti AguaLife Institut letos v červenci označilo péči o tyto zuby 98 procent rodičů za důležitou. Výsledky průzkumu dnes představili novinářům zástupci AguaLife Institutu a projektu Dětský úsměv.

Podle průzkumu si 85 procent rodičů žáků 1. stupně základní školy myslí, že by se děti měly vzdělávat v oblasti zubního zdraví ve školách. Zhruba dvě třetiny rodičů by přitom upřednostnily dlouhodobý preventivní program a 72 procent praktický preventivní program. Školy však na takové programy nemají dostatek peněz a opakovaně naráží na problém, kdo je zaplatí, řekla ředitelka projektu Dětský úsměv Hana Zallmannová.

Pokud mají rodiče vydat peníze za nějakou aktivitu nad rámec výuky, upřednostňují často výlety, sportovní a kulturní akce. Z preventivních programů je zájem o zubní zdraví až za programy zaměřenými na drogy, kouření a gamblerství. „Přitom roční náklady na jedno dítě jsou jen 300 korun,“ uvedla dentální hygienistka a lektorka Dětského úsměvu Vendula Jaklová.

Zallmannová upozornila, že v ČR se za plomby z veřejného zdravotního pojištění vydá ročně 1,5 miliardy korun, což znamená, že pojišťovny platí pět milionů plomb ročně. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která má zhruba 5,9 milionu pojištěnců, hradí zubařům na amalgámovou plombu 270 korun. Podle mluvčího Oldřicha Tichého se náklady VZP za tyto plomby pohybují kolem 750 milionů korun ročně. Na prevenci tak údajně nezbývají peníze.

Zubaři si také dlouhodobě stěžují, že pojišťovny náročnost ošetření zkažených zubů finančně podhodnocují. Podle Zallmannové činí průměrné hodinové náklady stomatologické praxe 1500 korun, za opravu zubního kazu u dítěte do šesti let pojišťovny vyplácí kolem 350 korun. Zubař by tak měl stihnout ošetřit více než čtyři dětské pacienty se zubním kazem za hodinu, což není reálné, dodala.

Odborníci zdůrazňují, že čistý zub se v drtivé většině případů nezkazí. Příčinou vzniku kazu je špatně odstraňovaný plak v důsledku špatného čištění zubů. První návštěva u zubaře má být nejpozději do 12 měsíců věku dítěte, pak každého půl roku. Díky pravidelným návštěvám by si dítě mělo na prostředí ordinace zvyknout, a pokud později opravdu bude nutné zub vrtat, nemělo by se už tolik bát.

Zubní kaz má v Česku polovina pětiletých a dvě třetiny dvanáctiletých dětí. Příčinou je podle lékařů právě zanedbaná prevence. Například v Německu jsou návštěvy dentální hygieny dětem mezi 6. a 18. rokem dvakrát ročně hrazeny pojišťovnami. Průzkum společnosti AquaLife Institut ale ukázal, že v ČR to stále polovina rodičů dětí na 1. stupni základních škol považuje za zbytečné.

ptd mha