Včelí produkty pomáhají. Poradí si s opary i záněty močových…

Vrbno pod Pradědem, 14. září 2017

V podzimních měsících většina z nás hojně využívá vlastností medu při nachlazení a bolestech v krku. Známý je také jeho pozitivní vliv na trávení či využití propolisu v kosmetice. Med a další včelí produkty si však umějí poradit s daleko závažnějšími a nepříjemnějšími zdravotními problémy, jakými jsou například opary, záněty močových cest, bolestivá menstruace nebo menopauza. Podívejte se na tipy, s jakými dalšími zdravotními neduhy vám mohou včelí produkty pomoci.

Medem a propolisem proti oparům a paradentóze

Včely sbírají kromě pylu z květů také pryskyřici, do které přidávají výměšky ze svých žláz. Vzniká tak látka zvaná propolis, kterou včely využívají jako stavební a ochranný materiál, například k vystýlání a vyztužení buněk plástů. Jeho desinfikující a další vlastnosti z něj udělaly uznávanou přírodní látku již za dob starých Egypťanů. Propolis funguje jako anestetikum i antibiotikum, navíc je to silný antioxidant, jenž obsahuje široké spektrum vitamínů B. Dovede též výborně stimulovat lidský imunitní systém a podporuje hojení ran. Využívá se proto často při kožních potížích a skvěle funguje i na opary, které nás nejčastěji trápí právě v podzimních měsících. Opar se doporučuje již v začátcích, kdy rty brní či svědí, potírat tinkturou z propolisu, popřípadě přímo propolisem. Pokud se puchýřek i přesto stačí vytvořit, tinktura jej pomůže vysušit. Stejně dobře funguje rovněž med, který urychluje dobu hojení. Ujistěte se však, že se jedná o kvalitní a tepelně neupravovaný med, ideálně přímo od včelaře. Pokud trpíte na opary často, podívejte se po tyčince na rty s přídavkem propolisu.

Propolisové roztoky pomáhají také v boji s paradentózou a poradí si i s aftami. Při potížích se zápachem z úst nebo citlivostí zubů jsou vhodné zubní pasty s propolisem. Tinktura z propolisu pomáhá i na popáleniny či drobná poranění kůže, akné a ekzémy.

Mateří kašička tlumí příznaky menopauzy i bolestivou menstruaci

Mateří kašičku produkují včelí dělnice svými hrtanovými žlázami. Kašičkou pak krmí svou královnu a larvy. Mateří kašička obsahuje celý komplex vitamínů B a ve stopovém množství také vitamíny C, A, E a D. Jsou v ní rovněž obsaženy látky potlačující rozmnožování bakterií a virů, aminokyseliny a množství minerálních látek. Mateří kašička stimuluje látkovou výměnu, normalizuje krevní tlak, posiluje cévní systém a má pozitivní vliv na srdce a imunitu. Ženám pomáhá především s gynekologickými problémy a poradí si zejména s nepříjemnými projevy menopauzy. „Včelí produkty se osvědčily jako skvělý pomocník při tlumení příznaků menopauzy. Mateří kašička pomáhá srovnat hladinu estrogenu, jelikož obsahuje látky, které jsou podobné ženským hormonům. Včelí produkty potlačují nepříjemné projevy menopauzy, jakými jsou například známé návaly horka a potu, bušení srdce, náladovost nebo únava,“ vysvětluje Petr Galle ze společnosti Vegall Pharma, jež ženám nabízí přírodní preparáty Sarapis plus a Sarapis Soja s vysokým obsahem mateří kašičky.

Mateří kašička může být nápomocná též při bolestivé menstruaci a při nepravidelném menstruačním cyklu. Je to především díky vysokému obsahu vitamínů skupiny B. Produkty s mateří kašičkou se doporučuje začít užívat v nastávajících chladnějších měsících, protože v podzimním a zimním období bývá menstruace silnější a delší.

Medovou kúrou proti podzimní depresi i zánětům močových cest

Pravidelná konzumace medu může být prevencí i léčebnou kúrou mnoha neduhů. S chladnějším počasím přicházejí například záněty a infekce močových cest. V jejich případě se osvědčily medové nápoje – stačí rozpustit 2 velké lžíce medu ve vlažné vodě, přidat trochu skořice a vypít nalačno. V případě již propuknutého zánětu je dobré nápoje popíjet několikrát za den. Při problémech spíše neurotického charakteru, jakými jsou nespavost, nervozita, podrážděnost nebo neklidný spánek, je vhodné med užívat spíše večer před spaním. Působí dobře i na podzimní deprese a špatnou náladu. Med se doporučuje rozpustit ve vlažném mléce, jeho zklidňující účinek je tak dlouhodobější.

Med také pomáhá čistit organismus od usazenin a volných radikálů. Čistí cévy, čímž přispívá k prevenci civilizačních chorob, jakými jsou například kardiovaskulární nemoci. Obsahuje látku acetylcholin, která rozšiřuje drobné cévy, a tím snižuje krevní tlak. Při denním užívání medu klesá hladina tuku v krvi, zvláště takzvaného špatného cholesterolu.

INFOBOX: Apiterapie – léčba včelími produkty

Apiterapie je léčba člověka s pomocí včel a jejich produktů. Používá se jako léčba konkrétních problémů i jako prevence. Využívají se všechny včelí produkty a někdy dokonce i samotné včely. Nejčastěji se k léčení používá med, propolis, mateří kašička, ale také pyl a včelí jed. Léčí se též pomocí vdechování teplého vzduchu z úlu, tato terapie pomáhá s astmatem, alergiemi či bronchitidou. Objevitelem apiterapie je doktor Philipp Terč, který trpěl revmatismem a při pobodání včelou zjistil, že mu včelí jed pomohl ulevit od příznaků. Na počest dne jeho narození vyhlásila Světová apiterapeutická společnost 30. březen Světovým dnem apiterapie.

O společnosti Vegall Pharma, s. r. o.

Firma VEGALL Pharma, s. r. o., vznikla v roce 2005 transformací ze společnosti Pavel Galle, Vegall. Jejími zakladateli jsou Petr a Pavel Galle, kteří podnikali v oboru zásobování lékáren již od roku 1995. V roce 1998 se jim podařilo úspěšně zahájit spolupráci s rakouským výrobcem doplňků stravy se včelími produkty. Ve spolupráci s rakouskými a českými lékaři pečlivě vybírají a vytvářejí nové přípravky, které uvádějí na trh. Ne o každém preparátu, který je v současnosti v českých lékárnách, lze říci, že by prošel tak náročnými testy kvality, vlastností a původu složek, které Vegall Pharma vyžaduje u vlastních přípravků. Jejich produkty již roky pomáhají ženám a mužům a jsou ověřenou zárukou kvality a bezpečnosti. Na trhu nabízí například přípravky Sarapis plus a Sarapis Soja, s obsahem včelích produktů a sóji, které přináší pomoc pro tělesnou a psychickou pohodu žen. Pomáhají ženám nejen v období klimakteria, ale také v období před a po menopauze, kdy příznivě působí na hormonální rovnováhu žen.

Kontakt

Petr Galle

VEGALL Pharma, s.r.o.

Železná 63

793 26 Vrbno pod Pradědem

tel.: 554 751 071

e-mail: poradna@vegall.cz

web: www.vegall.cz

http://www.prirodazenam.cz

Mezinárodní den Alzheimerovy choroby se blíží

Praha, 14. 9. 2017 (Botticeli)

21. září si připomínáme Mezinárodní den Alzheimerovy choroby, kterou na světě trpí přibližně 40 milionů lidí. Alzheimerova choroba (ACH) poškozuje část mozku, která řídí paměť, myšlení a jazykové schopnosti. V současné době je tato choroba nejčastější příčinou demence. Postihuje téměř třetinu lidí starších 80ti let. S tím jak populace stárne, stoupá i počet takto nemocných. Včasná diagnóza může pacientovi i rodině dosti ulehčit. Otestovat se přitom můžete např. i v odborně vyškolených lékárnách, jak na následujících řádcích zmiňuje PharmDr. Petra Kolářová z chrudimské BENU lékárny.

Dříve byla demence považována za průvodní jev stárnutí – odsud název stařecká či senilní. Demence však není normální součástí stárnutí. Je vždy důsledkem poškození mozku chorobou, poraněním, otravou apod.

Každý z nás občas něco zapomene – jméno kolegy, telefonní číslo, kam položil klíče – a vzpomene si později. To je normální. Lidé trpící Alzheimerovou chorobou zapomínají častěji a nevzpomenou si ani později. Právě poruchy paměti jsou prvními příznaky, které může okolí člověka s „Alzheimerem“ pozorovat. Nemocný má potíže se zapamatováním nedávných událostí, zatímco staré věci si obvykle pamatuje velmi dobře.

Nemoc začíná nenápadně a pomalu se zhoršuje. Postihuje každého člověka jinak. Projevy nemoci jsou ovlivněny osobností nemocného, jeho kondicí a životním stylem, které měl před vypuknutím nemoci. V počátečním stadiu je nemocný do značné míry soběstačný. Zhoršuje se mu paměť, hlavně krátkodobá, ztrácí zájem o koníčky a jiné oblíbené činnosti, objevují se potíže s rozhodováním, obtížně se orientuje v nových situacích. Pacient se hůře vyjadřuje a hledá slova, používá opisy – to, jak s tím odemykám dveře… Postupně má problémy s orientací v čase i prostoru. Tyto první příznaky jsou často podceňovány a jsou považovány za součást stárnutí.

Jak nemoc postupuje, dochází k výraznému zhoršení paměti a nemocný není schopen žít bez pomoci. Potřebuje prakticky trvalý dohled. Přestává být soběstačný nejprve při složitějších činnostech
vaření, řízení automobilu, nákup, úklid…) a později i při jednodušších úkonech sebeobsluhy – jídlo, osobní hygiena atd. Často se objevuje inkontinence. Mohou se vyskytnout poruchy chování, bludy či halucinace.

V pozdním stadiu lidé s demencí již nepoznávají své příbuzné a přátele, nejsou schopni se vyjádřit, neudrží moč ani stolici. Omezuje se jejich pohyblivost, často končí upoutáni na lůžko. Mohou se objevit potíže s polykáním.

Péče o pacienty s Alzheimerem je velmi náročná. Pokud je to možné, je vhodné ji rozdělit mezi více pečujících osob, případně využít pečovatelskou službu či denní stacionář.

U Alzheimerovy choroby je velmi důležitá včasná diagnóza. Umožní nemocnému i jeho okolí pochopit nejen změněné chování pacienta, ale i naplánovat budoucnost a zařídit vše potřebné pro dobu, kdy se nemocný nebude umět samostatně rozhodovat. Pomocí testů se dá odlišit tzv. mírná kognitivní porucha, která může mít léčitelné příčiny (deprese, přepracování aj.) Pokud nemocný nechce navštívit lékaře, může se o radu či přímo k otestování obrátit na kontaktní místa České alzheimerovské společnosti (kontakty na www.alzheimer.cz), případně na některou z lékáren zapojených do projektu Poradenství a péče o pacienty s Alzheimerovou chorobou (více na www.lekarnici.cz )

V současné době nedokážeme ACH vyléčit nebo zastavit. Máme však k dispozici doporučení a léky, které zmírňují některé příznaky a mohou oddálit zhoršení demence. Tyto léky je zapotřebí nasadit včas, proto je vhodné při výskytu neobvyklých příznaků neodkládat vyšetření u lékaře.

Použitá literatura:

Česká Alzheimerovská společnost, o.p.s., Na pomoc pečujícím rodinám, Dopisy, Péče o pacienty s kognitivní poruchou

Sny se někdy plní jako houby po dešti

Plzeň, 14. září 2017 (SeneCura) – Plzeňský domov pro seniory (SeniorCentrum) v Papírnické ulici na Východním předměstí změnil před necelým půlrokem majitele. Nyní patří do rakouské skupiny SeneCura, jejíž filozofií je, kromě jiného, zavádět postupně ve všech svých domovech v Česku speciální programy. „Je pro nás velmi důležité, aby se klienti cítili v našich domovech dobře. Proto jsme začali seniorům třeba plnit „roční“ přání,“ říká ředitel plzeňského SeniorCentra Tomáš Černický.

Plnění přání však dělá radost nejen klientům, ale i personálu SeniorCentra. A tak se tento týden povedlo aktivizačním pracovníkům splnit sen Marie Kopáčkové. Její největší vášní je houbaření, ale už ani nedoufala, že by ještě někdy mohla sbírat houby. „Uvědomili jsme si, jak je taková obyčejná věc, jako sbírání hub, pro naše seniory, kteří jsou často na vozíčku nebo špatně chodí, téměř nemožná. A to bychom nebyli my, abychom nevymysleli pro klienty nějakou tu kulišárnu,“ usmívá se aktivizační pracovnice Kateřina Ozimá.

Když tedy tento týden zapršelo, přinesla její kolegyně Kateřina Milá košík plný vlastnoručně nasbíraných hub a ostatním bylo hned jasné, co s nimi provedou. „Rychlostí blesku jsme je pomocí párátek „zasázeli“ na zahradě našeho SeniorCentra, ostatní zavolali nejen Marii Kopáčkovou, ale i další seniory. Bylo úžasné pozorovat, jakou radost prožívají, když mohou třeba i na vozíčku hledat a sbírat houby,“ vzpomíná další z trojice aktivizačních pracovníků plnících přání, Jakub Helma. Klientka Jaroslava Musilová s úsměvem na tváři dodává: „To byste nevěřili, ale já ty houby vážně hledala. I když byly napíchaný na párátkách!"

Co si klienti nasbírali, to si také hned s chutí snědli. „Společně jsme houby očistili a smaženice byla pro klienty jasnou volbou. Po dlouhé době si tak mohli opět vychutnat tuto sezónní pochoutku,“ popisuje Kateřina Milá. „Tak takovou dobrotu jsem nejméně tři roky neměl. Moc jsem si pochutnal,“ okomentoval to Oldřich Smolík. „Připravili jste nám moc krásný den!“ dodala dojatá Marie Kopáčková. A personál SeniorCentra v Plzni se již těší na plnění dalších snů.

O skupině SeneCura
SeneCura byla založena v roce 1998 a patří v Rakousku k hlavním poskytovatelům péče. Od dubna 2015 je součástí francouzské skupiny Orpea, která se 775 pečovatelskými a zdravotnickými zařízeními a téměř 80 000 lůžky ve Francii, Belgii, Německu, Španělsku, Itálii, Švýcarsku, Číně, Polsku, České republice a Rakousku patří k lídrům trhu v Evropě.

Vedle domovů pro seniory s nejvyššími standardy péče nabízí společnost i domovy se zvláštním režimem, odlehčovací pečovatelskou službu, jakož i stacionáře a oddělení vigilního koma. Toto spektrum bude doplněno domovy s pečovatelskou službou a také spoluprací se školkami.

Plzeňské SeniorCentrum v Papírnické ulici provozuje rakouská skupina SeneCura od dubna 2017.

SeneCura vlastní v České republice síť s 17 zařízeními (z toho již 11 v provozu).

Brněnský vědec získal prestižní grant, zaměří se na protein

Brno 13. září (ČTK) – Brněnský vědec Vojtěch Adam získal prestižní grant Evropské výzkumné rady. Zaměří se na protein metalothionein, který dokáže vázat kovy. Výsledky výzkumu mohou v budoucnu přispět k efektivnější léčbě nádorových onemocnění. Výše grantu činí 1,3 milionu eur (34 milionů korun). Novinářům to oznámila mluvčí Mendelovy univerzity v Brně Kateřina Loutocká Brettschneiderová.

Protein nejspíš hraje roli při vzniku rezistence na léčiva založená na kovech a snižuje jejich účinek. "Pokud by se nám toto podařilo dokázat, mohli bychom vytvořit léčivo nebo spíše prostředek, který by selektivně zabraňoval nádoru, aby mohl metalothioneiny použít ke své obraně. Ideálně by se jednalo o dvě pilulky, z nichž jedna by byla léčivo, a druhá by obsahovala látku zabraňující produkci zkoumaného proteinu," shrnul Adam svůj vědecký projekt, který oficiálně startuje 1. ledna 2018.

Adam uspěl v kategorii Starting Grants. "Tato kategorie je určena pro ty, kteří jsou v pozici nejdéle sedm let po ukončení doktorského studia. Evropská výzkumná rada udělení grantu v této kategorii vnímá tak, že vám dává prostředky nejen na samotný projekt, ale i na váš další vědecký rozvoj,“ popsal Adam.

Projekt bude mít tři fáze a naváže na 15letý týmový výzkum molekuly metalothioneinu ve Středoevropském technologickém institutu (CEITEC VUT) a na Mendelově univerzitě v Brně.

Metalothioneiny jsou nízkomolekulární proteiny, které produkuje každá savčí buňka. Jejich základní fyziologickou funkcí je vázat zinek nebo měď a uvnitř buňky jej transportovat na místo, kde je potřeba. Pro různé jeho formy je ale popsána celá řada dalších vlastností.

Prestižní granty Evropské výzkumné rady v minulosti získali v Brně také strukturní biolog Pavel Plevka na studium lidských pikornavirů a Richard Štefl, který se věnuje takzvané temné hmotě genomu. David Kosař z brněnské právnické fakulty se díky grantu mohl zaměřit na téma soudcovské samosprávy.

tmd jpt

Lékaři: V roce 2020 bude chybět 800 lékařů v…

Praha 13. září (ČTK) – V roce 2020 bude podle Koalice soukromých lékařů chybět 800 lékařů v ambulancích. Její zástupci to dnes řekli na tiskové konferenci. Chybí podle nich peníze a je problém získat personál. Naopak v posledních letech narůstá byrokracie, další jako eRecept a povinnost elektronické evidence tržeb přibude v příštím roce. Kvůli podle nich nerovnoměrnému nárůstu plateb oproti nemocnicím se chtějí obrátit na Evropskou komisi. Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) oponuje, že jen nemocnice poskytují pacientům péči nonstop.

Koalice praktických lékařů sdružuje praktiky včetně dětských, ambulantní specialisty a zubaře. Lékařů těchto odborností je kolem 19.500. Registrovaných zubařů je na 10.000, praktických lékařů zhruba 5500 a ambulantních specialistů kolem 4000.

Podle předsedy Sdružení ambulantních specialistů Zorjana Jojka Ústav zdravotnických informací a statistiky odhaduje, že do roku 2020 ubude 1200 lékařů, dvě třetiny z nich z ambulancí. Největší problémy to podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky způsobí v malých městech a na vesnicích. „Když lékař skončí v některých méně atraktivních lokalitách Česka, není kým ho nahradit. Obáváme se, že tento problém se bude prohlubovat,“ uvedl. V obcích do 1000 obyvatel žije podle lékařů 17 procent obyvatel.

Praktičtí lékaři už dříve uvedli, že kvůli byrokracii a jejímu dalšímu navýšení může skončit asi stovka ordinací. Podle Ilony Hüllerové ze Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost až deset procent členů zvažuje, že ordinace zavře. Nejvíce ohrožená jsou detašovaná pracoviště, kam lékař zajíždí třeba jen jednou či dvakrát do týdne.

Koalice kritizovala to, že většina navýšení, která do zdravotnického systému přijdou, směřují do nemocnic. „Úřad na ochranu hospodářské soutěže uznal, že je tu podezření na nedovolenou podporu. Doporučil nám, abychom se obrátili na Evropskou komisi, což připravujeme,“ dodal Jojko. Mzda lékaře v nestátní ambulanci byla podle nich na 72 procentech platu lékaře ve státní ambulanci, u sestry to bylo 67 procent. Ambulance tak mají podle koalice problém personál sehnat.

Podle Ludvíka by peníze lékařům měly jít za práci. „Jsem ochoten lékařům přidat, když prodlouží ordinační dobu, ale ne za kapitační platbu, tedy pacienta v kartotéce,“ řekl dnes novinářům ministr. Podle něj si nemocnice navýšení zaslouží, protože o pacienty pečují právě v době, kdy už mají praktičtí lékaři ordinace zavřené.

Výši úhrad pro příští rok stanoví vyhláška, kterou ministerstvo připravuje. Zveřejněna musí být do konce října. Koalice zatím nemá informace, jestli se úhrady v jejich případě navýší nebo klesnou. „V červenci, ze kdy máme poslední informace, měl ambulantní sektor dostat nulu,“ dodal Šonka. Podle Jojka se ambulantní specialisté obávají toho, že nastane i pokles oproti roku 2017.

Letos systém veřejného zdravotního pojištění hospodaří s 270,3 miliardy korun. Ministr dnes novinářům řekl, že v příštím roce díky dobré kondici české ekonomiky bude možné počítat s nárůstem o 15 miliard místo dříve plánovaných 13,5 miliardy korun. Už dříve deklaroval, že peníze navíc půjdou na psychiatrickou péči a činnost hospiců. Úhrady musí pokrýt také slibovaný nárůst platů sester.

van ktp snm

Otravu krve dokážou ve vojenské nemocnici v Praze podchytit…

Praha 13. září (ČTK) – Zjistit možnou otravu krve dříve, než nastanou vážné příznaky a život ohrožující stavy, umožňuje v Ústřední vojenské nemocnici v Praze nový systém. Zástupci nemocnice to uvedli na dnešní tiskové konferenci. Systém je založený na pravidelném měření některých hodnot u pacientů. Každému pacientovi přiřadí skóre, které určí, zda je potřeba zásah lékaře nebo převoz na jednotku intenzivní péče. V ostrém provozu je systém půl roku, předtím ho lékaři a sestry testovali.

Sepse neboli otrava krve je podle přednosty Kliniky infekčních nemocí Michala Holuba hlavní příčinou smrti na infekční choroby. „Je to hra, která se odehrává mezi bakteriemi, viry, plísněmi a naším organismem,“ řekl Holub. Sepse má řadu příčin, od infikovaného zranění přes bakterie v dýchacím nebo trávicím ústrojí až po komplikace po větších operacích. Problémem je to, že může probíhat skrytě. „Sepse je život ohrožující stav, čím dříve ji zjistíme, tím dříve můžeme začít pacienta léčit a tím lepší má vyhlídky,“ uvedla lékařka Eva Bartáková.

Základem systému pro včasné varování před sepsí je ve vojenské nemocnici skórovací tabulka, která každému pacientovi přiřadí skóre podle aktuálně naměřených hodnot. Vrchní sestra Kliniky infekčních nemocí Ivana Koudelková popsala, že u každého nově hospitalizovaného se každých 12 hodin sleduje šest ukazatelů – tlak, puls, teplota, dechová frekvence a vědomí. Naměřeným výsledkům se v tabulce přiřadí skóre, které určí, zda pacient potřebuje častější sledování, intervenci lékaře nebo rovnou převoz na jednotku intenzivní péče.

Zkušební provoz systému trval od loňského léta až do února 2017. Koudelková uvedla, že za poslední čtyři měsíce roku 2016 jím prošlo 237 pacientů. Jen necelých 12 procent z nich mělo nulové skóre nevyžadující žádnou akci. Častější sledování kvůli možnému riziku sepse potřebovalo přes 60 procent lidí, tři procenta vyžadovala intenzivní péči. „Sedm pacientů skončilo na jednotce intenzivní péče, všichni měli sepsi, z toho u dvou byl šokový stav,“ doplnila Koudelková. Šest z těchto lidí se podařilo zachránit, jeden nemoci podlehl. Podle Koudelkové měl kromě sepse další závažné komplikace.

Skórování není vhodné úplně pro všechny lidi, není spolehlivé u těhotných, u dětí a také u pacientů v terminálním stádiu nemoci. Vojenská ústřední nemocnice ho naplno spustila před půl rokem a novinářům ho představila na Mezinárodní den sepse, který připadá na 13. září. Podobný systém se užívá v Itálii, Británii a Švédsku.

pak snm

Profesor MUDr. Jiří Zámečník, CSc., z Ústavu radiační onkologie…

Praha, 13.9.2017 (Nemocnice Na Bulovce) – Profesor Zámečník je legenda české radioterapie. Při udílení čestných občanství v Hotelu International v Dejvicích mu za jeho 52letou práci v Nemocnici Na Bulovce poděkovala i ředitelka nemocnice Andrea Vrbovská.

Profesor Zámečník letos oslavil 90. narozeniny. Narodil se 4. 2. 1927 v Bratislavě. V roce 1955 promoval na LFH UK v Praze s červeným diplomem, následovaly atestace v obou základních onkologických oborech. Poté, co mu byla na třetí pokus povolena kandidatura, obhájil ji v roce 1984 a s pádem komunistického režimu získal v roce 1990 docenturu na 1. LF UK v Praze a v roce 2003 profesuru na Trnavské univerzitě.

Jeho domovským pracovištěm se stal dnešní Ústav radiační onkologie v Nemocnici Na Bulovce. Od roku 1955 v něm působil v mnoha pozicích, vč. primářské, kterou vykonával do roku 1992. V Ústavu radiační onkologie pokračoval ve své práci až do roku 2007.

Profesor Zámečník se podílel významnou rolí na vývoji a propagaci radiační onkologie u nás i ve světě. Za tuto propagaci získal desítky ocenění, např. Cenu České onkologické společnosti nebo plaketu Alice Masarykové za činnost v Českém červeném kříži. Za II. světové války byl členem revolučních oddílů Junáku a v roce 1945 se aktivně podílel na Pražském povstání. V roce 1949 byl za svou angažovanost zatčen a strávil 8 měsíců v pracovním táboře na dole Anna v Rynholci. Je autorem a spoluautorem 22 publikací a více než stovky textů v odborných časopisech.

Martin Šalek
tiskový mluvčí
martin.salek@bulovka.cz
602 316 908 

Kulatý stůl – Občan jako klient zdravotního systému

Praha, 13. září 2017 (Ústav lékového průvodce) – Především třem tématům se v diskuzi u kulatého stolu pořádaného 7. září odborným časopisem AM Review a Ústavem lékového průvodce, z. ú., věnovali zdravotničtí lídři šesti politických stran kandidujících do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR s aktuálně nejvyššími preferencemi.

Prvním bylo téma dostupností „běžných“ zdravotních služeb, druhým otázka přístupu k vysoce specializované centrové péči a třetím problematika na pomezí zdravotního a sociálního systému.

Politici se v první řadě zamýšleli nad tím, jak by v případě zvolení do poslanecké sněmovny zlepšili dostupnost péče v regionech – od praktických lékařů přes síť ambulantních specialistů až po diagnostická vyšetření.

Ludvík Hovorka (KDU-ČSL) hovořil o potřebě navýšení počtu tuzemských studentů na lékařských fakultách a o změně systému specializačního vzdělávání lékařů i nelékařů. V tomto bodě se se ním shodl i Jiří Skalický (TOP 09), který upozornil i na nerovnoměrnou dostupnost léků vzhledem k rozdílné hustotě sítě lékáren ve velkých městech a v regionech.

S navyšováním počtu mediků souhlasila i Soňa Marková (KSČM) – ovšem s tou výhradou, že je třeba řešit i odchody mladých lékařů do ciziny. „Protože vystudovali za veřejné prostředky, měli by, pokud po absolvování nenastoupí v ČR, část těchto peněz vracet,“ uvedla.

Bohuslav Svoboda (ODS) zdůraznil, že je na čase přestat řešit to, co bylo, ale to, co nastane. Už v r. 2030 bude v ČR žít 800 000 obyvatel starších 80 let. Zásadní tedy bude péče o seniory, „… když už jsme v parlamentu zařízli primární péči o děti tím, že jsme zrušili obor praktického lékaře pro děti a dorost, což je jedna z ukázek, jak ‚moudře‘ dokážeme pracovat,“ dodal B. Svoboda. Za naprosto zásadní považuje, aby zdravotnictví začalo být hodnoceno na základě svých výsledků. Kvalita péče je podle jeho přesvědčení veřejný statek a každý občan má právo jej znát.

Adam Vojtěch (ANO) přidal požadavek na transformaci současné sítě zdravotnických zařízení – v případě menších nemocnic především na změnu akutních lůžek na lůžka následné péče a rozšíření služeb specializovaných ambulancí.

Jiří Běhounek (ČSSD) v souvislosti s koncentrací lékařů kolem velkých měst a jejich nedostatkem v regionech připomněl, že stávající vláda sice měla ve svém programu rozvoj venkova, ale řešení této konkrétní problematiky v něm chybí. V příštím období je podle něj třeba řešit otázku, jak lékaře motivovat, aby měli o práci v regionech zájem. „Jak už jsem se opakovaně vyjádřil, je to otázka peněz,“ konstatoval.

Část diskutujících souhlasila s tím, že dostupnost zdravotních služeb by řešilo i posílení kompetencí praktických lékařů. „Měli by být průvodci systémem zdravotnictví, měli by mít větší pravomoci při předepisování léků a měli by více dbát na prevenci a pracovat s pacientem,“ uvedla např. Soňa Marková (KSČM). S tím souhlasil i Jiří Skalický (TOP 09).

Z centrové péče pacient profituje – pokud se k ní dostane…

Další téma se týkalo dostupnosti vysoce specializované centrové péče, jejího financování a také informačních bariér, na které pacienti v souvislosti s jejím poskytováním narážejí.

Nedostatek financí by pravicové strany řešily především razantnějším definováním nároků pacienta. „Stát se nesmí bát regulovat a musí být schopen říci: Tento lék podle klinických studií a dosavadních zkušeností prodlužuje dobu přežití o tři měsíce jen v 5 % případů, proto jej nebudeme zatím v ČR podávat. My momentálně hradíme každý lék, který kdo ve světě vymyslel,“ konstatoval Bohuslav Svoboda (ODS).

„Je na místě používat evidence-based medicine a nástroje health technology assessment, abychom mohli říci, kdy má drahá léčba smysl a kdy ne,“ zdůraznil Jiří Skalický (TOP 09). Zároveň by chtěl revidovat paragraf 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění, který popisuje výjimečné případy, kdy pojišťovny uhradí pacientovi lék, který jinak z veřejného zdravotního pojištění hrazený není. „Je třeba definovat zákonem, kdo bude mít v rozhodování konečné slovo – ale to už se pohybujeme v politicko-společenské dimenzi,“ dodal.

Adam Vojtěch (ANO) zmínil často diskutovaný problém, který brání dostupnosti centrových léků. Tedy že úhrady pojišťoven nejdou „za pacientem“, ale jsou jednotlivým zařízením posílány na základě objemů z předchozích let. Jiří Běhounek (ČSSD) přiznal, že s ohledem na erudici personálu a výsledky léčby má centrová péče pro pacienta nezpochybnitelný přínos – pokud se jej ovšem do takového centra vůbec podaří umístit… A Ludvík Hovorka (KDU-ČSL) nepokrytě dodal, že k vysoce specializované péči se dostanou spíše ti pacienti, kteří jsou více informovaní a mají lepší kontakty. „Problém nastane, až se o tom ti zatím méně informovaní dozvědí,“ varoval L. Hovorka.

Soňa Marková (KSČM) navrhla vznik státního fondu pro hrazení nákladné péče a zdůraznila ještě jeden aspekt: Centrová léčba podle ní sice stojí nemalé prostředky ze zdravotního systému, ale sociálnímu systému naopak dává – pacienti jsou delší dobu práceschopní a soběstační, takže o to méně čerpají sociálních dávek a dalších příspěvků. „Opravdu nikdo nemá odvahu konečně ta dvě ministerstva – zdravotnictví a práce a sociálních věcí – spojit?“ zeptala se.

Zdravotně sociální péči všichni chtějí – ale kdo ji zaplatí?

Zřejmě nejvíce toho zdravotničtí experti napříč politickým spektrem slíbili v případě péče na pomezí zdravotního a sociálního systému.

„Pro mě osobně je podpora domácí péče naprosto klíčová, je to něco, co chci prosadit. Nepovažuji za dobré řešení položit pacienta na lůžko v LDN, ať už ze zdravotních, tak z psychických důvodů. Pacienti chtějí být doma,“ konstatoval např. Adam Vojtěch (ANO) s tím, že by chtěl prosadit, aby v každé nemocnici bylo dostupné poradenství pro pacienty usilující o domácí péči.

„Jednoznačně souhlasím, podpora domácí péče, propracovaný systém terénních služeb a mobilních hospiců, to je celý řetězec, který na sebe musí navazovat,“ konstatoval Jiří Skalický (TOP 09).

„My máme ve svém volebním programu, že připravíme zákon o dlouhodobé péči, včetně péče o pacienty s demencí, a také o komplexní organizaci paliativní a hospicové péče,“ připomněl Ludvík Hovorka (KDU-ČSL).

Snad všichni účastníci diskuze se shodli na tom, že je nezbytné pro financování propojit zdravotní a sociální systém. „Můj názor je, že dlouhodobou péči by měly primárně financovat zdravotní pojišťovny. V sociální sféře je financování velmi chaotické a nepřehledné,“ přišel s poněkud radikálnějším názorem Adam Vojtěch (ANO).

Jiří Běhounek (ČSSD) uzavřel téma s tím, že jde letitou bolest českého systému: „Jsem toho názoru, že ono by to šlo, ale to museli chtít všichni…“

Sestřih Kulatého stolu o budoucnosti českého zdravotnictví vysílá PRAHA TV (www.prahatv.eu/porady/studio-medicina).

Celý nesestříhaný záznam můžete zhlédnout na www.congress-live.eu.

Zeptali jsme se: Pokud budete zvoleni do poslanecké sněmovny…

… který legislativní krok by byl pro vás natolik prioritní, že byste se snažili pro něj získat co nejširší podporu mezi ostatními poslanci?

Jiří Běhounek (ČSSD): „Řešení situace na zdravotně sociálním pomezí a zákon o dlouhodobé péči.“

Ludvík Hovorka (KDU-ČSL): „Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění – jasná definice nároku pacienta, zpřesnění paragrafu 16 a stabilizace pojišťovenského systému tak, aby nedocházelo k neřízeným fúzím zdravotních pojišťoven jako v minulosti.“

Bohuslav Svoboda (ODS): „Otázka cost and benefit – vytvoření podmínek pro to, abychom znali, kolik která zdravotní péče stojí a jaké má výsledky. Tuto informaci otevřít jako veřejně dostupnou pro všechny občany.“

Jiří Skalický (TOP 09): „Definice nároku pacienta, role zdravotních pojišťoven, řešení problematiky na zdravotně sociálním pomezí.“

Adam Vojtěch (ANO): „Definice nároku pacienta stoprocentně. Dále nový zákon o zdravotních pojišťovnách, který by lépe definoval odpovědnost jejich orgánů a sjednotil právní úpravu pro všechny zdravotní pojišťovny stejně. Za třetí řešení situace na pomezí zdravotních a sociálních služeb a za čtvrté systematické měření kvality péče.“

Soňa Marková (KSČM): „Všechno, co říkali kolegové, je opravdu hodně důležité – a já si dovolím říci, že pokud budeme mít jednu zdravotní pojišťovnu, tak nám to půjde lépe.“

Přibylo dárců kostní dřeně v IKEM, i díky změně…

Praha 12. září (ČTK) – Do registru dárců krvetvorných buněk Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) se za uplynulých osm měsíců letošního roku přihlásilo 2118 nových lidí. Vedení registru to označuje za rekord, je to více než za celý loňský rok. Pomohlo tomu zvýšení horní hranice pro vstup do registru, která se změnila z 35 na 40 let. Jen z této věkové kategorie je 1132 nových dárců. Uvedli to zástupci registru na dnešní tiskové konferenci.

K 1. září letošního roku měl Český registr dárců krvetvorných buněk 27.443 lidí. „Smyslem registru je, abychom našli co nejvhodnějšího dárce pro pacienta s leukémií nebo s jinou poruchou krvetvorby, který potřebuje transplantaci krvetvorných buněk,“ řekla vedoucí registru Marie Kuříková.

Vedle registru pražského IKEM existuje také Český národní registr dárců dřeně, který na konci letošního srpna evidoval 74.056 dárců. Za prvních osm měsíců letošního roku v něm přibylo 4857 lidí.

Spárovat vhodného dárce s vhodným příjemcem není snadné. „Čím více dárců, tím větší naděje, že někdo z nich bude vhodný pro českého nebo i zahraničního pacienta,“ doplnila . Až pro 60 procent pacientů, kteří potřebují transplantaci kostní dřeně, existuje nejvhodnější dárce v zahraničí. Nejčastěji je to v Německu, případně v Polsku a někdy i v USA. Celosvětově je v registrech dárců více než 31 milionů lidí.

Přílivu nových dárců pomohla změna horní věkové hranice pro vstup do registru. Dříve to bylo 35 let, loni v listopadu ale registr umožnil vstup lidem do 40 let, respektive do 41. narozenin. „Myslím si, že to byl krok správným směrem,“ řekla koordinátorka registru Gabriela Hošková. Hranice pro vyřazení z registru se nezměnila, zůstává na 55 letech.

Druhý z registrů fungujících v ČR věkovou hranici pro vstup neposunul a ani to neplánuje. „Zacílení na co nejmladší (dárce) vychází z jasně prokázaných výsledků transplantací kostní dřeně, kdy optimální výsledek je vždy s dárcem do 35 let,“ vysvětlil tento krok již dříve jeho ředitel, hematolog Pavel Jindra. Hranici 35 let mají registry v Kanadě a Itálii, 40 let je horním věkem pro vstup v Belgii, Finsku či Norsku. Většina států západní Evropy má hranici výše, například Rakousko v 45 letech, Švýcarsko, Španělsko a Německo v 55 letech.

Dárcovství kostní dřeně je dobrovolné a bezplatné. Jak upozornila Kuříková, vstupní vyšetření pro nové dárce se pohybuje v tisícikorunách a pojišťovny ho nehradí. Pražskému registru se díky spolupráci s Nadačním fondem Kapka naděje a společností Shell Czech Republic podařilo zajistit za uplynulých 12 měsíců peníze na testy pro 2000 lidí.

Ročně v Česku některým typem leukémie onemocní kolem stovky lidí, u dalších zhruba 1000 lidí se objeví porucha krvetvorby. Transplantace je úspěšná u dospělých z 60 až 80 procent, u dětí ze 70 až 90 procent.

pak rot

Jurečka: Evropský systém varování by se měl zlepšit

Praha 12. září (ČTK) – V evropském systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) by měly být lépe dohledatelné informace o logistickém řetězci, tedy o tom, jak si zboží obchodníci přeprodávají. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) to bude chtít projednat na radě evropských ministrů zemědělství v září. Dnes to řekl na tiskové konferenci po jednání s ředitelem Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) Bernhardem Urlem.

O zefektivnění systému se hovoří poté, co se do Česka, stejně jako do dalších 23 členských států EU, dostaly vaječné produkty kontaminované insekticidem fipronil.

Problémem podle Jurečky může být i fungování jednotlivých státních dozorových orgánů. Kauza kolem vajec vypukla v srpnu, poté se zjistilo, že belgické úřady o vejcích obsahujících insekticid věděly už začátkem června, ale informovaly o něm až 20. července. „Nedokážu si představit, že bychom na resortu věděli, že nám tady bobtná problém, máme ho tady měsíc nebo dva, a váhali, jestli dáme tuto informaci do RASFFu ostatním členským státům, protože tím můžeme ohrozit naše producenty a samozřejmě i byznys,“ řekl ČTK Jurečka.

Systém v Česku podle něj funguje tak, že dozorové organizace, jako je Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Státní veterinární správa, informaci do systému dají, a teprve pak informují ministerstvo zemědělství. Systém by se měl podle Jurečky zlepšit, aby byly informace o možných kontaminovaných šaržích dostupné rychleji. Jako příklad uvedl dosledovatelnost krabiček cigaret nebo masa.

RASFF dnes také kritizovali poslanci Evropského parlamentu. Komisař pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenis Andriukaitis přiznal díl odpovědnosti ve skandálu kolem vajec a slíbil zlepšení. Samotný systém rychlého varování pro potraviny a krmiva ale bránil. „Systém z mého pohledu funguje dobře, informace plynou, jakmile se v něm ocitnou,“ uvedl. Dodal, že jen díky systému byla infikovaná vejce odhalena.

Podle Andriukaitise by zejména Francie, Nizozemsko, Německo a Belgie měly nyní předložit návrhy na zlepšení komunikace v bezpečnosti potravin. EK kvůli tomu svolala zvláštní schůzku na 26. září.

drh jw