Zpravodaj Začíná podzimní sbírka na nemocné děti Srdíčkové dny
Praha 18. září (ČTK) – V Česku dnes začíná tradiční sbírka Srdíčkové dny na pomoc těžce nemocným dětem. Potrvá do pátku. Zájemci si budou moci od dobrovolníků v ulicích koupit magnetky se zvířátky za 30 Kč nebo žetony do vozíků za 35 Kč. Charitativní společnost Život dětem pořádá akci 17 let, a to na jaře, na podzim a v zimě. Celkem vybrala přes 100 milionů korun a pomohla několika tisícovkám rodin.
Výtěžek veřejné sbírky pomůže vážně nemocným dětem, které jsou vzhledem ke svému zdravotnímu stavu odkázány na celodenní péči jednoho z rodičů. Zakoupením suvenýrů lidé přispějí na pořízení rehabilitačních a zdravotních pomůcek, invalidních vozíků, zdravotních kočárků, na úhradu zdravotnického materiálu, speciální výživy nebo rehabilitačních pobytů dětí.
Tváří podzimních Srdíčkových dnů je roční Honzík, který brzy po narození přestal přijímat potravu a musel být převezen do nemocnice v Motole. Trpí vzácnou Hirschprungovou nemocí, kdy v tlustém a tenkém střevě nefunguje nervový systém. Operativně mu proto z velké části musela být střeva odstraněna a zaveden vývod. Potravu přijímá přes stálý žilní katetr a potřebuje mnoho nákladných pomůcek a vybavení.
mtj jw
Jak už bylo výše zmíněno, hlavním tématem tohoto thrilleru z lékařského prostředí je problematika falešných léků dovážených z Číny. Podle Světové zdravotnické organizace se jedná o jeden z největších problémů celosvětového zdravotnictví a odhaduje se, že v nejchudších zemích je třicet až šedesát procent léků falešných. V lepším případě obsahují místo účinné látky mouku, nebo cukr, v horším případě jed na krysy, nemrznoucí kapalinu, leštidlo na parkety, rtuť a jiné těžké kovy či chemikálie. Někdy obsahují jen trochu účinné látky, aby prošly základními testy, což je mnohdy horší, protože to vytváří resistenci na léky.
Samozřejmě. Mám hodně autorských čtení a besed po celé České republice. Harmonogram je zde: 
Pětašedesátiletému Jiřímu Trnkovi z Prahy byla idiopatická plicní fibróza diagnostikována (IPF) zcela náhodou v prosinci 2015. „Problémy se zhoršeným dýcháním jsem měl již na jaře 2014. Zpozoroval jsem to na dovolené ve Vysokých Tatrách, kde jsme s manželkou podnikali různé túry. Osobně jsem tomu nevěnoval velkou pozornost a přičítal jsem tyto obtíže astmatu, které mě tížilo do mých sedmnácti let, a také stáří,“ vzpomíná pacient. V listopadu 2015 se pan Trnka rozhodl absolvovat operaci pupeční kýly, která ho trápila hlavně z důvodu letních dovolených a každoročních výletů do Maďarských termálních lázní. „Předoperační vyšetření zahrnovalo také RTG plic, které poukázalo na změny v plicních křídlech oproti roku 2013. S tímto nálezem jsem šel za mou obvodní lékařkou, která mě následně poslala na Polikliniku Palackého v Praze, kde jsem absolvoval vyšetření CT. Po této prohlídce mi bylo oznámeno, že mám IPF a operace pupeční kýly se ruší. S touto diagnózou jsem se dostavil na Pneumologickou kliniku v Thomayerově nemocnici k paní doktorce Šterclové, v jejíž péči jsem dosud a jsem za to velmi rád,“ říká. Po absolvování série vyšetření byl pan Trnka zařazen na čekací listinu pro transplantaci plic. „Nemoc rapidně změnila můj život, kterého si od té doby o mnoho více vážím,“ říká. „Chodím stále do práce a myslím, že je to správně. Nepřemýšlím neustále o nemoci, cítím se potřebný a zároveň si udržuji tělesnou kondici. Nejhorší je dlouhé čekání na dárce, protože když je člověk rozhodnutý k takovému těžkému zákroku, přeje si ho mít co nejdříve za sebou, aby si mohl ještě užívat zdravého života,“ dodává na konec. 
První známky toho, že něco není v pořádku, pocítil pan Drahoslav Hušek v polovině léta 2015. Trápila ho únava, kašel, pocit nedostatku vzduchu a namáhavého dýchání. „Potíže s dýcháním se stále zhoršovaly, což mě přimělo navštívit plicního lékaře v Jablonci nad Nisou, který mě ihned poslal do Thomayerovy nemocnice v Praze k paní doktorce Martině Šterclové,“ vzpomíná nyní pětašedesátiletý Drahoslav Hušek z Janova nad Nisou. „Tam už padla finální diagnóza – idiopatická plicní fibróza (IPF),“ dodává pacient. S nemocí přišly ruku v ruce i psychické problémy – změny nálad, horší zvládání fyzické práce nebo omezené možnosti pohybu. Právě omezení pohybu pro pana Huška znamenalo významnou komplikaci, jelikož žije v Jizerských horách. „Bohužel za necelý rok, tedy v dubnu 2016, jsem musel kvůli IPF skončit v práci, což vám na psychické pohodě nijak nepřidá,“ říká. Protože byl pan Hušek zařazen do klinické studie, jezdí jednou měsíčně do Thomayerovy nemocnice na klinicko-farmakologickou jednotku a na kontrolu k MUDr. Martině Šterclové. „Nejvíce mi v boji s touto zákeřnou nemocí pomáhá má manželka a z lékařského hlediska je to určitě paní doktorka Martina Štenclová,“ dodává na konec.
