Řidiči v Česku se bojí ostatních řidičů. Důvod? Autonehoda…

PRAHA, 1. listopadu 2017 (Poúrazová péče)

Každých dvacet minut se na tuzemských silnicích někdo zraní a průměrně jednou za 16 hodin dojde k úmrtí. Celých 15 % motoristů po usednutí za volant ale nikdy nenapadlo, že by nehodu mohli mít i oni. Naopak 14 procent řidičů a řidiček to napadne pokaždé, když usedají za volant.

Denně nebo téměř denně přitom v České republice řídí 63 % z celkem 6,7 milionů registrovaných držitelů řidičského oprávnění. Vyplývá to z průzkumu, který zpracovala výzkumná agentura Click4Survey na vzorku více než 500 respondentů pro projekt Poúrazová péče. Ten si klade za cíl postupně zaplnit mezeru v informacích, které má k dispozici veřejnost, ale i lékaři, o možnostech rehabilitace a lázeňské péče pro oběti nehod.

„Když jsme letos na jaře s projektem začínali, mysleli jsme si, že většinu lidí nikdy ani nenapadlo přemýšlet o tom, jak by jim vážný úraz při autohavárii mohl změnit život. Jde o negativní téma, a těm se lidé obvykle vyhýbají,“ říká garant projektu Poúrazová péče, paralympijský plavec Jan Povýšil, který po úrazu před dvaceti lety skončil na vozíku. „Až výsledky průzkumu ukázaly, jak je tomu doopravdy,“ dodává.

SKORO TŘETINU LIDÍ TO NIKDY NENAPADLO

Z průzkumu vyplynulo, že řidičů, kteří o možném tragickém konci své cesty uvažují „poměrně často“, je 44 %. Pokaždé, když usedají za volant, to napadne 14 procent lidí. Zároveň ale podle průzkumu
29 % řidiček a řidičů nikdy nenapadlo, že by jim vážné zranění při autonehodě mohlo změnit život.

Pokud přemýšleli o tom, v jaké oblasti jim vážné zranění může převrátit život naruby, každého pátého jako první napadly trvalé následky, invalidita nebo že budou odkázáni na vozík. Rodina, děti a vztahy se vybavily jako první devatenácti procentům Čechů. Dalších 6 % jako první napadlo finanční zajištění, zabezpečení či zaopatření rodiny, dětí a partnerů.

Nejčastěji lidé vnímají jako vážné zranění při autohavárii to s trvalými nebo viditelnými následky (81 %), pro 74 procent jde o „zranění s dlouhodobým pobytem v nemocnici“ a 59 % za takové považuje „zranění vyžadující doživotní rehabilitaci“.

NEJVĚTŠÍ STRAŠÁK? NEMOHOUCNOST!

Nejčastějším důvodem k obavám z nehody není mimochodem nepříznivé počasí, tedy silný déšť, námraza nebo sníh na silnici (58 %), ale obava z jiných řidičů, například agresivních nebo nezkušených. Ta vyvolává černé myšlenky u 80 % dotázaných.

Stav komunikace a dopravní značení je spouštěčem k úvahám o možné nehodě pro třetinu tuzemských motoristů. Kvůli psychické nepohodě či stresu mělo po usednutí za volant myšlenky na možnou nehodu 24 % řidičů a řidiček, v 23 % procentech případů byl důvodem nedostatek spánku a únava.

Účastníci průzkumu také řešili, jaký typ následků autonehody je pro ně největším strašákem. S 38 % dominovala nemohoucnost, nutnost být odkázán/a na pomoc druhých. Velkou obavu mají lidé také z „trvalého poškození páteře a přerušení míchy spojeného s ochrnutím“ (27 %), děsí je ale i poškození mozku (16 %). Amputace je strašákem jen pro čtyři procenta lidí a jen jedno procento má strach ze „znetvoření, např. obličeje či kůže, jizev, popálenin“.

CO PRVNÍHO ŘIDIČŮM PŘIŠLO NA MYSL

Ti účastníci průzkumu, kteří přemýšleli nad tím, zda a jak by jim vážná autonehoda a zranění mohly změnit život, měli možnost uvést, co prvního by je v takovém případě napadlo. Každý pátý respondent (20,5 %) uvedl trvalé následky, invaliditu nebo vozík. Invalidní vozík a to, že by nemohli chodit, napadlo jako první myšlenka celkem 8 procent účastníků průzkumu.

• „Že budu na vozíčku a budu potřebovat neustálou pomoc, pracuji ve zdravotnictví a je to můj děs.“
• „Představila jsem si život na vozíčku.“

Rodina, děti a vztahy (bez finančních souvislostí) se vybavily jako první devatenácti procentům Čechů. Dalších šest procent jako první napadlo zajištění, zabezpečení či zaopatření rodiny, dětí a partnerů ve finanční rovině. Při sečtení obou skupin odpovědí lze tedy konstatovat, že čtvrtině Čechů se jako první při úvahách, jak by jim vážné zranění mohlo změnit život, vybaví rodina a děti.

• „Kdo se postará o děti? Budu tak statečná, abych vydala dobré svědectví – pozitivní myšlení, bojovnost v přístupu k léčbě?“
• „Co nahradí výpadek příjmů? Co bude s rodinou?“

Zraněním vynucenou změnu životního stylu, si uvědomuje 12 procent respondentů. Téměř polovinu z nich jako první napadly otázky: „Co bude dál? Jaký bude můj další život?“ Problémy v práci byly první myšlenkou pro 8,5 procenta účastníků průzkumu. Komplikace s financemi se jako první vybavily šesti procentům lidí, pojištění 5,5 procentům.

• „Že jeden malý okamžik může změnit absolutně celý život a obrátit ho naruby.“
• „Že bych nemohla jít druhý den do práce.“
• „Práce, rodina, peníze, hypotéka.“
• „Pojistit se, abych zajistil rodinu.“

Nesoběstačnost či to, že budou odkázáni na pomoc druhých, byla první myšlenka pěti procent lidí, o půl procenta méně si připustilo možnost své smrti nebo někoho jiného. Šest procent lidí si možnost, že by se jim něco mohlo stát, vůbec nepřipouští nebo je nic nenapadlo či nevěděli, jak odpovědět.

• „Proč by se to mohlo stát. Proto jsem v autě velmi opatrná a dodržuji silniční pravidla a dostatečnou vzdálenost od ostatních aut. Je to zbraň v rukou.“
• „Že je lepší na to nemyslet.“

* Průzkum pro projekt Poúrazová péče v září 2017 uskutečnila výzkumná agentura Click4Survey na vzorku více než 500 respondentů.

Od listopadu bude možné dávat příbuzným zabijačkové výslužky

Praha 31. října (ČTK) – Od listopadu bude možné dát osobám blízkým hospodáři výslužku ze zabijačky, umožňuje to novela veterinárního zákona, která začíná platit od prvního listopadu. Dnes to na tiskové konferenci uvedli zástupci Státní veterinární správy (SVS). Osoba blízká je podle občanského zákoníku definovaná jako příbuzný v přímé řadě, sourozenec, manžel nebo partner. Nebude tak stále možné dát produkty ze zabijačky sousedům. Do dneška platí, že můžou dobroty z domácí zabijačky jíst pouze osoby z domácnosti, kde se poráželo.

Novela také povoluje možnost domácích porážek skotu mladšího šesti let. Na jednom hospodářství ale budou moci chovatelé ročně porazit nejvýš tři kusy ve věku mezi dvěma až šesti lety. Zkrátit se má rovněž nahlášení domácí porážky veterinářům z jednoho týdne na tři dny. Maso z telat budou moci kvůli vyššímu riziku kontaminace konzumovat pouze členové domácnosti chovatele.

Pokud si například tele zlomí nohu, bude moci být poražené i bez předchozího schválení. Bude k tomu ale muset dát souhlas soukromý veterinární lékař a následně bude nutné to státním veterinářům hlásit.

Domácích zabijaček prasat dlouhodobě ubývá. Jitrnice, ovar či tlačenku z vlastnoručně vykrmeného prasete si dopřeje rok od roku stále méně lidí. Podle odhadu ministerstva zemědělství bylo loni v Česku na domácích zabijačkách poraženo 100.000 prasat, o rok dříve 110.000. Před desetiletím bylo při domácích zabijačkách poraženo 190.000 prasat ročně.

Veřejné zabíjení prasete před celou vesnicí je zakázané již zhruba 50 let. „Zvíře má být poraženo šetrně a v souladu se zákonem na ochranu zvířat proti týrání a tento akt by neměl být žádným ‚divadlem‘,“ uvedli již dříve veterináři.

drh jw

Plošné výjimky budou nástrojem pro nepoctivé podnikatele, jak se…

Praha, 31. října 2017 (KASAmax) – Volební klání na české politické scéně vystřídala povolební vyjednávání. Jedno z témat, které zůstává, je také elektronická evidence tržeb a její budoucnost. Společnost KASAmax, která se už 13 let zabývá vývojem pokladních systémů, už dříve varovala před výjimkami, které některé politické strany před volbami slibovaly. „Problém s plošnými výjimkami spočívá v tom, že jdou proti samotné podstatě celého záměru elektronické evidence tržeb. Pokud má EET narovnávat trh a zabraňovat nepoctivým podnikatelům ve vyhýbání se placení daní, pak z ní nelze vyjímat velké skupiny. Kromě toho, že díky různým pravidlům logicky nemůže dojít k narovnávání trhu, se tím znovu otevírají možnosti, které už dříve někteří podnikatelé využívali k obcházení daňových povinností,“ znepokojuje se Martin Laštovica, provozní ředitel KASAmax.

Laštovica v první řadě odmítá zrušení EET jako celku, jak požaduje například ODS. Výsledky v podobě zlepšení výběru daní jsou podle něj jednoznačné, navíc rušit takový systém po roce jeho fungování považuje za nesystémové: „Nikdo z těch, kdo zrušení EET prosazují, dodnes neřekl, jak by byly už zapojeným podnikatelům kompenzovány náklady, které v této souvislosti museli vynaložit.“

Ovšem také u navrhované výjimky z dílny hnutí ANO, které chce vyjmout z EET podnikatele s ročním obratem do 500 tisíc korun, vidí Martin Laštovica značné nebezpečí. „Obávám se, že stát by tím dal nepoctivým podnikatelům do rukou nástroj, jak se elektronické evidenci tržeb vyhnout. Naše společnost se v oboru pokladních systémů pohybuje opravdu dlouhé roky, především pak v pohostinství. A díky těmto zkušenostem známe různé triky, které někteří v minulosti využívali. Typickým příkladem je provozování restaurace, ale třeba také prodejny potravin a dalšího zboží na několik různých identifikačních čísel. Prostě se jeden týden bude fakturovat a účtovat na jedno IČO, další týden na jiné. Vrátí se také dříve velmi oblíbené rozdělení kuchyně a výčepu na dvě identifikační čísla. A způsob, jak se vyhnout EET i placení DPH, je na světě,“ varuje Martin Laštovica před možnými nekalými praktikami. „Já věřím, že takových podnikatelů by byla výrazná menšina, na druhé straně jsem přesvědčený, že se takoví najdou. EET pak bude postrádat smysl, se kterým byla vymyšlena a zavedena.“

Provozní ředitel společnosti KASAmax naopak souhlasí s výjimkami, které už vládě navrhlo minulý týden ministerstvo financí. Pro nevidomé a hluchoslepé podnikatele podle něj nejsou na trhu v současné době dostatečné technologické možnosti. K výjimce pro předvánoční prodej ryb zase Martin Laštovica říká, že ve větších mrazech by skutečně mohly nastat problémy s fungováním zařízení: „Jde především o mobilní tiskárny účtenek, které jsou vyrobeny pro práci při teplotě maximálně minus 10 stupňů Celsia. Nikde není psáno, že před Vánoci bude mrznout a teploty budou ještě nižší. Tiskárnám navíc nepřidá ani vlhké prostředí.“

Společnost KASAmax je na trhu s pokladními systémy pod původním názvem AMAX com s.r.o. 13 let. Už v roce 1999 ale její pozdější zakladatelé vytvořili pokladní systém pro restaurace a bary. Nabídka byla později rozšířena také o program pro obchod. Systém KASAmax nabízí kompaktní řešení pokladní sestavy, ať už na tabletu nebo jiném zařízení. Pro malé podnikatele a živnostníky společnost vyvinula mobilní aplikaci pro EET, která je dostupná přes Google Play. Součástí služeb společnosti je servis, poradenství nebo pozáruční opravy. Firma s prodejní a servisní sítí po celé republice sídlí v Brně, kde má také showroom.

http://www.kasamax.cz

https://www.prodejpokladen.cz/

Růžový měsíc končí, snaha podpořit ženy s rakovinou prsu pokračuje…

Výraznější podpora ze strany lékařů, zaměstnavatelů a politiků by pacientkám mohla usnadnit přechodové období návratu do pracovního procesu

Praha 31. října 2017  (ONKO UNIE) – Říjen je všeobecně znám jako měsíc poukazující na problémy žen s rakovinou prsu. Je rovněž označován jako Růžový měsíc. V rámci něj chtěla ONKO Unie, o.p.s. podpořit pacientky s rakovinou prsu uspořádáním dvou pochodů. První úspěšný Onkopochod se uskutečnil na začátku Růžového měsíce, druhý Onkopochod byl pro nepřízeň počasí byl přesunut a „Říjen – měsíc rakoviny prsu“ byl tak zakončen pouze symbolicky. Aktivity pacientských sdružení ale nekončí. „Přestože nám orkán Herwart znemožnil pochod bezpečně realizovat, chceme v této tradici, tedy symbolickém zahájení a uzavření měsíce rakoviny prsu, pokračovat,“ říká Petra Adámková, ředitelka ONKO Unie o.p.s.

Vedle podpory pacientek je cílem Onkopochodu poukázat na přínos pohybu při léčbě. Podle nejnovějších klinických studií totiž fyzická aktivita během onkologické léčby zvyšuje její účinky. „Pro pacientky je však především důležitý volný přístup k nejmodernější léčbě, na který chceme také upozornit,“ doplňuje Adámková. Pokud mají pacientky rychle a bez odkladu přístup k novým léčebným možnostem, zvyšují se i jejich šance na kvalitní život. Přáním všech pacientek je, aby mohly vést normální život, starat se o rodinu a své blízké a věnovat se bez obtíží všem aktivitám, které jim přinášejí radost. Mnoho žen v produktivním věku je ale také i ochotných a schopných vrátit se do zaměstnání. Spoustu pacientek vnímá návrat do práce do značné míry jako návrat k normálnímu životu.

Průzkum¹ organizace Economist Intelligence Unit (EIU), jednoho z předních vydavatelů ekonomických analýz na světě, zjistil, že mnohým pacientkám s rakovinou prsu se navzdory jejich snaze návrat do pracovního procesu nedaří. Příčinou je nejen fyzický stav pacientek, ale také další důvody, jako je třeba nedostatek podpory ze strany zaměstnavatele či kolegů. „Obvykle není možné pokračovat v zaměstnání v tempu, na které byly pacientky zvyklé před onemocněním. Avšak i práce na zkrácený úvazek je velmi významná. Přináší totiž nejen peníze, ale i možnost nesedět pouze doma, umožňuje setkávat se s dalšími lidmi a dává pocit, že je člověk potřebný,“ zdůrazňuje Hana Potměšilová, ředitelka Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. „Důležité je rovněž i celospolečenské hledisko, tedy to, že pacientky díky zaměstnání automaticky platí sociální a zdravotní pojištění. Navíc nakupují a odvádějí tak DPH a spotřební daň. Nejsou tudíž pro systém takovou zátěží, jak by se mohlo na první pohled zdát,“ vysvětluje Potměšilová.

Studie EIU zdůrazňuje klíčové oblasti, kterým by zdravotničtí profesionálové, zaměstnavatelé a politici měli věnovat pozornost, aby se pacientkám s rakovinou prsu dostalo podpory, kterou na pracovišti potřebují:

• Zdravotničtí odborníci by měli o otázce návratu do zaměstnání s pacientkami diskutovat jako o součásti výsledků léčby.

• Zaměstnavatelé, jejichž činnosti a postoj k problematice jsou pro úspěšný návrat pacientek do práce klíčové, by měli již dopředu nastavit adekvátní firemní politiku a příslušný systém, který by aktivně reagoval na situaci, v níž zaměstnanec onemocní či se po dlouhodobé nepřítomnosti chce zapojit zpět do pracovního procesu.

• Politici by měli zavést všeobecné standardy pro onkologická onemocnění v oblasti zaměstnanosti, které by zaměstnancům a zaměstnavatelům pomohly nastavit oboustranně přijatelnou, individualizovanou strategii návratu do práce.

Petra Adámková dodává: „Z hlediska zaměstnanosti je karcinom prsu zvláštním druhem rakoviny. Pacientky chtějí a často se i mohou vrátit do zaměstnání i v době léčby. Vše je samozřejmě značně individuální. K tomu, aby se mohly do zaměstnání vrátit, potřebují přístup k léčbě, která je pro ně nejlepší. Bohužel u metastatického karcinomu prsu na příchod nejmodernější léčby pacientky zatím čekají.“

ONKO Unie, o. p. s., se od roku 2011 zaměřuje na pomoc pacientkám s onkogynekologickými onemocněními. Je platformou pro setkávání lékařů podílejících se na léčbě onkologických onemocnění, pacientů se zhoubnými nádory i dárců, jejichž společným cílem je podporovat zlepšení kvality života onkologicky nemocných v České republice. V roce 2016 zahájila Onko Unie, o. p. s. osvětovou kampaň „NEJSEM na odpis“ zaměřenou na podporu a zlepšení kvality života žen s metastatickou rakovinou prsu.

www.nejsemnaodpis.cz
www.onko-unie.cz

VZP podpoří vyšetření pacientů pro transplantaci ledvin

Praha 30. října (ČTK) – Pacienti po transplantaci ledvin žijí déle než ti, kteří podstupují dialýzu. Operovaný pacient navíc stojí české zdravotnictví z dlouhodobého hlediska méně peněz než pacient s dialýzou, kterou podstupuje několikrát týdně. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) finančně podpoří vyšetření pacientů a dárců zjišťující, zda jsou vhodní k transplantaci. Po dnešním jednání správní rady VZP to řekl šéf sněmovního zdravotnického výboru a člen správní rady VZP Rostislav Vyzula.

Dialýza se používá při selhání ledvin, v Česku ji potřebuje více než 10.000 lidí. Transplantací je kolem 460 ročně. „Máme asi 500 pacientů, kteří jsou na čekací listině. Oproti Evropské unii je to stále pod průměrem,“ řekl Vyzula. Projekt, který je zatím naplánován na dva roky a nemá finanční strop, by měl podle něj vést k tomu, aby zařazených na čekací listinu bylo více.

Pojišťovna od příštího roku finančně podpoří vybraná zdravotnická zařízení, jako jsou transplantační centra nebo dialyzační střediska. Peníze dostanou za každého vyšetřeného pacienta. Za toho, který už podstupuje dialýzu, 10.000 korun. Pokud ji ještě mít nemusí, 15.000 korun. Za vyšetření potenciálního dárce ledviny zařízení dostane 20.000 korun.

První dialýza neboli umělá ledvina byla v České republice použita v roce 1955 pro pacientku s akutním selháním ledvin. Ročně se náklady na léčbu pacientů s onemocněním ledvin pohybují v řádech miliard korun. Pacient zpravidla dochází třikrát až čtyřikrát týdně na odborné pracoviště, kde ho přibližně na tři hodiny připojí na přístroj, který mu krev čistí.

Loni lékaři transplantovali asi 460 ledvin, dalších zhruba 550 pacientů Koordinační středisko transplantací eviduje na čekací listině. U některých se musí orgán transplantovat i opakovaně. Od dárce po mozkové smrti vydrží průměrně devět až deset let, od živého dvojnásobně.

Počet pacientů se selháním ledvin bude podle odborníků narůstat. Lidé se totiž dožívají vyššího věku a přibývá pacientů s cukrovkou, k jejímž komplikacím patří i selhání ledvin. Odborníci proto žádají, aby byly pravidelné screeningy ledvin zařazeny u vybraných skupin pacientů mezi pravidelné prohlídky hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

VZP je největší ze sedmi českých zdravotních pojišťoven. Jejími klienty je asi 5,9 milionu lidí, což tvoří necelých 60 procent populace. Hospodaří ročně se 170 miliardami korun ze zdravotního pojištění.

van rot

Zlínský kraj zopakuje výběrové řízení kvůli magnetické rezonanci

Zlín 30. října (ČTK) – Zlínský kraj vyhlásí nové výběrové řízení na dodavatele stavby objektu pro magnetickou rezonanci v Kroměřížské nemocnici. Magnetická rezonance, která přesně zobrazuje dané části těla, dosud v nemocnici není. Kraj už dodavatele stavby hledal. „I nejlevnější nabídky však byly nad rámec, který jsme předpokládali,“ řekl dnes novinářům hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL). Podle něj se udělají úpravy, které projekt zlevní.

„Předpokladem bylo, že přístrojová komise nám odsouhlasí to, že zařízení nám proplatí i příští rok. Souhlas jsme dostali a budeme znovu soutěžit,“ uvedl Čunek.

Projektová cena byla 57 až 58 milionů korun, podle hejtmana však ze soutěží na stavební projekty běžně vychází 60 až 70 procent této ceny. „Tady jsme vysoutěžili za 110 procent, nabídnutá cena byla 62 milionů korun,“ uvedl Čunek, podle kterého se bude vše kontrolovat.

„Musíme prověřit, kde se stala chyba, buď v našem výpočtu, nebo firmy měly tolik práce, že neměly potřebu se hlásit za jiné peníze,“ řekl hejtman. Soutěž by chtěl kraj vypsat do konce roku, nejpozději v lednu.

jmk kš

STAFILA je součástí skupiny AeskuLab

Praha, 30. října 2017 (AeskuLab)

Laboratoře STAFILA, spol. s r.o., jsou od 30. září 2017 součástí skupiny AeskuLab. Akvizicí této laboratoře rozšiřuje AeskuLab svoji dostupnost a odbornost v rámci Jihočeského kraje.

Společnost STAFILA je významným laboratorním hráčem na poli biochemické, serologické, hematologické a mikrobiologické laboratorní diagnostiky. Společnost působí v regionu České Budějovice a Třeboň, kde má své laboratoře a dále provozuje na území Jihočeského kraje devět odběrových míst. Společnost byla založena MUDr. Marií Ládovou v roce 1993.

Díky spojení společnosti STAFILA se skupinou AeskuLab dochází ke strategickému posílení pozice skupiny AeskuLab v Jihočeském kraji, na které bude skupina stavět budoucí rozvoj v dané oblasti.

„Laboratoř STAFILA jsme si jako potenciální akvizici vyhlédli před několika lety a jsem rád, že se nám podařilo celou transakci úspěšně dokončit. Společně se zakladatelkou, MUDr. Marii Ládovou, jsme přesvědčeni, že spojení s AeskuLabem může STAFILE do budoucna pomoci k dalšímu odbornému rozvoji a obchodnímu růstu. Chceme na této akvizici do budoucna v regionu stavět a vytvořit v Českých Budějovicích centrální širokospektrální laboratoř. Uděláme vše pro to, abychom klientům ve spolupráci se stávajícím týmem laboratoře i nadále poskytovali vysokou kvalitu služeb, na kterou jsou od laboratoře STAFILA zvyklí“ říká Kamil Doležel, generální ředitel AeskuLab Holding, a.s.

O AeskuLab
AeskuLab Holding, a. s. je v současné době s 35 laboratořemi, 89 odběrovými místy a 1 300 zaměstnanci největším poskytovatelem laboratorních služeb v České republice. Celá skupina generuje více než 21 milionů vyšetření ročně.

O STAFILE
Laboratoř založená v roce 1993 MUDr. Marií Ládovou, hematologem, a Prim. Dr. Stárkem, biochemikem. Po roce 2004 byla MUDr. Ládová jediným majitelem. Česká laboratoř, zakládající si na vysoké odbornosti zaměstnanců a rychlém a spolehlivém řešení požadavků a potřeb lékařů. 

Očkování proti pneumokoku může zachránit každého čtvrtého nakaženého seniora

Praha, 30.10.2017 (Nemocnice Na Bulovce)

V Praze dnes proběhla osvětová akce „Pneumokok není pro starý“. Během ní byly pod odborným dohledem lékařů z Nemocnice Na Bulovce proočkovány desítky seniorů proti pneumokokovým nákazám, ale také proti chřipce, podle zájmu seniora. Očkovat se nechali také herci Daniela Kolářová a Stanislav Zindulka. Akce se uskutečnila přímo v pražském sídle pořadatele – neziskové organizaci Život 90. Cílem události bylo upozornit na důležitost prevence u seniorské populace a fakt, že od letošního září je účinná konjugovaná vakcína pro seniory plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Pneumokokové infekce způsobují úmrtí každého čtvrtého nakaženého seniora staršího 65 let.

Zdroj fotografie: Archiv života 90.

„Efektivním řešením jak z pohledu zdraví a kvality života seniorů, tak z pohledu ekonomických úspor, je vyšší důraz na prevenci a informovanost. Jedním z důležitých pilířů zdravotní prevence je očkování. To je v případě seniorů velmi žádoucí, protože právě tato věková skupina je k závažným onemocněním náchylnější a hůře je snáší,“ komentovala MUDr. Hana Roháčová, Ph.D., primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce. S blížícím se obdobím respiračních nákaz, které mohou být příčinou vzniku těžkých pneumonií, je podle primářky Roháčové důležité očkování proti pneumokokovým infekcím a chřipce.

Mezi nejčastější formy onemocnění zaviněné pneumokokem patří záněty mozkových blan či středouší a zápaly plic. V České republice na zápal plic onemocní přibližně 100 tisíc lidí ročně, z toho 20 tisíc potřebuje hospitalizaci. Průměrně stráví člověk se zápalem plic v nemocnici 10 dní. Přitom o účinné prevenci v podobě vakcíny ví v České republice pouze 17 % obyvatel starších 50 let.

„Spousta seniorů nemá tušení, že pneumokoková onemocnění typu zápalu plic jsou pro ně vysoce riziková. Přitom je účinná prevence na dosah – vakcína Prevenar 13 je nově pro všechny nad 65 let zdarma. Oproti jiným látkám je šetrná k organismu seniora: po jediné vakcinaci je člověk chráněn do konce života. Důležité je, aby senioři o této možnosti věděli a aktivně se u svých lékařů na možnosti prevence informovali,“ říká Jan Lorman, ředitel Života 90. Ten za plnou úhradu očkování proti pneumokoku pro seniory bojuje od roku 2012.
Česká republika má nejnižší procento očkovaných proti pneumokokovým infekcím v Evropě ve skupině starších dospělých (50+): pouze 3 % oproti 12 % v rámci Evropy. Kromě důvodu, že si lidé často myslí, že existuje lepší důvod, jak se chránit nebo že se osobně necítí ohrožení nákazou, je na vině právě fakt, že jim jejich lékař očkování ani nenabídnul.

Zdroj: PneuVUE: Průzkum realizovala agentura Ipsos pro společnost Pfizer v devíti evropských zemích (Spojené království, Německo, Franice, Protugalsko, Španělsko, Itálie, Řecko, Rakousko a ČR) na vzorku více než 9000 mužů a žen ve věku 50+.

O Životě 90
Život 90 je nezisková organizace založená v roce 1990 s cílem umožnit seniorům žít plnohodnotný život tam, kde to mají rádi – doma. S tímto cílem vede i své aktivity – je provozovatelem Senior telefonu (800 157 157), bezplatné linky důvěry pro seniory v ČR. Poskytuje také Tísňovou péči Života 90, bezplatné poradenství nebo široké spektrum aktivizačních programů. Ve svém pražském sídle provozuje Odlehčovací centrum Života 90 a Divadlo U Valšů.

Od nápadu na pult lékárny: Za vývojem léků stojí…

V Praze, 30. října 2017 (LESENSKY.cz)

Devadesát procent Čechů nad pětašedesát let se podle statistik neobejde bez pravidelné dávky léků. Za posledních patnáct let stoupla denní spotřeba prášků v tuzemsku o třicet procent a každá česká domácnost má v lékárničce v průměru patnáct balení různých léčiv. Málokdo ovšem ví, co všechno musejí výzkumníci otestovat a úřady schválit, než se tablety či injekce dostanou na pulty lékáren. Jak dlouhá a náročná je vlastně cesta od nápadu k účinnému léku zachraňujícímu miliony lidí? A kolik stojí vývoj nového produktu?

Ještě před sto lety museli lékaři i pacienti spoléhat na velmi omezenou nabídku dostupných léků. V některých případech si vypomáhali babskými radami a bylinkami, v jiných nezbylo než čekat na zázrak. Dnes umějí odborníci tisíce chorob nejen správně identifikovat, ale také nabídnout jejich vhodnou léčbu. Jen v minulém roce tak bylo do Česka dovezeno okolo 261 milionů balení nejrůznějších léků. Kolik let práce ale stojí za jedinou krabičkou, kterou si vyzvednete v lékárně?

Příkladem může být příběh česko-amerického start-upu Machavert, který vyvinul velmi účinný lék na léčbu nádorových a autoimunitních onemocnění. „Léčba je inspirována silou lidského těla. Využíváme totiž molekul odvozených od přírodních tuků, takzvaných fosfolipidů, podobných těm, jež běžně najdeme ve vejcích, sóji či rybím tuku. Tyto látky mohou být zároveň nedílnou součástí buněčné membrány, ale dokážou také fungovat jako molekuly zpomalující rakovinový růst či přímo likvidující rakovinotvorné buňky,“ popsal unikátní nápad spoluzakladatel společnosti Machavert Jakub Staszak-Jirkovský. Léčba, která by měla za pár let konkurovat běžným chemoterapeutikům, navíc slibuje velmi nízkou toxicitu a představovala by tak pro organismus výrazně menší zátěž.

Hledání léku proti rakovině jako rodinná tradice

Bio-farmaceutický start-up, který vznikl v roce 2015, sídlí v americkém Coloradu. Na vývoji léku se ale podílí řada českých odborníků. Inspirací jim byl jiný český produkt, konkrétně přírodní preparát Ovosan stimulující imunitu a napomáhající při léčbě rakoviny. Na doplňku stravy, jenž byl na český trh uveden už před dvaceti lety, se podílel i otec Jakuba Staszaka-Jirkovského.

Vědci už účinnost léčivých látek otestovali na buňkách a na myších. „Provádí se takzvané in vitro a in vivo testování. K in vitro testům dochází v umělých podmínkách laboratoře. To znamená, že buňky pěstujeme a zkoumáme ve zkumavkách či Petriho miskách. Následně se provádí in vivo testování, tedy pozorování v přirozených podmínkách na komplexních organismech, jako jsou například myši,“ vysvětlil Staszak-Jirkovský, který je sám vystudovaným chemikem a má za sebou mnohaletou vědeckou dráhu v Česku, Velké Británii, Švédsku a USA.

Vývoj zabere i deset let

Při výzkumu se ukázalo, že prototyp léku s označením MP1000 funguje u více druhů nádorových buněk. Do budoucna by tak mohl najít uplatnění v léčbě více typů rakoviny. Než se ale objeví oficiálně na trhu, čeká ho ještě mnohaletá cesta. „V našem případě očekáváme dobu pro dokončení vývoje nového léčiva šest až osm let. Kromě otestování bezpečnosti a dotažení celého procesu výroby je před námi i klinické testování na vybraných pacientech a schvalování americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (zkráceně FDA),“ objasnil obvyklý postup Jakub Staszak-Jirkovský.

Čeští pacienti si ale na finální lék budou muset počkat déle. Aby mohl na pulty tuzemských lékáren, musí projít registrací u českého Státního úřadu pro kontrolu léčiv. Ten posuzuje dodané klinické testy, testy stability či dodržení zásad správné výrobní praxe. Pokud má být preparát hrazen pojišťovnami, musí výrobce navíc požádat o přidělení maximální ceny a domluvit se na podmínkách úhrady z veřejného zdravotního pojištění.

Léky prodražuje schvalování

Vývoj nových léčiv není jen velmi náročným a dlouhým procesem, čas a práce špičkových týmů též něco stojí. Kromě odborníků je potřeba zaplatit i skvěle vybavené laboratoře, patenty či výrobní linky. Ceny se tak šplhají k astronomickým částkám. „Náklady se v průměru pohybují mezi 800 miliony a miliardou amerických dolarů. My věříme, že se nám podaří tuto částku výrazně snížit. Zejména díky kratší době klinických studií pro námi cílené druhy nemocí. Právě klinické testy jsou totiž nejdražší fází. Navíc máme dobrou šanci, že díky skvělým dosavadním výsledkům dosáhneme na schválení léku ve zrychleném režimu, takzvaném fast track status,“ dodal Staszak-Jirkovský. Společnosti Machavert pomáhají dlouhé období vývoje překlenout vetší i menší investoři. Firma také zvažuje crowdfunding, kdy by se na financování mohli menšími částkami podílet i jednotlivci.

Děti ze základních škol názorně uvidí, jak probíhá v nemocnicích…

Nový Bydžov, 30. 10. 2017 (ZHKHK)

Během podzimu se Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje účastní krajských prezentací středních škol a zaměstnavatelů, kde se představuje jako perspektivní zaměstnavatel ve zdravotnictví. V úzké spolupráci se zdravotnickými školami v regionu, které připravují budoucí zdravotní sestřičky či bratry, láká nové žáky ke studiu na těchto školách. V listopadu chce holding děti k tomuto povolání přilákat pomocí názorných ukázek. Uvidí v praxi, jak péče o pacienta vlastně probíhá. Napomůže tomu projekt Živá knihovna povolání, který proběhne 3. listopadu v Hradci Králové a 13. listopadu v Trutnově. Děti ze základních škol si zde budou moci vyzkoušet na fantomech např. odběr krve, kardiopulmonální resuscitaci, změřit tlak apod.

Zdravotnický holding úzce spolupracuje se zdravotnickými školami v regionu. Aby více motivoval nové studenty ke zdravotnické profesi, připravuje v listopadu dvě interaktivní prezentace. Pozvaní žáci základních škol se názorně přesvědčí, jaká práce zdravotní sestry v praxi vlastně je, a to díky projektu s názvem Živá knihovna povolání, který pořádá Svaz průmyslu a obchodu. „Tento projekt je unikátní v tom, že nabízí žákům možnost podívat se na budoucí povolání v „praxi“. Takovou malou ochutnávku máme pro ně i my – děti zde uvidí naživo situaci z nemocničního prostředí. Zapůjčena bude postel, na které bude ležet „pacient“, napojený na potřebné přístroje a sestry se o něj budou starat. Děti tak uvidí nejen reálné prostředí, ale budou si moci samy vyzkoušet přímo některé úkony, jako např. odběr krve nebo podání injekce na fantomovi, kardiopulmonální resuscitaci či si vzájemně změří tlak,“ říká k akci hlavní personalistka ZH KHK a.s. Mgr. et Mgr. Zuzana Bílková DiS. Primárním cílem těchto aktivit je ukázat dětem reálný pohled na povolání zdravotní sestry a získat tak co nejvíce uchazečů o studium tohoto oboru v Královéhradeckém kraji. Projekt podporuje a na realizaci se podílí nemocnice ZH KHK a.s. a také Fakultní nemocnice Hradec Králové. Školy a někteří dodavatelé zdravotnického vybavení zase poskytli potřebné vybavení.

Získat nové žáky pro zdravotnické obory a následně potenciální zaměstnance do zdravotnických zařízení v kraji není snadné. To potvrzuje i náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje pro oblast zdravotnictví Ing. Aleš Cabicar: „Kraj tyto aktivity podporuje, protože si uvědomuje potřebu co nejvíce provázat školství s praxí. V mé gesci, tedy ve zdravotnictví, se o to intenzivně snažíme, a to nejen společnou prezentací nemocnic a středních škol, ale např. také projektem studujnazdravce.cz či dále pak stipendii, které kraj poskytuje jak medikům končících VŠ, tak nově i studentům na zdravotnických VOŠ. V krajských zařízeních nám chybí aktuálně desítky zdravotníků.“

Živá knihovna povolání se koná pro školy 3. listopadu v královéhradeckém Aldisu, a to v rámci poslední Prezentace středních škol a zaměstnavatelů a 13. listopadu v trutnovském UFFU. Zdravotnický holding se zde prezentuje společně se dvěma krajskými zdravotnickými školami – SZŠ a VOŠ Hradec Králové a SZŠ a VOŠ Trutnov, které zapůjčí některé učební pomůcky. Cílem je nalákat žáky základních škol na studium zdravotnických oborů a ukázat jim, jaké jistoty a stabilitu oblast zdravotnictví v jejich profesním životě poskytuje.

V září a říjnu se ZH KHK a.s. účastnil všech prezentací středních škol a zaměstnavatelů, které pořádá ve větších městech kraje Krajská hospodářská komora. Zde se žákům místních základních škol prezentovaly jednotlivé nemocnice, které v regionu působí, a také zdravotní školy, které připravují budoucí sestry na toto povolání. Akce proběhly už v Trutnově, Náchodě, Rychnově nad Kněžnou a v Jičíně.