Smrtící byznys proniká do Švýcarska

Praha, 19. listopadu 2017 (Hana Hindráková)

Jed na krysy. Rtuť. Arzen. Ředidlo. Nemrznoucí kapalina. To vše a mnoho dalších škodlivých věcí mohou obsahovat místo účinné látky falešné léky.

V pátek 17. listopadu 2017 od 18:30 představila spisovatelka Hana Hindráková svůj nový román Smrtící byznys, jehož hlavním tématem je právě problematika falešných léků. Akce pro české krajany se konala v Italské Katolické Misii v Curychu a proběhla pod záštitou spolku Beseda Svatopluk Čech.

Součástí večera bylo připomenutí výročí 17. listopadu, předání čestného předsednictví Jiřímu Krausovi a čestného členství Jaroslavu Olšanskému. Akce se zúčastnilo třicet krajanů.

Hana Hindráková zahájila své vystoupení promítnutím knižního traileru a vysvětlením termínu falešné léky.

„Na každé besedě se nejprve ptám účastníků, zda už někdy slyšeli o falešných lécích. Bohužel jsem ani jednou nedostala pozitivní odpověď. Lidé vůbec netuší, co všechno mohou léky obsahovat,“ říká autorka knihy Hana Hindráková a poukazuje na nutnost osvěty.

Mgr. Lucie Přinesdomová ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv vysvětluje, proč se v lécích nacházejí i další složky, které by tam rozhodně patřit neměly: „Například u léčivého přípravku na mužskou potenci padělatelé často používají obyčejný inkoust tak, aby dosáhli modré barvy, která je tak typická pro originál. Z našeho pohledu jde tedy především o snahu najít něco, z čeho je možné přípravek vyrobit.“

Po přečtení úryvku z knihy pustila Hana Hindráková video ukazující improvizovanou výrobnu léků ve Švédsku, kde padělatelé používají k míchání směsí stavební míchačky na beton. Jeden den jsou v nich vyráběna antimalarika, druhý den například antibiotika a nevyhovující látky se do léků dostanou z důvodu velmi špatných podmínek výroby.

„Byl to pěkný a příjemný večer. Obdivuji, co autorka už všechno v životě zvládla a přeji jí hodně úspěchů,“ zhodnotila besedu Karolína Kubová, Češka žijící ve Švýcarsku.

„V dětství jsem Afriku vnímala jako zemi plnou slonů, žiraf, lvů a krásných dětí s černými kudrnatými vlásky. Před několika lety jsem poznala Hanu Hindrákovou, která otevřela mou dětskou truhličku a já jsem do ní vpustila další, tentokrát dospělé poznání. Věřím, že v jedné věci jsme všichni stejní. Chceme žít šťastni a v lásce. Kéž kniha Smrtící byznys přinese tento vzkaz i těm, kteří teď v zoufalství či z jiných pohnutek vyrábějí léky s jedy,“ dodala nakonec Jana Marie Jarolímková, předsedkyně spolku Beseda Svatopluk Čech.

Marie Svatošová je nazývána matkou českých hospiců

Praha 19. listopadu (ČTK) – Lékařka a spisovatelka Marie Svatošová, která 20. listopadu oslaví pětasedmdesátiny, je známá především jako zakladatelka českého hospicového hnutí. Svatošová je také autorkou řady článků, publikací a knih, pravidelně promlouvala v rozhlase a mimo jiné organizovala domácí péči Katolické charity.

Rodačka z Hlavňova na Náchodsku Svatošová po studiu medicíny vykonávala v letech 1968 až 1989 lékařskou praxi, nejprve v Semilech, později v Praze. Od roku 1990 začala usilovat o prosazení myšlenky hospiců v České republice. V roce 1993 založila občanské sdružení Ecce homo – Sdružení pro podporu domácí péče a hospicového hnutí. Ve spolupráci s Diecézní charitou v Hradci Králové otevřela v roce 1995 první český hospic v Červeném Kostelci. Následně se podílela na otevření a provozu řady dalších hospiců po celé zemi. Řadu let byla prezidentkou Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče a neúnavnou propagátorkou hospicového hnutí v ČR.

Svatošová je také úspěšnou autorkou, její čtenářsky nejúspěšnější kniha Hospice a umění doprovázet vyšla už pětkrát v desetitisícových nákladech. V letech 2003 a 2004 vzbudila velkou pozornost posluchačů její pravidelná účast v rubrice „Jak to vidím já“ pořadu Host do domu Českého rozhlasu 2.

Svatošová byla za svou mimořádnou humanistickou činnost mnohokrát oceněna. Dvakrát získala státní vyznamenání Medaile Za zásluhy, a to v roce 2002 od prezidenta Václava Havla a v roce 2015 od Miloše Zemana. V roce 2008 byla oceněna Svatováclavskou medailí a letos vyhlášena Dámou české kultury pro rok 2017.

sat ped

Dvacetiny slaví sedmerčata McCaugheyovi, první přeživší na světě

Des Moines (USA)/Praha 17. listopadu (ČTK) – Výběr zajímavostí o vícerčatech k 20. výročí narození (19. listopadu 1997) prvních přeživších sedmerčat na světě, která přišla na svět v americké Iowě:

– Tři holčičky a čtyři chlapci se narodili ve městě Des Moines tehdy devětadvacetileté Bobbi a Kennymu McCaugheyovým, švadleně a prodavači aut. Děti vážily od jednoho do 1,5 kilogramu a jejich stav byl vážný. Jednalo se o vůbec první případ, kdy všechny děti přežily.

– Sedmerčata přišla na svět císařským řezem v polovině osmého měsíce. Jejich rodiče, oba věřící baptisté, odmítli návrhy lékařů na řízený potrat jednoho či více plodů, aby byla větší naděje na přežití ostatních. Podle nich bylo vícečetné těhotenství „darem od Boha“.

– „Až půjdou děti do školy, budete schopná řídit jakýkoli podnik v Americe, protože budete nejlepší manažer,“ gratuloval matce tehdejší prezident Bill Clinton. „Tak, nebo skončím někde ve svěrací kazajce,“ řekla McCaugheyová. Na sourozence totiž doma čekala ještě dvouletá Mikayla, i ona se narodila díky léku podporujícímu plodnost.

– Sedmerčata z Iowy v loňském roce ukončila střední školu. Někteří z nich přijali stipendia nabízená soukromou univerzitou v Missouri, jeden ze synů se pak zapojil do služby v americké armádě.

– Další přeživší sedmerčata se narodila hned v roce 1998 v Saúdské Arábii (jejich chudí rodiče přitom očekávali pouze čtyři děti), poté byly zaznamenány ještě tři další úspěšné případy. Vůbec první narození sedmerčat pochází údajně z 15. století v Británii.

– Dosud rekordním porodem, který skončil přežitím všech dětí, je narození osmerčat v kalifornském městě Bellflower v roce 2009. Šest chlapců a dvě holčičky přivedla na svět císařským řezem třiatřicetiletá Američanka a svobodná matka Nadya Sulemanová.

– Počet svých potomků tak rozšířila na 14 (má též tři páry dvojčat), všechny děti byly počaty ve zkumavce. Případ „oktomámy“ rozpoutal debatu o tom, zda je zodpovědné matce šesti dětí implantovat osm dalších embryí (lékař dokonce přišel o licenci). Sulemanovou navíc tíží existenční problémy, svůj případ se proto snažila medializovat.

– Další osmerčata přišla na svět v roce 1998 v texaském Houstonu ve zbožné rodině pocházející z Nigérie. Nejmenší z nich ale týden po porodu zemřelo. U dalších případů nepřežilo více dětí. Poprvé se osmerčata narodila v roce 1967 v Mexiku, všechna ale brzy zemřela.

– Ve statistikách jsou zaznamenána dokonce i devaterčata. Na svět je přivedla v roce 1971 žena v australském Sydney a v roce 1999 další rodička v Malajsii. Žádný z novorozenců však nepřežil.

– Šesterčat, paterčat i čtyřčat je pak ve světě celá řada. Růst těchto vícečetných těhotenství je vyvolán trendem, kdy ženy odkládají příchod dítěte do pozdějšího věku a používají pak léky na podporu plodnosti či umělé oplodnění, kdy se do dělohy pro jistotu zavádí více embryí.

– V Česku se dosud více jak pět dětí najednou nenarodilo. První paterčata (čtyři chlapce a dívku) přivedla v roce 2013 na svět třiadvacetiletá Alexandra Kiňová z Milovic. Šance na vznik pětičetného těhotenství spontánní cestou je přitom 1:48 milionům. Od roku 1950 se v tuzemsku narodilo také 21 čtyřčat, naposledy v roce 2003.

– Nejvíce dětí podle Guinnessovy knihy rekordů porodila žena jistého Fjodora Vasiljeva z Ruska (její jméno není známo). Mezi lety 1725 a 1765 zvládla údajně 27 porodů – měla šestnáctery dvojčata, sedmery trojčata a čtyřikrát udělala manželovi radost čtyřčaty. Celkem to bylo tedy 69 dětí, z nichž pouze dvě zemřely při porodu.

mav rmi

Státy EU čeká v pondělí bitva o unijní agentury…

Brusel 16. listopadu (zpravodaj ČTK) – Tajným hlasováním členských zemí Evropské unie vyvrcholí v pondělí vpodvečer v Bruselu týdny intenzivního lobbování a uzavírání dohod o podpoře. Státy bloku totiž rozhodnou o tom, kam se kvůli brexitu přestěhují dvě unijní agentury, které zatím sídlí v Londýně. Hlavní bitva se čeká o nové sídlo Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), kde mezi favority patří Bratislava. Praha má zájem o menší Evropský orgán pro bankovnictví (EBA).

„Je to velmi náročné, ale mohu říct, že jsme udělali vše pro to, abychom přišli s dobrou nabídkou a zároveň získali co nejširší podporu členských zemí,“ řekl dnes ČTK slovenský velvyslanec při EU Peter Javorčík.

Bratislava patří, také vzhledem k tomu, že na Slovensku zatím není žádná unijní agentura, mezi favority hlasování o EMA, společně s italským Milánem.

Agentura pro léčiva je z dvojice větší, má asi 900 zaměstnanců, zatímco bankovní orgán jen přibližně 190. Pro hostitelské město by měla znamenat nejen příchod firem, které s EMA pracují, ale také třeba výrazný nárůst návštěvníků a tím například i daleko vyšší počet rezervací hotelového ubytování.

Slovensko může jednoznačně počítat s podporou České republiky, dohodli se na tom premiéři obou zemí. Naopak Slováci budou hlasovat pro to, aby EBA byl přesunut do Prahy.

Velmi pravděpodobné ovšem je, že pokud bude rozhodnuto o tom, že jedna z agentur najde nové sídlo v zemi ze středu či východu unie, bude se druhá stěhovat do některého západoevropského státu. Na to, které město zvítězí, dokonce sázkové kanceláře vypsaly kurzy. Je z nich patrné, že Bratislava s kursem 5:1 patří mezi favority, u Prahy byl v pondělí kurs 16:1.

„Kdyby šla EMA do velké západní země – Itálie, Německa, Francie – tak naše šance poměrně stoupají, protože geografická vyváženost je principem Evropy,“ upozornil dnes v rozhovoru pro ČTK zmocněnec české vlády pro přesun agentury EBA Karel Dobeš. Kromě deklarované vzájemné podpory s Bratislavou má ČR podle něj uzavřené také některé další dohody, o nichž však zmocněnec před hlasováním mluvit nechtěl.

Státy se v minulých týdnech snažily své nabídky prezentovat nejrůznějším způsobem. Města a možnosti, například týkající se zabezpečení zaměstnanců agentur a jejich rodin, země představovaly nejen diplomatům, ale také novinářům a podobně.

O úřad pro léčiva má zájem 19 měst, kromě Bratislavy a Milána například Lille, Amsterodam, Dublin, Helsinky či Brusel. Praha soutěží o bankovní orgán se sedmi dalšími městy, mezi kterými nechybí Frankfurt, Paříž nebo Lucemburk. Evropská komise na konci září předložila členským zemím své srovnání nabídek, aniž by ale stanovovala nějaké konkrétní pořadí.

Státy se v pondělí dostanou k hlasování až poté, co proberou přípravu unijního summitu a stav vyjednávání s Británii o brexitu. Za ČR se schůzek zúčastní státní tajemník pro EU Aleš Chmelař.

Podle diplomatů, kteří jsou s přípravou hlasování obeznámeni, dostane každá země seznam kandidátských měst a mezi ně rozdělí tři, dva a jeden bod; lze přitom hlasovat pro „své“ město. Pokud některý kandidát získá po třech bodech od 14 zemí, tedy nadpoloviční počet prvních preferenčních míst, stane se vítězem už v prvním kole. Pokud ne, rozhodne kolo druhé, v němž vyhraje město, které v součtu bude mít nejvíce bodů. V případě rovnosti hlasů rozhodne los. Hlasovat se bude nejprve o agentuře pro léčivé přípravky a poté o bankovním orgánu.

jd ank

V ČR se ročně narodí 600 dětí s vrozenou…

Brno 16. listopadu (ČTK) – Na 100.000 narozených dětí připadá v České republice asi 600 s vrozenou srdeční vadou. Z nich u 200 jde o kritickou vadu, která je může ohrožovat na životě. Novinářům to dnes řekla lékařka z Centra prenatální dianogstiky v Brně Hana Jičínská. Podle ní centrum odhaluje vrozené srdeční vady u plodu už v prvních třech měsících těhotenství, což pomáhá lepší péči i kvalitnějšímu životu dítěte. Uvedla, že rodiče se mohou také včas rozhodnout pro potrat. Centrum pořádá k srdečním vadám v pátek první mezioborovou konferenci.

Celosvětově se podle Jičínské rodí šest až deset dětí s vrozenou srdeční vadou na 1000 novorozenců. „Jedna třetina jsou vady kritické, které je potřeba řešit například chirurgicky nebo jinými způsoby,“ uvedla Jičínská. Podle ní se počet novorozenců s vadami za poslední roky nijak výrazně neliší, avšak díky včasnějšímu odhalování mohou lékaři lépe problémy sledovat a připravit se na zákrok po narození. Tím eliminují potíže, kterými by jinak takový člověk po celou dobu života trpěl, a mohou výrazně zvaklitnit jeho život. Druhým pozitivem dřívějšího odhalení vady je to, že se rodiče mohou v raném stadiu rozhodnout těhotenství ukončit. U plodů s vadami je to až v polovině případů. „Nyní vady odhalujeme ve 13. týdnu. Když se na ně dříve přišlo třeba ve 24. týdnu a plod už se v matce hýbal, těžko se mluvilo o interrupci,“ řekla Jičínská.

Výhodou brněnského centra je spolupráce lékařů z více oborů. Na jednom pracovišti se tak setkávají gynekologové, genetici i kardiologové a k dispozici je v budově i laboratoř. „Dříve musely matky jezdit na různá pracoviště po celém Brně. Na výsledky se pak muselo čekat. U nás je vše ve velmi krátkém čase. Gynekolog pracuje s matkou, genetik může určit vývojové vady a kardiolog v případě problémů se srdcem plánuje, co s tím,“ uvedl vedoucí lékař centra Pavel Vlašín.

Centrum proto uspořádá v pátek první mezioborovou konferenci na téma vrozených srdečních vad plodu, na které vystoupí odborníci z řad prenatální péče, gynekologové nebo kardiologové.

Srdeční vady tvoří podle Vlašína zhruba třetinu ze všech vrozených vad plodů. Další podstatnou část tvoří problémy s ledvinami a do zbylé třetiny spadají například problémy mozku, rukou a nohou, rozštěpy patra a podobně.

Lenka Horáková hj

Na odvykací linku volá 1 nebo 2 kuřáci denně,…

Praha 16. listopadu (ČTK) – Na Národní linku pro odvykání kouření volají jeden až dva kuřáci, kteří chtějí přestat, denně. Od loňského září, kdy začala linka fungovat, to bylo asi 500 lidí. Dalším pracovníci linky volají zpátky a plánují s nimi odvykání. Na dnešní tiskové konferenci k Mezinárodnímu nekuřáckému dni to řekl prezident České koalice proti tabáku Lukáš Kohoutek. Pomoci přestat kouřit může i nový web Bez cigaret.cz.

Podle Kohoutka zatím není zájem o linku velký, pomoci má i informační kampaň a web. „Pomohlo by, kdyby bylo telefonní číslo 800 350 000 bylo uvedeno na krabičkách, stejně jako v západní Evropě,“ doplnil. V současné době je na krabičce cigaret varovný text a odkaz na web Kouření zabíjí. Změna je v kompetenci ministra zemědělství, které ale na žádosti odborníků zatím nereagovalo.

Telefonát na linku je bezplatný, její provoz hradí Úřad vlády. Působí na ní vyškolení konzultanti, kteří volajícím pomohou sestavit odvykací plán na míru. „Klient zavolá a během úvodní konzultace zjistíme, v jakém stavu se jeho závislost nachází a co je ochotný dělat,“ popsal Kohoutek. Poté spolu s odborníky klient vybere takzvaný „Den D“, ke kterému se rozhodne přestat kouřit. Znovu si s linkou volá den poté, tři dny poté a první měsíc znovu každý týden, potom je frekvence měsíční. „S klientem hovoříme v období půl roku až roku přibližně desetkrát,“ dodal. Linka funguje denně mezi 10:00 a 18:00.

Jen asi čtyři procenta lidí, kteří se pokusí přestat s kouřením, to dokážou bez odborné pomoci. Zapojení odborníků zvýší šanci, že člověk nekouřit vydrží, asi na čtvrtinu. „Závislost na tabáku patří svojí intenzitou mezi nejsilnější závislosti. Odvykání kouření je náročný a dlouhodobý proces, na který je třeba se dostatečně připravit,“ uvedl adiktolog Adam Kulhánek. Kromě telefonické linky se může obrátit také na vybrané proškolené lékárníky, svého praktického lékaře nebo ambulanci adiktologa či Centrum pro léčbu závislostí na tabáku, kterých je v Česku 36. Tamní lékaři mohou předepsat i léky na zmírnění abstinenčních příznaků, přispívají na ně i zdravotní pojišťovny.

Podle národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila v Česku kouří 2,2 milionu lidí, čím se kouření řadí na první místo mezi závislostmi. Na jeho následky ročně zemře 15.000 až 16.000 Čechů. Ročně stojí léčba kuřáků desítky miliard korun. Spotřební daň na tabák tvoří osm procent daňových příjmů státního rozpočtu, léčba kuřáků stojí o něco méně. Podle Vobořila ale ní možné vyčíslit sociální dopady kouření.

van mal

Státy EU čeká v pondělí bitva o unijní agentury…

Brusel 16. listopadu (zpravodaj ČTK) – Tajným hlasováním členských zemí Evropské unie vyvrcholí v pondělí vpodvečer v Bruselu týdny intenzivního lobbování a uzavírání dohod o podpoře. Státy bloku totiž rozhodnou o tom, kam se kvůli brexitu přestěhují dvě unijní agentury, které zatím sídlí v Londýně. Hlavní bitva se čeká o nové sídlo Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), kde mezi favority patří Bratislava. Praha má zájem o menší Evropský orgán pro bankovnictví (EBA).

„Je to velmi náročné, ale mohu říct, že jsme udělali vše pro to, abychom přišli s dobrou nabídkou a zároveň získali co nejširší podporu členských zemí,“ řekl dnes ČTK slovenský velvyslanec při EU Peter Javorčík.

Bratislava patří, také vzhledem k tomu, že na Slovensku zatím není žádná unijní agentura, mezi favority hlasování o EMA, společně s italským Milánem.

Agentura pro léčiva je z dvojice větší, má asi 900 zaměstnanců, zatímco bankovní orgán jen přibližně 190. Pro hostitelské město by měla znamenat nejen příchod firem, které s EMA pracují, ale také třeba výrazný nárůst návštěvníků a tím například i daleko vyšší počet rezervací hotelového ubytování.

Slovensko může jednoznačně počítat s podporou České republiky, dohodli se na tom premiéři obou zemí. Naopak Slováci budou hlasovat pro to, aby EBA byl přesunut do Prahy.

Velmi pravděpodobné ovšem je, že pokud bude rozhodnuto o tom, že jedna z agentur najde nové sídlo v zemi ze středu či východu unie, bude se druhá stěhovat do některého západoevropského státu. Na to, které město zvítězí, dokonce sázkové kanceláře vypsaly kurzy. Je z nich patrné, že Bratislava s kursem 5:1 patří mezi favority, u Prahy byl v pondělí kurs 16:1.

„Kdyby šla EMA do velké západní země – Itálie, Německa, Francie – tak naše šance poměrně stoupají, protože geografická vyváženost je principem Evropy,“ upozornil dnes v rozhovoru pro ČTK zmocněnec české vlády pro přesun agentury EBA Karel Dobeš. Kromě deklarované vzájemné podpory s Bratislavou má ČR podle něj uzavřené také některé další dohody, o nichž však zmocněnec před hlasováním mluvit nechtěl.

Státy se v minulých týdnech snažily své nabídky prezentovat nejrůznějším způsobem. Města a možnosti, například týkající se zabezpečení zaměstnanců agentur a jejich rodin, země představovaly nejen diplomatům, ale také novinářům a podobně.

O úřad pro léčiva má zájem 19 měst, kromě Bratislavy a Milána například Lille, Amsterodam, Dublin, Helsinky či Brusel. Praha soutěží o bankovní orgán se sedmi dalšími městy, mezi kterými nechybí Frankfurt, Paříž nebo Lucemburk. Evropská komise na konci září předložila členským zemím své srovnání nabídek, aniž by ale stanovovala nějaké konkrétní pořadí.

Státy se v pondělí dostanou k hlasování až poté, co proberou přípravu unijního summitu a stav vyjednávání s Británii o brexitu. Za ČR se schůzek zúčastní státní tajemník pro EU Aleš Chmelař.

Podle diplomatů, kteří jsou s přípravou hlasování obeznámeni, dostane každá země seznam kandidátských měst a mezi ně rozdělí tři, dva a jeden bod; lze přitom hlasovat pro „své“ město. Pokud některý kandidát získá po třech bodech od 14 zemí, tedy nadpoloviční počet prvních preferenčních míst, stane se vítězem už v prvním kole. Pokud ne, rozhodne kolo druhé, v němž vyhraje město, které v součtu bude mít nejvíce bodů. V případě rovnosti hlasů rozhodne los. Hlasovat se bude nejprve o agentuře pro léčivé přípravky a poté o bankovním orgánu.

jd ank

V ČR se ročně narodí 600 dětí s vrozenou…

Brno 16. listopadu (ČTK) – Na 100.000 narozených dětí připadá v České republice asi 600 s vrozenou srdeční vadou. Z nich u 200 jde o kritickou vadu, která je může ohrožovat na životě. Novinářům to dnes řekla lékařka z Centra prenatální dianogstiky v Brně Hana Jičínská. Podle ní centrum odhaluje vrozené srdeční vady u plodu už v prvních třech měsících těhotenství, což pomáhá lepší péči i kvalitnějšímu životu dítěte. Uvedla, že rodiče se mohou také včas rozhodnout pro potrat. Centrum pořádá k srdečním vadám v pátek první mezioborovou konferenci.

Celosvětově se podle Jičínské rodí šest až deset dětí s vrozenou srdeční vadou na 1000 novorozenců. „Jedna třetina jsou vady kritické, které je potřeba řešit například chirurgicky nebo jinými způsoby,“ uvedla Jičínská. Podle ní se počet novorozenců s vadami za poslední roky nijak výrazně neliší, avšak díky včasnějšímu odhalování mohou lékaři lépe problémy sledovat a připravit se na zákrok po narození. Tím eliminují potíže, kterými by jinak takový člověk po celou dobu života trpěl, a mohou výrazně zvaklitnit jeho život. Druhým pozitivem dřívějšího odhalení vady je to, že se rodiče mohou v raném stadiu rozhodnout těhotenství ukončit. U plodů s vadami je to až v polovině případů. „Nyní vady odhalujeme ve 13. týdnu. Když se na ně dříve přišlo třeba ve 24. týdnu a plod už se v matce hýbal, těžko se mluvilo o interrupci,“ řekla Jičínská.

Výhodou brněnského centra je spolupráce lékařů z více oborů. Na jednom pracovišti se tak setkávají gynekologové, genetici i kardiologové a k dispozici je v budově i laboratoř. „Dříve musely matky jezdit na různá pracoviště po celém Brně. Na výsledky se pak muselo čekat. U nás je vše ve velmi krátkém čase. Gynekolog pracuje s matkou, genetik může určit vývojové vady a kardiolog v případě problémů se srdcem plánuje, co s tím,“ uvedl vedoucí lékař centra Pavel Vlašín.

Centrum proto uspořádá v pátek první mezioborovou konferenci na téma vrozených srdečních vad plodu, na které vystoupí odborníci z řad prenatální péče, gynekologové nebo kardiologové.

Srdeční vady tvoří podle Vlašína zhruba třetinu ze všech vrozených vad plodů. Další podstatnou část tvoří problémy s ledvinami a do zbylé třetiny spadají například problémy mozku, rukou a nohou, rozštěpy patra a podobně.

Lenka Horáková hj

Na odvykací linku volá 1 nebo 2 kuřáci denně,…

Praha 16. listopadu (ČTK) – Na Národní linku pro odvykání kouření volají jeden až dva kuřáci, kteří chtějí přestat, denně. Od loňského září, kdy začala linka fungovat, to bylo asi 500 lidí. Dalším pracovníci linky volají zpátky a plánují s nimi odvykání. Na dnešní tiskové konferenci k Mezinárodnímu nekuřáckému dni to řekl prezident České koalice proti tabáku Lukáš Kohoutek. Pomoci přestat kouřit může i nový web Bez cigaret.cz.

Podle Kohoutka zatím není zájem o linku velký, pomoci má i informační kampaň a web. „Pomohlo by, kdyby bylo telefonní číslo 800 350 000 bylo uvedeno na krabičkách, stejně jako v západní Evropě,“ doplnil. V současné době je na krabičce cigaret varovný text a odkaz na web Kouření zabíjí. Změna je v kompetenci ministra zemědělství, které ale na žádosti odborníků zatím nereagovalo.

Telefonát na linku je bezplatný, její provoz hradí Úřad vlády. Působí na ní vyškolení konzultanti, kteří volajícím pomohou sestavit odvykací plán na míru. „Klient zavolá a během úvodní konzultace zjistíme, v jakém stavu se jeho závislost nachází a co je ochotný dělat,“ popsal Kohoutek. Poté spolu s odborníky klient vybere takzvaný „Den D“, ke kterému se rozhodne přestat kouřit. Znovu si s linkou volá den poté, tři dny poté a první měsíc znovu každý týden, potom je frekvence měsíční. „S klientem hovoříme v období půl roku až roku přibližně desetkrát,“ dodal. Linka funguje denně mezi 10:00 a 18:00.

Jen asi čtyři procenta lidí, kteří se pokusí přestat s kouřením, to dokážou bez odborné pomoci. Zapojení odborníků zvýší šanci, že člověk nekouřit vydrží, asi na čtvrtinu. „Závislost na tabáku patří svojí intenzitou mezi nejsilnější závislosti. Odvykání kouření je náročný a dlouhodobý proces, na který je třeba se dostatečně připravit,“ uvedl adiktolog Adam Kulhánek. Kromě telefonické linky se může obrátit také na vybrané proškolené lékárníky, svého praktického lékaře nebo ambulanci adiktologa či Centrum pro léčbu závislostí na tabáku, kterých je v Česku 36. Tamní lékaři mohou předepsat i léky na zmírnění abstinenčních příznaků, přispívají na ně i zdravotní pojišťovny.

Podle národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila v Česku kouří 2,2 milionu lidí, čím se kouření řadí na první místo mezi závislostmi. Na jeho následky ročně zemře 15.000 až 16.000 Čechů. Ročně stojí léčba kuřáků desítky miliard korun. Spotřební daň na tabák tvoří osm procent daňových příjmů státního rozpočtu, léčba kuřáků stojí o něco méně. Podle Vobořila ale ní možné vyčíslit sociální dopady kouření.

van mal

Lékařem v nemocnici a zároveň na záchrance. Jičín testuje unikátní…

Jičín, 16.11.2017 (ZHKHK)

Nový projekt tzv. sdílení lékařů testuje od začátku října Oblastní nemocnice Jičín a.s. Ve spolupráci se Zdravotnickou záchrannou službou Královéhradeckého kraje vytipovala sedm z nich, kteří v určené směny „půjčuje“ místnímu výjezdovému středisku. Lékaři jsou připraveni vyjet do dvou minut od chvíle, kdy jim z dispečinku záchranné služby přijde výzva. Systém řeší několik aspektů současně – reflektuje jednak moderní systémové změny v poskytování přednemocniční péče (především větší uplatnění nelékařských posádek), dlouhodobý nedostatek lékařů na záchranné službě, ale také poskytuje lékařům šanci udržet se na vysoké odborné úrovni v přednemocniční urgentní medicíně. A v neposlední řadě je výhodný i pro nemocnici, která dostane příspěvek na mzdu lékařů, kteří se této spolupráce účastní. Pokud se systém osvědčí, uvažuje se o jeho využití i v dalších střediscích. Zároveň oba subjekty sdílejí mezi sebou také zdravotní dokumentaci ošetřených pacientů.

Ve zdravotnictví chybí desítky lékařů a situace se bohužel týká i Královéhradeckého kraje. Jednou z možností, jak zajistit potřebnou péči od dostupných lékařů, je změna ve využití jejich pracovní doby. Proto se v Jičíně nyní zkouší nový pilotní projekt, který umožňuje v rámci platné legislativy střídat v jedné směně práci lékaře v nemocnici a lékaře na záchrance. Sedm odborníků z jičínské nemocnice se tak zatím zkušebně na jeden den v měsíci stává tzv. pohotovostním lékařem záchranné služby, který je připraven okamžitě po pípnutí pageru vyrazit. Výjezdové středisko totiž sídlí v areálu nemocnice a výjezd je tak okamžitý, do dvou minut. „Povaha práce na záchranné službě se postupně mění. Některé úkony řeší záchranáři, některé ale z povahy věci musí řešit lékař. Výjezdy lékařů jsou zhruba v 25 % případů. Odborníků ale není dostatek. Stejně jako ve zbytku republiky i my řešíme tento problém pro všechny směny, a to jak v nemocnicích, tak na záchranné službě. Z hlediska platných zákonů nemůže mít člověk zároveň v jeden okamžik dva zaměstnavatele. Pokusili jsme se tedy najít systém, který je dle platných zákonů možný a pomůže nám situaci řešit. Lékař, který v daný den pracuje v nemocnici, vykonává takový druh práce, který může okamžitě přerušit, aniž by to ohrozilo pacienta. V momentě výjezdu se stává lékařem záchranky, a jakmile přijede, je zase zaměstnancem nemocnice,“ popisuje systém střídání náměstek ředitele pro LPP Zdravotnické záchranné služby KH kraje MUDr. Libor Seneta, který je spolu se současným ředitelem ZZS Královéhradeckého kraje, MUDr. Jiřím Maškem, autorem tohoto projektu.

Výhody jsou na všech stranách. Po dobu výjezdu dostává lékař mzdu za odvedenou práci od záchranné služby a zároveň za celý den odměnu za držení pohotovosti. Záchranná služba dále platí nemocnici za to, že si lékaře „vypůjčila“. Toto střídání jí pokryje zhruba jeden úvazek. Nemocnice je na druhou stranu povinna v danou dobu dát lékaři takovou práci, která umožní její okamžité opuštění. „Dohoda je taková, že lékař dostane v daný pohotovostní den např. práci v administrativě, nebo má naplánována konsilia či vyšetření pacientů na lůžkovém oddělení, která v případě potřeby snesou odkladu. Výjezdů mívají průměrně 2-3 za 24 hodin, což lze skloubit,“ říká ředitel Oblastní nemocnice Jičín a.s. Ing. Tomáš Sláma, MSc.

Vytipovaní lékaři jsou v systému zařazeni zcela dobrovolně a mimo něj se záchrannou službou běžně spolupracují. Jde o šest lékařů a jednu lékařku, z nichž tři pracují na interním oddělení, dva jsou anesteziologové a dva chirurgové. Jedním z nich je kardiolog MUDr. Jiří Nový. „Pro všechny zúčastněné je i velkou výhodou to, že si mimo svou odbornost udržují a zvyšují erudici v řešení akutních stavů. S prací se tato pohotovost dá skloubit poměrně lehce. Já po dobu pohotovosti si plánuji například ultrazvuková vyšetření hospitalizovaných pacientů, která můžu buď přeložit, nebo předat některému z kolegů. Podobně to mají i anesteziologové, kteří mají v den služby konsilia a dělají předoperační vyšetření,“ popisuje praxi MUDr. Jiří Nový. Testovaný způsob se líbí i zřizovateli obou organizací, Královéhradeckému kraji: „Jakýkoliv způsob, který zaručí dostupnost potřebné zdravotní péče, samozřejmě vítáme. Nedostatek profesionálů v této oblasti je bohužel dlouhodobý a v některých případech jej tento projekt může řešit,“ dodává náměstek hejtmana pro oblast zdravotnictví Ing. Aleš Cabicar.

Systém pohotovosti funguje v klasické pracovní době lékaře, tedy od 7:00 – 15:30 hod. Za měsíc a půl provozu bylo odborníky z ON Jičín a.s. odslouženo celkem 9 takovýchto směn, přičemž vyjeli k 16 případům. Dalším pozitivem je i fakt, že tímto způsobem se ke spolupráci se ZZS KHK připojili dva noví lékaři.

Současně se zmíněným systémem sdílení lékařů v Jičíně je od prázdnin v ostrém provozu také elektronické odesílání zpráv od záchranné služby přímo do nemocničního informačního systému. Při předání pacienta v nemocnici tedy již není předávána zdravotní dokumentace v papírové formě, ale jen v elektronické. To celý proces významně zjednodušuje.