Zkoumání zralosti vajíček pomůže neplodným

Praha, 5. 2. 2018 (Reprofit) – Naději pro ženy, kterým se nedaří otěhotnět kvůli nedostatečně zralým vajíčkům, skýtá nová metoda v reprodukční klinice Reprofit. Ta pomůže ženám, které se marně pokoušejí o potomka prostřednictvím umělého oplodnění. Kvůli jejich nedostatečně zralým vajíčkům se však nedaří. S pomocí techniky polarizační mikroskopie nyní lékaři vyšetří zralost jejich vajíček předtím, než je uměle oplodní a zavedou do dělohy. Pokud ještě nejsou zralá, nechají je lékaři v klidu na misce i několik hodin zrát.

Tato metoda je v rámci České republiky unikátní. Lze ji označit za „záchranářskou“ pro ženy, u kterých se nedaří umělé oplodnění kvůli malému počtu zralých vajíček. Většinou platí, že vajíčko dozraje do 36 hodin po injekci hormonu, který dozrání vajíčka spouští. Lékaři pak vajíčko odeberou, oplodní odebranými spermiemi a vzniklá embrya vloží znovu do těla ženy. „Ne každá žena, která ale stimulaci podstupuje, reaguje podle šablony. Některým pacientkám nestačí vajíčko úplně dozrát, což před odběrem nelze poznat. Pokud však dojde k umělému oplodnění nedozrálého vajíčka, je šance na úspěšné těhotenství mizivá. To ukazují nejen starší publikované práce, ale i výsledky naší probíhající studie,“ říká vědecká poradkyně kliniky Reprofit PharmDr. Zuzana Holubcová Ph.D. „Mikroskopií s využitím polarizovaného světla se umíme podívat do odebraného vajíčka a s pomocí světelného filtru a počítačové kalkulace zhodnotit, zda je vajíčko zralé a připravené k oplodnění. Nebo jestli je třeba ještě několik hodin počkat a nechat je v klidu dozrát. Naše dosavadní výsledky ukazují, že využitelnost embryí z plně zralých vajíček je více než dvojnásobná oproti těm, které jsou oplozena předčasně.“

Bezmála 2 roky ověřoval tým Zuzany Holubcové potenciál této metody, nejprve na dárcovských vajíčkách, poté spustil studii na vajíčkách pacientek, kterých se problém přímo týkal a které se zařazením do studie souhlasily. „Za tuto dobu prošlo studií více než 200 pacientek. Metoda již pomohla k narození 8 dětí a další těhotenství stále běží. Použití polarizační mikroskopie nám umožňuje optimálně načasovat oplození. Je to šance i pro ženy, které by jinak nemohly otěhotnět,“ doplňuje Holubcová. Vzpomíná na případ, kdy ženě odebrali 17 vajíček, a ta se při bližším prozkoumání ukázala jako nedostatečně zralá, a tudíž nevhodná k oplození. Tím, že počkali několik hodin, 12 z nich dozrálo a žena má nyní zdravého chlapečka.

Důvody, proč u některých žen vajíčka v obvyklém termínu nedozrají, lékaři neznají. „I na běžné léky reagujeme odlišně. Stejně je tomu s reakcemi žen na hormonální léčbu,“ vysvětluje vědecká poradkyně.

Mikroskopie s využitím polarizovaného světla není v reprodukční medicíně nová, dosud se ale používala k jiným účelům. Nové je využití této techniky v kontextu poznatků o vývoji vajíčka. „Je to metoda pro obtížné případy. Reprofit ji jako součást individualizovaného přístupu k léčbě neplodnosti provádí zdarma pro indikované pacienty, kteří se tak zároveň zapojí do naší probíhající studie,“ uzavírá vědkyně.

Páry, které budou chtít vidět, jak metoda funguje, se mohou přijít podívat 17.2. od 13 do 16 hodin přímo na brněnskou kliniku. V rámci dne otevřených dveří jim Zuzana Holubcová a její spolupracovníci ukáží, jak vyšetření zralosti vajíčka probíhá.

Vlastní zkušenost s rakovinou má v Česku přes půl…

Praha 4. února (ČTK) – Vlastní zkušenost s rakovinou má v Česku přes půl milionu lidí. Podle národního onkologického registru žilo v republice na konci roku 2015 bezmála 541.600 pacientek a pacientů, kteří se vyléčili či se ještě léčili. Nemocných každý rok přibývá, úmrtnost se ale snižuje. Roste tak počet těch, kteří boj s karcinomem zvládnou. Dokládají to statistiky. Na dnešek připadá světový den proti rakovině.

„Jsme národ s mnoha nádory. Není pravda, že by se v ČR nehodnotila kvalita péče. Jedním z indikátorů je dosahované přežití. Úmrtnost je stabilizovaná, u některých diagnóz výrazně klesá. Přibývá těch, kteří mají s nádorem zkušenost,“ řekl novinářům Ladislav Dušek z Institutu biostatistiky a analýzy lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Podle Duška patří Česko mezi země s nejlepšími statistickými údaji o nemoci. Data shromažďuje Národní onkologický registr. Sběr je ale pracný a trvá déle, proto jsou poslední čísla z konce roku 2015. V něm přibylo v Česku 85.750 nových pacientů s nádorem. V roce 2008 jich bylo 73.302. Před deseti lety na rakovinu zemřelo 27.571 lidí, v roce 2015 jich karcinom připravil o život 26.852. Zatímco mezi lety 2011 a 2015 nových pacientů přibylo ročně v průměru o 1,9 procenta, úmrtnost průměrně klesla o 0,7 procenta. Počet těch, kteří s nemocí úspěšně bojovali, se každý rok zvedal průměrně o 3,9 procenta.

Se stárnutím společnosti bude podle Duška nemocných přibývat. Některé druhy rakoviny se totiž objevují až ve vyšším věku. Ročně by nárůst počtu mohl být kolem šesti procent, uvedl odborník.

Podle lékařů v boji s rakovinou výrazně pomáhá screening, tedy pravidelné sledování vybraných skupin lidí a jejich bezplatná vyšetření. Česko má takové programy tři. První z nich se zaměřuje na rakovinu prsu. Ženy nad 45 let mohou každé dva roky zdarma chodit na mamograf. Druhý program se týká rakoviny tlustého střeva a konečníku. Muži a ženy od 50 do 54 let mají test zdarma jednou ročně, od 55 let je to jednou za dva roky. Třetí program pomáhá předcházet či včas zachytit rakovinu děložního hrdla. Stěr se provádí od 15 let každý rok. Podle Jany Hercogové z kožní kliniky fakultní Nemocnice Na Bulovce a IKEM by byl v Česku vhodný třeba také screening kvůli přibývajícímu počtu kožních nádorů.

Díky včasnému odhalení rakoviny se mnoha lidem daří ji porazit. Jejich šance na přežití jsou výrazně vyšší, než když s terapií začnou až v pozdějším stádiu choroby. Také náklady jsou pak vyšší. Například léčba pacienta s rakovinou tlustého střeva v pokročilejším stádiu stojí ročně kolem milionu korun.

Podle předsedkyně Ligy proti rakovině Michaely Fridrichové vysoké náklady na léčbu jsou dány i tím, že se objevuje mnoho nových účinných látek a používají se nové preparáty. Díky nim se daří nádory dostat pod kontrolu a operovat i pacienty, u nichž by v minulosti chirurgický zákrok nepřicházel v úvahu.

Liga proti rakovině se chce letos ve své kampani zaměřit na boj s nádory tlustého střeva a konečníku. V květnu se chystá uspořádat tradiční sbírku, v níž zájemci za příspěvek na výzkum a zlepšení situace pacientů dostanou žlutý látkový květ měsíčku.

Počet nových pacientů se zhoubným nádorem, zemřelých na rakovinu a lidí, kteří se vyléčili či léčí, ve vybraných letech:

Zdroj: Národní onkologický registr, Ústav zdravotnických informací a statistiky, Český statistický úřad

ktk mha

BBC News: Proč při stresu tloustneme?

Londýn 3. února (ČTK/BBC News) – Všichni víme, kvůli čemu tloustneme – když zkonzumujeme víc kalorií, než kolik spálíme energie. Tato rovnice je sice pravdivá, ale nenabízí odpověď na zajímavější otázku: Proč se vlastně přejídáme? Proč cítíme touhu sníst ten kousek dortu nebo čokoládovou tyčinku, i když víme, že toho o pár minut později budeme litovat? Je to jen nenasytnost, anebo se v nás odehrává ještě něco jiného?

Jak píše zpravodajský server BBC News, sebekontrola je sice důležitá, ale vrší se důkazy, že u přibývání na váze hraje důležitou roli stres. Chronický stres narušuje spánek a zvyšuje hladinu krevního cukru. To vede k návalu hladu a vyhledávání jídla jako útěchy. Následkem je další narušení spánku, ještě vyšší hladina stresu a ještě více narušená hladina krevního cukru. To postupem času může vést nejen k nezdravému množství tělesného tuku, ale také k cukrovce druhého typu.

Když jíme, zvýší se naše hladina krevního cukru, a u zdravých lidí se zase rychle vrátí do normálu. Ale jak zjistily nedávné studie, pokud je člověk ve stresu, trvá hladině krevního cukru tři hodiny, než se vrátí zpátky – zhruba šestkrát déle než během dne beze stresu.

Příčinou, proč se to děje, je skutečnost, že ve stresu tělo přechází do nastavení „uteč, nebo bojuj“. Jinými slovy – tělo si myslí, že je terčem útoku, a uvolní do krve glukózu, aby dodalo energii svalům buď na obranu, nebo na útěk do bezpečí. Pokud tuto energii nepotřebujeme na útěk do bezpečí, pošle slinivka břišní do těla inzulin, aby hladinu cukru znovu snížil.

Kvůli zvýšené hladině inzulinu a klesajícímu množství krevního cukru dostaneme hlad – a to je také důvod, proč má člověk při stresu neodolatelnou chuť na něco sladkého. Totéž se stane, když v noci špatně spíme.

Nedávná studie, kterou provedli vědci z londýnské King’s College, zjistila, že při spánkové deprivaci člověk denně průměrně zkonzumuje o 385 kalorií víc než obvykle, což odpovídá zhruba kaloriím obsaženým ve velkém muffinu.

Neodolatelná touha po jídle pronásleduje i děti, pokud nemají dostatek spánku. Při jiné nedávné studii vzali vědci malou skupinu tří- a čtyřletých dětí, které byly všechny zvyklé spát po obědě. A nejenže jim nedovolili po obědě si zdřímnout, ale navíc je nechali vzhůru zhruba o dvě hodiny déle, než děti běžně chodily do postele.

Následující den děti snědly o 20 procent víc kalorií než obvykle, především víc cukrů a sacharidů. Další den už mohly spát, jak dlouho chtěly. Přesto ještě další den zkonzumovaly o 14 procent víc kalorií než obvykle.

dk lcm

Bangladéšský „stromový muž“ se onemocnění nezbavil

Dháka 3. února (ČTK) – Bangladéšan Abul Badžandar, jehož ruce vypadaly jako strom, byl před rokem prohlášen za vyléčeného. Muži, který trpěl vzácným onemocněním kůže, lékaři při 24 náročných operacích odstranili z končetin několikakilogramové bradavice. Nyní se ale ukazuje, že se onemocnění nezbavil a výrůstky se mu na rukou objevují znovu, píše agentura AFP.

Lékař Samanta Lal Sen, který v loňském roce označil „vyléčení“ pacienta za milník v dějinách lékařství, přiznal, že Badžandarův případ je složitější, než se původně zdálo. Slíbil nicméně, že lékaři se mu budou nadále věnovat s cílem dosáhnout úplného uzdravení.

Sám bývalý řidič rikši, který kvůli chorobě nebyl řadu let schopen pracovat a jehož mladá rodina žije v nemocnici, se obává, že se nikdy nevyléčí. „Bojím se podstoupit další operace. Myslím si, že moje ruce a nohy nikdy nebudou v pořádku,“ řekl 27letý muž agentuře AFP v dhácké nemocnici, kam byl poprvé přijat na léčení v lednu 2016 a kde tento týden podstoupil 25. operaci.

Nemoc zvaná epidermodysplasia verruciformis, nebo též Lewandowskyho-Lutzův syndrom, je velmi vzácné onemocnění. Lidská kůže se při něm podobá kůře stromů, proto se těmto lidem říká stromoví lidé. Příčina může být dědičná, postihuje také lidi s výrazně oslabenou imunitou.

Badžandar pochází z chudé rodiny, která neměla peníze na časnější lékařský zákrok. Proto dosáhlo jeho onemocnění takových rozměrů. Celkem jeho obrovské bradavice, připomínající kůru stromů, vážily asi pět kilogramů.

Operace muže, jehož případ zaujal celý svět, podle dřívějších informací zaplatila bangladéšská vláda. „Jsme vděčni za bezplatnou lékařskou péči, nemohli bychom si dovolit za ni platit,“ uvedla manželka nemocného, která žije v nemocničním pokoji s manželem a čtyřletou dcerou a přivydělává si výrobou šperků.

Podle ošetřujícího lékaře Sena je na světě méně než půl tuctu lidí, kteří touto vzácnou chorobu trpí. V loňském roce v Dháce léčili desetiletou bangladéšskou dívku Sahanu Khatanovou, jejíž kůže se rovněž začala podobat kůře stromů.

I u ní lékaři mluvili po operaci o úspěchu, ale její otec později uvedl, že dívce bradavice narostly znovu, dokonce ve větším počtu. Další léčbu rodina odmítla s tím, že nechce, aby dcera strávila dětství v nemocnici.

lcm hej

Vláda projedná úpravu náhrad po úrazu či nemoci lidem…

Praha 2. února (ČTK) – Náhrady výdělku po pracovním úrazu či s nemocí z povolání lidem, kteří jsou v evidenci nezaměstnaných, by se mohly sjednotit. Nyní se liší podle toho, u které ze dvou pojišťoven je bývalý pracovníkův zaměstnavatel pojištěný. Pravidla upravuje návrh novely zákoníku práce, který připravilo ministerstvo práce. Ve středu by ho měla projednat vláda.

Materiál kabinet dostává bez výhrad a rozporů jednotlivých resortů. Lhůta na připomínky byla kratší a mohly je podávat jen vybrané instituce.

Náhrada představuje rozdíl mezi průměrným výdělkem před pracovním úrazem či onemocněním z povolání a příjmem po zranění či nemoci, který zahrnuje vydělanou částku a také případný invalidní důchod. Rozdíl zaměstnavatelé dorovnávají z pojištění. U nezaměstnaných se jako základ pro výpočet bere minimální mzda.

Zaměstnavatelé se nyní pojišťují u dvou komerčních pojišťoven – České Pojišťovny a Kooperativy. Česká pojišťovna při stanovení náhrady u nezaměstnaných vychází z aktuální minimální mzdy, která v posledních letech každoročně roste. Do konce loňska činila 11.000 korun, letos 12.200 korun. Vyplácená částka se tak po každém zvýšení nejnižšího výdělku snižuje. Kooperativa bere v potaz minimální mzdu, která byla v době, kdy se pracovník po úrazu či s nemocí z povolání zařadil mezi uchazeče o práci. Náhrada se tak každý rok nemění.

Ministerstvo navrhuje, aby se náhrada nezaměstnaným nově počítala z minimální mzdy, která se platila v den jejich zařazení do evidence úřadu práce. Podle autorů návrhu není důvod, aby se částky lišily podle pojišťovny. Resort by chtěl, aby Sněmovna novelu schválila zrychleně při prvním projednávání, tedy v takzvaném prvním čtení. Zdůvodňuje to tím, že se minimální mzda teď v lednu zvýšila, takže některým lidem náhrada klesla. Z minimální mzdy by se měly náhrady počítat i vojákům, policistům, celníkům či hasičům s ukončenou službou, kteří jsou mezi evidovanými uchazeči o zaměstnání.

Novou úpravu obsahovala podle autorů návrhu už novela zákoníku práce, která se projednávala loni před koncem minulého volebního období. Poslanci do kodexu postupně přidávali změny, norma se tak nakonec neschválila.

Náhrady za ztrátu výdělku po pracovním úrazu či po nemoci z povolání, ale také pro pozůstalé po zemřelých pracovnících, se od roku 2005 pravidelně valorizují stejně jako penze. Podle odborů je to nedostatečné a víc by se v přidávání měl odrážet růst mezd.

V budoucnu by se mohlo vyplácení náhrad změnit. Upravit by to měl zamýšlený zákon o úrazovém pojištění. Takovou novou normu už Česko mělo. Začala platit v roce 2006, ale nikdy nebyla účinná. Účinnost se kvůli neshodám na podobě úrazového systému několikrát odkládala, nakonec byl zákon zrušen. Podle normy měla pojištění zajišťovat Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Pojistné měla vybírat jako odvody ze mzdy. Lidem po pracovním úrazu či s nemocí z povolání pak měla hradit rentu.

Ministerstvo práce před dvěma lety znovu připravilo obrysy zákona, podle nichž by úrazové pojištění měla zajišťovat ČSSZ. Zaměstnavatelé by jí odváděli pojistné a úřad by jim pak proplácel částky, které na odškodném či náhradách vyplatili. Podle plánů by nová norma mohla platit nejdřív od roku 2020.

ktk snm

Lékárníci: eRecepty zatím nepřinášejí úsporu, naopak zdržují

Brno 2. února (ČTK) – Elektronické recepty zatím nepřinášejí podle malých lékárníků úsporu zdravotní péče, zamezení duplicit nebo kontrolu interakcí léků. Podle nich spíš zdržují. Shodli se na tom dnes lékárníci na prvním celonárodním sněmu v Brně, kam přijela stovka účastníků z menších lékáren bez řetězců. Proti jejich tvrzení se ohradilo ministerstvo zdravotnictví. Povinnost vydávat eRecept mají lékaři od ledna. Resort ale nebude první rok nikoho pokutovat za vydávání klasických receptů. Původně měla hrozit pokuta až dva miliony korun.

Aleš Nedopil z Lékárny U Bílého lva v Říčanech novinářům řekl, že systém sice funguje, ale zdržuje. „Datový zápis na úložiště trvá někdy i minuty,“ uvedl Nedopil. Mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová kritiku odmítá, doba odezvy s centrálním úložištěm je podle ní zanedbatelná a trvá několik sekund.

Podle Nedopila může vzniknout problém při výpadku internetu u lékáren, které nemají záložní internet. „Prakticky se nedostanou k datům a možnosti zúčtování. Řešením je hluboce se zamyslet nad fungováním a podívat se do zahraničí, doplnit off-line režim a přinést efekt, který čekáme. To je úspora zdravotní péče, zamezení duplicit a kontrola interakcí. To by byl efekt, který by pocítili pacienti i české zdravotnictví,“ řekl Nedopil. Dodal, že tyto funkcionality se mají do systému dostat do dvou let.

Podle Štěpanyové mohou lékárníci zavolat při výpadku internetu na zvláštní linku, kde jim zaměstnanci Státního ústavu pro kontrolu léčiv ověří správnost eReceptu, a lékárník může lék vydat. Uznala, že bývalé vedení ministerstva zdravotnictví nepřipravilo projekt eReceptu se slíbenými funkcionalitami. Je to podle ní jeden z důvodů, proč ministr Adam Vojtěch (za ANO) prosadil roční odklad sankcí za nevystavení receptu. Roční lhůta umožní lékařům a lékárníkům seznámit se se systémem a ministerstvu doplnit funkcionality, dodala mluvčí.

S Nedopilem souhlasí David Gregor ze Zámecké lékárny Děčín. „Pacient si může vyzvedávat léky od různých lékařů a my zatím nevidíme kompletní medikaci. Nemůžeme vysledovat interakci. Ročně jsou desetitisíce hospitalizací kvůli špatné kombinaci léků,“ uvedl Gregor. Tomu má zamezit lékový záznam pacienta, díky kterému lékaři i lékárníci uvidí všechny léky, které pacient bere, bez ohledu na to, kdo mu je předepsal. To má zamezit zdvojování léků s podobným účinkem i nevhodným lékovým kombinacím.

Kristýna Pilátová z lékárny z Votic na Benešovsku řekla, že s eReceptem zatím velké problémy nejsou, protože se nezapojili všichni lékaři.

„Mnoho doktorů je totiž zatím nepoužívá, takže naštěstí nedošlo ke kolapsu, který jsme čekali. Přechod z klasické na elektronickou preskripci je pozvolný. Bylo by ale nejzásadnější, kdyby ti, co systém zavádějí, si to vyzkoušeli v praxi. Systém trpí tím, že to dělá někdo, kdo o tom v praxi moc neví. Potom tam vznikají aspekty, se kterými se nepočítalo,“ dodala Pilátová.

Za první měsíc se vydalo 4,4 milionu eReceptů. Denně je to kolem 200.000. Asi pětinu receptů lékaři elektronicky nevydali.

Lenka Horáková sd

Britští lékaři mohou počít děti s genetickou informací tří…

Londýn 2. února (ČTK) – Britský úřad pro lidskou fertilizaci a embryologii (HFEA) vydal lékařům z nemocnice v severoanglickém Newcastlu povolení, aby počali děti s genetickou informací tří dárců. Informoval o tom dnes list The Guardian. Spojené království předloni jako první země na světě schválilo zákon, který legalizuje proceduru, na jejímž konci by se mělo narodit dítě se třemi biologickými rodiči.

V Británii se jedná o první povolení této procedury, která má za cíl předejít přenosu některých genetických onemocnění z matky na dítě. V minulých dvou letech se ale už narodily přinejmenším dvě děti se třemi rodiči, a to v Mexiku a na Ukrajině, kde zákony s touto metodou nepočítají, a musí se k ní tak vyslovovat speciální komise.

Jádrem postupu je nahrazení matčiných mitochondrií, které se v buňce podílejí na produkci energie, mitochondriemi dárkyně. Každá mitochondrie přitom nese vlastní DNA, takže narozené dítě má ve výsledku nejen matčinu a otcovu DNA, ale také DNA získanou od dárkyně.

Lékaři z nemocnice v severní Anglii dostali povolení použít proceduru, aby zabránili přenosu smrtelné genetické nemoci dvou žen na jejich děti. Obě podle listu The Guardian trpí syndromem MERRF, tedy myoklonickou epilepsií s rozeklanými červenými svalovými vlákny.

Licenci k provádění experimentální terapie univerzita v Newcastlu dostala již loni, každé její použití u konkrétní pacientky ale na základě britského zákona vyžaduje speciální povolení úřadu HFEA.

jrm mik

Za léčbu onkologických pacientů ČPZP letos vydá přes 2,2…

Ostrava, 2. února 2018 (ČPZP) – Více než 2,2 miliardy korun letos vydá Česká průmyslová zdravotní pojišťovna na léčbu svých pojištěnců s onkologickým onemocněním. Přitom ještě před pěti lety na tuto léčbu stačilo necelých 1,6 miliardy korun.

„Podle předběžných výsledků za rok 2017 jsme loni na léčbu onkologických pacientů vynaložili 2,16 miliardy korun. S nádorovým onemocněním se léčilo 44 806 našich pojištěnců. V letošním roce očekáváme, že celkový počet takto léčených pacientů dosáhne 46 283,“ uvedla tisková mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová.

Náklady na léčbu rostou rychleji, než počet onkologických pacientů. Zatímco počet pacientů s rakovinou za uplynulých pět let stoupl o necelou pětinu, náklady se zvýšily o 37,4 procenta. „Nárůst nákladů je způsoben jednak zařazováním stále novějších a dražších léčiv a léčebných postupů, jako je například protonová radioterapie, jednak zlepšením diagnostiky záchytu nádorů v časnějším stádiu, kdy šance na vyléčení je vyšší,“ vysvětlila mluvčí ČPZP.

Počty onkologicky nemocných pojištěnců ČPZP a náklady na jejich léčbu v jednotlivých letech

*předběžné výsledky za rok 2017, **očekávaná skutečnost roku 2018

Mezi nejnákladnější patří nádory krve a krvetvorných orgánů. V čele žebříčku je monocytická leukémie, kde průměrná léčba jednoho pacienta stojí 346 tisíc Kč, dále je to myeloidní leukémie s průměrnými náklady na léčbu ve výši 296 tisíc korun a mnohočetný myelom, kde loni léčba přišla v průměru na 198 tisíc Kč.

Největší díl z prostředků vynaložených na léčbu rakoviny loni putoval na karcinom prsu, kde ČPZP vydala více než 355 milionů korun, léčba karcinomu prostaty pak stála téměř 197 milionů korun a léčba karcinomu tlustého střeva byla za přibližně 136 milionů korun.

Nejpočetnějším karcinomem roku 2017 byl karcinom prsu, kde jsme měli 8420 pacientů, zhruba o sto pacientů méně se léčilo s karcinomem prostaty a na třetím místě byl karcinom tlustého střeva s 2963 pacienty.

Nemalý podíl na včasném záchytu nádorů má i nabídka preventivních programů České průmyslové zdravotní pojišťovny. „Naši klienti mohou čerpat příspěvky ve výši 500 korun na prevenci rakoviny prsu, kůže, prostaty a karcinomu tlustého střeva. V letošním roce jsme navíc přišli s nabídkou tisícikorunového příspěvku pro kuřáky a kuřačky, kteří chtějí s kouřením jednou pro vždy přestat,“ vypočítává nabídku preventivních programů mluvčí Mazurová.

Další významnou aktivitou ČPZP v boji s rakovinou je projekt takzvaného adresného zvaní, jehož cílem je upozornit pojištěnce na potřebu absolvování preventivní prohlídky za účelem vyloučení karcinomu prsu, karcinomu děložního čípku a karcinomu tlustého střeva a konečníku. Kampaň s rozesíláním pozvánek probíhá v rámci projektu ministerstva zdravotnictví od roku 2014.

ČPZP v rámci uvedeného projektu ještě v březnu obešle přibližně 190 tisíc svých pojištěnců. Dopis s pozvánkou mohou primárně očekávat pojištěnci, kteří déle než 4 roky neabsolvovali preventivní prohlídky a současně u nich neevidujeme provedené vyšetření prevence rakoviny tlustého střeva, u žen dále prsu a děložního čípku. Vyšetření je pro pojištěnce bezplatné.

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna  registruje více než 1,2 milionu klientů. Třetí největší zdravotní pojišťovna v zemi má aktuálně 111 poboček po celé republice. Klientům spolu s dostupnou a kvalitní zdravotní péčí nabízí atraktivní programy plné výhod, slev a bonusů.

V případě zájmu o další informace kontaktujte prosím

Ing. Elenku Mazurovou, tiskovou mluvčí

tel.: 599 090 183, e-mail: elenka.mazurova@cpzp.cz

aktuální informace na http://www.cpzp.cz

IKEM hledá dobrovolníky na testy vakcíny pro nemocné cukrovkou

Praha 1. února (ČTK) – Pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) bude testovat vakcínu pro nemocné cukrovkou 1. typu. Pro studii hledá pacienty od 12 do 24 let, kterým byla nemoc zjištěna nejpozději před půl rokem. Informaci IKEM zveřejnil na facebooku. Cukrovkou trpí v Česku kolem 860.000 lidí, takzvaný diabetes prvního typu má asi sedm procent z nich.

Na rozdíl od cukrovky druhého typu, která souvisí s nevhodnou stravou a nadváhou, odborníci původ cukrovky prvního typu neznají. Projevuje se většinou u dětí nebo mladých dospělých. Tělo nemocného si začne vytvářet protilátky proti buňkám slinivky břišní tvořícím inzulin. Cukrovka se projeví, když je zničeno asi 90 procent těchto buněk.

"Studie je založena na výzkumu účinku léčby na zachování zbytkové produkce inzulínu," uvádí nemocnice. Zájemcům o zařazení do studie bude odebrán vzorek krve ke zjištění protilátek a zbytkové produkce inzulinu. Pokud bude pacient do studie zařazený, bude mu podáván vitamín D nebo placebo. Poté dostane třikrát po měsíci injekci testované vakcíny nebo placeba do uzliny v třísle a další čtyři měsíce bude pokračovat v užívání vitamínu nebo placeba. Pravidelně bude must navštěvovat IKEM kvůli kontrolám.

Za rok 2016 byla nemoc obou typů celkem nově zjištěna u téměř 600 u lidí mladších 19 let. V roce 2045 bude na světě až 629 milionů nemocných cukrovkou, odhadují odborníci z Mezinárodní diabetologické federace. Nyní je to každý jedenáctý dospělý a náklady na léčbu jsou 727 miliard dolarů (16 bilionů korun) ročně. Diabetici umírají průměrně o osm let dříve než zdraví lidé, nejčastěji na nemoci srdce a cév.

Jen dietou bylo v roce 2016 léčeno téměř 80.000 diabetiků druhého typu, léky asi 10.500 diabetiků I. typu a téměř 792.000 druhého typu. Inzulin užívalo 52.800 diabetiků I. typu a 167.000 II. typu. Léčba diabetu spotřebuje pět až 15 procent celkových nákladů v českém zdravotnictví.

van jw

Vědci informovali o úspěšné studii detekce Alzheimerovy choroby

Tokio/Melbourne 1. února (ČTK) – Vědci ohlásili významný posun ve výzkumu včasné diagnostiky Alzheimerovy choroby. Studie zveřejněná v odborném časopise Nature hovoří o více než 90procentní přesnosti krevního testu použitého k odhalení přítomnosti proteinu spojovaného s touto demencí. Studie je založena na vzorku 370 lidí.

Alzheimerovou chorobou trpí ve světě až 50 milionů osob a očekává se, že do roku 2050 jich bude 131 milionů. V ČR je registrováno 150.000 pacientů a očekává se, že v roce 2050 jich může být až 380.000.

Ke zjištění amyloidního proteinu beta spojovaného s nemocí se nyní používá vyšetření mozku nebo rozbor mozkomíšního moku. Jde ale o nákladné procedury, které navíc přinesou výsledek, až když už nemoc začala nebo pokročila. Navzdory mnohaletému výzkumu zatím není znám žádný lék.

Kdyby byl k dispozici levný krevní test, mohly by farmaceutické firmy získat soubor rizikových osob k testování případných léků, řekl Kacuhiko Janagisawa, který vedl výzkum v japonském národním centru pro geriatrii a gerontologii.

Alzheimerovu chorobu provází odumírání mozkových buněk, které má za následek úpadek myšlení, paměti či úsudku. Za příčinu se považují usazeniny, které poškozují nervové buňky.

Vědcům je známo, že choroba začíná dřív, než se poprvé objeví symptomy. Klíčem k objevení účinného léku je podle nich schopnost získat informace o vzniku nemoci v co nejranějším stadiu. Do studie bylo zapojeno 252 Australanů a 121 Japonců ve věku od 60 do 90 let.

Odborníci, kteří nebyli ve výzkumném týmu, výsledek hodnotí jako významný pokrok, který je ale třeba potvrdit další studií. „Jestliže to bude možné opakovat na větším vzorku lidí, pak nám to pomůže nahlédnout na změny související s Alzheimerovou chorobou, k nimž v mozku dochází. Cesta k tomu, abychom byli schopni diagnostikovat Alzheimerovu chorobu z krevního testu, je ale ještě dlouhá,“ domnívá se Mark Dallas z Readingské univerzity.

sva mka