Americký Kongres kritizuje WHO kvůli pesticidu Roundup

Washington 6. února (ČTK) – Američtí kongresmani dnes pohrozili zastavením příspěvků pro onkologický výzkumný program Světové zdravotnické organizace (WHO). Příčinou je tvrzení organizace o škodlivosti herbicidního přípravku Roundup, který údajně způsobuje rakovinu. Podle amerických poslanců je takové zjištění nepodložené a odporuje faktům.

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), která je součástí WHO, v roce 2015 dospěla k závěru, že glyfosfát obsažený v nejrozšířenějším přípravku pro ničení plevele je karcionogenní. Šéf senátního výboru pro vědu Lamar Smith dnes prohlásil, že takové zjištění je „zásadně vadné“ a opírá se jen o účelově vybraná data. Smith má podezření, že program IARC je neprůhledný a zaujatý proti výrobci, kterým je společnost Monsanto.

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) loni v prosinci konstatovala, že Roundup aplikovaný v běžných dávkách pravděpodobně rakovinu nezpůsobuje. „Nepodložená tvrzení IARC, nepodepřená spolehlivými fakty, mají reálné dopady. Náklady farmářů se zvýší a mezi spotřebiteli se bude šířit neodůvodněný strach,“ prohlásil dnes Lamar Smith. Jeho názor podle agentury AP potvrdila i skupina amerických vládních expertů.

Účinky Roundupu se zabývá i Evropa, kde se loni rozšířila iniciativa zvaná „Zakažte glyfosát a chraňte lidi a životní prostředí před toxickými pesticidy“. Evropská komise ale v prosinci dospěla k závěru, že neexistuje žádná spojitost mezi glyfosátem a rakovinou u lidí, jak se laická veřejnost obává. Licenci na používání pesticidu prodloužila o dalších pět let. Pro prodloužení hlasovalo 18 zemí Evropské unie, devět států bylo proti a jeden se zdržel.

jas

Vedení kraje chce nové sály ve dvorské nemocnici nad…

Hradec Králové 6. února (ČTK) – Nové operační sály v krajské nemocnici ve Dvoře Králové nad Labem by měly vzniknout nástavbou nad objektem nedávno postavených laboratoří. ČTK to dnes řekl hejtmanův náměstek pro zdravotnictví Aleš Cabicar (TOP 09). Přitom ještě koncem loňského roku navrhoval vybudovat nové sály za pomocí rekonstrukce těch současných v původních objektech nemocnice. Vedení kraje tím sjednotilo názor s městem, které variantu nástavby prosazuje od počátku.

„Zdravotní výbor jednoznačně doporučil zastupitelstvu v případě výstavby sálů jít cestou výstavby nad objektem laboratoří. Výstavbou nástavby nad objektem laboratoří lze dosáhnout jisté úspory,“ řekl ČTK Cabicar.

Varianta původně prosazovaná městem se podle něho blížila 100 miliónům korun, zatímco jím navrhované úpravy nynějších prostor měly být levnější asi o 35 milionů korun. „Třetí variantou, o které mluvím, tedy zrevidovaná varianta nástavby, bychom se dostali k 55 až 60 milionům,“ řekl Cabicar. Na dotaz ČTK, proč změnil názor, řekl, že se ztotožnil s předkládanými argumenty. „Minimálně tři čtyři měsíce bychom zasahovali do chodu nemocnice. Svoji roli sehrál i argument, že bychom stavebně zasáhli do původní staré budovy. Těch důvodů, proč jsme od toho odstoupili, bylo zkrátka více,“ uvedl Cabicar. Hlavním argumentem proti „jeho“ variantě bylo to, že úpravy stávajících prostor by omezily chod nemocnice.

Modernizace dvorské nemocnice nepatří z hlediska investic kraje mezi priority. Z toho důvodu nechtěl Cabicar konkrétní termín zahájení výstavby nových operačních sálů nad laboratořemi upřesňovat. „Nechci nic slibovat. Dovedu si ale představit, že by to mohlo být ještě letos,“ dodal.

Dvorská nemocnice poskytuje péči obyvatelům okolních oblastí, ve kterých byla v minulosti nemocniční péče omezena, jako jsou třeba Jaroměřsko či Hořicko. Kraj proto do nemocnice investoval již v minulosti.

Tomáš Kučera hj

Výstavba výcvikového centra záchranářů začne na jaře

Hradec Králové 6. února (ČTK) – Výstavba výcvikové a školící základny pro Zdravotnickou záchrannou službu Královéhradeckého kraje v Hradci Králové u heliportu leteckých záchranářů by měla začít na jaře letošního roku. ČTK to dnes řekl náměstek hejtmana pro zdravotnictví Aleš Cabicar (TOP 09). Projekt včetně vybavení vyjde na více než 6,3 milionu korun bez DPH.

„Výstavba by měla stát méně než tři miliony korun. Na jaře se začne stavět,“ řekl Cabicar. Poblíž hradecké fakultní nemocnice u heliportu letecké záchranné služby vznikne za 2,8 milionu korun bez DPH přístavba objektu, kde se již nyní školí záchranáři, lékaři a členové horské služby. „Dalších 3,5 milionu korun bez DPH bude stát pořízení vybavení,“ řekl ČTK Dan Lechmann z tiskového oddělení krajského úřadu.

Počítá se například s nákupem simulátorů zásahu u dopravní nehody, u různých hromadných nehod, simulátoru staveniště, zásahu ve výšce či lezeckého trenažéru. Vznikne zázemí pro zajištění specializovaného výcviku v oblasti traumatologie a zásahů při mimořádných událostech s hromadným postižením lidí. Po dokončení projektu u heliportu se rozšíří i zázemí pro výcvik členů letecké záchranné služby.

ku jpt

Tipy: 5 extrémních sportů, které jsou v Česku zatím v plenkách

Brno, 6. února 2018 (JUMP-TANDEM)

Extrémních sportů existuje celá řada. Některé z nich se přitom staly mezi širokou veřejností natolik populárními, že byly zařazeny i na olympijské hry. Po celém světě však existují i méně známe disciplíny, jež jsou nějakým způsobem extrémní, často přitom vycházejí z jiného, v našich podmínkách více tradičního sportu. V následujících tipech představujeme 5 extrémních sportů, které se v jiných koutech světa těší značné oblibě, zatímco v Česku si svoji pevnou základnu teprve pomalu budují.

Wingsuit-flying

Vzrůstající popularitě se ve světě těší wingsuit flying, který je jednou z odnoží parašutismu. Hlavní doménou tohoto extrémního sportu je speciální okřídlená kombinéza, která po výskoku z letadla umožní člověku doslova létat. Wingsuit flying se v jádru dělí na dvě základní disciplíny. V první se měří rychlost, čas, či uletěná vzdálenost, druhá disciplína je pak umělecká, kdy se hodnotí předem vylosované akrobatické prvky, kreativita či technické provedení podobně jako např. u letecké akrobacie. Wingsuit fying, byť se může zdát na první pohled nebezpečný, je paradoxně jedním z nejbezpečnějších extrémních sportů. Člověk totiž předtím, než wingsuit vyzkouší, musí absolvovat tandemový seskok, kurz AFF, alespoň 200 seskoků s padákem a také speciální přeškolení na wingsuit. Až po nabrání potřebných zkušeností pak mohou sportovci dosahovat opravdu extrémních rychlostí. V tomto ohledu zatím drží světový rekord Američan Joe Ridler, který v roce 2016 dosáhl v obleku horizontální rychlosti necelých 375 km/h při pádové rychlosti jen 40 km/h (běžný parašutista padá vertikálně 200-300 km/h). V tuzemsku existuje poměrně úzká komunita tohoto sportu, která čítá okolo 30 lidí. Česko však zároveň bude letos hostit druhé oficiální mistrovství světa v tomto sportu. „Konat se bude na přelomu srpna a září na letišti v Prostějově, které je největší sportovní parašutistické letiště v ČR a zároveň jediné, které uspořádalo již jedno mistrovství světa. Na startu by přitom mezi 150 skokany z 18 států světa měli být také dva čeští zástupci,“ uvedl Martin Dlouhý ze společnosti JUMP-TANDEM, která akci organizuje.

Xpogo

Základem sportu zvaného Xpogo nebo též Extreme Pogo je odpružená skákací tyč. Tu si v roce 1920 ještě s ocelovou pružinou nechali patentovat němečtí vynálezci Hans Pohlig a Ernst Gottschall (název Pogo je zkratkou odvozenou z počátečních písmen jejich příjmení). Historie této disciplíny se začíná psát koncem 90. let v americkém Utahu, kde jistý Dave Armstrong vytvořil stránku Xpogo.com (existuje dodnes), jež sloužila ke sdílení videí se skákací tyčí. Od té doby šel vývoj tohoto náčiní raketově kupředu, díky používání lepších materiálu je tak možné s tyčí vykonávat i značně akrobatické triky. V současnosti je z Xpoga už celosvětový fenomén, na nějž je možné narazit i v tuzemsku. I na našem trhu totiž existuje několik firem, které speciální skákací tyče nabízejí. Po celém světě zároveň působí řada profesionálů, kteří se účastní i pravidelného mistrovství světa s názvem Pogopalooza. Soutěží se zde ve třech hlavních disciplínách. Zatímco dvě se zaměřují především na triky a hodnotí se u nich technické provedení, v disciplíně „high jump“ už se jednoduše soutěží o to, kdo s pomocí tyče překoná laťku v určité výšce.

Flyboarding

Jedním z nejmladších vodních sportů je flyboarding. Jak už jeho název napovídá, účastníci při něm doslova létají. Umožňují jim to speciální trysky připevněné k nohám, do nichž skrze hadici proudí voda z klasického vodního skútru. Flyboardisté tak díky této technologii mohou vykonávat různé akrobatické triky. Duchovním otcem flyboardu je Francouz Franky Zapata, který tento sport vymyslel v roce 2011. Pod jeho záštitou se také konají pravidelné světové šampionáty v této disciplíně, účastníci přitom předvádějí triky z řad rotací, spinů, různých stylů potápění či všemožných kombinací salt a rotací kolem své osy. Sedmičlenná porota pak hodnotí pestrost, technické provedení či výraz sportovce. Poslední akce tohoto druhu zatím proběhla loni ve Francii. Flyboard se však pomalu dostává i do tuzemského povědomí, je možné si ho vyzkoušet například v Praze. Podle expertů tento způsob létání nad vodou není příliš technicky náročný, základem podle nich je mít zpevněná stehna a mírně balancovat v kotnících. Výhodou zároveň je, že člověk nemusí mít zkušenosti z jiných sportů.

Street luge

Jízda na saních ledovým korytem se již dlouhou dobu řadí mezi tradiční sporty, které lze vidět i na olympiádě. Letní varianta tohoto odvětví se nazývá street luge (v překladu pouliční saně) a u jejího zrodu stáli v 70. letech minulého století kalifornští skateboardisté, kteří se vyžívali v jízdě z kopce. Protože však chtěli dosahovat co nejvyšší rychlosti, rozhodli se převýšení překonat vleže. Závodníci ve street luge používají speciální desku, která svou konstrukcí kombinuje sáňky a skateboard. Dosahují přitom závratných rychlostí až okolo 160 km/h. Světový rekord v tomto ohledu drží Američan Mike McIntyre, jenž na street luge boardu dosáhl rychlosti 164,1 km/h. Že je tento sport opravdu extrémní, ukazuje i skutečnost, že na rozdíl od zimních sáněk vyjíždějí závodníci na trať společně. Sportovců v tomto odvětví je po celém světě okolo 1 200, jednou za rok přitom zavítají i do Česka, konkrétně na horu Kozákov v Českém ráji, kde dosahují rychlostí okolo 105 km/h.

Speed riding

Freeridové lyžování se dá samo o sobě považovat za extrémní sport, jenž se mezi českými lyžaři těší poměrně značné oblibě. Některým freeriderům však jízda v neprobádaném terénu neposkytovala dostatek adrenalinu, rozhodli se ji proto zkombinovat s parašutismem. Speed riding je tedy směsicí freeridového lyžování a parašutismu, samotný padák přitom slouží lyžařům především jako pomoc při překonávání velkých skoků a zároveň jim umožňuje nabrat rychlost, které by v hlubokém sněhu nikdy nedosáhli. Vzhledem k tomu, že speed riding je jedním z nejméně bezpečných sportů, doporučují odborníci nejprve důkladný trénink. Ten spočívá v prvé řadě v absolvování kurzu freeridového lyžování, více než vhod přijdou rovněž zkušenosti s ovládáním padáku, jež umožní člověku korigovat výšku, a tedy hladce přistát na sněhové pokrývce. V Česku zatím podobně komplexní kurzy, už kvůli přírodním podmínkám, neexistují, zájemci o důkladný trénink speed ridingu tak mohou zamířit například do Francie, kde se této problematice speciálně věnují některé společnosti.

O společnosti JUMP-TANDEM®

Společnost JUMP-TANDEM® nabízí od roku 1997 profesionální servis ve všech oblastech parašutismu. Svým klientům poskytuje možnosti tandemových seskoků, kurzů parašutismu, skydive university či tréninky skupinové akrobacie. Aktivně se také věnuje wingsuit-flyingu. V roce 2018 bude pořadatelem teprve druhého mistrovství světa v této moderní disciplíně, které se bude konat na letišti v Prostějově. Společnost JUMP-TANDEM® organizovala v minulosti první mistrovství světa na území ČR a více světových pohárů či mistrovství Evropy v parašutismu. Jen za minulý rok přitom její klienti absolvovali přes 15 000 seskoků.

Típněte poslední cigaretu, pomůžete svému zdraví i peněžence

Ostrava, 6. února 2018 (ČPZP)  – Každý kuřák, který se svou závislostí na tabáku zkoušel někdy bojovat, ví, jak je těžké nepodlehnout chuti si zapálit. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna pomůže svým klientům, kteří chtějí s kouřením jednou pro vždy přestat.

Statistiky spojené s následky kouření jsou alarmující. Podle údajů Světové zdravotnické organizace zemře každoročně pět milionů lidí následkem nádoru, který je způsoben kouřením. V Česku umírá na následky kouření každý šestý člověk, denně to je přibližně 50 lidí. Vysoká úmrtnost kuřáků ale není jediným negativním důsledkem – kouření snižuje plodnost, ničí kolagen v pokožce a při průměrných cenách cigaret je nezanedbatelné i finanční hledisko.

Na pomoc kuřákům, kteří se rozhodli pro život bez nikotinu, se v letošním roce zaměřila i Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP).„Pomůžeme našim klientům, pokud se rozhodnou přestat s kouřením, neboť tím prospějí svému zdraví. Kuřákům a kuřačkám starším 19 let, kteří chtějí bojovat s psychickou i fyzickou závislostí na cigaretě, nyní přispějeme částkou až 1000 korun ročně,“ uvádí tisková mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová.

Příspěvek je určen na léčiva na odvykání kouření a na nákup volně prodejných léčivých a podpůrných přípravků, zakoupených v lékárně. Za volně prodejné podpůrné přípravky se přitom považuje náhradní léčba nikotinem ve formě náplastí, pastilek, ústního spreje, žvýkaček a podobně.

Kuřáci, pojištění u ČPZP, kteří se rozhodli již si nezapálit, mohou čerpat příspěvek v průběhu nebo po ukončení léčby, a to na základě potvrzení ošetřujícího lékaře Centra pro závislé na tabáku nebo odborného konzultanta pracoviště České lékárnické komory, a to výhradně po nebo v době léčby. Seznam lékařů, Center pro závislé na tabáku a odborných lékárníků je k dispozici na stránce Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku www.slzt.cz.

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna  registruje více než 1,2 milionu klientů. Třetí největší zdravotní pojišťovna v zemi má aktuálně 111 poboček po celé republice. Klientům spolu s dostupnou a kvalitní zdravotní péčí nabízí atraktivní programy plné výhod, slev a bonusů.

V případě zájmu o další informace kontaktujte prosím

Ing. Elenku Mazurovou, tiskovou mluvčí

tel.: 599 090 183, e-mail: elenka.mazurova@cpzp.cz

aktuální informace na http://www.cpzp.cz

Miliardový tendr na nemocnici Náchod vyhrálo sdružení Geosan-BAK

Hradec Králové 5. února (ČTK) – Více než miliardový tendr na přestavbu krajské Oblastní nemocnice Náchod vyhrálo sdružení firem Geosan Group a BAK stavební společnost. V soutěži nabídlo nejnižší cenu 1,344 miliardy korun bez DPH. Rada Královéhradeckého kraje dnes sdružení Geosan Group a BAK schválila jako vítěze soutěže. ČTK to řekl radní kraje pro investice a majetek Václav Řehoř (ODS). Nynější tendr na přestavbu nemocnice je čtvrtý v pořadí, předchozí tři soutěže hejtmanství z různých důvodů zrušilo. Zároveň jde o největší současný investiční projekt kraje.

Pokud vše půjde hladce a soutěž nebude napadena námitkami, mohla by být smlouva mezi krajem a sdružením podepsána přibližně na přelomu února a března. Následně by mělo být předáno staveniště a zahájena stavba, která by pak měla trvat 26 měsíců. „Věřím, že se to podaří dotáhnout do konce. Jsme na dobré cestě,“ řekl Řehoř.

Nabídky do tendru podaly tři subjekty. Kromě sdružení Geosan Group a BAK stavební společnost to byly ještě firma Zlínstav, které nabídla cenu 1,382 miliardy, a také OHL ŽS s nabídnutou cenou 1,390 miliardy. Kraj si cenu v tendru stanovil nejvýše na 1,4 miliardy Kč.

Soutěž kraj vypsal loni 1. srpna. Původní termín pro otevření obálek s nabídkami byl 2. října, ale následně byl kvůli dotazům uchazečů dvanáctkrát posunut až na 13. listopadu. Od potenciálních uchazečů kraj dostal přibližně 100 dotazů, které zodpověděl.

Základem projektu je výstavba dvou nových nemocničních objektů. Dále vznikne objekt pro medicinální plyny, bude vystavěn nadzemní koridor a vzniknou i podzemní chodby mezi budovami. Součástí tendru je i opce na případnou druhou etapu modernizace nemocnice za odhadovaných 420 milionů korun, vybraná firma však cenu nabídne zvlášť, pokud kraj ke druhé etapě přistoupí.

Modernizaci náchodské nemocnice kraj připravuje několik let. Podle původních plánů se mělo začít stavět v roce 2012 a hotovo mělo být do poloviny roku 2015. Zásadní zdržení nastalo poté, co kraj v květnu 2013 zrušil přes rok trvající tendr na stavební firmu a vzdal se evropské dotace 400 milionů korun. Druhý tendr kraj vypsal v červenci 2015 a po 16 odkladech termínu jej nakonec v únoru 2016 kvůli nekvalitně zpracované dokumentaci také zrušil.

Do třetí soutěže zasáhlo vyšetřování policie. Kriminalisté v září 2016, těsně před otevřením obálek s nabídkami a dva týdny před krajskými volbami, zasahovali na hejtmanství a dalších místech, například i doma u tehdejšího hejtmana Lubomíra France (ČSSD). Nové vedení kraje tendr 15. prosince 2016 zrušilo. Loni policie v souvislosti s ovlivňováním zakázky obvinila bývalého vedoucího odboru investic kraje a jednoho externího poradce pro investice.

Nemocnice Náchod zajišťuje zdravotní péči pro spádovou oblast s více než 200.000 obyvateli, ve specializovaných oborech až pro 250.000 lidí. Je největším zdravotnickým zařízením patřícím Královéhradeckému kraji.

Pod náchodskou nemocnici spadá jedenáct provozoven, z toho sedm s lůžkovou péčí o celkové kapacitě 832 lůžek. Nemocnice zaměstnává 1500 lidí a předloni měla výnosy 1,1 miliardy korun.

Vlastní hospodaření nemocnice je ztrátové. Kraj proto loni do čela nemocnice jako krizovou manažerku jmenoval Ivanou Urešovou, další personální změny v managementu následovaly k začátku letošního ledna. Nemocnice již dříve oznámila, že za loňský rok čeká ztrátu až 120 milionů korun.

Zdeněk Rychtera jpt

Vědci popsali, jak protilátka bojuje s virem encefalitidy

Brno 5. února (ČTK) – Na způsob, jakým protilátka v lidském těle bojuje s virem klíšťové encefalitidy a zabraňuje mu v množení, se zaměřili výzkumníci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity. Jejich práci nyní zveřejnil časopis Nature Communications, oznámila ČTK Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity. Výzkum zaměřený na strukturu viru zatím trvá zhruba tři roky a dále pokračuje.

Virus klíšťové encefalitidy má membránový obal. Na povrchu jsou bílkoviny, na něž se vážou protilátky vytvářené imunitním systémem.

„Pro strukturní analýzu jsme zvolili protilátku, která je známá tím, že virus neutralizuje, a brání tak infekci. Zjistili jsme, že tato protilátka brání tomu, aby virus po proniknutí do buňky uvolnil svou genetickou informaci a začal se množit,“ popsal výzkumník Tibor Füzik, který působí ve skupině Pavla Plevky.

Struktura virů určuje způsob, jak infikují buňky. Její podrobné poznání může v budoucnu vést například k vytvoření nové vakcíny nebo léčiva proti klíšťové encefalitidě.

„Virus má různé životní fáze, v nichž se mění jeho struktura a také vlastnosti. Chceme zkoumat, jak vypadá nezralý virus, který ještě není infekční. Čím důkladněji zmapujeme životní cyklus virů a jejich strukturu, tím lépe se pak budou hledat látky, které mohou infekci zastavit,“ doplnil Füzik.

Česko patří mezi země s nejvyšším výskytem viru klíšťové encefalitidy v Evropě. Virus může u lidí vyvolat infekci vedoucí k trvalému poškození mozku. Státní zdravotní ústav v roce 2016 zaznamenal 565 onemocnění. Nejlepší ochranou je očkování.

Strukturní virologové z CEITEC se kromě klíšťové encefalitidy věnují také studiu včelích virů a lidských pikornavirů, což je velká rodina mikroorganismů, které způsobují řadu onemocnění od běžného nachlazení až po záněty mozku. Zajímají se také o takzvané bakteriofágy, viry napadající bakterie, které by se potenciálně mohly využívat v boji proti bakteriálním infekcím místo antibiotik.

tmd hj

Senátoři chtějí rozšířit seznam terapeutů pro děti s autismem

Praha 5. února (ČTK) – Zákonný seznam nelékařských povolání by se mohl rozšířit o terapeuta neurovývojových poruch a jeho asistenta. Navrhli to senátoři – lékaři Vladimír Plaček (ČSSD) a Alena Dernerová (za SD-SN) v novele, kterou horní komora začne projednávat za týden na své schůzi. Při loňském projednávání zákona se takovou změnu prosadit nepodařilo. Proti se postavila například Česká lékařská komora.

Novela by stanovila zákonný rámec pro uznávání kvalifikace terapeutů využívajících jiné metody pro léčbu pacientů s poruchami autistického spektra, tedy dětí s autismem, než je aplikovaná behaviorální analýza (ABA).

Platná úprava nyní stanoví podmínky pouze pro behaviorálního analytika, jeho asistenta a behaviorálního technika. „Což je nesystémové řešení a zvýhodňující tuto jednu metodu oproti jiným používaným za tímtéž účelem,“ uvedli Plaček a Dernerová.

Navrhli proto zákonem uznat další v Česku rozšířené metody, včetně terapie hrou, dále strukturované učení, které využívá vizualizaci a předvídatelnost (metoda TEACCH), terapie založené na vztahu a naturalistickém přístupu, sdílení emocí na podkladě vývojové psychologie (metoda OTA) nebo metody rodinné terapie. Rodiče autistických dětí by při použití těchto metod měli na nárok na příspěvky od zdravotních pojišťoven.

mhm jw

Student brněnské techniky vytiskl oční protézu na 3D tiskárně

Brno 5. února (ČTK) – Výroba očních protéz by se do budoucna mohla zjednodušit, zlevnit i lépe přizpůsobit na míru každého člověka. Student Vysokého učení technického v Brně Ondřej Vocílka využil pro výrobu trojrozměrný tisk, který se kromě průmyslu stále častěji prosazuje i v medicíně. Metodu chce dále rozvíjet, uvedl v rozhovoru pro ČTK.

V době, kdy Vocílka přemýšlel nad tématem bakalářské práce, byla na fakultě přednáška o 3D tisku. Třiadvacetiletého studenta strojírenství, který sám v dětství na levém oku přišel o zrak, napadlo, že by s pomocí této technologie mohl vyrobit protézu.

Oční náhrady se nyní vyrábějí náročnou ruční metodou ze skla či akrylátu. Například duhovka se u skleněných protéz vytváří z různě barevných tyčinek, které se vzájemně mísí, dokud se nedosáhne požadované barvy duhovky druhého oka. „Vyžaduje to hodně cviku a ne vždy se odstín musí povést. Při počítačové výrobě ji můžete upravit pomocí filtrů tak, aby barevně i tvarově co nejvíce odpovídala zdravému oku,“ popsal ČTK Vocílka.

Student začal vyhledávat informace a po domluvě s vyučujícím využil svoji starou protézu, kterou naskenoval na 3D skeneru. Na strojírenském veletrhu oslovil kuřimskou firmu, která má k dispozici 3D tiskárny. V brněnské fakultní nemocnici si nechal nafotit zdravé oko. V počítači poté 3D model upravil a propojil s texturou vytvořenou z fotografie oka. Pak už stačilo jen vyexportovat, poslat do tiskárny a čekat, zda se experiment povede.

S prvním výtiskem byl spokojený, přesto ho mrzelo, že protéze scházelo červené žilkování. Navíc chyběla povrchová úprava, která by napodobila plasticitu a lesk oka. „To jsme vyřešili v závěru, kdy se na prototyp nanesla vrstva plexiskla jako je tomu u současných akrylátových protéz,“ uvedl Vocílka.

Výhoda tisku očních protéz spočívá především ve věrnosti duhovky, které se dá pomocí 3D techniky lépe dosáhnout. Za velké plus považuje Vocílka i čas, který se při strojové výrobě ušetří. „Mojí metodou trvá tisk necelou hodinu a půl. Výroba akrylátové protézy trvá osm. Skleněnou sice pacient může mít už za dvě hodiny, ale taky se nemusí povést a už ji není možné dále upravovat,“ řekl mladý strojař, který ale připouští, že zatím bylo nutné k tisku protézy připočíst čas na úpravu modelu a zalití povrchu do akrylátu. Právě proto doufá, že se mu podaří navrhnout protézu, která by další úpravy nepotřebovala. Také z důvodu nižší ceny.

„Náklady na 3D tisk dosáhly necelých 850 korun. To je zhruba třetina ceny u nás ručně vyráběných protéz. Po započtení dokončovacích prací, kdy bylo třeba vyrobit formu, zaplatit plexisklo i práci protetika, byla ale výsledná cena srovnatelná s ruční výrobou,“ vysvětlil Vocílka.

Levnější by tak byla až druhá verze protézy, na kterou by student chtěl namísto běžně dostupného fotopolymeru použít biokompatibilní materiál. „Materiál je buď bílý, nebo průhledný. Z bílého by bylo bělmo a z průhledného vrstva, která by protézu překrývala. Výroba by tak celá proběhla 3D tiskem a bez závěrečných úprav by se razantně snížila i cena. Kromě toho je biokompatibilní materiál zdravotně nezávadný,“ vysvětluje student.

Protéza každého pacienta by také mohla být uložena v počítači a po skončení životnosti oční náhrady lze bez dalších vyšetření ihned vyrobit novou. „Když pacient za dva roky zavolá, že potřebuje novou protézu, ani za vámi nemusí jezdit. V podstatě stačí tisknout a pacientovi umělé oko poslat třeba poštou,“ usmívá se Vocílka. Za svoji práci obdržel cenu od firmy Bosch. Za nadprůměrného studenta se ale mladík z vesničky poblíž Jindřichova Hradce nepovažuje. „Moje známky o tom rozhodně nevypovídají. Spíš jsem měl dobrý nápad a využil ho,“ dodal.

Tereza Hálová tmd hj

Měsíčník Zdravotnictví a medicína z vydavatelství Mladá fronta má…

Praha 5. února 2018 (Mladá fronta) – Divize Medical Services z vydavatelství Mladá fronta přichází s redesignem zavedeného odborného měsíčníku Zdravotnictví a medicína. Měsíčník pro odborníky ve zdravotnictví, farmacii a ošetřovatelství pod vedením šéfredaktorky Andrey Skálové prodělal po roce a půl obsahovou a vizuální změnu a formátem se přizpůsobil uživatelsky vstřícné časopisecké formě.

Zcela nový layout zohledňuje novou koncepci časopisu, která se skládá ze tří přehledných částí. První část tvoří názory, komentáře a rozhovory. Druhá část přináší zprávy z kongresového zpravodajství, klinické praxe, farmacie a farmakologického ošetřovatelství a také rubriky data, statistiky a pacient. Třetí část je věnována událostem, tipům na odborné knižní novinky a personální inzerci. V časopise se dočtete o odborných akcích divize Medical Services, jmenujme například konferenci Zdravotnictví, nejprestižnější akci s širokým politickým, ekonomickým a medicínsky odborným záběrem. Z nastávajících událostí divize upozorňujeme zejména na Ples sester, Sestru roku a novou unikátní soutěž Lékárník roku či probíhající projekt Manažer roku ve zdravotnictví, o nichž bude průběžně Zdravotnictví a medicína informovat.

„Prostor pro prezentaci své každodenní práce i jedinečných vizí v našem časopise dostávají jak úspěšní odborníci a manažeři, tak nově lékárníci a farmaceuti, které jsme dosud trochu opomíjeli. Tradičně pak oceňujeme práci nelékařských pracovníků v rámci projektu Sestra roku. Nezapomínáme ovšem ani na nejdůležitější článek celého zdravotnictví, kterým je pacient. Letos se zaměříme na představení významných pacientských organizací,“ uvedla Andrea Skálová, šéfredaktorka měsíčníku Zdravotnictví a medicína.

Aktuální zpravodajství čtenáři naleznou na webu Zdraví.Euro.cz, který přináší také videorozhovory s předními osobnostmi českého zdravotnictví. Denní Newsletter je distribuován všem přihlášeným uživatelům zdarma. Každodenní přehled zahrnuje to nejdůležitější především z oblasti zdravotnické politiky, ekonomiky a legislativy, odborné medicínské problematiky a ošetřovatelství. Odborníky oceňované knihy z edice Aeskulap, Lékař a pacient, Postgraduální medicína a Sestra je možné koupit v e-shopu https://www.medical-services.cz/knihy, a také ve slovenském e-shopu http://www.medical-services.sk/.

Zdravotnictví a medicína je měsíčník pro lékaře, farmaceuty, sestry a ostatní nelékařské zdravotnické profese, manažery ve zdravotnictví a zaměstnance státní správy. Odborné medicínské články jsou psány předními odborníky všech medicínských oborů. V ošetřovatelské sekci je dán prostor k publikování také sestrám a ostatním nelékařským zdravotníkům.

Více informací k divizi Medical Services naleznete zde: http://www.medical-services.cz/

Více o vydavatelství Mladá fronta

Vydavatelství Mladá fronta je moderní vydavatelství s třiasedmdesátiletou tradicí. Vlajkovou lodí vydavatelství je týdeník Euro a portál Euro.cz. Divize Online provozuje také ekonomický web Finance.cz a dalších 20 specializovaných online titulů. Od roku 2010 divize Medical Services nabízí kvalitní komplexní servis ve zdravotnictví. Divize Knihy na trh ročně uvede kolem 200 nových titulů. Portfolio vydavatelství Mladá fronta se od června 2017 významně rozšířilo o řadu titulů, především v segmentu auto-moto, a také sportovních a hobby magazínů. V divizi Dětské tituly začal vycházet nový časopis pro nejmenší děti Puntík. Vydavatelství Mladá fronta svými produkty osloví 5 052 735 lidí v České republice.