Českým dětem podle studie chybí vitamin D, nejvíc v…

Praha 10. února (ČTK) – Českým dětem podle studie Státního zdravotního ústavu (SZÚ) chybí vitamin D tvoření kůží ze slunečního záření. Jen třetina dětí má dostatek celoročně, nejhorší je situace v zimě a na jaře. SZÚ zkoumal před dvěma lety krev více než 400 dětí, letos plánuje i měření u dospělých.

Vitamin D, který je rozpustný v tucích, je nezbytný pro vstřebávání vápníku či fosforu ve střevě. Potřeba je také pro správnou tvorbu kostí. Jeho nedostatek může mít za následek jejich měknutí, častější infekce nebo rozvoj civilizačních onemocnění. Mohou se i kazit zuby. Vitamin D obsahují třeba játra, máslo, vaječný žloutek, rybí tuk, mléko či obilniny.

Odborníci testovali obsah metabolitu vitaminu D v krvi pětiletých a devítiletých dětí, zohledněný byl jak vytvořený kůží, tak přijatý v potravě či potravinových doplňcích. „Výsledky ukázaly, že během celého roku byla dostatečně zásobena pouze třetina dětí,“ uvedla Lenka Hanzlíková ze SZÚ.

Zásadní byl zejména nedostatek v zimě a na jaře, kdy měla polovina dětí nedostatečné a více než třetina pod optimální hranicí. Nejvyšší hodnoty naopak naměřili na podzim, kdy se projevilo vyšší vystavení slunečnímu záření v letních měsících.

Podle předchozích studií trpí nedostatkem vitaminu D téměř polovina lidí. Odborníci doporučují přijít ho spíš z potravy, případně potravinových doplňků než nadměrným sluněním. Hrozí spálení a riziko vzniku kožních nádorů se zvyšuje. Dostatečnou ochranou nemusí být ani požívání opalovacích krémů s ochrannými UV faktory. Ve slunečných dnech v Česku je vystavení slunečnímu záření podobné jako u moře v Chorvatsku či Itálii, lidé se ale stejně nechrání.

van jw

Lékař a bývalý ministr zdravotnictví Heger slaví sedmdesátiny

Praha 10. února (ČTK) – Lékař a pedagog Leoš Heger, který 11. února oslaví sedmdesátiny, byl v letech 1996 až 2009 ředitelem Fakultní nemocnice Hradec Králové. V roce 2010 se stal poslancem a poté i nejdéle sloužícím polistopadovým ministrem zdravotnictví. V ministerské funkci vydržel do roku 2013. V loňských sněmovních volbách vedl kandidátku TOP 09 v Královéhradeckém kraji, do Sněmovny se ale tento bývalý poslanec a místopředseda TOP 09 nedostal. V současnosti je zastupitelem města Hradec Králové a Královéhradeckého kraje.

Heger absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy a poté 20 let pracoval jako lékař v Hradci Králové i v zahraničí a vyučoval rovněž obor rentgenologie. V 70. letech se podílel na zavádění počítačové tomografie a ultrazvukového zobrazení v oblasti kardiologie a břišní diagnostiky. Absolvoval dlouhodobé pobyty na rentgenologických pracovištích v USA, Kuvajtu a Německu. Od 90. let pracoval v manažerských pozicích ve Fakultní nemocnici a na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové. Fakultní nemocnici Hradec Králové řídil v letech 1996 až 2009.

Za jeho působení ve funkci ministra zdravotnictví se podařilo přijmout nové kodexové zákony: zákon o zdravotních službách, specifických zdravotních službách a zákon o zdravotnické záchranné službě. Od komunálních voleb v roce 2014 v Hradci Králové je zastupitelem města. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 obhájil mandát poslance, v roce 2016 byl zvolen zastupitelem Královéhradeckého kraje. Od roku 2013 do loňska byl místopředsedou TOP 09 a expertem strany pro zdravotnictví. Je ženatý, má dvě děti.

ped sat

Exministr Němeček skončil v čele ostravské fakultní nemocnice

Praha/Ostrava 9. února (ČTK) – Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO) odvolal ředitele Fakultní nemocnice v Ostravě Svatopluka Němečka (ČSSD). Zdůvodnil to tím, že manažersky selhal, umělé navyšoval hospodářský výsledek a byl ve střetu zájmů. Němeček považuje důvody za smyšlené a tvrdí, že vláda bez důvěry si tak vyřizuje účty. Poukázal na to, že nemocnice loni vykázala rekordní hospodářský výsledek, zisk přes 111 milionů korun. O dalším postupu se poradí s právníky.

Někteří politici považují odvolání Němečka za osobní mstu premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) nebo za prostředek jeho vyjednávací taktiky vůči sociální demokracii. Babiš se ministra zdravotnictví zastal a věří, že dělá správné kroky.

Vojtěch za jeden z důvodů odvolání považuje to, že ostravská fakultní nemocnice neproplácela zaměstnancům odpracované přesčasy. Museli si brát náhradní volno, čímž si nemocnice podle ministra uměle zlepšovala hospodaření. Dalšími důvody byla Němečkova účast na vedení nemocnice v Bohumíně, působení soukromé kliniky na pozemcích nemocnice nebo pokles počtu operací. Informace o pochybeních měl prý od zaměstnanců a odborářů nemocnice.

„Když jsem slyšel od pana ministra tyto konkrétní věci, tak je to ještě směšnější, než jsem si původně myslel,“ řekl ČTK Němeček. Domnívá se, že například v oblasti přesčasů postupoval hospodárně. Nemocnice má dle jeho slov dostatek personálu a mohla tedy přesčasy řešit tímto způsobem. Soukromá klinika umělého oplodnění sídlí podle něj v soukromém subjektu, se kterým fakultní nemocnice nemá nic společného.

Němeček vidí za svým odvoláním vyřizování účtů ze strany vlády. Důvody k odvolání, které uvedlo ministerstvo zdravotnictví, označil ve stylu Babišova slovníky slovy „lži, kecy a účelovka“. Kritizoval i to, že se o odvolání dozvěděl z médií, podle ministerstva ho ale pověřený zaměstnanec o obsahu odvolání ráno osobně informoval.

Zástupci sněmovní opozice většinou soudí, že ministr zdravotnictví v demisi na odvolání ředitele nemocnice mandát má, bez důvěry Sněmovny by ale měl postupovat uvážlivě a ne v rozporu s dobrými mravy. Z oslovených politiků postup nekritizoval pouze šéf hnutí SPD Tomio Okamura. „Ministr může odvolat ředitele kdykoli. Ovšem při rekordním zisku nemocnice to opravdu vypadá spíše na osobní mstu, protože se Andrej Babiš svojí nenávistí k němu nikdy netajil,“ řekl předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. „Ministři nemají mandát k ničemu než k údržbě a měli by se zdržet jakýchkoli podobných kroků,“ soudí Lubomír Zaorálek z ČSSD. „I vláda bez důvěry a v demisi má na to bohužel pravomoc, neslučuje se to ale s dobrými mravy – ministr bez důvěry by takové kroky dělat neměl,“ uvedl předseda STAN Petr Gazdík.

Babiš s Němečkem měli jako ministři minulé vlády mezi sebou velmi vyostřené vztahy, které musela řešit i koaliční rada. Babiš jako ministr financí Němečka kritizoval za špatné hospodaření resortu i za jeho předchozí působení v ostravské nemocnici. Dnes Babiš připomněl, že kvůli Němečkovým nákupům v minulosti podal trestní oznámení. „Pořád chtěl víc peněz do resortu a neuměl říct, na co je hodlá použít, neměl přehledy výdajů, sliboval navýšení platů lékařům a sestrám a ani to pořádně nesplnil,“ řekl dnes o Němečkovi premiér.

Ministerstvo zdravotnictví v následujících měsících zahájí kontrolu zaměřenou na hospodaření a finanční operace nemocnice a novému vedení doporučí zadání externího auditu. Řízením nemocnice nebyl dočasně pověřen žádný z šesti náměstků ředitele, ale lékař Evžen Machytka z oddělení gastroenterologie, o jehož schopnosti vést nemocnici má Němeček pochyby. Na místo nového ředitele chce Vojtěch v nejbližší době vypsat výběrové řízení.

Ministr zdravotnictví v demisi před dvěma týdny odvolal i ředitelku pražské Nemocnice Na Bulovce Andreu Vrbovskou. Od nástupu nového vedení ministerstva loni v prosinci skončil také ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Zdeněk Blahuta a dva odborní náměstci ministra Tom Phillipp a Petr Landa, jejichž sekce byly sloučeny před koncem roku při změnách organizační struktury úřadu. Odešli také političtí náměstci Lenka Teska Arnoštová (ČSSD) a Kamal Farhan (ANO).

abz mal

Zlínský kraj navýší kapacitu zdravotnických škol, personál chybí

Zlín 9. února (ČTK) – Zlínský kraj navýší od září kapacitu prvních ročníků denního studia oboru zdravotnický asistent na dvou zdravotnických středních školách. Přibude 60 míst, sdělila dnes ČTK mluvčí hejtmanství Renata Janečková. V nemocnicích dlouhodobě chybí personál.

„Tak, jak se Zlínský kraj snažil v minulých letech zaujmout děti a mládež pro studium technických oborů, což rozhodně přineslo efekt, nyní si uvědomujeme nutnost napřít pozornost také k oborům zdravotnickým a ošetřovatelským. Souvisí to s celospolečenskou poptávkou po těchto profesích,“ uvedl krajský radní Petr Gazdík (STAN).

Kapacita se v příštím školním roce zvýší na zdravotnických školách, ve Zlíně a Vsetíně. V kraji jsou čtyři střední zdravotnické školy, také v Kroměříži a Uherském Hradišti. Celkem se v kraji v září otevře devět tříd oboru zdravotnický asistent.

V kraji je 67 středních škol, které nabízejí 121 oborů. Kraj zřizuje 47 škol.

jmk

Chřipková epidemie v zemi trvá, nemocných přibylo o desetinu

Praha 9. února (ČTK) – Plošná chřipková epidemie pokračuje na celém území České republiky. Nemocných chřipkou za týden přibylo zhruba o desetinu, lékaři hlásí 1882 případů na 100.000 obyvatel. Hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová vyhlásila začátek chřipkové epidemie minulý pátek, kdy počet nemocných s akutními infekcemi dýchacích cest překročil 1700 případů na 100.000 obyvatel.

„Nejnovější údaje zpracované Státním zdravotním ústavem potvrzují, že přetrvává plošná chřipková epidemie na celém území ČR. Cirkulují oba typy virů, tedy jak chřipky typu A, tak i chřipky typu B, a to s převažujícím podílem chřipky typu B,“ uvedla v dnešní tiskové zprávě Gottvaldová.

Nemocných přibylo ve všech věkových skupinách, nejvíc mezi dospělými od 25 do 59 let, a v rámci celé republiky kromě Prahy a Jihomoravského kraje. Nejvyšší nemocnost je hlášena z Libereckého, Moravskoslezského, Středočeského, Jihočeského a Pardubického kraje.

Nadále podle hygieniků platí doporučení vyhýbat se větším uskupením lidí a ve zvýšené míře dbát na dodržování základních hygienických pravidel, tedy kýchat do kapesníku či si po cestě hromadnou dopravou umýt ruce. „Pokud už jste nemocní, chovejte se zodpovědně, infekci nepodceňujte a nešiřte dál – je mnohem lepší chřipku vyležet než nákazu dále šířit,“ zdůraznila hlavní hygienička.

Loni už byla na začátku února chřipková epidemie na ústupu, obvykle trvá kolem šesti týdnů. Údaje o počtu nemocných hlásí lékaři krajským hygienikům. Nemocných může být ještě víc, řada lidí totiž do ordinací nedorazí, nemoc přechází nebo si vezme v práci dovolenou.

V letošní chřipkové sezoně je evidováno 100 závažných případů, které si vyžádaly hospitalizaci, a 16 úmrtí. Většina se týká lidí starších 60 let, pro které je chřipka obzvlášť nebezpečná. Řada nemocnic nebo domovů důchodců proto zakázala návštěvy.

Od běžné virózy či nachlazení se chřipka liší rychlým nástupem, bolestí kloubů a tělesnou teplotou nad 38 stupňů Celsia. Nejúčinnější prevencí je vyhnout se kontaktu s nemocnými a pravidelné mytí rukou mýdlem, například po cestování hromadnou dopravou.

Loni přišla epidemii chřipky dříve, nejvíce nemocných bylo od začátku roku do poloviny února. V souvislosti s chřipkou skončilo více než 300 lidí v nemocnici a 108 jich zemřelo. V naprosté většině šlo o pacienty, kteří měli chronické onemocnění, nejčastěji kardiovaskulárního aparátu. Mezi nimi bylo nejvíc starších 60 let.

Srovnání letošní a loňské chřipkové sezony:

zdroj: Státní zdravotní ústav, krajské hygienické stanice

van abz mal

Globální finanční výsledky GSK za rok 2017: nárůst tržeb,…

Praha, 9. 2. 2018 (GSK)

Jedna z největších farmaceutických společností na světě, britská GSK, dosáhla i v roce 2017 velmi dobrých finančních výsledků. Tržby vzrostly ve všech třech divizích, zvýšila se provozní marže skupiny a upravený čistý zisk na akcii vzrostl o 4 % při konstantním měnovém kurzu. Volné cash flow narostlo na 3,4 mld. liber. Společnost GSK také dodržela svůj závazek vyplatit za rok 2017 celkovou dividendu ve výši 80 pencí na akcii. Stejnou výši dividendy očekává i pro rok 2018.

Firma dosáhla růstu tržeb ve všech třech divizích. Divize Pharmaceuticals, která vyrábí léky na předpis, vykázala za loňský rok tržby ve výši 17,3 mld. liber a divize Consumer Healthcare, která vyrábí volně prodejné produkty pro zdravotní péči, dosáhla tržeb 7,8 mld. liber. Úspěšně si také vedla divize Vaccines, vyrábějící očkovací látky, která přispěla k celkovému obchodnímu výsledku tržbami ve výši 5,2 mld. liber.

V letošním roce se bude GSK nadále soustředit na posilování konkurenceschopnosti v rámci stávajícího portfolia. Zároveň plánuje uvést na trh tři nové produkty, které budou znamenat velký přínos pro pacienty v oblasti léčby chronické obstrukční plicní nemoci, HIV a prevenci pásového oparu.

„GSK se cílevědomě soustředí na vývoj nových léčivých přípravků se zaměřením na dvě stávající terapeutické oblasti, kterými jsou respirační onemocnění a HIV, a na dvě další oblasti léčby, a to onkologická a autoimunitní onemocnění,“ přibližuje priority pro letošní rok Emma Boishardy, generální ředitelka české pobočky GSK. S dalšími plány v oblasti výzkumu a vývoje seznámí společnost investory ve druhém čtvrtletí 2018.

GSK je jednou z předních světových farmaceutických společností zabývající se výzkumem, vývojem, výrobou a prodejem léčivých přípravků. Hlavním posláním společnosti je zlepšit kvalitu lidského života tím, že umožní lidem být aktivnější, cítit se lépe a žít déle. Pro více informací navštivte globální webové stránky www.gsk.com nebo stránky české pobočky www.gsk.cz.

Děti plavání milují, dopřejte jim radost z pohybu ve vodě

Ostrava, 9. února 2018 (ČPZP) – Plavání patří mezi nejpřirozenější pohybové aktivity. Lidem přináší radost, posiluje zdraví a zlepšuje celkovou kondici. Zvlášť prospěšné je plavání pro malé děti. Podporuje psychomotorický vývoj, koordinaci a hrubou motoriku. Plavání s dětmi podporuje příspěvky i zdravotní pojišťovna.

Rané plavecké aktivity formují vztah k vodě, k plavání a k dalším pohybovým aktivitám ve vodě do budoucna každého jedince. U nejmenších dětí pomáhají rozvíjet motorické schopnosti i jejich orientační dovednosti. Plavání navíc vede k psychickému i fyzickému otužování.

Plavání posiluje svaly i srdce

Plavání je prospěšné hlavně pro pohybový aparát. Jsou při něm zapojeny všechny hlavní svalové partie, tedy svalstvo horních i dolních končetin, zádové a břišní svaly. Kromě posilování svalstva je plavání dobré pro kardiovaskulární systém, navíc nezatěžuje klouby. Nezanedbatelné jsou také masážní a regenerační účinky vody.

Pohyb, který je typický pro plavání, zlepšuje hybnost hlavně ramenních a kyčelních kloubů, ale i kotníků a zápěstí. Při správném a pravidelném plavání, které vyžaduje zadržování dechu, se zlepšuje i kapacita plic. Lidé, kteří se plavání věnují pravidelně, mají větší sílu, lepší pohyblivost celého těla a méně trpí fyzickou a psychickou únavou.

Na plavání dětí až 1000 korun od pojišťovny

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP) razí heslo, že plavat by měl umět každý. Proto přispívá na plavecký kurz dětí částkou až 1000 korun. „Příspěvek bude poskytnut na organizované plavecké kurzy dětí ve věku do 8 let včetně. Jedná se o organizované plavecké kurzy, ne o individuální návštěvy plaveckých bazénů rodiči s dětmi, nebo proplácení permanentek. Vystavujícím subjektem může být i školka nebo škola,“ upřesnila mluvčí ČPZP Elenka Mazurová.

ČPZP dlouhodobě pamatuje i na ostatní své pojištěnce, kteří si rádi zaplavou. Milovníci plaveckých aktivit mohou i v letošním roce využívat oblíbený program Plavání zdarma nebo se slevou ve vybraných bazénech po celé republice. Kompletní nabídka preventivních programů je uvedena přehledně na www.cpzp.cz.

Pokud ještě nepatříte mezi 1 245 000 pojištěnců České průmyslové zdravotní pojišťovny, můžete se zaregistrovat online na www.cpzp.cz/205, nebo osobně na kterékoli ze 111 poboček po celé ČR. Pokud se stihnete přihlásit k ČPZP do konce března, výhody a benefity můžete využívat již od 1. 7. 2018.

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna  registruje více než 1,2 milionu klientů. Třetí největší zdravotní pojišťovna v zemi má aktuálně 111 poboček po celé republice. Klientům spolu s dostupnou a kvalitní zdravotní péčí nabízí atraktivní programy plné výhod, slev a bonusů.

V případě zájmu o další informace kontaktujte prosím

Ing. Elenku Mazurovou, tiskovou mluvčí

tel.: 599 090 183, e-mail: elenka.mazurova@cpzp.cz

aktuální informace na http://www.cpzp.cz

Vědci se začínají soustředit na léčbu rakoviny, která nezatíží…

Praha, 9. února 2018 (LESENSKY.cz)

Rakovinu považujeme za jedno z nejzákeřnějších lidských onemocnění, a proto je vítán každý pokrok ve vývoji její léčby. Cílem lékařské vědy je samozřejmě najít účinný lék, který si s nemocí dokáže poradit. V posledních letech však také sílí snaha vyvinout medikaci jak fungující, tak i co nejméně toxickou. Léky, jež ve válce proti nádorovým buňkám lékaři podávají, jsou totiž mnohdy nejen jedovaté pro nádor, ale též poškozují další životně důležité orgány. Nové iniciativy vědců tak staví protinádorovou léčbu třeba na vlastnostech bílkovin nebo tuků.

Na vzestupu je personalizovaný přístup a využití imunity

Každý nový pokrok v oblasti vývoje léčby rakoviny je vítaný. To platí po celém světě. Ovšem vzhledem k tomu, že spousta současně využívaných protinádorových přípravků má poměrně vysokou toxicitu, objevuje se v poslední době silnější snaha najít takový lék, který náš organismus zatíží co nejméně. V současnosti využívaná protinádorová léčba totiž může mnohdy zapříčinit různé akutní toxické a nežádoucí projevy, jakými jsou třeba anémie nebo poškození funkce jater. Za jednu z nejnáročnějších cest léčby rakoviny se považuje chemoterapie, jež sice poškozuje rakovinové buňky, ovšem zároveň při ní trpí i další orgány. Proto se vědci snaží hledat léčebné cesty, které budou méně chemické.

„Léčba zhoubných nádorů, které se označují pojmem rakovina, zaznamenala v posledních letech mimořádný pokrok. Za nádorové bujení je ve velké míře zodpovědná porucha na úrovni genů, což znamená, že se nejedná o jedno onemocnění (rakovina), ale o to, že každé onemocnění je unikátní a v budoucnosti se bude unikátně léčit, a to s co nejmenším zatížením pro organismus člověka. Od toho se odvíjí takzvaná precizní a personalizovaná onkologie, jež je na vzestupu. Znovuobrození zažívá rovněž imunoterapie využívající ke zničení zhoubných nádorů vlastní imunitní systém člověka,“ popisuje trend přednosta onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze Luboš Petruželka.

S rakovinou by mohly zatočit i prosté proteiny nebo lipidy

Vědci také přicházejí se zcela novými nápady, jak s rakovinou bojovat za minimálního využití drastické chemie. A to i v Česku. Jednou z inovativních myšlenek je využití fosfolipidů, což jsou takzvané hodné tuky. Sedmatřicetiletý Jakub Staszak-Jirkovský postavil na napodobení jejich fungování v lidském těle léčbu, kterou si nechal patentovat. „Fosfolipidy najdeme třeba ve vejcích, v sóji nebo rybím tuku a jedná se vlastně o zcela přirozeně se vyskytující látky, které tvoří nedílnou součást buněčné membrány živočišných i rostlinných buněk. Částečně laboratorně modifikované fosfolipidy dokážou podle našich výsledků fungovat jako molekuly schopné zpomalit množení rakovinových buněk, způsobit jejich usmrcení anebo podpořit reakci lidského imunitního systému v selektivním útoku na nádor,“ vysvětluje Staszak-Jirkovský, jenž založil pro svou iniciativu biotechnologický start-up Machavert Pharmaceuticals. Ten nyní pracuje ve svých amerických laboratořích v Coloradu na poslední fázi preklinickeho vývoje léku, než vstoupí do procesu klinickeho schvalování a testování na prvních pacientech. Léčivo, které staví na zcela netradičním využití tuků, předznamenává přelomovou léčbu, jež by měla být pro člověka v porovnání s jinými chemickými metodami prakticky netoxická.

Způsob, jak léčit rakovinu a nezatížit přitom organismus, hledají i brněnští vědci z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Jejich objevem se stal protein apoferitin, jehož hlavní předností má být schopnost vázat léčivo v přirozeně vytvořené dutině. Tedy uzavřít v ní cytostatikum, aby nemohlo jinde v těle škodit. Jejich objev se však bohužel zatím neposunuje. „Projekt teď čeká na novou injekci, jak ve formě finančních zdrojů, tak těch lidských. Každopádně hledání cílené léčby, co nejúčinnější, a hlavně co nejbezpečnější, je rozhodně hlavní otázkou 21. století,“ říká profesor René Kizek.

V Česku spadá 60–70 % žádostí o klinické hodnocení léku právě do onkologie

Ne všechny iniciativy, které se v oblasti vývoje léčby rakoviny objeví, tedy dojdou do zdárného konce, nejčastěji z důvodu nedostatku financí. Tím hlavním důležitým bodem, přes nějž je nutné se dostat, je totiž klinické zhodnocení léku. Jedná se v podstatě o několikaletý výzkum v podobě systematického testování léku na pacientech, předtím, než je léčivo uvedeno na trh. Cílem tohoto postupu je prokázání kvality, účinnosti, a hlavně bezpečnosti použití. V České republice se ročně předloží kolem 380 žádostí o klinické zhodnocení za rok, největší podíl spadá právě do oblasti onkologie a hematoonkologie. „Hodnocení v onkologických či hematoonkologických indikacích tvoří 60 až 70 % všech předložených žádostí. Většina žádostí o klinické hodnocení je povolena či schválena, ročně je přibližně 8 % žádostí z celkového počtu staženo ze strany zadavatele, většinou pro nedostatečnou dokumentaci či nedostatečná data, či zamítnuto. Těchto 8 % je však z celkového počtu předložených žádostí, nejde pouze o klinická hodnocení v hematoonkologii či onkologii,“ uvádí Hana Pavlíčková ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který žádosti posuzuje.

„Mezi největší trendy léčby v onkologii či hematoonkologii patří u nás v současnosti biologická léčba, vylepšená chemoterapie, v posledních letech rovněž cílená léčba. Ta je ušitá pacientům na míru, přesně se vyšetří mutační status pacienta a na tuto mutaci je léčba přímo zacílena. Zároveň se jedná o imunomodulační léčbu, při níž je vstupním materiálem pro výrobu léčivého přípravku nádorová tkáň pacienta. Takový přípravek by pak měl vést k posílení jeho imunitní odpovědi proti nádoru,“ dodává Pavlíčková.

Šéfka výboru: Zrušit očkování proti tuberkulóze bylo předčasné

Praha 8. února (ČTK) – Zrušení plošného očkování dětí proti tuberkulóze (TBC) bylo podle šéfky sněmovního výboru pro zdravotnictví, poslankyně a lékařky Věry Adámkové (za ANO), možná předčasné. Řekla to dnes na tiskové konferenci v pražské Thomayerově nemocnici, která se na péči o pacienty s touto nemocí specializuje. V roce 2016 bylo v Česku 517 případů TBC, z toho 151 u cizinců, a zemřelo 26 nemocných lidí, z toho pět v Praze.

Původně se děti očkovaly čtvrtý den života, v 11 letech bylo přeočkování. V roce 2009 bylo přeočkování zrušeno, o rok později i očkování novorozenců. „Zrušení očkování bylo nejspíš unáhlené rozhodnutí udělané předčasně. Za posledních 30 let byly kroky k jeho omezení udělané už dvakrát, vždycky se vrátilo zpět,“ uvedla Adámková, která pracuje v IKEM jako přednostka oddělení preventivní kardiologie.

Zdravotní výbor se chce situací zabývat, požádal proto o statistická data. O tom, jak se na výskytu TBC podílelo zrušení očkování, ale podle ní data nejsou. „Je pravděpodobné, že v případě, že bychom navrhovali změnu, bude to po konzultaci s odborníky,“ dodala Adámková. Zabývat se chce také případy cizinců, kteří už přijíždějí nakažení. Měly by se podle ní například zpřísnit prohlídky před nástupem do zaměstnání u lidí z rizikových zemí. Takovými jsou například Ukrajina nebo Mongolsko.

O velkou část pacientů se stará právě krčská nemocnice, loni bylo podle ředitele Zdeňka Beneše asi 130 případů. Praha a střední Čechy mají přitom o 60 procent vyšší výskyt než jiné regiony v důsledku větší koncentrace rizikových osob jako jsou cizinci, ale také bezdomovci a sociálně slabí.

Bakterie tuberkulózy je velmi přizpůsobivá, některé kmeny nereagují na určitá antibiotika. Úmrtnost může být až 40 procent, u nejodolnějšího typu, na který nezabírají téměř žádné léky, až 60 procent.

Tuberkulóza, dříve souchotiny, je vysoce nakažlivé onemocnění, které může končit i smrtí. V Česku se proti ní plošně očkovalo od roku 1953 a počty nemocných dlouhodobě klesaly. V roce 2016 však počet případů proti předchozímu roku stoupl z 516 na 517. Nemoc se častěji objevuje u mužů než u žen, muži tvoří 70 procent případů. Nejčastěji nakažení jsou lidé od 40 do 59 let. Dvojnásobně narostl meziročně počet nakažených do 20 let. Děti narozené rodičům cizincům v Česku se ve statistice ale objeví jako Češi.

Mezi pacienty s tuberkulózou bylo 151 cizinců, nejčastěji z Ukrajiny (41), Slovenska (21), Vietnamu (21) a Rumunska (21). Léčba těch, kteří nemají zdravotní pojištění, stojí nemocnice, které je léčí, mezi 60.000 až 300.000 korunami na osobu. Ročně jde celkem asi o tři miliony korun.

TBC nejčastěji zasahuje plíce, postižen ale může být kterýkoliv orgán, včetně ledvin, mozkových obalů či kostí. Pacient je vyčerpaný, trápí ho teploty a nutkavý kašel, kterým infekci šíří. Tuberkulóza se přenáší po delším a těsném kontaktu, což je hlavně v rodinách, ale může to být i na pracovišti, ve škole či v restauraci.

Počty hlášených případů tuberkulózy v posledních letech:

Zdroj: ÚZIS

* data nejsou k dispozici

van mha

Europoslanci vyzvali EK k přezkoumání dopadu střídání času

Štrasburk 8. února (zvláštní zpravodajka ČTK) – Poslanci Evropského parlamentu dnes vyzvali Evropskou komisi, aby vyhodnotila přínosy a rizika střídání letního a zimního času a případně navrhla zrušení takového měnění času. Dnešní hlasování bylo reakcí na občanské iniciativy a petice, které se kromě jiného řadu let odvolávají na možné negativní dopady těchto změn, zejména na zdraví. Případné rozhodnutí o zrušení či zachování střídání času se ale podle europoslanců musí vztahovat na všechny členské státy.

V čele skupiny 80 europoslanců, kteří požadovali změnu současného režimu střídání času, stojí Pavel Svoboda (KDU-ČSL, EPP), předseda právního výboru Evropského parlamentu. „Téma zrušení střídání času rezonuje napříč evropskými zeměmi, jenom jednotlivé iniciativy o sobě nevěděly. Českou iniciativu vede senátor Petr Šilar a podařilo se mu získat podporu od 20.000 občanů. Ve Finsku petici týkající se střídání času podpořilo dokonce 70.000 lidí. V Estonsku jde o vážné politické téma. V Polsku o tom jednají v parlamentu,“ uvedl Svoboda

Poslance Luďka Niedermayera (TOP 09, EPP) naopak obsah návrhu na zrušení střídání času nepřesvědčil. „Střídání času pro mne není něco, co by mělo být zrušeno jen tak lusknutím prstu, bez důkladné analýzy. Stejně tak je to jedno z témat, kde by dávala smysl velmi široká konzultace s veřejností. Oboje mi zatím chybí,“ uvedl.

V zeměpisných podmínkách ČR by podle něj používání standardního času odpovídajícího našemu časovému pásmu znamenalo východ slunce v letním období již před čtvrtou hodinou, zatímco západ slunce by nastával kolem osmé hodiny. „Zejména pro rodiny s dětmi či lidi, kteří rádi po práci sportují, by to bylo dle mého názoru výrazné zhoršení kvality života,“ dodal Niedermayer.

Podobně se vyjádřila také poslankyně Dita Charanzová (ANO, ALDE), podle které prokazatelné závěry vědeckých studií o dopadu na lidské zdraví chybějí. „Úprava střídání času by vnesla chaos do celé řady zavedených systémů,“ uvedla poslankyně. Dodala, že prodloužit na jaře a na podzim den o jednu hodinu na úkor noci má smysl.

Otázka ukončení střídání času by podle poslanců, kteří návrh podpořili, měla být řešena v EU jednotně, aby se nestalo, že se bude čas v některých členských státech dvakrát do roka střídat, zatímco v jiných nikoli.

Europoslanec Svoboda citoval nedávný výzkum devíti evropských univerzit, podle nějž má 20 procent populace kvůli střídání času zdravotní problémy. Dodal, že podle dalších studií se střídání času projevuje zvýšenou konzumací alkoholu a větším kuřáctvím. Zvýšená sportovní aktivita v důsledku letního času není prokázána a úspory energie se nedostavily.

Španělská poslankyně Inés Ayalaová Senderová (PSOE, S&D) zdůraznila, že přetočení hodinových ručiček dvakrát do roka má dopad zejména na děti, starší osoby a zranitelné lidi. V období střídání se rovněž zvyšuje nehodovost a lidé trpí vyčerpáním, dodala.

Poslanci, kteří návrh nepodpořili, například uváděli, že nejsou studiemi o negativním dopadu na zdraví přesvědčeni nebo že by se EP měl věnovat důležitějším tématům. Italský poslanec Angelo Ciocca do rozpravy před hlasováním přinesl velké hodiny a řekl, že debata je ztrátou času. Evropský parlament by se podle něj měl zabývat spíše miliony chudých a nezaměstnaných.

ngl šeb