Pět nových výzkumných týmů bude v Brně zkoumat srdce…

Brno 27. února (ČTK) – O pět výzkumných týmů se rozšířilo Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Doposud ho tvořilo 25 týmů, které se zabývaly výzkumem srdce a mozku. Nové vědecké skupiny se zaměří na srdce a buňky, oznámila dnes v tiskové zprávě mluvčí nemocnice Petra Veselá.

Rozšíření o pět týmů bude stát zhruba 10 milionů ročně, řekla ČTK mluvčí centra Lenka Rudišová. Asi 60 procent pokryjí peníze z ministerstva školství, zbytek musí uhradit centrum z jiných grantů nebo příjmů z průmyslu. Provoz 25 týmů stál ročně necelých 300 milionů korun, přičemž většinu pokryly opět peníze z ministerstva a zbytek zajistilo centrum.

Výzkumu srdce se budou věnovat tři týmy. První bude zkoumat časnou diagnostiku srdečních onemocnění pomocí nejnovějších zobrazovacích technik. Druhý tým se zaměří na výzkum nových možností zobrazovacích metod v kardiologii v souvislosti se srdečním selháním a sníženým průtokem krve srdcem. Třetí tým se bude věnovat vzniku a vývoji kritických onemocnění, která pacienty ohrožují na životě.

„Vzhledem k tomu, že kardiovaskulární onemocnění představují v Evropě nejčastější příčinu úmrtí, je nezbytné, aby se výzkum ubíral právě tímto směrem,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Martin Pavlík. Podle Světové zdravotnické organizace zemře na srdeční onemocnění každoročně zhruba 17 milionů lidí, v Česku je to 51.000 lidí ročně.

Zbylé dva výzkumné týmy budou zkoumat málo známé receptory a lidské kmenové buňky. Vědci budou hledat možnosti, jak s jejich pomocí modelovat nemoci srdce na buněčné úrovni. „Tím lze odhalit mechanismy vedoucí k srdečnímu selhání,“ vysvětlil šéf centra klinického výzkumu Gorazd B. Stokin.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny bylo založeno v roce 2011. Projekt je financovaný zejména z grantů a zaměřuje se na výzkum onemocnění srdce a mozku s cílem nalézat nové technologie a léčebné postupy. Podílí se na něm přes 300 výzkumných pracovníků a lékařů z Česka, USA, Kanady, Argentiny a téměř 20 zemí Evropské unie.

sla hor hj

Lékařů odcházejících do důchodu bude brzy víc než absolventů

Praha 27. února (ČTK) – Lékařů odcházejících do důchodu by podle modelu Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) mohlo příští rok být už více než absolventů lékařských fakult v daném roce. Fakulty nemohou počty studentů navýšit, není dost peněz ani učitelů. Novinářům to dnes na tiskové konferenci řekli zástupci Asociace děkanů lékařských fakult a ministerstev školství a zdravotnictví. V loňském školním roce v Česku studovalo podle statistik ministerstva školství na lékařských fakultách přes 21.000 lidí, lékařů-absolventů bylo přibližně 1100.

„Pokud se nic nezmění, bude v roce 2025 třetina veškeré kapacity krytá lékaři ve věku nad 60 let,“ přiblížil modelovou situaci ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. Už v současné době je průměrný věk lékaře 49 let, praktického lékaře pro děti a dorost 59 let. V současné době počty lékařů mírně rostou, odborníci ale čekají, že se tento trend bez zásahu brzy otočí.

Podle Duška reálně nastoupí do zdravotnictví odhadem asi 860 z 1100 absolventů z loňského roku. Pokud by lékařské fakulty navýšily počet přijímaných o 16 procent, negativní trend by se nejspíš podařilo zastavit. Optimální by bylo navýšení počtu studentů o 20 až 25 procent a udržet ho deset let. „To by vytvořilo rezervu 1500 až 2000 lékařů, kdy se očekává nárůst nemocnosti,“ dodal Dušek.

Demografický vývoj věku lékařů i celé společnosti není rovnoměrný. Největší propad lze podle něj předpokládat už v příštích třech letech, potom bude pokles postupný, ale s vlnami. Jeden demografický vrchol bude odchod do důchodu lidí, kterým je v současné době kolem 55 let. Další větší se očekává při odchodu dnešních čtyřicátníků. V roce 2020 tak bude třetina lékařů starších 60 let a 18 procent nad 65 let. O pět let později bude mezi doktory pětašedesátníků a starších už 22 procent.

Zájem o studium je velký, fakulty přijímají podle děkana Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně Martina Bareše každého desátého zájemce. Navýšení ale podle děkanů není možné bez dalších peněz a učitelů. „Fakulty dostanou na provoz jen asi dvě třetiny potřebných nákladů. Zbytek si musí samy vydělat, například anglickými studijními programy,“ vysvětlil děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Aleksi Šedo.

Děkani v současné době nechtějí spekulovat, kolik peněz by pro odpovídající navýšení kapacit potřebovali. Chtějí nejdřív analyzovat data. Podle náměstka ministra školství Pavla Dolečka ze tří miliard navíc, které dostalo školství do letošního rozpočtu, nic dostat nemohou. „Je to systémový nástroj pro všechny fakulty. Do vnitřních toků univerzit už zasahovat nemůžeme,“ dodal. Připomněl také, že ministerstvo žádalo o 4,5 miliardy navíc, dostalo jen tři. Dohoda o přidání lékařským fakultám musí být podle něj na úrovni vlády a musí jít o dlouhodobý závazek.

Pro více studentů ale chybí vedle peněz také učitelé i lékaři, kteří školí absolventy při specializačním vzdělávání. Také u nich se projevuje stárnutí populace, 60 procent všech profesorů vyučujících na lékařských fakultách je starších 60 let.

Mladé lékaře ale působení na fakultách neláká. „Většina našich kolegů má částečný úvazek, protože jim nemůžeme nabídnout celý,“ dodal Šedo. Asistent na fakultě má nástupní plat kolem 22.000 korun, později se může přiblížit ke 30.000 korun. Docent bere přibližně 45.000 korun, profesor kolem 50.000 až 60.000 korun. „Učitelé medicíny mají poloviční příjmy než jejich kolegové v praxi,“ dodal Šedo. Jejich finanční postup je navíc proti nim opožděný.

Podle statistik ministerstva školství v loňském školním roce na lékařských fakultách studovalo 21.292 posluchačů, další studovali veterinářské fakulty nebo Fakultu zdravotního lékařství Univerzity obrany. Cizinců bylo mezi nimi více než 7200, asi 3400 z nich si vzdělání platilo. Loni absolvovalo na lékařských fakultách téměř 2500 Čechů, z nichž asi 1100 byli přímo lékaři, a asi 700 cizinců.

Počty studentů a absolventů lékařských fakult ve školním roce 2016/2017:

zdroj: Statistická ročenka školství

van mal

Zdravotní pojišťovny budou mít letos o 16 mld. víc…

Praha 27. února (ČTK) – Díky růstu ekonomiky a zvýšení plateb za státní pojištěnce roste výběr zdravotního pojištění. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) počítá, že celkově budou letos pojišťovny hospodařit s 297 miliardami korun, což je zhruba o 16 miliard meziročně navíc. Protože se hospodářství daří, možná bude nárůst ještě vyšší, řekl dnes Vojtěch novinářům před jednáním vlády. Systém je podle něj stabilní, pokud by ekonomika nerostla, může se to podle něj ale změnit.

„Proto je třeba přijmout i opatření na straně výdajů, trochu je zefektivnit z hlediska nákupů a podobně,“ dodal Vojtěch.

Podle vládou dnes schváleného hodnocení předpokládaného vývoje systému zdravotního pojištění zdravotní pojišťovny v letech ekonomického růstu netvoří větší rezervy než dřív. Celkově jsou na nižší úrovni než před hospodářskou krizí v roce 2009. Pokud by došlo k další krizi, mohly by je vyčerpat a závazky platit po splatnosti.

S větším růstem zůstatků nepočítají pojišťovny ani v následujících letech. „I přes pokračující hospodářský růst by nedocházelo ke zvyšování rezerv. Tato míra by naopak klesala z 9,73 procenta na 9,47 procenta v roce 2020,“ uvádí dokument. Pojišťovny nashromáždily rezervy v letech před světovou hospodářskou krizí. Od roku 2009 do roku 2013 ale docházelo k jejich prudkému úbytku. Od roku 2016 míra rezerv mírně roste, dosud ale nebylo dosaženo předkrizových hodnot.

V letech 2004 až 2006 pojišťovny ukládaly asi pět procent svých celkových výdajů, v roce 2007 téměř 15 procent. Maximálních asi 18 procent činily uložené rezervy v roce 2008. O rok později podíl klesl pod 15 procent, v roce 2010 na přibližně 11 procent a v letech 2011 až 2015 byly opět jen kolem pěti procent. V roce 2016 stoupl k sedmi procentům, loni téměř k deseti.

Pro letošek pojišťovny plánují mírný pokles tohoto podílu. Problém je podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Ladislava Friedricha ve státním příspěvku, z rozpočtu je placeno pojistné za děti, seniory nebo nezaměstnané. „Je koncipovaný tak, že pokud nebude mít systém dost peněz, tak stát navýší svůj příspěvek,“ vysvětlil. Správnější by podle Friedricha byl trvalý mechanismus růstu. V letošním poklesu úspor se podle něj projevil i volební rok 2017, kdy vláda navýšila platy ve zdravotnictví.

V dokumentu jsou popsané také hypotetické situace, jak by se mohly v příštích letech projevit hospodářské krize. „Zátěžový test potvrdil, že současně nastavené parametry fungování systému veřejného zdravotního pojištění jsou již ze střednědobého hlediska neudržitelné,“ uvádí. V případě mělké recese podobné letům 2012 až 2013 by pojišťovny v roce 2020 vyčerpaly rezervy a o rok později by již některé své závazky vůči poskytovatelům zdravotních služeb platily po splatnosti.

Pokud by přišla kratší, ale hluboká recese z roku 2009 by se rezervy vyčerpaly ještě dříve. „Již v roce 2020 by vznikaly závazky po lhůtě splatnosti a v roce 2021 by přesáhly 48 miliard korun,“ píše se ve zprávě.

Celkově počítá veřejné zdravotní pojištění letos s 297,2 miliardy korun, přebytek by měl být asi 1,8 miliardy Kč. Příjmy systému rostly meziročně o 5,6 procenta, výdaje o 7,3 procenta. Růst příjmů se očekává i v příštích letech, do roku 2019 o 4,3 procenta a do roku 2020 o čtyři procenta. V roce 2020 by tak celkové příjmy mohly dosáhnout 322,4 miliardy korun, což by oproti loňskému roku bylo o 14,6 procenta a 41 miliard korun navíc.

rem van mha

Corriere della Sera: Některé potraviny nesmíme jíst syrové

Řím 27. února (ČTK/Corriere della Sera) – Že se vejce jedí tepelně zpracovaná, je všeobecně známo, ale to platí i pro mnohé další potraviny, protože obsahují toxické látky, jako například kyanid. Píše o tom italský deník Corriere della Sera.

První plodinou, kterou nikdy nesmíme jíst syrovou, jsou brambory, protože obsahují nestravitelné amidy. Kdybyste je snědli syrové, trpěli byste nadýmáním a nežádoucími trávicími účinky. Jestliže jsou brambory po delší dobu skladovány v teple a vlhku, vzniká v nich solanin, který může způsobit otravu. „Solanin je neurotoxická látka obsažená v malém množství ve všech lilkovitých rostlinách, ale především v naklíčených nebo nazelenalých bramborách, proto je zapotřebí je důkladně oloupat, důkladně uvařit a nejíst jich mnoho,“ uvádí Stefano Erzegovesi, expert na psychiatrii a výživu při Centru pro poruchy příjmu potravy nemocnice Svatého Rafaela.

Maniok je sice velmi bohatý na vitamíny a minerály, ale tato plodina typická pro Jižní Ameriku v sobě skrývá škodlivou látku v podobě kyanogenních glykosidů v listech a kořenech. Proto musí být maniok vždy dobře uvařen poté, co byl důkladně omyt a oloupán. „Lepší je snad tuto plodinu nejíst vůbec, protože to není produkt naší země,“ říká Erzegovesi.

Červené fazole jsou bohaté na vlákninu a antioxidanty a jsou považovány za zdravou plodinu. To ovšem v případě, že jsou uvařené po dobu nejméně deseti minut. Kdybychom je jedli syrové, pak by toxin fytohemaglutinin, který obsahují, mohl mít ničivé účinky na žaludek a na střeva a měli bychom příznaky podobající se otravě jídlem.

Vuřty jistě nejsou zdravou potravinou, ale když je jíme syrové, mohou být potenciálně škodlivé. Vše vyplývá z chybného přesvědčení, že již byly při výrobě tepelně zpracovány a tak mohou být konzumovány bez tepelné úpravy. Avšak není tomu tak, protože se vystavujeme nebezpečí, že dostaneme otravu listérií, bakterií, která může být zničena jedině tepelnou úpravou.

Když hovoříme o syrovém mléku, máme na mysli to, které přichází přímo od krávy, ale které je mnohem méně bezpečné než to, které je pasterizováno. Tím se zničí škodlivé bakterie, jako jsou bakterie escherichia coli a salmonela. Syrové mléko s sebou nese stopadesátkrát větší riziko vzniku chorob z potravin než další mléčné výrobky.

Zdá se být nemožné, že by výhonky mohly člověku škodit. Ale opravdu je tu to nebezpečí, pokud je pojídáme syrové. Rostou totiž ve vlhkém a teplém prostředí a to přispívá k šíření bakterií escherichia coli, salmonely a listérie. Proto je vhodné je pořádně omýt a před jídlem uvařit. „Doma si však klidně můžeme naše výhonky pěstovat a jíst je syrové,“ uvádí Stefano Erzegovesi.

Hořké mandle na rozdíl od sladkých obsahují nebezpečnou kombinaci kyseliny kyanaté a vody. Naštěstí je stačí povařit, abychom se tomuto nebezpečí vyhnuli. „Sníme-li dvě tři hořké mandle, nemusíme se nijak znepokojovat, protože smrtící dávka je více než 50 mandlí,“ vysvětluje Erzegovesi.

Jak již bylo řečeno u brambor, také syrové lilky, především mladé a sklizené před počátkem zralosti, obsahují solanin, který vyvolává žaludeční a střevní potíže. Abychom se otrávili, potřebovali bychom k tomu pytel syrových lilků, ale proč riskovat, když je stačí tepelně upravit?

Tepelně zpracovat je třeba i mouku, která může obsahovat patogenní látky, jako je escherichia coli. „Ve skutečnosti je výskyt bakterie escherichia coli v dobře skladované mouce vzácný, ale nebezpečí tkví v amidech rezistentních vůči trávení, které mohou způsobit nadmutí a žaludeční nevolnost,“ zdůrazňuje lékař.

pel hej

AFP: Škola bojových umění zbavuje závislosti na videohrách

Ho Či Minovo Město (Vietnam) 27. února (ČTK/AFP) – Mladá Vietnamka Tran Nguyen Nhat An trávila až 18 hodin denně přilepená k počítači, až ji její rodiče svěřili škole, která se specializuje na odvykání závislostí tak, že spojuje železnou kázeň s bojovým uměním. Píše o tom agentura AFP.

Když šestnáctiletá dívka loni v říjnu nastoupila do tohoto zařízení, musela se podrobit novým pravidlům, počínaje tím, že musela odevzdat svůj mobilní telefon. Pak si dívka, která vysedávala celé noci u videoher, musela zvyknout vstávat každý den v půl šesté ráno.

Poté se musela učit vietnamskému bojovému umění vovinam, které vyžaduje velkou fyzickou, ale i emocionální kontrolu. To jsou vlastnosti, které se u svých žáků snaží vypěstovat profesoři školy na předměstí Ho Či Minova Města, ekonomické metropole Vietnamu.

Závislost na videohrách, která je problémem světového veřejného zdraví, brzy uzná jako chorobu Světová zdravotnická organizace (WHO).

Zároveň však jsou stoupenci zařazení eSportu, čili videoher, na olympijské hry, bráni stále vážněji. Tato myšlenka ovšem protiřečí filozofii vietnamské školy pro odvykání závislosti na hrách, která vychází z tradiční tělesné aktivity.

Tran Nguyen Nhat An si po několika těžkých týdnech, kdy si odvykala videohrám, ale také alkoholu, nakonec zvykla.

„Dříve jsem smutně vysedávala ve svém pokoji. Nevykonávala jsem žádnou fyzickou činnost, s nikým jsem nemluvila. Tady mohu mluvit s mnoha lidmi,“ říká.

Institut pro rozvoj umění vovinam a sportu (IVS) má ve svém kampusu na 300 dětí a dospívajících a v pěti dalších kampusech po zemi je umístěno téměř tisíc mladých lidí ve věku od třinácti do devatenácti let. Někteří z nich měli problémy s alkoholem nebo se vzpouzeli rodičovské autoritě. Mnozí jsou závislí na videohrách.

Závislost na videohrách je jevem, který znepokojuje komunistický režim v zemi, kde je více než polovina obyvatelstva mladší třiceti let.

Miliony mladých lidí jako je Tran Nguyen Nhat An tráví čas ve svém pokoji před počítačem nebo v hernách, které jsou populární nejen ve Vietnamu, ale v celé Asii.

Tento svět se jí dnes zdá být vzdálený. Několikrát denně se na čerstvém vzduchu věnuje umění vovinam. „Cvičím a moje zdraví se zlepšuje,“ ujišťuje dívka, která se videohry nedotkla od svého vstupu na tuto školu a začala horlivě studovat.

Kampusy IVS založil v roce 2009 mistr bojových umění Pham Quang Long. Zástupce ředitele IVS v Ho Či Minově Městě Dang Le Anh říká, že heslem školy je disciplína.

„Žáci musejí překonat své osobní problémy praktikováním bojových umění. To je zbavuje jejich starých návyků a lenosti,“ vysvětluje Dang Le Anh po ranní cvičení vovinam, které má blízko ke kung-fu.

Další student Nguyen Quang Hieu ujišťuje, že provozování tohoto bojového umění změnil jeho život. „Vedu nyní spořádaný život a poslouchám rodiče. Vzdal jsem se her a stal jsem se jiným člověkem,“ říká mladík, který přirovnává IVS k armádě.

Jiní studenti zase zdůrazňují, jak jsou učitelé přísní.

Dětský psychiatr Lam Hieu Minh se ve své praxi setkává s mnoha nezletilci závislými na videohrách. Ti trpí úzkostmi, poruchami pozornosti, ale také poruchami příjmu potravy či depresemi.

„Fyzické aktivity, jako jsou bojová umění, jsou pro děti velmi vhodné. Pomáhají jim bavit se zdravým způsobem a navazovat přátelství,“ zdůrazňuje.

pel hej

Nedostatek testosteronu z pohledu sexuologa

Praha, 27.2.2018 (MUDr. Pavel Turčan)

Nedostatkem testosteronu trpí nejčastěji muži po padesátém roce života. V posledních letech se s ním ale bohužel díky špatnému životnímu stylu, stresu a pracovní vytíženosti setkáváme i u mladších mužů. Testosteron se totiž nejvíce tvoří v noci a brzkých ranních hodinách ve fázi hlubšího spánku. Proto jeho nedostatek ohrožuje mimo jiné workoholiky a muže ve stresu, kterým mozek i v noci pracuje na plné obrátky.

V praxi sexuologa se s nedostatečnou hladinou testosteronu setkáváme v několika oblastech.

Nedostatek testosteronu jako příčina neplodnosti

U mladších mužů se nejčastěji setkáváme s nedostatkem testosteronu v souvislosti s poruchami plodnosti. Dostatečná hadina testosteronu je totiž nezbytná pro správnou tvorbu spermií. Doprovodné příznaky, jako jsou vyšší únava, nižší chuť na sex nebo slabší erekce, muž obvykle přisuzuje přepracování a stresu a nikoli nedostatku testosteronu.

Při řešení problému s neplodností se pacientům zpravidla nepodává testosteron, ale léky, které stimulují varlata k vlastní hormonální produkci. Může se stát, že se situace následně upraví a produkce testosteronu se poté dlouhodobě normalizuje. Bohužel mnohem častější jsou případy, kdy se po vysazení stimulační léčby muž opět dostává do stejné situace jako před léčbou neplodnosti.

Testosteron až po léčbě neplodnosti

Pokud má muž v mladším věku i po léčbě neplodnosti nízké hladiny testosteronu, přichází v úvahu dlouhodobá substituční terapie testosteronem. Na trhu je k dispozici testosteron ve formě perorálních tablet, injekcí s kratším (třítýdenním) aplikačním intervalem či injekcí tzv. depotních (postupně se uvolňujících) s intervalem až 3 měsíce. Nejnovější a nejšetrnější je aplikace testosteronu ve formě trans dermálního gelu.

Nedostatek testosteronu jako důvod poruch erekce

Kromě potíží s plodností se nejčastěji setkáváme s nízkou hladinou testosteronu při poruchách erekce a při poklesu či ztrátě chuti k sexu neboli sexuální apetenci.

Zvláště u poruch erekce ale nemusí být nedostatek testosteronu jedinou příčinou. Erekce je totiž rovněž závislá na kvalitě cév. Pokud jsou cévy zanesené cholesterolem, vazivem, tuky atd., může se snížit přítok krve potřebný k udržení dostatečné erekce a zároveň se snižuje množství chemických látek a enzymů v cévní výstelce (endotelu), které pomáhají erekci vyvolat a udržet. Tady se nedostatek testosteronu uplatňuje mimo jiné i jako sekundární faktor – cévní problémy bývají totiž u mužů s nedostatkem tohoto hormonu častější. Úprava hladiny testosteronu může být tedy prospěšná i v těchto případech, ale nemusí vždy vést k okamžité nápravě problémů s erekcí. Obvykle je nutná dlouhodobější aplikace.

Léčba testosteronem může pomoci v partnerské krizi

Nízká hladina testosteronu opět nemusí být jediným faktorem snižující sexuální apetenci. Na vině mohou být také zvýšená hladina prolaktinu, vztahové problémy, psychické potíže atd. Úprava hladiny testosteronu může mít v indikovaných případech své místo i zde.

Muži totiž na nízkou hladinu testosteronu reagují velice podobně jako ženy na nízkou hladinu estrogenu. Bývají tedy, podobně jako ženy, citlivější, náladovější a vztahovační. I vtipná poznámka, kterou by jinak přešli s nadhledem, se jich může více dotknout, mívají spíše sklony k depresivním náladám atd. Výše uvedené stavy mohou mít za následek napětí ve vztahu, partnerské rozepře, nedorozumění a komunikační problémy, které se mohou vhodnou léčbou s úpravou hladiny testosteronu výrazně zlepšit.

Nedostatek testosteronu, jak vyplývá z výše uvedeného, neovlivňuje tedy jenom sexuální funkce muže, ale i jeho okolí a zároveň i jeho duševní a fyzické zdraví. Léčbu testosteronem by měl řídit lékař, který dané problematice rozumí (androlog, urolog). I mezi lékaři jsou totiž stále rozšířené mýty o substituční léčbě testosteronem a její bezpečnosti. Pokud je ale léčba testosteronem indikovaná (je prokázáno lékařským vyšetřením, že je pro pacienta vhodná a doporučená), je rovněž i bezpečná a její přínos pro pacienta je významný.

Méně známá fakta

• nízká hladina testosteronu se týká stále častěji i mladších mužů

• testosteron se nejvíce tvoří ve fázi hlubšího spánku

• hladinu testosteronu negativně ovlivňuje stres

• muži na nízkou hladinu testosteronu reagují velice podobně jako ženy na nízkou hladinu estrogenu (nižší sexuální apetence, únava, větší citlivost, deprese)

• gelová forma testosteronu se aplikuje na ramena a paže

V ordinaci sexuologa – časté mýty

1. Pokud mám na těle poměrně hustý porost ochlupení a dobře mi rostou vousy, mám dostatek testosteronu.

Tato mylná představa je bohužel často zakořeněná i mezi lékaři. Tvrzení však platí pouze částečně. Růst vousů a tělesného ochlupení je ovlivněn více faktory a jedním z nich je i genetika, citlivost cílových tkání na testosteron, množství receptorů pro testosteron a další. Poměrně často se stává, že i muži s dobrým růstem vousů a ochlupení mohou mít nízkou hladinu testosteronu a potřebují pomoc odborníka.

2. Fyzická aktivita podporuje tvorbu testosteronu, a pokud aktivně sportuji, tento problém se mě týkat nemůže.

To, že fyzická aktivita podporuje tvorbu testosteronu, je pravda. Skutečností ale je, že se sexuologové v praxi setkávají s mnoha profesionálními sportovci s nízkou a nedostatečnou hladinou testosteronu. I když bylo tělo schopné se na danou skutečnost v něčem částečně adaptovat, tvorba spermií je výrazně ovlivněná a je zde třeba začít s léčbou.

3. Žen se nízká hladina testosteronu netýká.

Každý z nás má v sobě mužské i ženské pohlavní hormony, ale u každého pohlaví jsou v jiných hodnotách a v jiném poměru. Ženy s nízkou hladinou testosteronu poměrně často trpí například poklesem zájmu o sex. Při jeho doplňování u nich ale musíme být velmi opatrní a podávat jej ve velice malých dávkách, aby u nich nedošlo k fyzickým změnám a nestaly se z nich tak trochu „mužatky“.

4. To, že mám „pár kil navíc“ hladinu testosteronu neovlivňuje.

Pravdou je, že muži s obezitou trpí problémy v sexu (například poruchou erekce) častěji. Obezita sama je rizikovým faktorem pro rozvoj erektilní dysfunkce, navíc v tukové tkáni se více tvoří estrogeny, které mohou tvorbu testosteronu brzdit. Zhubnutí by mohlo muži výrazněji pomoct ve zlepšení potíží, ale při nízké hladině testosteronu jde i hubnutí obtížněji a pomaleji. Úprava hladiny testosteronu může pomoct v podpoře růstu svalové hmoty a její regeneraci po fyzické aktivitě. Tím je podpořeno rychlejší a lepší spalování a i hubnutí jde většinou lépe.

Správní radu VZP povede nově poslankyně Adámková (za ANO)

Praha 26. února (ČTK) – Předsedkyní správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) byla dnes zvolena šéfka zdravotního výboru Sněmovny, poslankyně Věra Adámková (za ANO). Dosavadní šéf rady, hejtman a poslanec Jiří Běhounek (ČSSD) bude místopředsedou. Dalším byl zvolen Bohuslav Svoboda (ODS). Ve správní radě je v současné době osm nominantů hnutí ANO a deset jmenovaných současnou vládou v demisi vedenou Andrejem Babišem (ANO). Odvolání ředitele Zdeňka Kabátka, kterého Babiš v minulosti kritizoval, podle dnešního vyjádření předsedkyně správní rady Adámkové není na pořadu dne.

„Správní rada může odvolat ředitele, ale nevidím teď nejmenšího důvodu. Bývalá správní rada skončila s tím, že ředitel zůstává,“ řekla novinářům Adámková. Kabátek, jemuž řádné funkční období končí v roce 2020, k tomu řekl, že se bude snažit správní řadu přesvědčit výsledky.

Správní rada největší pojišťovny má 30 členů. Deset nominuje vláda na návrh ministra zdravotnictví. Dvacet míst, které obsazuje Sněmovna, si strany dělí podle poměrného zastoupení v dolní komoře. Nově jmenováni musí být do 90 dnů od ustavení Sněmovny po volbách.

Vítězné hnutí ANO má v radě osm zástupců, Adámková, David Kasal, Pavel Plzák a Rostislav Vyzula v ní zasedali už v minulém období. ODS má tři zástupce, Piráti a SPD po dvou a po jednom ČSSD, KSČM, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN.

„Část členů správní rady tam nemá podle zákona vůbec sedět. Jsou v konfliktu zájmů, protože vlastní ordinace nebo nemocnice,“ řekl ČTK člen rady Zdeněk Hřib (Piráti). Týká se to podle něj několika kandidátů za ANO, ČSSD a ODS, protože mají s VZP smlouvy. Vzhledem k tomu, že na výzvu k rezignaci nereagovali, obrátí se Piráti na jejich sněmovní kluby.

„Bylo by velice nešťastné, kdyby kvůli nelegitimnímu postavení řady členů správní rady mohla být její rozhodnutí zpochybněna, jako se tomu stalo v roce 2016 u Vojenské zdravotní pojišťovny,“ uvedl Hřib v tiskové zprávě. Pokud kluby své nominanty nezmění, chtějí Piráti postupovat i právní cestou.

Kritizovaní místopředsedové správní rady Běhnounek a Svoboda takový výklad zákona odmítají. „Změna zákona byla udělána právě proto, aby to umožňoval,“ řekl novinářům Běhounek. Střet zájmů se podle něj vztahuje jen na smlouvy s dodavateli. Kabátek i Adámková vyloučili, že by člen správní rady mohl jakkoliv zasahovat do smluvní politiky pojišťovny.

Správní rada jmenuje a odvolává ředitele, schvaluje návrh zdravotně pojistného plánu, účetní uzávěrky a výroční zprávy, schvaluje zásady smluvní politiky a objem úhrad poskytovatelům. Rozhoduje o nákupu nemovitostí v pořizovací ceně přes pět milionů korun či o využití prostředků rezervního fondu.

Současného ředitele VZP Zdeňka Kabátka premiér vlády v demisi Andrej Babiš (ANO) v minulosti kritizoval, označil ho v tiskové zprávě za kontroverzní osobu spojenou s „největším kmotrem českého zdravotnictví“, někdejším náměstkem ministra zdravotnictví Markem Šnajdrem.

Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO) chce v budoucnu správní radu VZP bez účasti poslanců, místo nich by v ní měli zasedat zástupci zaměstnavatelů a pojištěnců. Připravuje změnu zákona o veřejném zdravotním pojištění, hotova má být v roce 2019 a platit možná od roku 2020. Obsazováním rady se zabývá i Ústavní soud, ministr chce zákon upravit podle jeho verdiktu.

Piráti navrhují, aby bylo zrušeno deset míst obsazovaných vládou. Podle nich je v konfliktu zájmů i ministerstvo zdravotnictví, které vlastní nemocnice. „Nominace by měly probíhat dle námi připraveného nominačního zákona, který zamezí politickým trafikám,“ dodal místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Petr Třešňák.

VZP je největší ze sedmi českých zdravotních pojišťoven, má asi 5,9 milionu klientů. V letošním roce plánuje hospodařit se 183 miliardami korun, na zdravotní služby z nich vydá 160,6 miliardy. Ke konci loňského roku měla pojišťovna na účtech zůstatek 5,12 miliardy korun. „Podle výsledků lednových, loňského roku a predikcí pro letošní rok si troufnu říct, že bude VZP hospodařit s kladným saldem a posílí rezervy,“ uvedl ředitel Kabátek.

van rot

Záchranáři v Plzni mají biobox pro vysoce infekční pacienty

Plzeň 26. února (ČTK) – Biobox určený pro přepravu pacientů podezřelých z vysoce infekční nákazy získali záchranáři Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje. Od výrobce v Norsku dostali zdarma do užívání špičkové zařízení, jaké kromě nich nemá v EU žádná země na východ od Německa, řekl dnes ČTK mluvčí záchranné služby Martin Brejcha.

Katalogová cena bioboxu, který má téměř dvacetiletou životnost, je jeden milion korun. „Tento transportně izolační prostředek je špičkou ve svém oboru. Je to výrobek norské firmy a nám byl na dobu neurčitou zapůjčen k užívání,“ řekl.

Biobox si podle něj lze představit jako velký plastový inkubátor nebo schránku, kam se při převozu uloží pacient, u něhož je podezření na nějakou vysoce infekční nákazu. „Vzduch je filtrován přes speciální filtry, které brání rozšíření infekce dál a nakažení dalších osob v okolí. To celé je pevně připojeno k nosítkovému podvozku,“ uvedl Brejcha.

Biobox se po použití dá snadno dekontaminovat pro opětovné použití. Dosud měli záchranáři v kraji pro podobné případy jinak konstrukčně řešenou skládací konstrukci. „Je to z měkkého materiálu, je to skládací věc, kdežto nový biobox je pevný průhledný celolaminátový skelet,“ dodal mluvčí.

V biovaku dosud podle něj záchranáři v kraji převáželi jen jednoho pacienta, který trpěl velice agresivní formou otevřené tuberkulózy. „Tehdy pacient navzdory veškeré snaze lékařů týž den zemřel. Od té doby jsme zásah s pomocí tohoto zařízení neměli,“ dodal Brejcha.

Lada Pešková kš

Charitní domov pro bezdomovce v Plzni využije komerční ubytovnu

Plzeň 26. února (ČTK) – Mrazivé počasí posledních dnů zvýšilo v Plzni zájem bezdomovců o přečkání noci v charitním Domově sv. Františka. Ještě před začátkem mrazů lidé bez domova obsazovali všech 46 lůžek pro nocleh. Dalších více než 20 lidí přečkávalo pod střechou domova noc na takzvané teplé židli. Nyní ale zájem o noční azyl ještě vzrostl, a charita proto ode dneška poprvé využije pro desítku bezdomovců krátkodobé ubytování v komerční ubytovně, řekl dnes ČTK vedoucí domova Džemal Gërbani.

„Dokud nepřišly mrazy, přečkávalo u nás noc na teplé židli nad kapacitu domova tak 20 až 22 lidí, teď ale bylo už 33 zájemců o teplou židli, což je už na hraně našich možností,“ řekl. Charitní zařízení tak využije každoročního příspěvku města, které pravidelně od roku 2012 dává Domovu sv. Františka 50.000 korun právě na případné pokrytí nákladů za komerční ubytování přes nejsilnější mrazy. Pokud charita peníze nepoužije na ubytovnu, peníze může použít na nákup materiálu a pomůcek pro domov.

Podle Gërbaniho zkušeností se většinou zájem bezdomovců o přespání neprojeví ze dne na den. Mnozí přicházejí až tehdy, když mrazy kolem minus osmi stupňů trvají několik dní. Nyní zřejmě i s ohledem na předpověď očekávající další mrazivé dny zájem o nocleh skokově stoupl. „Máme už vytipovaných asi deset klientů, které bychom vzali na komerční ubytovnu, tu situaci jsme očekávali, takže jsme se na to předem připravili a ubytovnu jsme domlouvali už minulý týden,“ uvedl Gërbani. Loni podle něj i před několik mrazivých dní nebylo třeba komerční ubytovnu objednávat.

Ledové počasí už v Plzni zřejmé stálo život nejméně jednoho člověka, řekl mluvčí záchranné služby Martin Brejcha. Minulou středu byl ve Hřbitovní ulici nalezen mrtvý muž, který byl zřejmě obětí mrazivého počasí. „Záchranná služba vyjížděla už k několika případům, kdy většinou lidé bez domova utrpěli omrzliny na různých částech těla,“ dodal Brejcha.

Silně podchlazeného polonahého muže našli v sobotu ráno strážníci v Plzni ve Štruncových sadech. „Hlídka si ho všimla pod svahem u řeky Radbuzy v místě nad soutokem, kde ležel se staženými kalhotami a obnaženými hýžděmi. Na první pohled byl silně podchlazený, na nose měl krvácivé zranění a provedenou tracheostomii dýchacích cest,“ uvedla mluvčí městské policie Jana Pužmanová. Muže museli strážníci odnést do svého auta a do příjezdu sanitky ho zahřívat.

Lada Pešková dr

Pražské pohotovosti ošetřily loni 138.280 lidí, nejvíce dospělých

Praha 26. února (ČTK) – Pražské pohotovosti ošetřily loni 138.280 pacientů, což je o zhruba 2500 méně než předešlý rok. Vyplývá to z materiálu, který dostanou v úterý k projednání pražští radní. Nejčastěji na pohotovost zavítali dospělí, čtvrtina ošetřených byli Středočeši a šest procent cizinci. V Praze fungovala pohotovost loni v sedmi lékařských zařízeních a město na provoz z rozpočtu dalo 22,5 milionu korun.

Z celkového počtu ošetřených bylo 56.758 dospělých, 45.219 dětí a 36.303 pacientů vyhledalo zubní pohotovost. Stejně jako v roce 2016 bylo loni nejvíce lidí ošetřeno v prosinci, a to 14.576, a nejméně v srpnu, kdy pomoc vyhledalo 9946 pacientů. Vliv na jejich počet měla v prosinci podle dokumentu kulminace chřipkových a dalších respiračních či infekčních onemocnění.

Nejvytíženější byla pohotovost v kategorii dospělých a dětí pohotovost Nemocnice V Motole, která v obou kategoriích ošetřila přes 16.500 pacientů. Zubaři byli nejvytíženější v Městské poliklinice, kam přišlo 19.162 lidí.

Nejčastějšími pacienty byli Pražané. Mezi dospělými jich bylo víc než polovina, přesně 32.973. Čtvrtinu tvořili Středočeši a devět procent cizinci. Mezi dětmi bylo 64 procent pacientů Pražanů a 29 procent dětí bylo ze Středočeského kraje. Stejné procento Středočechů vyhledalo v Praze i zubní pohotovost. Pražanů bylo na zubním 17.706, tedy 49 procent.

Pohotovost funguje ve fakultních nemocnicích v Motole, Všeobecné fakultní nemocnici na Karlově náměstí, na Vinohradech a v Ústřední vojenská nemocnici ve Střešovicích. Dále pak je v Thomayerově nemocnici a Nemocnici Na Bulovce a v Městské poliklinice Praha.

brn gcm