Paruréza: hrůza z veřejných toalet

Praha, 1.3.2018 (ACCEDO)

Je pro vás močení na veřejných toaletách zcela běžnou záležitostí? Pak se můžete považovat za šťastlivce. Spoustě lidem to činí velký problém. Trpí totiž jedním druhem sociální fobie, který se nazývá paruréza neboli syndrom stydlivého měchýře. Na první pohled se vám může zdát, že jde o něco banálního, ale není tomu tak. Přečtěte si o tom, jak moc může tahle fobie člověku znepříjemnit život.

Zkuste si představit, že máte plný močový měchýř, jste na záchodě a všemožnými způsoby se snažíte dostat ze sebe alespoň kapku, ale nejde to. Poté následuje propad do zoufalství, protože s plným měchýřem se lze sotva vrátit do vyučovací hodiny, do kanceláře či do autobusu. Takové peklo pociťuje zhruba sedm procent naší populace a většina z nich jsou muži. Jmenuje se paruréza.

Veřejné toalety jsou tabu

Jde o sociální fobii, při které má postižený strach či stud být sledován nebo kritizován ostatními během močení. Veřejné toalety představují pro jedince trpící syndromem stydlivého měchýře místo plné stresu. Nemohou se vymočit na místě, kde svoji potřebu vykonávají další lidé nebo třeba jen hrozí, že by tam mohli přijít. Už vůbec se jim to nepodaří, když vědí, že za nimi čeká řada lidí, protože pociťují psychický tlak. Představují si negativní a kritické myšlenky ostatních čekajících na volnou kabinku. Některým lidem s parurézou vadí na toaletách velký hluk či naopak absolutní ticho. Potřebují dostatečný soukromý prostor. Nikoho z paruretiků pravděpodobně nikdy neuvidíte u pisoáru. Často je pro ně nedostačující i kabinka, která má dole a nahoře volný prostor a nejde zamknout.

Někteří lidé jsou na tom tak špatně, že se dokážou opravdu vymočit jen doma, kde mají pocit bezpečí. Takto poznáte, že nejde o fyzický problém, ale o psychický. Pokud se jedinec dokáže bez problémů vyprázdnit doma, ale jinde mu to dělá potíže, je jasné, že zakopaný pes je někde uvnitř hlavy.

Paruréza může začít pouhou lékařskou prohlídkou

Ptáte se, jak je vůbec možné, že taková sociální fobie u lidí vzniká? Budete se divit, ale poměrně jednoduše. Většinou za to může nějaký negativní zážitek spojený s intimními partiemi a močením. Například preventivní lékařská prohlídka, kdy sestra kontroluje vaše genitálie a chce po vás, abyste se přitom vymočili. Cítíte se natolik ve stresu, že to nezvládnete. Tento traumatický zážitek zažívají především muži a to je možná jedním z důvodů, proč parurézou trpí hlavně oni. To samozřejmě není jediný zážitek, který sociální fobii spouští, u každého člověka mohou být jiné. Na původní negativní zkušenost se nabalují myšlenky typu: Jednou jsem se nedokázal vymočit na veřejnosti, určitě mi to nepůjde ani teď. Po spoustě vnitřních přesvědčení o vlastní neschopnosti se vymočit mimo vlastní domov se z toho stane něco běžného, což se výrazně odrazí na kvalitě života.

Paruretici se vzdávají činností, které mají rádi

Jedinec trpící parurézou se za to většinou stydí, je schopný o své sociální poruše mluvit maximálně před svými nejbližšími, a někdy ani to ne. Tím to však teprve začíná. Postižený se začne záměrně vyhýbat některým místům a činnostem. Ačkoliv měl dříve rád cestování, nyní je to z něj noční můra. Autobus, vlak nebo letadlo. V dopravních prostředcích se nachází plno lidí, navštívit v nich záchod se pro paruretiky stává nemožným. Pokud cestu člověk musí nutně absolvovat, po celou dobu cítí stres a úzkost z toho, aby se mu náhodou nenaplnil močový měchýř. Dalším strašákem jsou obchodní centra, lidé trpící touto sociální fobií nemohou nakupovat více než dvě hodiny. Vyhýbají se i společenskému dění. Raději, než aby se šli pobavit někam večer s kamarády, ze strachu zůstanou doma. Nejhorší na tom je, že si vymýšlí různé výmluvy, proč nejít, a svým přátelům se s tím raději nesvěří. Připadali by si totiž neschopně a trapně. Ženy se většinou nebojí blízkým kamarádkám se svým problémem svěřit a také mají menší strach vyhledat odborníka. Někteří muži na rozdíl od žen tuto sociální fobii berou jako své selhání.

Dalším problémem může být chození do práce či školy. Paruretici se snaží vychytat chvíli, kdy bude na záchodě nejméně lidí. Některým kolegům či spolužákům to může přijít divné, a dokonce se jich na to mohou zeptat, čemuž se postižení snaží předejít. Raději kvůli paruréze velmi omezují pitný režim, aby museli záchody navštěvovat co nejméně. Pokud člověk pije dlouhodobě málo, může se to negativně odrazit na jeho zdraví.

Léčba existuje

Pozitivní je, že s touhle chorobou bojovat lze. Člověk však musí nalézt odvahu a překonat stud. V prvé řadě by o tom měl paruretik někomu říci. A vůbec nejlepší by bylo, kdyby zašel k odborníkovi. Urolog totiž dokáže vyloučit všechny fyzické příčiny a potvrdit diagnózu. V krajních případech může pacienta naučit katetrizaci močového měchýře, tedy mechanické vyprázdnění. To však není léčba, ale jen dočasná pomoc. Z léčebných metod se nejvíce osvědčila psychoterapie, při které se psycholog snaží pomoci člověku změnit jeho postoje k močení na veřejnosti. Kognitivně behaviorální terapie se zatím projevila jako nejúčinnější. Pomáhá paruretikům zmírňovat pocity úzkosti při močení. Během léčby se lidé záměrně vystavují expozicím, které jsou čím dál obtížnější. S jejich pomocí se člověk za nějakou dobu dokáže alespoň na určitých místech vymočit. Chce to však trpělivost.

Stejně jako s ostatními sociálními fobiemi tak i s parurézou bojovat lze. Chce to jen odhodit stud, nebát se o svém problému otevřeně promluvit a mít pevnou vůli. Člověk se prvními neúspěchy nesmí nechat zlomit.

Další informace a články o zdraví, duševních chorobách a jejich léčbě najdete na Patalie.cz, včetně možnosti zdarma si stáhnout příručky např. „Kapesní průvodce psychickými poruchami“, „Jak si udržet zdravý rozum“, „Jak se zbavit traumat“, „Psychické poruchy u dětí“ nebo „Co je to psychosomatika a jak funguje?“ a další.

První menstruace přichází v průměru ve 12 letech a 7…

Vrbno pod Pradědem, 1. března 2018 (LESENSKY.cz)

Věk prvního menstruačního krvácení se v moderní době posunul na hranici 12 let a 7 měsíců. Kvůli současnému životnímu stylu přichází menses u dnešních dívek dříve než v minulosti. Začátek menstruace ovlivňuje genetika, ale i postava mladých žen. Jak se pozná příchod první menstruace či jaké hygienické potřeby by měly dívky používat, to prozradí ve svém komentáři renomovaný gynekolog MUDr. Pavel Turčan.

K první menstruaci dochází u dívek mezi desátým a patnáctým rokem. Nástup menses, intenzita krvácení či bolesti při menstruaci, to vše je ovlivňováno jak geneticky, tak i výškou, hmotností, množstvím tělesného tuku a vody. Průběh prvního krvácení tak není možné předpovědět a ovlivnit. Například dívky s nadváhou mohou mít převahu estrogenů, které se více tvoří v tukové tkáni, a v důsledku toho může být děložní sliznice vyšší. Takzvaně hyperplastická děložní sliznice může vést k silnějšímu krvácení.

V minulosti první menses přicházelo u dívek později. Moderní životní styl a způsob stravování vede k tomu, že se průměrný věk prvního krvácení snižuje. Stojí za tím právě i častější nadváha u mladých děvčat, které kvůli vyšší hladině estrogenů začnou krvácet dříve a intenzivněji. Aktuálně se průměrný věk první menstruace zastavil na hranici 12 let a 7 měsíců.

Na první menstruaci se zeptejte matky či babičky

Příchod první menstruace je možné rozeznat díky četným indiciím. Mladá žena totiž v tomto období prochází mnoha změnami. Jde například o počínající růst tělesného ochlupení, zvětšování prsou, pobolívání v podbřišku a někdy lze pozorovat i hlenovitý výtok z pochvy. Dobu prvního menses je možné určit také podle žen v rodině, protože i genetika zde hraje určitou roli. Jestliže tak například matka a babička měly nástup menstruace dříve, dá se předpokládat, že i dcera začne krvácet v podobném věku.

Dívky by měly počítat s tím, že první dva roky bývá menstruace nepravidelná a až poté se stabilizuje. Výkyvy v cyklu je tak v tomto období nemusejí znepokojovat. Bude-li však krvácení silnější s většími ztrátami krve, je možné stav upravit užíváním doplňků stravy s fytoestrogeny a mateří kašičkou, vhodný je například přípravek Sarapis mensis.

Menstruační kalíšky nejsou pro mladé dívky vhodné

Dívky by měly vyhledávat specifické hygienické potřeby. Vhodné jsou klasické menstruační vložky či menší tampony, které jsou určeny i pro panny. V dnešní době můžeme registrovat nový trend v používání menstruačních kalíšků, jež sbírají menstruační krev a je možné je použít opakovaně. Tyto kalíšky však mohou používat jen dívky a ženy, které již měly pohlavní styk.

Menstruační kalíšky jsou vnímány jako moderní a ekologické, přitom však s sebou nesou určitá rizika, která nejsou příliš známá. Pro ženské tělo je přirozené, aby menstruační krev odtékala pryč, kalíšky ji však zadržují. Pokud si žena nechá kalíšek zavedený po delší dobu a krvácení je silnější, hrozí zpětný tok krve přes vejcovod do dutiny břišní. To může vést i k zanesení částí děložní sliznice a vzniku endometriózy, jež způsobuje nejen silné bolesti, ale i neplodnost. Navíc při manipulaci s kalíškem hrozí mnohem větší riziko zanesení infekce do pohlavních orgánů než u běžných vložek. U tamponů je zase potřeba dbát na pravidelnou výměnu, opět kvůli riziku infekce. Proto může být užívání kalíšků či tamponů rizikové zvláště u mladých dívek, které ještě nemají s menstruací a hygienou potřebné zkušenosti.

Autor komentáře: Gynekolog a sexuolog MUDr. Pavel Turčan, který spolupracuje se společností Vegall Pharma nabízející přírodní doplňky stravy na úpravu menstruace či lepší průběh menopauzy.

MUDr. Pavel Turčan

Gynekolog a sexuolog MUDr. Pavel Turčan vystudoval obor všeobecné lékařství na lékařské fakultě Univerzity Karlovy Hradec Králové. Po studiu složil atestaci v oboru gynekologie a porodnictví prvního i druhého stupně a následně rovněž v oboru sexuologie. Dnes je zároveň členem mnoha odborných organizací, například Sexuologické společnosti, České společnosti pro menopauzu a andropauzu, České gynekologické a porodnické společnosti či Mezinárodní společnosti pro sexuální medicínu.

Zhoubný melanom – příběh pana Pavla

Praha, 1.3.2018 (Medica Healthworld)

Příběh pana pacienta Pavla Brejchy (63) začal v září 2001, kdy byl na pozorovatelské misi v severním Iráku. Během mise dvakrát navštívil v rámci své dovolené ostrovní stát Filipíny, který ho uchvátil. Po ukončení se vrátil do Čech, kde se ale dlouho nezdržel.

Po zhruba třech týdnech odletěl opět na Filipíny, kde ho čekala jeho nastávající a on se oženil. V únoru 2003 se vrátil do rodné země, kde společně s manželkou vychovávali svého malého syna. Tento pobyt už byl o něco delší a zpět do exotiky se vrátili až za dlouhých pět let. Byli rozhodnuti, že zde zůstanou natrvalo.

Zvětšeného mateřského znaménka si všiml po čtyřech letech pobytu na Filipínách. Lékařskou kontrolu odkládal až na návštěvu České republiky, což trvalo jeden celý rok. Po příjezdu navštívil svého přítele lékaře, který už na první pohled poznal, že znaménko není zcela v pořádku. Následně podstoupil odborné vyšetření na kožním oddělení v Ústřední vojenské nemocnici ve Střešovicích, kde se poprvé dozvěděl, že se jedná o melanom v pokročilém stádiu. „No panejooo, takový melanom jsem tady ještě neměl,“ vzpomíná pan Pavel na slova pana primáře.

Jediné možné řešení bylo chirurgické odstranění. Odlet zpátky na Filipíny, který měl pan Pavel v plánu, se tedy nekonal. Odletěla pouze manželka se synem. Operace mu byla doporučena u pana profesora MUDr. Petra Arenbergera, DrSc., MBA., jakožto uznávaného dermatologa. K operaci došlo v roce 2013, kdy byl melanom v posledním stádiu. Spolu s ním mu byly odstraněny také mízní uzliny v podpaží. Panu Pavlovi byla nabídnuta biologická léčba, kterou ale odmítl, vrátil se k rodině a dal přednost stabilizaci psychického stavu.

„Po návratu na Filipíny jsem si dával velký pozor. Byl to tzv. vampírovský život, kdy jsem byl ve dne skrytý a vycházel jsem až večer,“ vzpomíná. „Po roce jsem absolvoval lékařskou kontrolu, kde se ukázalo, že v levé plicní komoře je nějaké těleso velikosti 25×15 mm a následné CT potvrdilo, že se jedná o metastázy,“ dodává. Na operaci se pan pacient necítil, proto hledal alternativu. Při návštěvě Protonového centra Praha mu bylo sděleno, že operace je opravdu nejlepší řešení. Operace proběhla v listopadu 2015 ve Fakultní nemocnici v Motole. Na začátku března následujícího roku mu byla nasazena biologická léčba a doteď dostává každé 3 týdny 1 infuzi.

Růže při výkyvech nálad, levandule na zklidnění a skořice…

Pasohlávky, 1. března 2018 (Aqualand Moravia)

Pozitivních účinků aromatických látek si lidé cenili již ve starověku. Éterické oleje totiž dokážou působit na psychickou i tělesnou stránku člověka, ovlivnit náladu, odbourat stres, a dokonce probudit v těle léčebné procesy. Vůně lze přitom nejen čichat, ale třeba i využít při masážích. Jaké vůně jsou účinné pro stimulaci a povzbuzení a jaké naopak pomohou ke zklidnění a relaxaci? To se dozvíte v následujícím článku.

Čich je pro člověka jedním ze zásadních smyslů sloužících k poznávání okolního světa. Dle posledních výzkumů totiž člověk dokáže rozpoznat biliony různých vůni a pachů. Čichová kůra, která za vnímání pachů zodpovídá, je v úzkém vztahu s limbickým systémem, vliv čichu na emoční prožívání a mozkové procesy je tak nevyvratitelný. Vůně působí na lidské emoce, stimulují paměť a často vyvolávají vzpomínky, které jsou s nimi spojeny. Vůně a pachy hrají navíc velmi důležitou úlohu i při volbě partnera a v mezilidské komunikaci.

Příznivé účinky éterických olejů je možné užívat dvěma způsoby – prostřednictvím čichu, nebo vstřebáváním přes kůži. V prvním případě je možné účinné látky éterických olejů inhalovat, využít aromalampy či si namíchat osobní parfém, který vám bude kdykoliv asociovat příjemné pocity. Přes kůži poté tělo vstřebá účinné látky nejlépe prostřednictvím masáže. „Aromatické relaxační masáže uvolní člověka po fyzické i psychické stránce. Dle typu zvoleného oleje dokáže masáž člověka zbavit napětí a stresu, uvolnit ho, ale i nakopnout k potřebnému výkonu. Záleží tak pouze na tom, co klient od masáže očekává,“ komentuje Tomáš Svoboda z Aqualandu Moravia, kde mohou návštěvníci využít různé druhy masáží.

Když potřebujete vypnout, pomůže levandule

V případě, že za sebou máte náročné období a potřebujete na chvíli vypnout, pomohou vám éterické oleje z řad relaxantů. Právě ty pomáhají odpočívat, zbavovat stresu a napětí. Mezi nejúčinnější relaxanty patří například levandule. Olej z levandule pomáhá uvolňovat psychické napětí a stres a zlepšovat koncentraci, vůně levandule navíc tělu dodává pocit klidu a pozitivního naladění. Masáž levandulovým olejem pak pomáhá při snižování krevního tlaku, preventivně působí i proti chřipce a nachlazení, vůně levandule také podporuje klidný spánek. Mezi další relaxanty patří například heřmánek, meduňka, mandarinka nebo hřebíček.

Stabilizátory ukočírují bouřlivé emoce

V případě že zažíváte emocionálně vypjaté období a emoce se u vás střídají jako na houpačce, pomoci mohou esenciální oleje se stabilizačními účinky. Za velmi účinný stabilizátor emocí je považována například vůně růže. „Oleje z růže ocení hlavně ženy. Jsou totiž velmi účinné při boji s poporodní depresí i menstruačními problémy. Celkově pak pomáhají harmonizovat hormonální systém. Olej z růže navíc zanechá i citlivou a suchou pokožku vyživenou a jemnou,“ popisuje účinky masáže s olejem z růže Tomáš Svoboda z Aqualandu Moravia. Podobné účinky má podle něj i olej z pomeranče. Také ten působí antidepresivně, uvolňuje a osvěžuje, pozitivně navíc působí proti nespavosti nebo nechutenství.

Intenzivní vůně koření povzbudí před výkonem

Aromaterapie ale nemusí vždy sloužit pouze k uvolnění. Naopak, využít ji můžete i v případě, kdy potřebujete dodat energii a povzbudit před důležitým úkolem nebo životní zkouškou. Účinnými stimulátory jsou například zázvor, rozmarýn nebo skořice. Právě intenzivní kořenitá vůně skořice prohřeje a posílí celé tělo, dodá mu energii a nabudí smysly. Skořice pomáhá aktivovat metabolismus, prokrvovat tkáně a uvolňovat svalové napětí. Mimo to je vhodná též v boji s dýchacími problémy, podporuje správné trávení a pomáhá při nadýmání. Díky schopnosti rozkládat tuky se hodí i při hubnutí. V případě, že se chystáte na velkou životní změnu a potřebujete pomoci s jejím zvládnutím, pomohou vám éterické oleje z řady adaptogenů. Mezi ty patří především máta, borovice, jalovec nebo eukalyptus.

O Aqualandu Moravia

Aqualand Moravia je nejmodernějším a největším aquaparkem v České republice. Děti i dospělí se mohou vyřádit na 20 vnitřních a venkovních tobogánech a skluzavkách s celkovou délkou více než 1,7 km. Venkovní vodní atrakce Abyss a Boomerango určené až pro 3místné rafty si mohou v letních měsících návštěvníci vyzkoušet v rámci České republiky pouze v Aqualandu. K dispozici jsou, kromě jiných, i oblíbené celoročně otevřené tobogány U-Wave, Supercrater, Wild River nebo YellowCrash. Dětem jsou určené dětské bazény a skluzavky, užijí si také v bazénu s atrakcemi, kde mají k dispozici skákadla, šplhací sítě nad vodou, bublinkovače nebo chrliče. Aqualand nabízí celkem 14 bazénů s vodní plochou 3000 m², některé s využitím vody z místního termálního vrtu, rozsáhlou wellness zónu Forum Romanum, sluneční a římské lázně, Imperium Restaurant a Coffeeland.

Nemocnice Na Homolce ukončila nákupy přes dceřiné společnosti

Praha 28. února (ČTK) – Pražská Nemocnice Na Homolce k dnešnímu dni ukončila nákupy zdravotnického materiálu přes dceřinou společnost Holte Medical. Poslední objednávky mají firmy dodat do konce března. To byl také termín, do kterého musela podle nařízení ministerstva zdravotnictví nákupy přes prostředníka ukončit. Hospodařením nemocnice a zadáváním veřejných zakázek se v minulosti zabýval finanční úřad, Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) i soudy.

„Od prvního dubna nemocnice žádné další dodávky zdravotnického materiálu od Holte Medical již přijímat nebude. Veškeré nákupy a dodávky prostřednictvím dceřiné společnosti budou tedy definitivně uzavřeny k 31. březnu 2018,“ uvedl ředitel nemocnice Ivan Oliva.

Toho ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO) v minulosti kritizoval, že činnost dceřinné společnosti ukončuje příliš pomalu. V lednu snížil managementu odměny na polovinu a pohrozil personálními změnami, pokud se březnový termín nestihne.

Nákupy přes Holte Medical, která je od ledna loňského roku v likvidaci, nemocnici umožňovaly zdravotnický materiál kupovat díky výjimce v zákoně bez zadávání veřejných zakázek. Loni v listopadu zveřejnil NKÚ závěry kontrol, při nichž zjistil pochybení v nákupu léků v letech 2014 až 2016.

Nákupy přístrojů, IT technologií a dalších služeb pod vedením dřívějšího ředitele Vladimíra Dbalého se zabývá i soud ve třech větvích případu. Dbalý čelí obžalobě z korupce kvůli přijímání úplatků v řádech milionů korun. Podle dříve zveřejněného auditu utratila Homolka nehospodárně 3,4 miliardy korun. Kromě toho téměř 354 milionů korun vydala neoprávněně.

Současný ředitel Oliva nastoupil jako krizový manažer. Nemocnice podle něj při jeho nástupu dlužila asi 250 milionů korun na úvěrech a pokutách od finančního úřadu. Loni skončila v zisku 16,9 milionu korun, zaplatila i 23,1 milionu korun za splátky pokut.

van mal

Vodní záchranářka se koupe v lipenské přehradě každý den

Černá v Pošumaví (Českokrumlovsko) 28. února (ČTK) – Bez ohledu na současné mrazivé teploty se vodní záchranářka Adéla Černá každý den koupe v lipenské přehradě. V ledu má vysekanou díru, do níž se denně na minutu až dvě ponoří. Otužování se věnuje šest let a mrazivé dny, které v těchto dnech panují, bere jako naprosto ideální počasí, řekla Černá ČTK.

„Nejde jen o to, že otužování je zdravé a člověk je díky tomu odolnější vůči nemocím. Ale pokaždé, když vylezete z té studené vody, máte hned lepší náladu, protože se vyplaví endorfiny,“ řekla Černá, která u přehrady žije.

K otužování ji v minulosti přivedl kamarád. Začala postupně, protože tělo si podle ní musí pomalu zvykat. „Stačí třeba i otužování na suchu. Člověk chodí méně oblečený a přizpůsobuje se tomu. Ale neznamená to, že se hned v zimě svlékne do trika. Musí postupovat pozvolna,“ řekla Černá.

Uvedla, že díky otužování se jí vyhýbají klasické nemoci v podobě viróz a nachlazení. „Teď jsem sice před časem měla antibiotika, což bylo snad po patnácti letech. Ale bylo to tím, že dítě přineslo nějaký vir ze školky, a tomu se těžko ubráníte,“ řekla.

Přestože většina lidí v těchto dnech chodí vzhledem k teplotám ven minimálně, Černá je na tom opačně. Mrazy jsou pro ní jako pro otužilce nejlepším obdobím. „My to máme horší zase v létě. To se těžko můžete někde otužovat,“ podotkla.

rek kš

Vzácné choroby léčí v Česku osm nemocnic v Praze…

Praha 28. února (ČTK) – Vzácné choroby léčí v Česku osm nemocnic v Praze a v Brně, jsou zapojené do Evropské referenční sítě (ERS). Pokrývají 18 z 24 skupin nemocí, letos přibudou další. Na tiskové konferenci k dnešnímu Dni vzácných onemocnění na ministerstvu zdravotnictví to řekl vedoucí Národního koordinačního centra pro vzácná onemocnění Milan Macek. Existuje až 8000 vzácných chorob, jednotlivou chorobou trpí desítky, maximálně stovky lidí na světě. Většina o své nemoci neví.

S pokrytím 18 skupin diagnóz je Česko v péči o pacienty se vzácnými nemocemi první mezi novými členy EU a osmé v Unii celkově. „Pro vstup do Evropské referenční sítě musely nemocnice splnit přísná kritéria. Podrobovaly se vnitřnímu i externímu auditu a prošly složitým administrativním postupem,“ vysvětlil Macek. Do podzimního kola se už podle něj chystají další české kliniky. „Nejspíš se dostaneme na 20 skupin diagnóz, možná pokryjeme všechny,“ dodal.

Do konce roku chce ministerstvo stanovit síť center, které se budou zaměřovat vždy na část těchto diagnóz. Specializované centrum je v praxi tým lékařů a dalších zdravotníků na některé z nemocničních klinik, který má s léčbou nemoci zkušenosti a umí ji včas rozpoznat. „Předpokládáme, že se jádrem centrové péče stanou nemocnice zapojené do ERS,“ řekl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

Seznam je zveřejněný na webu ministerstva zdravotnictví. Patnácti skupinám nemocí se věnuje Fakultní nemocnice v Motole, zapojené jsou také pražské nemocnice Královské Vinohrady, Bulovka, Thomayerova a Všeobecná fakultní nemocnice, v Brně tamní fakultní nemocnice, Masarykům onkologický ústav a Nemocnice svaté Anny.

Ministerstvo se zaměří se i na ekonomickou náročnou jednotlivých diagnóz. Léčba jediného pacienta může stát až desítky milionů korun ročně. V současné době je často placená podle takzvaného paragrafu 16, tedy na výjimku v zákoně o veřejném zdravotním pojištění, která přiznává pacientovi nárok na léčbu, pokud je jediná možná.

Ministerstvo proto řeší, jak léčbu z veřejného zdravotního pojištění platit, variantou je podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) společný fond všech pojišťoven. Financování léčby chce upravit v novele zákona o léčivech, která má revidovat systém cen a úhrad léků. Předložit ji chce ministerstvo v příštím roce.

Jedinou možností pro některé diagnózy je léčba v zahraničí. Pojišťovny ji mají hradit do výše ceny stejné léčby v Česku, ta ale někdy pro porovnání chybí. „Musíme se na to zaměřit. Česká pojišťovna by léčbu, pokud je v Evropské unii, měla uhradit. Zdá se, že to úplně nefunguje,“ dodal Prymula.

V ČR je podle různých odhadů 20.000 až 800.000 pacientů s vzácnými nemocemi. Nejčastěji jde o vrozené vývojové vady, dědičné poruchy metabolismu a vzácné nádory. Většina má genetický původ. Rozvíjejí se už před narozením, tři čtvrtiny případů se projeví v dětství. Zhruba 30 procent pacientů umírá před pátým rokem života.

K jejich vyhledávání zavedlo Česko v roce 2009 novorozenecký screening. Z kapky krve se odhalí 15 ze 45 rozpoznatelných nemocí. Screening i léčbu hradí zdravotní pojišťovny. „Každý tisící novorozenec má jedno z těchto 15 onemocnění. Když je hned odhaleno, můžeme nasadit časnou léčbu, která může zastavit rozvinutí příznaků a je i pro zdravotnictví levnější,“ dodal Macek. Připravují se pilotní studie pro další diagnózy, které by se daly screeningem odhalit.

Naděje na úplné vyléčení je malá, na 98 procent vzácných onemocnění není účinný lék. Stovky léků se vyvíjejí, pacienti si ale stěžují, že trvá i několik let než jsou dostupné v Česku.

van mal

Další významný průlom v léčbě metastazujícího zhoubného melanomu

Praha, 28. 2. 2018 (Medica Healthworld) – Metastazující zhoubný melanom, patří k vysoce agresivním kožním nádorům, jehož výskyt neustále roste – každých 10 let se přibližně zdvojnásobí. Vychází z pigmentotvorných buněk a na jeho vzniku se podílí především ultrafialové záření, a to zejména jeho UVB složka. Díky každoročním preventivním akcím a obecně vyšší informovanosti o nutnosti sledovat si svá mateřská znaménka úmrtnost na toto onemocnění nestoupá. Díky novým převratným imunoterapeutickým přípravkům v onkologii svítá naděje na dlouhý a kvalitní život i pro pacienty s pokročilým onemocněním s metastázami.

Metastazující melanom je jednou z nejhorších onkologických diagnóz. I přesto, že tvoří jenom 4 % kožních nádorů, způsobuje až 79 % úmrtí na nádory kůže. „Melanom vzniká z pigmentotvorných buněk, většinou to bývá jejich poškozením, obvykle v důsledku častého výskytu na slunci a nedostatečné ochraně. Tvoří se buď z mateřských znamének nebo z tzv. zdravé kůže, kde se ale mohou také vyskytovat pigmentotvorné buňky,“ říká prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA, přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a FN Královské Vinohrad a předseda České dermatovenerologické společnosti ČLS JEP.

Před několika lety přežíval déle než rok pouze jeden ze čtyř pacientů s diagnózou zhoubného (maligního) melanomu. Střední doba přežití se pohybovala mezi šesti a devíti měsíci. Naděje pacientům svítá až nyní v souvislosti s příchodem imunologické léčby. Ta dokáže působit na mechanismus, kterým se nádor maskuje, aby nebyl odhalen imunitním systémem. Imunoterapie zaměřená na protein PD-1 jej donutí „sundat maskování“ odbrzdí imunitní systém a vyvolá reakci cíleně proti nádorovým buňkám.

„Ze skupiny pacientů, kterým byla nasazena imunologická léčba a přežili jeden až tři roky, prakticky nikdo neumírá. Pacienti se nemohou považovat za vyléčené, ale z akutního stádia se dostanou do tzv. chronického stádia, který známe například ve spojitosti s infekcí HIV. V dnešní době jsme právě díky imunoterapii schopni protáhnout dobu spolužití s nádorovými buňkami a docílit toho, aby dále neubližovaly,“ dodává prof. MUDr. Petr Arenberger.

Díky imunoterapii se téměř zdvojnásobuje počet pacientů přežívajících se zhoubným melanomem rok i dva roky. Až 25 procent – a možná i více – má dokonce naději na dlouhodobé přežití 10 a více let, a to v plné kvalitě života, bez známek onemocnění. Od letošního února je tato léčba k dispozici i českým pacientům a je hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Brzy snad ale budou mít i naději i pacienti s některými typy rakoviny plic, kde je rovněž účinná a již se jen čeká na schválení úhrad.

„Když prodloužíte moderní léčbou nemocnému život, dáváte mu tím i šanci dožít se za tři nebo čtyři roky – možná – nějaké nové léčebné metody, která zasáhne v jeho nádoru nový cíl nebo která dále ovlivní imunitní stránku jeho nádoru či celého organismu a on bude moci žít svůj život plnohodnotně dále,“ konstatuje doc. MUDr. Jana Prausová, Ph.D., MBA, přednostka Onkologické kliniky 2. LF UK a FN Motol, Praha, a předsedkyně České onkologické společnosti ČLS JEP.

Maligní melanom

Nejčastějšími pacienty jsou ženy i muži ve věku 55 – 59let. Příznaky časného stadia maligního melanomu nejsou nijak výrazné. Nejčastěji mění útvar své zbarvení a okraje, šupí se, mění svou velikost, roste, vyklenuje se nad povrch či může docházet k jeho svědění nebo ke krvácení. Přítomnost zvětšených lymfatických spádových uzlin je již známkou pokročilosti maligního melanomu.

Největší riziko vzniku kožního melanomu je spojeno s akutním „spálením“ kůže zejména v dětském věku a dlouhodobými pobyty v blízkosti rovníku nebo častými dovolenými v této lokalitě. Další faktory podílející se na vzniku tohoto zhoubného nádoru jsou genetické povahy, především fototyp kůže. Ohrožen je zejména fototyp I a II – tzn. světlá kůže, světlé vlasy, modré oči. Proto mezi státy s nejvyšším výskytem patří Austrálie a Nový Zéland. Přibližně u 10 % nemocných se vyskytuje maligní melanom také u rodinných příslušníků.  

Řada typů rakoviny se mění v dlouhodobě zvladatelné chronické onemocnění

Praze, 28. února 2018 (AIFP)

V léčbě rakoviny probíhá bouřlivý vývoj. Snad žádný jiný obor nezaznamenal v posledních dekádách takovou proměnu. Výsledkem je trochu paradoxně narůst počtu onkologických pacientů.

Počátkem devadesátých let 20. století se o rakovině hovořilo s hrůzou a šeptem. Onkologická diagnóza se spojovala s předzvěstí brzké smrti a zároveň znamenala určité stigma. V arzenálu lékařů byla (kromě dodnes široce užívaného chirurgického řešení) chemoterapie s výraznými nežádoucími účinky a nepříliš cílené ozařování. Vyhlídky pacienta s rakovinou odhalenou v pozdějších fázích však nebyly dobré.

O 25 let později vypadá situace o dost jinak. Značná část nádorových chorob odhalených v časných stadiích je zcela vyléčitelná. Vysokou rychlostí přibývá nových převratných léčiv. „Rok 2017 byl z hlediska počtu nových léků výjimečný. Schválením prošly například léky na akutní lymfoblastickou leukémii, určité formy nádorů prsu, kolorektálního karcinomu nebo nádorů jater. V případě karcinomu jater se objevil první převratný přípravek po několika letech,“ uvádí Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

K léčbě karcinomu jater byly podle něj nově indikovány i již dříve existující přípravky, původně určené pro léčbu jiných typů nádorů.

Rakovina v ČR v číslech

téměř 90 000 – počet nově diagnostikovaných zhoubných nádorů za rok

asi 27 000 – počet zemřelých na onkologická onemocnění za rok

přes 0,5 milionu – počet v ČR žijících onkologických pacientů – jde tedy skoro o 5 procent populace! Obdobně v USA patří 4,8 procenta populace k tzv. cancer survivors

Pacienti žijí déle – proto jich přibývá

Z některých typů rakoviny se díky lepší léčbě stává v podstatě chronické onemocnění, s nímž pacient žije i dlouhá desetiletí. Stejně jako s astmatem, diabetem nebo srdečním onemocněním. Zdánlivě paradoxním, ale logickým důsledkem je nárůst počtu onkologických pacientů.

Pacientů v populaci dál přibývá i kvůli lepší diagnostice – přijde se i na nádory, které by dříve zůstaly nepovšimnuty – a kvůli stárnutí populace, protože se více lidí „dožije svého nádoru“. Riziko vzniku rakoviny totiž roste s věkem. Lze usuzovat i na vlivy vnějšího prostředí.

„Především ale klesá mortalita a mnohem víc lidí se každoročně dozví, že mají rakovinu, než kolik jich na tuto nemoc zemře,“ shrnuje situaci Jakub Dvořáček. Pohled na léčbu se podle jeho slov mění opravdu dramaticky. „Důkazem pokroku je například to, že byl nedávno poprvé schválen lék na nádory definované jejich genetickou povahou, nikoliv tím, který orgán v těle zasahují,“ informoval.

U kterých typů rakoviny nejvíc prodlužuje život pacientů léčba:

metastatický karcinom ledvin, karcinom prsu, kolorektální karcinom, maligní melanom

Kde hodně pomáhá skrínink:

karcinom prsu, kolorektální karcinom, karcinom děložního čípku

Naproti tomu u pacientů s rakovinou slinivky či žlučníku se medicíně zatím nedaří vyhlídky pacientů výrazněji zlepšit. Na rakovinu slinivky v roce 2011 zemřel i zakladatel společnosti Apple Steve Jobs.

Jednou z nejslibnějších oblastí současné onkologie je takzvaná imunoterapie, která pracuje s vlastním imunitním systémem pacienta a pomáhá mu nádorové bujení překonat. Imunoterapie mnohdy zajistí dlouhodobé přežití pacienta. Úspěšně se využívá v léčbě maligního melanomu, představuje velkou naději i pro pacienty s nádorem plic a močového měchýře, které jsou špatně léčitelné. „V budoucnu imunoterapie pravděpodobně pronikne do dalších oblastí a bude se kombinovat s dalšími technologiemi. V současnosti je ve vývoji přes 240 molekul pro imunoterapii v onkologii,“ dodal Dvořáček.

Nemocným pomáhají pacientské organizace

Jak se řada onkologických nemocí přibližuje definici chronického onemocnění a přibývá dlouhodobě přežívajících pacientů, roste v ČR zvolna i počet lidí dlouhodobě aktivních v „onkologických“ pacientských organizacích.

Příkladem takového člověka je paní Eva Vrkoslavová ze severních Čech, které byl diagnostikován karcinom prsu již před dlouhými 17 lety. „V době mé diagnózy již byla onkologickou pacientkou moje maminka. Ta věděla o regionálně působící organizaci AMA, tak jsme do ní začaly obě docházet,“ říká. Nedlouho poté se paní Eva stala předsedkyní AMA. Organizace pořádá rekondiční pobyty, výlety a sportovní akce, má řadu užitečných projektů. Například projekt „Podej mi ruku, já tě podržím“ – v jeho rámci AMA prostřednictvím sociální poradkyně nabízí bezplatné poradenství pacientům a jejich rodinám. Za rok projekt pomůže 600 lidem. Dále provádí třeba osvětu o samovyšetření prsu na školách. „Malé pacientské organizace zůstanou vždy potřebné. Tvoří totiž síť nezbytnou v regionech, pomáhají konkrétním jednotlivým rodinám,“ myslí si Eva Vrkoslavová.

Jak přibývá onkologických pacientů

Počet pacientů s vykázanou onkologickou diagnózou, kteří jsou pojištěnci největší české zdravotní pojišťovny VZP (zhruba 56 procent všech pojištěnců). Údaj za rok 2017 je předběžný

Pády malých cyklistů odnáší nejvíce hlava

Ostrava, 28. února 2018 (ČPZP) – S přibývajícím počtem cyklistických stezek vyráží na kolo čím dál více cyklistů. Bezstarostnou jízdu si nejlépe užijeme, pokud nezapomeneme na ochrannou přilbu. Dbejme zejména na bezpečnost dětí.

Při pádu z kola hrozí nejen lehké odřeniny, pohmožděniny, ale také zlomeniny nebo i poranění hlavy. A právě zranění na hlavě je nejnebezpečnější, neboť může náš život zcela změnit nebo dokonce ukončit.

Výsledky odborných studií naopak prokázaly, že cyklisté, kteří nosí ochrannou přilbu, podstupují 19 krát menší riziko úmrtí než ti, kteří jezdí bez ní. Jak uvedl portál Svět v bezpečí, lze s pomocí ochranných přileb předejít 83 % fraktur lebky, 53 % zranění měkkých částí hlavy a 48 % poškození mozku.

Nošení cyklistické helmy při jízdě na kole představuje účinnou prevenci poranění hlavy. Zvláště důležitá je tato ochranná pomůcka pro děti, protože ty utrpí většinu vážných úrazů hlavy následkem cyklistických nehod. Hlava pády z kola odnáší podle statistik nejvíce. U dětí, které spadnou z kola, hrozí poranění hlavy ve 44 % případů, zatímco například paže si poraní ve 27 % a kolena ve 23 % případů.

Na nákup ochranné přilby pro děti přispívá v letošním roce i Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP). „Jde o jednu z  letošních novinek v rámci našich preventivních programů. Zákonným zástupcům dětí a mládeže do 18 let včetně poskytneme příspěvek až 300 Kč, který se vztahuje na ochrannou přilbu na sport zakoupenou v kamenné prodejně, popřípadě v e-shopu prodejny. Čerpat jej je možné v případě, kdy u ČPZP jsou pojištěni dítě i rodiče,“ upřesnila tisková mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová.

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna  registruje více než 1,2 milionu klientů. Třetí největší zdravotní pojišťovna v zemi má aktuálně 111 poboček po celé republice. Klientům spolu s dostupnou a kvalitní zdravotní péčí nabízí atraktivní programy plné výhod, slev a bonusů.

V případě zájmu o další informace kontaktujte prosím

Ing. Elenku Mazurovou, tiskovou mluvčí

tel.: 599 090 183, e-mail: elenka.mazurova@cpzp.cz

aktuální informace na http://www.cpzp.cz