MedNews.cz

The Conversation: Reakce bohatých na mor jsou aktuální i dnes

21 dubna, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Washington 21. dubna (ČTK/ The Conversation) – Koronavirem se může nakazit každý, podle dosavadních zpráv se ale na pravděpodobnosti nákazy a následného úmrtí zřejmě podepisuje socioekonomické postavení. Jistota zaměstnání, přístup ke zdravotní péči a sociální mobilita tak patrně prohlubují rozdíl v počtech obětí koronaviru mezi chudými a bohatými. Bohatí mají možnost pracovat z domova, uchýlit se do resortů či odjet do domu na venkově, zatímco chudí měšťané musí zůstat v malých bytech a chodit do práce, napsala pro web The Conversation Kathryn McKinleyová z Marylandské univerzity. Podobnosti v rozdílném dopadu současné pandemie na chudé a bohaté profesorka spatřuje ve středověku, na jehož literaturu se specializuje.

Italský spisovatel Giovanni Boccaccio po epidemii moru v Itálii napsal v letech 1348 až 1354 soubor 100 novel s názvem Dekameron. Příběhy, ač fiktivní, jsou oknem do života v době černé smrti a dokládají rozdílný dopad nákazy na chudé a bohaté. Historici dnes považují Dekameron za nepostradatelný zdroj informací o každodenním životě v Itálii ve 14. století.

Boccaccio se narodil roku 1313 jako nemanželský syn florentského bankéře. Jakožto zástupce střední třídy se v Dekameronu věnoval příběhům obchodníků a poddaných. V jeho době to bylo neobvyklé, jelikož středověká literatura se většinou soustředila na život šlechty.

Dekameron začíná poutavým a podrobným popisem moru, který byl tak zákeřný, že nakaženého usmrtil do čtyř až sedmi dní. Černá smrt v letech 1347 až 1351 zlikvidovala 40 až 50 procent evropské populace, včetně několika členů Boccacciovy rodiny.

V úvodu Boccaccio popisuje, jak se bohatí izolovali doma, kde pili kvalitní víno, konzumovali dobré jídlo a věnovali se hudbě a jiným formám zábavy. Ti nejbohatší, které Boccaccio označil za “nemilosrdné”, své město opustili a uchýlili se do pohodlí svých usedlostí na venkově, jako kdyby mor měl sužovat pouze ty, kteří zůstali uvnitř městských hradeb.

Ve městě mor kosil chudé a střední třídu po tisících. Poddaní se starali o nemocné v domech bohatých a často se sami nakazili. Mnozí, kteří Florencii nemohli opustit, podlehli myšlence, že je stejně čeká smrt a své poslední dny se rozhodli strávit pitím alkoholu a nihilistickými radovánkami. Na venkově mezitím chudí podle Boccaccia ve dne a v noci umírali spíše jako divá zvěř než lidské bytosti, zatímco po lékaři nebylo ani vidu ani slechu.

Po chmurném popisu moru se Boccaccio přesouvá ke stovce příběhů. Vypráví je tři urození mladí muži a sedm urozených mladých žen, kteří utekli z města do dobře zásobených venkovských sídel, aby unikli spárům smrti, když vypukl ve Florencii roku 1348 mor. Příběhy vypráví z izolace.

Jedním ze zásadních poselství Dekameronu je, jak bohatství a zvýhodněná situace mohou ovlivnit schopnost lidí soucítit s problémy druhých. Boccaccio v předmluvě uvádí, že je lidskou přirozeností litovat nemocné. V mnoha příbězích jsou ale jeho postavy zaslepené vlastními zájmy a ambicemi a jsou zcela lhostejné vůči bolesti ostatních.

V jednom z fiktivních příběhů se z pekla každý pátek vrací mrtvý muž, aby rituálně zabil tutéž ženu, který ho odmítla, když byl naživu. V jiné novele se vdova zbaví vilného kněze a jako lákadlo přitom použije svou služku. V dalším příběhu vypravěč opakovaně jednoho muže chválí za nehynoucí věrnost ke svému příteli, ač ve skutečnosti svého přítele mnohokrát zradil.

Zdá se, že Boccaccio tvrdil, že lidé se mohou považovat za morální a čestné, ale nevědomky mohou k ostatním přistupovat lhostejně. To se projevuje i na deseti vypravěčích, kteří se zavážou, že budou ve svých venkovských sídlech žít mravný život, ale zatímco se hýčkají oddávají se příběhům, z nichž některé popisují brutalitu, zradu a vykořisťování.

Boccaccio chtěl čtenáře provokovat a přímět je, aby se zamysleli nad odpovědností vůči ostatním. Dekameron se zabývá otázkou hodnoty života a tím, jak bohatí v době utrpení přistupují k chudým. Za současné pandemie, kdy se miliony lidí kvůli koronaviru, který si vyžádal tisíce životů, ocitají bez práce, jsou Boccaciovy poznatky až překvapivě aktuální, uzavírá McKinleyová.

ngl mka

Zpravodaj

Kvůli koronaviru letos odpadne téměř polovina naplánovaných akcí

21 dubna, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

New York 21. dubna (ČTK) – Kvůli koronavirové pandemii se letos neuskuteční téměř polovina naplánovaných sportovních akcí. Uvádí to americká sportovní marketingová agentura Two Circles. Sportovní byznys kvůli zrušeným či odloženým událostem v tomto kalendářním roce přijde o očekávané výnosy ve výši 61,6 miliardy dolarů.

Světový sport se kvůli zdravotnické krizi zastavil v polovině března a jeho plné rozběhnutí je v nedohlednu. Agentura Two Circles na základně svých projekcí tvrdí, že se letos uskuteční jen 53 procent sportovních akcí, které byly naplánovány. Konat se mělo 48.803 velkých sportovních událostí, za něž agentura považuje akce profesionálního či soutěžního sportu se vstupenkami a očekávanou návštěvností minimálně 5000 diváků. Uskutečnit by se jich nakonec mělo jen 26.424.

Agentura Two Circles dále tvrdí, že kvůli náhlému a stále trvajícímu přerušení vygeneruje sportovní průmysl v tomto roce zisk 73,7 miliardy dolarů. To je o 61,6 miliardy méně, než se očekávalo. Loni byla celková částka 129 miliard dolarů a předpokládal se růst ve výši 4,9 procenta.

Kvůli šíření nemoci covid-19 z letošního kalendáře vypadly olympijské hry v Tokiu či fotbalové mistrovství Evropy, jež byly odloženy na příští rok. Ikonické akce jako tenisový Wimbledon či Velká cena Monaka formule 1 byly zrušeny bez náhrady.

okr ura

Zpravodaj

V Drážďanech lidé roušky nosí, ne všichni ale s novinkou…

20 dubna, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Drážďany 20. dubna (zpravodaj ČTK) – V Sasku ode dneška kvůli koronaviru platí povinnost nosit roušky v obchodech a v prostředcích veřejné dopravy. Přinejmenším v hlavním městě Drážďanech ji velká většina lidí dodržuje. Zdaleka ne všichni obyvatelé spolkové země sousedící s Českem se ale shodnou na tom, jestli je nové nařízení, které Sasko v rámci Německa oznámilo jako první, skutečně potřeba.

“Je to správné, je to tak v pořádku,” řekl dnes ČTK drážďanský důchodce Klaus Günter na pěší zóně v centru více než půlmilionového města, když čekal na to, až ho vpustí do obchodu s mobilními telefony. “Mělo to ale přijít mnohem dříve spolu s opatřeními o dodržování odstupu a dalšími,” vyjádřil své přesvědčení. Hned také nabídl odpověď, proč se saská vláda ke kroku rozhodla až v pátek. “U nás totiž nebyly žádné masky k dostání.”

Na rozhodnutí zdejších politiků, které dnes napodobili i ti v Bavorsku, měl podle všeho vliv i postupně se měnící názor německých odborníků, kteří po několika týdnech od propuknutí epidemie dospěli k tomu, že roušky i jiná ochrana nosu a úst mají smysl. Neochrání sice jejich nositele, ale mohou pomoci ochránit ostatní.

Ne všechny obyvatele Drážďan však jejich postoj, k němuž se nyní kloní i kancléřka Angela Merkelová, přesvědčil. “Je to úplně zbytečné, jen dělají paniku,” řekla ČTK třiasedmdesátiletá Kerstin z města Freital, které leží nedaleko saské metropole. “Není to moc důležité, když člověk dodržuje rozestupy, tak to stačí. Určitě bych se bez toho obešla, ale musím ji také nosit,” poznamenala další důchodkyně, která se zrovna u hlavního nádraží chystala nastoupit do tramvaje. I když s opatřením nesouhlasí, roušku měla připravenou.

Stejně disciplinovaná byla v centru Drážďan, kde se roušky ve velkém rozdávaly před zdejší radnicí, drtivá většina obyvatel. V obchodech i prostředcích veřejné dopravy podle odhadu zpravodaje ČTK roušku, šálu, šátek nebo jinou podomácku vyrobenou ochranu nosu a úst nosilo kolem 90 procent lidí. Řada z nich si masky alespoň zpola nasazené nechávala i pod širým nebem.

Patřili mezi ně také čtyřicátníci Rainer a Diane, kteří s novou povinností nemají problém a sami se pyšní rouškami, které jim ušila kamarádka. “Nošení masek je ok, klidně to mohlo přijít dřív. V Asii je lidé nosí stále, tak proč by to nešlo tady,” poznamenali, a vyjádřili tak zřejmě většinový názor saských obyvatel. Veřejnoprávní rozhlasová stanice MDR mezi svými posluchači dnes udělala průzkum, v němž 73 procent dotázaných uvedlo, že s rouškami nemají problém a s opatřením souhlasí.

Četné roušky v ulicích Drážďan ale nejsou zdaleka jediným viditelným dopadem epidemie, která si ve čtyřmilionové zemi zatím vyžádala přes 4200 nakažených a 109 životů. Řada obchodů v centru města na Labi zůstává nadále uzavřena, i když v Sasku stejně jako ve většině německých spolkových zemí mohou ode dneška obchody s plochou menší než 800 metrů čtverečních znovu vítat zákazníky.

I ty, které tak v Drážďanech učinily, byly dnes kolem poledne z velké části prázdné. Několik prodavačů ČTK potvrdilo, že zákazníků je zatím minimum a tolik očekávaný postupný návrat do normálu jde velmi pomalu.

Možný větší zájem zákazníků v některých případech brzdí i opatření, která přijaly obchody. Před některými z nich jsou cedule, které zdůrazňují nutnost udržovat 1,5metrový rozestup nebo zákazníky upozorňují, že je možné vstoupit jen, pokud množství nakupujících uvnitř nepřekročí daný počet. Některé obchody hned u vstupních dveří klientům nabízejí dezinfekci rukou, jiné přímo kontrolují dodržování nařízení o nošení roušek. “Bez masky se sem nedostanete,” řekla ČTK pracovnice obchodu s domácími dekoracemi.

Jak dlouho tato a další podobná nařízení budou trvat, nikdo přesně neví. “Ještě pár měsíců to takhle ale nejspíš bude,” nedělají si iluze Rainer a Diane.

Martin Weiser šeb

Zpravodaj

Úřady: Belgie už je možná za vrcholem epidemie covid-19

20 dubna, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Brusel/Amsterodam 20. dubna (ČTK) – Belgie už možná dosáhla vrcholu epidemie, a lze proto začít uvažovat o rušení opatření přijatých v boji s koronavirem. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes řekl zástupce místních zdravotnických úřadů Emmanuel André. V Belgii, která má 11,5 milionu obyvatel, se potvrdilo již téměř 40.000 případů nákazy virem SARS-CoV-2 a s nemocí covid-19 tu zemřelo 5828 lidí. Sousední Nizozemsko, které má o pět milionů obyvatel více než Belgie, má přes 33.000 infikovaných a 3751 mrtvých.

“Díky našemu společnému úsilí jsme snížili intenzitu šíření viru… Čísla ukazují, že jsme už možná za vrcholem epidemie,” uvedl zástupce zdravotnického týmu belgické vlády André. Mluvčí krizového štábu Benoit Ramacker ale zdůraznil, že by Belgičané neměli polevovat v obezřetnosti. “Naopak je třeba dodatečná motivace, abychom křivku ještě snížili,” uvedl.

V přepočtu na obyvatele má Belgie nejhorší bilanci obětí covid-19 na světě. V počtu lidí, kteří po nakažení koronavirem zemřeli, je celosvětově na šestém místě po USA, Itálii, Španělsku, Francii a Británii.

Místní úřady ale upozorňují, že do statistiky zahrnují nejen mrtvé z nemocnic, ale i z domovů seniorů a dalších pečovatelských domů. V nich se přitom často jedná o podezření na úmrtí kvůli koronaviru, nikoli o potvrzené případy. Řada zemí světa zároveň počítá jen potvrzená úmrtí v nemocnicích, a belgická čísla tak ve srovnání s nimi vypadají hůře, než jaká ve skutečnosti jsou.

Za posledních 24 hodin v Belgii zemřelo po nákaze dalších 168 lidí, a celková bilance obětí tak vzrostla na 5828. Dnešní vysoké číslo nicméně souvisí i s tím, že do pondělních údajů často spadají i nenahlášená úmrtí z víkendu. Potvrzených případů nákazy je v Belgii již 39.983.

Optimistické jsou belgické úřady především s ohledem na údaje o lidech, kteří byli kvůli nákaze koronavirem nově přijati do nemocnic. Těch bylo za posledních 24 hodin jen 232, tedy nejméně za poslední měsíc. Ubylo také pacientů na jednotkách intenzivní péče.

Podle Andrého je nyní možné začít uvažovat o uvolňování přísných pravidel přijatých v boji s koronavirem. Jakékoli rušení omezení bude podle něj ale postupné. Belgický krizový štáb, který může o uvolňování karanténních opatření rozhodnout, by se měl podle mluvčího Ramackera sejít v pátek. Minulý týden belgická vláda prodloužila dosavadní omezení do 3. května. Dovolila ale otevřít obchodům s potřebami pro kutily a zahrádkáře.

V Nizozemsku se za posledních 24 hodin potvrdilo 750 nových případů nákazy koronavirem, a celkem jich je tak již 33.405. Za 24 hodin zemřelo 67 lidí s nemocí covid-19. Celkem je obětí koronaviru v zemi již 3751.

Nizozemský úřad veřejného zdraví RIVM nicméně sám upozorňuje, že skutečný počet nakažených i mrtvých je zřejmě mnohem vyšší. V zemi se totiž testují především zdravotníci a lidé s vážnými příznaky nemoci covid-19.

jrm mka

Zpravodaj

Wu-chan hodně zvýšil počet obětí; Trump chce startovat ekonomiku

17 dubna, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Peking 17. dubna (ČTK) – Čínské město Wu-chan, odkud se začátkem letošního roku do světa rozšířil koronavirus, o 1290 navýšilo počet obětí nákazy údaje o obětech nákazy. Nemoci covid-19, vyvolané koronavirem, tak jen ve Wu-chanu podlehlo 3869 lidí a počet obětí v Číně se celkově zvýšil na 4632. Ekonomika nejlidnatějšího státu světa v prvním čtvrtletí poprvé za desítky let klesla. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nastal čas znovu nastartovat ekonomiku v jeho zemi. Ta je přitom co do počtu nakažených i obětí nejpostiženější na světě.

Rozdíl v údajích z Wu-chanu podle agentury Nová Čína vznikl tak, že na počátku šíření nákazy byl zdravotnický personál přetížen náporem pacientů. Několik zdravotních zařízení v této situaci nedokázalo včas propojit své databáze se systémem prevence a kontroly nemocí a přeposlat jim data, protože se více soustředilo na příjem pacientů a poskytování péče.

Podezření, že v Číně a zvláště ve Wu-chanu je ve skutečnosti více případů, než uvádějí úřady, se v uplynulých měsících ozývala z různých stran, třeba od amerického prezidenta. Ten začátkem dubna řekl, že čínské statistiky jsou podle něho podhodnocené a ke stejnému závěru došly podle agentury Bloomberg i americké tajné služby.

Epidemie nemoci covid-19 v prvním čtvrtletí prakticky ochromila aktivitu v Číně, a její hospodářství se proto propadlo ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 6,8 procenta. Agentura AFP označila pokles druhé největší ekonomiky světa za historicky nevídaný. Podle AP byl výsledek nejhorší od začátku tržních reforem v roce 1979. Ještě loni ve čtvrtém čtvrtletí loni čínská ekonomika meziročně rostla o šest procent.

Otevírání americké ekonomiky se podle prezidenta Trumpa má dít po etapách, “stát po státu” a na základě ověřitelných údajů, aby se předešlo nové vlně nákazy. “Neotvíráme vše najednou, ale jde o ostražitý krok za krokem,” poznamenal Trump, podle kterého by se ekonomická aktivita v 29 z 50 států mohla obnovit poměrně brzy.

V uvolňování opatření pokračuje Dánsko, kde se od pondělka budou moci zase otevřít kadeřnické a kosmetické salony, provoz budou smět obnovit autoškoly. Tento týden se do jeslí, školek a do části škol vrátily děti.

Rekordní nárůst počtu lidí nakažených koronavirem k dnešku ohlásilo Rusko a Ukrajina. Podle ruského ministerstva zdravotnictví jich přibylo 4069 na něco přes 32.000, ukrajinské úřady informovaly o tom, že infikovaných přibylo za poslední den o pět stovek na 4662.

K 5000 hranici se přiblížil počet obětí nemoci covid-19 v Íránu, nakažených je téměř 79.500. Podle dokumentu, který vydal parlament, může být počet mrtvý v nejpostiženější zemi Blízkého východu oproti oficiálním údajů skoro dvojnásobný a počet infikovaných osmkrát až desetkrát vyšší.

Mezník 5000 už překročil počet úmrtí spojovaných s nemocí covid-19 v Belgii, kde oficiální bilance aktuálně hovoří o 5163 obětech. V přepočtu na počet obyvatel je to nejhorší statistika ze všech zemí světa. Belgie ovšem jako jedna z mála zemí sčítá i úmrtí v domovech důchodců. Za poslední den krizový štáb registroval 313 mrtvých a 1329 nakažených.

Šíření viru se zpomaluje v Německu, kde každý infikovaný nakazí v průměru už jen 0,7 dalších lidí. I proto se tamní nemocnice chystají k postupnému návratu do běžného režimu. Nových infekcí za čtvrtek Institut Roberta Kocha hlásí 3380, což celkovou statistiku posunuje na 133.830 případů. Více než nakažených v posledních dnech přibývá lidí, kteří nemoc covid-19 překonali. Zemřelo 3868 pacientů.

V ohrožení je letošní ročník Oktoberfestu, tradičního mnichovského pivního festivalu, který každoročně navštíví kolem šesti milionů lidí z celého světa. Začíná sice až v září, ale už nyní se stále častěji objevují hlasy, že by se kvůli zdravotním rizikům neměl konat.

hab šeb

Zpravodaj

Testy v Dětské nemocnici Brno odhalily zatím tři děti s covid-19

17 dubna, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Brno 17. dubna (ČTK) – Dětská nemocnice spadající pod Fakultní nemocnici Brno odhalila při testech zatím tři děti s nemocí covid-19. Žádné z nich nemuselo být hospitalizované, řekl dnes novinářům náměstek pro Dětskou nemocnici Jan Blatný. Dětská nemocnice denně testuje desítky dětí. V celé fakultní nemocnici bylo hospitalizováno s koronavirem 35 dospělých, podle ředitele Jaroslava Štěrby je jich nyní asi 15. Nemocnice jedná o tom, aby do měsíce dostala pro tyto pacienty lék remdesivir.

Blatný uvedl, že denně podstupují testy na covid-19 desítky dětí. “Zatím máme pouze tři výsledky pozitivní. Žádné dítě nevyžadovalo hospitalizaci a všechny mohly být propuštěny. Neleží u nás žádné dítě se závažným průběhem,” řekl Blatný.

Desítky dospělých pacientů s covid-19 už hospitalizovala Fakultní nemocnice Brno se sídlem v Bohunicích. Podle vedení nemocnice to bylo 35 lidí, Štěrba uvedl, že nyní jich v nemocnici zůstává 15. Nemocnice má v sídle v Bohunicích odběrový stan, který denně odebere až 200 vzorků. Vyhodnocují je pak nemocniční laboratoře, které jsou i v Dětské nemocnici. Odběrové stany má i břeclavská a znojemská nemocnice. Stěry fungují tak, že tam lidé přijedou vlastním autem a zdravotníci jim odeberou vzorek pouze při staženém okně, potom mohou zase odjet. Kromě toho vyjíždějí z Brna, Znojma a Kyjova týmy k odběrům přímo domů k pacientům s podezřením na koronavirus.

O pacienty z Moravy s koronavirem v těžkém stavu se stará Fakultní nemocnice u svaté Anny v centru Brna. Fakultní nemocnice v Bohunicích se stará o zbylé pacienty. Štěrba uvedl, že nemocnice jedná o tom, že by mohla mít do tří čtyř týdnů lék remdesivir pro léčbu těchto pacientů. Kdyby bylo třeba, nemocnice je ochotná s remdesivirem pomoct svatoanenské nemocnici, uvedl Štěrba.

V Jihomoravském kraji je k dnešnímu ránu přes 370 potvrzených případů nákazy novým typem koronaviru. V ČR je přes 6340 potvrzených případů.

hor sd kš

Zpravodaj

Pražské nemocnice přijaly opatření proti kyberútokům

17 dubna, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Praha 17. dubna (ČTK) – Nemocnice v Praze zavedly opatření v souvislosti s varováním před možnými kybernetickými útoky. ČTK to potvrdili mluvčí několika nemocnic, podobu opatření však nechtěli z bezpečnostních důvodů komentovat. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) ve čtvrtek sdělil, že v Česku hrozí útoky na počítačové systémy nemocnic a dalších významných cílů. V noci na dnešek hackeři neúspěšně zaútočili na Fakultní nemocnice Ostrava.

“Ano, přijali jsme speciální opatření – technická i provozní. Bohužel je není možné specifikovat v zájmu zachování jejich účinnosti,” uvedla mluvčí největší pražské nemocnice v Motole Hana Frydrychová. Podobně se vyjádřily i mluvčí vinohradské nemocnice Tereza Romanová a Nemocnice Na Františku Lucie Krausová. Ta doplnila, že nemocnice v poslední době díky investici Prahy 1, která ji provozuje, ochranu před kyberútoky posílila.

Mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice Marie Heřmánková sdělila, že se zařízení kybernetické bezpečnosti věnuje dlouhodobě a zabezpečení má trvale nastaveno na takové úrovni, že jej není třeba posilovat. “Úroveň kybernetické bezpečnosti je průběžně zvyšována,” uvedla mluvčí. Nemocnice při úpravách ochrany vychází z informací NÚKIB i vlastní analýzy rizik.

NÚKIB ve čtvrtek uvedl, že se v dalších dnech s velkou pravděpodobností může objevit větší množství útoků na systémy nemocnic a dalších cílů. Hackeři se před útokem mohou pokusit získat přístup do systému pomocí tzv. phishingu, tedy podvodnými maily, které mají za cíl od příjemce pod napohled legitimní záminkou získat například přihlašovací údaje. Maily mohou také obsahovat přílohy, které při spuštění nahrají do počítače škodlivý software.

V noci na dnešek se hackeři pokusili proniknout do jednoho ze serverů nemocnice v Ostravě, podle jejích zástupců správci sítě podobné útoky odrážejí často. Na konci března ochromil kyberútok počítačovou síť v Psychiatrické nemocnici v Kosmonosech na Mladoboleslavsku, v polovině března pak útoku čelila Fakultní nemocnice Brno. V Praze hackeři napadli úřad městské části Praha 3, který kvůli tomu od minulého úterý nefunguje. Nejznámějším loňským případem bylo kvůli hackerskému útoku faktické odstavení počítačové sítě a následné ochromení nemocnice v Benešově.

psc mlg snm

Zpravodaj

USA mají rekord v počtu obětí, Slovensko nejvíc nově nakažených

16 dubna, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Washington/Bratislava/Madrid 16. dubna (ČTK) – Počet úmrtí na koronavirus ve Spojených státech druhý den v řadě dosáhl rekordu. Podle propočtů agentury Reuters tam ve středu s onemocněním covid-19 zemřelo nejméně 2371 lidí, celková bilance mrtvých překonala 31.000. Rekordy v počtu nově nakažených zaznamenalo Slovensko a Rusko, kde prezident Vladimir Putin nechal odložit oslavy výročí konce války. Nejvyšší bilanci obětí v tomto týdnu ohlásila Británie a tamní vláda oznámila, že karanténu prodlouží nejméně o tři týdny.

USA jsou co do počtu nakažených i obětí nejvíce zasaženou zemí na světě. Počet potvrzených případů nákazy tam dosáhl bezmála 640.000. Prezident Donald Trump na středeční tiskové konferenci řekl, že podle dat šíření nákazy v USA patrně dosáhlo vrcholu a dodal, že dnes představí nové pokyny ohledně znovuotevírání ekonomiky. Ve státě New York klesl počet hospitalizovaných na nejnižší úroveň za poslední týden, což je podle guvernéra státu Andrewa Cuoma důkaz, že šíření viru se dostalo pod kontrolu.

Napětí mezi Washingtonem a Pekingem vyvolalo Trumpovo prohlášení, že se jeho vláda snaží zjistit, zda koronavirus nepochází z laboratoře v čínském Wu-chanu. Čína s odkazem na prohlášení Světové zdravotnické organizace (WHO) uvedla, že pro to neexistují žádné důkazy. Trump v úterý sdělil, že organizaci kvůli jejím údajným pročínským postojům a nezvládnutí pandemie pozastaví financování.

Největší denní nárůst počtu zemřelých za poslední dny dnes zveřejnilo Německo, kde se počet obětí zvýšil o 315 na 3569. Nakažených je v zemi přes 130.000. Nejtragičtější bilanci v tomto týdnu oznámila rovněž Británie, kde v nemocnicích za poslední den zemřelo 861 lidí. Na Slovensku ve středu přibylo 114 případů nakažených, tedy nejvíce od propuknutí pandemie.

Ve francouzských nemocnicích a pečovatelských domech zemřelo na nemoc covid-19 už téměř 18.000 lidí. Bilance od středy vzrostla o 753 mrtvých, potvrzených případů nákazy má země přes 108.000. Smutný rekord v počtu obětí za jeden zaznamenalo i Turecko, kde zemřelo dalších 125 lidí a celkem je tam úmrtí už 1643. Kvůli koronaviru chystá turecká vláda na víkend opět dvoudenní zákaz vycházení ve velké části země, včetně Istanbulu a Ankary.

Poměrně stabilizovaná je nyní situace ve Španělsku, Itálii či v Íránu. Ve Španělsku zemřelo za poslední den 551 lidí s nemocí covid-19, o den dříve oznámily úřady 523 nových úmrtí. Počet nakažených vzrostl za předchozí den o 5183, zhruba stejně jako o den dříve. Celkem se od konce ledna ve Španělsku potvrdilo 182.816 případů nákazy, z toho 19.130 lidí zemřelo. V zemi také na nemoc covid-19 zemřel chilský spisovatel Luis Sepúlveda, bylo mu 70 let.

V Itálii denní bilance úmrtí klesá, za posledních 24 hodin zemřelo 525 osob, což je nejméně od neděle. Přesto má země nejvíc mrtvých hned po Spojených státech – přes 22.000. Počet nově nakažených se však v porovnání s předchozími dny znatelně zvýšil na 3786. V Íránu, který je koronavirem nejpostiženější zemí na Blízkém východě, už třetí den v řadě ohlásili méně než 100 nových úmrtí.

Intenzivní debaty se vedou na všech úrovních o ekonomických opatřeních nutných pro zmírnění očekávané hospodářské krize. Rusko je podle ministra hospodářství Maxima Rešetnikova připraveno vynaložit na protikrizová opatření více než dva biliony rublů (671 miliard korun). Odhodlání bojovat za oživení ekonomik všemi dostupnými prostředky dnes vyjádřili rovněž vedoucí představitelé hospodářsky nejvyspělejších zemí světa G7.

Portugalský parlament dnes již potřetí schválil prodloužení nouzového stavu a přislíbil postupné otevírání obchodů v případě, že nárůst nových případů nákazy koronavirem bude soustavně klesat. Od příštího týdne budou postupně uvolňována omezující opatření i v Polsku. V pondělí se začne otevřením parků a lesů pro veřejnost.

lep abl jd

Zpravodaj

Hamáček chce před zmírněním zákazu cestování znát data od…

16 dubna, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Praha 16. dubna (ČTK) – Ministr vnitra a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) chce v souvislosti s možným zmírněním zákazu cestování do zahraničí znát nejprve data od expertů. Až poté je možné dát veřejnosti jasnou zprávu, napsal dnes na twitteru. Kritizoval protichůdná vyjádření k tématu. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula ve středu v České televizi řekl, že se pravidla pro vycestování zřejmě zmírní, koncem března přitom prohlásil, že cesty do zahraničí mohou být omezeny i v příštím roce či dvou. Cestování Čechů do ciziny a vstup cizincům do Česka vláda zakázala kvůli pandemii koronaviru zhruba v polovině března.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) je lepší počkat, až se situace uklidní a riziko za hranicemi zmenší. Premiér Andrej Babiš si myslí, že zabývat se teď otevřením hranic je předčasné. Vláda o tom podle něj nejednala.

“K debatě o zmírnění zákazu cestovat: Chci nejprve tvrdá data od expertů, pak můžeme veřejnosti dát jasnou zprávu. Není však možné jednou mluvit o ČR zamčené na dva roky a za chvíli o možnosti jet v srpnu do Chorvatska. To moc odborně nezní, proto si z nás někdy lidé dělají legraci,” uvedl Hamáček.

Podle Prymuly se diskutuje o zmírnění pravidel pro vycestování v létě do Chorvatska a na Slovensko. V polovině června by se mělo ukázat, jestli uvolnění protikoronavirových pravidel v Česku bylo úspěšné. Potom by mohlo být povoleno cestovat do zemí, kde je epidemiologická situace lepší nebo stejná jako v Česku, řekl ve středu. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu rovněž v ČT řekl, že vláda se možností volného vycestování bude dál zabývat.

Náměstek ministra zdravotnictví koncem března v médiích uvedl, že cestování za hranice může být omezené i v delším horizontu. Dovolená tak letos bude nejspíš v ČR, řekl tehdy. Jeho slova zkritizoval premiér Babiš a řekl, že Prymula nemá děsit lidi.

“Cestování není o jednotlivci. Bavíme se o letadlech a autobusech plných lidí, které by začaly pendlovat přes hranice. Při návratu zpět by byla nutná opatření v letadle, na letišti, v autobusech. Navíc 14 dní v karanténě znamená pracovní neschopnost. Vrátilo by nás to na začátek,” uvedl dnes na twitteru Vojtěch. “Určitě je lepší vydržet, až se situace uklidní a riziko se za hranicemi zmenší,” dodal.

Babiš večer v televizi Nova řekl, že by doporučil soustředit se teď na omezení v Česku. “My dneska nemůžeme chodit na dovolenou ani v rámci České republiky,” připomněl. Uvedl, že souhlasí s Hamáčkem a členové vlády už dřív museli reagovat na to, co řekl Prymula. “Uvidíme, je to předčasné, začněme u nás doma,” shrnul. Doufá, že vládní opatření na území ČR se podaří uvolnit do konce června, dodal.

Zatím vláda zákaz cestování zmírnila jen částečně, když schválila návrh Ústředního krizového štábu, aby od 14. dubna mohli lidé vycestovat v nezbytných případech – třeba kvůli služební cestě či návštěvě příbuzných v cizině.

Usnesení vlády o omezení cestování vychází z krizového zákona, podle kterého lze za nouzového stavu či stavu ohrožení státu na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu omezit svobodu pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací. Vláda je podle zákona oprávněna například nařídit zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezeném území nebo přijmout opatření k ochraně státních hranic, pobytu cizinců či osob bez státní příslušnosti.

opm str dvd rot

Červenec

Srpen 2025

Září

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

1
2
3
4
5
6
7

Srpen

31

Žádné akce

Září

1

Žádné akce

Září

2

Žádné akce

Září

3

Žádné akce

Září

4

Žádné akce

Září

5

Žádné akce

Září

6

Žádné akce

8
9
10
11
12
13
14

Září

7

Žádné akce

Září

8

Žádné akce

Září

9

Žádné akce

Září

10

Žádné akce

Září

11

Žádné akce

Září

12

Žádné akce

Září

13

Žádné akce

15
16
17
18
19
20
21

Září

14

Žádné akce

Září

15

Žádné akce

Září

16

Žádné akce

Září

17

Žádné akce

Září

18

Žádné akce

Září

19

Žádné akce

Září

20

Žádné akce

22
23
24
25
26
27
28

Září

21

Žádné akce

Září

22

Žádné akce

Září

23

Žádné akce

Září

24

Žádné akce

Září

25

Žádné akce

Září

26

Žádné akce

Září

27

Žádné akce

29
30
1
2
3
4
5

Kalendář akcí

Srpen 2025

Srpen

31

Září

1

Září

2

Září

3

Září

4

Září

5

Září

6

Září

7

Září

8

Září

9

Září

10

Září

11

Září

12

Září

13

Září

14

Září

15

Září

16

Září

17

Září

18

Září

19

Září

20

Září

21

Září

22

Září

23

Září

24

Září

25

Září

26

Září

27

Září

28

Září

29

Newsletter