V Česku se na předpis vydalo asi pět kilogramů…

Praha 30. března (ČTK) – V Česku se vydalo na předpis od roku 2013 necelých pět kilogramů léčebného konopí. Průměrně ho podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) oficiálně užívá 26 pacientů měsíčně, řekla ČTK jeho mluvčí Hana Šindelářová. Podle výroční zprávy o stavu ve věcech drog za rok 2016 si vzalo konopí pro utlumení bolesti nebo zmírnění zdravotních příznaků zhruba 880.000 Čechů a Češek nad 15 let, tedy zhruba desetina populace. Do budoucna by mohla být účinná látka z konopí dostupná i jako exktrakt v kapkách či kapslích.

„U sušeného konopí se dá těžko říct, kolik účinných látek kanabinoidů přesně pacient obdrží,“ řekl ČTK Sean Carney, zástupce kanadské firmy Tilray, jejíž konopí je nyní jediné dostupné na trhu. Extrakt firma dodává do několika evropských zemí, v Česku vyhláška jinou formu než sušené květy nepovoluje.

Pacienti si léčebné konopí platí, měsíčně mohou mít předepsáno maximálně 180 gramů. Od ledna dostupné kanadské konopí je za 200 korun za gram. Firma chce začít pěstovat i v Evropě, což by cenu mělo snížit. Od poloviny roku by podle SÚKL mělo být dostupné i levnější české konopí od firmy Elkoplast.

Lékárnám dodávala české konopí už v minulosti a lidé gram kupovali za 100 korun. SÚKL měl ale s Elkoplastem spory kvůli certifikátům potvrzujících jakost, a proto převzal jen část objednaného konopí. Loni v lednu bylo k dostání naposledy. Poté nebylo konopí žádné, v květnu se zhruba na měsíc objevila dodávka z Nizozemska, u které stál gram 300 korun. Letošní očekávaná cena bude kolem 165 korun.

Více než polovina léčebného konopí byla vydána v roce 2016. Pacienti si ale často stěžují, že na potlačení bolestí povolená měsíční dávka nestačí a konopí z lékárny je dvakrát dražší než na černém trhu. Loni v říjnu poslali ministru zdravotnictví otevřený dopis, v němž žádali, aby si ho mohli pěstovat sami. Podle dřívějších odhadů pacientského spolku Kopac by konopí mohlo být prospěšné pro několik tisíc pacientů.

V Německu je konopí jako lék placeno od loňského března z veřejného zdravotního pojištění. Marihuanu začala pěstovat přímo státní agentura, první úrodu očekává příští rok. V Česku chtěl o jeho zahrnutí mezi hrazené léky jednat ministr Svatopluk Němeček (ČSSD).

Zákon předepisování léčebného konopí povolil v roce 2013, dostupné bylo o dva roky později. Předepisovat marihuanu může asi dvacítka lékařů, většinou onkologové, neurologové, ortopedi, geriatři nebo psychiatři a odborníci na paliativní péči, vydává je podobný počet lékáren. Vydává se proti speciálně evidovanému elektronickému receptu.

Konopí pomáhá při léčbě chronických bolestí lidem, u nichž normální léky nezabírají, používá se i u pacientů s rakovinou, AIDS či roztroušenou sklerózou. Léčebné konopí, neboli marihuana, obsahuje až 30 procent psychoaktivní látky THC. Její požívání mimo léčebné účely je v Česku nelegální. Téma legalizace marihuany před podzimními parlamentními volbami zvedli Piráti. Legalizace by podle nich přinesla státu při zdanění 3,2 miliardy korun. Na černém trhu se podle nich objeví asi 60 tun marihuany ročně.

Počty receptů na léčebné konopí a vydaných gramů:

zdroj: Státní ústav pro kontrolu léčiv

van jw

Lékárny připravují asi tři procenta léků, roste podíl zvířecích

Nučice (u Prahy) 30. března (ČTK) – Lékárny připravují samy asi tři procenta léků vydávaných na předpis, část přímo v místě prodeje a část v centrálních laboratořích. Roste mezi nimi podíl léků pro zvířata. V rozhovoru s ČTK to řekl vedoucí lékárník laboratoře lékáren Dr.Max v Nučicích u Prahy Petr Harant. Jde například o oční kapky, kožní masti či čípky. Dr.Max je největší lékárenskou sítí v tuzemsku, má 423 poboček. Podle údajů Státního úřadu pro kontrolu léčiv je v Česku celkem přes 2500 lékáren.

Naprostou většinu léků vyrábí farmaceutické firmy ve velkém. Někdy je ale nutné je připravit přímo v lékárně. „Hlavní význam má úprava dávkování pro děti nebo pro jiné skupiny pacientů a diagnóz, které pro výrobce nejsou tak zajímavé a nevyplatí se lék vyrábět v továrnách,“ řekl Harant. Individuální příprava řeší také výpadky léků z běžné distribuce.

„Zatímco po druhé světové válce se v lékárnách vyráběla asi polovina léků, teď jsou to přibližně tři procenta. Na přelomu století to bylo ještě asi 15 procent,“ doplnil. Podle Haranta se nedá očekávat růst, snaha je alespoň zastavit pokles.

Naopak roste podíl připravovaných léků, které předepisují veterináři. „Řeší se diagnózy, které dříve znamenaly utracení zvířete. Lékař se snaží vyjít primárně z čistě veterinárních léků, ale jejich nabídka není tak široká. Mnohdy se lék určený pro lidi upraví do formy a dávkování vhodnějšího pro zvíře,“ řekl. Veterinární segment podle Harantova odhadu poroste, protože u hrazených léků není takový tlak na nízkou cenu.

Vyšší podíl připravovaných léků předepisují zejména starší lékaři. „Vyzkoušené přípravky, které byly před lety volně prodejné, zmizí z trhu a my se pak stáváme jedinou šancí pro kožní lékaře,“ uvedl. Obsahují podle něj třeba dehty nebo rtuť, kterým se farmaceutické firmy vyhýbají, ale úzké skupině pacientů pomáhají. „Neděláme to rádi, považujeme tuto substanci za překonanou, ale někdy na ní lékaři prostě trvají,“ dodal.

Někteří lékárníci nemají plnou škálu surovin na přípravu mastí nebo kapek v lékárně, posílají proto recepty do větších laboratoří, jako je ta v Nučicích, nebo druhá, novější, v Brně. V síti lékáren Dr.Max jde asi o třetinu, dvě třetiny vyrábějí lékárníci na místě. Laboratoř, jejíž vybudování stálo 26 milionů korun, dodává i do jiných lékáren nebo nemocnic, zejména očních klinik.

van rdo jw

Soudce: V Kalifornii musí káva nést varování před rakovinou

Los Angeles 30. března (ČTK) – Losangeleský soudce rozhodl, že americký kavárenský řetězec Starbucks a další firmy musejí své kávové produkty prodávané ve státě Kalifornie opatřit varováním před rakovinou. Pražená zrnková káva totiž obsahuje i akrylamid, který údajně může mít karcinogenní účinky.

Prodejci kávy se bránili s tím, že v kávě je jen malé množství akrylamidu a že hrozba představovaná zmíněnou chemickou látkou, která vzniká při pražení, je zanedbatelná. Poukazovali také na studie, podle nichž má pití kávy pozitivní účinky na lidské zdraví.

Soudce Elihu Berle ale tento týden rozhodl, že společnost Starbucks a další firmy tyto argumenty nepodložily pádnými důkazy. Firmy mají nyní čas do 10. dubna, aby vznesly námitky.

Nezisková organizace CERT (Rada pro vzdělání a výzkum v oblasti toxikologie) již v roce 2010 obvinila kavárny, obchody a další zařízení, včetně Starbucksu či 7-Eleven, že nedostatečně varují své zákazníky o množství akrylamidu v kávových nápojích a o toxických účincích této látky.

CERT poukazuje na to, že akrylamid je kalifornskými zákony klasifikován jako karcinogen, a prodejci kávy tak mají podle organizace povinnost varovat miliony Kaliforňanů pijících jejich produkty. Některé firmy na tento požadavek již přistoupily, podle AP ale často varovné tabulky umísťují ve svých podnicích na nepříliš viditelná místa, jako třeba pod pult s cukrem a smetanou.

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny, která je součástí Světové zdravotnické organizace (WHO), v roce 2016 odstranila kávu ze seznamu „možných karcinogenů“, připomněla tisková agentura AP.

lcm

Záchranářské kříže dostala učitelka, školačky či zachránci psa

Praha 29. března (ČTK) – Prezident Miloš Zeman dnes rozdal na Pražském hradě Zlaté záchranářské kříže za často velmi dramatickou záchranu lidských životů. Mezi oceněnými je i učitelka Darina Nešporová, která vlastním tělem ochránila svého malého svěřence před popálením od havarovaného vozu. Cenu dostala také dvojice školaček za záchranu holčičky z ledové vody nebo hasiči a dobrovolníci, kteří se podíleli na vyproštění psa z liščí nory.

Smyslem projektu Zlatý záchranářský kříž je vyzdvihnout výjimečné či profesionálně zvládnuté zásahy hasičů, zdravotníků, vojáků či policistů, ale i laiků. Zeman dnes ocenění označil „za jednu z nejlidštějších cen“. Organizátory požádal o doporučení, zda má některému z oceněných udělit i státní vyznamenání.

Učitelka z mateřské školy Nešporová dokázala rychle zareagovat, když se na ni a její svěřence při procházce vyřítilo auto. Tři děti odstrčila mimo dráhu vozidla. Další chlapec se jí ale držel za ruku a nechtěl se pustit. Když je vůz zavalil, kryla dítě tak, aby se nepopálilo od podvozku auta. Hoch vyvázl s lehčím poraněním, učitelku převezl vrtulník do nemocnice s popáleninami a zlomenou pánví.

Policisté Barbora Bílková, Petr Pohůnek a Jiří Gabzdyl dostali cenu za záchranu muže z vozidla, které sjelo do vodní nádrže. K vozu, jenž zůstával na hladině, doplavali, a protože byl řidič v bezvědomí a auto zamčené, rozbili kamenem okno. Policistka vlezla dovnitř a řidiče vyprostila.

Hasič Petr Studený získal ocenění za pomoc řidiči jiného havarovaného vozu. Při cestě do práce u Drnovic na Vyškovsku si všiml automobilu, který po nehodě hořel. Rozbitým oknem z vozu vytáhl za bundu řidiče, odtáhl ho do bezpečí a zavolal pomoc.

Rozvahu a obětavost prokázaly i brněnské školačky Izabela Jefimová a Sára Bukovská, které loni v lednu vytáhly z řeky dvouletou holčičku.

Dva strážníci novoborské městské policie Martin Rasel a Karel Bouška pak získali cenu generálního ředitele hasičů Drahoslava Ryby za záchranu popáleného muže z hořícího pokoje domova s pečovatelskou službou. V zakouřeném pokoji ho nalezli jen díky hmatu, z domu navíc evakuovali 26 seniorů.

Za výjimečný přínos pro záchranářství byl oceněn právě i generální ředitel hasičů Ryba.

„Nejkurióznějším záchranářským činem“ se stala záchrana border teriéra Bárta, který se v létě ztratil v liščí noře v Českém ráji. Hasiči i dobrovolníci se tam zapojili do výkopových prací a vytrvale hledali způsob, jak zvířeti pomoci. Pes se nakonec vyhrabal ven sám po 16 dnech a dnes se na Hradě zúčastnil ceremoniálu.

Zeman slavnostní shromáždění využil i ke kritice médií, k jejichž práci má výhrady dlouhodobě. „Tato cena není spojená s velkou medializací, protože novináři radši píšou o tom, co je špatné,“ podotkl a zalitoval, že není přítomen generální ředitel České televize Petr Dvořák.

Soutěž Zlatý záchranářský kříž vyhlašuje od roku 1999 časopis Rescue report. Letos obdržel přes sedmdesát nominací. Od roku 2008 předává ocenění prezident.

ana cap tep rot

Mělnická nemocnice uzavírá řadu oddělení, záchranka posílí služby

Mělník 29. března (ČTK) – Mělnická nemocnice uzavře od 1. dubna řadu oddělení, například internu, chirurgii, ortopedii nebo chirurgickou jednotku intenzivní péče. Od středy již na tato oddělení nepřijímá pacienty. Oddělení se podle nemocnice uzavírají z provozních důvodů. ČTK to dnes řekl starosta Mělníka Ctirad Mikeš (Mé Město), který má dnes jednat s ředitelem nemocnice. Podle Mělnické zdravotní, a.s., která nemocnici provozuje, souvisí uzavření oddělení s kolektivním vyjednáváním, lékaři nyní odmítají sloužit přesčasy.

Interní oddělení, interní jednotka intenzivní péče, chirurgie a chirurgická JIP, ortopedie, chirurgické a ortopedické operační sály a jednodenní chirurgie mají být uzavřeny až do 16. dubna.

Již několik měsíců jedná lékařský odborový klub s vedením nemocnice o kolektivní smlouvě pro rok 2018. „V rámci těchto debat podala Mělnická zdravotní návrh na takovou valorizaci mezd všech zaměstnanců, která nadále udrží mzdy na konkurenceschopné úrovni a která opět převyšuje mzdy ve státním zdravotnickém sektoru. Lékaři odborového klubu ale s tímto návrhem nesouhlasí a nyní odmítli sloužit přesčasy,“ řekla ČTK mluvčí nemocnice Linda Šefčíková. Vyjádření odborů ČTK shání.

Vedení nemocnice je podle mluvčí otevřené dalšímu jednání s lékařským odborovým klubem za předpokladu, že výsledek jednání bude spravedlivý vůči všem zaměstnancům nemocnice Mělník a reálný ve smyslu dalšího fungování nemocnice a jejích možností.

Podle ředitele středočeské záchranné služby Martina Houdka se rovná uzavření mělnické nemocnice katastrofě. Záchranná služba do mělnické nemocnice podle něj převeze zhruba 350 až 360 pacientů měsíčně. „Jednáme s okolními nemocnicemi, jako je Mladá Boleslav, Kladno, Slaný, ale i pražská Bulovka. Zatím jsou k nám všichni vstřícní,“ řekl ČTK Houdek.

Lékařský ředitel mělnické nemocnice podle Houdka zdůvodňuje uzavírání oddělení tím, že lékaři odmítají sloužit. „Uzavření oddělení se plánuje do půlky dubna, ale i poté pojede ta nemocnice na směny, tedy asi na 30 procent své kapacity,“ dodal Houdek.

Středočeská záchranná služba posílí mělnické stanoviště o jednu další posádku, protože sanitky budou vozit pacienty do nemocnic ve větších vzdálenostech.

bns hj

Nemocnice v U. Hradišti letos nakoupí přístroje za 60…

U. Hradiště 29. března (ČTK) – Uherskohradišťská nemocnice letos nakoupí nové přístroje za 60 milionů korun. Z toho 45,5 milionu korun je z evropských dotací, zbytek nemocnice zaplatí z vlastních zdrojů. Přibude například 22 pacientských monitorů za necelých deset milionů korun, řekla dnes ČTK mluvčí krajských nemocnic Dana Lipovská.

Nemocnice pořídí také ultrasonograf za 4,5 milionu korun, stacionární skiagrafický přístroj za 5,8 milionu korun, rentgenový přístroj za čtyři miliony nebo ultrasonograf pro mamografii za tři miliony korun.

Například nový rentgen za pět milionů korun bude sloužit v budově interny, kterou nyní nemocnice staví. Objekt za 350 milionů korun by měl být hotov v říjnu, v listopadu by se do ně již měli stěhovat pacienti ze staré budovy.

Uherskohradišťská nemocnice se každý rok zaměřuje na určitou oblast, v dřívějších letech vyhlásila Rok seniora, Rok výživy či Roku mozku, letošek je Rokem dítěte.

„Stejně jako v předchozích letech je cílem projektu prevence, vzdělávání, benefiční akce i nové vybavení. Pro dětské oddělení Uherskohradišťské nemocnice bude letošní rok zásadním posunem k lepšímu, a to díky přestěhování do nových prostor budovy interního pavilonu. S tím souvisí i nové vybavení, které částečně pokryjí právě sponzorské příspěvky z projektu Rok dítěte nebo výtěžky z benefičních akcí,“ uvedla mluvčí.

jmk hj

Nemocných klíšťovou encefalitidou opět přibylo, stále se chráníme málo

V Praze, 29. března 2018 (Focus Agency)

V roce 2017 bylo v České republice hlášeno 687 onemocnění klíšťovou encefalitidou, tj. o 122 onemocnění více, než tomu bylo v roce 2016. Statistické údaje ukazují, že vzrůstající trend je již od roku 2015¹. Ke zvyšujícímu se počtu nemocných tímto vážným infekčním onemocněním může přispívat i nízká proočkovanost populace České republiky.

Co byste měli vědět:

• přenašeči infekce se vyskytují ve všech krajích ČR, jsou v přírodě, městské zeleni i v zahradách

• v počtu onemocnění klíšťovou encefalitidou jsme na prvním místě v Evropě

• před onemocněním není přirozeně chráněná žádná věková skupina obyvatel, ohrožený je každý člověk pohybující se v přírodě

• nejúčinnější prevencí je očkování

Relativně mírné zimy, kdy teploty pod bod mrazu klesnou jen na pár dní, a vlhké jaro a podzim vytváří optimální podmínky pro rozmnožování a aktivitu klíšťat. To se následně odráží i v množství osob, které se nakazí klíšťovou encefalitidou a lymeskou boreliózou. „Česká republika zůstává na prvním místě v počtu nakažených klíšťovou encefalitidou v Evropě a po loňském roce se ten náskok ještě zvýrazní. Problémem do budoucna je skutečnost, že se infikovaná klíšťata dostávají do nových oblastí, stále blíž k lidem a vyskytují se už ve všech krajích ČR,“ říká docent MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., člen Evropské pracovní skupiny pro klíšťovou encefalitidu a předseda Koalice pro podporu očkování.

Koho klíšťata nejvíc ohrožují

Klíšťata nejčastěji přenášejí dvě onemocnění. Lymeskou boreliózu a klíšťovou encefalitidu. Lymeská borelióza je bakteriální onemocnění, které je léčitelné antibiotiky. Klíšťová encefalitida je virová nákaza a účinná specifická léčba u ní stále není k dispozici, antibiotika na virus žádný efekt nemají. Terapie se zaměřuje pouze na mírnění příznaků probíhající infekce a s nákazou si musí poradit organismus sám vlastními silami. Infekce zasahuje centrální nervový systém a může vést k trvalé invaliditě nebo způsobit úmrtí. „Infikovaná klíšťata se vyskytují v lesích, ale i v městských parcích či na zahrádkách rodinných domů, chat a chalup. Riziko setkání s infikovaným klíštětem tak hrozí při běžných aktivitách, jako je zahradničení, venčení psa, houbaření, při odpočinku v parku ale i při sportech provozovaných venku či v přírodě,“ vysvětluje docent MUDr. Rastislav Maďar.

Před klíšťovou encefalitidou není přirozeně chráněná žádná věková skupina obyvatel. Nejúčinnější prevencí je očkování, které pomáhá před onemocněním chránit. „Většina rodičů se snaží chránit vakcinací svoje děti, což je v pořádku. Dospělí však zapomínají na to, že i oni by se měli nechat naočkovat. Průběh klíšťové encefalitidy u dospělého člověka totiž bývá vážnější než u dětí,“ varuje docent Maďar. Doporučuje se také používání repelentů, klíště se však může zachytit na oblečení a podlézt konec rukávu či kalhot, s kůži nastříkanou repelentem tak nemusí přijít vůbec do kontaktu.

Poslední průzkum ukazuje, že Češi si jsou rizika klíšťové encefalitidy vědomi, ve věkové skupině 25-44 let je informováno 96 procent dotazovaných². S proočkovaností samotnou je to však již horší: stávajících 24 %³ při tak značném rozšíření nemoci nepostačuje. Nejvíce zodpovědní jsou lidé ve věku 18-24 let, kde je očkovaných 36 lidí ze sta, a po nich následují děti a dospívající do 19 let s 29 procenty proočkovanosti. Naopak nejméně očkovaných je ve věku 55-64 let, kdy se proti klíšťové encefalitidě aktivně chrání jen 15 procent populace.⁴ „Přitom právě u starších pacientů bývají následky onemocnění nejhorší, včetně fatálních případů,“ upozorňuje lékař.
 

Očkování proti klíšťové encefalitidě

• vakcinace je možná po celý rok

• očkovat se mohou děti od 1 roku i dospělí všech věkových skupin

• základní vakcinace je ve třech dávkách, ochrana nastupuje už po druhé dávce

• následné přeočkování se aplikuje po třech až pěti letech

• na očkování přispívají v rámci preventivních programů zdravotní pojišťovny, čerpat můžete až 1500 korun ročně

Jak se nechat naočkovat

Klíšťata jsou aktivní po dobu všech jarních, letních a podzimních měsíců. „Očkování je možné po celý rok, nejsou měsíce, kdy by nemělo účinek, či by bylo zbytečné. Vakcinace probíhá ve třech základních dávkách, již po druhé dávce nastupuje vysoký ochranný účinek. Přeočkování je doporučováno po třech či pěti letech v závislosti na věku a použité vakcíně,“ dodává docent Maďar. Podle období, kdy se očkování zahájí, lékař doporučí buď klasické, nebo zkrácené vakcinační schéma.

Dospělí i děti se mohou nechat očkovat u svého praktického lékaře nebo v očkovacím centru. Cena jedné dávky vakcíny je zhruba 800 korun, na očkování přispívají zdravotní pojišťovny až do výše 1500 korun.

Co je klíšťová encefalitida

Klíšťová encefalitida je virové onemocnění způsobené nejčastěji přisátím infikovaného klíštěte. K nákaze může dojít i konzumací nepasterizovaného (tepelně neupraveného) mléka, které pochází od nakažených zvířat, a výrobků z něho vyrobených. Tento přenos je však méně častý. Virus se po přisátí infikovaného klíštěte dostává nejprve do buněk v bezprostředním okolí rány, během krátké doby proniká do mízních uzlin, kde se pomnoží a poté putuje do různých částí a orgánů v těle. Nejzávažnější následky má mít přítomnost viru v centrálním nervovém systému.

Onemocnění klíšťovou encefalitidou má většinou dvoufázový průběh. Vstupem viru do lidského organizmu počíná inkubační doba, která trvá v průměru 7 – 14 dní, někdy se však může prodloužit až na měsíc. První fáze onemocnění připomíná běžnou virózu, což stěžuje včasné stanovení diagnózy.

Druhá fáze často nastupuje horečkami a v různé intenzitě se rozvíjí příznaky postižení centrálního nervového systému, jako např. bolest hlavy, světloplachost, tuhost svalstva šíje, poruchy paměti, dezorientace, poruchy spánku, závratě či svalový třes. Onemocnění může zanechat velmi vážné doživotní následky.

FSM-2018.01.016

Lék firmy Sotio získal evropský status léku na vzácná…

Praha 28. března (ČTK) – Lék na rakovinu vaječníků české firmy Sotio, která spadá do skupiny PPF Group, získal od Evropské lékové agentury (EMA) status léku na vzácná onemocnění. Firma zahájí další klinické studie pacientek, doporučení může další vývoj urychlit a lék se dostane k více pacientkám. Sotio je první společností v Česku, která tento status od EMA získala, informovala dnes firma v tiskové zprávě.

Status léku na vzácná onemocnění udělovaný Evropskou komise se vydává společnostem, které vyvíjí produkty určené na léčbu vzácnějších život ohrožujících onemocnění, kterými trpí méně než pět z 10.000 osob v EU.

„Přiznání tohoto statusu může umožnit například studie menšího rozsahu oproti jiným diagnózám, a tím i rychlejší realizaci klinických studií,“ řekl na dotaz ČTK mluvčí firmy Richard Kapsa.

Dosud firma zahájila čtyři klinické zkoušky druhé fáze, poslední na konci loňského roku. Celkem do nich zatím bylo zařazeno asi 200 pacientek. Statut také umožní dříve zahájit mezinárodní klinickou studii. „Mezinárodní studie fáze III zařazují stovky pacientek, zatímco studie fáze II desítky. Testovaný přípravek se tedy dostane k výrazně většímu počtu pacientek než doposud,“ dodal Kapsa.

Podobně jako EMA už lék schválila americká instituce FDA. Přijmout ho musí ještě Evropská komise, firma očekává, že to bude na následujícím jednání. „Ve svém posudku EMA uvedla, že Sotio předložilo dostatečně podložená klinická data nasvědčující, že lék DCVAC/OvCa může být podstatným přínosem pro pacientky trpící nádorovým onemocněním vaječníků,“ uvedl generální ředitel Sotio Radek Špíšek.

Lék DCVAC se vyrábí pro každého pacienta individuálně s využitím jeho vlastních dendritických buněk, které jsou součástí imunitního systému. Jde o takzvanou aktivní buněčnou imunoterapii, při níž se vyvolá imunitní odpověď organismu na nádorové buňky. Kromě rakoviny vaječníků vyvíjí firma variantu pro karcinom prostaty a plic.

Sotio je biotechnologická společnost vyvíjející nové léčivé přípravky zaměřené na léčbu nádorových a autoimunitních onemocnění. Společnost působí v Evropě, USA, Rusku a Číně. Je součástí finanční skupiny PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.

van jw

Sanatoria Klimkovice se stala pracovištěm olomoucké univerzity

Klimkovice (Ostravsko) 28. března (ČTK) – Sanatoria Klimkovice nedaleko Ostravy se stala pracovištěm Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Kromě přípravy budoucích speciálních pedagogů se lázně s univerzitou budou věnovat i společnému výzkumu. Jedním z cílů výzkumu má být například zařazení speciálních pedagogů mezi zdravotnický personál. ČTK to dnes řekla mluvčí lázní Ivana Gračková.

„Protože na každém našem pracovišti, kde se studenti připravují, musíme vyčlenit pracovníka, který se jim věnuje, je to samozřejmě pro sanatoria značná zátěž. Na druhou stranu vnímáme, že v České republice stoupá poptávka po rehabilitaci, a přitom obecně ve zdravotnictví je odborného personálu na pracovním trhu kritický nedostatek. Předpokládáme, že z některých studentů si vychováme své budoucí spolupracovníky,“ uvedla odbornice na klinickou logopedii a odborná garantka spolupráce za sanatoria Lenka Dzidová.

Lázně podle ní mají připraven celý soubor témat pro odborné, zejména diplomové a disertační práce studentů, jejichž výstupy budou moci využít v praxi. „Studenti se potřebují v praxi seznamovat s terapiemi, o nichž se učí ve skriptech. Obrovskou výhodou pro ně je, že v Sanatoriích Klimkovice je mnoho moderních, jinde v České republice nevyužívaných terapií pohromadě,“ uvedla vedoucí pracovnice Univerzity Palackého Kateřina Vitásková.

U mnoha terapií jsou podle Dzidové speciální pedagogové v podstatě nezastupitelní. Náklady na jejich práci ale musí nést buď lázně, nebo klient.

„Vnímáme obrovský nedostatek odborného personálu v českém zdravotnictví. Přitom pokud naši absolventi pětiletého magisterského studia nastoupí do zdravotnického zařízení, jejich práce nemůže být hrazena z veřejného zdravotního pojištění, jako je tomu u lékařů, fyzioterapeutů nebo zdravotních sester. Systém s tím nepočítá,“ uvedla Vitásková. Jedním z cílů plánovaného výzkumu proto podle ní bude, doložit, že změna systému by byla celospolečensky žádoucí.

V současné době je na praxi v sanatoriích první skupina devíti studentek. „Je pro nás obrovskou výhodou, že se můžeme setkat se spoustou klientů lázní s různými diagnózami, se kterými jsme neměli nikde jinde možnost se seznámit. Novinkou jsou pro nás i některé terapie. Například OptiMusic nebo EEG Biofeedback jsem viděla tady poprvé,“ uvedla studentka třetího ročníku Tereza Adamcová. OptiMusic je audiovizuální systém, v němž zvuky spouští člověk svými pohyby, a EEG Biofeedback je metoda pomáhající trénovat mozek.

vpl ver

Jihlavská nemocnice léčí rány membránou z placenty

Jihlava 28. března (ČTK) – Jako jedni z prvních v republice začali lékaři jihlavské nemocnice léčit pacienty s chronickými ranami pomocí amniové membrány z placenty. Zjišťují, jak ji co nejúčinněji aplikovat, v jakém rozměru a intervalech, aby se těžko léčitelné rány začaly hojit. Už pomohli pěti pacientům, pro které je léčba zdarma. Nový přípravek vznikl díky výzkumu Národního centra tkání a buněk. Využívá při tom placent od žen, které porodí císařským řezem. Novou metodu dnes novinářům popsal lékař Radovan Čech.

Amniony jsou zárodečné obaly plodu, které se vytvářejí časně od početí a později se stávají součástí placenty, vysvětlil Čech. Amniová membrána do rány mimo jiné vnáší růstové faktory a tlumí zánětlivé procesy. Tvoří také podpůrnou síť pro tvorbu nové vrstvy kůže. Prvním poznatkem, ke kterému jihlavští lékaři dospěli, je to, že je nutné membránu aplikovat několika milimetry i na zdravou část, jinak se rána po obvodu nehojí. Jihlavské pracoviště začalo aplikovat membránu asi před měsícem a půl. Prvním úspěchem bylo vyléčení jedné z pacientek během šesti týdnů. Otevřenou ránu přitom měla asi rok a půl, nereagovala na žádnou terapii, uvedl Čech.

Případem úspěšné aplikace je také žena, které před dvěma lety kvůli žilní nemoci hrozila amputace nohy. Zachránila ji operace, rána se ale nehojila. Dnes přišla do nemocnice na desátou aplikaci membrány. Pokrok v hojení je u ní markantní. Sama uvedla, že se cítí lépe, aplikace podle ní není vůbec bolestivá

„Pacienti jsou vděčni za každou novou metodu. Jejich onemocnění často recidivuje. I když používáme to nejmodernější, co je, pořád je část lidí, u kterých se nedá pohnout dál,“ řekl Čech. Jihlavské pracoviště mimo jiné používá k léčbě chronických ran podtlakovou terapii nebo larvoterapii, při které larvy zbavují pacienta odumřelé tkáně.

Podle Šárky Sekorové z Národního centra tkání a buněk se amniová membrána již několik let úspěšně využívá pří léčbě ran v očním lékařství. Hojivého potenciálu se nyní snaží využít lékaři i u chronických ran. „Zjistili jsme, že v Americe se něco podobného už používá. Začali jsme náš produkt upravovat a podařilo se nám ho vyvinout tak, že jsme zachovali přirozenou strukturu i bioaktivní molekuly, které potencují hojení ran,“ uvedl Sekorová.

Kromě Jihlavy spolupracuje centrum s dalšími dvěma pracovišti v Třinci a v Praze a jedná s dalšími. „Oslovili jsme kapacity, které se zabývají léčbou chronických ran, mohu jmenovat pana primáře Bureše z nemocnice v Pardubicích nebo Balabána ze Sokolova,“ řekla Sekorová. Jednorázově se léčba v minulosti zkoušela u pacientů s proleženinami v léčebně dlouhodobě nemocných v Humpolci. Teď se podle Čecha odborníci snaží zavést metodu do běžného ambulantního provozu.

Rozvoj této metody bude podle Sekorové závislý na počtu dárkyň placent. „Podařilo se nám v minulém roce nasmlouvat několik odběrových zařízení. V tuto chvíli máme tolik materiálu, kolik potřebujeme, možná i víc,“ řekla Sekorová. Jak ale zdůraznil Čech, využít lze pouze placenty z císařských řezů, protože porod porodními cestami kontaminuje placentu bakteriální florou z rodidel.

vkr hj