Ve vinařické věznici se zřejmě objevila meningokoková infekce

Vinařice (Kladensko) 9. dubna (ČTK) – Ve vinařické věznici se zřejmě objevila meningokoková infekce. Jeden odsouzený s podezřením na toto onemocnění skončil v nemocnici. Věznice kvůli nákaze přijala veškerá nezbytná opatření, řekl dnes ČTK mluvčí zařízení Ivan Suchý.

Podle televize Prima nemocný vězeň zkolaboval a záchranná služba ho převezla do pražské Nemocnice Na Bulovce, kde leží na jednotce intenzivní péče. Suchý ČTK potvrdil, že jeden z odsouzených byl hospitalizován. Zda jde skutečně o meningokokové onemocnění, ale podle něj dosud nebylo jednoznačně prokázáno. „Zatím to nemáme jasně potvrzeno, ale je tam podezření,“ uvedl.

Věznice podle něj nákazu nepodceňuje. „Byla přijata veškerá opatření, která z toho vyplývají, a spolupracujeme s okresní hygienickou stanicí,“ dodal Suchý bez dalších podrobností.

Meningokok je vysoce infekční, nemoc se může projevit jako zápal mozkových blan, infekce míchy či jako krevní infekce. Šíří se kašláním, kýcháním a přímým kontaktem s přenašečem. Mezi příznaky mohou patřit bolesti hlavy, zvracení, horečka, porucha vědomí či krvácivé projevy na kůži.

khj dr

17. dubna – Světový den hemofilie. ZP MV ČR…

Praha, 9. dubna 2018 (ZP MV ČR) – Hemofilie je vzácná dědičná choroba, kterou v celé ČR v současnosti trpí více než tisícovka pacientů.₁ Navzdory nízkému počtu diagnostikovaných osob však patří léčba hemofilie k těm nejnákladnějším z hlediska zdravotní péče.₂ Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR na léčbu hemofilie loni vydala téměř 60 milionů korun.

ZP MV ČR měla v loňském roce mezi svými 1,3 miliony klientů celkem 65 pacientů s poruchou srážlivosti krve, což je o šest pacientů více oproti předchozímu roku. „Přestože počet pacientů je v porovnání s jinými nemocemi nízký, roční náklady na léčení hemofiliků přesahují desítky milionů korun. Loni dosáhly téměř 60 milionů korun. Ve srovnání s rokem předchozím náklady vzrostly o 32 %. Téměř 98 % veškerých nákladů představují výdaje na léky,“ popisuje Hana Kadečková, tisková mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR).

Hemofilie je poměrně vzácné onemocnění, které se u většiny pacientů projeví už během prvního roku života. V méně těžkých případech se však může stát, že zůstane nediagnostikováno až do vyššího věku. Existují dva typy nemoci. Hemofilie A způsobená nedostatkem srážecího faktoru VIII, někdy označovaná jako klasická hemofilie. Hemofilie B, za kterou stojí nedostatek srážecího faktoru IX.₁ Hemofilie A je asi 7x častější než hemofilie B.₄ Hemofilií jsou postiženi téměř výhradně muži, ženy pouze výjimečně. Většina žen jsou totiž jen přenašečky, u nichž se příznaky nemoci neprojeví, ale přenášejí ji dále na děti.₁

Opakované krvácení snižuje pohyblivost

Hlavním projevem hemofilie je krvácení. Může být buď neobvykle dlouhé po úrazech, operacích apod., nebo k němu dochází spontánně jako reakce na minimální úraz nebo i bez zjevné příčiny. Spontánní krvácení se většinou projevuje u těžkých forem a obvykle probíhá uvnitř těla. Nejčastěji pacient krvácí do kloubů, někdy také do svalů, trávicího traktu nebo do měkkých tkání v okolí dýchacích cest. Spontánní krvácení do kloubu se musí okamžitě léčit. Je totiž pravděpodobné, že nastane znovu. Každé krvácení kloub poškozuje, vyvolává zánět a zvyšuje náchylnost k dalšímu krvácení. Opakovaná krvácení pak vedou k nevratným změnám a trvale snížené pohyblivosti. Mezi další projevy patří chudokrevnost, poškození nervů způsobené krvácením do svalů v místech, kudy nervy procházejí, dále modřiny, krvácení z nosu, krev v moči nebo ve stolici.₁

Léčba je nákladná, ale účinná

V současné době neexistuje žádný lék, který by dokázal hemofilii zcela vyléčit. Nicméně dnešní moderní léčba dokáže pacientům zajistit plnohodnotný život. Jejím základem je dodávání chybějícího srážlivého faktoru3 formou opakovaných nitrožilních injekcí, které brání vážným a spontánním krvácením.₅ Nejefektivnější léčbu poskytují specializovaná hemofilická centra.₄ Je sice finančně náročná, ale zato velmi účinná. Díky ní hemofilici nemusí předčasně odcházet do invalidního důchodu, respektive se vyhnou závažným zdravotním i pracovním omezením.₅

Zdroje:

1. https://www.hemofilie.cz/novinky/hemofilie-v-ceske-republice-977
2. http://www.prolekare.cz/hemofilie-novinky/naklady-na-lecbu-hemofilie-v-cr-5878
3. https://www.hemofilie.cz/novinky/lecba-hemofilie-je-v-ceske-republice-velmi-bezpecna-439
4. https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2012/11/08.pdf
5. https://www.tribune.cz/clanek/15540

ZP MV ČR působí na českém trhu již šestadvacátým rokem a je druhou největší zdravotní pojišťovnou v zemi. Má smlouvy se všemi nejvýznamnějšími zdravotnickými zařízeními kdekoliv na území ČR. V současnosti má více než 1,3 milionu klientů. Je držitelkou ocenění Zdravotní pojišťovna roku 2015 a 2016 a mezinárodního titulu Czech Superbrands 2017 a 2018.

Objev českých a britských vědců může znamenat průlom v…

Praha, 9.4.2018 (VFN)

Českým lékařům z Oční kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK se ve spolupráci s britskými kolegy z Moorfields Eye Hospital a UCL Institute of Ophthalmology podařilo odhalit nová fakta, která mohou znamenat výrazný posun v léčbě Fuchsovy endotelové dystrofie rohovky. O úspěchu špičkového mezinárodního výzkumu informuje odborný článek v časopise The American Journal of Human Genetics.

Fuchsova dystrofie rohovky je relativně časté onemocnění, jehož incidence se zvyšuje s věkem. Odhaduje se, že nad 40 let vykazují až 4 % obyvatel známky této choroby, které ale ve většině případů nevedou k významnějším obtížím. „U menší části pacientů vzniká otok rohovky projevující se zhoršeným viděním, v pokročilých případech i jako bolestivá bulózní keratopatie,“ říká MUDr. Pavlína Skalická, vedoucí Rohovkové ambulance Oční kliniky VFN a 1. LF UK. Fuchsova dystrofie rohovky představuje v současné době nejčastější příčinu transplantace rohovky, kterou podstoupí každý rok v České republice přibližně 500 pacientů.

Práce publikovaná v dubnovém čísle vysoce impaktovaného časopisu The American Journal of Human Genetics napomohla objasnit mechanizmus spojený se vznikem Fuchsovy endotelové dystrofie rohovky a nastínila nové možnosti její léčby spočívající v aplikaci antisence (protisměrných) oligonukleotidů. Studie se zúčastnilo celkem 450 pacientů s Fuchsovou dystrofií rohovky, z toho 132 bylo z České republiky.

„Zjistili jsme, že přítomnost expanze tripletové repetice v intronu genu TCF4 zvyšuje riziko vzniku onemocnění více než 76násobně. Hledání nových metod léčby bez nutnosti transplantace rohovky je důležité vzhledem ke stárnutí populace a globálnímu nedostatku dárcovské tkáně,“ vysvětluje doc. MUDr. Petra Lišková, MD, Ph.D., z Oční kliniky VFN a 1. LF UK.

„S potěšením pozoruji spolupráci našich lékařů s lékaři z Moorfields Eye Hospital a vědci z UCL Institute of Ophthalmology ve Velké Británii. Vědecká činnost má na Oční klinice VFN a 1. LF UK dlouholetou tradici. Publikovaná práce dokazuje, že jsme rovnocennými partnery i pro nejlepší světová pracoviště,“ komentuje přednostka kliniky prof. MUDr. Jarmila Heissigerová, Ph.D., MBA.

O Všeobecné fakultní nemocnici v Praze

www.vfn.cz

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) představuje významné zdravotnické zařízení, patřící mezi největší nemocnice v ČR. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze poskytuje základní, specializovanou a zvláště specializovanou léčebnou, ošetřovatelskou, ambulantní a diagnostickou péči dětem i dospělým ve všech základních oborech. Zajišťuje také komplexní lékárenskou péči, včetně technologicky náročných příprav cytostatik nebo sterilních léčivých přípravků.

Kromě poskytování zdravotní péče je VFN hlavní výukovou základnou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a současně jedním z nejvýznamnějších vědeckých pracovišť v oblasti léčebných a diagnostických metod v České republice. Nemocnice má nejdelší tradici akademické medicíny v ČR a od svého založení do současnosti je největším výzkumným medicínským pracovištěm v ČR.

O 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze

www.lf1.cuni.cz

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (1. LF UK) je v současnosti nejstarší lékařská fakulta ve střední Evropě a největší z českých lékařských fakult. Jejími základními studijními programy jsou všeobecné lékařství a zubní lékařství. Kromě toho 1. LF UK nabízí studium dalších zdravotnických oborů, specializační a celoživotní vzdělávání a řadu doktorských programů. Každoročně absolvuje 1. LF UK více než 300 nových lékařů, v letošním akademickém roce zde studuje 4426 pregraduálních a 934 postgraduálních studentů.

1. LF UK je zároveň nejproduktivnější institucí v biomedicínském výzkumu – svědčí o tom jak počty a kvalita publikací, tak i řešených grantových projektů. Vědecká práce, pregraduální a postgraduální výuka probíhá na 75 teoretických ústavech a klinických pracovištích společných se Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze, Fakultní nemocnicí v Motole, Ústřední vojenskou nemocnicí, Thomayerovou nemocnicí, Nemocnicí Na Bulovce, ale i v dalších mezioborových centrech včetně řady celostátních.

Plzeňská nemocnice zavádí novou diagnostiku prostaty

Plzeň 8. dubna (ČTK) – Plzeňská fakultní nemocnice zavádí s podporou státu unikátní způsob diagnostiky nádorových onemocnění prostaty. Vychází z podávání nového radiofarmaka, které se váže přímo na nádorové tkáně; lépe zobrazuje nádor i metastázy. Jeho výhodou je to, že se může připravovat podle potřeby v laboratoři kliniky zobrazovacích metod, řekl ČTK její primář Jiří Ferda.

Výzkumná klinická studie je hrazena z institucionální podpory výzkumu Fakultní nemocnice Plzeň, kterou poskytuje ministerstvo zdravotnictví. Karcinom prostaty se zobrazuje pomocí látky, která se váže na nádorovou tkáň a je označena radioaktivním izotopem galia 68. „Látkou je peptid, který se váže na prostatický povrchový membránový antigen, který je zmnožen na buněčné membráně prostatického karcinomu,“ uvedl primář.

Metoda podle něj výrazně zpřesňuje stanovení rakoviny prostaty před zahájením onkologické léčby a pomáhá hlavně hodnocení rozsahu onemocnění v jeho průběhu. „Výhodou radiofarmaka je, že se může připravovat podle potřeby na místě v radiofarmaceutické laboratoři kliniky zobrazovacích metod, neboť zdrojem radionuklidu je speciální zařízení, germanium-galiový generátor,“ uvedl Ferda. Klinika vyšetřila už tři desítky mužů, kteří museli podepsat souhlas se zapojením do studie; limit je 200 pacientů. Jedno vyšetření stojí asi 25.000 Kč.

Metoda je vhodná pro muže, u nichž je podezření, že mají nádor prostaty nebo už ho mají zjištěný a lékaři rozhodují o léčebném postupu, tedy o chemoterapii, ozařování nebo biologické léčbě. Metodu hodně experimentálně využívají německé univerzitní kliniky, například mnichovská, celkem zhruba 100 pracovišť na světě. Cílem studie je povolení této léčby v EU a její hrazení ze zdravotního pojištění. Kvůli karcinomu prostaty loni plzeňská klinika vyšetřila zhruba 1100 pacientů.

Václav Prokš snm

Plasy koupily centrálu místní Jednoty a postaví tam lékařský…

Plasy (Plzeňsko) 8. dubna (ČTK) – Plasy koupily centrálu místní Jednoty a postaví tam za zhruba 50 milionů korun lékařský dům. Vznikne v něm 12 až 14 ordinací základních lékařských oborů, rentgen, lékárna a laboratoř, řekl ČTK starosta Zdeněk Hanzlíček. Do města s 2760 obyvateli, kde za čtyři roky přibylo 100 lidí, jezdí stále více turistů hlavně do kláštera, centra stavitelství, na golf, do zoo a pivovaru, na přírodní koupaliště a na kola a výlety do krásné přírody.

„Chceme lékaře soustředit a navíc sem ještě nějaké profese dostat, zatím je to v jednání. Musí tu být základní ambulantní péče,“ řekl starosta. Tedy dětské, chirurgie, interna, praktičtí lékaři, zubní, plicní, urologie, kardiologie a neurologie.

Lékařský dům má podpořit zájem lidí o bydlení v Plasích. „A hlavně, aby sem jezdili obyvatelé širokého okolí, protože severní Plzeňsko je jediný okres v republice, kde není zdravotnické zařízení tohoto formátu, tedy ani nemocnice, ani poliklinika,“ uvedl Hanzlíček.

Budovu v centru ve směru na Babinu proti staré čerpací stanici koupilo město předloni za 12 milionů Kč od Jednoty Plasy, která tam měla ředitelství; Jednota se přemístila do obchodního domu Severka. Prostory budovy bude město lékařům pronajímat.

„Teď dokončujeme prováděcí projekt a rozpočet. Náklady předpokládáme kolem 50 milionů,“ uvedl starosta. Město chce začít se stavbou letos na podzim, lékařský dům chce otevřít v polovině příštího roku. „Bude to financované ve spolupráci s krajským úřadem,“ dodal.

Plasy dále za zhruba stejnou sumu přestavují bývalé kino na multifunkční zařízení s velkým společenským sálem, salonky, restaurací a digitálním kinem. Dále město letos připravuje za 18 milionů kanalizace v ulicích Hutní a Potoční, na něž bude žádat o dotace. Každý rok dává tři miliony korun do oprav místních komunikací.

Plasy mají základní rozpočet kolem 55 milionů korun, ale s dotacemi, v nichž byly v posledních letech úspěšné, je to 80 až 100 milionů korun. „Na rozvoj jde v posledních letech až 50 milionů Kč a na městě je to vidět,“ uvedl starosta. Plasy mají výbornou dopravní obslužnost, do Plzně dojedou lidé za necelou půl hodinu, jsou tam zdravotní zařízení i nákupní centrum, mateřské, základní i střední školy.

Václav Prokš snm

Záhadná ketóza. Skutečně pomáhá hubnout a neohrozí zdraví?

Praha, 8.4.2018 (Guideline)

Už jste o ní určitě také slyšeli. Ketogenní nebo ketonová dieta je totiž mezi dietami pojem, a to zcela oprávněně. Kromě toho, že ji propaguje řada celebrit, skutečně zaručí poměrně rychlé hubnutí i obézním lidem a odborníci se z větší části shodují, že tělu škodí minimálně. Nicméně i ketodieta má své limity, pojďme si tedy shrnout, o čem že je vlastně řeč a na co byste si měli dát pozor, pokud se rozhodnete ji vyzkoušet.

Název ketodieta se odvozuje od ketózy, což je pouze jiné označení pro spalování tuků, při němž organismus vyrábí energii z vlastních zdrojů. Jednoduše řečeno – jakmile tělo spotřebuje zásobu sacharidů, začne spalovat zásoby tukové. Tělní tuk se pak štěpí na malé částečky mastných kyselin zvané ketony. Ty se následně pohybují po těle a dodávají energii tkáním. Slabá ketóza tělu neškodí, naopak – zajistí tělu potřebnou energii štěpením tuků a chrání svalová vlákna a vitální orgány v těle.

Jak vypadá ketodietní režim?

Dostat organismus do stavu ketózy znamená zvýšit konzumaci potravin obsahujících kvalitní bílkoviny a zároveň omezit příjem sacharidů a tuků na nezbytné minimum. Základem ketodietního jídelníčku je tedy maso, ryby, mléčné výrobky, vejce a zelenina. Jakékoli obilné výrobky, pečivo, přílohy, natož sladkosti jsou při dodržování ketodiety zapovězeny.

Ketodietu radí odborníci rozdělit na čtyři fáze. V prvních dvou fázích dochází zpravidla k největšímu váhovému úbytku. Vzhledem k radikální změně stravování nabízejí výživoví poradci možnost zakoupit si syntetické preparáty, které pokryjí veškerou doporučenou denní potřebu živin. Tato varianta je výhodná v tom, že vám na začátku ulehčí rozhodování, co vlastně můžete jíst. Třetí fáze diety by měla vést ke stabilizaci nového stravovacího režimu a čtvrtá pak k osvojení si nových dietních návyků a prevenci jo-jo efektu.

„Hubnutí ale samozřejmě není jen o jídle. Je potřeba si jednoho dne říci, že je načase změnit celý životní styl. Je to o odhodlání vstoupit do jiného světa, vykročit z komfortní zóny, upravit svůj režim a uvědomit si, že dosavadní styl života a stravování nebyl správný,“ radí profesor MUDr. Vladimír Teplan, DrSc., odborný garant výživového programu Cambridge Weight Plan. „Nadváhu nebo obezitu totiž způsobuje především dlouhodobý vyšší příjem energie, než je její výdej. Pro hubnutí by se poměr příjmu a výdeje energie měl zcela obrátit, je tedy nutné ubrat na jídle a přidat na výkonu,” doplňuje profesor Teplan.

Výhody a rizika ketodiety

Nespornou výhodou ketodiety je, že během ní nepociťujete hlad ani chutě na sladké, tudíž jste i méně nervózní, a většina lidí tak dietu zdárně dokončí. Je to dáno tím, že jíte potraviny bohaté na bílkoviny a zeleninu, které společně udržují tělo v režimu stálého nasycení. Některým lidem dokonce tělem produkované ketony navozují pocit dobré nálady až euforie. Během ketózy dochází k redukci nejen podkožního, ale také útrobního neboli viscerálního tuku, zároveň se snižuje i hladina cholesterolu v krvi, ale svalová tkáň zůstává zachovaná.

Na druhou stranu se musíte připravit i na to (ostatně jako při každé jiné dietě), že se zpočátku můžete cítit unavení až vyčerpaní, může se u vás projevit bolest hlavy či migréna. Vedlejším účinkem ketogenní diety bývá také zácpa. I když konzumujete dostatečné množství zeleniny, vlákninu získávanou běžně z obilovin, luštěnin a příloh vám nenahradí. Ketonová dieta je odborníky doporučována spíše k redukci vysoké hmotnosti, protože na začátku skutečně zajistí velký váhový úbytek v poměrně krátkém čase. Finální fáze, tedy přechod na běžné stravování, ale může skončit nepříjemným jo-jo efektem. Pokud se tedy pro tuto dietu rozhodnete, nechte se vést zkušeným odborníkem, ať už to bude lékař nebo certifikovaný výživový poradce.

Ketodieta není pro všechny

Vzhledem k tomu, že ketodietní strava není stoprocentně vyvážená a organismus je vystaven nedostatku glukózy, která je důležitá pro správnou činnost mozku, srdce, svalů i dalších tkání, není vhodná úplně pro každého. Chcete-li s ketodietou začít, vždy se poraďte o svém aktuálním zdravotním stavu s odborníkem. Ketodietnímu režimu by se určitě měli vyhnout těhotné a kojící ženy, diabetici, lidé trpící onemocněním jater či ledvin a také lidé užívající antidepresiva.

Písecká nemocnice zahájila výzkum pádů starších pacientů

Písek 7. dubna (ČTK) – Písecká nemocnice ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou zahájila výzkum, který má vést ke snížení pádů starších hospitalizovaných pacientů. Senioři při rekonvalescenci často vzhledem ke svému stavu utrpí i ve zdravotním zařízení úrazy. Výzkum potrvá několik měsíců a zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity zapůjčila nemocnicím několik pomůcek, které mají snížit počet úrazů po pádech. ČTK to řekl ředitel písecké nemocnice Jiří Holan.

„Pomůcky jsou určeny čtyřem oddělením, kde jsou hospitalizováni pacienti starší pětašedesáti let, konkrétně oddělení následné péče, anesteziologicko-resuscitačnímu oddělení, interně a chirurgii. Půjčeny je budeme mít do konce tohoto roku, kdy se bude zkoumat, jak minimalizovaly pády pacientů,“ uvedla hlavní sestra písecké nemocnice Květoslava Slabáková. Pomůcky jsou například různá chodítka, polohovací polštáře, různá madla, sprchové židle i vozíky.

Pády seniorů v nemocnicích jsou časté. Prodlužují dobu rekonvalescence nebo komplikují původní zranění. „Přestože jim nelze zcela zabránit, určitými kroky a zásahy lze jejich počet i závažnost důsledků snížit. Počet pádů i zranění může být snížen pomocí efektivního preventivního programu redukce pádů. Analýzou rizikových faktorů k tomu má přispět i tento výzkum,“ uvedla děkanka zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity Valérie Tóthová.

rek sd

Le Figaro: Časné vstávání nesvědčí organismu

Paříž 7. dubna (ČTK/Le Figaro) – Pokud využijete víkendu a jdete spát o hodně později než obvykle, pak to nesvědčí vašemu organismu, i když si ráno přispíte. Alespoň to tvrdí autoři americké studie zkoumající změny rytmu mezi pracovním týdnem a víkendem, píše francouzský list Le Figaro. Tato změna se projeví nepříznivým stavem hladiny inzulinu, hormonu, který snižuje hladinu cukru v krvi, a zvýšením hladiny triglyceridů v krvi, ale také zvýšeným rizikem obezity. Ve skutečnosti je pravděpodobné, že škodí časné vstávání v pracovním týdnu, nikoli víkendové vyspávání. Zvláště u jednotlivců, kteří chodí raději pozdě spát.

Nutnost brzy vstávat do práce u osob, které jsou večer dlouho vzhůru, vede k narušení přirozeného biologického rytmu. Jde o skutečnou pásmovou nemoc, která postihuje dvě třetiny populace, tvrdí profesor Till Roenneberg z Ústavu klinické psychologie při mnichovské Univerzitě Ludvíka Maxmiliána, který tento termín vymyslel. Je to jako kdybychom každý víkend změnili časové pásmo!

Vědce už dlouho zajímá, zda se dopad „sociální pásmové nemoci“ na organismus podobá tomu, když v noci málo nebo špatně spíme. Je totiž známo, že tento typ narušení zvyšuje riziko metabolické nerovnováhy a obezity, zvyšuje krevní tlak a vede k depresím.

„Laboratorní studie na lidech ukázaly, že když se zredukuje spánek, například na čtyři hodiny v noci, objevuje se intolerance glukózy, kdy se narušuje vstřebávání cukrů, jakož i neodolatelná chuť na tučné a sladké potraviny,“ vysvětluje Clifford Saper, profesor neurologie na Harvardově univerzitě ve Spojených státech.

Avšak studie na zvířatech rovněž ukázaly, že narušení obvyklého rytmu vstávání a usínání, bez omezení délky spánku, může mít stejně nepříznivý vliv na metabolismus. Vzniká tedy otázka, jaký vliv má změna rytmu na člověka.

Lékařka Patricia Wongová a její kolegové z lékařské fakulty v Pittsburgu v Pennsylvánii studovali po dobu jednoho týdne spánkový rytmus 447 osob ve věku od třiceti do čtyřiapadesáti let, které měly běžnou pracovní dobu. Tito lidí o víkendu pozdě vstávali a chodili pozdě spát.

Ať už využili sobotního večera k posezení s přáteli nebo si jen na ráno nenařídili budíka, výsledek byl stejný: 85 procent lidí se o víkendu budilo později než v týdnu, v průměru o 44 minut.

Pokusné osoby pak byly podrobeny sérii krevních testů, aby se ověřil dopad změny rytmu na jejich metabolismus. Ukázalo se, že pásmová nemoc má na organismus katastrofální vliv.

„Je to velmi zajímavá studie,“ říká profesor Saper. „Jde o ojedinělý výzkum na člověku v jeho přirozeném prostředí. Ukazuje, že ti, kdo se musejí nejvíce přizpůsobit pracovní době, jsou náchylní k poklesu hladiny ´hodného´ cholesterolu, ke zvýšení hladiny inzulinu a triglyceridů, jakož i ke zvýšení hmotnosti a obvodu pasu,“ dodává.

pel ank

V Olomouci je výstava snímků dívek s Rettovým syndromem

Olomouc 6. dubna (ČTK) – V Olomouci je výstava tří desítek černobílých fotografií zachycujích dívky se vzácným Rettovým syndromem. Fotky jsou k vidění v olomouckém dárcovském centru sanaplasma. Návštěvníkům snímky ukážou, jaký je svět dětí s tímto vzácným onemocněním a jak je vnímá jejich okolí. Výstava byla otevřena v úterý a potrvá 14 dní. Poté se přesune do dalších měst v České republice, kde se centra sanaplasmy nacházejí.

Výstavu zorganizovali zástupci spolku Rett Community a nadace sanafriends. „Vznikla především proto, abychom u široké veřejnosti podnítili zájem o to, co je Rettův syndrom a jaké vlastně doopravdy jsou ženy a dívky s tímto vzácným onemocněním. Také chceme dárcům plazmy ukázat, na co vlastně každým svým odběrem přispívají, protože z každého jejich odběru v sanaplasmě jde určitá částka nadaci sanafriends, která poté podporuje neziskové organizace, jako je například Rett Community,“ uvedla předsedkyně spolku Lenka Kohoutková.

Rettův syndrom je vrozené neurologické onemocnění vázané na X chromozom. Postihuje především dívky, u kterých způsobuje těžké kombinované postižení. Jedno nemocné dítě připadá na 10.000 až 15.000 zdravě narozených. Onemocnění bylo popsáno rakouským lékařem Andreasem Rettem v roce 1966. Rettův syndrom má několik stádií, u každé z dívek se projevuje velmi individuálně. Příznaky mohou být různé a projevovat se mohou v různém časovém období. I proto je diagnostika nemoci velmi složitá. Dosud neexistuje účinná léčba, která by onemocnění uměla zastavit či vyléčit. Dostupná je pouze léčba jednotlivých symptomů onemocnění.

Vystavené snímky pořídila fotografka Jiřina Šmídová, která se o prázdninách zúčastnila týdenního odlehčovacího pobytu pro rodiny s dětmi. Expozici tvoří 28 fotografií, nafocených je 14 dívek s touto nemocí. Jedna fotka je vždy detailní a portrétní, druhá zobrazuje kontakt dívky s někým blízkým, ať už s rodičem, asistentkou či sourozencem. Rodiče k fotografiím vždy připojili krátkou charakteristiku svých dcer.

ftv hj

La Repubblica: Sezení škodí podobně jako kouření

Řím 6. dubna (ČTK/La Repubblica) – Jsou židle a křesla jako cigarety? Zdá se totiž, že sezení je novým nepřítelem zdraví číslo jedna, když se kouření nyní stalo nepřijatelným ze společenského hlediska a je pomalu na ústupu. Alespoň to vyplývá z četných studií, které byly realizovány v posledních letech a které naznačují, jak je škodlivé sedět několik hodin denně, ačkoli to je často v zaměstnání nezbytné. Píše o tom italský deník La Repubblica.

Dlouhodobé sezení je spojeno s větší náchylností k srdečním a cévním chorobám, k cukrovce, k rakovině tlustého střeva, ke slábnutí svalů a kostí, k bolestem páteře, ke křečovým žilám, a dokonce i ke zhoršení funkce mozku.

Autoři brazilského výzkumu z roku 2016, který zveřejnil American Journal of Preventive Medicine, dospěli k závěru, že sezení delší než tři hodiny denně zvyšuje o 3,8 procenta riziko úmrtí a zkracuje délku života o zhruba tři měsíce.

A jestliže hrozba kratšího života plného nemocí nestačí, abychom se postavili na nohy, přichází další varování před židlí a křeslem od profesora Franciska Lópeze-Jiméneze z Kliniky Mayo v americkém Rochesteru.

Vědec analyzoval údaje získané ze 46 studií o spotřebě kalorií při různých každodenních aktivitách, které byly realizovány na vzorku 1186 pokusných osob, ze 60 procent mužů, v průměrném věku třiatřiceti let a s průměrnou váhou 65 kilogramů.

Výsledky těchto studií ukazují, že každou minutu, kdy sedíme, spotřebováváme o 0,15 kilokalorie (u žen o 0,1 a u mužů o 0,19 kilokalorie) méně, než kdybychom jen stáli na nohou.

Průměrný Evropan prosedí denně nejméně sedm hodin. Kdyby se tento čas snížil na hodinu, každý z nás by denně spotřeboval o 54 kilokalorií více, to je například deset dekagramů jablka nebo tři dekagramy špaget. Může se to zdát málo, ale za rok to znamená váhový úbytek o dva a půl kilogramu, a to bez diety a bez cvičení.

Spotřebu energie rovněž zvyšuje to, když se projdeme po místnosti. Ale i stání na jednom místě znamená zvýšenou spotřebu energie, protože to vyžaduje svalovou námahu, které jsme si jen málo vědomi. Tělo musí stále vyrovnávat postoj a tím se uvádějí v činnost svaly nohou a trupu.

„Tato neustálá svalová aktivita při stání nejen vede ke spalování kalorií, ale je také spojena s menším rizikem infarktu, mrtvice a cukrovky. Je však třeba říci, že dlouhodobější stání není pro všechny: například lidé s náchylností ke křečovým žilám by se mu měli vyhnout,“ říká Francisco López-Jiménez.

pel lcm