Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Zpravodaj

Austrálie odrazuje od nošení podomácku vyrobených roušek

  • 24 dubna, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Canberra 24. dubna (ČTK) – Australský hlavní lékař Brendan Murphy se vyslovil proti běžnému nošení podomácku vyrobených roušek ve snaze bránit šíření koronaviru. Na dnešní tiskové konferenci po boku premiéra Scotta Morrisona totiž upozornil, že takové roušky často nejsou příliš kvalitní.

“Říkáme ještě jednou, že je nedoporučujeme. Máme velmi nízký počet případů a tyto roušky se často nevyznačují příliš dobrou kvalitou,” citovala Murphyho agentura DPA.

Murphy tak v debatě o nemedicínských rouškách zopakoval častý argument. Podle něj jen poskytují falešný pocit bezpečí, což vede k tomu, že lidé nedodržují požadované odstupy. Všeobecné nošení roušek proto úřady nedoporučují. “To jsme v průběhu pandemie říkali opakovaně,” dodal Murphy.

V Austrálii bylo dosud zaznamenáno zhruba 6670 případů nákazy koronavirem Sars-CoV-2, který může vyvolat plicní onemocnění covid-19. Podobně jako například Novému Zélandu se Austrálii dosud dařilo počet nakažených držet na poměrně nízké úrovni.

Australský premiér Morrison byl dnes jedním ze sedmi účastníků videokonference šéfů vlád zemí, které se považují za úspěšné v boji s koronavirovou pandemií. Videokonference, kterou svolal rakouský kancléř Sebastian Kurz, se účastnil i český ministerský předseda Andrej Babiš. Podle něj premiéři mimo jiné probrali, jaká opatření jsou nyní v boji s virem nejúčinnější.

Česká republika je v Evropě průkopníkem nošení roušek. Češi mají mimo domov povinně zakrytá ústa a nos od 19. března. Později nošení látkových roušek nebo šátků zavedly i další země. Například německé spolkové země ho zavádí v prostředcích veřejné dopravy nebo obchodech.

zdp jd

Zpravodaj

Vláda schválila žádost o prodloužení nouzového stavu

  • 24 dubna, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 24. dubna (ČTK) – Vláda dnes schválila materiál ministerstva zdravotnictví, na základě kterého požádá Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu. Na dotaz ČTK to uvedl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Ve čtvrtek vládní představitelé uvedli, že chtějí prodloužení nouzového stavu do 25. května, aby bylo možné zachovat restriktivní opatření přijatá kvůli epidemii koronaviru. Nyní platí nouzový stav do 30. dubna.

Premiér Andrej Babiš (ANO) tento týden uvedl, že si další pokračování nouzového stavu nepřeje, naopak Hamáček apeloval na jeho zachování. Poté, co ve čtvrtek Městský soud v Praze zrušil mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví jako nezákonná a uvedl, že je vláda měla přijmout podle krizového zákona, se kabinet shodl na tom, že o prodloužení nouzového stavu požádá. Pro dnešní jednání vlády ministerstvo zdravotnictví připravilo materiál, na jehož základě kabinet žádost do Sněmovny předloží.

Podle Babiše o prodloužení nouzového stavu dnes vláda nedebatovala, protože věc za ministry rozhodl soud. “Už jsem podepsal žádost na Sněmovnu, aby projednala naši žádost o prodloužení nouzového stavu do 25. května,” řekl na tiskové konferenci po jednání vlády. K 25. květnu by se měla uvolnit poslední restriktivní opatření, která vláda kvůli koronaviru přijala.

“Všem našim občanům děkuji, že jsou nejen kreativní a solidární, ale i zodpovědní. Díky vám můžeme rychle rozvolňovat (restriktivní) opatření,” řekl Babiš. Česko podle něj prozatím epidemii zvládlo, a to včetně rizikového období Velikonoc.

Nouzový stav v Česku platí od 12. března, Sněmovna ho už jednou prodloužila do konce dubna. Pro další prodloužení nouzového stavu je opět nutný souhlas Sněmovny. Předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) dnes řekl, že by poslanci mohli o vládní žádosti rozhodovat na mimořádné schůzi 28. dubna.

Podle vlády je třeba nouzový stav zachovat, aby bylo možné restriktivní opatření uvolňovat postupně. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) ve čtvrtek vyjádřil obavy, že náhlým ukončením všech restrikcí ke konci dubna by se mohla skokově zhoršit dosud dobrá epidemiologická situace ohledně koronaviru.

str rot

Zpravodaj

V Česku začíná testování lidí na protilátky proti koronaviru

  • 23 dubna, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 23. dubna (ČTK) – V Česku dnes začíná testování vzorku populace na protilátky proti koronaviru. Otestováno bude až 27.000 lidí z Prahy, Brna a okolí, Litoměřic, Olomouce a okolí, Litovle a Uničova. Studie založená na testování má ukázat, jaký podíl obyvatel různých regionů už má proti koronaviru protilátky a získal případně imunitu. Výsledky by mohly být na začátku května. Měly by naznačit, jak by se nemoc covid-19 způsobovaná koronavirem mohla v zemi dál šířit. Posloužit mají i jako podklad pro rozhodování o opatřeních ke zmírnění dopadů choroby.

Ministerstvo zdravotnictví a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) na webu studie zvou k testování ve zmíněných oblastech dobrovolníky. Do studie se mohou zapojit zájemci od 18 do 89 let bez příznaků covid-19. Týká se to i cizinců, kteří v Česku trvale, či přechodně žijí. Účastnit se nemohou lidé, kteří už měli pozitivní test na koronavirus. Děti od osmi do 18 let budou experti testovat jen v Praze a Brně. Český statistický úřad zve na testy také vybrané osoby.

Experti vybrali pro testování místa s odlišnou situací. Zatímco v Brně na 100.000 obyvatel připadají asi čtyři desítky nakažených, v Praze 123, v Olomouci 161, v Litoměřicích 400 a v Uničově a Litovli 665. V Litoměřicích se choroba rozšířila v domově pro seniory, onemocněly desítky klientů a pracovníků. Uničov a Litovel byly kvůli vysokému počtu infikovaných uzavřeny na dva týdny v karanténě.

ver mha

Zpravodaj

Strakonická Moira dodává prádlo do ochranných obleků záchranářů

  • 23 dubna, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Strakonice 23. dubna (ČTK) – Strakonická textilní firma Moira, která šije funkční prádlo, dodala poslední týdny tisíce kusů souprav oblečení zdravotníkům, kteří používají ochranné obleky. Vyrábí je ve dvou verzích, buď funkční prádlo odvádějící vlhkost s antibakteriální úpravou s ionty stříbra, nebo soupravy ze stoprocentní merino vlny. Moira vyrobila také už desetitisíce roušek. Některé zakázky budou i pro ozbrojené složky. Kvůli koronavirovým omezením má firma meziročně za duben o dvě třetiny nižší obrat. ČTK to řekla výkonná ředitelka firmy Marcela Vlčková.

Loni měla Moira tržby 97,3 milionu korun, meziročně podobné. Podle předběžných výsledků čeká zisk po zdanění 9,5 milionu Kč. V roce 2018 byl tento zisk 3,8 milionu, jak vyplývá z účetní závěrky.

“Ochranný overal by měl být částečně prodyšný, ale nemůže být dobře prodyšný, tak se pak záchranáři koupou ve vlastním potu. Obě naše varianty odvedou přebytečnou vlhkost, navíc snižují i riziko ekzémů či odřenin kůže, což se v neprodyšném overalu kvůli mokré pokožce pravidelně děje. Zájem je obrovský,” řekla k prádlu do ochranných obleků Vlčková.

Firma ho už dodala liberecké zdravotnické záchranné službě, jedná s dalšími. V Liberci je bude mít všech asi 360 záchranářů, kteří slouží na výjezdech. Jde o triko a podvlíkačky z merina. “Moiru máme otestovanou, jsme s ní spokojeni. Rozhodl materiál, který splňuje kritéria pod ty obleky, ať je to ochrana, možnost praní, především ten materiál,” řekl dnes ČTK mluvčí libereckých záchranářů Michael Georgiev.

Roušky Moira z části dodala zdarma nemocnicím i jiným institucím. Vyrábí je z jemné pleteniny a prodává přes e-shop. Nyní tvoří roušky 50 procent produkce, zájem o ně trvá. “Vyrábějí se s mizivými maržemi, spíš jsme platili přesčasy, abychom jich vyrobili co nejvíc. Naši zaměstnanci jsou úžasní: když se celý národ bál jezdit MHD, naši lidé tady pracovali mnohem víc, než je obvyklé,” řekla Vlčková. Firma dokončila i jarní kolekci.

Moira musela kvůli vládním omezením zavřít všech 34 prodejen, v nichž nakupuje většina zákazníků. Narostly sice prodeje přes e-shop, ale i tak je firma za duben na třetině obratu proti normálu. Prodavači jsou doma za 100 procent platu. V prodejnách přijme Moira hygienická opatření, každý vyzkoušený kus dají pracovnice stranou a zařadí zpět do prodeje až po třech dnech. Dalším dopadem pandemie je to, že někteří dodavatelé zdražují, vliv má i kurz eura. Náklady teď Moiře rostou o 15 až 20 procent.

Nejvíce prodává Moira triček, v zimě svetry. Termoprádlo a outdoorové oblečení vyrábí firma z polypropylenu, který se taví při 165 stupních, má patentované pětilaločné vlákno. Firma, jež vznikla roku 1990 a zaměstnává 100 lidí, vyváží asi desetinu produkce. Ve strakonickém areálu zabírajícím 55.000 metrů čtverečních vyrobí Moira ročně stovky tisíc kusů prádla. V posledních letech dělá různé prádlo pro vojáky.

vkc hj

Zpravodaj

Šéf světové asociace lékařů kritizuje povinnost nosit roušky

  • 23 dubna, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Berlín 23. dubna (zpravodaj ČTK) – Šéf Světové lékařské asociace (WMA) Frank Ulrich Montgomery tvrdě kritizoval povinnost nosit roušky nebo jinou formu ochrany nosu a úst ve veřejné dopravě nebo v obchodech, která bude během příštího týdne platit v celém Německu. Listu Rheinische Post řekl, že nošení šál nebo šátků na zakrytí části obličeje považuje za směšné.

Povinnost nosit roušky nebo jinou formu masky jako ochranu v době epidemie způsobené koronavirem jako první v Německu v hromadné dopravě a v obchodech v pondělí zavedlo Sasko, které sousedí s Českem. Všechny ostatní německé spolkové země už buď přijaly obdobné nařízení, nebo s ním počítají. Platit všude bude nejpozději během příštího týdne.

Šéfovi Světové lékařské asociace ale opatření nedává smysl. Zákonná povinnost nosit takovou ochranu je podle něj špatná. “Kdo nosí masku, cítí se bezpečně, ale zapomíná na minimální odstup, který je rozhodující,” míní. V látce, z níž ochrana je, se navíc virus koncentruje, takže se podle něj člověk naopak může rychleji nakazit, třeba když si ji sundává a část s virem se dostane do kontaktu s kůží na obličeji.

Kdo nemá roušku, může v Německu využít i šátek nebo šálu, což je ale podle Montgomeryho směšné. Skutečně účinné masky jsou podle něj stejně určené jen pro lékaře a zaměstnance zdravotnických zařízení.

Sérii rozhodnutí německých spolkových zemí o povinnosti nosit roušky ovlivnil postupně se měnící názor řady jiných německých odborníků, kteří po několika týdnech od propuknutí epidemie dospěli k závěru, že roušky i jiná ochrana nosu a úst smysl mají. Neochrání sice své nositele, ale mohou pomoci ochránit ostatní. Minulý týden proto nošení roušek – zejména v hromadné dopravě a obchodech – “naléhavě” doporučila i kancléřka Angela Merkelová.

mtw lcm

Doporučené články

Na slovíčko o imunitě II – vitamíny

  • 22 dubna, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

V předchozím článku, který vyšel před Velikonocemi, jsme psali o obecném posílení obranyschopnosti organismu. Dnes na toto téma navážeme a zároveň se nebudeme vůbec zabývat koronavirem. Pojďte se s námi lépe seznámit se dvěma vitamíny a dvěma stopovými prvky, se kterými se setkáváte denně v reklamách a na krabičkách od potravinových doplňků.

V mnoha článcích o zdravé výživě se dozvíte, že pro správnou funkci imunitního systému byste měli užívat především vitamín C, selen a zinek a také vitamín A. Ale proč?

Vitamín C

Vitamin C je nezbytný pro správnou funkci našeho metabolismu a tkáňového dýchání. Jeho nedostatek se projevuje menší pevností cévní stěny, především vlásečnic, a sníženou pevností vazivového aparátu zubu. Proto lidem postiženým jeho nedostatkem mohou krvácet dásně, viklat se a kazit se zuby nebo se jim hůře hojí rány. Všechny tyto projevy nedostatku vitamínu C se ve větší míře projevují u kuřáků. Je to z toho důvodu, že organismus kuřáka spotřebuje vitamín C na opravování tkání poškozených toxickými látkami, které kuřák vdechuje při kouření. 

Možná jste slyšeli o nemoci zvané kurděje, která v dávných časech sužovala námořníky na dlouhých cestách. Lidé si totiž nedokáží vitamín C syntetizovat sami a musí jej přijímat v čerstvé potravě nebo potravinových doplňcích. Většina zvířat si ho naopak vyrábí sama. V rostlinné říši je na vitamín C bohatý šípek, rakytník, citrusy (limetka, citrón, pomeranč, grapefruit), brambory, rajčata, papriky, papája, brokolice, černý rybíz, jahody, květák, špenát, kiwi nebo brusinky.

Vitamínem C se nemůžeme předávkovat. Hrozí nám nanejvýš překyselení a tudíž podráždění žaludku, což je samo o sobě nepříjemné. Lidské tělo si vitamín C nedokáže ani ukládat do zásoby, proto jeho konzumace ve vyšší míře stejně nemá smysl. Jeho přebytek se vyloučí ledvinami. Vitamín C se rozkládá působením tepla (např. vařením) a oxidací.

Selen

Selen je stopový prvek nezbytný pro dobrou obranyschopnost organismu a správnou funkci štítné žlázy, růst vlasů, nehtů a vývoj spermií.

Nedostatek selenu v potravě má nepříznivý vliv na kardiovaskulární systém. Zvyšuje tedy riziko infarktu myokardu a cévních onemocnění. U těhotných žen je selen jednou z důležitých látek pro správný vývoj plodu.

Selen je v potravě nejvíce obsažen v ořeších, vnitřnostech a mořských rybách. Na trhu najdete celou řadu potravinových doplňků, které obsahují optimální denní dávku selenu. Je však třeba dát si velký pozor na předávkování. Ve vyšších dávkách může působit toxicky. Předávkování selenem se může projevit poruchami trávení, vypadáváním vlasů, změnami na nehtech a depresemi. Naštěstí se selen se v organismu neukládá do zásoby.

Zinek

Tělo dospělého člověka obsahuje pouze přibližně 2 g zinku. I u tohoto stopového prvku se jeho nedostatek projevuje velmi nepříjemnými zdravotními komplikacemi jako jsou nechtěný úbytek na váze, pomalé hojení ran, zhoršování paměti a smyslové poruchy. 

Mezi hlavní zdroje zinku živočišná strava – játra, tmavé maso, mléko, vaječné žloutky a mořští živočichové (především ústřice). Z rostlinných produktů obsahují nejvíce zinku celozrnné cereálie, fazole, ořechy a dýňová semena, vločky nebo celozrnné produkty. Vegetariáni by měli přijímat zinek v potravinových doplňcích, protože rostlinná strava potřebný příjem zinku nedokáže organismu zajistit.

Vitamin A

Vitamín A vzniká z provitamínu A, především z betakarotenu. Je jedním z vitamínů rozpustných v tucích. To jsou ty čtyři vitamíny, na které si mnoho lidí vzpomene ze školy díky pomůcce ADEK. Vitamín A posiluje a udržuje imunitní reakce a je důležitý antioxidant.

Antioxidanty mají na organismus většinou příznivé účinky, protože chrání buňky a snižují pravděpodobnost vzniku kandiovaskulárních chorob a některých typů rakoviny. Chrání ovšem i buňky rakovinné, a proto by onkologičtí pacienti měli konzultovat jejich případné užívání či neužívání se svým lékařem.

V Česku je vitamín A velmi dobře dostupný, protože se vyskytuje v mléčném tuku, tedy mléce, smetaně nebo v másle, vaječném žloutku, v mase a v játrech. Z rostlinné říše jsou zdroji provitamínu A tradičně citovaná mrkev, pomeranče, brokolice a špenát.   

Nedostatek vitamínu A vede k šerosleposti. Vzhledem k tomu, že toto slovo v jiné souvislosti nejspíš moc často neuslyšíte, tak vás možná hned nenapadne, o jaký zdravotní problém se jedná. Šeroslepí mají problémy s viděním za zhoršených světelných podmínek. V důsledku nedostatku  vitamínu A nefungují správně buňky na sítnici oka.

Vitamínem A je možná se předávkovat. Ukládá se v játrech a může způsobovat celou řadu zdravotních potíží od nevolnosti přes zvýšené krvácení, padání vlasů a bolesti kloubů. Ve všech případech platí, že diagnózu nedostatku či nadbytku vitamínů a stopových prvků může zjistit pouze lékař pomocí krevních testů.

 

 

 

 

Zpravodaj

Koronavirus možná ohrožuje více muže, protože proniká do varlat

  • 22 dubna, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

New York 22. dubna (ČTK) – Důvodem, proč nemoc covid-19 ohrožuje více muže než ženy, je možná to, že koronavirus proniká do varlat, která jsou chráněna před imunitním systémem. S touto hypotézou přišli vědci z USA a Indie, kteří zkoumali rozdíly v době zotavení několika desítek infikovaných pacientů v indické Bombaji. Předběžné výsledky své studie zveřejnili na serveru MedRxiv.

Výzkumný tým zjistil, že mužům trvá v průměru o dva dny déle, než se jejich tělo viru SARS-CoV-2 dokáže zbavit. Virus k napadení buňky využívá jako receptor enzym angiotensin konvertázu (ACE2), který se hojně vyskytuje v plicích, trávicím traktu a v srdci a právě tyto tkáně jsou vůči napadení koronavirem nejzranitelnější. U mužů však existuje pro virus ještě jedno místo, kde se ACE2 nachází, a to jsou varlata. Ve vaječnících se naopak tento enzym nevyskytuje.

Statistiky v mnoha zemích světa ukazují, že zatímco nákaza koronavirem postihuje zhruba stejně muže i ženy, závažné komplikace se vyskytují v mnohem vyšší míře u mužů. Odborníci zatím nedokážou tento jev vysvětlit, hovoří se však o tom, že muži mohou mít závažnější průběh nemoci například kvůli tomu, že se mezi nimi vyskytuje větší množství kuřáků než mezi ženami. Někteří odborníci zmiňují i možný ochranný vliv hormonů.

Hypotéza týkající se dlouhého přežívání koronaviru ve varlatech podle některých odborníků ale bez dalšího zkoumání neobstojí. “Protein ACE2 sice pomáhá viru dostat se do buňky, tomuto procesu napomáhají ale i jiné proteiny,” uvedl britský endokrinolog Rod Mitchell z univerzity v Edinburghu. “Kdyby hypotéza byla pravdivá, tak bychom museli pozorovat klinické příznaky jako například zánět varlat, což se ale dosud ve větší míře neděje,” komentoval studii jeho kolega Paolo Madeddu z univerzity v Bristolu.

Například v Británii umírají na koronavirus muži až dvakrát častěji než ženy.

lep lcm

Zpravodaj

The Guardian: Lidé ve Wu-chanu stále hledají odpovědi

  • 22 dubna, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Wu-chan (Čína) 22. dubna (ČTK/The Guardian) – Začátkem ledna se 65letá Chu Aj-čen doslechla, že v jejím domovském městě Wu-chanu se objevil nový koronavirus. Neměla obavy – oficiální činitelé tvrdili, že není nakažlivý – a tak dál pokračovala v běžném životě a připravovala se na oslavy lunárního Nového roku na konci měsíce, napsal na svém webu britský deník The Guardian.

Těsně před tím, než bylo město uzavřeno do karantény a odříznuto od okolního světa, se u paní Chu objevily symptomy podobné zápalu plic. Po dnech čekání a hledání místa v nemocnici jí udělali test na přítomnost viru. Výsledek byl negativní, ale v té době nebyly testy přesné a u ní se objevily zjevné známky nákazy. Přesto ji šest nemocnic odmítlo léčit.

Chu, která byla celý život zdravá, zůstala deset dní doma. Nebyla schopná jíst ani pít a její zdravotní stav se zhoršoval. Syn se ji nakonec pokusil dostat do nemocnice v jiném okrese, ale zastavila ho policie – město už bylo uzavřené a nesměli ho opustit. Zoufalý syn na policisty křičel: “Copak nejste lidé?!”

Když Chu konečně 8. února hospitalizovali, už měla problém s dýcháním. Lékař nařídil další test, ale bylo příliš pozdě. Krátce ještě nabyla vědomí, požádala syna, aby jí nalil trochu vody, a pak zemřela.

Její syn nyní žaluje městskou správu Wu-chanu – mimo jiné za to, že tajila závažnost koronaviru. Zařadil se tak mezi malou, ale významnou skupinu obyvatel, kteří hledají odpovědi, chtějí získat kompenzaci – nebo jen omluvu od oficiálních činitelů, jimž trvalo několik týdnů, než varovali obyvatele před hrozbou viru, který si v Číně vyžádal nejméně 4000 lidí – většinou ve Wu-chanu.

Další případy zahrnují státního zaměstnance, který žaluje vládu provincie Chu-pej. Matku, jež spustila petici za potrestání úředníků, kteří nechali zemřít její 24letou dceru. A syna, který chvatně dovezl svou matku do nemocnice na předměstí Wu-chanu a podařilo se mu ji dostat na jednotku intenzivní péče. Když jí odjel pro základní potřeby, zazvonil mu telefon – matka v nemocnici zemřela.

“Nic z toho by se nestalo, kdyby nám to řekli. Spousta lidí nemusela zemřít,” řekl jeden z příbuzných, který také podal žalobu. A další dodal: “Chci odpověď. A chci, aby ti, kdo jsou za to zodpovědní, byli potrestáni podle zákona.”

Když se epidemie šířila Čínou a na jejím vrcholu denně přibývaly tisíce nově nakažených, dosáhl hněv veřejnosti úrovně, jakou tu nezažili celá desetiletí. Když v únoru zemřel doktor Li Wen-liang, který se hned v počátcích snažil na novou nákazu upozornit, zvedla se na internetu taková vlna nevole, že s ní nedokázali držet krok ani čínští cenzoři.

O necelé dva měsíce později je toto rozhořčení mnohem méně viditelné. Osudy, jaký potkal paní Chu Aj-čen, nahradily pozitivní příběhy o tom, jak se země spojila, aby porazila virus, jak posílá potřebné dodávky do zbytku světa a odráží zlovolné útoky ze Spojených států a dalších zemí, které Peking viní z propuknutí nákazy.

“Lidé se nechají snadno vést propagandou,” řekl aktivista za lidská práva z provincie Chu-pej. “Jak se epidemie zlepšila a propagandistická mašinérie rozjela naplno, obrátilo se to. A lidi teď říkají, že silné vedení strany je dobrá věc.”

Zatímco se Wu-chan a zbytek země pomalu vrací do normálu, úřady pečlivě sledují ty, kdo by mohli cítit hněv. Padesátiletý Čang Chaj, jehož otec zemřel s nemocí covid-19 v únoru, se na aplikaci WeChat zapojil do skupiny více než stovky lidí, kteří během nákazy koronavirem přišli o příbuzné.

Koncem března jim úřady sdělily, že si mohou v pohřebních službách vyzvednout ostatky svých blízkých. Nesmělo jich jít ale víc než pět pohromadě a musel je doprovázet státní úředník. Později policie zadržela moderátora jejich skupiny na WeChatu – a skupina byla smazána.

dk mka

Zpravodaj

Financial Times: Nemoci covid-19 v Británii podlehlo 41.000 lidí

  • 22 dubna, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Londýn 22. dubna (ČTK) – V Británii s nemocí covid-19 zemřelo již více než 41.000 lidí. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes zveřejnil list Financial Times (FT). Oficiální úterní statistika britského ministerstva zdravotnictví přitom hovoří o 17.337 obětech nemoci z koronaviru. Zatímco vládní statistika ale zahrnuje jen lidi s pozitivními testy na SARS-CoV-2, kteří zemřeli v nemocnicích, analýza zveřejněná britským listem počítá i s oběťmi mimo ně, tedy především v domovech seniorů, pečovatelských domech a domácnostech.

Analýza listu Financial Times je založená na datech, která britský statistický úřad (ONS) zveřejnil v úterý. Podle nich zemřelo v Anglii a Walesu od pátku 3. do pátku 10. dubna celkem o 8000 lidí více, než je v toto období roku běžné. Celkem zemřelo 18.516 osob, tedy nejvíce za posledních více než 20 let. Podobný trend lze podle britských statistiků vysledovat i ve Skotsku a Severním Irsku.

Podle zástupce ONS Nicka Stripea jsou aktuální data bezprecedentní, zvlášť vzhledem k tomu, že počasí bylo v daném týdnu slunečné a teplé. Právě srovnávání celkového počtu úmrtí, ať už měla jakoukoli příčinu, je podle profesora Davida Spiegelhaltera z Cambridgeské univerzity nejspolehlivějším ukazatelem toho, jaký má pandemie v Británii na úmrtnost vliv.

List Financial Times nicméně upozornil, že data statistický úřad dostává zhruba se čtyřdenním zpožděním. List proto využil ve své analýze poslední trendy a na základě matematických propočtů dospěl k názoru, že s nemocí covid-19 zemřelo do 21. dubna celkem 41.102 lidí. Z toho téměř 38.000 jen v Anglii a Walesu, necelých 3000 ve Skotsku a asi 500 v Severním Irsku.

Analýza rovněž naznačuje, že by Británie mohla mít vrchol pandemie již za sebou. Celkový počet úmrtí totiž podle ní od 8. dubna klesá a to i navzdory úternímu oznámení ministerstva zdravotnictví o tom, že nově s nemocí covid-19 v nemocnicích zemřelo 823 lidí.

Podle statistického úřadu ONS po nakažení koronavirem zemřelo v Británii 84 procent lidí v nemocnicích. Téměř celý zbytek pak v domovech pro seniory, pečovatelských domech a hospicích.

Podle profesora Spiegelhaltera z univerzity v Cambridge v úmrtních listech mnoha lidí, kteří zemřeli letos, nestojí jako příčina smrti covid-19, ačkoli koronavirus přímou či nepřímou příčinou byl. Důvodem je i opatrnost a nejistota lékařů tváří v tvář nové nemoci.

Nepřímými oběťmi pandemie jsou pak podle Spiegelhaltera i ti lidé, kteří zemřeli kvůli tomu, že se v době pandemie obávali jít s jinými obtížemi k lékaři. “Nic ale nenaznačuje, že by vedlejší škody – ať už jsou jakkoli velké – byly tak velké, jako ty, které způsobuje covid-19,” dodal Spiegelhalter.

jrm

Zpravodaj

V Británii sílí debata o rouškách, nemocnice se bojí nedostatku

  • 21 dubna, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Londýn 21. dubna (ČTK) – V Británii v posledních dnech sílí debata o tom, zda by si měli lidé jako v jiných zemích včetně Česka zakrývat na veřejnosti ústa a nos. O tomto opatření v boji proti koronaviru budou dnes jednat i vědci z poradního týmu britské vlády, informovala zpravodajská stanice BBC. Ředitelé nemocnic ale varují, že by široké užívání roušek mohlo ohrozit jejich dostupnost pro zdravotníky.

“Potřebujeme jasný důkaz, že nošení roušek bude mít v kombinaci s dalšími opatřeními dostatečně velký přínos, abychom mohli zrušit celostátní karanténu,” uvedl zástupce státního zdravotnického systému NHS Chris Hopson. Podle něj by totiž mohlo nařízení o zakrývání úst a nosu na veřejnosti ohrozit zásoby ústenek pro zdravotníky, jejichž ochrana je v boji proti koronaviru “klíčová”.

Povinnost nosit roušky, šály či šátky platí v Česku už od 19. března. Podobné opatření zavedli také na Slovensku, v Polsku, v Turecku či v Izraeli. V určitých případech je zakrytí nosu a úst povinné také ve Slovinsku či v Rakousku. Německo minulý týden občanům “naléhavě” doporučilo nošení roušek, některé spolkové země, například Bavorsko či Sasko, se ale rozhodly jít přímo cestou nařízení.

O tom, jaké dají o rouškách britské vládě doporučení, budou dnes jednat vědci z jejího poradního týmu. Podle Chrise Hopsona z NHS se ale musí vláda při konečném rozhodnutí, které by mohlo padnout ještě tento týden, řídit především potřebami britského zdravotnictví.

Skupina více než stovky britských lékařů, kteří se podle BBC přidali k původem české iniciativě Masks4all, prosazuje nošení podomácku vyrobených roušek. Lékařka Helen Davisonová listu The Daily Telegraph řekla, že skupina podporuje užívání textilních roušek “jako preventivního opatření” proti šíření viru SARS-CoV-2. Také podle profesora Babaka Javida z Cambridgeské univerzity by mělo být zakrývání úst a nosu “důležitou součástí reakce na covid-19”.

V Británii k nošení roušek na veřejnosti už například vyzval starosta Londýna Sadiq Khan.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v březnu uvedla, že ve všeobecném nošení roušek nevidí žádný užitek. Později ale změnila své pokyny a nošení roušek doporučila při péči o nemocné a v případě nemoci. Pro širší používání podomácku vyráběných roušek se vyslovil i zástupce WHO Michael Ryan, byť byl sám předtím k rouškám skeptičtější a nedoporučoval je, pokud člověk není sám nakažen.

V Británii od počátku epidemie zemřelo s nemocí covid-19 přes 16.500 lidí. Koronavirem SARS-CoV-2 se nakazilo téměř 125.000 osob.

jrm jd

Navigace pro příspěvky

1 … 29 30 31 32 33 … 619

Kalendář akcí

Červenec

Srpen 2025

Září
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
1
2
3
4
5
6
7
Srpen

31

Žádné akce
Září

1

Žádné akce
Září

2

Žádné akce
Září

3

Žádné akce
Září

4

Žádné akce
Září

5

Žádné akce
Září

6

Žádné akce
8
9
10
11
12
13
14
Září

7

Žádné akce
Září

8

Žádné akce
Září

9

Žádné akce
Září

10

Žádné akce
Září

11

Žádné akce
Září

12

Žádné akce
Září

13

Žádné akce
15
16
17
18
19
20
21
Září

14

Žádné akce
Září

15

Žádné akce
Září

16

Žádné akce
Září

17

Žádné akce
Září

18

Žádné akce
Září

19

Žádné akce
Září

20

Žádné akce
22
23
24
25
26
27
28
Září

21

Žádné akce
Září

22

Žádné akce
Září

23

Žádné akce
Září

24

Žádné akce
Září

25

Žádné akce
Září

26

Žádné akce
Září

27

Žádné akce
29
30
1
2
3
4
5
Září

28

Žádné akce
Září

29

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS