Pavel Dungl je ortopedem a traumatologem světového formátu

Praha 24. dubna (ČTK) – Přední český ortoped a traumatolog Pavel Dungl, který 25. dubna oslaví sedmdesátiny, je autorem řady operačních metod léčení vrozeného vykloubení kyčle, zkrácených končetin či vrozených deformací nohou. Některé léčebné postupy dokonce nesou jeho jméno. Profesor Dungl je nyní přednostou ortopedické kliniky pražské Fakultní nemocnice Bulovka, v minulosti působil i v Rakousku, Německa a dalších zemí a v Česku proslul mimo jiné i péčí o české prezidenty.

Pavel Dungl se narodil v obci Olbramkostel na Znojemsku. Medicínu vystudoval v roce 1972, o jedenáct let později obhájil kandidaturu, v roce 1987 se stal docentem a v roce 1994 byl jmenován profesorem. V současnosti je přednostou Ortopedické kliniky FN na Bulovce a šéfem České společnosti pro ortopedii a traumatologii. Je vyhledáván pacienty doma i v Evropě, v roce 2008 například úspěšně vyměnil kyčelní kloub svému příteli, prezidentu Václavu Klausovi.

Dungl absolvoval několikaměsíční zahraniční studijní pobyty v Rakousku, Německu, Švýcarsku a USA. Většinou byly spojeny s přednáškovou činností, v níž prezentoval výsledky léčení dětských ortopedických vad. V letech 1990 až 1993 pracoval v ortopedické nemocnici Speising ve Vídni. Člen řady ortopedických společností byl v roce roce 1998 zvolen do výkonného výboru Evropské pediatrické společnosti a v letech 2004 až 2005 zde vykonával funkci prezidenta.

V roce 2014 obdržel Pavel Dungl od prezidenta Miloše Zemana medaili Za zásluhy o stát v oblasti vědy. V září 2010 měl nedaleko Vídně těžkou autohavárii, z jejíchž následků se zotavoval několik měsíců.

ped sat

Společnost GSK zahájila ve spolupráci s Anne Geddes kampaň…

Toto hnutí spojuje matky z celého světa ve snaze zvýšit povědomí o meningokokovém onemocnění.

Praha, 24.4.2018 (GSK)

U příležitosti Světového dne meningitidy, kterým je 24. duben, společnost GSK zahájila celosvětovou kampaň Mámy proti meningitidě. Jde o hnutí sdružující matky z celého světa, které pomáhají chránit své děti před meningitidou zvyšováním povědomí o této nemoci a osvětou ohledně možností léčby i prevence přispívající k ochraně před tímto onemocněním. U zrodu tohoto hnutí stálo 24 matek, které nafotily kolekci fotografií u světoznámé fotografky Anne Geddes a které se se světem podělily o svou osobní zkušenost s meningitidou. Hnutí Mámy proti meningitidě se snaží pomoci lidem vysvětlit, jak důležitých je pro život dítěte prvních 24 hodin od vzniku podezření na meningitidu, a snaží se zvyšovat povědomí o tomto onemocnění prostřednictvím jednotného a vzájemně propojeného úsilí matek z celého světa.

„Společnost GSK je odhodlána pomáhat lidem dozvědět se více o všech typech meningokokových onemocnění a o tom, jak mohou ochránit své děti před jejich závažnými následky. Zapojíte-li se do hnutí Mámy proti meningitidě, můžete pomoci zvýšit povědomí o rizicích meningitidy a o důležitosti očkování mezi matkami po celém světě,“ říká Emma Boishardy, generální ředitelka české pobočky společnosti GSK.

Na světě se každoročně vyskytne přibližně 1,2 milionů případů meningokokových onemocnění, která jsou jednou z hlavních příčin bakteriální meningitidy. Přibližně 135 000 z nich končí smrtí. Kromě toho může být až dvacet procent osob, které invazivní meningokokové onemocnění (IMO) přežijí, postiženo závažnými fyzickými nebo neurologickými následky, jako jsou např. ztráta končetiny či ztráta sluchu. IMO sice není příliš časté onemocnění, ale jeho rozvoj bývá velice rychlý. Většinu postižených představují doposud zdraví jedinci, často děti a dospívající. Smrtnost IMO je vysoká, kolem 10 %. Počáteční příznaky mohou často připomínat chřipku, takže je obtížné onemocnění na začátku rychle diagnostikovat. Ačkoli neexistuje jedna jediná vakcína, která by dokázala pomoci předcházet všem formám meningokokových onemocnění, a ačkoli očkování nemusí poskytnout ochranu všem očkovaným, k dispozici jsou vakcíny, které mohou pomoci ochránit před pěti z šesti nejčastějších séroskupin: A, B, C, W-135 a Y.

U příležitosti zahájení kampaně Mámy proti meningitidě vydala fotografka Anne Geddes, která je známá svými tvůrčími portréty novorozenců a nastávajících matek, kolekci nově nafocených snímků. Na fotografiích je zachyceno celkem 24 matek včetně samotné Anne, které tak vyjadřují svoji podporu hnutí. Kolekce také obsahuje intimní portréty matek, jejichž děti byly postiženy meningitidou.

„Mámy proti meningitidě je silná kampaň, která staví na roli matek a vychází ze samé podstaty mateřství, které je pečující a zároveň silně ochranitelské a chce vždy pro dítě to nejlepší,“ uvedla Anne Geddes a dodává: „Toto hnutí vychází z důvěry ve vlastní instinkty, na nichž je založeno následné jednání. Onemocnění meningitidou se rozvíjí hrozivou rychlostí. Tato kampaň se snaží zvýšit povědomí o tom, jak důležitých je pro život dítěte prvních 24 hodin po zjištění podezření na meningitidu, informuje o rizicích a o důležitosti vakcinace.“

O meningitidě

Meningokokové onemocnění je život ohrožující bakteriální infekce, která se může vyskytnout ve dvou hlavních formách. Jednou z nich je meningitida (infekce postihující ochranné membrány pokrývající mozek a míchu) a druhou septikémie (otrava krve). Každoročně se ve světě vyskytne přibližně 1,2 milionu případů infekce meningokokovým onemocněním, které mají za následek přibližně 135 000 úmrtí.

Meningokokové onemocnění sice není příliš časté, ale může se rozvinout velice rychle a vést k úmrtí i během pouhých 24 hodin. Počáteční příznaky jsou často nespecifické a podobají se chřipce, takže i pro lékaře může být diagnostikování onemocnění v počátečních fázích obtížné. Pokud není včas zahájena léčba, meningokokové onemocnění může vést k rychlému úmrtí nebo na pacientech zanechat vážné následky.

Lékárníci bijí na poplach: dorovnání financí pro lékárny a dostupnost léků…

Praha, 24. dubna 2018 (ČLnK)

Ve svém společném usnesení z XII. Sněmu České lékárnické komory vyzývají lékárníci poslance i vedení ministerstva zdravotnictví k dořešení klíčových bodů, které mají napravit kritickou finanční situaci lékáren a dostupnost léků. Z pohledu financování jde o navýšení tzv. signálního výkonu na 30 korun za recept (nebo 20 korun za položku), přípravu principiální změny odměňování lékárenské péče, ustanovení odměny za výdej – dispenzační taxy a navýšení taxy laborum za přípravu léku. Krizová je situace i v nedostupnosti některých léků, kdy se distributoři nechovají při jejich rozdělování vždy korektně a v souladu se zákonem. Dalším klíčovým bodem jednání sněmu bylo i zavedení stejných a pro pacienty co nejnižších doplatků ve všech lékárnách.

V sobotu 21. dubna 2018 proběhl v Olomouci XII. Sněm České lékárnické komory. Jeho účastníci se shodli na tom, že je nutné okamžitě dořešit procesy, které mají lékárnám dorovnat chybějící finance. „Situace je naprosto alarmující. Lékárníci patří ve zdravotnictví mezi tři nejdůležitější povolání s vysokoškolským vzděláním, ale místo zásadní valorizace mezd, jako u lékařů, či zubařů, u nás došlo naopak k velkému propadu našich příjmů. Průměrná mzda lékárníků klesla o několik tisíc korun, zatímco zatížení lékárníků další administrativou a celkové provozní náklady lékáren neustále rostou,“ komentuje Lubomír Chudoba, prezident ČLnK, a dodává: „Není přípustné, aby lékárníci nadále nebyli spravedlivě odměňováni za svou práci, ale pouze za to, jak drahý lék vydají. To je jako kdyby chirurg dostal zaplaceno podle toho, jak drahou náhradu kloubu pacientovi voperuje, nikoli za to, kolik práce odvede. Aktuálně běžící dohodovací řízení se ocitlo na mrtvém bodě. Úředníci zdravotních pojišťoven navrhují peníze pouze přerozdělit, což je v zásadním rozporu s deklarací Ministerstva zdravotnictví ČR o nutnosti zásadně navýšit prostředky pro financování lékárenské péče.“

Nedostatečná dostupnost léků je dalším palčivým problém, se kterým se čeští lékárníci v poslední době výrazně potýkají. Distributoři léků v některých případech nejenže nedodržují zákonem stanovenou dobu dodání léčivých přípravků do dvou dnů, ale někdy léky dokonce nedodají vůbec, ač je prokazatelně mají. Realita je pak taková, že léky směrují do protekčních lékáren. Tím dochází k nekalé soutěži a rukojmím je pak pacient.

Jen za posledních 5 let bylo v České republice z finančních důvodů uzavřeno přes 40 místně jedinečných lékáren, v důsledku čehož zůstali obyvatelé těchto obcí bez lékárenské péče. Pokud ministr zdravotnictví nebude situaci okamžitě řešit, hrozí „dominový efekt“ v uzavírání dalších lékáren.

Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. – 29. září 1991.

Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.

Tři roky tomoterapie znamená víc než tisícovku ošetřených pacientů.…

Praha, 24. dubna 2018 (VFN)

Před třemi lety si Všeobecná fakultní nemocnice v Praze jako první nemocnice v ČR pořídila nový ozařovač pro tomoterapii. Pacientům od té doby nabízí efektivnější léčbu zhoubných nádorů a současně minimální ozáření okolní zdravé tkáně. Díky tomu má výhodu při léčbě nádorů, které jsou v blízkosti životně důležitých struktur nebo v oblastech, kde je riziko trvalého poškození okolních zdravých orgánů. Za 3 roky fungování bylo ozářeno přes tisíc pacientů.

Tomoterapie stále ještě představuje novou metodu léčby zářením. V tomoterapeutické jednotce je integrován CT skener a lineární urychlovač (ozařovač), který využívá technologii IMRT – léčbu zářením s modulovanou intenzitou. V jediném přístroji je tak využíváno zobrazení pomocí počítačové tomografie (CT) a radiační léčby. Díky tomu lze precizně zaměřit cílový objem a maximálně tak šetřit okolní zdravé tkáně. Lze jím léčit nádory různých velikostí, více ložisek najednou a lze i aplikovat různou dávku záření do různých oblastí dle potřeby i opakovaně.

Využívá se v celé řadě nádorových indikací

„Metoda tomoterapie má největší výhodu u nádorů, které jsou v blízkosti životně důležitých struktur nebo v oblastech, kde je riziko trvalého poškození okolních zdravých orgánů. Proto je preferována u nádorů hlavy a krku, mozku a míchy, plic a nádorů prostaty,“ vysvětluje ředitel Onkocentra VFN a 1. LF UK, doc. MUDr. David Feltl, Ph.D., MBA. Lékaři ji ale mohou využít téměř u všech lokalizací. Nový přístroj také dopomůže efektivnější léčbě i v oblasti gynekologických nádorů, karcinomu prsu, konečníku nebo slinivky břišní. Díky jeho vlastnostem je možné maximálně šetřit zdravé tkáně a zároveň dovoluje zvýšení dávky záření při stejné nebo i nižší toxicitě.

Zkrácené ozařovací režimy u karcinomu prostaty a prsu

Za tři roky fungování ozařovače bylo ozářeno přes tisíc lidí. Byla zavedena i metoda ultra-precizní, takzvané stereotaktické radioterapie u vybraných diagnóz, zejména nádorů plic a izolovaných metastatických ložisek kdekoli v těle. U těchto diagnóz je léčba tomoterapií mimořádně efektivní, šetrná a ve srovnání s jinými léčebnými metodami prakticky bez vedlejších účinků. „Zavedli jsme rovněž zkrácené ozařovací režimy u karcinomu prostaty a prsu, takže pacienti s těmito velmi častými diagnózami absolvují léčbu za poloviční dobu, než tomu bylo dříve, a navíc ve špičkové kvalitě,“ dodává doc. Feltl.

Počet pacientů převyšuje možnosti ozařovače

Přístroj je aktuálně vytížen na plné dvě směny, poptávka pacientů je veliká, a proto by Onkologická klinika rozhodně potřebovala instalaci druhého ozařovače. I z důvodu, že v Česku onemocní některým typem zhoubného novotvaru kolem 90 tisíc lidí ročně. Dle údajů Národního onkologického registru bylo onkologických onemocnění v roce 2010 – 86 235, v roce 2015 – 98 176 a 2017 – 88 767 případů. U žen převládá diagnóza rakoviny prsu (ročně přibude kolem 7 tisíc nových případů) u mužů vede karcinom prostaty (podobné číslo). Vzhledem ke zvyšujícímu se věku populace, vyšší šanci na delší dožití pacientů po onkologické léčbě, ale i zvyšujícící se prevalenci výskytu rakovinného bujení v příštích letech, je třeba zajistit odpovídající léčbu a péči pacientům.

Podle statistik se téměř 49 procent všech onkologických pacientů léčí v Praze

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze zaujímá nejen jednu z předních pozic mezi onkologickými centry, ale je rovněž největším pracovištěm v ČR dle objemu onkologické péče u melanomu kůže a nádorů vaječníků. V průběhu posledních šesti let bylo ve VFN evidováno více než 63 tisíc onkologických pacientů ve všech stadiích diagnostického a léčebného procesu. VFN disponuje i významně nadprůměrnými výsledky v hodnocení kvality léčby ve srovnání s populačními hodnotami České republiky.

O Všeobecné fakultní nemocnici v Praze

www.vfn.cz

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) představuje významné zdravotnické zařízení, patřící mezi největší nemocnice v ČR. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze poskytuje základní, specializovanou a zvláště specializovanou léčebnou, ošetřovatelskou, ambulantní a diagnostickou péči dětem i dospělým ve všech základních oborech. Zajišťuje také komplexní lékárenskou péči, včetně technologicky náročných příprav cytostatik nebo sterilních léčivých přípravků.

Kromě poskytování zdravotní péče je VFN hlavní výukovou základnou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a současně jedním z nejvýznamnějších vědeckých pracovišť v oblasti léčebných a diagnostických metod v České republice. Nemocnice má nejdelší tradici akademické medicíny v ČR a od svého založení do současnosti je největším výzkumným medicínským pracovištěm v ČR.

Lidé s vysokými příjmy zažívají v práci více stresu. Jsou i…

Praha, 24. dubna 2018 (Talentica)

Čím více peněz lidé vydělávají, tím více trpí v práci stresem. Vyplývá to z nejnovější studie jedné z největších profesních sociálních sítí LinkedIn, dle které téměř sedm z deseti lidí vydělávajících více než 4 miliony korun ročně pociťuje silný stres v práci. Tato skupina zaměstnanců je navíc i méně spokojena s prací.

Z aktuálního výzkumu, do kterého se zapojilo více než tisíc členů sítě LinkedIn, vyplývá, že 68 % lidí s vysokým příjmem zažívá silný stres v práci v porovnání se 47 % těch, jejichž roční výdělek se pohybuje zhruba mezi 700 tisíci korun a milionem korun, a 38 % lidí, kteří vydělávají více než milion korun ročně.

Kromě toho, že zaměstnanci s nejvyšším příjmem zažívají největší stres, nejsou navíc podle průzkumu spokojeni se svou prací. Oproti tomu absolutně největší pracovní spokojenost (81 %) pak vykazují zaměstnanci s platem pohybujícím se mezi milionem a milionem a půl korun ročně. „Lidé, kteří vydělávají více než milion korun ročně, pracují často na vyšších manažerských či jiných specializovaných pozicích, mají tedy v práci větší zodpovědnost a kompetence, což logicky přináší více stresu,“  řekla personalistka Gabriela Kodenková ze společnosti Talentica.cz specializující se na nábor technicky zaměřených pracovníků.

Mladí lidé se stresují nejméně, přesto jsou s prací nespokojeni

Stres v práci vnímají podle studie různé věkové skupiny zaměstnanců jinak. Zatímco ve věkové skupině 37 až 52 let potvrdilo stres při práci 57 % lidí, ze skupiny tzv. Baby Boomers (ve věku 53 a více let) to bylo 52 % procent zaměstnanců, a v rámci skupiny tzv. mileniálů (dnešních třicátníků) to bylo pouze 44 %. Přestože mileniálové vykazují nejnižší míru stresu v práci, nejnižší zůstává i jejich pracovní spokojenost. Spokojen je totiž každý sedmý mladý zaměstnanec v porovnání s pracovníky ve středním věku (76 %) a Baby Boomers (78 %).

„Mileniálové jsou obecně v práci náročnější než jejich předchůdci. Jsou ambiciózní, chtějí se rozvíjet, rychle růst a vydělávat peníze. Mileniálové si navíc uvědomují, že budou pracovat velmi dlouho. Dnešní třicátníci počítají s tím, že do důchodu půjdou mnohem později než jejich rodiče. Proto je pochopitelné, že už teď hledají ve svém pracovním životě prostor pro soukromý čas a méně často chtějí dělat kompromisy,“ vysvětlila Gabriela Kodenková.

Vyšší příjmy nezaručí lidem šťastný život

Nedávná studie publikovaná v časopise Nature Human Behavior navíc zjistila, že vyšší příjmy souvisí se snížením spokojenosti s životem jako takovým. Analýza společnosti Gallup-Healthways potvrdila, že vysoký příjem lidem sice může zajistit životní spokojenost, ale ne štěstí. Podle psychologů má totiž bohatství a majetek anti společenský charakter. Získávání bohatství a obecně majetku psychologicky signalizuje vysoký stav, tedy podvědomě nutí lidi, aby se vzdálili od ostatních. Může to být kvůli pocitu konkurence a sobeckosti, která se právě zakládá na získání bohatství nebo statusu.

O společnosti Talentica.cz

Společnost Talentica.cz je specializovaná technicky zaměřená personální agentura působící na trhu od roku 2009. Jejím cílem je stát se jedničkou na trhu v rámci náboru technicky zaměřených odborníků.

Babiš plánuje navýšení tarifů zdravotních sester

Praha 23. dubna (ČTK) – Premiér v demisi a předseda hnutí ANO Andrej Babiš plánuje zvýšení tarifů u zdravotních sester. Novinářům to řekl po dnešním jednání vlády s tím, že se zástupci profese diskutoval v neděli. Zvýšit základ odměňování sester je podle něj nutné, protože nemocnice jich mají tak málo, že některá oddělení musejí být uzavírána. Premiér o tom chce hovořit na konferenci zdravotnických odborů v pátek 4. května.

S Babišem jednalo podle zjištění ČTK několik sester ze Zlínského kraje, také členka krajské rady Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Martina Hvozdenská. „Byly jsme takový předvoj, velké jednání bude 4. května. Informovaly jsme pana premiéra, aby věděl, co se děje. Jednali jsme o tarifech, aby byly tabulkové platy pro všechny sestry,“ řekla dnes ČTK Hvozdenská, podle níž je situace kritická.

„Chceme upozornit na rozdílné odměňování, dostáváme jiné peníze podle zřizovatele, sestry utíkají do fakultních nemocnic nebo mimo obor,“ uvedla Hvozdenská. Dodala, že sestry s premiérem mluvily i o podfinancování zdravotnictví.

Podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníkové jsou rozdílné tabulky pro odměňování sester v nemocnicích, které jsou příspěvkovými organizacemi ministerstva, tedy například fakultní, a obchodními společnostmi, které zřizují kraje nebo města. „Chceme, aby všichni dostávali stejně, bez ohledu na právní formu. Všechny ostatní podmínky jsou pro nemocnice stejné, obě jsou financované z veřejného zdravotního pojištění,“ řekla ČTK Žitníková.

Rozdíl je podle ní až 8000 korun měsíčně, což znamená téměř třetinu platu. Tarif je v obchodních společnostech 17.500 až 26.000 korun, ve státních nemocnicích 23.100 až 34.800 korun, řekla Žitníková.

V lednu jednaly odbory o sjednocení platů i s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO), podle něj je problematické i z hlediska práva. „Jsou to poskytovatelé, kteří nejsou státní. Nedokážu si představit, jak by jim stát nakazoval, jak mají zdravotníky odměňovat,“ řekl tehdy na dotaz ČTK ministr. Podle něj by roli měly sehrát i odbory a kolektivní vyjednávání o mzdách.

Letos tarifní platy zdravotníků stouply o deset procent, jak loni rozhodla minulá vláda ČSSD, ANO a lidovců. Zdravotní sestry pracující ve třísměnném provozu dostaly přidáno také od července loňského roku. Kraje tehdy kritizovaly, že se k nim peníze na zvýšení nedostaly včas.

Vláda už dříve přidávala zdravotníkům a sociálním pracovníkům opakovaně. V letech 2015 a 2016 dostali o pět procent víc, loni o deset procent. Od ledna pak tarif narostl o deset procent, u sester činí tarif asi 65 procent mzdy. K tomu mají osobní ohodnocení nebo příplatky za přesčasy.

Průměrný výdělek zahrnuje tarif i všechny odměny, náhrady a příplatky, které představují velkou část hrubého platu. Průměrný hrubý plat sester byl loni na podzim podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky necelých 28.500 Kč. Ve státní nemocnici měly sestry průměrně 30.866 korun, v nestátní 25.434 Kč.

rem jmk van snm

Lékaři chirurgie FNO píší kvůli situaci na pracovišti premiérovi

Ostrava 23. dubna (ČTK) – Lékaři Chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava se kvůli situaci na klinice obrátili na premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO). Kritizují působení Evžena Machytky pověřeného řízením nemocnice a lékaře Pavla Zonči, který se po Machytkově příchodu vrátil na Chirurgickou kliniku. Lékaři v dopise, který má ČTK k dispozici, poukazují na provázanost obou lékařů. Situaci na Chirurgické klinice označili za stále vyhrocenější. Zonča ČTK řekl, že vyjádření považuje za další součást cílené a plánované kampaně, která má poškodit také jeho reputaci.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v únoru odvolal tehdejšího ředitele Svatopluka Němečka a Machytka přišel na jeho místo. S jeho příchodem se na Chirurgickou kliniku vrátil její někdejší přednosta Zonča. Kliniku tehdy za ne zcela jasných okolností opustil tehdejší přednosta Igor Penka. Podle lékařů ho k tomu donutili právě Machytka se Zončou. Na problematickou situaci na klinice opakovaně poukazují i odbory, které upozorňovaly, že se zhoršila mezioborová spolupráce.

Lékaři tvrdí, že náhlý a nečekaný odchod Penky způsobil pobouření a neklid, který na pracovišti trvá. Stěžují si, že Zonča byl sice přijat jako sekundář, přesto vystupuje a jedná jako přednosta kliniky.

„V situaci, která je stále vyhrocenější, v osobních jednáních zejména s mladšími kolegy používá různé formy nátlaku. Tímto dochází na chirurgické klinice k devastaci mezilidských vztahů. To je nepřijatelné, protože zejména chirurgie klinického pracoviště nejvyššího typu je z podstaty věci prací týmovou, nutně založenou na dobrých vztazích a důvěře,“ uvedli lékaři. Premiéra žádají o setkání a možnost osobního vysvětlení situace. Babiš s dalšími členy vlády bude v příštích dnech v regionu, návštěva Fakultní nemocnice Ostrava ale v oficiálním programu není.

Zonča v reakci na dopis uvedl, že vyjádření podepsalo šest lékařů a na klinice jich podle něj pracuje 26. Dodal, že dopis obsahuje účelové lži, jejichž pravděpodobným cílem je zabránit jmenování Machytky ředitelem nemocnice. Zároveň ČTK poskytl své hodnocení současným vedením kliniky z letošního března, kde je mimo jiné popsán jako erudovaný chirurg, přátelský, nekonfliktní a vždy připravený pomoci pacientům i kolegům.

V pátek se konalo výběrové řízení na nového ředitele nemocnice. Podle oficiálně nepotvrzených informací ČTK se shodným počtem hlasů uspěli dva kandidáti – Machytka a lékař Jiří Havrlant, kterého podporuje Lékařská fakulta Ostravské univerzity. Právě Zonča v minulosti působil i jako děkan Lékařské fakulty. Z funkce byl ale na podzim 2016 prý za dramatických okolností odvolán a s univerzitou je ve sporu.

mtk sd

Vědkyně získala na výzkum rakoviny 1,75 milionu euro

Praha 23. dubna (ČTK) – Vědecká skupina Zuzany Kečkéšové z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR získala na výzkum nových léčiv proti rakovině částku 1,75 milionu eur (asi 44 milionů Kč). V letech 2018-2022 ji poskytne společnost BTCZ Ventures, se kterou minulý týden ústav podepsal smlouvu. ÚOCHB to dnes sdělil v tiskové zprávě.

Kečkéšová se jako jedna z prvních vědkyň vydala ve výzkumu netradiční cestou. Místo zaměření na rakovinné buňky začala hledat příčiny, proč některé tkáně lidského těla rakovinou téměř či vůbec netrpí. „Podařilo se jí tak objevit bílkovinu, která právě tyto orgány dokáže před rakovinou účinně chránit,“ uvedla zpráva ústavu.

Na výzkumu začala vědkyně pracovat již při pobytu na Massachusettském technologickém institutu v USA. Loni na podzim založila na ÚOCHB skupinu zaměřenou na toto téma. Na výzkum záhy získala zahraniční grant a také podporu Grantové agentury ČR. Nově ji podpoří i soukromá společnost BTCZ Ventures, která se zavázala podporovat laboratoř Kečkéšové až do roku 2022. Výsledky jejího výzkumu zůstanou duševním vlastnictvím ÚOCHB, firma bude mít výhradní licenci na případné budoucí patenty. BTCZ Ventures je společnost, která investuje do start-up projektů v oblasti zdravotnických technologií a biotechnologií.

„Můj výzkum se bude zčásti soustředit na detailní charakterizaci našeho nového objeveného tumor-supresoru LACTB, tedy proteinu, který brání vzniku nádorů, a jeho možné využití v protinádorové terapii,“ uvedla Kečkéšová. Díky získaným penězům zahrne vědkyně do zkoumání i další látky, které by mohly mít podobné účinky, ale na jejichž detailní výzkum zatím nebyly peníze.

Nedávno ÚOCHB oznámil také další úspěch v získávání peněz na výzkum rakoviny ze soukromých zdrojů. Skupina Pavla Majera vyvíjí látku, která znemožní nádoru získávat výživu pro svůj růst. Do projektu jsou zapojeni vědci z Univerzity Johnse Hopkinse v USA a o vývoj a testy léku se postará firma Dracen Pharmaceuticals. Vyhradí na to v přepočtu 800 milionů korun.

pak mha

Brno bude poprvé hostit mezinárodní turnaj ve futsalu pro…

V Brně 23. dubna 2018 (AVOY MU Brno)

Brno bude o víkendu 28. a 29. dubna vůbec poprvé hostit zápasy Středoevropské ligy futsalu pro nevidomé. V závěrečném kole se rozhodne o celkovém vítězi 2. ročníku mezinárodní soutěže. Mezi sebou se utkají hráči z pěti týmů a tří zemí. Domácí celek Avoy MU Brno má šanci vybojovat titul v mezinárodní ligové soutěži.

Brněnský celek je přitom nováčkem letošního ročníku. „Fungujeme už od roku 2008 a naším tradičním rivalem byl pražský tým. Několikrát do roka jezdíme i na mezinárodní turnaje. Středoevropská liga byla ale novou výzvou a láká nás na ní především prestiž mezinárodní soutěže. Zároveň je tento turnaj pro nás takový milník, protože to bude poprvé, co budeme soupeře hostit v našem domácím městě,“ hodnotí za pořadatelský tým Jitka Graclíková.

Utkání se uskuteční v jundrovském areálu U Hrocha. Najít hřiště, na kterém by bylo možné odehrát zápasy ve futsalu nevidomých, není podle Jitky Graclíkové jednoduché. „Musí být velké 40×20 metrů a jeho nedílnou součástí jsou mantinely, které hráči používají pro orientaci. Pro hráče je také důležité slyšet zvuk míče. Uvnitř něj jsou kuličky, které chrastí o plíšky, a lidé si často mylně myslí, že jsou to rolničky. Hřiště proto musí být v nějakém tišším prostředí, sluch je pro hráče klíčový,“ popisuje Graclíková. Doposud v Brně vhodné hřiště s dostatkem šaten chybělo a mezinárodní turnaje pořádali nevidomí futsalisté v Bučovicích. 6. ročník Bučovice Blind cupu se tam odehraje i letos na přelomu června a července.

Soupeři brněnského celku ve Středoevropské lize jsou dva polské týmy z Krakova a Vratislavi, maďarský celek z Budapešti a pražský rival. Po posledním odehraném kole si brněnský tým drží před soupeři desetibodový náskok. Slavnostní výkop turnaje provede Petr Lesenský, předseda spolku Dětský Futsal, jenž se jako jediný v ČR specializuje na pořádání pravidelných turnajů pro mladé futsalisty. „Provázání mládeže s hendikepovanými sportovci považuji za ideální nástroj k posílení pokory a empatie – hodnot, které jsou základem úspěchu. Čím dříve se hráčům vštěpují, tím lépe. Na této spolupráci dětí s nevidomými futsalisty může český futsal ve všech směrech vydělat. Jsme za toto partnerství moc rádi,“ vysvětluje Petr Lesenský.

Víkendový turnaj zahájí domácí tým Avoy MU Brno, proti němuž se v sobotu o půl desáté dopoledne postaví maďarský celek LÁSS Budapest. Sobotní program končí v 18.15. Znovu se futsalisté na hřiště vrátí v neděli v 9 hodin ráno. Celý turnaj i druhý ročník Středoevropské ligy zakončí ceremoniál v neděli tři čtvrtě hodiny po poledni.

O futsale pro nevidomé

Stejně jako v běžném futsale je na hřišti z každého týmu pět hráčů. Jediný vidoucí je brankář, který ve své obranné třetině hřiště pomáhá svým spoluhráčům jako navigátor. Ve střední třetině nevidomým svými instrukcemi napovídá trenér od postranní čáry, v útoku pak navigátor, který stojí za brankou soupeře.

Aktuální tabulka po 4. odehraných kolech

Rozlosování víkendového turnaje a další podrobnosti naleznete zde.

Kontakt:

Jitka Graclíková

Organizátorka

Telefon: 739 348 346

Mail: avoy.mu@gmail.com

Facebook: facebook.com/AvoyMUBrno

Poděkování dárcům roku 2017

Praha, 23. dubna 2018 (ČNRDD)

Český národní registr dárců dřeně a Nadace pro transplantace kostní dřeně ocenily v pátek 20. 4. dárce za rok 2017. Jubilejní dvacátý ročník proběhl v pražském Obecním domě, kde převzali cenu partneři nadace i 36 dárců z celé republiky, pro jejichž dřeň se našel příjemce.

Večer již tradičně probíhal v duchu klasického epitafu Oscara Schindlera: „Kdo zachrání jeden lidský život, zachrání celý svět,“ všichni dárci tak byli považováni za hrdiny. Oceněni byli ti, kteří nezištně obětovali nejen svůj čas, ale i část sebe – krvetvorné buňky z kostní dřeně, a zachránili tak život nepříbuznému člověku, kterého nikdy nepotkali.

Křišťálové sklenky MOSER předal všem loňským dárcům olympijský vítěz David Svoboda. Hlavní cenou byl křišťálový blok s rytinou, který získala společnost Novartis Česká republika za nejvýznamnější finanční pomoc, projekt Jedu na dřeň za nemateriální pomoc a David Svoboda za mediální pomoc. Tato ocenění předali zástupci nadace a registru MUDr. Pavel Jindra, Ph.D. a Vanda Staňková. Dále byla udělena Zvláštní cena Adolfa Borna za mimořádný lidský čin Ingrid Venclíkové. Loňskou vítězkou tohoto ocenění byla studentka ČVUT Alžběta Vachelová, která je letos za svou nezištnou pomoc Českému národnímu registru dárců dřeně nominovaná i na Cenu Mladý srdcař Via Bona. Již po čtvrté se na akci udělovalo také Stipendium Vladimíra Kozy, které tentokrát získala Ing. Lucie Houdová, PhD., vedoucí IT skupiny NTIS ze Západočeské univerzity za přínos pro ČNRDD.

O hudební doprovod večera se postarala hudební skupina Women Quartet ve složení Kateřina Palátová, Veronika Kubáčová, Eva Prokešová, Suzanne Vohnoutová.

Nejemotivnější částí večera byl však moment, kdy se poprvé setkali dárce Lukáš Maleček z Ústí nad Orlicí a příjemce Václav Hanek z Nepomuk. Oba muži si několik let od vyléčení pana Hanka a po mnoha vyměněných dopisech konečně mohli pohlédnout do očí, což vyvolalo nezapomenutelnou atmosféru.

V letošním roce proběhla kampaň Českého národního registru dárců dřeně Dobro od kosti, jejímž cílem bylo omlazení věkového průměru a zároveň rozšíření celkové databáze registru. V současnosti je průměrný věk dárce 27 let a ČNRDD se v kampani Dobro od kosti zaměřil na věkovou skupinu 18 až 25 let. Zacílení na mladé dospělé vychází z jasně prokázaných výsledků transplantací kostní dřeně, kdy optimálního výsledku je vždy dosaženo s dárcem do 35 let. Do kampaně se zapojili i známé osobnosti, mezi které patří novinář Filip Horký, olympijský vítěz v moderním pětiboji David Svoboda, olympijský vítěz v judu Lukáš Krpálek, kajakář Vavřinec Hradílek nebo herci Zdeněk Piškula a Anna Linhartová.