Brno dá letos 11 milionů korun do bezbariérových úprav…

Brno 4. května (ČTK) – Celkem 11 milionů korun letos investuje Brno do úprav komunikací na bezbariérové. Práce se budou týkat především přechodů a zastávek. Novinářům to dnes řekl primátorův náměstek Petr Hladík (KDU-ČSL). Cílem je vytvářet ve městě prostředí, které umožní bezpečný a samostatný pohyb všem uživatelům bez ohledu na jejich schopnosti, znalosti a zdravotní stav.

Rozpočtové opatření schválili brněnští radní. „Pro tento účel uvolnil odbor zdraví deset milionů korun a o další milion byla částka navýšena z prostředků v gesci Brněnských komunikací. Vlastní úpravy provedou právě Brněnské komunikace, které mají s touto problematikou zkušenosti,“ uvedl Hladík.

Podněty vzešly z činnosti Poradního sboru Rady města Brna pro bezbariérové město, který začal fungovat před rokem. Sdružuje osobnosti, které se zaměřují na řešení přístupnosti města a odstraňování bariér pro osoby s omezenou schopností pohybu. Lidé mohou posílat podněty na e-mail bariery@brno.cz.

Úpravy se dotknou například Šilingrova náměstí, kde se sníží obrubník a dořeší se přechod pro chodce, rovněž se budou týkat přechodů v ulicích Divadelní nebo Rooseveltova. „Letos se začnou odstraňovat bariéry na tramvajové zastávce Bělohorská i na křižovatce ulic Koliště, Dornych a Křenová, kam chodí lidé na městskou policii,“ dodal Hladík.

Práce se připravují i na přechodech Ernsta Macha, Zámecké nebo Viniční ulici a také na zastávce Kubíčkova.

hor jw

Bývalý hokejista Carcillo daruje po smrti mozek na výzkum

Chicago 4. května (ČTK) – Dvojnásobný vítěz Stanleyova poháru Daniel Carcillo daruje po smrti svůj mozek na vědecké účely. Napodobí tak svého zesnulého kamaráda Steva Montadora, jehož přetrvávající symptomy otřesu mozku donutily ukončit hráčskou kariéru a v 35 letech zemřel. Bývalý kanadský útočník Carcillo je tvrdým kritikem vedení NHL, které viní z nedostatečné péče o zdraví hráčů.

„Tohle je jedna z nejděsivějších a nejtěžších věcí, které jsem kdy napsal, ale tady to je. Věnuji mozek Carrickově institutu, aby jej po mé smrti použili na výzkum zdravotních potíží, jež souvisejí s otřesy mozku,“ napsal Carcillo na twitteru.

Třiatřicetiletý Carcillo odehrál během devíti sezon v barvách Phoenixu, Philadelphie, Chicaga, Los Angeles a New York Rangers 429 zápasů, v nichž nasbíral 1233 trestných minut. Během hráčské kariéry měl problémy s alkoholem a návykovými látkami, po jejím ukončení v roce 2015 založil nadaci na pomoc hráčům s přetrvávající symptomy otřesu mozku.

Na zdravotní potíže, jež souvisejí s otřesy mozku, zemřel v roce 2011 hokejista Derek Boogaard. Ten před smrtí trpěl chronickými bolestmi hlavy, které vyvolalo degenerativní onemocnění mozku, jež bývá způsobeno opakovanými údery do hlavy. Stejný problém byl posmrtně objeven také u dalších bitkařů Ricka Martina a Boba Proberta.

smc gi

V celostátní soutěži Ordinace roku 2017 zabodovala pražská klinika Duovize…

Praha, 4.5.2018 (Duovize) – Pražská oční klinika DuoVize získala hned tři ocenění v prestižní soutěži Ordinace roku 2017. Je třetí nejmodernější ordinací v České republice, druhá v kategorii Oční ordinace a první v kategorii Region – kraj Praha.

Soutěžní projekt o nejmodernější ordinaci v České republice vyhlásila letos už potřetí společnost MICROSITE CZ s.r.o. Praha. Pod heslem Exempla trahunt, Příklady táhnou, se snaží pozvednout úroveň informačního servisu ordinací pro pacienty, a zvyšovat komfort péče. Pacienti dávali svůj hlas moderním ordinacím, které nabízejí kvalitní informační servis, poskytují komfortní péči a nepostrádají přitom vřelý a lidský přístup.

Klinika DuoVize Praha je moderní inovativní pracoviště, které nabízí pacientům široké spektrum očních operací s doživotní zárukou. „Děkujeme všem pacientům za jejich důvěru a hlasy, které nám poslali. Výborný výsledek v soutěži je pro nás důkazem, že svou práci děláme dobře ke spokojenosti pacientů. Do soutěže bylo nominováno 3707 ambulancí a dalších pracovišť, z čehož byla 3 naše. Oční kliniky DuoVize Praha a NeoVize Brno i urologická ambulance UroKlinikum Praha se zařadily mezi absolutně nejlepší. Úspěch je pro nás motivací do další práce. Chceme pacientům i nadále přinášet špičkovou péči s důrazem na osobní přístup.“ řekl ředitel klinik Petr Kocian.

Oční klinika DuoVize je moderní pracoviště zaměřené na oční operace. Nabízí oční péči zahrnující operace dioptrických vad, sítnice, šedého zákalu nebo keratokonu. Díky širokému spektru metod odborníci dokážou najít řešení na míru.

Oční vada je handicap, omezuje pacienty nejen při sportu, ale i v běžném životě a ne každý se sžije s brýlemi nebo čočkami. Existují světové studie, že odstranění očních vad zlepšuje psychickou pohodu pacientů, mají pak větší pocit jistoty a sebevědomí. My to pozorujeme dnes a denně, před zákrokem pacienti často vypadají naštvaně, mračí se, protože se snaží zaostřit. Měsíc po zákroku se změní k nepoznání, jsou veselí, energičtí.

To jsou tak krásné momenty naší práce, když jsou pacienti šťastní! Říká primářka oční kliniky DuoVize v Praze, MUDr. Lucie Valešová.

Záchranáři s pěti vrtulníky cvičili záchranu lidí při povodních

Lomnice nad Popelkou (Semilsko) 3. května (ČTK) – Záchranu lidí při povodních za pomoci pěti vrtulníků nacvičovaly dnes v Pojizeří záchranné složky. Zapojilo se přes 100 profesionálních i dobrovolných hasičů, policistů a záchranářů. ČTK to dnes sdělila krajská mluvčí hasičů Pavlína Bílková. Jedná se podle ní o největší cvičení podobného druhu v kraji od povodní v roce 2010.

Cvičení simulovalo situaci, kdy silný déšť a vítr způsobily několik sesuvů a lokálních povodní na tocích Jizery a Mohelky. Kvůli poškození mostů a popadaným stromům se v modelové situaci k ohroženým lidem nemohli záchranáři dostat po zemi. Liberecký kraj to zažil v reálu při záplavách před osmi lety. V srpnu 2010 tehdy dostali záchranáři vrtulníky do bezpečí 158 lidí, devět psů i jednu kočku. Jiná cesta než vzduchem k nim nevedla. „V nejkritičtější situaci operovalo na postiženém území v jednom okamžiku sedm vrtulníků,“ dodala Bílková.

Dnes měli záchranáři v rámci cvičení k dispozici pět vrtulníků, z toho tři policejní a po jednom od armády a letecké záchranné služby. Z vrtulníků záchranáři monitorovali zasaženou oblast, zásobovali obce humanitární pomocí, přepravovali kynology a především zachraňovali osoby. Jedním z cílů bylo také prověření komunikace mezi velitelským štábem, pozemními jednotkami a různými typy vrtulníků. „Což vůbec není jednoduché. Každý stroj je vybavený jinými komunikačními prostředky,“ řekla mluvčí.

Složitá na koordinaci byla dnes například evakuace z fiktivně zaplavovaného kempu na Ostrově na Malé Skále na Jablonecku. Dvacet figurantů bylo evakuováno za pomoci čtyř vrtulníků do deseti minut, stroje dohromady přistály sedmkrát. „Spokojený jsem, frčelo to velmi rychle. Koordinace strojů ve vzduchu byla skvělá, nebyl tam žádný problém. Všichni byli evakuováni, jak měli být,“ uvedl vedoucí stanoviště a velitel stanice hasičů v Jablonci Ladislav Žák. Pokud by něco takové nastalo v reálu, evakuace by podle něj netrvala o mnoho déle. Na Ostrově podle něj cvičili, protože tam k evakuaci turistů při povodních museli z preventivních důvodů už v minulosti přistoupit. „Tehdy ale mohli odjet po zemi, nebylo potřeba vrtulníků,“ dodal.

S pomocí vrtulníků dnes záchranáři také cvičně zachraňovali tonoucího z řeky, vyčerpaného rybáře na člunu či lidi, které rozbouřená voda uvěznila na mostku či na stromě u řeky. Na zámku v Semilech jiný figurant sloužil pro nácvik záchrany lidí ze střechy a okna zaplavené budovy a nechyběl ani nácvik záchrany seniora z nepřístupného zaplaveného terénu či pátrání po ztracené osobě. Součástí cvičení byla také doprava kynologů ke zřícenému objektu a přeprava humanitární pomoci z letiště v Lomnici nad Popelkou a z fotbalového hřiště v Semilech do okolních obcí.

knt ver

Weby nemocnic hradeckého kraje po poruše z větší části…

Hradec Králové 3. května (ČTK) – Weby nemocnic Královéhradeckého kraje a Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje od středy z větší části nefungují, nebo fungují jen s velkými obtížemi. Výjimkou je jičínská nemocnice, která má vlastní redakční systém. ČTK o tom informovala mluvčí zdravotnického holdingu Magdaléna Doležalová. Do normálního provozu se stránky vrátí asi během víkendu.

Odstranění poruchy potrvá několik dnů. „Došlo k technickým problémům ze strany provozovatele našeho redakčního systému, na kterém běží weby nemocnic a zdravotnického holdingu. Výhled opětovného spuštění je během tohoto víkendu,“ řekla Doležalová. Na opravách pracuje IT oddělení trutnovské nemocnice.

Podle vedení holdingu mohou pacienti jednotlivé nemocnice kontaktovat na telefonních číslech dostupných přes běžné internetové vyhledávače. Trutnovská nemocnice má číslo 499 866 111, náchodská 491 601 111 a královédvorská 499 300 611. „Další komunikace s pacienty je možná i na facebooku Oblastní nemocnice Trutnov a Oblastní nemocnice Náchod,“ uvedla Doležalová.

Kraj má čtyři nemocnice v Náchodě, Trutnově, Jičíně a Dvoře Králové nad Labem, jejichž akcie vlastní holding.

ku ver

Řidič nemá povinnost zajistit, aby se spolujezdec připoutal

Brno 3. května (ČTK) – Řidič běžného osobního auta podle Ústavního soudu (ÚS) nemá povinnost zajistit, aby se dospělý spolujezdec připoutal bezpečnostním pásem. ÚS v novém nálezu interpretoval zákonnou úpravu tak, že povinnost použít pásy v osobním automobilu dopadá především na svéprávného spolujezdce samotného. Řidič ale musí dbát na to, aby byly připoutané malé děti.

Judikatura Nejvyššího soudu byla podle ústavních soudců dosud rozpolcená. Civilní a trestní kolegium měly odlišné názory.

Podle soudce zpravodaje Jaroslava Fenyka nese zodpovědnost za případnou škodu na vlastním zdraví především nepřipoutaný spolujezdec, ovšem jen v situaci, kdy řidič neporuší jinou svou důležitou povinnost. Pokud například jede nepřiměřenou rychlostí, může být za tragickou nehodu souzen a potrestán. To je právě případ řidiče, jehož ústavní stížnost dnes soud zamítl, a to i přes vyslovený právní názor.

Řidič byl odsouzen kvůli tragické autonehodě, při které zahynul jeho bratr, nepřipoutaný spolujezdec. Řidič tvrdil, že opakovaně vyzval bratra, aby použil pásy, avšak bez výsledku. ÚS ale poukázal na to, řidič zaviněně porušil několik svých jiných povinností, což vedlo k fatálnímu následku, a proto je trestně odpovědný.

Řidič věděl, že spolujezdec není připoutaný a že v případě nehody mu hrozí smrt. Jízdu tomu ale nepřizpůsobil. „Byl podnapilý, jel nepřiměřenou rychlostí a nezvládl řízení,“ konstatoval Fenyk.

Okresní soud v Olomouci řidiče uznal vinným z ohrožení pod vlivem návykové látky, maření výkonu úředního rozhodnutí a usmrcení z nedbalosti. Dostal čtyři roky vězení plus zákaz řízení na 6,5 roku. Zdravotní pojišťovně měl zaplatit 281.910 korun. Olomoucká pobočka krajského soudu rozsudek zmírnila na tři roky vězení a pětiletý zákaz. S nárokem na náhradu škody pak krajský soud pojišťovnu odkázal na civilní řízení.

Podle zákona o provozu na pozemních komunikacích je řidič povinen zajistit bezpečnost přepravované osoby nebo zvířete a bezpečnou přepravu nákladu. Podle jiného ustanovení je „přepravovaná osoba povinna být za jízdy připoutána na sedadle bezpečnostním pásem“ a dbát pokynů řidiče.

Zákon podle ÚS neobsahuje žádnou výslovně formulovanou povinnost přímo zajistit použití pásů dospělými spolujezdci, dokonce ani závazek řidiče poučit cestující v osobním voze o povinnosti připoutat se. Zákon v tomto směru zavazuje pouze řidiče aut s více než osmi místy k sezení. Zákon také výslovně neříká, že by řidič například nesměl zahájit jízdu, pokud spolujezdci nejsou připoutaní.

„Výklad, podle nějž má řidič obecnou povinnost obstarat zajištění přepravovaných osob zádržným bezpečnostním systémem, bez toho, aby zákon svěřoval řidiči rovněž dostatečné právní prostředky ke splnění této povinnosti, klade na řidiče nepřiměřenou zátěž,“ uvedla mluvčí ÚS Miroslava Sedláčková.

Jan Tomandl dr

Kvůli chybě počítače zemřelo na rakovinu prsu až 270…

Londýn 3. května (ČTK) – Chyba v počítačovém systému britské státní zdravotní služby (NHS) způsobila, že 450.000 žen nedostalo v uplynulých letech pozvánku na preventivní mamografické vyšetření. Podle britského ministra zdravotnictví Jeremyho Hunta mohl omyl v počítačovém algoritmu způsobit úmrtí až 270 žen na rakovinu prsu. Hunt ale zdůraznil, že toto číslo je pouze statistický odhad, skutečný údaj podle něj pravděpodobně bude nižší.

Britky ve věku 50 až 70 let automaticky dostávají pozvánku na screening co tři roky. Mezi rokem 2009 a počátkem letošního roku ale 450.000 žen ve věku 68 až 71 let pozvánku kvůli počítačové chybě neobdrželo.

„Bohužel někteří lidé z této skupiny by patrně byli dnes ještě naživu, pokud by se ta chyba nestala,“ uvedl Hunt ve středu před poslanci. Rodiny těchto pacientek podle něj budou mít nárok na odškodné.

mka hej

Před Bechtěrevovou nemocí již není nutné ohýbat hřbet

Praha, 3. května 2018 (Klub Terapie) – Bechtěrevovu nemoc (ankylozující spondylitidu) řadíme mezi zánětlivá autoimunitní chronická revmatická  onemocnění. Trpí jí přibližně každý stý Čech. Postihuje především páteř a páteřní struktury a bez účinné léčby se páteř stává stále méně a méně ohebnou a v konečném stádiu se u některých nemocných mění v tuhou a neohebnou. I když pokroky v různých oblastech medicíny jsou v dnešní době ohromující, terapie Bechtěrevovy nemoci donedávna spočívala téměř výlučně v mírnění příznaků. Naděje pacientům svitla až s příchodem moderní léčby, jejímž cílem je zpomalit postup onemocnění, předcházet komplikacím a umožnit pacientům prožít bez bolesti a bez dalších příznaků onemocnění co nejdelší plnohodnotný život – pracovní i osobní.

„Bechtěrevovu nemoc v širším kontextu řadíme mezi zánětlivá autoimunitní chronická revmatická onemocnění. Postihuje především páteř a páteřní struktury a nejen to, vyskytují se i projevy na periferních kloubech, nebo šlachových úponech. Část pacientů trpí tzv. mimoskeletálními příznaky např. postižením očí, lupénkou nebo idiopatickými střevními záněty,“ uvedl prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc. v Klubu Terapie pořádaném u příležitosti Světového dne Bechtěrevovy nemoci. Nemoc se poprvé projeví většinou již v mládí, mezi 18. a 30. rokem života, dvakrát až třikrát častěji u mužů než u žen. Jedná se o onemocnění velice závažné, které podstatně ovlivňuje kvalitu života – 30 až 40 procent pacientů bývá do 10 let od diagnózy v invalidním důchodu.

Ankylozující spondylitida začíná nenápadně únavou, zvýšenou teplotou nebo nočním pocením. Pak se ale přidá bolest v páteři, nejčastěji v místě skloubení křížové kosti s pánví. „Prvním dominantním příznakem jsou bolesti v dolní části zad. Jedná se o tzv. zánětlivý typ bolesti, který je relativně specifický – na rozdíl od bolesti z jiných příčin se projevuje v klidu, zejména v noci. Dále je pro tento typ bolesti typické, že se zlepšuje rozcvičením,“ dodal prof. Pavelka.

Bechtěrevova nemoc zkracuje svým nositelům život o 5 až 7 let. Základem úspěšné léčby je včasná diagnostika, což se ale v mnoha případech nedaří. Průměrná doba zpoždění diagnózy je v České republice zhruba 9 let. Poznání imunitních mechanismů v současnosti umožňuje vyvíjet léky, které působí cíleně proti určitým látkám způsobujícím zánět. Po inhibitorech tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNF-α), přicházejí do klinické praxe i v ČR další léky, které jsou účinné i u těch bechtěreviků, u kterých terapie proti TNF-α nezabírá. Cílem moderní léčby Bechtěrevovy nemoci je zpomalit postup onemocnění, předcházet komplikacím a umožnit pacientům prožít bez bolesti a žít bez dalších příznaků onemocnění.

Klub bechtěreviků České republiky z.s.

Klub bechtěreviků České republiky z.s. (KB ČR) je volným a dobrovolným sdružením zdravotně postižených občanů Bechtěrevovou chorobou (diagnóza ankylozující spondylitida), rodinných příslušníků a všech příznivců a zájemců a zlepšení životních podmínek takto zdravotně postižených občanů. Hlavním cílem činnosti KB ČR je obhajoba, prosazování a naplňování zájmů a potřeb osob postižených Bechtěrevovou chorobou v součinnosti s orgány státní správy, organizacemi zdravotně postižených v jiných zemích. Členství v KB ČR je určeno zejména všem zdravotně postiženým Bechtěrevovou chorobou a jejich rodinným příslušníkům, dále i všem fyzickým a právnickým osobám, které se ztotožní s cíli a zájmy KB ČR. Podmínkou členství není státní občanství České republiky, ani sídlo právnické osoby na území České republiky. Kolektivním členem se mohou stát za stejných podmínek fyzické a právnické osoby. Rovněž KB ČR může být kolektivním členem jiných právnických osob. Čestným členem KB ČR se mohou stát fyzické osoby, které se významnou měrou zasloužily o zdravotně postižené Bechtěrevovou chorobou, nebo o chod spolku.
Více informací na www.klub-bechtereviku.cz.

Příběh pacienta

Cestou proti bolesti pomáhá druhým – i sám sobě

Atletika byla pro Milana Dzuriaka, pacienta s Bechtěrevovou chorobou, velkou láskou. Od prvního dne v ní vynikal. Vyhrával závody, přebory a ve skoku vysokém vyhrál i mistrovství České republiky. V tu dobu odstartovala Milanova profesionální sportovní kariéra. Atletikou žil, každý den trénoval a dá se říci, že to byl jeho celý život. A otevírala se mu cesta k jeho velikému snu – startu na hrách letní olympiády…

Před maturitou přišly první zdravotní komplikace. Při běhu ho lehce píchalo v kyčlích, čemuž ale nepřisuzoval velkou váhu. Dával to za vinu únavě z každodenního trénování. V tom se ale mýlil. Lékařské vyšetření ukázalo, že má pan Milan nedovyvinuté kyčelní střešení a špatně narostlé kloubní hlavice, čímž se mu dře chrupavka a ničí se. To u tak mladého člověka není běžné. Bolest se stále stupňovala, a tak začal navštěvovat lékaře po celé republice. „Po několika letech se ukázalo, že lékař, který by mi mohl hned na začátku pomoci, byl u nás v Chomutově. Po třech letech mi konečně odebral krev a z jejího vyšetření vzešlo podezření na Bechtěrevovu nemoc, která útočí zpočátku hlavně na páteř, ale i na velké klouby, jako jsou právě kyčle.“

Pro pana Milana to byl šok. „Atletika byla můj život, nic jiného jsem do té doby neměl. Mé pocity bych popsal tak, že někdo vytrhl mou duši a zůstala jen schránka, která neměla žádný zájem ani žádný cíl, za který by bojovala,“ vzpomíná. V tu chvíli pro pana Milana nastala bezvýchodná situace, kterou řešil převážně alkoholem. „Najednou jsem byl sám pro sebe bezcenný a alkohol mi pomáhal k tomu, abych na to nemyslel.“

Po půl roce si uvědomil že tento styl života není řešením, a v té době vznikla myšlenka založit nadační fond Cesta proti bolesti. „Jediné aktivity, které jsem měl od doktorů povolené, byly plavání a cyklistika. S tím, že plavání mě nikdy moc nebavilo, takže o to víc jsem se zaměřil na cyklistiku. Přemýšlel jsem, jak ji spojit s pomocí druhým. Chtěl jsem udělat něco, čím bych lidem ukázal, že nejsem žádný alkoholik, že už zase
dokážu být pro společnost něčím užitečný.“

Nadační fond Cesta proti bolesti dnes realizuje různé kulturní akce, např. koncerty, akce pro děti či charitativní plesy. Sám pan Martin se každoročně vydává na samostatnou sportovní pouť (v minulém roce cesta kolem ČR na kole), a chce tak pacientům, kteří se potýkají se zdravotními obtížemi, ukázat, že není nutné se vzdát a přijít o své sny a cíle. Za své úsilí si vysloužil v loňském roce od nadačního fondu Via ocenění pro mladé filantropy.

„O své nemoci vím každý den, hlavně v noci, kdy se mi špatně spí. Pomohla mi až biologická léčba, díky které se mi žije o dost lépe. Mohl jsem se vrátit ke sportu, i když ne k tomu vrcholovému, což mě pořád trochu mrzí, ale jsem rád, že mohu dělat alespoň cyklistiku a pomáhat lidem,“ dodává.

Až 95 % lidí si myje ruce špatně a…

Praha 3. května 2018 (AESCULAP AKADEMIE)

Ačkoliv se podle Světové zdravotnické organizace (WHO) šíří až 80 % infekcí špinavýma rukama, je doposud hygiena rukou laickou veřejností i odborníky podceňovaná. Na 5. května připadá již 9. rokem WHO iniciovaný Světový den hygieny rukou, který vyzdvihuje význam správně prováděné hygieny rukou jako preventivního opatření. V ČR letos vznikla Národní pracovní skupina pro hygienu rukou složená ze zástupců odborných společností, odborových organizací a předních českých odborníků v oblasti epidemiologie a hygieny. „Letos jsme se zaměřili na septické stavy, které vznikají nejen v důsledku slabého imunitního systému, ale na jejichž vzniku a šíření se významně podílí právě nedostatečná hygiena rukou v komunitním prostředí i ve zdravotnictví,“ říká zakládající členka Národní pracovní skupiny pro hygieny rukou MUDr. Vilma Benešová. „Téma hygieny rukou je pro nás značně důležité a velmi si vážíme toho, že Aesculap Akademie mohla stát u zrodu Národní pracovní skupiny pro hygienu rukou. Těšíme se na vzájemnou spolupráci, ze které by mohly vzejít nové zajímavé a prakticky zaměřené kurzy pro zdravotníky,“ doplňuje manažer Aesculap Akademie RNDr. Martin Kalina, Ph.D., MBA.

ZDROJEM NÁKAZY MOHOU BÝT PŘEDMĚTY DENNÍ POTŘEBY I PODANÁ RUKA

Viry žloutenky typu A, chřipky, různých respiračních onemocnění či rotavirus, enterovirus nebo bakterie salmonely se nacházejí na běžně používaných předmětech, kde se dokážou také úspěšně množit. Vyskytují se například na mincích a bankovkách, na klikách, madlech nákupních košíků, tlačítkách zvonků a výtahů, vodovodních bateriích a ručnících, na počítačových klávesnicích a myších. „Většina lidí považuje za nejkontaminovanější záchodové prkénko, ale ve skutečnosti je až několikrát špinavější počítačová myš a tu zase několikrát předčí klávesnice. A naprostou katastrofou co do bakteriologického výskytu bývají houbičky a hadříky na nádobí a někdy i kuchyňská prkénka,“ říká hlavní hygienička nemocnic Ústeckého kraje Mgr. Dana Vaculíková. Infekce se také mnohem častěji předávají podáním ruky než líbáním a rizikové je pochopitelně i kýchání a smrkání. Podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) si přitom až 95 % lidí nemyje ruce správně. Někteří si je dokonce neumyjí ani po použití toalety – v 15 % muži a v 7 % ženy. Po použití WC máme přitom na rukou až 2x více mikrobů než před jeho použitím. Voda a mýdlo jsou přitom nejjednoduššími hygienickými prostředky, ale až 50 % mužů mýdlo přitom nepoužívá vůbec. Ruce bychom si měli umýt vždy, když přijdeme domů, obzvláště pak po cestě hromadnými dopravními prostředky, před přípravou jídla i po ní, před samotným jídlem, po kontaktu se zvířetem či jeho exkrementy, po vynesení odpadků, smrkání a kašlání a samozřejmě před a po ošetření rány. „Pokud jde o hygienu v domácnosti, jde předně o mechanické čištění ploch vodou a běžnými čisticími prostředky. Pokud neřešíte nějakou akutní infekci, není nutné stále prolévat záchod savem. To by naopak přispělo k množení velmi rezistentních bakterií, které by vám v důsledku mohly uškodit,“ říká ústavní hygienička z Fakultní nemocnice Hradec Králové MUDr. Lenka Hobzová. Dalším stupněm hygieny rukou je jejich dezinfekce za použití speciálního dezinfekčního prostředku, který si poradí i s odolnými bakteriemi a může být také dobrým řešením na cestách s omezeným přístupem k vodě.

INFEKCE SPOJENÉ SE ZDRAVOTNÍ PÉČÍ BÝVAJÍ U PACIENTŮ INDIKOVÁNY V 8 – 10 % PŘÍPADŮ V CELOSVĚTOVÉM MĚŘÍTKU

Mezi infekce spojené se zdravotní péčí (HAI) se řadí nejen ty, které pacient získá ve zdravotnickém zařízení, ale počítají se k nim například i nakažení rodinní příslušníci po jeho návratu domů nebo nakažené nemocniční návštěvy. V nemocnicích se již s mýdlem a vodou nevystačí. Zde je třeba použít i silnější dezinfekční prostředky, aby byli chráněni jednotliví pacienti i ošetřující personál. Daní za trvalé používání takových prostředků jsou však i rezistentní mikroby, které ve skupině indikovaných tvoří zpravidla jednu desetinu. Nejvíce případů HAI bývá přitom v kategorii infekcí v místě chirurgického výkonu. Dodržování aseptického prostředí by mělo být samozřejmostí. Přesto existují i výjimky, jak dosvědčuje pacient Jan O. z Královéhradecka: „Nechával jsem si odstranit v soukromé chirurgické ambulanci podkožní bouličku. Když jsem se do ordinace dostavil k výkonu, bylo okno obložené věcmi a talířem se zbytky párku a zaschlé hořčice. Po ulehnutí k zákroku jsem nad sebou pozoroval světlo z notně zaprášené lampy. Když do mě pak lékař říznul a pravil „jé, to jsem nechtěl“, docela jsem znervózněl. Ale dopadlo to dobře. Problém mi pan doktor vyřešil a ničím jsem se u toho nenakazil,“ říká. Horší zkušenost má bohužel Jaroslava Ř. z Jihlavska, která byla přijata na infekční oddělení nejmenované okresní nemocnice, aby jí zde vyléčili vyrážku. Na těle se jí objevila v souvislosti s odstraněním kožních výrůstků na krku a na hrudi. Z nemocnice však odcházela bez malíčku. „Při infuzi mě už druhý den velmi bolela ruka a bolesti vystřelovaly do malíčku. Prosila jsem o vyšetření. Rentgen však nic neukázal, a tak se lékaři rozhodli malíček rozříznout. Přestože se při zákroku čtyři chirurgové mezi sebou dohodli, že je to čisté a žádný problém nevidí, při pozdějším převazu jsem měla malíček černý od gangrény a amputace mi byla lékaři doporučena jako jediné možné řešení. Dodnes jsem se s tím nevyrovnala. Ani s tím přístupem. Bylo mi podsouváno, že jsem se předtím musela do prstu píchnout při manikúře a když jsem po lékaři při kontrole chtěla, aby pojmenoval, co jsem s tím vlastně měla, neodpověděl mi,“ říká. Zdravotníkům se doporučuje pro hygienu rukou soustředit se na pět klíčových momentů: před kontaktem s pacientem, před čistým/aseptickým zákrokem, po možném riziku kontaktu s tělními tekutinami, po kontaktu s pacientem a po kontaktu s okolím pacienta.

RUCE JE TŘEBA MÝT ALESPOŇ 30 SEKUND, V KRIZOVÝCH MOMENTECH I DEZINFIKOVAT

Ohledně správného mytí rukou je nejlepší praktická ukázka, třeba na instruktážním videu. Obecně lze uvést, že by se měla použít voda i mýdlo nebo tekutý mycí prostředek a mytí by mělo probíhat alespoň 30 sekund. Ruce jsou navlhčeny a následně na ně naneseno dostatečné množství mycího prostředku. Pokračuje se známým třením dlaň o dlaň a méně známým čištěním hřbetů rukou s roztaženými prsty, mezi něž jsou klouzavými pohyby vkládány namydlené prsty druhé ruky. Obě ruce se v mytí vystřídají. Pokrčené do sebe zaklesnuté prsty proti sobě otočených rukou zajistí očistu v oblasti nehtů. Následuje krouživé tření palce zavřeného v druhé dlani a naopak. Očista dlaní se pak provádí prsty druhé ruky sevřenými téměř do špetky krouživými pohyby a dozadu a dopředu. Následně se ruce opláchnou vodou a utřou se ručníkem na jedno použití. „Důležité je si uvědomit, že v krizových momentech, jako je návštěva zdravotnických zařízení, ať už jsme v roli pacienta nebo návštěvníka, je nutné si ruce dezinfikovat. Ideálně při příchodu do zdravotnického zařízení a při odchodu z něj,“ říká zakládající členka Národní pracovní skupiny pro hygienu rukou MUDr. Vilma Benešová. Hlavním důvodem je vysoká koncentrace nemocných lidí a zároveň i přítomnost mnohem rezistentnějších kmenů mikroorganismů, než které jsou běžně zastoupeny v komunitním prostředí. Dezinfekcí pak dotyčný chrání sebe i své blízké. „Správné postupy hygieny rukou pro zdravotnický personál zařazujeme pravidelně jako pevnou část programu například i při školení pro chirurgy. Úroveň znalosti správných postupů je různá. Edukace na školách nebývá vždy praktická a často mladí zdravotníci okoukávají postupy od starších kolegů až přímo v praxi. A to nemusí být vždy optimální. V posledních letech proto pomáháme i s edukací studentů lékařských fakult“, dodává Mgr. Petra Bártová z Aesculap Akademie.

Když vlasy dodávají sílu

Praha, 3. 5. 2018 (Procter & Gamble) – Ztráta vlasů je pro ženu trpící onemocněním náročná změna. Díky Nadačnímu fondu Daruj vlasy se už mnoho žen a slečen raduje z paruky z pravých vlasů. V počátcích projektu mohli lidé pomoci především darováním vlasů, od 26. dubna se ale může zapojit každý bez rozdílu. Stačí, když si v hypermarketech Globus zakoupíte produkt Pantene a automaticky přispějete 10 Kč na výrobu paruk.

Nadační fond Daruj vlasy funguje déle než rok. Cílem projektu je vyrábět paruky na míru z pravých vlasů pro onkologické pacientky, pro které je paruka velkou psychickou pomocí. Jak dodává klinická psycholožka a psychoterapeutka Veronika Roudná: „Vlasy jsou u žen odjakživa považované za jeden ze symbolů ženskosti. Jsou naší součástí, spoluvytvářejí identitu a to, jak se prezentujeme navenek, ovlivňují naši sebedůvěru. I z tohoto důvodu bývá pro pacientky ztráta vlasů po dobu léčby onkologického onemocnění další (vysoce) zatěžující změnou, která je navíc viditelná, nedobrovolná a často radikální.“ Kampaň podpořila i herečka Ivana Jirešová: „Vlasy jsou korunou krásy každé ženy. Nyní všichni můžeme dopřát krásné vlasy i ženám, které o ně přišly.“

Na výrobu jedné paruky se spotřebuje zhruba 200 až 400 gramů lidských vlasů, což odpovídá přibližně třem až čtyřem dárcům. Proces výroby trvá až dva týdny. Jedná se o časově velmi náročný proces, kdy vlásenkářka do tylového podkladu poutkuje vlas po vlasu.

Proces výroby paruky nevyžaduje jen hodně času, ale i finanční podporu. Od 26. dubna do 30. června se může zapojit každý jednoduše během běžného nákupu – zakoupením jednoho produktu Pantene v hypermarketech Globus přispějete na výrobu paruk 10 Kč. Díky Pantene můžete mít nejen krásné vlasy, ale zároveň přispět na výrobu paruk z pravých vlasů pro onkologické pacientky a navrátit jim zpět ztracenou sílu a sebevědomí, které jim nemoc vzala.