Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Zpravodaj

Armádní medici zůstanou v Libereckém kraji jen do konce května

  • 15 května, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Liberec 15. května (ČTK) – Armádní medici, kteří od začátku dubna pomáhají pracovníkům Krajské hygienické stanice v Liberci s vyhledáváním kontaktů v případě podezření na nákazu novým koronavirem, na konci května skončí. Spolu s nimi ukončí práci i armádní tým, který v Libereckém kraji pomáhal s mobilními odběry. Po jednání Krizového štábu Libereckého kraje to dnes na dotaz ČTK řekl náměstek hejtmana pro zdravotnictví Přemysl Sobotka (ODS).

“My máme dvě odběrové sanitky, které jsou pod Krajskou nemocnicí Liberec a záchrannou službou a já věřím, že to zvládnou,” řekl Sobotka. Dál budou podle něj fungovat i odběrová míst u čtyř páteřních nemocnic v Liberci, České Lípě, Jablonci nad Nisou a Jilemnici, která zajišťují testování nařízené hygieniky nebo lékaři, ale také odběry pro samoplátce. Armádní medici jsou podle něj znovu připraveni nastoupit, pokud by to bylo potřeba. “Připravují operační plán pro případnou druhou vlnu, byli jsme informováni,” doplnil hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

V Libereckém kraji potvrdily testy první případ onemocnění novým koronavirem 10. března. Hygienici od té doby nařídili test na covid-19 u 7679 lidí, ve 198 případech vyšel pozitivně. “Poslední pozitivní případ máme z 6. května,” řekla krajská epidemioložka Jana Prattingerová. Více než 86 procent nemocných už se ale uzdravilo, z nákazy se aktuálně léčí 23 lidí, z toho jeden je ve vážném stavu v nemocnici. Největší počet případů nákazy odhalily testy na Jablonecku, kde zatím onemocnělo 84 lidí. Jen sedm pozitivních případů měli dosud na Českolipsku.

“Ten virus tady stále je a musíme k němu mít velký respekt a musíme se podle toho chovat,” řekla Prattingerová. Razantní opatření podle ní pomohla k tomu, že se nákaza příliš nešířila a třeba zdravotnická zařízení a sociální ústavy zasáhla jen minimálně. “Měli jsme jen pět nemocných lékařů a troufám si říct, že nikdo z nich se nenakazil při péči o pacienty,” řekla Pattingerová. Nemoc se podle ní prokázala také u sedmi zdravotních sester, ale jen čtyři se zřejmě nakazily při péči o pacienty. “Nenakazil se nikdo na záchrance, to dokazuje, že jsme to vzali za správný konec,” dodala. Jenom dva klienti se nakazili v sociálních ústavech.

Leona Vacková dr

Zpravodaj

Reuters: Kuba se snaží prosadit v závodu o léčbu covid-19

  • 14 května, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Havana 14. května (ČTK/Reuters) – Komunistická Kuba sází na svůj biotechnologický sektor, který prosadil její bývalý revoluční vůdce Fidel Castro. Ten by mohl poskytnout zemi výhodu v globálním soutěžení o to, kdo najde efektivní léčbu na nemoc způsobenou novým koronavirem. Kuba propaguje obzvláště interferon, jehož je výrobcem. Je to antivirová látka, která posiluje imunitní systém, píše agentura Reuters.

Kuba tvrdí, že je úspěšná v léčbě nového koronaviru doma a v Číně, a že už 80 zemí projevilo zájem o nákup jejího interferonu alfa 2b. Vláda doufá, že její interferon a další přípravky, které vyvíjí, poskytnou podporu churavějící kubánské ekonomice.

“Máme dobré produkty, jako je interferon alfa 2b, které vyvážíme a které nám otevírají možnosti,” řekl nedávno v televizi ministr obchodu Rodrigo Malmierca.

Interferony se už dlouho používají po celém světě na léčbu horečky denque, rakoviny a žloutenky typu B a C. Studie v době epidemie nemoci SARS v roce 2003 naznačily, že interferony by mohly být užitečné i proti koronavirům.

Havana uvádí, že Čína, kde se pandemie objevila loni, zahrnula interferon do svých pokynů pro léčbu covidu-19, tedy nemoci způsobené novým koronavirem. Jedním z interferonů, který použila, byl ten, který vyrobil kubánsko-čínský společný podnik Changheber.

Interferony však mohou mít vážné vedlejší účinky, pokud se podávají v obvyklých formách, což jsou injekce nebo infuze. Některé z nich mohou být stejné jako příznaky covidu-19, například horečka a dýchací potíže.

Kuba tvrdí, že léčila téměř všechny své pacienty injekcemi interferonu a věří, že tento lék jí pomohl dosáhnout nižší úmrtnosti, která na 1804 případů v zemi činí 4,1 procenta, zatímco průměr pro zbytek Ameriky je 5,9 procenta. Také test uskutečněný v nemocnici Tchaj-che v čínské provincii Chu-pej v době vrcholu epidemie v regionu naznačil, že novější způsoby podání interferonu mohou pomoci zvládnout šíření viru a dokonce zabránit nákaze s menším počtem vedlejších účinků. Žádný z téměř 3000 zdravotníků, kteří používali interferon v podobě nosních kapek, se nenakazil novým koronavirem, uvádí se v neformální zprávě o studii, do které měla možnost agentura Reuters nahlédnout. Podle čínských vědců zahrnovala studie více než 50 lidí s vysokou expozicí vůči nakaženým pacientům. Při testu však nebyla použita speciálně kubánská verze interferonu alfa a nebyla zveřejněna v hodnověrném zdravotnickém časopise.

Jiná studie v nemocnici ve Wu-Chanu ukázala, že pacientům s covidem-19, kteří inhalovali interferon, se rychleji zlepšili respirační potíže a jejich krev se vyčistila od viru rychleji než pacientům, kteří interferon nedostali. K potvrzení účinků jsou však nutné kontrolní studie a nyní se po celém světě dělají desítky studií týkajících se interferonu.

Kuba ale na výsledky studií nečeká. Už začala používat interferonové nosní kapky jako prevenci infekce u zdravotnických pracovníků.

Interferon byl v 70. a 80. letech považován za potenciálně zázračný lék a na Kubě má speciální místo. Castro po revoluci v roce 1959 upřednostnil zdravotnictví a vzdělání a často se zajímal o vědecký vývoj. Poslal proto kubánské vědce do zahraničí, aby studovali tamní výrobu. Vědci tak rychle přišli na to, jak lék vyrobit doma. Přípravek byl úspěšně použit po vypuknutí horečky denque v roce 1981. Tehdy začal kubánský biofarmaceutický sektor skutečně růst, navzdory překážkám, které pro něj představovalo americké obchodní embargo.

Kuba nyní vyrábí většinu léků, které se tam používají. Více než 300 produktů zároveň vyváží do více než 50 zemí, což se týká i terapeutické vakcíny na rakovinu plic nazvané CIMAvax. V současnosti má 21 výzkumných center a 32 firem zaměstnávajících 20.000 lidí. Zastřešuje je státní podnik BioCubaFarma. Podle posledních dostupných oficiálních údajů z roku 2016 získala země z vývozu léků 442 milionů USD (11,2 miliardy Kč), což bylo více než z vývozu cukru, rumu nebo tabáku.

Příznivci kubánského úspěchu tvrdí, že Kuba tak vyvrací tvrzení, že pro inovace ve farmaceutickém a biotechnologickém odvětví je nutná konkurence na volném trhu. Skeptici se zase ptají, zda je odvětví financované převážně státem opravdu ziskové a zda vzhledem k finančním problémům Kuby může vzkvétat. V posledních letech nebyla Kuba schopna vyrobit dostatek léků, aby plně uspokojila domácí poptávku.

Pandemie by ale pro toto odvětví mohla představovat jedinečnou příležitost, aby si vylepšilo pověst a získalo tvrdou měnu. Prezident společnosti BioCubaFarma Eduardo Martínez minulý týden představil řadu léků, které Kuba testuje a vyvíjí na posílení imunitního systému proti nemoci covid-19 a které mají zabránit zhoršení symptomů a pomoci k uzdravení. Vyvíjí také vlastní verzi léku Kaletra na HIV od americké společnosti AbbVie, který se testuje na covid-19 v kombinaci s dalšími léky, včetně interferonu.

irl spr

Zpravodaj

Pandemie podle německých odborníků obecně zvýší zájem o očkování

  • 11 května, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Berlín 11. května (ČTK) – Pandemie nemoci covid-19 by mohla zvýšit obecný zájem o očkování. Podle agentury DPA to očekávají experti, podle kterých nynější koronavirová krize ukázala, co se stane, když je veřejnost bez jakékoli ochrany vystavena virům. Větší ochotu nechat se očkovat odborníci předpokládají i přes to, že o víkendu v německých městech demonstrovali vedle kritiků karanténních opatření či radikálů i odpůrci vakcinace.

Řada lidí sice toužebně očekává úspěch ve vývoji vakcíny proti koronaviru SARS-CoV-2, demonstrace v Německu ale ukázaly, že ani krize nepřinutila odpůrce očkování protesty pozastavit. Bernd Harder z neziskové Společnosti pro vědecký výzkum paravěd (GWUP), jejímž cílem je podpora vědy a vědeckého myšlení, ale očekává, že pandemie přinutí i mnohé skeptiky důvěřovat očkování. “Protože vidí, jak by mohl vypadat svět bez vakcín,” řekl.

Kritici očkování v Německu vystupují především proti nově zavedené povinné vakcinaci proti spalničkám. Očkování proti tomuto infekčnímu virovému onemocnění musí mít všechny děti před přijetím do školek či škol. Po zavedení karanténních opatření v Německu ale protesty utichly, nyní se ale odpůrci očkování do ulic vrátili.

Na internetu již vznikla petice, která se staví proti údajně předpokládanému záměru nařídit povinné očkování i proti koronaviru, jakmile bude funkční vakcína vyvinuta. Harder petici považuje za další pokračování boje odpůrců plošné vakcinace. “Mají pocit, že nyní bude následovat další krok, že bude povinné očkování proti koronaviru,” uvedl Harder.

Pro mnohé ale pandemie znamená probuzení a vystřízlivění, neboť každý má podle odborníků před očima to, jak viry ohrožují blahobyt, společnost i naši samotnou existenci.

“Můj dojem je, že výrazná většina obyvatel je očkování nakloněna,” řekl imunolog Christian Bogdan, který je členem očkovací komise při Institutu Roberta Kocha.

Pandemie ale v Německu přinutila řadu lidí očkování odložit. Nedávný průzkum ukázal, že odřeknuta na žádost lékařů i zájemců byla zhruba třetina původně plánovaných termínů vakcinace. V nynější situaci se totiž řada lidí snaží návštěvě ordinací vyvarovat kvůli obávám z možné nákazy.

zpt mka

Zpravodaj

Lidé nebudou muset od 25. května venku nosit roušky

  • 11 května, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 11. května (ČTK) – Lidé budou moci od 25. května chodit venku za určitých podmínek bez roušky. Vláda dnes vzala na vědomí změnu mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví, řekl na tiskové konferenci ministr Adam Vojtěch (za ANO). Nutné bude udržovat rozestupy nad dva metry. Už od úterý nebudou muset nosit roušky logopedi nebo účastníci přijímacích řízení na školách při rozestupu 1,5 metru a maximálně 15 osobách v místnosti.

Povinnost nosit roušky zůstává pro vnitřní prostory, prostředky veřejné dopravy, taxislužby a dále pro vnější prostory v případě, že se alespoň dvě osoby nacházejí ve vzdálenosti bližší než dvou metrů. Netýká se to členů domácnosti. “Řešíme v tomto přechodném kroku situace, kdy lidé jsou osamoceni někde na procházce, není nikdo v blízké vzdálenosti kolem nich. V takových případech nebudou muset nosit roušku, v ostatních ano,” řekl Vojtěch.

Od úterý 12. května pak ministerstvo přidává do opatření výjimku pro účastníky přijímacích řízení a členů zkušebních institucí na školách, a také u účastníků státních zkoušek na vysokých školách při dodržení rozestupů nejméně 1,5 metru a maximálně 15 osobách v místnosti. Výjimku ministerstvo přidalo také pro pacienty a zdravotnické pracovníky, kteří nebudou muset mít roušku po dobu nezbytně nutnou při poskytování péče. Týká se to například logopedů.

Nařízení zakrývat si dýchací cesty bylo zavedeno 19. března. Použít je možné třeba roušku, respirátor, ústenku, ale také šálu nebo šátek, který brání šíření kapének od nositele, před případnou nákazou ho ale neochrání. Výjimku v nošení už mají například děti v mateřských školách nebo dětských skupinách, řidiči veřejné dopravy v uzavřených kabinách, členové domácnosti jedoucí v jednom autě, autisté, děti do dvou let nebo za určitých podmínek umělci provádějící autorské dílo.

opm rot

Doporučené články

Proč je důležité mytí rukou (nejen) v době virových onemocnění

  • 7 května, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Nejvíce bakterií se nachází na našich rukou

Není žádným tajemstvím, že to jsou právě naše ruce, na kterých se nachází tisíce až miliony nejrůznějších bakterií a dalších mikroorganismů. Ty na člověka číhají všude. Mezi nejrizikovější místa patří kliky u dveří ve veřejných budovách, madla v autobusech, telefony na pracovištích, ale také obyčejné houbičky na nádobí, které jsou přímo smetištěm bakterií.

Ne, že bychom to nevěděli a dřív si ruce nemyli, ale současná situace nás naučila dělat to ještě častěji a o něco poctivěji než dřív. Správná hygiena rukou je nyní zkrátka velké téma, a proto se poohlížíme po přípravcích, které do své domácnosti pořídit.

Dezinfekce, mýdlo nebo třeba vavřínový olej

V konečném důsledku nezáleží na tom, zda použijete dezinfekci z lékárny, obyčejné mýdlo nebo takový vavřínový olej, který má skvělé antibakteriální účinky. Důležité je vždy dodržet důkladný a správný postup při mytí rukou.

Sundávat bychom měli prstýnky i hodinky

Nejběžnější skrýší bakterií jsou prstýnky. Ty na veřejnosti většinou nesundáváme, měli bychom je ale sundat alespoň doma. Pod šperky se mohou bakterie snadno množit.

Stejné pravidlo platí i u hodinek a náramků. Ruce bychom si správně měli mýt až do poloviny předloktí. Součástí správného postupu mytí rukou je tedy také odložení všech šperků a hodinek.

Na umělých nehtech je více bakterií než na přírodních

Dalším faktorem zvyšujícím výskyt bakterií na rukou jsou umělé gelové nehty. Nachází se na nich více bakterií než na nehtech přírodních, a to i po umytí rukou vodou a mýdlem a dezinfikování speciálním přípravkem.

Umělé nehty bývají obvykle výrazně delší než ty přírodní, proto je pod nimi i více místa pro bakterie, a také se s nimi hygiena provádí hůře. Pokud jste tedy majitelkou umělých nehtů, měla byste hygieně rukou věnovat zvýšenou pozornost.

Ruce, obličej – největší nepřítel

Když vám někdo doporučí nesahat si na obličej, často vás hned začne svědit natolik, že se musíte za každou cenu poškrábat. Jedno z hlavních doporučení Světové zdravotnické organizace – nesahat si na obličej, bývá potom často obtížné.

I studenti medicíny si na něj sáhnou v průměru třiadvacetkrát za hodinu a frekvence tohoto obvykle neuvědomovaného zvyku narůstá ve stresových situacích. Jelikož se respiratorní viry nezřídka šíří pomocí rukou, není to v době koronavirové pandemie úplně ideální stav.

S dezinfekcí domácnosti pomůže i SAVO

Vzhledem k tomu, že okolní virus prokázal schopnost přežít na některých površích a předmětech i řadu dní, je nutné provádět jejich pravidelnou dezinfekci. Jedině tak se zamezí jeho šíření.Tento proces se samozřejmě týká i našich domácností.

O poznání častěji bychom měli v době pandemie dezinfikovat hlavně kuchyň a koupelnu. K dezinfekci podlah, nábytku a jiných dřevěných povrchů lze použít dostupné prostředky jako Sanytol, Dettol či Ajatin. Účinnost těchto přípravků ale klesá ve směsi s mýdlem či jiným anionickým surfaktantem, rovněž se tak děje při styku s bavlněnými látkami. Z toho vyplývá, že tyto přípravky nejsou vhodné pro dezinfekci textilu. Ten stačí vyprat na 60 stupňů Celsia.

 

 

Dezinfekci na povrchy si lze samozřejmě i vyrobit. Pro čištění podlah, kuchyňského i hygienického náčiní je vhodný roztok chlornanu sodného, který většina z nás zná pod označením SAVO, které je dostupné v téměř každém supermarketu. Ve větším objemu a vyšší koncentraci je pak k dostání i v prodejnách s bazénovou chemií.

 

 

Zpravodaj

Rozhovor: MUDr. Aleš Tomek o cévní mozkové příhodě

  • 7 května, 20203 srpna, 2020
  • by CRS Webmaster

Budeme si dnes povídat o cévní mozkově příhodě nebo lidově řečeno mrtvici. Co to je vlastně ta cévní mozková příhoda, co se během ní v našem těle odehrává.  

MUDr. Aleš Tomek

Tak cévní mozková příhoda je závažné onemocnění, které je způsobeno tím, že vaše mozkové buňky, část mozku je postižená nedokrevností, ischemií nebo krvácením. To znamená, dochází k zániku části mozku, a to se projevuje pak různými příznaky. To je u mrtvice právě to nejzvláštnější, že u každého pacienta může vypadat trošičku jinak a známe nejméně dvacet základních příznaků, které mrtvice může mít. Tady už asi je důležité říct pro všechny – jsou tři takové nejdůležitější. Ty jsou i obsažené v takovém hezkém testu, kde se testuje tvář, ruka a řeč. To znamená, pokud máte náhle vzniklou poruchu mluvení nebo náhle vzniklou poruchu hybnosti jedné poloviny těla anebo taky jedné poloviny tváře.  To znamená, pokud máte jeden z těchto tří příznaků pozitivní, tak jste podezřelý z toho, že máte mrtvici a měli byste ihned volat sanitku.

Jak k tomu ale vůbec dojde? Co se stane v tom mozku nebo v našem těle, že dojde k té cévní mozkové příhodě? 

MUDr. Aleš Tomek

Nejčastější je, asi devadesát procent všech mrtvic, je způsobeno uzávěrem cévy. Ten uzávěr může být způsoben řadou příčin, nejčastější je embolizace ze srdce, to znamená, asi třicet procent mrtvic je způsobeno tím, že sraženina, která vnikne v srdci, často u pacientů, kteří mají srdíčko nemocné, mají třeba arytmii jako je fibrilace síní, pak ta sraženina odlétne do těla a ucpe tu tenkou malou mozkovou cévu, která už ale může způsobit pak velké škody u toho pacienta. To je asi příčina číslo jedna. Číslo dvě jsou pak postižení velkých mozkových tepen nebo malých mozkových tepen, které mají stejné rizikové faktory jako třeba infarkt myokardu.

A může přijít ale mrtvice jen tak z ničeho nic u zdravého člověka, aniž bychom něco tušili?

MUDr. Aleš Tomek

Tak nikdo z nás není úplně zdravý, to vám řekne každý lékař, ale určitě může postihnout i dosud zcela zdravého pacienta a udeří opravdu zčista jasna. Ty příznaky jsou opravdu tak rychlé, že pacient je jednu minutu zdravý a pak náhle během další minuty už je zcela ohrnutý, třeba nemůže mluvit. Když bychom měli mluvit o těch mladších pacientech bez nějakých zásadních rizikových faktorů, tak samozřejmě je to možné, ale velmi vzácné, nutno říct. Nejčastější oběti mrtvice jsou pacienti staršího věku, kteří již mají cévy nebo srdce nějak nemocné.

Jsou někteří lidé, kteří jsou k mrtvici náchylnější? Je to třeba v genech?

MUDr. Aleš Tomek

V genech je jenom malá část mrtvic, opravdu drtivá většina si to způsobí sama svojí životosprávou nebo prostě tím, že se dožijí vysokého věku, protože věk je asi tím nejhlavnějším rizikovým faktorem a malá část mrtvic může být způsobená geneticky. To je pak většinou tak, že v těch rodinách máte nějaké rodinné příslušníky, předky, kteří měli mrtvici třeba do padesáti let nebo radši ještě do čtyřiceti. Tak pak mohou být různé vzácné genetické příčiny, ale těch je opravdu promile.

Jak se vlastně ta cévní mozková příhoda projeví? Na čem poznáme, že se jedná o cévní mozkovou příhodu?

MUDr. Aleš Tomek

Tak tady je potřeba říct, že jsou dvě věci: potřeba jednat, pokud vám samotnému, jako tomu, kdo tu mrtvici si prodělává, není dobře, tak pokud je mu divně, tak je lepší si samozřejmě zavolat záchrannou službu, ale hlavně to musí znát jeho nejbližší, protože často pacient s mrtvicí bohužel sám nemůže vůbec nic říct, protože nemůže mluvit, nemůže si nikam dojít, protože se nemůže hýbat. To znamená, je potřeba otestovat, pokud se někdo začne chovat nějak divně nebo nemůže ničím hýbat, otestovat ty základní tři příznaky. To znamená, nechat se toho daného postiženého usmát – pokud jedna strana úst se nesměje a jakoby klesá dolů, nehýbe se, tak hned volat sanitku. Stejně tak nechat předpažit, deset vteřin ruce před sebe. Pokud jedna ruka klesá nebo není vůbec schopný ten jedinec ji zvednout, tak zase – hned volat sanitku a zeptat se, aby vám ten člověk plně rozuměl a taky správně odpověděl. Zeptat se třeba na adresu nebo na práci, na něco ne tak úplně jednoduchého a nespokojit se s tím, že někdo vám přikývne nebo zamručí.

Teď k té rychlosti a podcenění příznaků. Je naprosto klíčové dorazit do nemocnice včas. Je známo, že my můžeme část pacientů úspěšně léčit a jsme tím úspěšnější, čím je dřív u nás pacient v nemocnici. To znamená, optimální pacient by měl dorážet někdy třeba na konci první hodiny toho, co ty příznaky trvají, protože samozřejmě víme, že tam vždycky je nějaké zdržení: než vy zavoláte sanitku, než sanitka dojede, než vás sanitka odveze do specializované nemocnice. To je taky potřeba říct – ne každá nemocnice by měla léčit mrtvici, těch je čtyřicet pět po celé republice rovnoměrně.

Když pacient dorazí do čtyř a půl hodin, tak mu můžeme nabídnout rozpuštění té krevní sraženiny, což je, jak jsme řekli, problém devadesáti procent pacientů. To se dělá pomoci trombolýzy, to je taková kapačka s drahým lékem, který rozpustí tu sraženinu. Pokud je ucpaná nějaká větší mozková céva, je ještě možnost mechanické léčby, trombektomie, která se dělá katetrizačně. To znamená, že pomocí zavedení drátku katetru, kterým tu sraženinu odstraníme, a ta je možná pro většinu pacientů nebo pro všechny do šesti hodin a pak ještě pro menší část až do čtyřiadvaceti hodin, ale to ten pacient musí mít štěstí a už není každý zachranitelný po té šesté hodině.  To znamená, platí, že máte-li podezření, že to je něco divného a lidi to opravdu často sami nedovedou poznat, co se jim vlastně děje, pokud je vám nějak zvláštně, nemůžete vykonávat nějaké duševní funkce, nemůžete si najednou něčím pohnout nebo vás něco brní nebo je vám najednou špatně a zvracíte a motáte se, tak je nejlepší ihned volat sanitku a dostat se do specializovaného centra co nejdříve.

Když se podíváme taky na nebezpečnost mrtvice, tak možná stojí v dnešní době infekcí koronavirem zmínit, že každý rok zemře v České republice přes osm tisíc lidí na cévní mozkovou příhodu. Přičemž, když se podíváme na celosvětové škody a ztráty na životech, způsobené koronavirem, tak je to zatím jenom tři tisíce. To znamená, ta velikost toho problému, který je tady a který je setrvalý, je násobně větší. Samozřejmě není to něco infekčního, ale je to vlastně taky epidemie, protože jak se dožíváme delšího a delšího věku, tak opravdu přes pětadvacet tisíc lidí dostane ročně v České republice mrtvici. A jak vidíte, čtvrtina z nich na ni zemře.

Při té mrtvici, která nebolí, jde o minuty. Je to tedy pravda, že to nebolí, pane doktore?

MUDr. Aleš Tomek

Je to pravda. Drtivou většinu pacientů nic nebolí. Je tam malá část pacientů, jak jsme říkali, že devadesát procent je ischemie, pak taky je deset procent krvácení a tam je část pacientů, asi jeden a půl procenta ze všech, kteří mají naopak velmi krutou bolest hlavy. Takže to jsou ti, co mají krvácení mezi mozkové obaly, to je velmi nebezpečný podtyp mrtvic, a ten má naopak velmi krutou bolest hlavy. A pak dalších pět až deset procent pacientů buď s intracerebrálním krvácením, to znamená do mozkové tkáně nebo taky někdy u některých nedokrevností ta hlava bolí, ale ne nějak strašně. Ale devadesát procent pacientů nemá žádné bolesti, jenom jim jakoby nějaká funkce vypadne.

Může se tedy stát, že bychom prodělali cévní mozkovou příhodu, aniž bychom o tom věděli?

MUDr. Aleš Tomek

Pokud proděláte nějakou příhodu, která sama odezní, tak to se děje. To víme často, že pacienti prodělají nebo že jsou ty příznaky takové, že ti pacienti to nepřičítají té mozkové mrtvici, tak to je taky možné. A pak je ještě další taková jednotka, kdy proděláte vlastně malou mrtvici ve vašem mozku uzavřením nějaké velmi drobné cévy, která zrovna je v oblasti, která nemá žádné jasné projevy. To znamená, nezpůsobí vám poruchu hybnosti, poruchu zraku, poruchu řeči, takže vy si toho nevšimnete. To víme, že mozek, když stárne a postupně se zužují a přiuzavírají různé drobné mozkové cévky, tak takový proces opravdu může být a projeví se pak až dlouhodobě, když už se toho nashromáždí hodně, tím, že ten pacient má například postižení uvažování a myšlení, to znamená kognitivní deficit, něco jako Alzheimerovu nemoc, ale způsobenou cévními příčinami.

Cévní mozková příhoda má často bohužel zdravotní následky. Když nepřijedeme v lékaři včas, jaké ty zdravotní následky mohou být?

MUDr. Aleš Tomek

Je to tak, že když vezmu celou množinu pacientů, kteří prodělají mrtvici, tak víme, že tak zhruba jedna čtvrtina z nich zemře. Pak máme další čtvrtinu, kteří jsou velmi těžce postižení. To znamená, že prodělají tak těžkou mrtvici, že jsou třeba upoutáni doživotně na lůžko. Ta skupina těch, co prodělají mrtvici a mají velké následky, tak je pak doplněna těmi, co mají následky lehčí, jsou schopní být třeba doma, ale už to nikdy není to, co to bývalo. Jenom tak někde mezi čtvrtinou až polovinou pacientů ty následky má minimálně a platí, že je to spíš víc než polovina těch, co mají ty těžké následky, když se k nám dostanou pozdě, a naopak minimální následky mají ti, kteří dostanou léčbu co nejdříve. To znamená ten sociální problém způsobený mrtvici je samozřejmě rozsáhlý, protože určitě je víc pacientů postižených, než kolik jich zemře, a vemte si, že jsme si říkali, že jich zemře přes osm tisíc, to znamená, že každý rok přibyde asi mnoho dalších tisíc pacientů, kteří mají nějaké trvalé následky.

Znamená to že, když nás postihne cévní mozková příhoda, tak máme velké štěstí, jestli máme někoho takzvaně na blízku.

MUDr. Aleš Tomek

Určitě, a hlavně někdo informovaný. To je klíčové, já vždycky říkám nebo my se snažíme s kolegy z neurologie a s kolegy s dalších odborností, aby bylo povědomí o mrtvici co největší, což je právě to, co tady dneska děláme, aby si lidi zapamatovali, protože proběhla ve světě řada vědeckých studií, kde se vždycky dělala nějaká kampaň o tom, jaké jsou příznaky mozkové mrtvice a pak zkoumali, jestli bude víc lidí chodit dřív do nemocnice. Vždycky byl tam vidět jenom mírný efekt, který ale v čase vymizel. To znamená, proto my musíme ty kampaně dělat neustále. Další věc jsou školní osnovy. Je zajímavé, že zatím v České republice není vůbec to, že aspoň ty tři základní příznaky mrtvice jsou součástí vzdělávacího programu. Když se podíváme na to, co se učí dnešní děti o zdravovědě, tak se učí řadu možná i trochu zbytečných věci jako třeba co dělat, když je uštkne zmije, ale neučí se tři základní příznaky mrtvice, což chceme s kolegy taky změnit.

Může se, pane primáři, opakovat cévní mozková příhoda?

MUDr. Aleš Tomek

Může, samozřejmě. Je tam riziko opakování v průměru někdy kolem šesti až osmi procent za rok. To znamená, proděláte-li jednu mrtvici, tak máte zhruba jedna ku deseti nebo jedna ku dvanácti šanci, že ten další rok ji dostanete znovu. Ale velmi se to liší podle toho, jaká byla příčina té mrtvice. Jsou některé velmi rizikové stavy, jako je třeba ta fibrilace síní, a někdy zase naopak taková méně rizikové. To znamená, že šance jeden ku stu, pokud jste mladší pacient, který má embolizaci skrz vrozenou srdeční abnormitu. Je velmi důležité každého pacienta důkladně vyšetřit a zjistit, co bylo nejpravděpodobněji tou příčinou.  To už je pak práce samozřejmě neurologů, kteří pacienta ošetřují, a každý by měl být po mrtvici vypuštěn, pokud se vrací zase do svého života, s nějakou preventivní léčbou. Tam je nejdůležitější říct, že hlavní je rizikový věk a ten léčit neumíme. Dvojka za věkem populačně je vysoký krevní tlak. To znamená je potřeba opravdu ještě víc než před tou mrtvicí tak určitě po té mrtvici léčit vysoký krevní tlak. Další je už zmíněná srdeční arytmie, kterou je potřeba řešit se svým kardiologem a brát léčbu antikoagulační na ředění krve. Další jsou pak významné zúžení, stenózy přívodných mozkových cév, které je potřeba řešit operačně, eventuálně stentingem. A pak hlavně, a to je to nejdůležitější, co musí dělat pacient sám a taky často se ukazuje jako nejtěžší, změny na životosprávě. To znamená, třeba zejména pravidelný pohyb a aktivita, alespoň každý den dlouhá procházka, nejméně třikrát týdně třičtvrtěhodinová procházka je naprostý základ, pokud je toho ten člověk schopen. Druhou věcí je samozřejmě dieta. To znamená, ne že by byla nějaká speciální, ale zdravá, vyvážená, racionální strava. To znamená nepřejídat se tučného, mastného, ale hlavně ovoce, zeleniny, ryb, lehčí maso. Další je samozřejmě kouření a alkohol, rozšířené nešvary, kdy platí nekouřit a alkoholu velmi málo, prakticky vůbec. Jsou takové kontroverzní názory, že malé množství alkoholu pomáhá, ale pro mrtvice se to konkrétně vůbec neprokázalo. Co se říká, tak platí pro infarkty myokardu, ale po mrtvici vlastně není žádný signál, že by malé množství alkoholu pomáhalo.

Takže ani stopička alkoholu neroztáhne naše cévy?

MUDr. Aleš Tomek

Překvapivě ty výsledky, když se analyzují, tak jsou velmi rozporuplné. Těch studií probíhá celá řada, každá je nějak ovlivněná. Víte, že se doporučuje malé množství vína a určitě se najdou skupiny kolegů, kteří se mnou nebudou souhlasit. Já samozřejmě říkám, pokud pacient to má jako svoji životní radost, aspoň nějaké malé množství, tak já tomu taky nějak nebráním, ale kdyby si ten pacient myslel, že tím, že bude pít drobné množství alkoholu, že si pomůže a sníží riziko další mrtvice, tak u mrtvice to neplatí.

To jste možná teďko někoho zklamal. Může samozřejmě ten životní styl za mnohé, to si povídáme tady se všemi lékaři. Co obezita? Znamená to, že když máme nějakou nadváhu, měli bychom radši nějaké to kilo shodit?

MUDr. Aleš Tomek

Extrémní obezita – určitě ano. Mírná nadváha, pokud je ten pacient aktivní i přes tu mírnou nadváhu, tak naopak tak špatná není. Zas extrémně hubení pacienti – taky to není dobře. To znamená, zlatý střed a samozřejmě optimální váha, eventuálně mírná nadváha, přece s přibývajícím věkem je to v populaci rozšířenější, ale platí, že i když jste obézní, ale budete stále aktivní a budete se pohybovat, tak to vaše riziko je určitě menší.

Možná na závěr ještě, pane primáři, je to mýtus, když vlastně máme nějaký úraz a v těle máme nějakou krevní sraženinu, na kterou nepřijdeme během nějakého toho vyšetření nebo nám ani nic nenaznačuje, že by mělo dojít k tomu, že bychom tu krevní sraženinu mohli mít, může dojít k cévní mozkové příhodě?

MUDr. Aleš Tomek

Tak po každém úraze, kde je nějaké krvácení, tak se tělo brání tím, že zvyšuje srážlivost krve, takže ano, stavy po úrazech pro některé pacienty mohou být zvýšením rizikem prodělání cévní mozkové příhody. Stejně jako platí, že vyšší riziko mrtvice mají pacienti po operacích. To znamená, to už ale lékaři ví, a měli by správně zahájit prevenci ředění krve.

 

 

Zpravodaj

Mikrobiolog: Příprava inaktivované vakcíny je poměrně nenáročná

  • 6 května, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 6. května (ČTK) – Příprava vakcíny z inaktivovaného viru je podle mikrobiologa Ivo Vojtka, který působí ve výzkumném vakcinologickém centru v belgickém Wavru, poměrně nenáročná. Uspěje statisticky jedna z pěti vyvíjených vakcín, u očkování na covid-19 to ale nejspíš bude méně, protože nejsou známé všechny aspekty vzniku imunity, řekl ČTK. Výzkumu vakcíny se věnuje mnoho firem i zemí. V pondělí ohlásilo zapojení do vývoje s vlastní vakcínou také Česko. Na vývoji společné, kterou iniciovala Světová zdravotnická organizace (WHO), se bude podílet 750.000 eur (asi 20 milionů korun) z celkem 7,5 miliardy, které dají země EU.

Na české vakcíně začali pracovat odborníci ze Státního zdravotního ústavu, Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) a Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Tým vede tamní lékařka a poslankyně za ANO Věra Adámková.

Projekt kritizovala Učená společnost ČR v čele s mikrobioložkou Blankou Říhovou. Projekt tak, jak byl prezentován, podle ní vzbuzuje pochybnosti, že jeho autoři mají dostatek zkušeností s vývojem vakcín a chováním virů. Zpochybnili i přímo osobnost Adámkové, která je nositelkou anticeny Bludný balvan. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) i Adámková se proti kritice ohradili.

Učená společnost kritizovala také to, že se na českém projektu podílejí instituce z jiných oborů medicíny. “Ve světě vidíme mnoho méně tradičních výzkumných koalicí. V dnešní době není neobvyklé, že se na vývoji vakcín podílejí konsorcia partnerů z různých oblastí,” uvedl Vojtek. Kvalita výzkumného projektu bude zastřešená etickou komisí a Státním ústavem pro kontrolu léčiv, který má podle něj tradičně dobrý stadard.

“Velkou část z covid vakcín ve světě, které jsou momentálně už v klinické fázi vývoje, tvoří inaktivované vakcíny, což je poměrně nenáročný způsob jejich přípravy,” řekl. Očkování proti sezónní chřipce podle něj vzniká za šest měsíců. “Ale u ní známe přesně antigen i technologii výroby,” dodal. S použitím známé technologie může být vakcína hotová, pokud všechno půjde dobře, za 12 až 18 měsíců. “Objevily se zprávy o vakcíně dostupné do konce roku, které lze považovat za velmi optimistické,” doplnil.

V první fázi, kterou chce tým podle Adámkové ukončit za dva měsíce, se obvykle hodnotí bezpečnost vakcíny a imunitní odpověď na virus. “Za dva měsíce je možné rozpoznat hlavní krátkodobé nežádoucí účinky a imugenicitu, která by mohla napovědět, jestli je vyvíjená vakcína ‘na správné stopě’,” uvedl. Vývoj může podle Vojtka urychlit i to, pokud se druhá a třetí fáze vývoje časově překrývají.

Příliš nízké přišly Učené společnosti také plánované náklady v řádech jen desítek milionů korun. Také podle Vojtka jsou obvykle výrazně vyšší. “Velkou součástí nákladů jsou klinické studie, které obvykle trvají déle a mají tisíce nebo desetitisíce účastníků z celého světa,” řekl.

Adámková v pondělí uvedla, že na začátku pracují odborníci ze zapojených institucí zdarma ve svém volném čase. “Je důležitá otázka udržitelnosti takového vývoje v dalších stádiích. Pokud bude vakcína slibná, dají se očekávat příležitosti k dalším partnerstvím a díky tomu další financování,” sdělil Vojtek.

“Současné projekty berou v potaz riziko neúspěchu v hledání odpovědi na pandemii a je to pochopitelné, protože nezbývá čas hledat tu nejspolehlivější cestu. Všichni se učíme za pochodu. Vývoj české vakcíny vítám jako žádoucí pro zajištění soběstačnosti a další zvýšení naší mezinárodní odbornosti,” dodal s tím, že zapojení ČR do projektu WHO se tím nevylučuje.

van mha mal

Zpravodaj

“Přelomový” pacient je doma, vyléčených je víc než nemocných

  • 5 května, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 5. května (ČTK) – Pražský taxikář, který dostal v Česku jako první pacient s nemocí covid-19 experimentální lék remdesivir, byl dnes propuštěn z nemocnice do domácího léčení. Z nemoci covid-19 se v zemi vyléčila už víc než polovina nakažených – bezmála čtyři tisícovky z víc než 7800 případů. Aktuálně se s nákazou potýká přes 3600 lidí. Prezident Miloš Zeman je přesvědčen o tom, že vláda při epidemii koronaviru vyvedla zemi z největší krize moderní historie s výjimkou války, zatímco opozice i média podle něj selhala.

Zeman dnes na Radiožurnálu řekl, že otevřít hranice je kvůli přetrvávající koronavirové pandemii ve světě sice riskantní, ale ne nepřijatelné. Cesty do ciziny mohou zvýšit riziko druhé vlny epidemie v Česku, místní ekonomice by navíc pomohlo, kdyby Češi trávili dovolenou ve své zemi, míní prezident. Ocenil vládu, naopak kritizoval opozici a média. Večer se Zeman spolu s církevními hodnostáři, veterány, vedením armády i zástupci zdravotníků zúčastnil slavnostní bohoslužby ve svatovítské katedrále na Hradě. Účastníci mše kromě připomínky 75 let od konce druhé světové války vzdali hold také lidem, kteří se nyní starají o nemocné a nakažené covidem-19.

Třiapadesátiletý taxikář Robert Markovič odpoledne odjel z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) domů. Podle lékařů pacient, který byl dlouho v kritickém stavu na mimotělním oběhu, má před sebou náročnou rehabilitaci. Propouštěný pacient poděkoval zdravotníkům, kteří mu zachránili život. “Boj ještě neskončil a plně si to uvědomuji,” uvedl Markovič. Jeho případ zahájil podle ředitele nemocnice Davida Feltla horkou fázi pandemie.

Ministr Adam Vojtěch (za ANO) oznámil, že jeho úřad připraví zákon pro boj s koronavirem, který bude mít dočasnou účinnost a podle něhož by mimořádná opatření kvůli koronaviru měla schvalovat vláda. Kabinet tak dál hledá způsob, jak zajistit platnost restrikcí i po konci nouzového stavu, tedy po 17. květnu. “Po poradě ústavních právníků, ministerstev zdravotnictví a vnitra a vlády jsme začali psát speciální zákon pro boj s koronavirem. Bude dočasný a mimořádná opatření bude schvalovat vláda. Ve čtvrtek ho předložím na vládu,” napsal Vojtěch. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že dočasný zákon by byl lepší cesta než posílit pravomoci jednoho ministerstva bez kontroly.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) v České televizi uvedla, že stát opatřeními proti koronaviru podle ní škodu nezpůsobil. Nečeká proto úspěch žalob o náhradu.

Sněmovna dnes rozhodla o tom, že příspěvek 500 korun denně bude stát vyplácet živnostníkům i po 30. dubnu, návrh Senátu příspěvek zvýšit a rozšířit okruh jeho příjemců zamítli. Poslanci diskutovali také o odkladu dalších vln EET do konce letošního roku, k hlasování se ale dnes nedostali.

Evropská komise (EK) dnes oznámila, že České republice schválila státní podporu za 5,2 miliardy eur (142 miliard Kč) pro firmy zasažené koronavirem. Na pomoc ve formě státních záruk za úvěry budou mít nárok firmy, které mají alespoň pětinu ročních příjmů z prodeje do zahraničí.

Z nemoci covid-19 se v Česku vyléčila už víc než polovina nakažených. Vyléčených bylo vpodvečer 3999, přitom od začátku března se potvrdilo 7878 případů nákazy. Aktuálně je v Česku 3625 nemocných, s covidem-19 dosud zemřelo 254 pacientů.

Pozvolný návrat země k běžnému životu se odráží i v dopravě. Například dopravní provoz na dálnicích i hlavních tazích v Praze se pomalu vrací na úroveň před vyhlášením karantény. Mnohde už v pracovní dny jezdí jen o pět až deset procent méně aut než na začátku března, vyplývá z analýzy operátora O2. Větší zájem cestujících je poznat i v MHD.

I přes uvolňování se ruší další velké a tradiční letní akce nebo ohlašují mnohá omezení. Například oblíbený mezinárodní festival nového cirkusu a divadla Letní Letná bude až příští rok. Letní shakespearovské slavnosti začnou o měsíc později a budou kratší, mezi další vynucené změny patří neúčast zahraničních herců.

abz rot

Zpravodaj

Státy slibují na vývoj vakcíny stovky milionů eur

  • 4 května, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Brusel 4. května (zpravodaj ČTK) – Až 7,5 miliardy eur (205 miliard korun) na vývoj vakcíny a léků proti koronaviru chce získat Evropská unie ve spolupráci s dalšími státy během dnešní dárcovské konference. Samotná EU věnuje v rámci této celosvětové snahy miliardu eur, oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. K dlouhodobé akci, jejímž cílem je také koordinovat globálně úsilí o vývoj očkovací látky, se nepřidaly Spojené státy.

Konference je součástí globální iniciativy, kterou před dvěma týdny zahájila Světová zdravotnická organizace (WHO). Vedle unijních zemí v čele s Francií či Německem se na organizaci konference podílí Británie, Japonsko, Kanada či Saúdská Arábie a velké světové organizace a nadace. Podle von der Leyenové musí země světa sjednotit síly, aby co nejrychleji získaly účinnou vakcínu a lék proti nemoci, jejíž šíření bezprecedentně zasáhlo život na celé planetě.

“Musíme je vyvinout, vyrobit a dostat je do všech koutů světa,” prohlásila von der Leyenová, podle níž je plánovaná částka pouze začátkem dlouhodobé snahy.

Německá kancléřka Angela Merkelová za svou zemi přislíbila věnovat v rámci dnešní akce 525 milionů eur. Francie podle prezidenta Emmanuela Macrona věnuje půl miliardy. Britský premiér Boris Johnson prohlásil, že Británie dá na výzkum léků a vakcíny v přepočtu přes 400 milionů eur, což je více než polovina celkové částky, kterou chce Londýn věnovat na boj s koronavirem.

V přepočtu přes tři čtvrtě miliardy eur slíbil japonský premiér Šinzó Abe, jeho kanadský kolega Justin Trudeau oznámil, že Kanada uvolní podobně vysokou částku. Saúdská Arábie poskytne téměř půl miliardy eur.

Předseda Evropské rady Charles Michel podotkl, že pandemie je pro svět na jedné straně těžká rána, zároveň je však šancí projevit lidskost. Například prostřednictvím financí, které pomohou k vakcíně a lékům i zemím, jež by se k ní samy nedostaly.

“Může se to zdát hodně. Ale pokud bychom nic neudělali, stálo by to daleko více. Životů i peněz,” prohlásil Michel s odkazem na celkovou plánovanou částku.

Země budou moci do příspěvků oznámených v rámci konference zahrnout i peníze, které na vývoj vakcíny či léků již věnovaly od konce ledna, kvůli čemuž podle kritiků nebude zcela jasné, kolik nových peněz se povede vybrat a jak úspěšná akce bude.

K iniciativě se navíc nepřipojí USA, jejichž prezident Donald Trump v dubnu oznámil, že Washington přestávají financovat WHO, protože podle jeho názoru nezvládla pandemii covidu-19. Trump kromě toho minulý týden přislíbil, že USA urychlí vlastní vývoj vakcíny, které by chtěl Bílý dům mít do konce roku k dispozici 100 milionů dávek.

Podle expertů by ale v běžné praxi klinické testy zaručující bezpečnost a účinnost vakcíny měly trvat 12 až 18 měsíců.

kpc šeb

Zpravodaj

Čtyři pětiny českých mediků chtějí po studiu pracovat v ČR

  • 4 května, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 4. května (ČTK) – Necelých 18 procent českých studentů lékařských fakult v ČR by chtěla po skončení studia pracovat v zahraničí. Důvodem jsou zejména vyšší platy. Nejatraktivnější destinací pro mediky je Německo následované Rakouskem. Vyplývá to z výzkumu, který na přelomu loňského a letošního roku provedla organizace HealthCare Institute mezi posluchači posledních tří ročníků osmi lékařských fakult v Česku.

Čtyři pětiny mediků mají zájem pracovat jako nemocniční lékaři. Práci praktického lékaře preferuje 18 procent dotázaných, zjistil průzkum.

Zájem zůstat po ukončení studia v Česku projevilo 82,4 procenta mediků českého občanství. Studenti s jiným občanstvím by chtěli po dokončení školy zůstat v České republice přibližně v 50 procentech případů.

“Nejčetnějším důvodem pro rozhodnutí věnovat se lékařské profesi v zahraničí jsou jednoznačně tamní lepší platové podmínky,” uvádí autoři průzkumu. Téměř třetina studentů, kteří chtějí vykonávat lékařskou profesi v zahraničí, pomýšlí po své první atestaci na plat přesahující 100.000 korun. Naproti tomu studenti, kteří plánují zůstat v ČR, očekávají nejčastěji plat po první atestaci v rozmezí od 40.000 do 60.000 korun. K dalším důvodům zvažovaného odchodu do zahraničí patří vyšší míra dozoru nad prácí lékaře a kvalitnější trénink ve specializační přípravě.

Nejatraktivnějším cílem pro české posluchače lékařských fakult jsou německojazyčné země. V případě odhodu do zahraničí by skoro 27 procent studentů preferovalo Německo, 18 procent Rakousko a přibližně 14 procent Švýcarsko.

Průzkum provedla organizace HealthCare Institute mezi studenty osmi českých lékařských fakult. Odpovídalo v něm 1089 respondentů.

dto mal

Navigace pro příspěvky

1 … 27 28 29 30 31 … 619

Kalendář akcí

Červenec

Srpen 2025

Září
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
1
2
3
4
5
6
7
Srpen

31

Žádné akce
Září

1

Žádné akce
Září

2

Žádné akce
Září

3

Žádné akce
Září

4

Žádné akce
Září

5

Žádné akce
Září

6

Žádné akce
8
9
10
11
12
13
14
Září

7

Žádné akce
Září

8

Žádné akce
Září

9

Žádné akce
Září

10

Žádné akce
Září

11

Žádné akce
Září

12

Žádné akce
Září

13

Žádné akce
15
16
17
18
19
20
21
Září

14

Žádné akce
Září

15

Žádné akce
Září

16

Žádné akce
Září

17

Žádné akce
Září

18

Žádné akce
Září

19

Žádné akce
Září

20

Žádné akce
22
23
24
25
26
27
28
Září

21

Žádné akce
Září

22

Žádné akce
Září

23

Žádné akce
Září

24

Žádné akce
Září

25

Žádné akce
Září

26

Žádné akce
Září

27

Žádné akce
29
30
1
2
3
4
5
Září

28

Žádné akce
Září

29

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS