Zpravodaj Helen Taussigová – zakladatelka dětské kardiologie
Cambridge/Praha 23. května (ČTK) – Před 120 lety, 24. května 1898, se narodila americká lékařka Helen Brooke Taussigová, zakladatelka dětské kardiologie, která výrazně přispěla k vývoji operací vrozených srdečných vad. Její zásluhou a za vydatné pomoci Alfreda Blalocka byla vyvinuta operativní metoda, která zachránila desetitisíce dětí postižených vrozenou srdeční vadou označovanou jako Fallotova tetralogie. Za svou práci získala řadu ocenění a čestných doktorátů.
Narodila se v Cambridge ve státě Massachusetts. Jejím otce byl známý ekonom Frank Taussig, který vyučoval na Harvardu a byl poradcem prezidenta Woodrowa Wilsona. Studovala na Radcliffově koleji, což byla ženská kolej patřící k Harvardově univerzitě, v roce 1927 získala titul doktorky medicíny na Univerzitě Johnse Hopkinse.
Zde nastoupila na kardiologickou kliniku a v roce 1930 byla zvolena do vedení nové kliniky dětské kardiologie. Zde byly soustředěny děti trpící srdečními chorobami, kterým často velmi záhy podlehly. Zde se začala zajímat především o problém tzv. modrých dětí (označení „modré dítě“ vychází z toho, že v těle takto postiženého dítěte převažuje krev modrá, neboť je nedostatečně okysličená). Příčinou je vrozená srdeční vada (tzv. Fallotova tetralogie), která nedovoluje dostatečný průtok krve plícemi.
Taussigové se tento problém podařilo vyřešit: dosáhla toho, aby se tepenná dučej, spojující velký a malý krevní oběh při nitroděložním vývoji plodu, neuzavřela a navrhla umělou cévu, která by umožnila přísun krve do plic. S chirurgem Alfredem Blalockem jim pak trvalo dva roky, než se podařilo operaci pořádně vyvinout a v laboratoři nazkoušet. Prvním pacientem byl roce 1944 chlapec, kterému zbývala malá naděje na přežití. Operace, která dodnes nese jméno Blalock-Taussig, byla tehdy mimořádně revolučním a odvážným krokem: spojovala podklíčkovou tepnu s plícnicí, čímž se výrazně zvýšilo množství krve protékající a okysličované plícemi. Operace proběhla úspěšně. Kompletní chirurgické řešení Fallotovy tetralogie umožnily až po nástupu mimotělního oběhu v průběhu 50. let operace na zastaveném a otevřeném srdci.
V roce 1963 odešla Taussigová z kliniky do penze, dlouho ale působila v Delawareském přírodovědném muzeu, kde pokračovala ve výzkumech srdce.
Taussigová, která neměla vlastní děti, zemřela 20. května 1986 při dopravní nehodě.
rmi
Celiakií neboli trvalou přecitlivělostí na lepek – bílkoviny obsažené v obilných moukách, jakými jsou pšenice, žito, ječmen či oves – trpí v ČR odhadem 1–2 % obyvatel. Klasická forma celiakie je pouze u 10–20 % nemocných. Zbylý počet pacientů o své nemoci vůbec neví.5 Mezi hlavní příznaky celiakie patří průjmy a projevy malabsorpce (vstřebávání). Tyto problémy se ale automaticky nemusí vyskytovat u všech nemocných. Dokonce celá pětina postižených celiakií neudává žádné zažívací potíže. Dalšími příznaky celiakie je chudokrevnost, poruchy kostního metabolismu, poškození zubní skloviny, výskyt aftů, vypadávání vlasů, narušení koordinace pohybu. Celiakii mohou doprovázet také poruchy funkce štítné žlázy, migrény, deprese a v neposlední řadě také neplodnost. „Případné onemocnění celiakií by rozhodně neměly podceňovat ženy, které se z neobjasněných důvodů neúměrně dlouhou dobu marně pokouší o miminko. To může být způsobeno právě tím, že chronické zánětlivé onemocnění střeva u ženy narušuje fungující imunitu, která je při oplození vajíčka nesmírně důležitá. Při nemožnosti početí nebo opakovaných potratů je pacientce proveden základní screeningový test pro diagnostiku celiakie,“ vysvětluje MUDr. Jiří Novák z imunologické laboratoře Centra lékařské genetiky a reprodukční medicíny Gennet v Praze.6






