Poslanci chtějí zvýhodnit práci podle dohod o jejím provedení

Praha 26. května (ČTK) – Hranice pro odvod zdravotního a sociálního pojištění z odměn z dohod o provedení práce by se mohla zvýšit z nynějších 10.000 korun na 11.500 korun měsíčně. V novele zákona o nemocenském pojištění to navrhla skupina poslanců ze sedmi klubů v čele s Dominikem Ferim (TOP 09).

Díky růstu limitu by si mohli podle autorů polepšit například studenti na brigádách, lidé na rodičovské dovolené s drobnými přivýdělky nebo pracující důchodci. Předkladatelé upozorňují na to, že mez pro odvody z dohod o provedení práce se navzdory inflaci, vývoji mezd a výkonu ekonomiky sedm let neměnila. Může to podle důvodové zprávy vést k rozšiřování šedé ekonomiky.

Předlohu podepsala podepsalo deset poslanců z řad TOP 09, hnutí ANO, ODS, Pirátů, ČSSD, KDU-ČSL a hnutí STAN. Nejprve ji posoudí vláda. Bez ohledu na její stanovisko o novele rozhodnou zákonodárci.

mbc mha

Američtí vědci našli ve slávkách u Seattlu stopy opiátů

Seattle (USA) 26. května (ČTK) – Američtí vědci zkoumající znečištění mořské vody zjistili, že slávky žijící poblíž hustě osídlených oblastí v okolí Seattlu obsahují stopy opiátů. Konkrétně se v tělech mlžů našlo malé množství léku oxycontin, což je silné a návykové analgetikum, jež v posledních letech způsobilo v USA masivní nárůst počtu lidí závislých na lécích proti bolesti. Podle serveru BBC znečištění vody vypovídá o tom, že právě v urbanizovaných oblastech je počet uživatelů opioidů nejvyšší.

Odborníci z úřadu pro ochranu přírody státu Washington zjišťovali míru znečištění pobřežních vod právě analýzou těl slávek, protože tito mlži se živí filtrováním mikroskopické potravy z mořské vody, a v těle tak postupně hromadí škodliviny. Mlže vylovili z čistých vod a pak je přesunuli na celkem 18 míst v zátoce Puget Sound v širší oblasti Seattlu. Po nějaké době je opět vylovili a ve slávkách ze tří lokalit našli stopy opiátů.

Léky se našly ve slávkách poblíž hustě obydlených oblastí. „Vypovídá to o tom, že kolem Puget Sound je hodně lidí, kteří oxycontin užívají,“ komentovala výsledky bioložka Jennifer Lanksburyová.

Oxycontin, jak zní americký obchodní název narkotického analgetika oxykodon, je jedním z nejčastěji zneužívaných léků v USA. Patří do skupiny opioidů, tedy léků, které začali po kampaních farmaceutických firem hromadně předepisovat lékaři svým pacientům proti bolesti. Tyto léky způsobují silnou závislost a v posledních letech jsou spojovány s epidemií zneužívání analgetik. Jen v roce 2016 zemřelo v USA v důsledku konzumace opiátů přes 63.000 lidí, v oblasti Seattlu se v témže roce opioidy předávkovalo 332 lidí.

lep šeb

Hygienici už zahájili kontroly vody v pražských koupalištích

Praha 25. května (ČTK) – Pražským hygienikům na konci května začne sezona pravidelného měření kvality vody v koupalištích v metropoli. Podle kontrolního měření z poloviny května už nyní zhoršují kvalitu vody v hostivařské přehradě sinice. Na stupnici od jedné do pěti ohodnotili hygienici vodu v přehradě stupněm tři, což znamená, že je možné vodu ke koupání využít, ale u citlivých lidí se může objevit vyrážka. Vyplývá to z výsledků měření, které zveřejňuje hygienická stanice na webu.

Sníženou kvalitu vykazuje i voda v koupališti Džbán, kde je horší průhlednost vody. Tento problém se v tomto přírodním koupališti objevuje pravidelně. Měření 14. května na dalších třech koupalištích dopadlo dobře a v motolském rybníce, biotopu Radotín a nádrži v Divoké Šárce je voda vhodná ke koupání. Tato koupaliště však bývají bezproblémová pravidelně.

Hygienici zatím nekontrolovali vodu v koupališti Šeberák, kde byla v minulém roce takřka po celou sezonu voda nevhodná ke koupání a většinu času platil zákaz koupání. V Hostivařské přehradě v předchozích dvou letech byla při každém měření zaznamenaná zhoršená kvalita vody. Loni tam hygienici několikrát označili vodu za nevhodnou ke koupání, na několik dní vyhlásili zákaz koupání.

Problémem v přírodních koupalištích bývají sinice. Obsahují látky, které mohou vyvolat alergické reakce. Podle citlivosti se mohou u koupajícího objevit vyrážky, zarudlé oči, rýma i dýchací obtíže. Ke množení sinic přispívá teplé počasí.

Mimo provoz je zatím koupaliště Lhotka v Praze 4, které je zavřené od roku 2012. Roky zchátralé koupaliště se právě rekonstruuje. Dosud není jasné, jestli se práce na areálu s biotopovým koupalištěm stihnou dokončit ještě pro letošní sezonu.

Letošní koupací sezona oficiálně začíná 30. května. V Praze hygienici sledují pět přírodních koupališť, Lhotku, Šeberák, Motol, Džbán a Hostivař, a koupaliště s přírodním čištěním vody Radotín a betonovou nádrž Divoká Šárka. Kvalitu vody hygienici hodnotí každý týden až do závěru sezony 1. září na stupnici od jedné do pěti.

krf snm

ČVUT v Kladně otevřelo laboratoř se speciálně upravenými těly

Kladno 25. května (ČTK) – Plastinovaná lidská těla a do budoucna zřejmě i virtuální pitevní stůl nabídne nová laboratoř anatomických modelů v Kladně. Dnes ji otevřela kladenská Fakulta biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického (FBMI ČVUT). Podle školy je to v České republice ojedinělé pracoviště. Bude sloužit k profesní přípravě studentů biomedicínských, zdravotnických a bezpečnostních studijních oborů, sdělila ČTK mluvčí ČVUT Andrea Vondráková.

Laboratoř je vybavena plastinovanými lidskými těly a skutečnými lidskými orgány, které poskytují výrazně lepší možnosti názorné výuky anatomie. Při plastinaci jsou tělní tekutiny nahrazeny silikonem. Podle Vondrákové se jedná o průlomovou technologii, kterou v roce 1977 vyvinul německý anatom Günther von Hagens. Stejná metoda byla využita třeba pro přípravu těl na výstavu Body the Exhibition. Nové možnosti vznikají také díky spojení s aplikovanými technologiemi virtuální reality.

„V brzké době bychom například rádi získali virtuální pitevní stůl, jaký nemá v Evropě obdoby. Jde o obří tablet, na němž díky elektronickému skalpelu můžeme provádět virtuální řezy a následnou preparaci na virtuálním lidském těle,“ uvedl děkan FBMI Ivan Dylevský. Didaktické pomůcky by podle něj díky virtuální realitě mohly brzy nahradit konzervativní způsoby výuky a přispět k jejímu dalšímu zkvalitnění.

Fakulta biomedicínského inženýrství je druhou nejmladší fakultou ČVUT a jedinou veřejnou vysokou školou ve Středočeském kraji. Byla založena v roce 2005 transformací Ústavu biomedicínského inženýrství. V bakalářském, magisterském a doktorském programu ji navštěvuje téměř 2000 studentů.

khj ver

Nedostatek lékařů řeší Vysočina vyplácením stipendií

Jihlava 25. května (ČTK) – Kraj Vysočina si už zavázal 20 mediků, kteří po skončení studia nastoupí do některé z krajských nemocnic. Podle nových pravidel, která začala platit před rokem, jim na stipendiích vyplatil milion korun. Podmínkou je, že v nemocnici musí tito lékaři zůstat stejnou dobu, po jakou pobírali od kraje stipendium. Zajištění lékařského i nelékařského personálu pak kraj stálo další 3,760.000 korun

„Řada mediků už je v posledních ročnících a očekáváme jejich brzký nástup do nemocnic,“ uvedl náměstek hejtmana Vladimír Novotný (ČSSD).

Podle oslovených zástupců nemocnic jim ale kromě lékařů a sester chybí také ostatní zaměstnanci včetně kuchařů a údržbářů. „Není to o akutním nedostatek lékařů, personalisti teď mají větší problém získat nelékaře – sestry a sanitáře, ale i nezdravotnický personál. Je to problém zejména posledního roku,“ řekla mluvčí jihlavské nemocnice Monika Zachrlová. Hodně budoucích sester podle ní chce po absolvování nastoupit do fakultních nemocnic kvůli lepším platovým podmínkám, případně se dál vzdělávat.

Havlíčkobrodská nemocnice má 13 volných míst na různých odděleních. Podle mluvčí Petry Černo proto, že brzy počítá s odchody do důchodu a na rodičovskou dovolenou. „V létě naopak očekáváme nástup asi sedmi absolventů medicíny,“ uvedla Černo.

Nemocnici v Novém Městě na Moravě na Žďársku již déle než rok chybí ergoterapeut. Od ledna se také marně snaží zaměstnat neurologa. Podle její mluvčí Tamary Peckové mají o práci v nemocnici zájem také lékaři z Ukrajiny. Bohužel je nemocnice nemůže přijímat, protože nemá akreditaci k poskytování aprobační zkoušky, kterou lékaři potřebují,“ uvedla mluvčí.

Podle nových pravidel Kraje Vysočina už získalo 17 lékařů dohromady náborový příspěvek dva miliony korun, 24 sestrám, terapeutům a dalším nelékařským zdravotním pracovníkům vyplatil 1,580.000 korun. Od letošního ledna, kdy začal kraj stipendii podporovat i budoucí sestry, porodní asistentky a fyzioterapeuty, vyplatil šesti lidem 180.000 korun.

Kraj Vysočina je zřizovatelem pěti nemocnic. Poskytování stipendií a náborových příspěvků schválil ve snaze zajistit pracovníky nemocnic už v říjnu 2010. Následně musel podmínky jejich přidělování upravit i proto, aby si jednotlivé krajské nemocnice personál nepřetahoval. Zvýšil také vyplácené částky. Pravidla se změnila v první polovině loňského roku.

Vendula Krausová kš

Víkendovým pospáním se lze vyhnout předčasné smrti, tvrdí vědci

Stockholm 25. května (ČTK) – Dospělí do 65 let, kteří sedm dní v týdnu spí méně než pět hodin denně, mají o 65 procent vyšší míru úmrtnosti v porovnání s jedinci, kteří si dopřejí šest nebo sedm hodin spánku. Zjistili to švédští vědci. Dobrou zprávou ale podle nich je, že toto riziko související s nedostatkem spánku během pracovních dnů lze vyvážit víkendovým pospáním.

„Délka spánku je pro délku života důležitá,“ řekl britskému deníku The Guardian vedoucí výzkumu Torbjörn Aakerstedt.

Studie vědců ze Stockholmské univerzity a stockholmského Karolinského institutu je založená na údajích o 38.000 lidech, kteří se v roce 1997 zúčastnili průzkumu týkajícího se jejich životního stylu a zdravotního stavu. Osud účastníků výzkumu pak vědci sledovali následujících 13 let s pomocí národního rejstříku, do nějž úřady zaznamenávají úmrtí obyvatel.

Souvislost mezi délkou spánku a úmrtností dosud vědci podle Aakerstedta zkoumali jen z hlediska pracovního týdne. „Já jsem se ale domníval, že kdyby zahrnuli víkendy nebo spánek přes den, výsledky by mohly být trochu jiné,“ vysvětlil Aakerstedt.

Vědci podle něj v nové studii počítali i s takovými faktory, jako je pohlaví, index tělesné hmotnosti (BMI), fyzické aktivity, práci na směny nebo údaj, zda zkoumané osoby kouřily. Výzkum zároveň ukázal, že osoby, které sedm dní v týdnu spí osm hodin denně a více, mají o 25 procent vyšší míru úmrtnosti než ty, které spánku věnují šest až sedm hodin.

Podle Aakerstedta je možné, že nedostatek spánku má na lidský organismus negativní vliv, zatímco permanentně dlouhý spánek může být známkou skrytých zdravotních potíží.

mka rv

Společensky odpovědné firmy více přitahují nejen zákazníky, ale i…

Brno, 25. května 2018 (LESENSKY.CZ)

Aktivity firem v oblasti společenské odpovědnosti bedlivě sledují zákazníci i uchazeči o zaměstnání. Skoro 80 % českých zaměstnanců považuje CSR aktivity svého zaměstnavatele za důležité a 61 % Čechů považuje společenskou odpovědnost výrobce za klíčovou při nákupu produktů. České firmy se zaměřují zejména na ochranu životního prostředí či vzdělávání a mnohé tak činí z přesvědčení, že je jejich povinností starat se o své okolí.

Jako společensky odpovědná se obvykle označuje taková firma, která do svých činností směřujících k zisku dobrovolně integruje sociální a ekologická hlediska. Například jeden z řečníků konference MILCON Zbyněk Frolík se kromě samotného podnikání štědře věnuje charitativní činnosti. O tom svědčí i fakt, že jeho společnost LINET za posledních 20 let věnovala na dobročinné účely finanční i materiální dary v hodnotě okolo 100 milionů korun. Takových firem přitom přibývá, a to nejen v zahraničí, ale i v Česku. „Tuzemské podniky se v rámci společenské odpovědnosti firem (CSR) nejvíce zaměřují na ochranu životního prostředí, vzdělávání i na podporu znevýhodněných a pomoc místním komunitám. Aktuální trendem je určitě odklon od tradičního pojetí CSR směrem k udržitelnosti. Strategie firem se začínají přizpůsobovat globálním trendům a novým globálním cílům vytyčeným OSN. Takzvané Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) přijaly v roce 2015 vlády z celého světa v rámci Agendy 2030. Se SDGs se pro soukromý sektor objevují nové příležitosti využít velkého tržního potenciálu skrytého v řešení těch nejpalčivějších problémů dnešní doby,“ říká Lucie Mádlová, zakladatelka a ředitelka Asociace společenské odpovědnosti.

CSR aktivity firem lákají mladé zaměstnance

Společenská odpovědnost navíc v dnešní době rezonuje nejen mezi firmami samotnými, ale též mezi veřejností a zejména pak mezi mladými lidmi z generace takzvaných mileniálů. Například z průzkumu agentury Ipsos CSR & Reputation Research z roku 2017 vyplývá, že 78 % zaměstnanců považuje za důležité, zda je jejich zaměstnavatel společensky odpovědný. Podle amerického průzkumu Millennial Employee Engagement Study si zase celých 83 % lidí přeje, aby jim zaměstnavatel umožnil věnovat se dobrovolnictví a 75 % mileniálů by si zvolilo práci pro společensky odpovědnou firmu i za cenu nižšího platu. „V současné době, kdy je na českém trhu velmi nízká nezaměstnanost, tak mohou být společensky odpovědné firmy v hledání mladých talentů obzvláště zvýhodněny,“ podotýká Jiří Jemelka, ředitel společnosti J.I.P. pro firmy, jež pomáhá malým a středním podnikům.

Produkty odpovědných firem upřednostňuje přes 60 % zákazníků

O CSR aktivity společností se rovněž ve zvyšující se míře zajímají zákazníci. „Podle výzkumu Ipsos z roku 2017 by si 58 % Čechů bylo ochotno připlatit za produkt, který je šetrný k životnímu prostředí. Z tohoto výzkumu také vyplývá, že lidé v Česku oceňují firmy, které se zaměřují na férové chování k zaměstnancům a na ochranu životního prostředí,“ dodává na toto téma Lucie Mádlová. To potvrzují i zahraniční průzkumy. Například studie Nielsen Global Corporate Sustainability Report z roku 2015 uvádí, že připlatit si za produkty udržitelně hospodařících firem je ochotno 66 % lidí, v kategorii mileniálů je to dokonce 73 %. Ve srovnání s rokem 2014 přitom tato čísla vzrostla o 11, respektive 23 procentních bodů.

Společenská odpovědnost jako poslání

Mnohé firmy jsou přitom společensky odpovědné, aniž by si to nějak zvlášť uvědomovaly či na to kladly důraz. Pro řadu podniků je výborná péče o zaměstnance či pomoc komunitě přirozenou „povinností“. „Nemyslím si, že by se naše dobročinné aktivity odrážely na postoji našich zákazníků. A ani to pro to neděláme. Máme za to, že když nám bylo umožněno podnikat, růst a nadprůměrné vydělávat, tak bychom měli také společnosti něco vracet,“ myslí si Zbyněk Frolík, zakladatel, jednatel a generální ředitel společnosti LINET, jeden z nejrespektovanějších českých podnikatelů a nejštědřejších dárců. „Proto se také například staráme o své zaměstnance, podporujeme rodiny s dětmi, máme školku, letní tábory. Nabízíme práci pro ženy na mateřské, kterou mohou dělat doma. Podílíme se na výuce na středních i vysokých školách, spolupracujeme se základními školami. Chceme být zkrátka vzorovým zaměstnavatelem v regionu i v zahraničí,“ dodává Zbyněk Frolík, jehož inspirativní příběh si mohou zájemci poslechnout 12. června 2018 na podnikatelské konferenci MILCON.

Vláda zváží navýšení příplatku pro sestry za směnnost na…

Praha 24. května (ČTK) – Vláda zváží navýšení příplatku pro sestry za práci na směny na 7000 korun, teď je 2000 korun v menších nemocnicích a 3000 korun ve fakultních. Ředitelé nemocnic nechtějí plošné přidávání k tarifům, ale možnost o přidání rozhodovat. Novinářům to dnes řekli premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) a ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO). Začátkem května slíbili růst tarifů zdravotníků od příštího roku o deset procent, které by mělo stát asi 17 miliard korun. Soukromí lékaři a asociace nemocnic to kritizovali.

Představa ředitelů nemocnic je podle ministra taková, že by měly být navýšeny platby za péči, ale peníze by měli rozdělit oni. „Byli by rádi, aby rozhodování bylo více na nich. Aby mohli odměnit kvalitní pracovníky a směřovat peníze tam, kde je situace nejvíc pálí,“ vysvětlil Vojtěch.

Podle Babiše bude potřeba najít konsenzus, protože odboráři žádají navýšení plošné. „Já preferuji, aby ředitelé nemocnic měli větší kompetence. Každá nemocnice je jiná, má jiné problémy,“ dodal. Sester je v českých nemocnicích asi 85.000 úvazků, chybí asi 3000 úvazků. Od roku 2010 jich odešlo ze zdravotnictví asi 1500.

Mezi roky 2010 a 2016 rostly odměny zdravotních sester podle Vojtěcha o 17 procent, což přibližně kopírovalo růst průměrné mzdy. V případě lékařů byl růst o třetinu. Problémy s nedostatkem lékařů jsou podle Vojtěcha regionální, nejhorší jsou v krajích hraničících s Německem.

Navýšení příplatku za směnnost by podle Vojtěcha mohlo být motivační, měl by dál růst. Peníze by podle Babiše měly jít z veřejného zdravotního pojištění, které bude mít příští rok proti letošnímu asi 19 miliard navíc. Kolik to bude stát, zatím neví. Celkově bude zdravotnictví v roce 2019 hospodařit asi s 300 miliardami korun.

Podle ministra jsou to akutní řešení, ale je třeba hledat dlouhodobá. V příštích dvou letech bude dokončen systém revize úhrad nemocnic DRG, který má sjednotit platby od zdravotních pojišťoven za jednotlivé výkony podle typu nemocnice.

Změnu chystá ministerstvo také v organizaci péče s důrazem na praktické lékaře. „V zahraničí praktičtí lékaři obslouží 80 až 90 procent pacientů. V Česku primárně jdou často do nemocnice, kde je péče dražší,“ dodal ministr. I nemocnice se podle něj musejí snažit hledat úspory.

van snm mal

Brněnská nemocnice zrekonstruovala za 70 milionů operační sály

Brno 24. května (ČTK) – Fakultní nemocnice Brno dokončila druhou etapu rekonstrukce operačních sálů, která stála skoro 70 milionů korun. Týkala se dvou urologických a jednoho bariérového sálu, což je sál určený pro operace s vysokým rizikem přenosu infekce. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí nemocnice Pavel Žára. Podle něj budou do konce letošního roku zrekonstruovány sály ve čtyřech etapách téměř za 400 milionů korun. Většinu nákladů pokryje dotace z Evropské unie.

Rekonstrukce sálů v budově CH začala v nemocnici loni v prosinci. První etapa za 63 milionů skončila v březnu a týkala se chirurgických sálů, nyní skončila druhá etapa. V ní byly celkově rekonstruovány tři operační sály včetně místností přímo navazujících na sály, které slouží pro přípravu a odvoz pacienta, mytí lékařů, rekonstruován byl také sterilní sklad, vyjmenoval Žára.

U dvou urologických a jednoho bariérového sálu vybourali pracovníci všechny příčky a podlahy a vyměnili je. „Namísto stěnových konstrukcí operačních sálů z cihelného zdiva jsou nově použité lehké montované konstrukce tvořené nosnou ocelovou konstrukcí. Na nich jsou ukotvené povrchové plechové kazety z nerezové oceli. Součásti rekonstrukce jsou kompletně nové rozvody vzduchotechniky včetně rozvodů vzduchovody do operačních sálů, nová vzduchotechnická jednotka, dále pak nové rozvody elektrického slaboproudu, medicinálních plynů a dalších,“ üvedl mluvčí.

Do září stavebníci zrekonstruují sály ortopedické kliniky a do konce listopadu by měla být hotova poslední, čtvrtá etapa, která bude zahrnovat práce na sálech pro neurochirurgii a stomatochirurgii. Rekonstrukce se dělá za provozu, vždy omezí jen některé z dotčených sálů.

hor hj

AFP: Některé francouzské ženy považují vložky za luxusní předměty

Paříž 24. května (ČTK/AFP) – Nemají střechu nad hlavou, mají nízký příjem nebo to jsou studentky: každý měsíc se ptají, kde vezmou peníze na nákup hygienických pomůcek. Nedostupnost vložek a tamponů, ve Francii dosud tabuizované téma, začínají brát úřady díky angažovanosti různých sdružení vážně. Píše o tom agentura AFP.

„Je to nezbytný produkt, ale každý měsíc se ptám, za co si jej koupím, tak je to drahé,“ svěřuje se pařížská studentka, která si nepřeje uvést své jméno.

Jejím jediným zdrojem příjmu je stipendium něco přes 500 eur (12.500 Kč) měsíčně. Z toho musí zaplatit nájem, učební pomůcky, telefon a jízdné v metru. „Těch šest nebo sedm eur (150 až 175 Kč) každý měsíc za vložky je pro mě zátěží,“ říká.

Její případ je názornou ukázkou toho, jak ve městech mají některé ženy nízké příjmy, uvádějí sdružení, podle nichž ženy každý měsíc utratí za hygienickou ochranu pět až sedm eur 125 až 175 Kč), i když se tyto údaje případ od případu různí.

Od 1. dubna nabízí studentský spolek svým členkám až 25 eur (625 Kč) ročně na hygienické pomůcky, pokud předloží účty. Jde o první takové sdružení ve Francii.

Takové problémy obvykle postihují rozvojové země, ale existují i v bohatých státech jako je Francie nebo Británie.

Claire, která pracuje jako zdravotní sestra na střední škole v Seine-Saint-Denis na pařížském předměstí, uvádí, že před lety, kdy působila v centru Paříže, neregistrovala téměř žádné žádosti o hygienické pomůcky, zatímco dnes jich má kolem 400 ročně. Kromě toho se mnoho dívek stydí a neodvažují se jít za sociální pracovnicí, neboť jde o intimní záležitost.

Takovou bariéru, která ženám brání mluvit o své situaci, dosvědčuje i koordinátorka sociálních služeb Restos Brigitte Michéová. Dokonce i matky rodiny jí šeptají: „Zbyly vám nějaké vložky?“

V centrech, kam chodí ženy dostávající potravinovou pomoc, se setkává se ženami, které raději odejdou, protože mezi dobrovolníky jsou jen muži.

Restos je součástí několika potravinových sdružení, která rozdělují dámskou ochranu. Jiná sdružení, jako jsou potravinové banky, odmítají vložky poskytovat a namítají, že vydávají jen potraviny. Avšak 70 procent příjemců pomoci tvoří ženy.

Zmocněnkyně asociace Jednat pro zdraví žen (ADSF) Nad