Pneumokok může malým dětem způsobit nepříjemná i nebezpečná onemocnění.…

Praha, 4. června 2018 (GSK)

Pneumokoky jsou bakterie, které způsobují široké spektrum onemocnění. Nejvíce ohrožují jedince s oslabenou imunitou a také malé děti do pěti let věku. Mezi méně závažná, ale častější onemocnění způsobená pneumokoky patří záněty dutin, záněty průdušek a záněty středního ucha. Právě akutní zánět středního ucha je jedním z nejběžnějších dětských onemocnění, které umí být velmi nepříjemné a může mít výrazný vliv na kvalitu života dětí. Mezi nejzávažnější onemocnění způsobená pneumokoky patří invazivní onemocnění, jakými jsou zánět mozkových blan (meningitida), otrava krve a závažné formy zápalu plic. Účinnou ochranu proti pneumokokovým infekcím u dětí představuje očkování, které je při dodržení očkovacího plánu plně hrazeno zdravotními pojišťovnami.*

Akutní zánět středního ucha do jednoho roku věku dítěte? Většinou budou následovat další

Zánět středního ucha může být způsoben celou řadou bakterií a virů, z nichž mezi nejčastější patří právě pneumokok. Velká část dětí se s tímto zánětem setká ještě před dosažením třetího roku života.

U dětí, které onemocní akutním zánětem středního ucha poprvé již před 12. měsícem věku, se zpravidla záněty středního ucha opakují. Onemocnění je bolestivé a navíc může omezit dítě v běžných denních aktivitách. V nejhorším případě může dítě trpět dlouhodobými následky v podobě přetrvávající nedoslýchavosti. Opakované akutní záněty středního ucha často vyžadují chirurgický zákrok.

Onemocnění velmi často předchází rýma a zánět nosohltanu. S odstupem 3 až 7 dnů se objevují rychle nastupující nespecifické příznaky jako například teplota, neklid, bolesti ucha a hlavy, výtok z ucha, závrať, kašel, rýma, apatie či nechutenství. Zánět provází hromadění tekutiny ve středním uchu, což ovlivňuje přenos zvuku z vnějšího ucha a může vést až ke sluchovým obtížím. Otok a přítomnost tekutiny ve středním uchu vyvolává vzestup tlaku, který je neobyčejně bolestivý a může způsobit prasknutí ušního bubínku. Léčba často vyžaduje propíchnutí ušního bubínku, díky němuž se uvolní nahromaděná tekutina, a následné podání antibiotik. Očkování přitom pomáhá předcházet více než 50 % případů velmi častých a bolestivých zánětů středního ucha způsobených pneumokoky.

Nakazit se pneumokokem je velmi jednoduché, stačí jedno kýchnutí nakaženého a oslabený nebo nevyzrálý imunitní systém

Bakterie pneumokoku vstupuje do lidského těla nosem a ústy. Infekce se šíří podobně jako rýma nebo chřipka. Většinou se ale imunitní systém vypořádá s bakterií pneumokoku dříve, než pneumokok zapříčiní onemocnění. K vypuknutí pneumokokového onemocnění dochází často v prostředí, kde se koncentrují lidé s oslabeným imunitním systémem. V případě dětí jsou to často jesle či mateřské školky. K šíření dochází nejčastěji přímým kontaktem, například při kašli nebo kýchnutí. Do vzduchu se dostávají drobné kapénky obsahující bakterie, které mohou děti vdechnout. Druhou možností nákazy je nepřímý kontakt, kdy se infikované kapénky dostanou například z ruky na dveřní kliku nebo hračku. Pokud se někdo dotkne infikovaného předmětu a posléze si sáhne na nos nebo ústa, může se nakazit pneumokokem.

Jak se lze před pneumokokem chránit? Účinnou ochranu představuje očkování a dodržování jednoduchých hygienických opatření

Šíření pneumokokové infekce lze předcházet dodržováním jednoduchých hygienických opatření, na která je třeba dbát zejména u malých dětí:

• Pravidelné a pečlivé mytí rukou, zvláště před jídlem a poté, co jste se dotýkali nosu nebo úst

• Použití kapesníku během kýchání či kašlání a následné umytí rukou

• Nesdílejte s nikým skleničky, příbory a ostatní kuchyňské náčiní

Účinnou ochranu proti infekci představuje očkování proti pneumokokům, například vakcínou Synflorix, kterou je možné očkovat od šesti týdnů věku dítěte. Vakcína Synflorix pomáhá chránit děti před pneumokoky, které způsobují až 90 % invazivních pneumokokových onemocnění u kojenců a malých dětí ve věku od 6 týdnů do 5 let. Patří mezi ně například závažné formy zápalu plic, meningitida (zánět mozkových blan) nebo otrava krve. Vakcína Synflorix pomáhá zabránit až 51,5 % případů velmi častých a bolestivých zánětů středního ucha způsobených pneumokoky.

Vakcína Synflorix je registrována ve všech státech EU i v mnoha dalších zemích světa a je součástí plošného či hrazeného očkování např. na Slovensku, v Rakousku, v Nizozemsku, ve Švédsku, ve Finsku, v Belgii, v Polsku či v Brazílii. Děti Synflorix zpravidla dobře snáší a lze jej podávat současně s vakcínou proti rotavirům, např. s Rotarixem.

Je důležité proti pneumokokům chránit právě nejmenší děti. Proto zdravotní pojišťovny hradí všechny dávky základního očkování, pokud byly aplikovány do sedmého měsíce věku a též přeočkování provedené do patnáctého měsíce věku.* Očkování lze zahájit od 6 týdnů věku dítěte.

Více informací o pneumokokových onemocněních a možnostech očkování naleznete také na stránkách www.synflorix.cz.

Podobně jako ostatní vakcíny, ani vakcína Synflorix nebude chránit 100 % očkovaných osob.

Před použitím si pečlivě prostudujte příbalovou informaci, dostupnou též na www.gskkompendium.cz.

* Vakcína Synflorix je registrovaný léčivý přípravek vázaný na lékařský předpis. Přípravek je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění, pokud všechny dávky základního očkování byly aplikovány do sedmého měsíce věku pojištěnce; hrazenou službou je též přeočkování provedené do patnáctého měsíce věku pojištěnce; hrazenou službou je dále i očkování provedené po uplynutí lhůt stanovených v tomto ustanovení, pokud došlo k odložení aplikace jedné nebo více dávek očkovacích látek z důvodu zdravotního stavu pojištěnce. Vakcína pomáhá chránit proti vybraným častým a nebezpečným typům pneumokoku. Očkování provádí lékař, vakcína se aplikuje do svalu formou injekce (obvykle do stehna nebo horní části paže). Zeptejte se svého dětského lékaře. Případné nežádoucí účinky prosím nahlaste na cz.safety@gsk.com. Vakcinační akce MZDR59391/2017-18/OVZ pro vakcínu Synflorix je schválena Ministerstvem zdravotnictví ČR.

Podobně jako ostatní vakcíny ani přípravek Rotarix nebude chránit 100 % očkovaných osob.

Před použitím si pečlivě prostudujte příbalovou informaci dostupnou i na www.gskkompendium.cz.

Po podání rotavirových vakcín bylo velmi vzácně hlášeno vchlípení jedné části střeva do druhé (intususcepce). Pokud po podání vakcíny Rotarix pozorujete u Vašeho dítěte závažnou bolest žaludku, úporné zvracení, krev ve stolici, otok břicha a/nebo vysokou horečku, ihned kontaktujte lékaře/poskytovatele zdravotní péče.

Vakcína Rotarix je registrovaný léčivý přípravek pro prevenci rotavirových gastroenteritid, je vázán na lékařský předpis a není hrazen z veřejného zdravotního pojištění. Vakcinační akce Rotarix MZDR 59391/2017-10/OVZ je schválena Ministerstvem zdravotnictví ČR. Očkování se podává ústy a provádí je lékař. Zeptejte se lékaře vašeho dítěte. Případné nežádoucí účinky prosím nahlaste na cz.safety@gsk.com.

Vaši Lékárníci CZ: MZ podporuje monopolizaci lékáren

Praha 3. června 2018 (PROTEXT) – Ministerstvo zdravotnictví se dopouští nepřesností ohledně financování lékáren a plateb za jejich činnost. Zároveň tím podporuje monopolizaci lékáren a distribuce léčiv a prohlubuje krizi českého lékárenství

Lékárníci zejména z malých, rodinných nebo venkovských lékáren dlouhodobě usilují o zavedení spravedlivého, jednoduchého a přehledného systému plateb lékárnám za poskytované odborné služby, který by zabránil monopolizaci lékárenského trhu na základě zpětných cenových bonusů a selektivní distribuce léčiv. Odměňování lékáren většinově maržovým systémem je za stávajícího systému regulace ceny léčivých přípravků již přežitým a nefunkčním. Systém regulace je mnohdy obcházen prostřednictvím vyplácení zpětných bonusů, díky kterým dosahují svých zisků nadnárodní firmy na úkor menších lékáren vlastněných českými lékárníky. Nadnárodní firmy nad to své zisky odvádějí jak mimo systém zdravotnictví, tak také za hranice České republiky.

Nový systém financování by vedl k zachování rozumné dostupnosti sítě lékáren a narovnání ohodnocení lékárníků na současnou úroveň ostatních zdravotníků. V tomto smyslu probíhaly několik měsíců oficiální odborné diskuse s náměstkem ministra zdravotnictví Filipem Vrubelem. Jejich výsledek je však zatím, přes řadu tvrzení ministerstva pro lékárníky přesně opačný.

Odměňování lékárníků by nemělo být závislé především na ceně léčivých přípravků, lékárník by měl být ohodnocen za odbornou dispenzaci a poskytovanou službu o zdraví pacientů a za zacházení s léčivými přípravky. Nikoliv za to, zda vydává lék, který stojí 100,- nebo 1000,- Kč. V posledních letech bylo lékárníkům státem uloženo mnoho nových povinností, které si vyžádaly nemalé investice – EET, eRecept, hlášení informací SÚKL, GDPR, v roce 2019 začne povinnost on-line ověřování pravosti léčiv při výdeji přímo před pacientem. Vše dosud bez jakékoliv kompenzace ze strany státní správy.

Ze systému úhrad za léky zůstává lékárnám pouze kolem 20 procent z koncové ceny léků a otázka jejich existence je závislá na spekulativních faktorech, jako jsou například zpětné bonusy za prodaný objem léčiv. Stát tak neposiluje dostupnost a odbornost základní péče pro pacienty, ale pouze velkoobjemový prodej a distribuci léčiv. Případné navyšování cen léčiv pak přímo vede pouze ke zvyšování zisku distribuce nebo výrobců. Současně vzrůstá monopolní způsob distribuce léčiv formou tzv. DTP kanálů, které jsou de facto skrytým kartelem mezi některými výrobci a distributory a jsou tak projevem neférové soutěže mezi lékárnami. I tímto způsobem přicházejí lékárny o významnou část příjmů, protože lékárny nemají možnost si léčiva objednat u svého distributora.

Jediný výkon, kterým je dnes lékárna placena mimo maržový systém, je signální výkon, a to v částce pouhých 13 Kč za recept /místo původních 30 Kč za položku/, kdy z této položky je odváděno 10 procent na DPH. Celkově tak od roku 2009 přišel lékárenský segment o více jak 3,2 miliardy Kč /na snížení cen léčiv rezervami a nastavením signálního výkonu na 12 Kč, který je vyplácen za recept/. V tomto nezpochybnitelném ekonomickém kontextu je zcela opodstatněný požadavek farmaceutů na minimálně přislíbené zvýšení a uhrazení práce na zmíněných zvýšených agendách pro lékárny, a to hodnotou signálního kódu ve výši 30 Kč za recept.

Lékárníci tedy nyní proto v rámci Dohodovacího řízení usilují o navýšení příjmů formou tzv. signálního výkonu (v současné době jediného způsobu, který zajistí financování odborné činnosti pouze lékárnám), které povede k alespoň pětiprocentnímu navýšení ohodnocení činnosti lékáren, což nový ministr slíbil všem zdravotnickým segmentům.

Současné předložené návrhy pojišťoven však znamenají ve skutečnosti snížení příjmů lékáren /odborný rozklad návrhu v příloze/. Dlouhodobý neměnný postoj zdravotních pojišťoven zatím neumožňuje nalezení cesty k jakémukoliv kompromisu.

Sám ministr v demisi Adam Vojtěch tak buď nemluví pravdu o tom, že se lékárníci nechtějí dohodnout, nebo dostává záměrně nepřesné informace. Lékárnická obec vede dlouhodobě věcný a odborný dialog, nicméně je evidentní, že stávající netransparentní stav výrazně zvýhodňuje určité zájmové skupiny a zatím není snaha ho změnit. Argument, že se všechny segmenty dokázaly dohodnout a jenom lékárníci ne, je na základě výše popsaných skutečností lichý.

Kontakt:

Mgr. Marek Hampel

Koordinátor segmentu a skupiny poskytovatelů lékárenské péče DŘ

Mob.: 603458883

em-ail: hampel@lekarnauhradeb.cz

Mgr. Aleš Nedopil

Předseda Vaši lékárníci z. s.

Mob.: 608453393

e-mail: nedopil@ubileholva.cz

www.vasilekarnici.cz

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz

Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.

PROTEXT

Děkan: Jeden student medicíny přijde fakultu na milion korun

Praha 2. června (ČTK) – Jeden student všeobecné medicíny přijde podle předsedy Asociace lékařských fakult Aleksiho Šeda z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze asi na milion korun, pokud nestuduje déle než šest let. Od státu dosud dostávaly fakulty jen dvě třetiny nákladů, zbytek vydělávaly výukou v angličtině. Od příštího akademického roku má nastoupit o 15 procent studentů víc. Vláda slíbila na jejich výuku přidat za deset let 6,5 miliardy korun. S penězi počítá návrh rozpočtu pro příští rok. Nižší kvality absolventů se po navýšení počtu studentů není třeba obávat, sdělil ČTK Šedo.

Lékařské fakulty studuje asi 21.000 lidí. Absolvuje ročně kolem 2000. Podle Šeda jsou vstupní kritéria na české lékařské fakulty velmi přísná. „My jsme si jistí, že výsledky přijímacích testů korelují s následnými výsledky studia. V tuto chvíli máme pěti až sedminásobný převis poptávky těch, co by u nás chtěli studovat,“ vysvětlil. Zahraniční studenti platí za výuku v angličtině asi 340.000 korun za rok.

Počet přijatých by se měl zvyšovat o 15 procent příštích několik let. Nárůst má zastavit očekávaný úbytek lékařů kvůli odchodu silných ročníků do penze. Čerstvý absolvent ale nemůže podle odborníků rovnou nahradit lékaře s dlouholetou praxí. Po šesti letech základního studia, ho čeká ještě pětiletá specializace.

Studenti si podle něj ale vybírají obory, kde se stanou co nejdříve nezávislými a začnou vydělávat. Roste zájem o studium praktického lékařství, kde je už teď průměrný věk jeden z nejvyšších ze všech specializací, 54 let už lékařů pro dospělé a 56 let u dětských.

V posledním roce byl podle Šeda překvapivě malý zájem například o onkologii. Nedostatek je už teď kvalitních radiodiagnostiků, tedy lékařů, kteří pracují s nejmodernějšími zobrazovacími přístroji.

„Aby se například radiodiagnostik nebo radioterapeut dostal svými kvalitami na požadovanou úroveň, musí po studiu počítat s minimálně pěti lety dalšího vzdělávání a specializací,“ uvedl ředitel Onkologického centra Multiscan Pavel Pivrnec.

Podle statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky je průměrný věk lékařů 48 let a polovina byla starší 49 let. V roce 2020 to bude podle odhadů o další rok víc, v roce 2025 pak průměr 51 a medián 52 let. Nejlépe jsou na tom v současné době nemocniční neurologové a kardiologové (průměr 41 let), radiologové mají průměr 44 let. Průměrně starší než padesátiletí jsou kromě praktiků také internisté, gynekologové, dětští a další ambulantní specialisté nebo lékaři v následné péči.

van mal

Kontrola odhalila ve zdravotním ústavu pochybení za 80 mil.…

Praha 1. června (ČTK) – Kontrola odhalila ve Zdravotním ústavu v Ostravě pochybení v hospodaření a zadávání veřejných zakázek. Porušení rozpočtové kázně vyčíslilo ministerstvo zdravotnictví na 80 milionů korun. Nálezy dostane policie, finanční úřad i Úřad na ochranu hospodářské soutěže, informovalo dnes ministerstvo v tiskové zprávě. Ředitel Petr Hapala má podle ministra vlády v demisi Adama Vojtěcha (za ANO) urychleně zvážit své setrvání v úřadu. Vyjádření ředitele ústavu ČTK zjišťuje.

Podle ministerstva ústav porušil zákon o zadávání veřejných zakázek, když omezil okruh možných dodavatelů. „Zadávací podmínky byly formulovány tak, aby skrytě preferovaly určitého dodavatele na úkor jiných. To je absolutně nepřijatelné,“ uvedl ministr.

Ředitel také podle ministerstva uzavíral smlouvy v rozporu se zákonem o finanční kontrole. Platil například za právní či dopravní služby, poradenství, reklamu či marketing, včetně prezentace ústavu na golfových akcích. Kontrola také zjistila, že ústav bezúplatně poskytl laboratoř soukromé firmě nebo pronajímal prostory pod obvyklou cenou.

Ústav vyplácel až jedenáctkrát ročně mimořádné odměny zaměstnancům, čímž jejich příjem i několikanásobně převyšoval tarifní plat, kterým se musí odměny státních zaměstnanců řídit, uvedlo ministerstvo.

„V ústavu budu požadovat okamžitou nápravu nastavení zadávání veřejných zakázek, hospodaření s majetkem, revizi odměňování a smluv. Současný ředitel by měl urychleně zvážit své další setrvání v úřadu a přijmout za své kroky odpovědnost,“ dodal ministra.

Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě je příspěvkovou organizací ministerstva a poskytuje laboratorní a zdravotní služby, například rozbory vody, měření hluku nebo čistoty ovzduší, testy zdravotní nezávadnosti výrobků a materiálu, ale také odběry krve, laboratorní diagnostiku nebo očkování. Působí pro Moravu a Vysočiny, druhou polovinu země obhospodařuje ústav v Ústí nad Labem.

V Ostravě už musel skončit od nástupu současné vlády také ředitel tamní fakultní nemocnice. Ministr letos v únoru odvolal Svatopluka Němečka (ČSSD), který byl ministrem zdravotnictví za ČSSD a měl spory se současným premiérem Andrejem Babišem (ANO). V dubnu na jeho místo nastoupil Evžen Machytka.

Opozice kritizuje, že vláda bez důvěry dělá velké množství personálních změn. Ve zdravotnictví skončila také ředitelka pražské Nemocnice Na Bulovce Andrea Vrbovská, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Zdeněk Blahuta, ředitelka Státního zdravotního ústavu Jitka Sosnovcová a dva odborní náměstci ministra Tom Phillipp a Petr Landa, jejichž sekce se sloučily.

van snm

Lékaři v Podolí operují miminka už v tělech matek

Praha 1. června (ČTK) – Lékaři z Ústavu pro péči o matku a dítě v pražském Podolí operují miminka s vážnými zdravotními komplikacemi už v tělech matek. Zaměřují se hlavně na jednovaječná dvojčata, kde se problémy objevují ve třetině těhotenství. Novinářům to dnes řekli lékaři z tamního Centra fetální medicíny. Největší výhodou takových operací je podle lékařů to, že dítě je pak často možné porodit v plánovaném termínu a často přirozenou cestou.

Ročně jde asi o 30 operací, nejčastěji jde o přerušení cévních spojek na placentě mezi jednovaječnými dvojčaty pomocí laserového paprsku. Jednovaječná dvojčata mají společnou placentu. „Děti se o ní nestejnoměrně dělí, ‚bojují‘ spolu o množství krve,“ uvedl vedoucí lékař centra Lubomír Hašlík. Lékaři placentu rozdělí na dvě samostatné části, které nemají propojené cévy. Dvojčatům ohroženým smrtí v děloze nebo předčasným porodem lékaři pomohli v 72 případech.

Někdy musí lékaři přerušit tok krve do pupečníku jednoho z dvojčat, aby zachránili druhé. „Toto dítě mívá například vrozenou vadu, která je neslučitelná se životem, těžkou poruchu růstu nebo jinou vážnou diagnózu, která ohrožuje celé těhotenství. Pravděpodobnost přežití druhého dítěte je pak 93 procent,“ uvedl garant Centra fetální medicíny Ladislav Krofta.

Operace dítěte v těle matky pomáhají také u jednočetných těhotenství. Lékaři řeší například uzavření močové trubice, které hrozí selháním ledvin, nebo vrozené vady, jako je například operace brániční kýly.

Podle neonatologa z podolského centra Zbyňka Straňáka se celková nemocnost dětí, operovaných v děloze matky, neliší od stejně starých dětí. „Operací jsme schopni v zásadě oddálit porod. Problém se zcela eliminuje a plod je možné porodit v normálním termínu, což zlepšuje jeho stav,“ dodal Krofta.

Předčasně narozené děti se často potýkají se zdravotními komplikacemi. Jejích počet v Česku stále roste, v současné době je to asi osm procent všech novorozenců, v roce 2002 to bylo kolem pěti procent. Díky lepší péči a jejich soustředění v perinatologických centrech mají vyšší šanci na život bez komplikací včetně dětí s extrémně nízkou hmotností pod 500 gramů a narozené už od 22. týdne. Čím nižší porodní váha, tím je riziko zdravotních komplikací vyšší. Častěji trpí také například hyperaktivitou nebo psychickými problémy.

van jw

V ČR se zavádí až tříměsíční placené volno na…

Praha 1. června (ČTK) – V Česku se ode dneška zavádí dlouhodobé ošetřovné. Lidé, kteří se budou chtít postarat o příbuzné s vážnou nemocí či po úrazu, si mohou vybrat až tříměsíční placené ošetřovatelské volno. Získat ho mohou tehdy, pokud odvádějí nemocenské pojištění. Z něj pak dostanou 60 procent základu svého příjmu. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) je podle své mluvčí Jany Buraňové na novinku připravena. V úřadu kvůli vyřizování nové dávky přibylo 60 míst. Potřeba je hned několik tiskopisů.

Volno je možné získat na péči o člověka, který strávil aspoň týden v nemocnici a podle lékařů potřebuje ještě aspoň měsíc celodenní opatrování. Týká se to třeba lidí po vážných úrazech, po mozkové příhodě, operacích či s rakovinou a jinou těžkou nemocí. Volno si může vzít manželka, manžel, registrovaný partner či partnerka, sourozenci, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta či strýc. O nemocného může pečovat i protějšek těchto příbuzných, pokud bydlí s pacientem ve stejné domácnosti. Pečující se mohou střídat.

Zaměstnavatel musí zaměstnance v práci omluvit. Pustit ho nemusí jen tehdy, pokud mu v tom brání vážné provozní důvody. Musí to ale pracovníkovi písemně zdůvodnit. Hospodářská komora ošetřovatelské volno už dřív kritizovala. Podle ní novinka může ještě prohloubit nedostatek pracovníků a někteří zaměstnanci ji budou zneužívat.

Ministerstvo práce s tím nesouhlasí. Poukazuje na to, že ošetřování bude možné jen u lidí po návratu z nemocnice a musí ho navíc schválit lékař. Vedení resortu už dřív uvedlo, že by si volno mohlo ročně vybrat asi 30.000 lidí. Stát by to mělo kolem 1,8 miliardy korun. Suma zahrnuje výdaje na ošetřovné z nemocenského pojištění i výpadek u daní a sociálních odvodů. O 242 milionů ročně by přišlo ještě zdravotní pojištění. Za pobyt nemocných v léčebnách a nemocnicích by se ale díky péči v rodinách mohla ušetřit asi miliarda.

ktk mha

Smoothie Balance od Hollandie oceněno Mlékárenským výrobkem roku 2018

Praha, 1.6.2018 (Apriori)

Novinka mlékárny Hollandia Karlovy Vary, smoothie Balance, získala při letošním hodnocení Mlékárenského výrobku roku 2018 první místo v kategorii „Jogurtové smoothies“. Akci pořádal Českomoravský svaz mlékárenský a proběhla pod záštitou Ministerstva zemědělství a hejtmanky středočeského kraje.

Hodnocení nejlepších mlékárenských produktů z mléka proběhlo 3. května na Ústavu mléka, tuků a kosmetiky VŠCHT Praha. Slavnostní vyhlášení se konalo ve středu 30. května. V komisi bylo 23 nezávislých porotců, z toho 10 z nich hodnotilo kategorii „Jogurtové smoothies“, zakysané mléčné nápoje s významným podílem ovocné složky.

S 87,8 body ze 100 možných z něj vzešlo vítězně nové smoothie Balance mix jablko, hruška, banán a špenát od Hollandie. Nejlépe splnilo kritéria zahrnující nejen celkovou kvalitu produktu, ale také mj. rozšířenost na trhu nebo marketingové aktivity na podporu prodeje.

„Naše novinka, smoothie Balance, reaguje na současné výživové trendy, které jsou ale nadčasové. Proto obsahuje mj. velké množství mixu ovoce a zeleniny v zajímavých chuťových kombinacích, BiFi kultury a bílkoviny. Navíc je bez lepku, stabilizátorů, barviv i aromat“ vysvětluje Jan Škoda, Corporate PR & Marketing Manager HOPI HOLDING a.s., Hollandia Karlovy Vary, s.r.o.

„I sebekvalitnější produkt potřebuje být vidět. Smoothie Balance má kompletní marketingovou podporu. Setkáte se s ním v rádiích (Evropa 2 a Frekvence 1), v onlinu (ADform, Youtube, Facebook), na BiG Boardech (v Praze, v Brně, v Ostravě), v časopisech (PR podpora). K jeho propagaci využíváme také ochutnávky v retailu, účastníme se různých eventů (sampling Balance) a samozřejmě nezapomínáme ani na zasílání newsletteru a proma na našem webu, FB a instagramu,“ dodává Jan Škoda.

Smoothie Balance je možné zakoupit ve čtyřech kombinacích ovoce a zeleniny:

• Zázvor, banán, červená řepa

• Špenát, jablko, hruška, banán

• Konopné semínko, dýně, maracuja, avokádo

• Pomeranč, jablko, banán

Vítězným produktem se stal mix jablko, hruška, banán a špenát. Tento produkt navíc získal 2. místo v kategorii „Novinka roku 2018“, kde je hodnocení zaměřeno mj. na stupeň produktové, procesní a obalové inovace, „nové“ výživové parametry a atraktivitu pro spotřebitele.

Společnost HOLLANDIA Karlovy Vary, s.r.o. je společností s ryze českou účastí a byla založena v polovině roku 1991. Od konce roku 2003 vyrábí HOLLANDIA v Krásném Údolí své výrobky v nových výrobních prostorách, vybudovaných s nákladem přibližně 140 mil. Kč. Denně se v Hollandii spotřebuje kolem 100 000 litrů mléka nejvyšší kvality. V roce 2015 získal jogurt Hollandia ocenění „Nejdůvěryhodnější jogurt“. Mezi další uznání patří například titul „Regionální potravina“, Superbrands 2017 či Volba spotřebitelů 2017

89 % onkologicky nemocných dětí doprovázejí při hospitalizaci rodiče,…

Praha, 1. června 2018 (Botticelli) – Ministerstvo práce a sociálních věcí bude od dnešního dne finančně pomáhat lidem, kteří se rozhodnou dlouhodobě pečovat o nemocného příbuzného nebo partnera formou domácí péče. Nárok na novou dávku z nemocenského pojištění tzv. „Dlouhodobé ošetřovné“ lze pobírat až 90 dní od ukončení hospitalizace nemocného, která je jednou z podmínek. Dávka se ale nevztahuje na rodiny, které mají své příbuzné stále hospitalizované. Jejich situace je přitom často problematická, což potvrzují zástupci neziskových organizací. Právě na „dobrosrdečnost“ nemocnice nebo podporu nadačních fondů se rodiny hospitalizovaných často musí spolehnout.

Náklady se pohybují v desítkách tisíc měsíčně

Možnost získat Dlouhodobé ošetřovné začíná platit od 1. června 2018. Nová dávka prodloužila dobu, po kterou lze dávku ošetřovného pobírat a rozšířila okruh pečujících osob, kromě přímých příbuzných sem spadají i manžel, dlouhodobý partner i vzdálenější příbuzní – strýc, snacha, tchýně nebo například bratranec. Podmínky pro přiznání dávky ale požadují, aby péče o nemocného trvala alespoň 30 dní a předcházela jí nejméně 7denní hospitalizace. Mnoho rodin ale potřebuje pomoci již v době hospitalizace nemocného.

„Z naší zkušenosti s dlouhodobě nemocnými dětmi víme, že 89 % rodičů své dítě v nemocnici doprovází. S tím se pojí téměř okamžité přerušení zaměstnání a pokles příjmů. Průměrně domácnost během léčby přichází o 8 600 Kč měsíčně a navíc se objevují i nové výdaje související s léčbou. Ty se pohybují okolo 6 400 Kč měsíčně. Rodina se tak téměř ze dne na den ocitne ve složité finanční situaci,“ vysvětluje ředitelka nadace Dobrý anděl, Šárka Procházková s doplněním, že nadstandartní náklady způsobuje například častá doprava do nemocnice, doplatky léků a nízkobakteriální stravy, nebo nákupy desinfekčních prostředků. Se získáním prostředků na tyto náklady právě Dobrý anděl nemocným a jejich rodinám pomáhá.

Měsíc bydlení na ubytovně vyjde na 3 až 9 tisíc korun

Rodiče, kteří se rozhodnou své dítě v nemocnici doprovázet, nejen, že nemají na dávku dlouhodobého ošetřovného nárok, nemají ani jistotu, že jim možnost ubytování v nemocnici zajistí pojišťovna. Nárok na bydlení v nemocnici mají pouze rodiče dětí mladších 6 let. Rodiče těch, kterým už je 6 a více se musejí spolehnout na posudek lékaře a rozhodnutí pojišťovny. „Přítomnost a podpora rodiče v době hospitalizace dítěte má velmi pozitivní vliv na spolupráci dítěte při léčbě, jeho pohodu i průběh léčby samotné, to potvrzují i lékaři,“ říká ředitel Nadačního fondu Dům Ronalda McDonalda Marek Šedivý. Fond staví domy pro rodiny dlouhodobě nemocných přímo v areálech nemocnic. Po celém světě je Domů Ronalda McDonalda už 365, stavba toho českého se zatím připravuje. „V zařízeních, která u nemocnic budujeme, mají rodiče možnost dlouhodobého ubytování rodinného typu. K dispozici jim je například i kuchyně nebo prádelna. Ubytování je bezplatné a v pokoji může pobývat nejen jeden z rodičů, ale například i sourozenec, nebo občasné návštěvy. Schválení takového domu ale nebývá snadné pro nás ani nemocnici samotnou,“ dodává Šedivý.

Nemocné dítě? Starost o zdraví, finance i domácnost

Svoji zkušenost s hledáním pomoci při úhradě nákladů spojených s léčbou i ubytováním v nemocnici má i Veronika Vlková. Její dcera poprvé onemocněla v září 2016. „Pro rodiče je taková zpráva jednoduše šokující, na to se připravit nelze. Jakmile s ní ale začnete pracovat, objevují se nejen starosti o zdraví dítěte, ale i praktické problémy s prací a domácností,“ popisuje matka dnes třináctileté Zuzany. I ona, stejně jako většina rodičů, se rozhodla svoji dceru v době hospitalizace doprovázet a podporovat přímo v nemocnici. Uvolnit se tak musela nejen z práce, ale i z péče o domácnost, manžela a mladšího syna – následující měsíce strávila na nemocniční ubytovně. Rodině Vlkových nakonec pomohly obě výše zmíněné nadace. Dobrý anděl se získáním prostředků na náklady spojené s léčbou, Dům Ronalda McDonalda uhradil náklady za pobyt Zuzaniny matky na nemocniční ubytovně.

Pomoc doporučují lékaři. Přesto se část pacientů obává o pomoc požádat

Rodinám, doporučují finanční i psychologickou pomoc lékaři i další zdravotnický personál. Přesto někdy převládne stud a ostych a rodiny i jednotlivci se tak snadno dostávají do finančních problémů. „Na počátku onemocnění si rodiny neumí představit, jak velká finanční zátěž je čeká. Obzvlášť pro dospělé pacienty je složitější o pomoc požádat,“ vysvětluje Šárka Procházková z organizace Dobrý anděl důvody, proč pacienti a jejich příbuzní o pomoc neziskových organizací nežádají včas. Její slova potvrzuje i ředitelka nadace Pink Bubble, Martina Šmuková: „Říct si o pomoc neziskové organizace je pro mnoho nemocných velmi náročné. Předpokládají, že vše zvládnou, léčba bude krátká a brzy se postaví na nohy, případně je dostatečně zajistí příbuzní, pojišťovna nebo stát. Ne vždy je tomu ale tak. Setkali jsme se i s případy, kdy rodina nemocného zažádala o pomoc až v situaci, kdy jim hrozila exekuce.“

MZ: Povinnost dodat do lékárny lék do dvou dnů…

Praha 31. května (ČTK) – Zákonná povinnost distributorů dodat do lékárny na základě jejího požadavku lék do dvou pracovních dnů je nevymahatelná. Při dnešních sněmovních interpelacích to řekl ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (ANO). Ministerstvo zdravotnictví (MZ) proto podle něho chce připravit novelu, povinnost zřejmě přenese na výrobce. Lékárníci kritizují, že jim distributoři v rozporu se zákonem nedodávají léky.

Povinnost distributorů se dostala do lékového zákona zhruba před rokem na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu. Ustanovení obsahuje i související část, podle níž výrobci musejí léky poskytnout po výzvě distribučním firmám jen v rozsahu jejich tržního podílu na trhu. To má výrobce chránit před neobvyklými objednávkami.

Adam uvedl, že legislativa neurčuje pravomoci, kdo má stanovit tržní podíl distributora a jak jej vypočítat, ani kdo povede případné správní řízení. „Znění zákona je nevymahatelné. Nedomyslely se konsekvence,“ podotkl ministr v odpovědi na dotazy Daniela Pawlase (KSČM), jenž poukazoval na případ pacientky, která má podle něho opakované problémy se sháněním konkrétního léku na vysoký tlak.

Ministerstvo zdravotnictví založilo podle Vojtěcha pracovní skupinu, která má navrhnout úpravu zákonné povinnosti tak, aby byla vymahatelná. Později na dotaz Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) ministr upřesnil, že úprava je ze čtyř pětin hotová a předložena by měla být do konce roku.

Přenesením povinnosti na výrobce se ministerstvo podle Vojtěcha inspirovalo na Slovensku. Bude podle něho lhostejné, zda producent dodá lékárně lék přímo, nebo prostřednictvím distributora. Ti v současné době podle lékárníků svou zákonnou povinnost ignorují a Státní ústav pro kontrolu léčiv povinnost nekontroluje.

V dopise ministerstvu, na který upozornil Zdravotnický deník, si lékárníci stěžují, že mezi farmaceutickými firmami a distributorskými společnostmi funguje kartel. Některé z firem jsou navíc přímo napojené na lékárenské řetězce, což podle majitelů lékáren řetězce zvýhodňuje. Někteří majitelé lékáren podle deníku poslali distributorům předžalobní výzvy.

V Česku je asi 2800 lékáren. Řetězce provozují přes pětinu z nich. Největší řetězec je Dr. Max s asi 420 lékárnami, druhý Benu má 214 lékáren.

mbc van mha

Návrh MPSV: Posudky vypracuje i ošetřující lékař, nejen posudkář

Praha 31. května (ČTK) – Posudky zdravotního stavu kvůli získání příspěvků či speciálního průkazu pro postižené by mohli od příštího roku dělat i ošetřující lékaři. Doplnili by tak chybějící posudkové doktory. Posudkáři by se do pololetí příštího roku navíc vyčlenili ze státní služby a patřili nově mezi zaměstnance. Počítá s tím novela, kterou připravilo ministerstvo práce. Změny podle něj mají zajistit chybějící posudkové lékaře, usnadnit jejich nábor a zkrátit dlouhé vyřizovací lhůty. Návrh novely zveřejnila na svém webu vláda.

Posudková služba se s nedostatkem lékařů potýká léta. Na její přístup a dlouhé vyřizovací lhůty si dlouhodobě stěžují lidé se zdravotním omezením i pacientské organizace. Situaci kritizují také poslanci. Státní služba je možná do 70 let. Posudkoví lékaři mají výjimku, která skončí na konci roku. Odejít by tak měla podle podkladů pro vládu zhruba stovka posudkářů nad 70 let, kteří se dělí o 68 míst. Na konci loňska byla přitom neobsazená už čtvrtina lékařských postů – 95 ve správě sociálního zabezpečení a 12 na ministerstvu práce. Posudkáři ročně vypracují kolem 400.000 posudků.

Novela počítá se zapojením smluvních lékařů, kteří dosud mohou připravovat jen dílčí podklady pro posudkové doktory. Nově by vypracovali celý posudek. Dělat by ho mohli ošetřující lékaři, tedy praktici i specialisté. Jejich činnost a dodržování vyřizovacích lhůt by kontrolovaly okresní správy sociálního zabezpečení.

O odvoláních by pak nově neměly rozhodovat tříčlenné posudkové komise ministerstva práce, ale už jen jeden lékař České správy sociálního zabezpečení. Tam by se lékařská místa z ministerského úřadu přesunula.

Od července by posudkáři neměli také spadat do státní služby, ale měli by pracovat „pod zákoníkem práce“. Netýkala by se jich tak už věková hranice 70 let a mohli by v práci pokračovat dál na smlouvu.

Posudkovým lékařům by za dobrovolný odchod ze služby mělo podle ministerstva náležet „zadostiučinění“. Odpovídalo by třem průměrným výdělkům. Celkem by odstupné, na které by ale neměli nárok sedmdesátníci či lidé ve službě na dobu určitou, vyšlo podle resortu asi na 50 milionů korun. Ministerstvo v podkladech neuvedlo, kolik míst pro lékaře nyní má, kolik lidí chybí a kolik by jich chtělo získat na smlouvu. V dokumentech není ani to, jak dlouho musejí lidé na posouzení teď čekat a jak tato doba přesahuje stanovené vyřizovací lhůty.

O situaci v lékařské posudkové službě diskutoval už několikrát sněmovní sociální výbor. Naposledy se jí věnoval koncem dubna. Zástupci ministerstva práce tehdy poslancům nejprve odmítli chystané změny představit s tím, že je ještě nemohou zveřejnit. Po důrazné žádosti nakonec politický náměstek ministryně práce Oleg Blaško uvedl, že existují „čtyři koncepty“ řešení. Zvažovalo se například převedení části odvolacího řízení z ministerstva do úřadu práce.

Někteří poslanci s chystanými změnami spokojeni nebyli. Poukazovali mimo jiné na to, že na návrhu ke zlepšení stavu pracují lidé, kteří ve správě a na ministerstvu v minulosti už působili a problém s lékařskou službou nevyřešili. V týmu, který měl novelu chystat, zákonodárcům naopak chyběli zástupci lékařů či pacientských organizací.

ktk snm