Vynikající péče o zdraví žen v ČR se může ještě…

Praha, 8. června 2018 (Guideline) – Nová česká studie přináší unikátní data o výskytu původce rakoviny děložního čípku – lidského papilomaviru (HPV) – ve středoevropské populaci zdravých žen. Poukazuje tak na další možnosti zvýšení citlivosti screeningu pomocí moderního testu založeného na analýze DNA HPV.

Rakovina děložního čípku zůstává jedním z nejběžnějších a nejnebezpečnějších zhoubných onemocnění v ČR. Prakticky všechny nádory děložního čípku jsou způsobeny přetrvávající infekcí lidským papilomavirem (HPV). Až 80 % žen se během svého života s touto infekcí setká, ale většinu infekcí eliminuje jejich imunitní systém. Cytologické vyšetření prováděné během preventivní gynekologické kontroly odhaluje až abnormální buňky vzniklé jako následky této infekce. Test na přítomnost DNA HPV je efektivnější, jak ukazují výsledky průběžné analýzy české studie LIBUSE. V rámci této studie byla shromážděna unikátní data o výskytu vysoce rizikových genotypů HPV, v této kvalitě dosud dostupná jen pro Severní Ameriku a Řecko. Do studie je zapojeno 2400 žen a 12 gynekologických center ze všech regionů ČR.

Finální analýza prvního kola studie LIBUSE bude k dispozici v listopadu tohoto roku. Druhé kolo výzkumu proběhne za tři roky a jeho účelem je potvrzení dostatečné účinnosti screeningu pomocí HPV DNA při prodloužení intervalu preventivních prohlídek na tři roky pro všechny ženy s negativním výsledkem testu HPV DNA.

Hlavním cílem studie LIBUSE je zmapování výskytu nejagresivnějších genotypů viru HPV 16 a HPV 18, přednádorových stavů a zhoubných nádorů ve zdravé populaci českých žen ve věku 30 – 60 let v časovém období tří let. Ve své první, právě ukončené fázi, studie ověřovala schopnost testu HPV DNA detekovat přednádorové stavy a porovnávala je s výsledky paralelně probíhajícího cytologického screeningu. Z celkového vzorku mělo 95,3 % žen negativní nález cytologického stěru, DNA test na vysoce rizikové typy HPV byl ale pozitivní v 7,4 % případů. V absolutních číslech tak bylo zaznamenáno 180 případů výskytu HPV, z nichž však 90 žen zároveň vykazovalo negativní cytologický nález. Studie využívá testu, který umožňuje stanovit izolovaně infekci nejrizikovějšími genotypy HPV a ženy s pozitivním nálezem HPV 16/18 okamžitě posílá k vyšetření do specializovaných ambulancí. Díky tomu bylo detekováno výrazně více případů přednádorových změn než při samostatném cytologickém vyšetření. Výsledky studie tedy potvrzují závěry zahraničních srovnávacích studií, z nichž vychází test HPV DNA v průměru o 35 % citlivější než cytologický stěr.

„Negativita testu HPV DNA, respektive délka přetrvávání negativní predikce testů HPV DNA umožňuje prodloužit interval kontrol na 3 až 5 let, což může vést ke zvýšení podílu žen, které se nechají vyšetřit. Standardní screening totiž každoročně využívá jen kolem 57 % českých žen, což je jedním z důvodů, proč je u nás zaznamenán dvojnásobný počet nových případů rakoviny děložního čípku než v západoevropských zemích,“ vysvětluje prof. MUDr. Jiří Sláma, Ph.D., hlavní odborný garant studie, a dodává: „V případě potvrzení dosud velmi slibných výsledků LIBUSE bude možné vypracovat nový algoritmus pro vyšetření rakoviny děložního čípku u žen v České republice.“

„Preventivní prohlídky jsou v případě rakoviny děložního čípku nezbytné, protože v počátečních stádiích onemocnění nemusí pacientka pociťovat žádné příznaky. A studie LIBUSE ukazuje, že navzdory očekávané nejvyšší prevalenci ve věkové skupině do 35 let (14,62 %) se virus nevyhýbá ani ženám nad 50 let věku (3,9 %), které často vůbec nenavštěvují gynekologa,“ doplňuje MUDr. Markéta Trnková z laboratoře AeskuLab Patologie, která se na studii podílí v roli investigátora.

MUDr. Vladimír Dvořák, Ph.D., předseda České gynekologicko-porodnické společnosti doplňuje: „Preventivní vyšetření pomocí HPV DNA sice v současné době není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, investice do zdraví v hodnotě večeře pro dva v dobré restauraci se ale rozhodně vyplatí.“

Dalším odborným partnerem je brněnský Institut biostatistiky a analýz, který analyzuje data ze studie.

Shrnutí předběžných výsledků studie LIBUSE

• V našem regionu unikátní data k výskytu HPV, zejména rozšíření rizikových typů a rozložení podle věkových skupin.
• Cytologické vyšetření neodhalí všechny případy závažných přednádorových změn.
• Detailní analýza dat screeningu rakoviny děložního čípku pomocí testu HPV DNA, který zvyšuje možnosti včasné detekce předrakovinových stadií předcházejících karcinomu děložního hrdla obvykle řadu let, bude dostupná na podzim 2018.
• Vyhodnocení výsledků druhého kola studie poskytne cenné informace pro možné vypracování nového algoritmu pro screening rakoviny děložního čípku v České republice.

Slovníček pojmů:

HPV
Lidský papilomavirus běžně rozšířený v celé populaci žen i mužů. Existuje přes 159 typů virů HPV, 14 z nich je prokazatelně příčinou většiny případů rakoviny:

• Většina HPV infekcí odezní sama od sebe během několika měsíců
• Pokud infekce přetrvává, např. z důvodu snížené imunity, dalšího probíhajícího onemocnění apod., je pacientka prokazatelně ohrožena rakovinou
• 70 % případů rakoviny děložního čípku způsobují vysoce rizikové HPV 16 a HPV 18

Screening
Screeningové testy napomáhají odhalit onemocnění v jejich časných a většinou léčitelných stádiích a jejich výsledky poskytují lékaři i běžné populaci:

• Podnět ke změně
  Zdánlivě zdraví jedinci mohou získat prostřednictvím screeningu informaci, jak lépe chránit své zdraví. Výsledky testů lidem často pomáhají snižovat riziko a pravděpodobnost, že danou chorobou onemocní.
• Včasné zjištění
  Pacienti se zvýšeným rizikem mohou být odhaleni ještě před propuknutím příznaků onemocnění.

Cytologie
Odběr stěru z děložního čípku při pravidelné gynekologické kontrole a jeho vyšetření pod mikroskopem.

• Cytologie s pozitivním či nejasným výsledkem – žena má v buňkách děložního hrdla abnormální změny menšího nebo velmi vážného rozsahu. Další postup stanoví lékař.

• Cytologie negativní – žena má v současnosti nízké riziko rakoviny děložního hrdla, je třeba aby se zase za rok dostavila na další prohlídku, protože až jedna třetina karcinomů se vyskytne u žen s negativním výsledkem PAP.

Nová kampaň AIFP má zvýšit informovanost veřejnosti o možnostech…

V Praze 8. června 2018 (AIFP)

Česká republika se dle analýzy Národního onkologického registru ČR celosvětově řadí mezi země s největším zastoupením onkologických pacientů. Celkem žije v ČR více než půl miliónu lidí se zhoubnými nádory nebo s historií onkologické diagnózy v minulosti. Lidé nemusí mít strach, že se jim nedostane potřebné péče, ale záleží také na nich, jak odpovědně přistupují k prevenci a léčbě. Jedním z důležitých faktorů, které mohou rozhodnout o jejich budoucnosti, je dostatečná informovanost o diagnóze. Proto vznikl projekt Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) s podporou neziskové organizace Liga proti rakovině – Informace léčí, který se zaměřuje na zvýšení informovanosti pacientů. Prostřednictvím webových stránek www.informace-leci.cz pacienti bezplatně získají důležité informace o prevenci, možnostech léčby a v neposlední řadě také zkušenosti pacientů.

Léčba onkologických onemocnění je v současnosti výrazně úspěšnější než v minulosti. Nemalý podíl na tom mají moderní druhy léčby, které se postupně do České republiky dostávají. Současně také to, že se pacienti více zajímají o možnosti své léčby. „Je zcela zásadní, aby se pacienti stali spolutvůrci svého léčebného procesu. Proto je důležité, aby byli pacienti více aktivní, stali se partnerem pro svého lékaře. Aktivní ale znamená, být také dobře informovaný. Proto přichází nový projekt zaměřený na onkologii v ČR,“ říká Mgr. Jakub Dvořáček, výkonný ředitel AIFP.

Kampaň Informace léčí

Cílem projektu je vytvořit zdroj relevantních informací pro pacienty, kteří mají diagnostikovanou rakovinu, a pro jejich rodinné příslušníky. Kampaň Informace léčí je projekt AIFP, který vznikl za podpory neziskové organizace Liga proti rakovině a předních odborníků věnujících se onkologii a problematice onkologické léčby v České republice. Webový průvodce je určen všem, kteří chtějí získat z úst předních českých odborníků relevantní informace o onkologii v České republice, možnostech léčby a nezbytné rady pro úspěšné zvládnutí terapie. Současně nabídne také pohled pacientů, kteří se podělí o své zkušenosti s léčbou rakoviny. Návštěvník najde na webovém průvodci interaktivní videa, která ho seznámí se základními odpověďmi na otázky, které trápí nejen pacienty.

• Kampaň byla oficiálně spuštěna 8. 6. 2018 a naleznete jí na www.informace-leci.cz

• S projektem je spojená také edukační kampaň ve vybraných městech České republiky – interaktivní boxy budou instalovány v nákupních centrech v Praze, Brně a v Plzni:

  • Praha | 4.9-5.9.2018 | OC Černý Most

  • Brno | 11.9.2018 | OC Futurum

  • Plzeň | 12.9.2018 | OC Luna

Aktivní pacient jako prostředník úspěšné léčby

Pacient, který je dobře informovaný, může často dosáhnout lepších výsledků své léčby. „Osobně jsem se setkala s případy, kdy pacient ovlivnil svou zdravotní situaci, a to velmi významně. Každá aktivita vede k tomu, že pacient lépe spolupracuje s lékařem. Jedna z mých bývalých pacientek je toho zářným příkladem a dokonce vede klub, kde se potkávají lidé se stejnou diagnózou, jakou měla i ona, a navzájem si pomáhají v této nelehké životní situaci,“ doplňuje MUDr. Michaela Fridrichová z Nemocnice na Bulovce a předsedkyně Ligy proti rakovině, která je partnerem projektu.

Je potřeba si uvědomit, že pacienti mohou změnit způsob léčby. Jde především o jejich zdraví. Lékař má poradní hlas, který doporučí tu nejvhodnější formu léčby. To jestli jí přijmou je ale vždy rozhodnutí pacienta. „Vztah lékař a pacient nikdy nebude úplně rovnocenný. Důvodem je také právě míra informací o nemoci a její terapii. Nicméně je rozumné opustit paternalistický přístup lékařů. Pacient potřebuje dostatek informací, aby mohl uplatnit svoje právo aktivně ovlivnit průběh své léčby. To je i smyslem tohoto užitečného projektu,“ říká doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc. ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

V České republice již dlouhou dobu fungují také Komplexní onkologická centra (KOC), která mohou v léčbě pacienta představovat zásadní průlom. Pacient bude pod dozorem odborníků ze všech oblastí léčebného procesu a zároveň má možnost se dostat do klinické studie, kde je možné podstoupit terapii s nejnovějšími léčebnými metodami. Nevýhodou je nedostupnost KOC v některých oblastech republiky. „Český pacient už je vcelku poučený a ve značné míře také ochotný i dojíždět. Stále je však v této oblasti prostor pro zlepšení,“ říká MUDr. Michaela Fridrichová.

"V České republice je stále velmi nízká informovanost o právech i povinnostech pacienta. Přijetí správného rozhodnutí ve prospěch svého zdraví je vázáno nejen na samotný zájem lidí opatřit si potřebné informace, ale i na možnosti základní zdravotní informace získat, porozumět jim a následně je využít ve své vlastní situaci. Pro prevenci, včasnou léčbu, ale i rozhodnutí o jejím podstoupení je dostatečná informace klíčová. V tomto ohledu mohou významnou roli sehrát i pacientské organizace, které byly dlouhou dobu trochu podceňované. V loňském roce, ale byla ustanovena Pacientská rada jako poradní orgán Ministerstva zdravotnictví. Pacientské organizace mohou mít výrazný vliv na celkový vývoj zdravotnictví v ČR. Naše zdravotnictví potřebuje pacienta silného a informovaného. A každá iniciativa, která si klade za cíl toto zlepšit, je z mého pohledu vítána,“ uzavírá MUDr. Mgr. Jolana Těšinová, Ph.D., přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) sdružuje farmaceutické společnosti, které dokáží vyvinout a uvést na trh nové, účinnější a bezpečnější léčivé přípravky. AIFP je členem Evropské federace farmaceutických společností (EFPIA) a úzce spolupracuje s Americkou asociací inovativních farmaceutických firem (PhRMA). V roce 2018 AIFP sdružuje 35 členských společností. Více informací naleznete na www.aifp.cz

Liga proti rakovině je nezisková organizace, jejíž hlavním cílem je již 27 let snížení úmrtnosti na zhoubné nádory v České republice. Více informací naleznete na www.lpr.cz

Nejčastější mýty o mamografickém vyšetření

Praha, 8.6.2018 (EUC)

Rakovina prsu je po kožních nádorech nejčastějším nádorovým onemocněním u žen. V České republice každoročně onemocní kolem 7 000 žen na rakovinu prsu a ročně jí přibližně 1 900 podlehne. Je dávno známo a statisticky prokázáno, že více než 90 % žen s nádorem prsu v počátečním stadiu se zcela vyléčí. Nejdůležitější tedy je, aby ženy přišly na preventivní vyšetření včas a podstupovaly jej pravidelně.

O mamografii

Mamografie je metoda vyšetřování prsů žen i mužů využívající měkké rentgenové záření. Na mamografii přicházejí ženy, které mají nebo měly nějaké problémy či onemocnění prsů. Ne každý problém či hmatný nález hned znamená rakovinu. Většina nálezů má benigní (nezhoubný) charakter. Mezi ně patří nejčastěji fibroadenom, cysta, lipom, u mužů gynekomastie. Tato metoda je pro svou jednoduchost, rychlost a bezpečnost vhodná i k preventivnímu tzv. screeningovému vyšetření zdravých a bezpříznakových žen. „Cílem mamografického screeningu je odhalit onemocnění prsů v co nejranějším stadiu. Čím menší nález, tím lepší prognóza a šance na plné uzdravení. Samotná mamografie zcela jistě nezabrání vzniku onemocnění, ale při pravidelných kontrolách lékař pečlivě porovnává snímky se staršími a je schopen odhalit i velmi diskrétní známky počínajícího onemocnění,“ uvádí MUDr. Jozef Prattinger, primář akreditovaného screeningového mamografického pracoviště, EUC Klinika Liberec.

Vyšetření se provádí na přístroji zvaném mamograf. V současné době má většina pracovišť velmi moderní přístroje s přímou digitalizací obrazu. „Metoda je to jednoduchá a rychlá – žena stojí čelem k přístroji a každý prs je snímkován ve dvou projekcích. K dosažení co nejlepšího zobrazení a zároveň co nejnižší dávky je nutná komprese. To je asi ta nejméně příjemná část celého procesu. Některé ženy toto mohou vnímat lehce nepříjemně. Každá radiologická asistentka přistupuje ke klientce individuálně a snaží se, aby vyšetření bylo co nejméně stresující. Celý proces trvá jen několik minut a chvilka tohoto nepohodlí se dá zcela jistě vydržet,“ popisuje Jaroslava Luciová, vedoucí radiologická asistentka akreditovaného screeningového mamografického pracoviště, EUC Klinika Liberec.

Vyšetření prsů pomocí mamografu je metoda 1. volby u žen starších 40 let. Do tohoto věku vyšetřujeme prsy ultrazvukem a mamografie se provádí pouze ze závažného důvodu. Mladá tzv. fertilní žláza je lépe zobrazitelná právě pomocí ultrazvuku. Ve chvíli, kdy je mléčná žláza v prsu postupně nahrazována tukovou, je prs lépe přehledný pomocí mamografu. V České republice je ze zdravotního pojištění v rámci preventivního vyšetření hrazena mamografie každé ženě po dovršení 45 let věku jednou za dva roky. Na vyšetření by se žena měla dostavit s doporučením od svého gynekologa či praktického lékaře.

Na většině pracovišť je nutné předchozí objednání. Ženy se mohou objednat osobně, telefonicky či prostřednictvím on line objednávkových systémů. Vždy musí být ověřen a dodržen dvouletý interval. Podle posledních doporučení vyplývá, že ideální stav je, když se žena podrobí prvnímu vyšetření při dovršení 40. roku věku. Poté mohou následovat do 45 let ultrazvukové kontroly a pak plynule přejde do screningového programu.

Na samotné vyšetření není nutná žádná speciální příprava. „Ženám je doporučováno, aby v den vyšetření nepoužívaly žádné deodoranty a pleťové krémy. Ženám v produktivním věku, které trpí cyklickými bolestmi prsů, doporučujeme objednání k vyšetření v období, kdy mají prsy co nejméně bolestivé a napjaté. Každá žena si může vybrat mamografické centrum, které má nejblíže svému bydlišti nebo je jí z jakýchkoliv důvodu příjemné. Ovšem je velmi důležité, aby žena docházela, pokud je to jen trochu možné, pouze na jedno pracoviště,“ dodává Jaroslava Luciová z EUC Kliniky Liberec.

„Principem screeningu je porovnávání všech předchozích vyšetření a odhalování i těch nejmenších rozdílů a odchylek. Jen tak může být nemoc odhalena včas. Je v zájmu vás všech žen, abyste prováděly každý měsíc samovyšetření. Nikdo nezná vaše prsa lépe než vy,“ apeluje na ženy MUDr. Jozef Prattinger z EUC Kliniky Liberec.

Mýtus 1: Mamografické vyšetření způsobuje rakovinu štítné žlázy a prsu

Na otázku, zda mamografické vyšetření způsobuje rakovinu, je třeba odpovědět: „Mamografie je bezpečná,“ uvádí primář MUDr. Petr Váša z RDG oddělení EUC Kliniky Ústí nad Labem, člen předsednictva Asociace mamodiagnostiků ČR. „Stále platí, že je to jediná, ověřená a celosvětově uznávaná screeningová metoda pro vyšetření prsů. Pochopitelně se jedná o rentgenovou metodu využívající ionizujícího záření a čistě teoreticky lze připustit mizivé procento tzv. indukovaných nádorů. Naopak čistě prakticky vidíme, jak tato metoda dokáže nacházet nádorové onemocnění ve velmi časných stadiích růstu, kdy je nádor velmi dobře léčitelný a v intervalu pětiletého přežití je úspěšnost vyléčení téměř stoprocentní. Pravdivost tohoto tvrzení podtrhuje fakt, že zavedení celoplošného mamografického screeningu v roce 2002, vedlo k poklesu úmrtnosti na rakovinu prsu přibližně o 18 %.“

Díky moderním technologiím, zvláště technice přímé digitalizace, jsou přístroje stále dokonalejší a snahou výrobců je dávky záření snižovat. Přístroje jsou v pravidelných intervalech kontrolovány a nepřekračují doporučené normy EU. „V tomto ohledu existuje vhodný příměr. Efektivní dávce záření 0,1 mSv, kterou obdrží pacientka při screeningové mamografii, odpovídá záření, které žena obdrží z přírodních zdrojů (tzv. přírodního pozadí) za dobu 15 dní. Co se týče souvislosti mamografického vyšetření s rakovinou štítné žlázy, tak zde je třeba říci jasné a hlasité NE. Při mamografickém vyšetření může na oblast štítné žlázy dopadat jen tzv. sekundární záření, které je zanedbatelné. Pro větší názornost odpovídá ozáření z přírodních zdrojů za pouhé 3 dny. Používání ochranného límce není vyžadováno ani doporučováno,“ vysvětluje MUDr. Petr Váša z EUC Kliniky Ústí nad Labem.

Mýtus 2: Existují šetrnější mamografické přístroje

Stejně jako v ostatních oborech se i mamografické přístroje vyvíjí. „Od původních přístrojů používaných v začátcích mamodiagnostiky jsou v současné době mamografy – tedy přístroje pro vyšetření prsu – nejmodernějšího typu, s minimální nutnou dávkou záření, kompletně digitalizované, s výrazně menší kompresí neboli stlačením prsu při snímkování. Tím se zlepšil komfort pacientky a výrazně se zlepšila kvalita obrazu. To vede k lepší výtěžnosti samotného vyšetření, při výrazně snížené nutné dávce rentgenového záření. Obavy z rentgenového záření jsou naprosto zbytečné. V mamografii se používá tzv. měkké záření a dávky při mamografii patří skutečně k nejnižším v diagnostické radiologii,“ vysvětluje MUDr. Halka Bitmanová, lékařka akreditovaného screeningového pracoviště, EUC Klinika České Budějovice a dodává: „Celosvětově byla na základě dlouhodobých statistických výsledků prokázána účinnost mamografie vedoucí ke snížení úmrtnosti na rakovinu prsu. Je to metoda bezpečná, a pokud je pod přísným dohledem úřadů provozována na akreditovaných pracovištích, v současnosti nenahraditelná.“

Na akreditovaných screeningových mamografických pracovištích v České republice se používají digitální mamografické přístroje. Mezi hlavní výhody těchto přístrojů lze zařadit lepší zobrazení prsů zvláště u žen s bohatší žlázou, nízká dávka záření, větší dynamický rozsah, okamžitá kontrola vytvořeného obrazu na akvizičních konzolách, možnost dodatečných úprav obrazu, snadné ukládání snímků či možnost elektronického posílání do jakéhokoliv zdravotnického zařízení. „Mamografické přístroje jsou pravidelně měřeny a kontrolovány. Jsou prováděny denní, týdenní, měsíční, pololetní a roční zkoušky,“ upozorňuje Mgr. Žaneta Honová, MBA, vedoucí radiologická asistentka akreditovaného screeningového mamografického pracoviště, EUC Klinika Kladno.

Mýtus 3: Je potřeba žádanka přímo od gynekologa

Mamografické vyšetření se provádí ze dvou základních důvodů. Prvním důvodem je preventivní vyšetření. V tomto případě žena nemá při klinickém vyšetření či samovyšetření známky podezření na nádor, zánět, poúrazové či jiné závažné změny v prsu. „K preventivnímu vyšetření je v rozpětí od 45 let do konce života nutné mít žádanku. Tu v současné době může vystavit buď praktický lékař, nebo gynekolog, který by měl před vystavením žádanky provést klinické vyšetření prsů. Preventivní vyšetření mamografem je doporučováno ženám od 40. roku. Radiolog se specializací na prsní problematiku ve screeningovém centru pak doporučí další postup sledování s ohledem na typ prsní žlázy, rodinnou a osobní anamnézu. Zde není prevence zahrnuta do hrazeného preventivního programu a klientka si vyšetření musí zaplatit sama, tedy nepotřebuje žádanku a rovnou se ve screeningovém centru objedná. Stejně tak si žena v některých případech musí hradit mamografické vyšetření po roce od hrazeného preventivního vyšetření. Toto je doporučováno v určitých situacích např. při dlouhodobé hormonální terapii. Variant intenzivnějšího sledování je více a většinou jsou stanovovány individuálně na podkladě dalších informací o pacientce,“ doplňuje MUDr. Barbora Balíková, primářka akreditovaného screeningového mamografického pracoviště, EUC Klinika Kladno.

Druhým důvodem je diagnostické mamografické vyšetření, neboli vyšetření v situaci, kdy je podezření na závažné onemocnění prsu. „Toto podezření by měl vyslovit klinický lékař-praktik, gynekolog nebo chirurg v prsní poradně. Tato žádanka s údaji o lokalizaci, délce a typu problému je nutná k dalšímu vyšetření. Informace od vyšetřujícího lékaře i od pacientky jsou velmi důležité při rozvaze o případných dalších kontrolách, diagnostických výkonech atd. Vyšetřující lékař-praktik, gynekolog, chirurg prsní poradny není však povinen žádanku vystavit, pokud neshledá závažné podezření,“ uvádí MUDr. Barbora Balíková z EUC Kliniky Kladno. Pokud má žena stále pochybnosti či chce jen zkontrolovat, zda je zdravá, může se objednat a vyšetření si zaplatit. V tomto případě se individuálně zvažuje, zda rovnou udělat mamografické vyšetření či začít ultrazvukovým vyšetřením.

Mýtus 4: Mamografické vyšetření je zbytečné

Mamografické vyšetření  rozhodně  zbytečné není. Mamografický  screening se  významnou měrou podílí na poklesu úmrtnosti na rakovinu prsu v naší zemi. „Pacientky, u nichž byl díky mamografii nalezen  zhoubný nádor  v počátečním stadiu, mají nesrovnatelně  lepší prognózu na uzdravení, než  kdyby se po čase nádor  projevil až zdravotními potížemi. Pozitiva  mamografického (screeningového) vyšetření jednoznačně převažují nad negativy. Je pravdou, že  se ultrazvukové vyšetření v některých případech po provedené mamografii doplňuje, rozhodně to ale neznamená, že může  mamografické vyšetření nahradit. Už pro možnou detekci mikrokalcifikací, které spolehlivě  zobrazí pouze mamograf, a  které mohou  znamenat počínající formu nádorového onemocnění. Nemáme momentálně  jinou, přesnější metodu k odhalování raných stadií karcinomu prsu. Bylo by chybou podcenit prevenci a mamografické vyšetření neabsolvovat,“ říká MUDr. Jana Vymětalová, primářka akreditovaného screeningového mamografického pracoviště, MephaCentrum Ostrava.

Mýtus 5: Vyšetření velmi bolí, zejména ženy s malými prsy

„Vyšetření může být nepříjemné až bolestivé u žen, které mají před menstruací nebo podstupují hormonální substituční terapii. Bolestivost způsobuje prosáknutí prsní žlázy, které je spojeno s výkyvy hladiny hormonů v krvi. Každá žena, která má citlivější mléčnou žlázu, však může na tento fakt upozornit obsluhu mamografu, aby stlačování prsu, které k vyšetření potřebujeme, bylo ohleduplné. Pokud je komprese prsu provedena pomalu, případně s malými přestávkami, tak je vyšetření bez jakékoliv bolesti a zvládne ho každá žena,“ uzavírá MUDr. Helena Bartoňková, lékařka akreditovaného screeningového mamografického pracoviště, EUC Klinika Brno. Vyšetření není bolestivější ani pro ženy s malými prsy, záleží více na hladině hormonů v krvi (jak je uvedeno výše). I ženy s velkými prsy mohou mít žlázu daleko citlivější než ty, které mají malá prsa.

Skupina EUC:

Zdravotnická skupina EUC tvoří největší síť ambulantních klinik v ČR. Je největším poskytovatelem ambulantní péče, prémiové péče, mamoscreeningu a lékařské péče pro zaměstnavatele. Od roku 2011 investovala 544 milionů korun především do modernizace přístrojů, vzdělávaní zaměstnanců a elektronizace systémů a služeb. V 28 zdravotnických zařízeních napříč ČR (včetně 10 prémiových), 19 lékárnách a 14 laboratořích zaměstnává 1830 lidí, kteří poskytnou péči 1,8 milionu pacientů ročně. Na podzim 2017 vydala jako první v sektoru zdravotnictví v ČR emisi dluhopisů, v celkovém objemu 1,4 miliardy korun.

Vice na www.euc.cz

ČSÚ: Domácnosti utrácejí v rámci péče o zdraví nejvíce…

Praha 7. června (ČTK) – Výdaje českých domácností na zdravotní péči přesáhly v roce 2016 poprvé 50 miliard korun, lidé na své zdraví vynaložili 51,2 miliardy korun. Největší část tvořily výdaje za léky. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Z celkových výdajů domácností představovaly výdaje na zdravotní péči 2,31 procenta.

Za léčiva utratily domácnosti téměř polovinu ze svých celkových výdajů za zdravotní péči, konkrétně za léky na předpis zaplatily podle aktuálních údajů 10,3 miliardy korun, za volně prodejné léky a ostatní léčiva dalších 13,5 miliardy ročně. „V obou případech se jedná o nejvyšší hodnoty od roku 2010,“ uvedla Vladimíra Kalnická z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. V přepočtu na osobu vydala česká domácnost v roce 2016 za léky 2250 korun.

Dále jsou z rodinného rozpočtu hrazeny i příplatky u stomatologů, regulační poplatky za pohotovostní služby a poplatky za různá potvrzení od praktického lékaře, platby za nadstandardní výkony, materiál a služby a také kosmetické operace, služby dentální hygieny, nutričních terapeutů a další služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění.

„V posledních třech letech pozorujeme nárůst výdajů domácností na zdravotní péči o téměř pětinu (18 procent), a to ze 43,5 miliardy korun v roce 2013 na výše uvedených 51,2 miliardy korun v roce 2016,“ uvedli statistici. Za celé sledované období let 2010 až 2016 zaplatily české domácnosti z vlastních prostředků za zdravotní péči nad rámec veřejného zdravotního pojištění 322 miliard korun.

Celkové výdaje na zdravotní péči vzrostly v Česku v roce 2016 meziročně o 2,7 procenta na 361,6 miliardy korun. Dvě třetiny výdajů na zdravotní péči jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, tzn. prostřednictvím zdravotních pojišťoven. Z veřejných rozpočtů bylo zaplaceno 62,5 miliardy a domácnosti vydaly 51,2 miliardy korun. Zbytek je placený ze soukromého pojištění, neziskovými organizacemi nebo platbami od zaměstnavatelů v podobě preventivních prohlídek.

České domácnosti se na celkových výdajích na zdravotní péči podílely předloni 14,2 procenta. V roce 2015 měly ze zemí EU nejvýraznější zastoupení domácností ve financování zdravotní péče v Bulharsku (48 procent), v Lotyšsku (41 procent) a v Řecku (35 procent). Oproti tomu nejmenší byla ve Francii, kde se domácnosti podílely sedmi procenty.

fsl snm

Loni hromadně uhynulo na 100.000 ks drůbeže, hlavně v…

Praha 7. června (ČTK) – Veterináři evidují za loňský rok 11 hromadných úhynů drůbeže, v osmi z nich šlo o problémy s ventilací při vysokých teplotách. Zahynulo při nich kolem 100.000 kusů drůbeže, sdělil dnes ČTK mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Je to přibližně stejný počet, jako se vybil při loňské epidemii ptačí chřipky. V ČR se loni chovalo kolem 148 milionů kusů drůbeže.

Veterináři připomínají, že chovatelé by měli být v horkých dnech obezřetní, a starat se mimo jiné i o pitný režim zvířat, u hospodářských zařízení by měli mít zajištěnou ventilaci a náhradní zdroje energie.

„Dá se říci, že nejvíce hromadných úhynů každoročně připadá na letní měsíce zejména v závislosti na počtu horkých dní,“ uvádí Vorlíček. Nejčastěji hynuli brojleři. „Při dalších úhynech byl určující požár, stres a v jednom případě byla drůbež málo životaschopná,“ dodal.

Chovatelé by tak v současném teplém období měli dbát na pohodu zvířat, věnovat zvýšenou pozornost napájení, chlazení a větrání. Veterináři se nyní také preventivně zaměří na kontrolování dodržování chovatelských povinností, které právě s teplým počasím souvisí.

„V pohotovostním plánu chovatele musí být uvedena doba, po kterou je možné udržet dobré životní podmínky pro zvířata v případě selhání umělého větracího systému. Tato povinnost se týká všech hospodářství, kde větrání závisí na umělém větracím systému. Chovatel v případě výpadku energie v ustájovacích prostorech musí zajistit činnost náhradních energetických zdrojů s odpovídajícím výkonem,“ připomíná mluvčí.

Ve velkochovech prasat a v kravínech je při extrémních teplotách vhodné zvířata chladit sprchou. Zvířata na pastvě, hlavně krávy a ovce, musí mít na pozemku možnost, kde by si mohla odpočinout ve stínu, také musí mít zajištěné zdroje vody. Podle veterinářům vypijí dospělá prasata 25 litrů vody za den, ovce 20 litrů, dospělý skot 40 litrů a dojnice mezi 100 a 180 litry denně.

Na dostatek vody by podle veterinářů neměli zapomínat ani lidé, kteří cestují s domácími zvířaty. „Zejména při delší cestě by měli dělat pravidelné zastávky a nechat při nich zvíře proběhnout a napít. Zvířata je potřeba zastínit a v případě velkého horka i chladit, nejlépe vlhkou textilií,“ informuje mluvčí. Polévání vodou zvířete naopak veterináři nedoporučují.

„Pokud lidé venčí psy, tak nejvhodnější dobou procházky je ráno a večer. V době horka je vždy třeba volit cestu stínem a ne po rozpálených například asfaltových cestách. V případě přehřátí je vhodné chladit tlapky, podat odraženou vodu a umístit psa do stínu,“ dodal ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

drh mha

Zhojení ran za pár dní není sci-fi. Rázová vlna…

PRAHA, 7. června 2018 (FYZIOklinika) – Ročně utrpí v Česku popáleniny, které vyžadují zásah lékaře, přes sto tisíc lidí. Křečové žíly trápí až polovinu dospělé populace. Nejzávažnějším důsledkem žilních poruch je otevřený bércový vřed. Popáleniny, vředy, řezné rány nebo odřeniny umí vyléčit rázová vlna. Tam, kde jiné metody selhaly, léčí a urychluje hojení s úspěšností přes 75 procent.

Pokud se rána hojí pomalu a defekt se prohlubuje, je nejúčinnější léčbou současnosti terapie planární rázovou vlnou. Ve FYZIOklinice ošetří rázovou vlnou desítky pacientů denně, nejčastěji s kalcifikáty ve šlaše svalu, bolestí šlach (entezopatie), svalů a natržením svalových vláken. Vedle chronických ran a svalových bolestí se v létě hojně přidávají také akutní sportovní úrazy.

„Pro každou diagnózu je vhodný jiný typ rázové vlny. Jeden pomáhá při bolestech zad, urychluje léčbu zánětů měkkých tkání, jiný účinně hojí řezné a mokvající rány, zlomeniny nebo pomáhá i při některých neurologických diagnózách. Naší unikátní metodou je kombinace rázových vln a manuální fyzioterapie, což přináší vyšší a rychlejší efekt léčby. Nespoléháme pouze na jedno nebo druhé, propojení fyzioterapie a technologie rázových vln nám umožnilo změnit dosavadní přístup k pooperační rehabilitaci a minimalizovat dobu rekonvalescence po úrazu nebo operaci,“ popsal ředitel FYZIOkliniky Zdeněk Bílek.

Tři typy rázových vln a jejich užití

Existují tři typy vysokoenergetických rázových vln, které se liší intenzitou průniku energie rázu do tkáně. Každý typ je vhodný pro aplikaci na jiná zranění:

– radiální rázová vlna – akutní blokády páteře a žeber
– fokusovaná rázová vlna – bolesti kloubů, vazů, záněty šlach, patní ostruha, zamrzlé rameno atd.
– planární rázová vlna – nehojící se rány, jako bércové vředy, dekubity; popáleniny; léčba erekce atd.

Podle praktických zkušeností vedoucí fyzioterapeutky Ivy Bílkové urychlila metoda rázové vlny účinek samotné fyzioterapie až desetinásobně. „Lidé většinou varovné signály svého těla neřeší, zpozorní, až když je bolest významně omezuje v běžném životě. Akutní blokáda páteře se například dál projevuje v bolesti mezi lopatkami, ve strnulé šíji, v bolesti hlavy, hrudníku a nezřídka eskaluje závratěmi a zvracením. Fyzioterapeutická náprava pak může trvat dva až čtyři měsíce. S terapií rázovou vlnou se pacient zbaví bolesti do tří dnů,“ porovnala Bílková.

První terapii radiální rázovou vlnou v České republice představila FYZIOklinika v roce 2011. O rok později se přidala také technologie fokusované rázové vlny. S planární rázovou vlnou pracují zdejší fyzioterapeuti od roku 2017. Ta má velký význam především při hojení bércových vředů či diabetických gangrén, ovšem s úspěchem se využívá také k léčbě erektilních dysfunkcí.

„V praxi se setkáváme s klienty, kteří jsou vyčerpaní z vleklé léčby otevřených ran. Většina z nich k nám přichází po více než roce bezvýsledné léčby. Ve více jak 90 procentech případů se pak díky planární rázové vlně podaří podnítit tkáň do závěrečné fáze hojení nejpozději do tří měsíců. Dovolím si proto tvrdit, že při současném dodržování souvisejících režimových opatření je planární rázová vlna jedním z nejúčinnějších stimulátorů hojivého procesu současnosti,“ míní Iva Bílková.

Na rozdíl od jiných způsobů léčby defektů měkkých tkání je terapie rázovou vlnou neinvazivní metodou, bez lokální anestezie. Její aplikace nemá žádné nežádoucí účinky a výsledný efekt je dlouhotrvající. „Jednou z největších výhod rázové vlny je, že ji lze použít v součinnosti s většinou diagnóz klienta s výjimkou zhoubného nádorového onemocnění, u něhož by kvůli podstatě terapie (akcelerace růstu) došlo k nežádoucímu aktivování jak zdravých, tak nádorových buněk,“ doplnila fyzioterapeutka.

Jak funguje planární rázová vlna?
Jedná se o fyzikální terapii pracující s mechanickými rázy. Vysokoenergetické tlakové vlny se při aplikaci soustředí na postižené místo a pronikají hluboko do tkáně. V místě dopadu rázové vlny dochází k významnému zrychlení biochemických procesů, a tím i opravě porušené tkáně. Využití planární rázové vlny, která je variantou fokusované rázové vlny s elektromagnetickým generátorem rázu, zkracuje dobu hojení ran a kožních vředů a zvyšuje šanci na jejich úplné zhojení.

FYZIOklinika, www.FYZIOklinika.cz

Je nestátní zdravotnické zařízení zaměřené na prevenci a léčbu bolestivých stavů pohybového aparátu. FYZIOklinika do české praxe uvedla nový koncept služeb FYZIOterapie All-Inclusive a FOKUS All-Inclusive – kombinaci dostupných metod, od ultrazvukové diagnostiky přes manuální fyzioterapii po využití radiálních nebo fokusovaných rázových vln, v rámci jedné komplexní návštěvy klienta.

V oblasti fyzikální terapie je pražská FYZIOklinika největším centrem pro léčbu rázovou vlnou v ČR a řadí se mezi největší pracoviště v Evropě. Aplikace této inovativní technologie zvyšuje efekt manuální fyzioterapie – je užitečným doplňkem při léčbě bolesti v léčebných programech a v případě planární rázové vlny dokonce umožňuje výrazné urychlení hojení ran. FYZIOklinika získala prestižní ocenění Firma roku 2017 v regionu Praha a umístila se na druhém místě v celostátní soutěži Ordinace roku 2017 v kategorii Rehabilitační ordinace. Ve stejném roce obsloužila v pražském centru přes 6000 návštěv. Spravuje největší databázi videonávodů na FYZIOcvičení v ČR, kterou neustále rozšiřuje a zveřejňuje na svém webu. V dubnu 2018 složila vedoucí fyzioterapeutka FYZIOkliniky Mgr. Iva Bílková, Cert. MDT, mezinárodní zkoušku na McKenzie Institute International a získala tak jako jedna z mála Čechů tuto akreditaci.

ORLING zvýšil tržby o 10 procent a plánuje další…

Český výrobce kolagenních arthronutraceutik jako první v oboru vyvinul komplexní přípravek pro výživu cév a kardiovaskulárního systému u lidí se syndromem „těžkých nohou“

Ústí nad Orlicí, 7.6.2018 (ORLING)

Rodinná firma ORLING z Ústí nad Orlicí, významný výrobce přírodních kolagenních doplňků stravy pro komplexní výživu a regeneraci kloubního systému lidí a zvířat, dosáhla v roce 2017 celkový obrat 82 milionů korun. Představuje to téměř desetinový meziroční nárůst. Zhruba jedenáctiprocentní navýšení zaznamenala společnost v exportu, který se loni dostal na hranici 45 milionů korun s 55procentním podílem na celkových tržbách.

Informovala o tom spolumajitelka a jednatelka firmy ORLING ing. Kateřina Marie Dušková s tím, že v letošním roce v Ústí nad Orlicí počítají s dalším více než 3,5procentním růstem celkového obratu na 85 milionů korun. „Kolagenní doplňky stravy vyvážíme do Srbska, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, na Kypr, do Polska, Slovenska, Bulharska, Ruska, Litvy a Lotyšska, ale také do Vietnamu. Významnými tuzemskými odběrateli našich přípravků jsou potom ViaPharma, Phoenix lékárenský velkoobchod, Pharmos, Alliance Healthcare, Henry Schein nebo Vivantis,“ konstatuje ing. Dušková.

ORLING s pouhými 35 zaměstnanci patří k největším světovým výrobcům kombinovaných kolagenních přípravků. Pro humánní užití je určeno až 70 procent celkové produkce doplňků stravy, výjimečných zejména vysokým obsahem a originální kombinací účinných kolagenních peptidů. Zbylá část výrobků firmy potom napomáhá ochraně a výživě kloubů a pohybového aparátu zvířat. V současnosti ORLING z přírodních surovin nejvyšší potravinářské a farmaceutické kvality ročně zpracuje 80 tun kolagenního hydrolyzátu. Ve formě různých doplňků stravy zajišťuje výrobu v oboru nejkomplexnějších a nejefektivnějších kolagenních arthronutraceutik, přinášejících úlevu lidem trpícím osteoartrózou, osteoporózou a dalšími potížemi pohybového aparátu.

Na celkový rozvoj společnosti, do výstavby a technologií, zkvalitňování a rozšiřování produktového portfolia, ale také na nutné klinické studie vynaložil ORLING od svého vzniku v roce 1992 asi 500 milionů korun. Z toho zhruba polovinu investoval do permanentního vývoje a inovací výrobků.

Jeden z nedávných úspěchů firmy ORLING představuje například doplněk stravy Geladrink Junior. Vývoj tohoto celosvětově nejkomplexnějšího a nejúčinnějšího kolagenního arthronutraceutika pro výživu kostí a kloubního systému u dětí v růstu trval asi 10 let a vyžádal si náklady ve výši 5 milionů korun. „Jako první výrobce v oboru kloubních výživ jsme tak v roce 2016 uvedli na trh přírodní produkt, který svým optimálním složením surovin té nejvyšší kvality odpovídá potřebám dětí od tří do čtrnácti let. Doplňuje jim přísun potřebných minerálů a vitamínů, které běžné potraviny dnes už bohužel v dostatečném množství neobsahují,“ říká jednatelka společnosti ORLING Kateřina Marie Dušková.

Aktuálním výsledkem vývojových aktivit orlickoústecké společnosti je unikátní přípravek pro výživu a regeneraci cév a kardiovaskulárního systému. Výrobek s názvem Venalin Orling pomáhá lidem od pocitu takzvaných těžkých nohou, který souvisí s mnohdy závažným onemocněním žilního systému dolních končetin.

„Trvalo asi tři roky, než se nám podařilo vyladit recepturu k maximální možné účinnosti i technologické proveditelnosti. Nejprve jsme náš kolagenní doplněk stravy vyvinuli v kapslích, hned se ale objevila potřeba další formy, konkrétně nápoje. Na jeho vývoji jsme pracovali další rok a v současnosti výrobek v podobě práškového nápoje uvádíme na trh,“ informuje ing. Dušková. Dodává, že Venalin Orling je nejkomplexnějším přípravkem pro výživu cév a kardiovaskulárního systému v oboru. V Ústí nad Orlicí nemají žádné informace o tom, že by podobně zaměřený doplněk stravy regenerující typ kolagenu, který tvoří cévy, existoval v Evropě nebo na některém mimoevropském trhu.

Onemocnění žilního systému dolních končetin patří celosvětově k nejrozšířenějším zdravotním poruchám. Chronická žilní nedostatečnost s různým stupněm závažnosti postihuje 10 až 50 procent dospělé populace. Podle epidemiologických studií má asi 25 až 30 procent žen a 10 až 20 procent mužů křečové žíly. Zatímco mladým a pohybově více aktivním lidem se žilní problémy většinou vyhýbají, kolem šedesátého roku věku je podle statistik těmito obtížemi postižena zhruba polovina populace.

Vydouvání žilní stěny často bývá způsobeno vrozenou poruchou tvorby kolagenu. Tato bílkovina se podílí na pevnosti a pružnosti cévní stěny. V křečových žilách je méně kolagenu příslušného typu, než v žilách normálních, a proto jsou jejich stěny slabší a snáze se rozšiřují. Patologické změny v křečových žilách jsou způsobeny jednak genetickými faktory, ale také degenerativními procesy kolagenu, kdy dochází ke změně tvorby kolagenu z majoritního typu na typy jiné, méně pružné.

„Proto je důležité aktivně podporovat regeneraci žilního kolagenu pomocí přípravků s kolagenními peptidy, které vyživují buňky pojivových tkání a stimulují je k tvorbě fyziologického typu kolagenu,“ zdůrazňuje Kateřina Marie Dušková, jednatelka společnosti ORLING v Ústí nad Orlicí. Podle ní chronická žilní nedostatečnost nepochybně souvisí i s moderním stylem života, který je charakterizován nedostatkem pohybu, dlouhým sezením, nebo naopak dlouhým stáním při výkonu povolání. Mezi další rizikové faktory patří rovněž nízký obsah minerálů a vitamínů v běžných potravinách, obezita, hormonální změny v těhotenství, antikoncepce či hormonální léčba a kouření.

ORLING, s. r. o., působí v oboru kloubních výživ 26 let. Rodinnou firmu v roce 1992 založili Kateřina Dušková s manželem Petrem a se svým otcem prof. MUDr. Milanem Adamem, DrSc. Tento významný český revmatolog a přední světový odborník na biochemii pojivových tkání v roce 2003 v Paříži obdržel prestižní cenu UNESCO za celoživotní přínos lékařské vědě. Výsledky práce pardubického rodáka prof. Adama, který zemřel v září 2008 ve věku 80 let, se staly základem dodnes nejúčinnějšího a světově nejpoužívanějšího kolagenního arthronutraceutika Geladrink. Ten je stále jediným komplexním přípravkem na světě s účinností objektivně potvrzenou klinickou studií podle zásad “Medicíny založené na důkazech”.

Nižší zdravotní personál v nemocnicích dostane 2000 korun navíc

Praha 6. června (ČTK) – Příští rok dostane přidáno kromě sester i nižší zdravotnický personál pracující v nemocnicích na směny, jako jsou sanitáři. Příplatek bude 2000 korun měsíčně, řekl dnes po schůzce se zástupci zdravotních pojišťoven a zdravotnických odborů ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Požadavku odborů na plošné navýšení nevyhoví, nemocnice podle něj dostanou příští rok navíc asi 12 miliard korun a mohou přidat tam, kde to budou potřebovat. Veřejné zdravotní pojištění příští rok bude rozdělovat 320 miliard korun.

Zdravotní sestry pracující ve směnném provozu dostanou v příštím roce k tarifnímu platu 5000 korun navíc. Nyní mají příplatek za směnnost 2000 korun v menších a 3000 korun ve fakultních nemocnicích. Peníze navíc dostane i na směny pracující nižší zdravotnický personál. „Dneska berou kolem 18.000 nebo 20.000 korun, takže je to asi deset procent navíc,“ vysvětlil ministr. Na příplatky půjde asi 4,5 miliardy korun.

Odbory po jednání s premiérem uvedly, že jim premiér a ministr zdravotnictví přislíbili desetiprocentní růst platů. „Pan premiér při jednání s odbory neřekl, že by navýšení garantoval, ale že by s ním souhlasil. Od té doby se ale změnila situace, jednali jsme se zaměstnavateli a proběhlo dohodovací řízení,“ dodal Vojtěch.

Nemocnice podle něj budou přidávat tam, kde potřebují. „Některé nemocnice mají třeba problém s mladými sestrami nebo mladými lékaři, kteří berou nejméně. Nemocnice jim bude moci navýšit platy více,“ řekl ministr. Do nemocnic podle něj jde nejvyšší částka od doby, co v Česku funguje současný systém veřejného zdravotního pojištění. Nemocnice v něm mají podle Vojtěcha prostor přidat zaměstnancům o osm až deset procent. Odboráři to podle něj vzali na vědomí, byť s tím nejsou srozuměni.

Úhrady zdravotní péče na příští rok si jednotlivé segmenty zdravotní péče dohodly se zdravotními pojišťovnami v takzvaném dohodovacím řízení. Neuzavřená jsou zatím jednání se zástupci lékárníků. Těm pojišťovny nabídly navíc 35 milionů korun, oni požadovali miliardu. „Myslím, že se můžeme bavit v řádech stovek milionů korun, ale asi to nebude miliarda korun, kterou lékárníci chtějí. Musíme najít kompromis,“ doplnil ministr. Lékárny mají zisky z marží prodaných léků a 12 korun za každý vydaný recept hrazenou zdravotními pojišťovnami.

van snm

Podle průzkumu schizofrenie není překážkou v přátelství či práci

Praha 6. června (ČTK) – Většina lidí, kteří znají pacienty se schizofrenií, nepovažuje jejich nemoc za překážku v přátelství, společném soužití či v zaměstnání a sousedských vztazích. Ukázal to průzkum spolku Revenium, který se zaměřuje na pomoc lidem se zdravotním znevýhodněním. Odpovídalo 500 dospělých. ČTK výsledky poskytlo vedení spolku. Podle něj schizofrenií trpí asi procento populace. V Česku by to mohlo být tedy kolem 105.000 lidí.

Schizofrenie patří mezi psychózy. Pacient má rozdělené myšlení, nepřesně kvůli tomu vnímá realitu a mívá nepřiměřené chování. Má potíže odlišit představy od skutečnosti, okolní dění si vykládá mylně. Mívá bludy a deprese, bývá přecitlivělý, uzavřený i agresivní. Často se uzavírá a izoluje od ostatních.

Do průzkumu se zapojili lidé, kteří mají o nemoci povědomí či se s pacientem ve svém okolí setkali. Celkem 86 procent z pětistovky dotázaných uvedlo, že schizofrenii nepovažují za překážku v přátelství. Téměř tři pětiny řekly, že v nemoci nevidí ani problém při soužití ve společné domácnosti. Schizofrenik či schizofrenička by jako kolegové nevadili 68 procentům odpovídajících. Pro čtyři pětiny dotázaných by nebyl problém mít nemocného za souseda. Téměř všichni se shodli na tom, že by pacienti měli dostávat ale nejlepší dostupnou péči a měli by mít možnost žít plnohodnotný život včetně zaměstnání.

„Schizofrenii si veřejnost spojuje především s projevy agrese vůči okolí, tyto projevy však můžeme účinně ovlivňovat,“ uvedl předseda Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně Martin Anders, který je přednostou psychiatrické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice. Podle něj je nutné pacientovi pomoci i s tím, aby se vyznal ve světě, odboural svou uzavřenost a byl schopen se o sebe postarat. „Celý den například stráví na lůžku bez chuti vyvíjet jakoukoliv aktivitu,“ popsal Anders.

Ke zlepšení by měla přispět reforma psychiatrické péče. Jejím cílem je přesunout léčbu a terapii z nemocničních zařízení a léčeben do specializovaných center. Tato střediska by podle plánů měla v budoucnu být v každém okrese, celkem by jich měla fungovat asi stovka. Pracovat v nich mají týmy psychiatrů, klinických psychologů, sester a sociálních pracovníků.

Do psychiatrické péče plynou ročně asi tři až čtyři procenta zdravotnického rozpočtu, tedy kolem deseti miliard korun. Lékaři i pacienti si na nedostatek financí stěžují, podle nich se bez prostředků modernizace provést nedá.

Prvních pět center duševního zdraví by mělo vzniknout do července, a to v Praze a krajích Jihomoravském, Ústeckém, Olomouckém a Vysočina. Zpočátku by se měly platit z evropských dotací. Do tří let by center mohlo být 30.

ktk mha

Vláda o e-neschopenkách zatím nerozhodla

Praha 6. června (ČTK) – Vláda dnes na týden přerušila debatu o návrhu na odložení projektu elektronických neschopenek, které se měly v Česku používat od příštího roku. V pátek se k e-neschopence uskuteční ještě zvláštní porada s experty. Novinářům to dnes po jednání kabinetu v demisi řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle ministerstva práce není zavedení od ledna reálné a představovalo by masivní zásah do nemocenské. Vedení resortu navrhuje e-neschopenky teď ze zákona vyškrtnout a připravit úplně novou úpravu, podle níž by nový projekt fungoval od roku 2021.

„Návrh je samozřejmě změnit termín, ale ministerstvo práce slibuje, že od 1. ledna 2019 zavede předběžný systém, kdy lékař při vystavení elektronické neschopenky využije registr ministerstva zdravotnictví,“ uvedl Babiš. Podle něj mu zástupci ministerstva nebyli schopni dnes na jeho otázky odpovědět, uskuteční se proto v pátek zvláštní porada.

Práce na projektu má podle ministryně v demisi Jaroslavy Němcové (ANO) převzít Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která nemocenskou vyplácí. „Předpokládáme, že příprava bude trvat dva roky, tak jak bylo naplánováno. Přesuneme celý projekt na ČSSZ, kam patří. Nebudeme vytvářet registry, které nejsou potřeba. Už dnes víme, že použijeme registr lékařů, který má ministerstvo zdravotnictví. S ministerstvem vnitra řešíme autentizaci ostatních účastníků – zaměstnavatelů a zaměstnanců,“ uvedla před jednáním kabinetu Němcová. První etapa by podle ní začala k 1. lednu 2019, ostatní části projektu k roku 2021.

Lékaři mohou elektronicky neschopenky vystavovat už nyní, a to od roku 2010. Využít mohou takzvané e-podání. Potřebují k tomu jen počítač s internetem a lékařský software, který službu e-podání podporuje. Musí se pak v ČSSZ registrovat.

Schválený zákon počítá s tím, že doktoři začnou elektronické neschopenky plošně používat od ledna 2019. Vystavování bude ale dobrovolné. Podle ministerstva práce nynější legislativní úprava obsahuje nejasnosti a při přípravách projektu se ukázalo, že zavádění bude složitější a náročnější na čas. Vedení resortu uvedlo, že zrušení neznamená opuštění záměru e-neschopenky zprovoznit. V podkladech pro vládu autoři napsali, že úplně nový návrh by kabinet měl dostat do konce letošního roku.

Pracovníci ministerstva už v únoru na jednání sněmovního sociálního výboru uvedli, že se čeká na strategické rozhodnutí, zda budou elektronické neschopenky spadat pod ČSSZ, nebo je převezme ministerstvo. Řekli, že návod na používání e-neschopenek a popis postupu začali chystat loni v červnu. Nastavení bylo podle zástupců resortu připraveno, rozhodovat se mělo o technickém provedení a vypsat se mělo výběrové řízení na dodavatele systému.

Ministryně Němcová už tehdy uvedla, že se projekt nejspíš nestihne včas dokončit. Před nedávnem pak novinářům řekla, že e-neschopenka byla překvapivě špatně připravena a „všechny kroky jsou víceméně na papíře“.

Na projekt e-neschopenek se zaměřil sněmovní podvýbor pro informační systémy, který vedou Piráti. Podle jejich poslanců za zpoždění může nynější vedení ministerstva, které po svém nástupu do úřadu v práci svých předchůdců nepokračovalo a nepodniklo nic, aby se dokončení zvládlo. Postup ministerstva označili za obstrukce.

Díky e-neschopence by nemocní zaměstnanci nemuseli nosit potvrzení o pracovní neschopnosti do práce, nebo je posílat poštou, ale mohli by se jít rovnou domů léčit. Zaměstnavatel a také ČSSZ by dostali od lékařů informace hned elektronicky. Jednodušší by byla pak také administrativa.

rem ktk mha