Gemini Night Trail Run: další ze série nočních běhů…

ZLÍN, 12. ČERVNA 2018 (Gemini) – Běh patří celosvětově mezi nejoblíbenější sporty. Jen v Česku se mu podle odhadů věnuje přes 40 procent lidí a obliba běžeckých akcí roste. Ve Zlínském kraji si mohou vyznavači běhu poměřit síly na devítikilometrové trase Svatojánského nočního běhu, který proběhne 16. června.

Trasa dalšího ze závodů Gemini Night Trail Runu povede kolem Sportparku Rybníček ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Už v 19 hodin odstartuje Rodinný charitativní běh, jehož výtěžek poputuje potřebným z daného regionu. O dvě hodiny později se budou běžci moci postavit na start Hlavního běhu. „Startovné Hlavního běhu činí 300 korun, Rodinného charitativního běhu potom 200 korun pro celý rodinný běžecký tým. Prezence běžců Hlavního závodu bude probíhat mezi 17. a 20. hodinou. Kromě samotného běhu čeká závodníky na místě spousta zábavy. Doprovodný program je připraven už od 17 hodin a na malé běžce čeká spousta soutěží, malování na obličej nebo skákací hrad. Chybět nebude opékání špekáčků nebo autogramiáda reprezentanta v biatlonu Michala Krčmáře. Celou akci ukončí ve 22 hodin svatojánský oheň,“ popsal Vladan Daněk, organizátor běhu. „Součástí doprovodného programu je také měření zraku, které na místě provádíme zdarma,“ doplnil Pavel Stodůlka, primář oční kliniky Gemini, která je generálním partnerem běhu.

Běžci mohou na trať vyběhnout v několika kategoriích: Muži I (do 19 let včetně), Muži II (20-39 let), Muži III (40-49 let), Muži IV (50 let a více), Ženy I (do 19 let včetně), Ženy II (20-39 let), Ženy III (40-49 let), Ženy IV (50 let a více), Tandem MIX (žena + muž bez rozdílu věku).

Podrobnosti na www.nocnibeh.cz.

SOUKROMÁ OČNÍ KLINIKA GEMINI, www.gemini.cz

Soukromá oční klinika Gemini rozvíjí dlouholetou tradici zlínské oční chirurgie. První z poboček byla otevřena ve Zlíně v roce 2003 jako jedna z prvních soukromých očních klinik v Česku. V současné době provozuje klinika v České republice devět pracovišť: ve Zlíně, v Průhonicích u Prahy, Praze-Krči, Českých Budějovicích, Ostravě, Vyškově, Brně a Novém Jičíně. Jako jediná česká oční klinika otevřela pracoviště také ve Vídni. Vedle operací zbavujících pacienty potřeby nosit brýle a operací šedého zákalu se na klinikách provádějí i estetické zákroky, jako například plastika horních a dolních víček. V čele týmu operatérů stojí světově uznávaný oční chirurg prim. MUDr. Pavel Stodůlka, Ph.D.

Nemocnice v České Lípě pořídí druhou laparoskopickou věž

Česká Lípa 11. června (ČTK) – Díky mimořádné investiční podpoře z Libereckého kraje pořídí Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa druhou laparoskopickou věž. Zájem o tento druh operací stoupá a vybavení už potřebám nestačí, řekl dnes ČTK generální ředitel nemocnice Pavel Marek. Liberecký kraj rozdělil z přebytku loňského hospodaření 44 milionů korun na investice v páteřních nemocnicích v České Lípě, Liberci, Jablonci nad Nisou a Jilemnici.

Českolipská nemocnice získala z programu devět milionů korun, z toho zhruba čtyři miliony korun bude stát nová laparoskopická věž. „Po stabilizaci našeho chirurgického týmu jdou laparoskopické operace raketově vzhůru a je to jednoznačně potřeba, protože není možné abychom mezi sály převáželi jednu starou laparoskopickou věž. Chirurgickému týmu tak vytvoříme podmínky, aby pracoval se špičkovou technikou,“ řekl Marek. Peníze použije podle něj nemocnice také třeba na dovybavení rentgenu.

Nemocnice v České Lípě je druhým největším zdravotnickým zařízením v Libereckém kraji. Do modernizace, rozvoje a nového vybavení investuje letos desítky milionů korun. Z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) získala 157 milionů korun na nové přístrojové vybavení. Největší investicí bude magnetická rezonance, která zatím nemocnici chybí. Liberecký kraj, který je zřizovatelem, každý rok nemocnici na investice přispívá 30 miliony korun. „Tyto peníze použijeme na spolufinancování těchto projektů, na menší akce jako je pořízení laparoskopické věže by nám už nezbylo,“ dodal Marek.

Liberecký kraj počítal s podporou investic v páteřních nemocnicích už při přípravě rozpočtu na letošní rok. Na přímé dotace vyčlenil původně 12 milionů korun, díky dobrým výsledkům loňského hospodaření postupně částku zvýšil až na 44 milionů. Ani to ale nestačí. „Požadavků přišlo za 100 až 120 milionů korun, nemohli jsme tak uspokojit všechny,“ poznamenal náměstek hejtmana pro zdravotnictví Přemysl Sobotka. Nejvíc peněz – 25 milionů korun poputuje do liberecké nemocnice, která chce pořídit novou angiografickou linku a terapeutický rentgen. Jablonecká nemocnice získá 7,6 milionu a jilemnická 2,4 milionu korun.

ivc hj

Senioři budou mít pro záchranáře obálku se zdravotními problémy

Brno 11. června (ČTK) – Záchranářům v celé České republice má v péči o osamocené seniory pomoct takzvaná seniorská obálka pro shromažďování informací o tom, kterými nemocemi či alergiemi senior trpí a jaké bere léky. Obsahovat bude i kontakty na jeho blízké. Zájemce si údaje vyplní za pomoci příbuzných a lékaře a obálku nechá na viditelném místě v bytě pro případ zásahu záchranářů. Celostátní projekt dnes v Brně představili jihomoravský radní Milan Vojta (ANO) a mluvčí jihomoravské záchranné služby Michaela Bothová. Podle ní mohou nasbírané údaje ušetřit záchranářům čas, když jde o život pacienta.

Projekt je celostátní a má fungovat v každém kraji. Jihomoravský kraj začal v těchto dnech obálky distribuovat do nemocnic, na výjezdová stanoviště záchranné služby a bude také ke stažení na webových stránkách. Senioři v obálce za pomoci rodiny nebo lékařů vyplní údaje o alergiích, nemocech i lécích včetně dávkování a kontakty na své blízké i praktického lékaře. Obálku pak umístí na viditelném místě v bytě, například na vnitřní stranu vchodových dveří nebo na lednici. „Údaje by měly být pravidelně aktualizované. Poslouží v případě zásahu záchranářů k rozhodnutí o tíži zdravotního stavu, optimální terapii na místě nebo nutnosti transportu do zdravotnického zařízení,“ uvedl Vojta.

Podle Bothové záchranáři vyjíždějí k seniorům nejčastěji a informace shromážděné na jednom místě mohou znamenat úsporu času v minutách, což pak může vést k záchraně života. „Urychlí se tím péče a předejde se komplikacím. Zároveň budeme mít kontakt na blízké, kterým dáme vědět, že se něco stalo s jejich příbuzným,“ dodala Bothová.

Lenka Horáková kš

Za výsluhy sestrám by stát ročně zaplatil 3 až…

Praha 10. června (ČTK) – Za zvažované výsluhy pro zdravotní sestry v nemocnicích by podle prvotních propočtů stát ročně zaplatil tři až čtyři miliardy korun. Sestry, které by měly odpracovaných 20 až 30 let, by dostávaly 5000 korun měsíčně. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Návrh České asociace sester, aby měly podobné výsluhy jako příslušníci armády či policie, má řešit nedostatek sester ve směnném provozu. Podle posledních informací Ústavu zdravotnických informací a statistiky chybí 3500 sester.

„Nyní ministerstvo náklady propočítává. Dotazníkovým šetřením zjišťuje od jednotlivých poskytovatelů, kolik mají takových pracovníků a jak dlouho už u nich pracují. Z těch prvních informací, které máme, se zdá, že by to mohlo být snesitelné pro rozpočet, že ty peníze nejsou tak obrovské,“ řekl dnes Vojtěch.

Výsluhový příspěvek pobírají například bývalí policisté, vojáci, hasiči nebo celníci. Nárok na něj vzniká po skočení služebního poměru trvajícího minimálně 15 let. U policistů jsou náklady na výsluhy tři až čtyři miliardy, obdobné náklady by podle Vojtěcha měly být i v tomto případě. „To by za to stálo, protože zajištění zdravotní péče je základ pro fungování státu,“ dodal.

Podle posledních státních statistik za rok 2016 bylo v Česku asi 83.000 pracovních úvazků zdravotních sester a porodních asistentek. Za posledních pět let jich ubylo zhruba o 700. Na nedostatek sester si stěžují především nemocnice a další lůžková zařízení.

Zvýšení počtu sester si minulé vedení ministerstva zdravotnictví slibovalo od zjednodušení vzdělávání sester a zvýšení tarifních platů. V posledních dvou letech dostaly sestry přidáno deset procent k tarifu, přislíbeno mají i na příští rok. Sestry ve třísměnném provozu dostaly navíc přidáno loni v červenci dalších 2000 korun měsíčně.

Průměrný výdělek zahrnuje tarif i všechny odměny, náhrady a příplatky, které představují velkou část hrubého platu. Průměrný hrubý plat sester byl v roce 2016 podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky téměř 30.280 korun. Ve státní nemocnici měly sestry průměrně 32.755 korun, v nestátní 27.056 korun.

krf mha

Před 55 lety provedl americký lékař první transplantaci plic

Jackson/Praha 10. června (ČTK) – První transplantaci plic provedl před 55 lety, 11. června 1963, americký chirurg James Hardy z Mississippské univerzity. Pacient John Richard Russell, který trpěl rakovinou plic, žil po zákroku 18 dní, potom ale zemřel. Transplantace byla provedena v nemocnici Mississippské univezity.

Russell byl přijat do nemocnice s těžkým zápalem plic, na který nezabírala antibiotika, měl také rakovinu plic a nemocné ledviny, měl strach, že se udusí, plíce mu fungovaly z jedné třetiny. Po poradě s manželkou a třemi dětmi souhlasil s transplantací. Russell byl navíc vězněm místní věznice, kde si odpykával doživotní trest za vraždu, protože náhodou postřelil a zabil 14letého chlapce. Přesto úřady souhlasily se zákrokem, který by mu mohl zlepšit zdraví. Transplantace levé plíce mu skutečně zlepšila dýchání, ale jeho stav zkomplikovala nemoc ledvin. Na jejich selhání nakonec po 18 dnech zemřel.

Hardy také provedl první transplantaci srdce a první transplantaci zvířecího orgánu do člověka, když v lednu 1964 transplantoval srdce šimpanze do těla umírajícího Boyda Rushe. Srdce tlouklo asi hodinu a potom Rush zemřel, aniž předtím nabyl vědomí.

jb ped

Reuters: Sebevraždy slavných odhalily nedostatky ve vývoji léků

Chicago 9. června (ČTK/Reuters) – Sebevraždy známého amerického šéfkuchaře Anthonyho Bourdaina a módní návrhářky Kate Spadeové tento týden ukázaly, jak moc je potřeba najít efektivnější léčbu klinických depresí. Což je oblast, o kterou se teď velké farmaceutické firmy téměř nezajímají. Zprávy o smrti těchto dvou celebrit šokovaly jejich fanoušky a přišly ve chvíli, kdy zdravotnické orgány v USA hlásí od začátku tohoto století obrovský nárůst počtu sebevražd a vyzývají, aby se depresím a jejich léčbě věnovala daleko větší pozornost.

S tím, jak roste dostupnost levných generických antidepresiv, z nichž mnohá mají jen velmi slabý účinek, je vývoj nových léků na depresi obchodně velice nevýhodný. Výrobci léků mají ve vývoji asi 140 přípravků na léčbu duševních onemocnění, včetně 39 léků na depresi, vyplývá z dat americké asociace inovativních farmaceutických firem (PhRMA). Současně se zkoumá více než 1100 experimentálních léčiv proti rakovině, která slibují i vysoké zisky, uvedla agentura Reuters.

„Psychiatrie se stala neoblíbenou oblastí pro investice. Pojišťovny říkají, proč bychom měly platit víc za novou léčbu?“ přibližuje důvody nepoměru Harry Tracy, vydavatel periodika NeuroPerspective, v němž sleduje novinky na poli nových psychiatrických léků.

Vývoj nových antidepresiv je riskantní. Pacienti při klinických zkouškách často dobře reagují na placebo, což zhoršuje možnost kriticky posoudit skutečný účinek zkoumaného léku. V případě, že je nový lék schválen, pak navíc musejí vyvinout obchodní zástupci značné úsilí, aby o jeho výhodách přesvědčili samotné psychiatry a poskytovatele péče.

Další překážkou je obtížnost zkoušek léků na zvířatech, které musejí předcházet testům na lidských pacientech. „Posunout výzkum ke klinickým zkouškám na lidech je velká výzva,“ tvrdí Caroline Koová, která vede projekt s názvem NewCures. Ten se na Severozápadní univerzitě snaží přijít na způsoby, jak snižovat rizika pro investory do nových léků na bolest, depresi či Parkinsonovu chorobu.

Jedinou velkou farmaceutickou společností v USA, která nyní do vývoje nového antidepresiva investuje, je Johnson & Johnson. Pak jsou zde ještě menší hráči jako Sage Therapeutics, což je společnost, která chce letos registrovat svůj lék na poporodní depresi.

Johnson & Johnson chce uvést na trh látku nazvanou esketamin, která je derivátem známějšího ketaminu užívaného jako anestetikum. Ten se na ulici prodává také jako rekreační droga. Esketamin by měl zlepšovat depresivní stavy, které nereagují na jinou léčbu. Firma chce o schválení léku u amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) požádat ještě letos.

Doktor Husseini Manji, který vede sekci neurověd ve firemní divizi Janssen, má za to, že v boji proti depresím je potřeba najít nové účinné látky, protože až polovina pacientů na léčbu současnými léky nereaguje nebo dlouho čeká na nástup jejich účinku. Esketamin ve formě rychle účinkujícího nosního spreje by podle něj mohl pro pacienty znamenat kratší čekání na to, až lék začne skutečně fungovat.

„U standardních antidepresiv může trvat i několik týdnů, než začnou účinkovat,“ tvrdí Carla Canusová, která v Johnson & Johnson tým testující nový lék vede. Esketamin by proto měl být určen zejména pro pacienty, u kterých je riziko sebevraždy.

Na vývoj rychle účinkujícího nitrožilně aplikovaného antidepresiva se zaměřila i společnost Allergan, která lék repastinel koupila v roce 2015. Výsledky klinických testů bude mít v roce 2019. Tatáž firma minulý měsíc koupila další antidepresivum od spolupracující společnosti Aptinyx.

Doktorka Julie Goldsteinová Grumetová z amerického centra pro prevenci sebevražd uvádí, že kromě Bourdaina a Spadeové si během každého dne v tomto týdnu vzalo v USA život 122 lidí. Řada z nich se s duševní poruchou nikdy neléčila. „Chybí nám možnost, jak provádět screening rizika sebevraždy,“ říká.

lep spr

Prahou prošel růžový pochod proti rakovině prsu

Praha 9. června (ČTK) – Tisíce lidí s růžovými balónky a tričky se dnes v Praze zúčastnily pochodu proti rakovině prsu. Smyslem růžového průvodu je podpořit ženy, které bojují s rakovinou prsu, a zvýšit povědomí veřejnosti o možnostech prevence. Během 18 let, kdy se pochod koná, se na boj proti nemoci získalo více než 110 milionů korun, řekla novinářům Alena Pytlíčková ze společnosti Avon, která akci organizuje.

„Za 18 let jsem předali přes 110 milionů korun. Naším klíčovým projektem Za zdravá prsa zlevňujeme vyšetření na mamografu nebo sonografu, protože cena toho vyšetření je často důvodem, proč na něj ženy nechodí,“ uvedla Pytlíčková. Dodala, že zkušenost s rakovinou prsu má každá osmá žena.

Účastníci pochodu se sešli na Staroměstském náměstí, odkud přesně v poledne vyšli na přibližně tříkilometrovou trasu. Přibližně po hodině první lidé dorazili do cíle na ostrově Štvanice. Vstupenkou na koncert a doprovodný program na Štvanici je tradičně tričko. Návrhářka Klára Nademlýnská pro letošní ročník připravila růžovou variantu pro ženy a šedivou pro muže, k dostání byla také dětská verze.

Ve stáncích na startu i v cíli se prodávaly také náramky, růžové víno, dětské batůžky, čelenky nebo kosmetické taštičky. Výtěžek z prodeje jde na prevenci rakoviny prsu, projekty pro pacientky nebo vyhodnocování screeningových dat.

Kromě triček jsou symbolem pochodu růžové balónky, které lidem rozdávaly mladé pacientky s rakovinou prsu. Jedním z bodů programu na Štvanici je jejich hromadné vypuštění. „Je to pro nás chvilka zamyšlení a vzpomínek na ty, kteří tu mezi námi už bohužel nemůžou být. Jde o speciální moment, který je symbolem celé akce,“ uvedla Pytlíčková. Podle pořadatelů jsou balónky vyrobené z ekologicky rozložitelného materiálu.

Charitativní akci stejně jako v minulých letech podpořily známé osobnosti, například zpěvačky Tonya Graves a Debbi, herečky Iva Pazderková, Vanda Hybnerová nebo Hana Holišová. Mezi ambasadory jsou také muži, akci poněkolikáté podpořil zpěvák David Deyl, herec Roman Vojtek či olympijský vítěz David Svoboda.

Partnerské organizace během odpoledního programu na Štvanici představovaly lidem například metody samovyšetření prsů na realistických modelech.

Podobné akce se konají ve více než 50 zemích. Loňského ročníku se v Praze zúčastnilo 23.000 lidí. Letos očekávají organizátoři podobný počet.

afr mol mha

Nynější elektronické neschopenky používá 1078 lékařů

Praha 8. června (ČTK) – Nynější možnost vystavit neschopenky elektronicky využívá 1078 lékařů. Postupně přibývá formulářů o pracovní neschopnosti, které přes počítač České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) doktoři posílají. Zatímco v roce 2015 jich bylo dohromady kolem 56.000, loni zhruba 117.000. ČTK to sdělila mluvčí ČSSZ Jana Buraňová. V centrále ČSSZ se dnes kvůli budoucnosti e-neschopenek konala porada s premiérem Andrejem Babišem a ministryní práce v demisi Jaroslavou Němcovou (oba ANO).

Lékaři mohou elektronické neschopenky sociální správě posílat už od roku 2010. Zákon e-neschopenky zavádí od ledna 2019, jejich používání má být ale dál dobrovolné. Ministerstvo práce nyní navrhuje úpravu z normy vyškrtnout a do roku 2021 připravit úplně nový projekt. Vláda o tom začala jednat ve středu, rozhodnutí o týden odložila.

„Hledali jsme náhradní řešení, které bychom chtěli nějakým způsobem stihnout od 1. ledna 2019. Chceme, aby byly neschopenky řešeny elektronicky, následně budeme řešit propojení na zaměstnavatele a na zaměstnance,“ řekl dnes novinářům po své návštěvě centrály ČSSZ premiér. Podle něj se od příštího roku dá využít národní registr zdravotnických pracovníků ministerstva zdravotnictví. „Máme 32.000 doktorů, kteří vystavují pracovní neschopnost,“ dodal Babiš. K čemu přesně by se registr měl využít, neupřesnil.

Zatím není jasné, od kdy by e-neschopenky měly být pro lékaře povinné. „Minimálně necháme dobu, kdy proces bude nabíhat, než řekneme datum, kdy řekneme, že to bude povinné,“ uvedla Němcová. Řekla, že by ale lékaři měli mít povinnost vystavovat e-neschopenky dřív než za několik let, a to kvůli zamýšlenému zrušení karenční doby.

Už nyní mohou doktoři pro vypsání neschopenek používat takzvané e-podání. Potřebují k tomu počítač s internetem, datovou schránku či elektronický podpis a lékařský software, který službu e-podání podporuje. Musí se také v ČSSZ zaregistrovat.

„Logickou podmínkou je identifikace lékaře, a tudíž jeho registrace k této službě na příslušné správě sociálního zabezpečení, která mu na základě jeho žádosti přidělí číslo pro elektronickou komunikaci. Vyřízení žádosti probíhá bezproblémově a je záležitostí několika minut,“ uvedla mluvčí. Dodala, že za registraci lékaři nic neplatí.

Na konci března registrovala správa 1078 doktorů. Počet formulářů, které úřad elektronicky obdrží, každý rok roste. V roce 2015 dostala ČSSZ 24.000 prvních dílů neschopenky, 23.000 druhých dílů a přes 9200 hlášení ošetřujícího lékaře přes počítač. Loni obdržela 49.900 prvních dílů a 46.800 druhých dílů rozhodnutí o pracovní neschopnosti, k tomu asi 20.600 hlášení ošetřujícího lékaře.

Podle ČSSZ znamená elektronická neschopenka úbytek administrativy i úsporu času a peněz. Tiskopisy si nemusí lékař vyzvedávat, nemusí je vyplňovat ručně a posílat poštou. Potřebná pacientova data se načtou rovnou z lékařovy evidence. Nemocnému doktor pak vytiskne jeho potvrzení.

„Služba e-podání, kterou ČSSZ nabízí, byla v roce 2010 vyvíjena pro plošné využívání lékaři,“ dodala Buraňová.

ČSSZ chce od příštího roku umožnit zaměstnavatelům nahlížet do údajů o jejich nemocných pracovnících. „ČSSZ data poskytuje prostřednictvím svého e-portálu. Bude to další služba,“ řekl ČTK zastupující ředitel ČSSZ Pavel Krejčí. Zaměstnavatelé se budou moci přihlásit přes datovou schránku.

Pokud lékař neschopenku nevyplní elektronicky, firmy údaje o pracovní neschopnosti svého zaměstnance uvidí až po několika dnech. V systému totiž budou až poté, co správa tiskopisy dostane poštou.

Projekt e-neschopenek, který měl fungovat od ledna 2019, počítal se začleněním do jednotného informačního systému ministerstva práce. Údaje o příjemcích nemocenské a dalších dávek se tak měly propojit.

ktk snm

Centrum v Brně získalo 700 milionů na výzkum nemocí…

Brno 8. června (ČTK) – Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (ICRC) získalo z Evropské unie grant v hodnotě skoro 700 milionů korun. Za peníze vytvoří tým zhruba 220 výzkumníků, kteří budou zkoumat stárnutí a s ním související choroby, zejména nádory, chronické záněty a degenerativní onemocnění mozku a srdce. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí nemocnice Petra Veselá. Peníze jsou vymezené na období od roku 2018 do roku 2023.

Ředitel svatoanenské nemocnice Martin Pavlík uvedl, že projekt zlepší chápání stárnutí a vyvinou se taková léčebná řešení, díky kterým bude možné považovat stárnutí za výhodu, nikoli za přítěž.

Projekt nazvaný Molekulární, buněčný a klinický přístup ke zdravému stárnutí dostal peníze ze Strukturálních fondů Evropské unie z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného ministerstvem školství. „Projekt představuje mezník v regionální spolupráci sjednocením pěti nejlepších moravských výzkumných center na translační medicínu,“ uvedla Veselá.

Do projektu se zapojí více než 220 výzkumníků z ICRC, Ústavu molekulární a translační medicíny Univerzity Palackého v Olomouci, Regionálního centra aplikované molekulární onkologie Masarykova onkologického ústavu (RECAMO), Neurologické kliniky Lékařské fakulty Fakultní nemocnice Olomouc a z Blood Cancer Research Group při Ostravské univerzitě v Ostravě (BCRG).

Odborníci se rozdělí na čtyři skupiny, jedna se zaměří na stárnutí a rakovinu, druhá na stárnutí a chronické záněty, další na degenerativní procesy ve stáří a poslední na posílení zdravého stárnutí a metody pro zpomalení procesu stárnutí. Veselá uvedla, že podle odborníků by pokroky v lékařské péči v relativně blízké budoucnosti měly umožnit lidem ve vyspělých zemích dožít se věku až kolem 120 let.

Česká populace stárne a podle Veselé to bude pokračovat. V ČR je skoro 10,6 milionu obyvatel a pětinu tvoří lidé starší 65 let. Do roku 2060 by tato věková populace měla tvořit více než polovinu obyvatelstva.

hor kš

Onkoložka: Pacienti by měli vědět, kolik peněz stojí jejich…

Praha 8. června (ČTK) – Onkologičtí pacienti by podle Petry Tesařové z výboru České onkologické společnosti měli vědět, kolik stojí jejich léčba. Odborníci se obávají, že by české zdravotnictví brzy mohlo narazit na strop toho, co se může ze zdravotního pojištění hradit. Informované pacienty, kteří se neváhají o péči soudit, by tak systém podle přednostky Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Jolany Těšinové nemusel unést. Pomoci by mohly platby péče jdoucí přímo za pacientem místo současných paušálů.

V Česku žije asi půl milionu lidí, kteří se s rakovinou léčili nebo žijí se zhoubným nádorem. Počty nových případů rakoviny rostou, klesá ale počet těch, kteří v důsledku nemoci zemřou. Podle výkonného ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakuba Dvořáčka se tak z některých typů rakoviny díky lepší léčbě stávají v podstatě chronická onemocnění, se kterými pacienti žijí i desítky let.

Více lidí tak čerpá drahou onkologickou léčbu. „Pacienti jsou značně překvapení, když jim řekneme cenu léku. Netuší, že jsou to statisíce i miliony korun,“ vysvětlila Tesařová. Lidé se podle ní brání spoluúčasti ve zdravotnictví, přesto ale vynakládají peníze na potravinové doplňky bez prokázaného léčebného účinku.

„Obáváme se, že bychom v nejbližší době mohli narazit na úhradový strop,“ dodala onkoložka. K tomu přispívají podle Těšinové i soudní rozsudky, které pacientovi přiznali nárok na pojišťovnou nehrazenou léčbu. Podobně by mohly dopadnout i další spory, protože soudy musí přihlížet k předchozím podobným rozsudkům.

Podle Tesařové by mohla pomoci změna financování léčby tak, že platby by nebyly nemocnicím či ambulancím přidělované paušálně, ale šly by za konkrétním pacientem.

O tom, jestli bude lék hrazený z veřejného zdravotního pojištění, rozhoduje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Výrobce ho ale musí do procesu přihlásit. Pokud ústav úhradu zamítne, může se pacient obrátit na pojišťovnu o výjimečné proplacení. Lékaři si stěžují, že jsou to oni, kdo musí pacientovi oznámit, že léčba existuje, ale pojišťovny ji neplatí.

„Neumím si představit, jak motivovat pacienta k léčbě, když mu říkáte, že lék, který je pro něj nejlepší, pojišťovna neuhradí,“ dodala Těšinová. Podle Dvořáčka se navíc rozhodnutí jednotlivých pojišťoven u konkrétních léků a diagnóz mohou lišit.

Pacienti navíc často přesně neví, jak financování českého zdravotnictví funguje. Dozvídají se to často až ve chvíli, kdy je jim sdělena závažná diagnóza. Ke zlepšení chce přispět webový portál Informace léčí vytvořený Asociací inovativního farmaceutického průmyslu spolu s Ligou proti rakovině. Přináší pohled odborníků i pacientů také formou videí.

„Vztah lékař a pacient nikdy nebude úplně rovnocenný. Důvodem je také právě míra informací o nemoci a její terapii. Pacient potřebuje dostatek informací, aby mohl uplatnit svoje právo aktivně ovlivnit průběh své léčby,“ dodala Tesařová.

van gcm