Starostové na Šluknovsku mají obavu o zajištění zdravotní péče

Rumburk (Děčínsko) 16. července (ČTK) – Starostové měst a obcí ve Šluknovském výběžku mají obavu o zajištění zdravotní péče pro obyvatele. V Lužické nemocnici v Rumburku klesá počet operací, a tím přichází méně peněz od pojišťoven, omezuje se provoz některých oddělení. Vznikla petice, v níž starostové i další lidé žádají odpovědné orgány, aby zajistily dostupné zdravotní služby. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) uvedl, že bude žádat nápravu situace.

Lužická nemocnice patří městu Rumburk, které se ji neúspěšně pokoušelo prodat. Letošní ztráta zdravotnického zařízení se odhaduje na 40 milionů korun, loni byla 30,5 milionu korun. „Snažíme se dělat taková opatření, aby byla ztráta nemocnice co nejnižší,“ uvedl ředitel nemocnice Petr Dubravec.

Nemocnice byla doposud rozdělena do dvou areálů. Teď se kvůli úspoře peněz sestěhuje do jednoho. Podle ředitele se kvůli restrukturalizaci rozhodně nebudou propouštět žádní zaměstnanci. Sestěhování bude kromě snížení nákladů znamenat úlevu pro lékaře a pacienty, kteří nebudou muset mezi oběma areály přejíždět.

Ztrátu nemocnice, která zajišťuje péči pro 55.000 obyvatel výběžku, bude muset zaplatit město. Mluvčí radnice Luděk Stínil dnes ČTK řekl, že město nemocnici zavírat nechce.

Sedmnáct starostů měst a obcí vyzvalo krajské zastupitele k obnovení jednání o vyřešení situace v rumburské nemocnici, zdůraznili nutnost zachovat dostatečnou akutní lůžkovou zdravotní péči. Ústecký kraj jednal s Rumburkem o převzetí nemocnice před více než rokem, radnice poté vypsala tendr, do kterého se kraj nepřihlásil. Zvítězila společnost Penta, ale jednání nakonec zkrachovala.

„My, podepsaní, důrazně žádáme, aby Ústecký kraj, Všeobecná zdravotní pojišťovna a další pojišťovny a vláda ČR v rámci své kompetence ve vztahu ke zdraví a zdravotním službám občanům Ústeckého kraje zajistily dostupnost a kvalitu zdravotních služeb ve Šluknovském výběžku a začaly plnit zákony a Ústavu ČR v plném rozsahu a nadále nezhoršovaly už i tak nedostatečnou úroveň veřejných služeb na Šluknovsku,“ uvedli autoři petice. Mluvčí Ústeckého kraje Lucie Dosedělová dnes ČTK řekla, že jakmile petice dorazí, budou se jí příslušné orgány zabývat.

Senátor za Děčínsko Zbyněk Linhart (STAN) se obrátil o pomoc na ministra zdravotnictví. Ministr Vojtěch v odpovědi uvedl, že ze zajištění dostupné péče jsou zodpovědné zdravotní pojišťovny s krajskými samosprávami. Sám prý bude požadovat sjednání nápravy. V případě nekonání je podle něj ministerstvo zdravotnictví připraveno použít všechny zákonné nástroje, včetně případných pokut, aby péče byla zajištěna.

fir hj

OECD doporučuje Česku změny ve financování i výkonu zdravotnictví

Praha 16. července (ČTK) – České zdravotnictví si ve srovnání s ekonomikami střední a východní Evropy vede dobře, rezerv ve svém uspořádání však má celou řadu. V systému je třeba snížit roli státu, přizpůsobit ho stárnutí populace či upravit fungování tak, aby byla efektivněji využívána nemocniční péče. To jsou hlavní závěry Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), které dnes v Praze představil generální tajemník OECD Angel Gurría. Sejde se mimo jiné s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO).

„Je zde potřeba přehodnotit vyvážení systému směrem k výraznější soutěži mezi poskytovateli zdravotnické péče a pojišťovnami a směrem k soukromému financování za cílem zkvalitnění, zefektivnění a snížení závislosti na veřejných financích. Vysoká závislost systému zdravotnické péče na příspěvcích odvozených od mezd bude v kontextu stárnoucí společnosti vyvíjet tlak na státní prostředky,“ uvádí OECD.

Podle organizace, která sdružuje 36 zemí z celého světa, je jednou z možných cest omezení působnosti zákona o proplácení služeb, který brání opravdovému vyjednávání o cenách mezi poskytovateli péče a pojišťovnami. Jako alternativu navrhuje OECD dvoupilířový systém zdravotního pojištění s nepovinným druhým pilířem pro krytí nad rámec „nezbytné“ péče.

Pro navýšení rozpočtu zdravotnictví navrhuje OECD rozšířit záběr povinných odvodů, které by se mohly týkat také kapitálových příjmů nebo příjmů z nemovitostí. Postupně by se také podle OECD měly zvyšovat odvody samostatně výdělečně činných osob, Česko by také mělo zvážit zvýšení spotřební daně na tabák a alkohol a zavedení daně na slazené nápoje či vysoce kalorické potraviny.

„Současné financování zdravotnického systému je obzvláště citlivé na dopad stárnutí,“ uvádí OECD. Údaje z posledních let navíc ukazují, že demografický posun se netýká jen obyvatelstva jako celku, ale také samotných pracovníků zdravotnického sektoru. V roce 2015 bylo 37 procentům doktorů 55 a více let, loni už tvořily třetinu praktických lékařů osoby ve věku 60 let a starší. „Ačkoli je dnes počet doktorů relativně vysoký, vysoký průměrný věk doktorů může brzy vyústit v omezení na straně nabídky, která ovlivní dostupnost a kvalitu péče,“ upozorňuje zpráva.

Obecně hodnotí OECD ve srovnání s dalšími státy střední a východní Evropy české zdravotnictví jako jedno z nejlepších, za průměrem skupiny ale ČR v mnoha ukazatelích stále zaostává. Český systém nenaplňuje svůj potenciál, neboť některé státy s podobnými výdaji a institucionálními rysy dosahují lepších výsledků, stojí ve zprávě.

Efektivitu zdravotnictví by podle autorů zprávy podpořilo zavedení jednotného monitorovacího mechanismu. „Identifikace nových výzev, příprava politiky a hodnocení jejích dopadů po implementaci vyžaduje sběr náležitých dat,“ napsala OECD. Dodává, že v ČR chybí důležité údaje o výsledcích provedené zdravotní péče, na jejichž základě by mohly být přerozdělovány prostředky. Stát za tímto účelem pracuje na nových systémech, podle OECD je ale nutné tento proces uspíšit.

Co se týče samotného výkonu zdravotnické péče, doporučuje OECD zvýraznit roli praktických lékařů jakožto „moderátorů“ procesu výkonu péče. Jejich obcházení ze strany pacientů by podle autorů zprávy mohlo být ohodnoceno speciálními poplatky.

Takové opatření má zařídit, že pacienti budou se svými problémy odkazováni do adekvátních zařízení, a také ulevit nadužívaným nemocnicím. OECD celkově volá po větším úsilí v odklonu od nemocniční péče hospitalizace ve prospěch ambulantní péče nebo denní péče, což by systému ušetřilo peníze. V roce 2015 dosahovala v ČR průměrná délka hospitalizace 9,3 dne, což je o 1,5 dne nad průměrem OECD. Více ukazatelů také podle OECD naznačuje, že ČR by mohla dále snižovat počet nemocničních lůžek.

Naopak na jiných místech jsou potřebné investice, uvádí OECD. „Řada psychiatrických ústavů, ošetřovatelských zařízení či zařízení dlouhodobé péče a menších venkovských nemocnic potřebuje modernizaci,“ píše se v dokumentu.

lex jw

Zdravotnické skupině Agel loni stoupl zisk o čtvrtinu na…

Praha 16. července (ČTK) – České zdravotnické skupině Agel loni meziročně stoupl konsolidovaný zisk o více než čtvrtinu na 782 milionů korun. V roce 2016 činil 612 milionů. Síť nemocnic rozšířil Agel loni o čtyři na celkových 22 nemocnic. Skupina provozuje v Česku a na Slovensku také síť poliklinik, lékáren či laboratoří a další zdravotnická zařízení. V roce 2017 otevřela i vlastní zdravotnickou školu. V tiskové zprávě to dnes oznámila mluvčí Agelu Lucie Drahošová.

Skupina v roce 2017 získala v Česku říčanskou nemocnici a na Slovensku nemocnice ve Zlatých Moravcích, Levicích a Komárně. Celkové investice Agelu do zdravotnických zařízení činily 425 milionů korun. Podle předsedy představenstva Agelu Milana Leckéšiho skupina počítá s dalšími koupěmi zdravotnických zařízení a také s investicemi do těch stávajících.

Agel loni rovněž otevřel vlastní střední zdravotnickou školu v Ostravě, což byla podle firmy reakce na kritický nedostatek zdravotníků na tuzemském pracovním trhu. „Protože se její činnost setkala s velkým zájmem, otevřeme v nadcházejícím školním roce její pobočku i v Českém Těšíně,“ doplnil Leckéši.

Ve zdravotnických zařízeních Agelu bylo loni provedeno 5,3 milionu ambulantních ošetření, 200.000 hospitalizací a narodilo se v nich téměř 13.000 dětí. Skupina, vlastněná podnikatelem Tomášem Chrenkem, zaměstnává 12.200 pracovníků.

ver rot

The Sunday Telegraph:Propadli jste novému trendu – nutrichondrii?

Londýn 15. července (ČTK/The Sunday Telegraph) – Pokud si dáváte k nedělnímu obědu pečeni bez yorkshirského pudinku nebo lijete do čaje místo polotučného mléka sojové, existuje jistá šance, že trpíte jednou moderní chorobou – nutrichondrií, napsal britský list The Sunday Telegraph.

Tento stav je definován jako posedlost vlastní stravou a náchylnost k samodiagnostikování příznaků údajné alergie či nesnášenlivosti určitých potravin. Tento fenomén je denně k vidění jak mezi regály supermarketů, tak na jídelních stolech po celé Británii.

Naše stravovací zvyky ještě nikdy nebyly tak konkrétní a vybíravé. V loňském roce v Británii stoupl objem prodaných potravin „bez něčeho“ (bez lepku, bez mléčných produktů, bez potěšení z jídla… vyberte si dle libosti) o 230 milionů liber (asi 6,78 miliardy korun) v porovnání s rokem 2016. To představuje nárůst o více než 40 procent, přičemž v průzkumech čtvrtina obyvatel Británie uvádí, že oni sami nebo někdo v jejich domácnosti se vyhýbá v rámci všeobecného zdravotního stylu nějaké ingredienci nebo ingrediencím.

Téměř polovina všech dospělých ovšem zachází ještě dál a tvrdí, že má nějakou formu potravinové alergie či nesnášenlivosti, ovšem jen 15 procent z nich podstoupilo zdravotní testy, které by toto podezření potvrdily.

Nejsou snad naše těla v 21. století schopná zvládnout konzumaci ingrediencí, které jsme jedli celá tisíciletí? Anebo z nás móda vyřazování toho či onoho z jídelníčku udělala nutrichondry?

Pokud jde o jednu z nejběžněji zmiňovaných potravinových nesnášenlivostí, podle některých průzkumů až čtvrtina dotázaných uvádí, že je přecitlivělá až alergická na lepek, ačkoli si tuto skutečnost nikdy nenechali lékařsky potvrdit. Lepek je přitom jeden z nejběžněji konzumovaných proteinů na světě; vyskytuje se v pšenici, žitě a ječmeni.

Jednou z takových lidí byla po nějakou dobu i Haley Wallbanková, učitelka z Londýna, který vyloučila lepek ze své stravy ve snaze zbavit se pocitů letargie a potíží se spánkem.

Ve věku 52 let narazila na blog Gwyneth Paltrowové a rychle ji okouzlila vize zdraví, které jí životní styl propagovaný touto americkou herečkou nabízel. Koupila si bezlepkovou kuchařku Paltrowové nazvanou It’s All Good (Všechno je to dobré), a stejně jako mnoho dalších lidí přesvědčila sama sebe, že nesnáší lepek.

„Přežívala jsem na fazolích a bezlepkových těstovinách, což bylo nechutné, ale Gwyneth mi byla vzorem. Její život mi připadal tak zářivý a úžasný, zatímco já jsem se cítila líná a bez motivace,“ vzpomíná nyní 57letá Wallbanková.

Ale i když vyřadila z jídelníčku všechny potraviny doporučované v kuchařce, žádné účinky – natož výhody – nového ultrastriktního životního stylu se nedostavily. „Připadala jsem si, jako bych čekala na autobus, který nikdy nepřijede,“ prohlásila. „Ale i když jsem se nemohla dostat tam, kam jsem chtěla, pořád jsem se přesvědčovala, že od příštího týdne nebo měsíce se už budu cítit líp.“

dk hej

Společnost Nemocnice Kutná Hora má být zrušena

Kutná Hora 14. července (ČTK) – Společnost, která dříve provozovala nemocnici v Kutné Hoře, by měla být zrušena. Kutnohorskému zastupitelstvu to chtějí navrhnout ke schválení městští radní, kteří zároveň doporučují odepsat pohledávku za majetkovou účastí města ve výši milion korun. ČTK to řekl starosta Josef Viktora (ANO).

„Navrhneme zastupitelstvu zrušení společnosti Nemocnice Kutná Hora. Neustále jsme museli dávat daňová přiznání, ve společnosti už přitom není žádný majetek,“ uvedl Viktora.

Zadluženou nemocnici převzal od města kraj v roce 2010, získal tím nemovitosti v nemocničním areálu a další majetek. Ze společnosti Nemocnice Kutná Hora se stala prázdná slupka a skončila v konkurzu. Insolvenční správce to posoudil jako vyvedení majetku a žaloval město a kolínskou nemocnici, pod kterou kutnohorské zařízení spadá.

Mezi věřiteli byly i velké firmy, například Česká pošta nebo společnost T-Mobile. Spor nakonec skončil smírem. Město insolvenčnímu správci poslalo 16 milionů korun, další čtyři přidal Středočeský kraj.

khj hj

La Repubblica: Je pravda, že se po vodě hubne?

Řím 14. července (ČTK/La Repubblica) – Lidské tělo si žádá zhruba dva litry vody denně. Dvacet procent naší potřeby pochází z potravin, které sníme, zejména z ovoce a zeleniny. Zbývajících 80 procent je tedy třeba doplnit tak, že budeme pít vodu, píše italský deník La Repubblica.

Někdy se říká, že voda pomáhá zhubnout. Voda nemá žádné kalorie a je nezbytnou složkou pro růst a obnovu struktur v našem organismu. Pít více vody doporučují nutriční poradci k dosažení a udržení žádoucí hmotnosti. Říkají: „omezte pití jiných nápojů než je voda“, „pijte během cvičení, udržíte se tak více aktivní“, či „tím, že budete pít, eliminujete toxiny, které zpomalují váš metabolismus“.

Význam působení vody v našem organismu je však spojen s jiným zásadním jevem potvrzeným klinickým výzkumem: s termogenezí, tedy produkcí tepla organismu.

V roce 2003 německá studie nazvaná Termogeneze indukovaná vodou a zveřejněná na stránkách The Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism ukázala, že voda působí na metabolismus, tedy na to, kolik kalorií náš organismus denně spálí.

Vědci zjistili, že vypití dvou pohárů vody (500 mililitrů) o pokojové teplotě (22 stupňů Celsia) zvyšuje o 30 procent metabolismus jak u mužů, tak i u žen. Zvýšení následuje asi deset minut po vypití vody a dosahuje vrcholu do 30 až 40 minut.

To však není všechno. Vědci pozorovali, že tento účinek má vypití vody, která má teplotu od 22 do 37 stupňů Celsia. Tato teplota je schopna „spalovat“ tuky u mužů a sacharidů u žen.

Po vodě se hubne nejen proto, že máme břicho plné tekutiny a nemáme chuť k jídlu. Především: když pijeme, uvádíme do chodu sérii metabolických mechanismů, na prvním místě termogenezi, které nám skutečně pomáhají snižovat váhu.

Jestliže do naší diety zařadíme nejméně osm pohárů vody denně a budeme trvale vyvíjet fyzickou aktivitu, budeme mít viditelné a trvalé výsledky.

Abychom urychlili pozitivní účinky redukční diety, zbavili se toxinů a potlačili pocit hladu, je třeba zajistit správný přísun vody. Voda má drenážní účinek, pomáhá eliminovat toxiny a vyvolává pocit sytosti: vypití dvou pohárů vody před snídaní, obědem a večeří umožňuje dosáhnout mnohem rychleji pocitu sytosti při jídle. Účinek je ještě výraznější, jestliže pijeme vodu s bublinkami.

pel hej

Po auditu ve Fakultní nemocnici Ostrava končí tři přednostové

Ostrava 13. července (ČTK) – Po auditu ve Fakultní nemocnici Ostrava (FNO), který nechalo provést nové vedení nemocnice, končí ve svých funkcích tři přednostové. Důvodem je údajný střet zájmů. Konkrétně jde o přednostu Interní kliniky Arnošta Martínka, přednostu Ústavu soudního lékařství Igora Dvořáčka a přednostku Ústavu patologie Janu Dvořáčkovou. Novinářům to dnes řekl ředitel nemocnice Evžen Machytka. Všichni odvolaní působí i na Lékařské fakultě Ostravské univerzity, Martínek jako děkan.

„Zjistili jsme, že osm zaměstnanců fakultní nemocnice působí současně v soukromém subjektu, v laboratoři, která byla významně preferována při odesílání diagnostických vzorků. Tři z těchto zaměstnanců současně působí ve vedoucích funkcích a z tohoto důvodu jsem se na základě výsledku auditů a po konzultaci s ministerstvem zdravotnictví rozhodl pro jejich odvolání,“ uvedl Machytka.

Podle dostupných informací jde o společnost CGB laboratoř, jejíž majitelkou je právě Dvořáčková, působil v ní i její manžel Dvořáček a Martínek jako místopředseda dozorčí rady. Všichni působí i na lékařské fakultě. O napjatých vztazích mezi nemocnicí a fakultou se hovoří dlouho.

„Je známo, že na lékařské fakultě existuje celá řada vědeckých projektů, jejichž součástí je odesílání diagnostických vzorků do stejné laboratoře, vůči které jsou tito tři přednostové ve střetu zájmů. Je nanejvýš zajímavé, že všichni tři jsou vysoce postavení činovníci lékařské fakulty, takže se domnívám, že bohužel tam dochází ke stejnému problému,“ uvedl Machytka. Podle něj do zmíněné firmy odcházela víc než půlka vzorků, jež z nemocnice směřovaly k externím subjektům. Celkem se údajně mělo jednat o objem vzorků za zhruba 40 milionů.

Tisková mluvčí společnosti CGB laboratoř Hana Hanke dnes ČTK řekla, že společnost je vysoce specializovaným laboratorním zařízením, které má nadregionální působnost. „Zajišťuje služby pro fakultní, krajská i soukromá zdravotnická zařízení po celé České republice,“ řekla mluvčí. Podle ní společnost dělá některá vysoce specializovaná vyšetření, které samotná nemocnice neprovádí a laboratoř je tak poskytuje nejen fakultní nemocnici, ale i řadě dalších zdravotnických zařízení v zemi. Hanke odmítla, že by společnost pro nemocnici prováděla značnou část vyšetření, podle ní jde naopak o nepatrnou část. „Ročně jde asi jen o tisíc velmi specializovaných vyšetření, které FN Ostrava není schopna ve svých laboratořích sama diagnostikovat,“ uvedla Hanke s tím, že nemocnice ročně děláí desítky tisíc vyšetření prostřednictvím externích laboratoří.

„V maximální možné míře chceme vybudovat vlastní zdroje. Pokud je nemáme nebo nebudeme mít, budeme preferovat státní subjekty. V případě, že budeme nuceni (vzorky) odesílat do soukromých subjektů, tak to podrobíme nějakému algoritmu, který bude naprosto transparentní,“ uvedl Machytka k opatřením, které nemocnice zavede po výsledcích auditu.

Martina Helánová sd

Lékaři v Kroměříži provedli dvě specializované operace kloubů

Kroměříž 13. července (ČTK) – Dvě vysoce specializované ortopedické operace provedli dnes odborníci v Kroměřížské nemocnici. V obou případech šlo o výkony na velkých kloubech. Lékaři tak pomohli dvěma ženám ve středním věku, které dlouhodobě trpěly bolestmi a měly velké potíže s chůzí, řekl dnes ČTK mluvčí nemocnic Zlínského kraje Egon Havrlant.

Teprve podruhé se dnes lékaři v Kroměříži postarali o artroskopii kyčle. Podstoupila ji devětačtyřicetiletá žena, která trpěla velkými bolestmi, chodit mohla pouze o berlích°, a už tři čtvrtě roku je proto v pracovní neschopnosti. Podle primáře ortopedického oddělení Kroměřížské nemocnice Moheba Rafiho zákrok neumí vyléčit artrózu a ani nenahradí výměnu kyčelního kloubu. „Díky ní ale můžeme odstranit deformity v kloubu, které by do budoucna vedly k rozvoji těžké artrózy. U těchto lidí, kteří jsou ještě v produktivním věku, by bez specializované operace mohla hrozit trvalá invalidita. Výkon se povedl a věřím, že se pacientka bude moci brzy vrátit ke svému dřívějšímu životu i do zaměstnání,“ uvedl Rafi.

Druhou operaci podstoupila devětapadesátiletá žena, která měla potíže s chůzí způsobené velkou bolestí na vnitřní straně kolene. „Provedli jsme u ní osteotomii, což je výkon, který používáme u střední artrózy, kdy je polovina kloubu opotřebovaná a druhá zdravá. Osa kolene bývá v takovém případě vyhnutá a my ji narovnáme přeříznutím kosti pod kolenem a zpevněním ve správné poloze pomocí šroubů a dlah,“ uvedl Rafi. Díky zákroku podle něj dojde k vyrovnání osy, rozložení zátěže a jejímu přenosu na zdravou polovinu kloubu. „Bolest ustoupí a můžeme tak oddálit totální endoprotézu kolene až o patnáct let,“ doplnil primář.

Kroměřížské ortopedické oddělení v souvislosti se zmíněnými operacemi navštívil docent Petr Zeman z Fakultní nemocnice v Plzni, který patří mezi uznávané odborníky na artroskopické operace velkých kloubů. Při dnešních zákrocích kroměřížským lékařům pomáhal. Zeman se kromě práce na ortopedické klinice věnuje i péči o sportovce, je lékařem A týmu národní fotbalové reprezentace a klubovým lékařem prvoligového týmu FC Viktoria Plzeň.

Viktor Chrást dr

Brněnští vědci mají rychlejší metodu hledání užitečných enzymů

Brno 13. července (ČTK) – Brněnští odborníci vyvinuli rychlejší a jednodušší způsob identifikace látek využitelných ve farmacii nebo při výrobě biosenzorů. Při hledání užitečných enzymů používají počítače, pro podrobnější popis mají robotizované laboratorní zařízení.

Vybrali tak už 20 enzymů potenciálně vhodných pro výrobu léků nebo detekci jedovatých látek v prostředí. ČTK to oznámila Ema Wiesnerová z tiskového odboru Masarykovy univerzity, která spolupracuje s brněnským Mezinárodním centrem klinického výzkumu.

S rozvojem metod zkoumání genetické informace značně narostl také počet známých genomových sekvencí, které kódují různé enzymy potenciálně využitelné v biomedicíně či biotechnologických aplikacích. „Jejich počty jsou však tak vysoké, že je dostupné biochemické metody nedokážou dostatečně rychle a levně testovat a využívat. Proto jsme hledali možnosti, jak tyto limitované metody překonat,“ uvedl Jiří Damborský z Loschmidtových laboratoří Masarykovy univerzity.

Za pomoci nových nástrojů mohou odborníci hledat enzymy, tedy bílkoviny s konkrétní funkcí, u nichž znají sekvenci genu, který zajišťuje jejich produkci v živém organismu.

„V našem konkrétním případě jsme ze stovek milionů různých sekvencí vybrali asi 6000 genů, přičemž testovat můžeme jen desítky z nich. Počítačový program pak na základě stanovených parametrů vybral ty nejvhodnější genetické sekvence, vytvořil trojrozměrné modely vznikajících enzymů a ověřil, zda budou mít stejnou, či rozdílnou funkci. Z nich jsme pak vybrali dvacet kandidátů pro testování v laboratoři,“ popsal hlavní autor práce Pavel Vaňáček.

Vědci z Loschmidtových laboratoří vytvářejí také miniaturní mikrofluidní systémy, které umožňují manipulovat s velmi malými objemy látek na ploše desítek mikrometrů. „Tyto takzvané laboratoře na čipu umožní provádět tisíce experimentů za hodinu při spotřebě tisíciny vzorku používaného při tradičních analýzách,“ uvedl Zbyněk Prokop, který vede výzkum zaměřený na miniaturní systémy.

V současnosti pak spolupracují s Vysokým učením technickým v Brně na vytvoření softwarového nástroje s názvem EnzymeMiner, který nabídne uvedený postup k využití vědcům po celém světě.

tmd hj

Sněmovna nejspíš vyřadí čínské léčitelství ze zdravotních oborů

Praha 12. července (ČTK) – Ze zákona o nelékařských zdravotnických povoláních zřejmě zmizí podmínky pro terapeuty a specialisty čínské medicíny. Sněmovna senátní předlohu nejspíš schválí, zdravotnický výbor to dnes doporučil hlasy 15 z 18 přítomných členů. K dalšímu projednávání předlohy se dolní komora dostane nejspíš na zářijové schůzi. Poslanci se shodují v tom, že čínskou medicínu by měl upravit samostatný zákon o léčitelích, který chystá ministerstvo zdravotnictví.

Do zákona se tradiční čínská medicína dostala v minulém volebním období, úpravu prosadil tehdejší předseda sněmovního výboru Rostislav Vyzula (ANO). Argumentoval ochranou lidí, když nebylo možné jednoznačně ověřit vzdělání poskytovatelů ani rozsah a kvalitu nabízené péče.

Dnes Vyzula řekl, že vzhledem k záporným postojům odborných institucí je nakonec dobře, že čínská medicína v zákoně o nelékařských povoláních nebude. Trvá ale na tom, že jsou tisíce poskytovatelů, kteří zneužívají špatné situace pacientů, lákají je na alternativní léčbu a „tahají z nich bezostyšně peníze“. S vypuštěním pasáží ale doporučoval stejně jako Jiří Běhounek (za ČSSD) vyčkat do doby, než bude návrh zákona o léčitelství hotov. „Jinak budou pacienti znovu vydáni na pospas lidem, kteří na nich parazitují bez jakýchkoli morálních zábran,“ dodal Vyzula.

Ministr zdravotnictví Vojtěch Adam (ANO) senátorskou předlohu podporuje. Nesouhlasí s tím, že nynější zákonná úprava pacienty chrání. Je, jak uvedl, vyprázdněná. Zákon o léčitelství by mohl být předložen podle informací z výboru v první polovině příštího roku.

Tvůrcům senátorské novely – Aleně Dernerové (za SD-SN) a Vladimíru Plačkovi (ČSSD) – vadilo mimo jiné to, že čínští léčitelé by byli zvýhodněni proti ostatním, mohli by získat titul bakaláře či magistra a jejich služby by mohly hradit zdravotní pojišťovny. „Hlavní námitkou proti čínské medicíně jako regulérní součásti českého zdravotnického systému je nejen fakt, že nejde ověřit kvalitu čínských lékařů, ale zvláště to, že peníze za alternativu z Dálného východu mohou chybět jinde, například při léčbě vzácných onemocnění,“ uváděli.

Sněmovní zpravodajka předlohy Jana Pastuchová (ANO) ohlásila pozměňovací návrh, který by opět zmírnil přísnější podmínky pro nastupující zdravotnické záchranáře. Do zákona je prosadila ve stejné novele, která uzákonila čínskou medicínu. Roční nemocniční praxi by podle avizované úpravy nemuseli absolvovat řidiči záchranných vozů, kteří vykonávají tuto práci mnoho let.

mbc jw