Kongo zahájilo experimentální léčbu eboly

Kinshasa 14. srpna (ČTK) – V Kongu zahájili experimentální léčbu nakažených ebolou. S odvoláním na konžské ministerstvo zdravotnictví o tom dnes informovala agentura Reuters. Nové případy onemocnění se v provincii Severní Kivu objevily na začátku srpna, podle úřadů se nákaza nyní rozšířila i do sousední provincie Ituri.

Na ebolu, která se poprvé objevila na severu Konga v roce 1976, stále neexistuje definitivně schválený lék. Virus způsobuje zvýšenou teplotu, zvracení, průjem a svalové bolesti, v některých případech i vnitřní a vnější krvácení. Úmrtnost na něj může dosáhnout až 90 procent, záleží na konkrétním virovém kmenu.

Ministerstvo zdravotnictví dnes informovalo, že v zemi se dosud objevilo 57 závažných případů onemocnění horečkou. Úřad zároveň potvrdil, že ve 30 z nich se jednalo o ebolu, u dalších 27 je to pravděpodobné. Vysokým horečkám už podlehlo 41 lidí, z nichž 14 v důsledky eboly.

Konžské úřady nyní poprvé zahájily experimentální léčbu nemoci s pomocí přípravku zvaného mAb114, který vyvinuli američtí zdravotníci. Vakcína vyrobená z kompletního viru eboly byla úspěšně vyzkoušena na opicích.

Vědci při vývoji přípravku odstranili klíčový gen známý jako VP30, který viru umožňuje vytvářet protein nezbytný pro reprodukci v napadených buňkách. Virus eboly má pouze osm genů a stejně jako většina virových činitelů závisí na molekulárním mechanismu jiných organismů, aby se mohl rozmnožovat a šířit infekci.

nes hej

NYT: Je pro vás paleo strava ta pravá?

New York 14. srpna (ČTK/The New York Times) – Zdá se, jako by každý třetí člověk v současnosti buď dodržoval paleo stravu, anebo alespoň plánoval ji zkusit. Důvodem je buď snaha zhubnout, nebo zlepšit své zdraví, ale rozhodně ne zachránit planetu. Hlavní zásadou paleo stravy je: Když to nejedli pravěcí lidé, neměli byste to jíst ani vy. Ale je to rozumná nutriční rada? ptá se list The New York Times.

Pojďme začít základními fakty. Nic takového, jako jednotná paleo strava neexistuje. Paleolit, neboli starší doba kamenná, trval dva a půl milionu let a zahrnoval různé a neustále se vyvíjející populace s širokou škálou potravy závislé na klimatu, zeměpisné poloze, období a dostupnosti.

Současné lidské bytosti a složení jídla, které konzumují, nejsou stejné, jako byly v paleolitu. Genetické změny, pěstování a chov vytvořily z člověka i jeho potravy docela jiné organismy. Navíc neexistují žádné studie provedené na velkých skupinách lidí, kteří by v řádu desetiletí dodržovali v současnosti tak oblíbenou verzi paleo stravy, takže není možné posoudit její dlouhodobé účinky na zdraví.

Rovněž je třeba mít na paměti, že délka života lidí před nástupem zemědělství před 15.000 lety jen zřídka dosáhla či překročila 40 let, proto není známo, jaká byla jejich rizika k rozvoji takzvaných civilizačních chorob. Existuje nicméně jedna základní zásada paleo stravy, která může obecně prospívat zdraví – vyvarovat se všech balených a průmyslově zpracovaných potravin.

Pojďme se podívat na příklad denního menu obsahujícího 2200 kalorií, které doporučuje jedna z oblíbených knih o tom, jak jíst jako jeskynní člověk.

Snídaně: 340 gramů grilovaného lososa, jeden a tři čtvrtě šálku melounu cantaloupe.

Oběd: 85 gramů grilovaného libového vepřového, čtyři a půl šálku salátu ochuceného jen pomerančovou šťávou.

Večeře: 225 gramů pečené libové svíčkové, tři šálky v páře vařené brokolice, čtyři a půl šálku salátu (opět žádný olej, i když některé verze paleo diety berou na milost olivový olej), šálek jahod.

Svačiny: půl pomeranče, tři čtvrtě šálku mrkve, šálek celeru.

S takovým množstvím zeleniny a ovoce tato strava obsahuje spoustu vlákniny a většinu základních vitamínů a minerálů. Navzdory několika zásadním nutričním nedostatkům, jako je chybějící vápník a vitamín D, protože se nadšenci do paleo stravy vyhýbají mléčným produktům, zní docela zdravě – pokud vaše ledviny dokážou zvládnout tolik proteinů.

Ale je také praktická? Kolik lidí, kteří se snaží ráno vypravit děti do školy a sebe do práce, si udělá čas, aby si ugrilovali lososa? Co udělají, pokud půjdou někam na večeři, zvláště pak na návštěvu k někomu domů? A co je nejdůležitější, dokážou tuhle stravu už navždycky dodržovat a žít šťastně až do smrti bez kousku chleba, sušenek nebo – bože chraň – kopečku zmrzliny?

Navíc ne všechny paleolitické stravy jsou stejně výživné. Ti, kdo si jako svůj vzor zvolí předky Inuitů, se budou živit především masem a mořskými plody, doplněné jen minimálně – pokud vůbec – ovocem a zeleninou, kterým se v Arktidě nedaří.

Aneb jak uvedla Marlene Zuková, evoluční bioložka Minnesotské univerzity a autorka knihy nazvané Paleofantazie: „To, že se lidé, jako jsou Inuité, dokážou přizpůsobit stravě s minimem rostlinné potravy, ještě neznamená, že by tak měli žít, pokud mají na vybranou.“

dk hej

Vyjádření ČLnK k tezím novely zákona o léčivech: Emergentní…

14. srpna 2018 (ČLnK) – Ministerstvo zdravotnictví (MZ) vydalo prohlášení k připravované novele zákona o léčivech a zavedení tzv. emergentního systému. Ten by měl dle MZ vyřešit problémy s nedostupností léčivých přípravků na českém trhu. Podle České lékárnické komory (ČLnK) může být emergentní systém pouze výjimečným způsobem distribuce léčivých přípravků a situace by měla být řešena komplexně. Nepodkročitelnou podmínkou k případnému zavedení je zastropování distribuční obchodní přirážky dle návrhu ČLnK. Objednávání léčivých přípravků v emergentním systému také výrazně zvýší provozní náklady lékáren, a tyto jim musí být uhrazeny.

Dle MZ bude mít výrobce léčivého přípravku povinnost zajistit dodání léčiva do konkrétní lékárny, a to do dvou pracovních dnů ode dne přijetí objednávky. Novela dále předpokládá, že léky, jejichž dostupnost pro české pacienty by mohla být ohrožena reexportem, budou farmaceutické firmy dodávat do lékáren v tzv. emergentním systému. Podle ČLnK ale zatím předložené teze MZ neudávají jasná pravidla, za jakých okolností budou léky objednávány v běžném režimu dodávek, a kdy budou moci být přesunuty do emergentního režimu. „ČLnK jednoznačně upřednostňuje distribuci léčivých přípravků, která pacientům zajistí léčivé přípravky k výdeji v okamžiku předložení receptu v lékárně. S doplatkem nulovým, nebo stejně nízkým ve všech lékárnách,“ uvádí prezident ČLnK PharmDr. Lubomír Chudoba.

”Standardní systém objednávání léčiv musí lékárníkovi umožnit, aby svému pacientovi zajistil léčivý přípravek s předstihem, tj. k výdeji v lékárně v okamžiku předložení receptu pacientem. Zavedení emergentního systému slibuje pouze dodání léků do dvou dní při jeho nedostatku v distribuční síti, neřeší ale celkový problém. Za účinnou a zcela dostatečnou regulaci reexportu, považujeme kompetenci držitele registrace (výrobce) vývoz svých přípravků z České republiky zakázat,” dodává k problematice Chudoba.

Podle Komory je také nezbytné zrušit současný model DTP (Direct To Pharmacy) distribuce přes jediného, monopolního distributora. Tento model totiž léčivé přípravky pacientům nezajistí a pouze ohromně komplikuje a prodražuje práci lékárníků. „Odmítáme absurdní požadavky některých výrobců na dokladování objednávky – např. zasílání scanu lékařského receptu, nebo vyplňování obskurních tabulek pro každý jejich lék v DTP,“ přibližuje situaci Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., viceprezident ČLnK.

Z tezí ministerstva také není dosud jasné, zda státní instituce nechají rozhodnutí o tom, které případy zařadit do emergentního režimu, zcela na držiteli registrace (výrobci). Pokud by tomu tak bylo, státní instituce by podle ČLnK rezignovaly na nezávislý dohled nad dodávkami léků pacientům v ČR.

„Emergentní systém dodávek by mohl být nástrojem v rukách Ministerstva zdravotnictví a Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který by zajistil léky pro potřeby českých pacientů a ne pro potřeby obchodních zájmů výrobců, distributorů dalších osob zabývajících se vývozem léků. Emergentní systém by měl být využíván jen zcela výjimečně a měl by být podřízen nezávislému posouzení státních institucí a ne svévolnému rozhodnutí obchodně zaměřených držitelů registrace (výrobcům). Vše bude samozřejmě jasnější s paragrafovým zněním zákona a prováděcí vyhlášky, které by mělo ministerstvo dle svých slov připravit do začátku září,“ doplňuje k uvažovanému emergentnímu systému Chudoba.

Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. – 29. září 1991.

Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.

Dětské oční vady: většinou se projeví až s nástupem do…

PRAHA, 14. SRPNA 2018 (Gemini) – Dalekozrakost, astigmatismus a tupozrakost – to jsou nejčastější oční vady, které trápí děti. Podle odhadů trpí oční vadou čtvrtina školáků a deset procent předškoláků. Čím je dítě menší, tím složitější je oční vadu rozpoznat. U řady dětí proto diagnostika oční vady proběhne až po nástupu do školních lavic.

Vývoj lidského zraku trvá roky, teprve v sedmi letech je na úrovni dospělého vidění. I proto se řada očních vad projeví až s nástupem do školy. „Zrakové funkce u novorozence nejsou vrozené, ale teprve se vyvíjejí. Dítě se jednoduše musí naučit dívat se. Kolem sedmého roku je vývoj zrakových funkcí u konce a dítě by mělo vidět stejně kvalitně jako zdravý dospělý. U dětí se právě v tomto věku mohou projevit různé refrakční vady, jako je například krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus. Drobné a nevýznamné vady jsou dokonce poměrně časté, vyskytují se až u třetiny dětí do 15 let,“ uvedl Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Prevence proti vzniku oční vady neexistuje, některé ale samy zmizí. „Spolehlivý způsob, jak předcházet krátkozrakosti, dalekozrakosti nebo astigmatismu, bohužel neexistuje. Tyto dioptrické vady se ale v průběhu života mohou měnit. Při narození je oko přirozeně dalekozraké a růstem dochází ke snižování dioptrií. Někteří dalekozrací pacienti mohou tedy brýle časem odložit. Krátkozrakost se naopak typicky v pubertě růstem oka zhoršuje. Oční vada, které předcházet lze, je tupozrakost. Její prevence spočívá ve včasné diagnostice, nošení brýlí a případně okluzi – zalepování jednoho oka, ideálně v předškolním věku,“ doplnila Libuše Křížová, primářka českobudějovické oční kliniky Gemini.

Neléčená oční vada v prvních letech života může vést k trvalému a později neléčitelnému poškození zraku. Oční vadu by měl diagnostikovat dětský lékař. „U dětí je vyšetření zrakové ostrosti prováděno v rámci preventivních kontrol u dětského lékaře. Pokud jsou v rodině rizikové faktory jako například šilhání, tupozrakost nebo vyšší brýlová vada rodičů, je vhodné nechat dítě především v předškolním věku vyšetřit i u očního lékaře,“ řekl Pavel Stodůlka.

Oční vady provází řada signálů, které mohou rodiče na zhoršený zrak dítěte upozornit. Děti v předškolním věku si na špatné vidění stěžují málokdy, oční vada se projevuje například častým mnutím očí, mrkáním, bolestí hlavy, bolestí kolem očí, zakopáváním nebo vrážením do předmětů. Na zamlžené vidění si stěžují spíše až školní děti. U nich je signálem zhoršeného zraku chození blízko k televizi či horší prospěch ve škole, protože nevidí dobře na tabuli,“ popsala Libuše Křížová.

Dětí s oční vadou přibývá. Na operaci dioptrických vad si ale musejí počkat. „Celosvětově roste počet dětských pacientů s krátkozrakostí. Studie posledních let spojují výskyt krátkozrakosti s častějším díváním se do blízka například na tablet nebo mobilní telefon. Refrakční vady – dalekozrakost, krátkozrakost a astigmatismus – se řeší předpisem brýlí na celodenní nošení. Tupozrakost a šilhání se léčí okluzí a speciálním cvičením, šilhání navíc i operací. U dětí se operace dioptrických vad neprovádějí. Předpokladem takových operací je ukončený růst a stabilní dioptrická vada,“ vysvětlila Libuše Křížová.

I s nošením kontaktních čoček je dobré počkat. „Kontaktní čočky je možné nosit od zhruba 15. roku věku. Záleží na tom, jak je dítě schopno se o kontaktní čočky starat a nosit je. Pokud je dítě šikovné, není překážkou ani občasné nošení kontaktních čoček v nižším věku. Je ale nutné si uvědomit, že při nesprávné manipulaci může docházet k zánětům oka, tvorbě patologických cév na oku a dalším komplikacím,“ upozornil Pavel Stodůlka.

SOUKROMÁ OČNÍ KLINIKA GEMINI, www.gemini.cz

Soukromá oční klinika Gemini rozvíjí dlouholetou tradici zlínské oční chirurgie. První z poboček byla otevřena ve Zlíně v roce 2003 jako jedna z prvních soukromých očních klinik v Česku. V současné době provozuje klinika v České republice devět pracovišť: ve Zlíně, v Průhonicích u Prahy, Praze-Krči, Českých Budějovicích, Ostravě, Vyškově, Brně a Novém Jičíně. Jako jediná česká oční klinika otevřela pracoviště také ve Vídni. Vedle operací zbavujících pacienty potřeby nosit brýle a operací šedého zákalu se na klinikách provádějí i estetické zákroky, jako například plastika horních a dolních víček. V čele týmu operatérů stojí světově uznávaný oční chirurg prim. MUDr. Pavel Stodůlka, Ph.D., FEBOS-CR.

prim. MUDr. PAVEL STODŮLKA, Ph.D., FEBOS-CR, www.lasik.cz

Studium medicíny na Univerzitě Palackého v Olomouci ukončil v roce 1989 s vyznamenáním a pochvalou rektora. V roce 2000 absolvoval postgraduální studium na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové s tématem disertace metoda LASIK, kterou v ČR zavedl. Zkušenosti s oční chirurgií sbíral i po světě, hlavně v Kanadě. Působil jako přednosta očního oddělení Baťovy nemocnice ve Zlíně. V roce 2003 založil soukromou oční kliniku Gemini – největší soukromou oční kliniku v Česku. Několik očních operací, například centraci vychýlené lidské čočky, provedl jako první oční chirurg na světě a řadu očních operací zavedl jako první v Česku. Přednáší na prestižních mezinárodních očních kongresech a vyučuje v kurzech pro zahraniční oční lékaře.

Čtvrtina invalidních důchodů loni byla kvůli duševním nemocem

Praha 13. srpna (ČTK) – Čtvrtina invalidních důchodů loni byla vyplácena kvůli duševním nemocem a poruchám chování. Z těchto důvodů je pobírá přes 100.000 lidí. Jejich podíl na celkovém počtu roste, o pět let dříve to byla pětina. Vyplývá to ze statistik České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem loni bylo invalidních důchodců přes 424.000.

S nějakým duševním onemocněním se podle statistik setkal každý pátý Čech, ani polovině se ale nedostalo odborné péče. Duševní poruchy a poruchy chování jsou druhým nejčastějším důvodem přiznání invalidního důchodu. Náklady tak nemocní představují i pro sociální systém, financování ale není propojené, což je podle odborníků problém.

V roce 2016, z něhož pocházejí poslední podrobnější data Ústavu zdravotnických informací a statistiky o psychiatrické péči, byl nově nějaký stupeň invalidního důchodu přiznán více než 4000 lidí.

V Česku se vyplácejí tři druhy invalidních důchodů. Invaliditu prvního stupně má člověk, jehož pracovní schopnosti klesly o 35 až 49 procent. Druhý stupeň odpovídá poklesu schopností o polovinu až 69 procent, třetí pak více než 70 procentům.

Invalidních důchodů prvního stupně bylo před dvěma lety vypláceno kvůli duševním poruchám celkem 22.699, nových bylo 2782. „Více než 69 procent těchto důchodů připadlo na ženy,“ píše se v dokumentu. Více než tři čtvrtiny byly přiznány pro afektivní a neurotické poruchy, u mužů tvořily tyto diagnózy asi polovinu. Dalšími častějšími důchody byly mentální retardace nebo schizofrenie a poruchy s bludy.

Na druhý stupeň invalidního důchodu v roce 2016 dosáhlo téměř 11.500 psychicky nemocných, 833 nově. Nejčastějšími příčinami byly schizofrenie a poruchy, u žen je měly společně až 65 procent a u mužů 52 procent.

Třetí stupeň invalidního důchodu byl kvůli psychickým nemocem přiznán v roce 2016 téměř 65.000 lidí, nově 1546 z nich. Přibližně pětina mužů i žen ho pobírala kvůli mentální retardaci, asi 45 procent kvůli afektivní poruše, schizofrenii nebo bludům.

Za loňský rok byl podle statistik ČSSZ průměrný invalidní důchod v prvním stupni 5998 korun měsíčně. Druhý stupeň byl v průměru 6922 korun měsíčně, třetí 10.655 měsíčně.

Do psychiatrické péče plynou ročně asi tři až čtyři procenta zdravotnického rozpočtu, tedy kolem deseti miliard korun. Svaz zdravotních pojišťoven v době zahájení vyjednávání o úhradách zdravotní péče pro rok 2019 uvedl, že počítá s růstem nákladů asi o 300 milionů korun.

Podíl duševních chorob na vyplácených invalidních důchodech:

zdroj: CSSZ

van mha

FN Plzeň pořídila nové zobrazovací přístroje za 50 milionů…

Plzeň 10. srpna (ČTK) – Osm nových zobrazovacích přístrojů téměř za 50 milionů korun pořídila díky dotaci EU plzeňská fakultní nemocnice. Všechny přístroje jsou s přímou digitalizací pořízených snímků, takže výrazně urychlí vyšetření. Díky snížení expoziční dávky jsou také šetrnější k pacientům i personálu, informovala dnes ČTK mluvčí nemocnice Gabriela Levorová.

Pro svůj borský areál koupila nemocnice multidetektorový počítačový tomograf, skiagraf, skiaskopicko-skiagrafický komplet a několik pojízdných RTG skiagrafů. Dotace EU pokryla 85 procent, 15 procent státní rozpočet.

Obnova zobrazovací techniky v borském areálu zkvalitní péči o nemocné s interními onemocněními, včetně pacientů v oboru všeobecné chirurgie a traumatologie, urologie, pneumologie, geriatrie a také následné péče, shrnul ředitel nemocnice Václav Šimánek.

Nejdražším zařízením byl multidetektorový počítačový tomograf za 24 milionů korun. Umožní odhalit některá skrytá přidružená onemocnění, zobrazí komplikace, jako je například ischémie mozku, chronická onemocnění plicní tkáně či onemocnění srdce nebo hrudní aorty. Umožní diagnostiku náhlých příhod břišních, včetně střevní obstrukce a ischémie či onemocnění tlustého střeva. Přístroj je určen k diagnostice onemocnění pacientů onkochirurgie, nádorů prsu, trávicího traktu či pro nemocné s kompletní gastroenterologickou problematikou.

lap dr

Lidé léčení v dětství s nádorem mají často další…

Praha 13. srpna (ČTK) – Více než dvě třetiny lidí, kteří se v dětství léčili s nádorem, mají podle odborníků další zdravotní potíže. Nejčastěji jsou to problémy se srdcem, plícemi, ledvinami, štítnou žlázou či růstem. Může ale jít i o úzkosti, chronickou únavu nebo neplodnost, která postihuje až desetinu z nich, uvedla pacientská organizace Společně k úsměvu v tiskové zprávě. V České republice žije asi 6000 až 7000 dříve dětských pacientů vyléčených ze zhoubného nádoru.

V současné době se péčí o pacienty s pozdními následky onkologické léčby zabývají nemocnice v pražském Motole a v Brně u svaté Anny. Podle přednosty Kliniky dětské onkologie Fakultní nemocnice Brno Jaroslava Štěrby je jich málo, měla by být při více komplexních onkologických centrech. „Přimlouval bych se za to, aby se tato aktivita stala součástí Národního onkologického programu,“ dodal.

Každý rok je nádor zjištěný asi u 350 dětí, 80 procent z nich se po léčbě uzdraví. Budoucí zdravotní potíže v důsledku léčby či návrat nádoru je podle Tomáše Kepáka, vedoucího lékaře programu pozdních následků Kliniky dětské onkologie a zároveň lékaře ambulance dlouhodobého sledování v nemocnici u svaté Anny v Brně, pro praktické lékaře obtížné předvídat. „Běžné prohlídky nemusí tyto následky vždy odhalit,“ vysvětlil.

Až 40 procent původně onkologických pacientů se podle něj potýká s poruchami štítné žlázy. Pacienti, kteří prodělali léčbu cisplatinou, která je obvyklou součástí chemoterapie, mívají potíže se sluchem. „Většina bývalých onkologických pacientů trpí syndromem předčasného stárnutí a objevují se u nich nemoci, které jsou typické pro úplně jinou věkovou kategorii,“ dodal Štěrba.

Například riziko rakoviny prsu se pravidelně kontroluje od 40 let, vyšetření platí zdravotní pojišťovna. Dívky, které v dětství prodělaly Hodgkinův lymfom, jím mohou onemocnět o 20 či 30 let dříve. Podle lékařů je tedy dobré je sledovat už od 20 let.

van mal

Finančním ředitelem farmaceutické společnosti GSK bude nově Iain Mackay

Praha, 13. srpna 2018 (GSK)

Farmaceutická společnost GSK vstoupí do příštího roku s novým finančním ředitelem (CFO). Funkce se ujme zkušený finanční arbitr Iain Mackay, který se zároveň stane také výkonným členem představenstva společnosti.

Iain Mackay přichází z globálního bankovního domu HSBC, kde v posledních osmi letech zastával pozici Group Finance Directora. V GSK bude mít jako Chief Financial Officer (CFO) prostor zúročit své dlouholeté zkušenosti z evropských, amerických i asijských trhů. V minulosti působil mimo jiné ve společnostech General Electric, Schlumberger Dowell a Price Waterhouse. Dále je členem dozorčí rady British Heart Foundation a členem řídicího orgánu Univerzity v Aberdeenu.

„Je mi potěšením přivítat mezi námi tak zkušeného člověka, jakým je právě Iain Mackay. Jako CFO, který se úspěšně etabloval ve složité globální organizaci podléhající mnoha regulím, přinese jistě do GSK obrovské zkušenosti na poli financí a bude vítanou posilou našeho týmu,“ uvedla generální ředitelka GSK Emma Walmsley.

Ta Mackaye vnímá jako osvědčeného lídra, který mnohokrát prokázal schopnosti řídit peněžní toky tak, aby bylo dosaženo vytyčených strategií. „Tyto schopnosti u nás budou v příštích letech hrát zásadní roli, protože budeme pokračovat v implementaci našich priorit v oblasti inovací a výkonnosti ku prospěchu pacientů i akcionářů,“ dodala Emma Walmsley.

Na pozici CFO nahradí Iain Mackay Simona Dingemanse, jehož odchod společnost GSK oznámila už na jaře tohoto roku. Dingemans bude jako CFO odpovídat za finanční řízení společnosti do března 2019. Od 14. ledna 2019 začne běžet přechodné období, kdy se do řízení zapojí i Iain Mackay. Formální odpovědnost za finance GSK pak oficiálně převezme 1. dubna.

Už 14. ledna se ale Mackay stane také výkonným členem vedení společnosti a jejího představenstva. Také zde by měl dokázat využít své zkušenosti z různých odvětví a složitých regulovaných prostředí a stát se pro své kolegy cenným zdrojem inspirace.

70 % bývalých dětských onkologických pacientů se potýká se zdravotními…

Praha/Brno, 13. 8. 2018 (Společně k úsměvu) – S rakovinou se Lucie setkala v 10 letech, kdy jí lékaři zjistili maligní karcinoid jater s metastázami. Onkologové ji léčili 5 let několikrát se ocitla v terminálním stádiu. Díky profesoru Jaroslavu Štěrbovi mohla podstoupit transplantaci jater, kde je pravděpodobnost úspěšnosti pouze 50 %. Transplantace se povedla a zachránila jí život. Lucie se ale stále se potýká, stejně jako stovky vyléčených onkologických dětí, s následky prodělané léčby. Společně s ostatními, dříve dětskými pacienty v organizaci Společně k úsměvu upozorňují na to, že v Česku je málo lékařů, kteří by se následnou péčí o takové pacienty zabývali. A podporuje jediné dvě ambulance, které to nyní dělají.

V současné době fungují v tuzemsku 2 kliniky zabývající se pozdními následky onkologické léčby – v pražském Motole a v Brně u sv. Anny. Zhoubným nádorem v Česku ročně onemocní asi 350 dětí, brány nemocnic opustí po uzdravení více než 80 % z nich. Pro většinu z nich však boj dále pokračuje. Musí se vyrovnat s následky léčby například v podobě poškozeného sluchu, snížené možnosti mít děti, únavou, endokrinologickými potížemi, či s obtížemi začlenit se do kolektivu a strachem, že se nemoc vrátí. „Pomáhá nám nově založená klinika pozdních následků v Brně, kde působí jak onkologové, tak specialisté, jež znají naši zdravotní historii. Nezávislí specialisté a praktici se bojí, často nás prohání nadbytečnými vyšetřeními, která spíše zatěžují a někdy nás ani nechtějí vzít z důvodu naší předchozí nemoci. Mé kolegyni nyní našli, mnoho let po prodělané onkologické léčbě, zvýšený nespecifický onkomarker, zároveň s nálezem na štítné žláze v oblasti, kde byla ozařovaná. Ve všech brněnských nemocnicích ji endokrinologové odmítli prohlédnout dříve, než za 5 měsíců. Přitom zde hraje roli každý den, zvláště s takovou historií, jakou má. Jediní, kteří projeviil ochotu vzít ji hned, byli lékaři v brněnské vojenské nemocnici,“ vysvětluje Lucie.

Podle MUDr. Tomáše Kepáka, vedoucího lékaře programu pozdních následků Kliniky dětské onkologie a zároveň lékaře ambulance dlouhodobého sledování v nemocnici u sv. Anny v Brně, je velmi těžké předvídat budoucí zdravotní potíže vyléčeného onkologického pacienta. Zvláště když lékař nezná jeho plnou historii a použité léčebné protokoly „Běžné prohlídky nemusí tyto následky vždy odhalit,” říká MUDr. Kepák.

V České republice je nyní 6–7 tisíc dříve dětských pacientů, vyléčených ze zhoubného nádoru. S pozdními následky léčby se potýkají 2/3 z nich. „Nejčastěji jde o kardiovaskulární potíže, problémy s plícemi, ledvinami, růstem, metabolickým syndromem a s poruchami štítné žlázy, se kterými se setká až 40 % původně onkologických pacientů. Nemalá část našich pacientů pak trpí úzkostmi a chronickou únavou. 10 % mladých vyléčených lidí má poruchy plodnosti, což někteří z nich nesou obzvlášť těžce,“ říká MUDr. Kepák. Vyléčení lidé, kteří prodělali léčbu cis platinou, jež je obvyklou součástí chemoterapie, mívají potíže se sluchem.

„V současné době existují 2 ambulance, které se našimi dětskými onkologickými pacienty dále zabývají. Přimlouval bych se za to, aby jich bylo více, například při komplexních onkologických centrech, jež v republice fungují. A aby se tato aktivita stala součástí Národního onkologického programu,“ uvádí prof. MUDr. Jaroslav Štěrba, PhD., přednosta Kliniky dětské onkologie FN Brno. Jak dále uvádí, lékaři v takových ambulancích jsou schopni předvídat, co by daný příznak konkrétního pacienta mohl znamenat a umí pohlídat problémy, které by lékař obvykle nečekal. „Například screening na rakovinu prsu pojišťovna hradí a doporučuje se po 40 roce věku. U dívek, které v dětství prodělaly Hodgkinův lymfom, se může tento nádor objevit o 20, 30 let dříve, proto by měly být sledovány už od 20 až 25 roku věku. Většina bývalých onkologických pacientů trpí syndromem předčasného stárnutí a objevují se u nich nemoci, které jsou typické pro úplně jinou věkovou kategorii,“ vysvětluje prof. Štěrba. S nejhoršími pozdními následky se podle prof. Štěrby setkávají děti s nádory centrálního nervového systému, které byly v útlém věku léčeny radioterapií. Vyléčení dětští pacienti navíc žijí v neustálé obavě, že se nádor objeví někde v těle znovu. „Přestože jsem už 11 let vyléčená, před 2 lety jsem měla nový nález v uzlinách, zachytili jsme jej včas a lékaři jej vyoperovali, ale to vědomí, že se nádory mohou vrátit, je tu pořád,“ potvrzuje Lucie. Sama hůře slyší vysoké tóny, ještě dnes se občas potýká s únavou, jako následkem léčby. Společně s dalšími onkologickými dětskými pacienty založila sdružení Společně k úsměvu a snaží se podporovat jak rodiny, jejichž děti právě nemocí procházejí, tak nově vzniklou ambulanci pro léčbu pozdních následků v Brně, kde se vyléčené děti dočkají péče, kterou potřebují.

V Evropě je cca 400 – 500 000 vyléčených dětských onkologických pacientů, s následnou péčí o tyto původně dětské pacienty je na tom nejlépe Holandsko a některé části Velké Británie a USA.

Společně k úsměvu

Pacientská organizace složená z vyléčených onkologických pacientů, lékařů a dalších partnerů. S pomocí workshopů a tvorbou osvětových materiálů se snaží sehrát roli v prevenci pozdních následků léčby, jako jsou například metabolický syndrom, psychosociální následky, či dentální potíže. K tomu využívá unikátní spojení současných profesí vyléčených pacientů jako jsou nutriční specialista, zdravotní laborant, či psycholog.

V rámci projektu dochází vyléčení pacienti v podobě Moudrých průvodců na dětské onkologické kliniky a jsou oporou současným dětským pacientům a jejich rodinám. Svoje zkušenosti s onkologickou léčbou sdílejí také na webových stránkách či sociálních sítích. Pořádají charitativní akce na podporu projektů následné péče onkologické léčby a aktuálně léčených dětí. Jednou z nich je koncert v brněnském Sonu, 23. 9. Více informací na www.spolecne-k-usmevu.cz.

V roce 1918 se víc umíralo na TBC a…

Praha 12. srpna (ČTK) – V roce 1918 se nejvíc umíralo na tuberkulózu, chřipku a zápaly plic. V současné době nejvíce lidí podlehne nemocem srdce, rakovině a mrtvici. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSZ) a zdravotnických ročenek publikovaných Ústavem zdravotnických informací a statistiky. Nemocnic bylo v tehdejším Československu kolem dvou stovek. Existovalo už také zdravotní pojištění podobné současnému.

„Obecně lze říci, že se dostupnost zdravotní péče zvyšovala. Československo se muselo po vzniku státu vyrovnat se specifickými výzvami, které vyplývaly z toho, že se součástí nového soustátí stalo Slovensko s podstatně méně rozvinutou sítí nemocnic a Podkarpatská Ukrajina, která na tom byla ještě daleko hůře. Částečně ČSR řešila situaci tím, že tam odcházeli čeští a slovenští lékaři,“ řekl ČTK vedoucí Ústavu dějin lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlova Karel Černý.

Rozdílná úroveň zdravotnictví a obecně povědomí o hygieně, prevenci a dostupnosti péče ovlivňovala i střední délku dožití. Zatímco v letech 1929 až 1932 se muži v českých zemích dožívali 51,9 roku a ženy 55,2 roku, na Slovensku to bylo 48,9 a 50,9 roku. Téměř dva roky u mužů a přes tři roky u žen byl rozdíl také v letech 1949 až 1951. I v současné době rozdíl přetrvává, v roce 2015 umírali Češi průměrně v 79,47 letech a Slováci v 77,21 letech.

V roce 1918 podlehlo podle dat zveřejněných Českých statistickým úřadem tuberkulóze přes 34.000 lidí, chřipce téměř 27.000 a zápalům plic přes 26.000 lidí. Epidemii španělské chřipky podlehlo v letech 1918 až 1920 asi 44.000 až 75.000 lidí na území českých zemí. Největší současný zabiják, choroby srdce, byl mezi smrtelnými nemocemi na čtvrtém místě, rakovina až na sedmém.

Už v roce 1937 tehdejší zdravotnická ročenka uvádí nemoci cévního ústrojí jako nejčastější příčinu přirozené smrti po stáří. Tuberkulóza byla v té době druhá, v roce 1948 už třetí a o deset let později klesla až na šesté místo. Rakovina v roce 1937 byla šestou nejčastější příčinou úmrtí, už v roce 1948 byla na současném druhém místě.

Proti tuberkulóze (TBC), dříve nazývané souchotiny, se v Česku plošně očkovalo od roku 1953. Ještě v roce 1958 bylo zaznamenáno přes 29.000 případů, v roce 1979 jich bylo kolem 400, o deset let později 1560 a loni necelých 500, přestože očkování bylo před několika lety zrušeno. V současné době nemocí trpí asi z třetiny celkového počtu cizinci.

Základem péče byl v době vzniku Československa praktický lékař, síť zdravotnických zařízení tvořily soukromé ordinace, které zabezpečovaly ambulantní péči, léčebné ústavy s lůžkovou péčí, sociálně zdravotní zařízení a soukromé léčebné ústavy. Později se rozvinula síť porodnic, léčeben TBC a psychiatrických zařízení.

V současné době je v Česku asi 189 nemocnic. Na 1000 obyvatel připadá přibližně 5,4 lůžka. S podobným počtem se počítalo už v roce 1937, nebyl ale tehdy považován za dostatečný. „V kraji zemědělském je nárok na počet lůžek nemocničních vyšší než v kraji průmyslovém a živých velkoměstech s častými úrazy,“ píše se v tehdejší zdravotnické ročence.

V pozdějších letech počty nemocnic a lůžek rostly, nejvyšší byly po znárodnění zdravotnictví v 50. letech. V roce 1937 připadalo na 1000 obyvatel 8,2 nemocničního lůžka, v roce 1948 to bylo už 14,9 a o deset let později 19,8. Od té doby jejich počet opět klesal, v roce 1990 to bylo podle statistik ČSÚ osm lůžek, v roce 1999 asi 6,5 a v roce 2010 kles počet pod šest.

Oproti tomu počet lékařů za posledních 100 let jen rostl. V roce 1900 jich bylo asi 3500, v roce 1937 téměř 12.000. Na jednoho lékaře tehdy připadlo 1219 obyvatel, v roce 1958 to bylo už jen 616, v roce 1993 to bylo 333 a před třemi lety 254.

Už od roku 1888 bylo v tehdejším Rakousku-Uhersku zdravotní pojištění založené stejně jako v současné době na principu solidarity. Povinné bylo pro zaměstnance průmyslu, živností a obchodu, platilo pro pojištěného i jeho rodinu. Tento systém přijalo i vznikající Československo. Pojištěna byla zhruba polovina veškerého obyvatelstva.

Pojistné platili napůl zaměstnanec a zaměstnavatel, tvořilo asi šest procent průměrné mzdy. U státních zaměstnanců, četníků a učitelů to bylo kolem dvou procent. Pojišťoven bylo hodně, pro jednotlivé profese i kraje.

Problémy s hospodárností vynakládaných prostředků řešily tehdejší pojišťovny stejně jako dnes. Raději platily nemocnému návštěvu lékaře než pobyt v nemocnici. „Vzhledem k tomu, že nemocniční léčení vyžaduje zvýšených nákladů, má nemocenská pojišťovna poskytovati toto léčení jen v případech skutečně potřebných a vhodných,“ píše se ve zdravotnické ročence z roku 1937. Soukromé zdravotní pojištění v Česku přežilo do 50. let, znovu bylo obnoveno po roce 1989. V současné době tvoří 13,5 procenta, třetinu platí zaměstnanec, zbytek zaměstnavatel.

„Systém pojišťoven a pojištění byl docela podobný tomu dnešnímu. V řadě věcí bychom se mohli a měli inspirovat. I dnes by bylo ve prospěch pojištěnců posílit konkurenci pojišťoven a umožnit jim předkládat klientům pestřejší nabídky,“ řekl ČTK prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.

Vanda Králová dr