MedNews.cz

Odbory: Odměny patří všem zdravotníkům, ne jen za péči…

4 června, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Praha 4. června (ČTK) – Odměny za dobu epidemie covidu-19 náleží podle zdravotnických odborů všem zdravotníkům, ne pouze starajícím se přímo o nakažené novým typem koronaviru. Měly by být podle nich odstupňované podle míry jejich ohrožení. Zástupci Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR to dnes uvedli na tiskové konferenci. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v polovině dubna vyzval státní nemocnice, aby daly odměny zdravotníkům pečujícím o pacienty pozitivní na koronavirus. Podle mluvčí resortu Gabriely Štěpanyové by měly nemocnice peníze na odměny dostat do konce července.

“Na začátku pandemie chyběly ve všech nemocnicích osobní ochranné pomůcky. Lidé ohrožovali svoje rodiny. Někteří s nimi omezovali kontakt. Poslali děti k příbuzným, nevídali své rodiče. Setkávali se s pacienty, o kterých nevěděli, jestli jsou nakažení,” uvedla předsedkyně svazu Dagmar Žitníková.

Podle ministerstva zdravotnictví je klíčové, aby odměny dostali zejména ti, kdo pečovali přímo o nakažené. “Zdravotnictví však bude díky kompenzační vyhlášce a díky historicky nejvyššímu navýšení platby za státní pojištěnce významně finančně posíleno. Peníze budou rozděleny mezi všechny segmenty zdravotní péče. Ředitelé nemocnic budou mít dostatek finančních prostředků na odměny. Je na jejich rozhodnutí, jaké další zaměstnance odmění,” uvedla mluvčí resortu. Podle odborů je ale ponechávání rozhodnutí na managementech nemocnic alibistické.

Šéf Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů Martin Engel uvedl, že mezi nakaženými je zdravotníků asi deset procent. Podle dřívějšího vyjádření ministerstva zdravotnictví se ale většina nakazila mimo zaměstnání.

Ministerstvo doporučilo mimořádné odměny až 1500 korun za hodinu za práci v odběrovém stanu a ostatním pečujícím o pacienty s nemocí covid-19 mezi 100 až 500 korun za hodinu podle rizikovosti práce. Podle odborů v doporučené výši odměny vyplatily jen čtyři z 12 státních nemocnic. “V průměru vypláceli asi 250 korun za hodinu,” uvedla Žitníková. Média informovala o dopise lékařů z FN Brno, kteří dostali za hodinu 80 korun navíc. V regionech je podle Žitníkové situace ještě horší, odměny byly do 30 korun za hodinu.

Odbory považují za adekvátní odměny 45.000 korun pro pracovníky přímo na odděleních pečující o nakažené, 30.000 korun pro všechny ostatní zdravotníky v nemocnicích a 20.000 korun pro ostatní zaměstnance nemocnic. Potřeba by podle nich bylo asi osm miliard, vyplacené by měly být formou přímé dotace. “Do budoucna je potřeba znovu otevřít jednání o platech. Pro rok 2021 je pro nás minimální navýšení o deset procent, ideálně o 15 procent,” uvedla Žitníková.

Ministr Vojtěch ČTK v úterý sdělil, že dostatek peněz na odměny má nemocnicím zajistit připravovaná kompenzační úhradová vyhláška. Tou ministerstvo nařídí platby zdravotním pojišťovnám, zohlední i výpadek péče, která nebyla v době epidemie provedena. Půjde o 30,5 miliardy korun, na odměny zdravotníků by mělo jít asi pět miliard. Schůzku s odbory ministr podle mluvčí plánuje až poté, co bude schválený zákon potřebný pro vydání kompenzační vyhlášky.

Vojtěch na twitteru ve středu uvedl, že lékaři, sestry a sanitáři u lůžek intenzivní péče pacientů s covidem dostanou 500 korun za hodinu, měsíčně asi 45.000 korun k platu navíc. U běžných lůžek půjde o 200 korun za hodinu, měsíčně asi 18.000 korun. Sestry v zařízeních sociálních služeb, kde se objevila nákaza, dostanou podle ministra 40.000 korun měsíčně a bez nákazy 10.000 korun měsíčně.

Podle odhadů by se měl systém veřejného zdravotního pojištění dostat na konci roku do schodku zhruba o 60 miliard korun. Od července se má zvýšit o 500 korun měsíčně platba za státní pojištěnce, půjde do konce roku asi o 19,5 miliardy korun. Zdravotní pojišťovny uvedly, že zapojí do letošních úhrad i rezervy ušetřené z posledních let. O úhradách pro příští rok se zástupci jednotlivých segmentů péče v současné době jednají.

van gcm jw

Zpravodaj

Ročně ukončí školu jeden či dva lékaři zaměření na hygienu

4 června, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Praha 4. června (ČTK) – Ročně ukončí vzdělání jeden či dva lékaři zaměření na hygienickou službu. Krajské hygieny, které hrály v epidemii nemoci covid-19 zásadní roli, získaly 137 nových služebních míst nejen pro lékaře, ale i pro další zaměstnance včetně právníků nebo pracovníků v IT. Podle odborníků ale bude problematické je obsadit. Lékaři pracující na hygienických stanicích v režimu služebního zákona jako úředníci mají nástupní plat zhruba o deset tisíc nižší než v nemocnicích. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

“Krize ukázala, že role zaměstnanců orgánů veřejného zdraví byla pro vypátrání pozitivních osob, jejich izolaci a případnou karanténu, stěžejní,” řekla Hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová.

Podle ní bylo na konci května na čtrnácti krajských hygienických stanicích 2094 zaměstnanců, z nichž 196,6 bylo úvazku pro lékaře a zhruba 660 dalších odborných pracovníků vzdělaných v oboru veřejného zdraví, přírodovědných nebo podobných oborech. “Největší zátěž epidemie řešilo 369 zaměstnanců v sekcích ochrany a podpory veřejného zdraví,” dodala Rážová. Velká část lékařů-hygieniků se podle ní blíží hranici 60 let.

Novela zákona o ochraně veřejného zdraví má aspoň pro lékaře výši platů srovnat. Dosud nastupující lékař na hygieně začínal na 22.980 korunách, v nemocnici na 33.420 korunách. Navíc musel absolvovat i úřednickou zkoušku, což by se podle šéfa Krajské hygienické stanice Libereckého kraje a bývalého hlavního hygienika Vladimíra Valenty, mělo také změnit. Rozdíly v platech ale zatím zůstávají pro střední zdravotnický personál a vysokoškolsky vzdělané pracovníky v jiných oborech. Valenta je jedním ze spoluautorů návrhu novely, která vrátila pro hlavního hygienika také povinnost mít právě lékařské vzdělání.

Lékaři studují nejprve medicínu zaměřenou všeobecně, po promoci se specializují. V případě zaměření na hygienu studují čtyři roky. Podle šéfa katedry hygieny, proděkana 3. lékařské fakulty UK Pavla Dlouhého, který je zároveň předsedou Společnosti hygieny se obor studuje na všech osmi lékařských fakultách. “Kdyby z každé vycházeli dva ročně, situace by se výrazně zlepšila,” dodal. S hlavní hygieničkou se shodl i v tom, že kvůli platům často i vystudovaní hygienici jdou pracovat do jiných lékařských oborů nebo mimo zdravotnictví.

Se 137 novými služebními místy na krajských hygienách budou podle Rážové hygienici na případnou další epidemii lépe připraveni. “Budeme schopni došetřit až 400 nových případů denně,” uvedla. Dalších 17 míst vznikne na odboru hlavního hygienika na ministerstvu zdravotnictví, kde má být pohotovostní operační centrum. To má ale problémy volná místa obsazovat dlouhodobě. “Když neobsadíme do nějaké doby místo v systému státní služby, tak o to místo přicházíme,” doplnil Valenta.

Krajské hygienické stanice sehrály v boji s epidemií koronaviru zásadní roli. Krajské hygieny mají na starosti místní opatření, rozhodli například na začátku o uzavření obcí na Litovelsku nebo v současné době o zpřísněných podmínkách na Karvinsku kvůli ohnisku epidemie v dole Darkov. Jejich zaměstnanci také v rozhovorech s nakaženými, takzvaných epidemiologických šetřeních, zjišťovali, kde se nemocný infikoval a s kým byl v kontaktu. Rizikové osoby pak oslovovali a posílali do karantény.

Pod hlavního hygienika také od 25. května přešel projekt takzvané chytré karantény, který má na starosti řízení kapacit odběrových míst, laboratoří a vyhledání kontaktů nakažených.

van mal

Zpravodaj

Studie spojují narušení střevní mikrobioty s výrazným oslabením imunity. Pomoci…

3 června, 20203 srpna, 2020
by CRS Webmaster

Praha, 21. dubna 2020 – I při dodržování všech zdravotních opatření, pravidelném mytí rukou a zakrývání úst při kýchání kapesníkem bohužel nejsme zcela imunní vůči virům z okolí. V současné situaci je proto zásadní posilovat imunitní systém správnou stravou a dostatkem potřebných vitamínů. Naši imunitu pomáhají držet v chodu přátelské bakterie sídlící ve střevech. Při narušení rovnováhy tohoto prostředí imunitní systém oslabuje a naše tělo je vystaveno většímu riziku nákazy[1]. Podpořit přirozené prostředí v našich střevech dokáží velmi účinně probiotika.

Chřipka i jiná respirační onemocnění, jako je například Covid-19, se přenáší kapénkově, nejčastěji při kýchání, kašlání nebo i pouhém dýchání. Virus se navíc může dostat do těla například přes neumyté ruce, pokud se jimi dotýkáme obličeje. Proto jsou nemoci šířené kapénkami velmi snadno přenosné z člověka na člověka[2].

Nejlepším způsobem, jak se nákaze vyhnout, je posílit imunitní systém, který naše tělo brání před infekcí. Základem je pestrá strava, minimální stres, pravidelná fyzická aktivita a dostatek kvalitního spánku. Kromě důležitých vitamínů C, B nebo D, dostatku železa a zinku, se k posílení imunity doporučují probiotika[3].

V lidském těle, zejména ve střevech, žijí miliardy prospěšných bakterií, které nám pomáhají s trávením, eliminací toxinů, produkují biologicky aktivní látky a učí náš imunitní systém chránit nás před škodlivými mikroorganismy[4]. Souhrnně bývají označovány jako střevní mikrobiota. Je bez pochyb, že její nerovnováha se negativně projevuje na našem zdraví. I proto jsou probiotika často doporučována po léčbě antibiotiky, která právě střevní mikrobiotu narušují. Probiotika mají schopnost podpořit mikroorganizmy ve střevech, a tím ve výsledku posílit imunitní systém našeho těla.[5]

Užití probiotických přípravků však nemusí být nutně spojené pouze s antibiotickou léčbou. V posledních desetiletích bylo prokázáno, že některá probiotika pomáhají zabránit vzniku bakteriální či virové infekce[6]. Studie též ukazují, že pravidelné užívání probiotik redukuje četnost užívání antibiotik u kojenců a dětí, protože přispívají ke snížení rizika běžných akutních respiračních infekcí.[7] Prospěšná jsou probiotika i pro těhotné ženy, protože mohou pomoc nejen udržet bakteriální rovnováhu u maminek, ale i pozitivně ovlivnit imunitní reakce ještě nenarozených dětí.

„Je důležité udržovat rovnováhu střevní mikrobioty, a to zejména u dětí a seniorů. Kombinací zdravé a vyvážené stravy společně s užíváním probiotik, prebiotik a vitamínů lze přispět k posílení imunitního systému, a to nejen během pandemie COVID-19,“ říká MUDr. Jan Boženský, primář dětského oddělení Vítkovické nemocnice.

Vitamín D jako aktivátor imunity

Dalším důležitým prvkem pro posílení imunity je vitamín D[8]. Naše tělo ho přijímá ze slunečních paprsků, kterých je ale ve střední Evropě nedostatek i za normálních okolností, situace je navíc momentálně znesnadněna částečně omezeným vycházením. Další možností, jak tělu tento vitamín dodat, je strava, například kvasnice[9], ryby a mořské plody, vejce nebo houby[10]. Ze studií nicméně vyplývá, že dostatek vitamínu D má ze stravy jen jedno procento populace[11].

Vitamín D hraje zásadní roli v tom, jak silný je náš imunitní systém, který brání tělo před nákazou. Funguje jako jakýsi aktivátor. Výzkumy provedené na univerzitě v Kodani popsaly způsob, jak pomáhá: vitamín D aktivuje imunitní systém tím, že „vyzbrojí“ T buňky k boji proti infekci. Výzkum zjistil, že bez vitamínu D je imunitní systém T buněk neaktivní a poskytuje nedostatečnou nebo žádnou ochranu proti napadení mikroorganismy a viry. S vitamínem D v krvi se tyto buňky „ozbrojí“ a začnou vyhledávat vetřelce, které zničí a vyloučí z těla[12].

Za vhodnou strategii pro všeobecnou podporu imunitního systému lze tedy považovat také kombinaci probiotik a vitamínů. S ohledem na skutečnost, že existuje více probiotických kmenů, je třeba při výběru vhodných probiotik dávat pozor na informace na obalu, případně se poradit se svým lékařem nebo lékárníkem.

[1] https://www.prolekare.cz/novinky/strevni-mikrobiota-jeji-vyznam-a-moznosti-ovlivneni-7904

[2] https://www.ockovacicentrum.cz/cz/chripka#zdroj-nakazy

[3] https://www.nutraingredients-usa.com/News/Promotional-Features/Benefits-of-taking-probiotics-to-boost-immunity-and-improve-immunity

[4] Qin J, et al. A human gut microbial gene catalogue established by metagenomic sequencing. Nature. Mar 4;464(7285):59-65 (2010).

[5] https://www.healthline.com/nutrition/8-health-benefits-of-probiotics#section1

[6] Gabryszewski SJ, Bachar O, Dyer KD, et al. Lactobacillus-mediated priming of the respiratory mucosa protects against lethal pneumovirus infection. J Im- munol 2011; 186:1151 – 1161.

[7] King S, Tancredi D, Lenoir-Wijnkoop I, Gould K, Vann H, Connors G, Sanders ME, Linder JA, Shane AL, Merenstein D. Does probiotic consumption reduce antibiotic utilization for common acute infections? A systematic review and meta-analysis. Eur J Public Health. 2019 Jun 1;29(3):494-499. doi: 10.1093/eurpub/cky185.

[8] http://litomysl.nempk.cz/na-vitaminu-d-stoji-cely-nas-imunitni-system-meli-bychom-kontrolovat-jeho-hladinu

[9] http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/prednasky/milovy/2013/18_kavrik_vitaminD.pdf

[10] https://cs.medlicker.com/1394-potraviny-s-vitaminem-d

[11] https://www.mojezdravi.cz/zdravy-zivotni-styl/vitamin-d-jak-poznat-ze-ho-mate-dost-ze-slunce-4638.html

[12] https://www.celostnimedicina.cz/svet-zachvatila-epidemie-nedostatku-vitaminu-d.htm

Zpravodaj

V Číně zemřel lékař, jemuž po nákaze koronavirem ztmavla pleť

3 června, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Peking 3. června (ČTK) – V Číně v úterý zemřel lékař Chu Wej-feng, který se v lednu nakazil koronavirem a později mu v důsledku infekce či léčby ztmavla pleť. Zdravotnické zdroje tehdy uváděly, že důvodem bylo pravděpodobně poškození jater. Chu pracoval v centrální nemocnici ve městě Wu-chan, kde se nákaza objevila vůbec poprvé. Na čínských sociálních sítích vyvolala jeho smrt vlnu smutku, rozhořčení i otázek. Podle kritiků se vedení wuchanské centrální nemocnice v počátcích epidemie snažilo nákazu tajit a nutilo lékaře, aby pracovali i bez nejnutnějších ochranných pomůcek. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC News.

Přesná příčina úmrtí urologa Chu Wej-fenga nebyla zveřejněna. Virem se nakazil hned v lednu v počáteční fázi epidemie a následující dva měsíce byl léčen v několika různých nemocnicích. V polovině března se jeho stav zlepšil, koncem dubna a v květnu ho ale postihlo krvácení do mozku.

V dubnu informaci o “těžké bitvě s virem” lékaře Chu Wej-fenga a jeho kolegy, kardiologa I Fana zveřejnila čínská média. Uživatelé populární čínské sociální sítě Weibo byli tehdy ohromeni, když viděli, že oběma mužům výrazně ztmavla pleť v obličeji.

“Wuchanští lékaři s černou tváří”, jak se jim začalo přezdívat, se tehdy dočkali velkého ocenění jak od vysokých čínských představitelů, tak od řadových občanů. Čínská Komunistická liga mládeže je označila za “anděly, kteří svedli boj se smrtí”.

List China Daily uvedl, že lékař I Fan byl konečně propuštěn z nemocnice 6. května. Lékař Chu Wej-feng se podle všeho neuzdravil vůbec.

Oba lékaři působili ve stejné nemocnici jako třiatřicetiletý oftalmolog Li Wen-liang, který onemocnění podlehl 7. února. Li se před koronavirem snažil své kolegy varovat již v prosinci minulého roku, policie ho však obvinila z šíření poplašných zpráv.

Podle severu BBC News není jasné, jestli se oba zemřelí lékaři navzájem znali, protože wuchanská centrální nemocnice má údajně více než 4200 zaměstnanců. Stejně tak není známo, zda se lékaři mohli nakazit jeden od druhého. Podle čínského listu Global Times se totiž v nemocnici infikovalo asi 68 zdravotníků.

Stejně jako v případě Li Wen-lianga i smrt Chu Wej-fenga vyvolala hněv. Informaci o Chuově skonu sdílely na síti Weibo desítky tisíc lidí. Řada z nich kladla otázku, jak vlastně lékař zemřel. Chu byl od 7. února do 22. března napojen na mimotělní oběh ECMO, který nahrazuje funkci srdce a plic, a i poté dál zůstával na jednotce intenzivní péče. Jeho ošetřující lékař Li Šu-šeng v dubnu uvedl, že má obavy o jeho duševní zdraví.

Další diskutéři na síti Weibo vyzvali k propuštění vedoucích představitelů wuchanské centrální nemocnice. “Kdy bude konečně vedení nemocnice pohnáno k odpovědnosti?” tázal se jeden z přispěvatelů. “Toto je pátý lékařský pracovník, který ve wuchanské centrální nemocnici zemřel,” upozornil další.

Nezávislý čínský server The Epoch Times, který je v pevninské Číně blokován, napsal, že vysocí představitelé zmíněné nemocnice “přísně potlačovali počáteční varovné zprávy ohledně nemoci covid-19, aby nepronikly k lékařům, a nutili je vystavovat se obrovskému množství případů nákazy virem bez jakékoli ochrany”.

Zpochybňována je také transparentnost čínských údajů z poslední doby. “Netvrdili nám, že všichni pacienti s koronavirem se již dávno uzdravili a byli propuštěni z nemocnic?” podotkl další diskutér.

Podle serveru BBC nová smrt wuchanského lékaře vzbuzuje obavy, že v čínských nemocnicích může být stále léčeno mnoho pacientů se zdravotními problémy, které jsou přímým důsledkem nemoci covid-19, ačkoli tito lidé již mají testy na koronavirus negativní.

lcm sva

Zpravodaj

FN Ostrava se po pandemii vrátila ke standardnímu provozu

3 června, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Ostrava 3. června (ČTK) – Fakultní nemocnice Ostrava, která je největším zdravotnickým zařízením v Moravskoslezském kraji, se po koronavirové pandemii naplno vrátila do standardního provozu. Fungují v ní ambulance i operační sály, na většině klinik a oddělení jsou povoleny návštěvy. Třídicí místa u vstupů do nemocnice jsou zrušena, teplota se měří až před vstupem do ambulancí a dalších zdravotnických pracovišť. Novinářům to dnes sdělila mluvčí nemocnice Petra Petlachová.

Podle ní přesto stále platí zvýšená hygienicko-epidemiologická opatření, jakými jsou dezinfekce rukou či nošení roušek. Díky uvolnění už byly v nemocnici zrušeny i oddělené pracovní týmy a zdravotníci na svých pracovištích fungují v obvyklé sestavě. Zpátky do svých prostor se vrátilo také dočasně přemístěné Oddělení kožní, lymfodrenáže a Oddělení psychiatrické. Nemocnice se nyní soustředí hlavně na odložené operace.

“Snažíme se, abychom operace, které jsme museli kvůli nouzovému režimu zrušit, provedli co nejdříve. I když se jedná o více než 1000 pacientů, u některých oborů se už podařilo polovinu odložených plánovaných operací provést. Z Oční kliniky dokonce avizují, že do konce června budou mít všechny odložené výkony hotové,” uvedl ředitel nemocnice Jiří Havrlant.

V nemocnici zůstává otevřeno odběrové místo pro pacienty s podezřením na nákazu koronavirem, které bylo ve FN Ostrava otevřeno mezi prvními v Česku. Slouží samoplátcům i pacientům, kterým vyšetření doporučil praktický lékař nebo epidemiolog. Od začátku pandemie zdravotníci na odběrových místech provedli přes 12.000 odběrů, z toho téměř 650 bylo pozitivních. První pozitivního pacienta nemocnice hospitalizovala 12. března, aktuálně se stará o pět nemocných s covidem-19. Celkem měla 400 hospitalizovaných pro podezření na nákazu koronavirem, z toho byla stovka pozitivních pacientů.

mtk kš

Zpravodaj

Reuters: Králíka za dezinfekci? Kubánci obnovili směnný obchod

3 června, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Havana 3. června (ČTK/Reuters) – Nelson Aguilar se dosud živil prodejem králíků, které chová na půdě domu v Havaně a které od něj kupovaly restaurace. V nynější pandemii nemoci covid-19 ale tento sedmdesátiletý Kubánec vyměňuje králíky za dezinfekční prostředky či jídlo, aby nemusel stát dlouhé fronty před špatně zásobovanými obchody, napsala agentura Reuters. Řada Kubánců se v této době uchýlila ke směnnému obchodu poté, co koronavirová krize ještě umocnila nedostatek základního zboží na tomto komunisty řízeném karibském ostrově.

“Zavřely se všechny restaurace…a tak teď chovám králíky na jídlo pro sebe a ostatní,” říká Aguilar před klecemi plnými bílých králíků. Podobně jako řada dalších Kubánců je směňuje, osobně či na sociálních sítích, za potřebné zboží. “Vyměnil jsem například králíka ze čistící prostředek, protože nemám rád ty fronty před obchody,” uvedl.

Fronty před obchody v Havaně se tvoří už více než rok a půl kvůli zhoršení hospodářské situace země, k níž přispěla ekonomická krize ve Venezuele, spojenci kubánské vlády, a opětovné zpřísnění amerických sankcí za prezidenta Donalda Trumpa. Nyní navíc pandemie covidu-19 zastavila zahraniční turistiku a uvrhla tak Kubu do nejhorší krize od pádu jejího patrona – Sovětského svazu v 90. letech minulého století.

Směnný obchod ale není pro Kubánce nic nového. I za patronátu Sovětského svazu vyměňovali třeba místní rum za sovětské konzervy od námořníků. A za krize v 90. letech farmáři měnili ovoce a zeleninu za zboží od městských obyvatel.

Někteří Kubánci v rouškách nyní před obchody i nocují, aby byli první ve frontě, až se prodejny otevřou. Jiní hlídají státní webové stránky, aby mohli nakoupit zboží hned, jak se tam položka objeví. Často ale na stránkách žádné položky nejsou.

“Peníze jsou nám v tutu chvíli k ničemu, chystám se na barter – mám pytle na odpadky na sto litrů, toaletní papír a brambory, vyměním za mléko a mouku,” napsal jeden z Kubánců ve skupině založené pro prodej zboží na mobilní aplikaci WhatsApp.

nob sva

Zpravodaj

Nová vědecká studie popisuje koronavirus jako cévní onemocnění

2 června, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Washington 2. června (ČTK) – Koronavirus je cévní onemocnění, tvrdí studie zveřejněná v dubnu v respektovaném odborném časopise The Lancet. Podle americké webové stránky Salon se tím vysvětluje různorodost symptomů spojovaných s nákazou, například naběhlé a zanícené prsty chodidla nebo zánětlivé onemocnění projevující se u dětí.

Ze studie vyplývá, že koronavirus může být zároveň onemocněním dýchacích cest i cév. Vědci spojili s četnými zdravotními obtížemi lidí nakažených koronavirem endoteliární buňky, tedy ty, které tvoří hranici mezi cévní soustavou a tkáněmi a ovlivňují přesun látek přes cévní stěnu.

Například jednasedmdesátiletý muž s transplantovanou ledvinou, u nějž byla diagnostikovaná nemoc covid-19, zemřel na selhání několika orgánů. Po analýze transplantované ledviny se ukázalo, že se virus replikoval v endoteliárních buňkách. Zánětlivé buňky spojené s endoteliárními se našly také v jeho srdci, tenkém střevě a plicích.

Selháním mnoha orgánů trpěla rovněž osmapadesátiletá obézní žena, která měla diabetes a vysoký tlak a zemřela na srdeční zástavu. I u ní se našly zanícené buňky endotelu v plicích, srdci, ledvinách a játrech.

Autoři studie napsali, že při onemocnění covidem-19 se jako vstup do buněk využívají receptory ACE2 – enzymy nacházející se na vnější stěně buněk plic, cév, srdce, ledvin a střev. Vysvětluje to, proč se covid-19 projevuje tolika různými symptomy.

Šéf amerického svazu veřejného zdravotnictví Georges Benjamin studii považuje za významný přínos k pochopení koronaviru a léčby, protože se u covidu-19 často objevují komplikace, které nejsou u striktně dýchacích nemocí běžné.

Podobně kladně studii zhodnotil i šéf centra pro zdravotnické inovace Russell Medford. “Ta studie popisuje důkaz o mikroskopickém poškození a virové infekci v cévách v četných orgánech u tří pacientů nakažených virem SARS-CoV-2. Odpovídá to přibývajícím vědeckým a klinickým důkazům, že virus SARS-CoV-2 může infikovat a poškodit kromě plic četné další orgány jako ledviny, srdce, střeva a játra tím, že poškodí endoteliární buňky, jež pokrývají vnitřní stěnu cév,” sdělil.

Ředitel bostonské ženské nemocnice a cévního centra Mandeep Mehra poukázal na to, že s covidem-19 se pojí “myriády zdánlivě nesouvisejících příznaků”, které nejsou normálně patrné při nákaze vysoce nakažlivými viry SARS nebo H1N1. “Když dáte dohromady všechny údaje, které se postupně objevují, ukáže se, že jde zřejmě o vaskulotropní virus, což znamená, že postihuje cévy,” řekl.

Než byla tato studie publikována, vědci se pozastavovali nad tím, že k běžnému symptomu koronaviru patří krevní sraženiny. Matoucí byly nikoli sraženiny samotné, ale fakt, že jim nezabránilo podávání látek proti srážlivosti krve a že lidé mohli zemřít na mozkovou mrtvici. V květnu se v jedné studii objevila informace, že u 30 procent pacientů s těžký průběhem covidu-19 se objevily nebezpečné krevní sraženiny.

sva lcm

Zpravodaj

Expert: Stát by měl pomoci zdravotní turistice, přináší mld.…

2 června, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Praha 2. června (ČTK) – Stát by měl podpořit zdravotní turistiku, která do České republiky přináší miliardy korun ročně. Podpořit by ji mohl marketingovou kampaní, dotací letenek, případně agenturám a zdravotnickým zařízením závislým na tomto segmentu poskytnout dotace. Kvůli omezení cestování z důvodu zamezení šíření koronaviru podnikatelé v tomto oboru nemají příjem. Bez pomoci státu jim hrozí krach, a zdravotní turistika se tak pravděpodobně přesune do jiných zemí. ČTK to dnes řekl Zdeněk Dvořák, majitel společnosti Praga Medica, která je zprostředkovatelem zdravotních zákroků v ČR.

V České republice se podle Dvořáka před pandemií provádělo několik set zákroků denně na “zdravotních turistech”. Praga Medica by letos podle něj za běžné situace byla schopna odbavit kolem 1500 velkých zákroků. Průměrná cena jednoho je zhruba 3500 eur (94.500 korun). “Naši klienti navíc utrácejí během svého pobytu také za ubytování, dopravu, stravu, nákupy, průvodcovské i jiné služby,” uvedl Dvořák.

O zdravotní turistiku mají podle Dvořáka zájem především Britové a Němci. Zatímco turisté z Velké Británie přijíždějí kvůli větším zákrokům, Němci díky menší vzdálenosti absolvují častěji menší, například stomatologická ošetření. “Myslím, že je pro nás nyní velká příležitost stáhnout rakouský trh, kdy je uzavřené Slovensko a Maďarsko,” řekl Dvořák. Z Evropy podle něj dále do ČR za zdravotním ošetřením přijíždějí lidé z Nizozemska či Švýcarska. Výjimkou nejsou ale také klienti z arabských zemí nebo Spojených států.

Vyhledávanými obory jsou podle Dvořáka plastická chirurgie, stomatologie, ortopedie, ale také operace očí, léčba rakoviny nebo zákroky související s obezitou.

Podnikatelé ve zdravotní turistice podle Dvořáka nedosáhnou na úvěrové programy se státní zárukou COVID, protože jsou vyhodnocováni jako rizikoví. V Maďarsku nebo Turecku se podle něj ale v minulosti osvědčila propagace a dotace letenek.

Peníze od zahraničních klientů klinikám podle Dvořáka umožňují nakupovat nové vybavení, které pak využívají také čeští pacienti. Pro mnohé lékaře jsou prestiž a výnosy spojené se zdravotní turistikou důvodem, aby neodcházeli do zahraničí.

Obor zdravotní turistiky je podle Dvořáka přes postupné uvolňování opatření stále ochromen. Týká se to povinnosti negativních testů na covid-19 či nedostatečného leteckého spojení.

Vláda v pondělí schválila, že od 15. června budou moci bez omezení do republiky přijíždět turisté ze Slovenska, Německa, Polska, Rakouska, Maďarska či Švýcarska. Negativním testem se budou muset prokázat Italové, Španělé, Francouzi, dále hosté z Belgie, Dánska nebo Velké Británie.

jif jw snm

Zpravodaj

Asociace: Krize ukázala, že práce sestry je výhodná i ekonomicky

2 června, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Praha 2. června (ČTK) – Epidemie nového typu koronaviru podle prezidentky Asociace sester Martiny Šochmanové ukázala, že práce sestry je výhodná i ekonomicky. Potvrdila také v očích lidí, že má obrovský smysl. Šochmanová doufá, že prestiž povolání vydrží i po odeznění epidemie. Řekla to dnes na dotaz ČTK na tiskové konferenci k vyhlášení soutěže pro studenty středních zdravotnických škol.

“Jsem si jistá, že se pozice povolání sestry změní. Celý národ a celý svět viděl práci zdravotníků, jak jsou nepostradatelní. Lidé si doma řekli, že ta práce má obrovský smysl,” uvedla Šochmanová. Podle ní je v době, kdy někteří lidé kvůli uzavřeným provozům přišli o práci, důležitá i jistota, že zdravotníci práci mít vždy budou.

Podle Alice Strnadové, která působí na ministerstvu zdravotnictví jako Hlavní sestra ČR, se v době epidemie na možnost vrátit se do práce ptaly i sestry, které ze zdravotnictví odešly. “Musí ale začínat na odděleních, která nejsou tak exponovaná,” dodala Šochmanová.

Ve zdravotnictví pracuje kolem 215.000 lidí, více než třetina jsou všeobecné sestry. Nemocnice i další segmenty zdravotní péče dlouhodobě bojují s jejich nedostatkem. Snaží se ho řešit i nábory v zahraničí, podle Šochmanové to ale není nejvhodnější cesta. Problémy někdy bývají s jazykovou bariérou. Potřeba sester a záchranářů i vlivem stárnutí populace stoupá. Nemocnice loni uváděly, že u lůžek jich chybí asi 3000 sester.

Podle odborů je zásadní výše odměn. Vadí jim, že je ve srovnání s jinými, podle nich méně odbornými profesemi je odměna sester nízká. V posledních šesti letech ale vzrostly zhruba o 50 procent. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky byl průměrný plat všeobecné sestry v akutní lůžkové péči loni asi 42.000 korun. Platy ve státních nemocnicích jsou ale podle odborů o několik tisíc měsíčně vyšší než mzdy v soukromých, krajských či městských zařízeních. Průměrná hrubá mzda byla podle Českého statistického úřadu na konci roku 36.400 korun.

Ministerstvo zdravotnictví minulý rok ve spolupráci s Unií zaměstnavatelských svazů spustilo kampaň Studuj zdrávku. Podle prezidenta unie Jiřího Horeckého se zájem o zdravotnické školy meziročně zvýšil asi o deset procent. “Může to být i diskusemi kolem povinné maturity z matematiky, která se jich neměla týkat,” řekl na tiskové konferenci.

Motivovat stávající studenty zdravotnických škol má soutěž Hartmann School Awards. Studenti třetích ročníků mají napsat písemnou práci a připravit prezentaci na jedno z vybraných témat. Horecký dnes uvedl, že mezi ně bude doplněno téma “Jak koronavirová krize změnila můj pohled na moje budoucí zaměstnání?”. Dalšími tématy je “Personální krize ve zdravotnictví”, “Struktura lůžkové péče” nebo “Nedostatek finančních zdrojů”. Podle Horeckého budou práce pro zdravotnictví i zajímavou zpětnou vazbou.

van jw

Zpravodaj

Potřebujeme i v dospělosti získávat vápník?

1 června, 20203 srpna, 2020
by CRS Webmaster

Je všeobecně známo, že by se zvláště u dětí a dospívajících mělo dbát na pravidelný přísun mléka, protože právě v tomto období rostou kosti. Malá spotřeba vede k velkým problémům v dospělosti. Postupně klesající obsah minerálních látek v kostech totiž urychluje nástup osteoporózy, onemocnění, které má dle ověřených průzkumů svůj původ právě v mládí vlivem malé spotřeby vápníku. Ale jak je to s mlékem a vápníkem v pozdějších letech? Zeptali jsme se MUDr. Romana Cibulky z Ústavu klinické biochemie a hematologie FN v Plzni.

1. Měli by konzumovat mléko a mléčné výrobky právě kvůli přísunu vápníku i lidé v dospělosti?

Zcela jistě ano, měli, a pokud možno denně. Důvodem je právě příjem vápníku.

2. Má cenu konzumace mléka a mléčných výrobků i v seniorském věku? Je tělo schopné vstřebávat a využívat vápník pro výživu kostí?

Je to velmi vhodné, jinak by člověk v tomto věku musel daleko více vápníku přijímat ve formě doplňků stravy. Tělo je schopné vstřebávat vápník jen tehdy, pokud má dostatek vitamínu D. To je další důležitá látka, které má člověk v seniorském věku často nedostatek. Spolu s vápníkem jsou to spojené nádoby a je nutné řešit nedostatek obou těchto látek dohromady.

3. Je lepší konzumace vápníku v potravinách nebo v doplňcích stravy? A proč?

Obecně preferuji spíše konzumaci pestré stravy podle zásad racionální výživy. V případě vápníku je ale problém, že starší lidé (nad 65 let) a ženy po menopauze se dostávají do situace, kdy je těžké dosáhnout doporučený příjem vápníku, který je u nich 1 200–1 500 mg denně, pouze potravou. Příjem mléka a mléčných výrobků by musel být tak velký, že by to nebylo vhodné z hlediska nadbytečného příjmu mléčného tuku. Ten by mohl vést zase k jiným zdravotním rizikům.

Naopak, příjem takto velké dávky pouze v doplňcích stravy často vede k zažívacím obtížím, takže ani tato cesta se nejeví jako ideální. Proto si myslím, že skupiny obyvatelstva s nejvyšší potřebou vápníku by měla zhruba polovinu své denní dávky vápníku konzumovat v potravinách a druhou polovinu v doplňcích stravy.

4. Kolik bychom potřebovali zkonzumovat mléka a mléčných výrobků (vápníku), abychom neměli problémy s osteoporózou?

Za prvé chci zdůraznit, že osteoporóza není jen záležitost vápníku. Stěžejní je i vitamín D, o kterém již byla řeč, ale i další živiny, tedy výživa jako celek. Zde bych odkázal na Výživová doporučení pro obyvatelstvo České republiky, která lze dohledat například na www stránkách Společnosti pro výživu. Těmito zásadami by se člověk měl řídit celý život.

Dalším nesmírně důležitým faktorem je pravidelný pohyb, a to už od dětství. Pravidelné zatěžování kostí a také svalů v období našeho růstu a vývoje předurčí kvalitu těchto tkání na dlouhou dobu dopředu. Ale samozřejmě i v dospělosti a ve stáří by se člověk měl pravidelně hýbat.

Co se týká vaší otázky, dospělí lidé a děti do 10 let by měli konzumovat okolo 1 000 mg vápníku denně. Dospívající děti a mladí dospělí do 25 let, ženy po menopauze a muži starší 65 let ještě více.

5. V jakých výrobcích je vápníku nejvíce?

Z mléčných výrobků jsou výborným zdrojem vápníku zejména tvrdé sýry, mezi nimiž vede parmezán, který ve 100 gramech obsahuje téměř 1 100 mg vápníku, následovaný ementálem (cca 900 mg vápníku na 100 g), goudou a eidamem (cca 800 mg vápníku na 100 g). Měkký tučný tvaroh obsahuje ve 100 gramech cca 360 mg vápníku, netučný pak okolo 100 mg. Bílý jogurt obsahuje ve 100 gramech cca 180 mg vápníku. Kravské mléko obsahuje ve 100 ml asi 120 mg vápníku, kozí mléko je na tom obdobně. Ostatní mléčné výrobky jsou již chudší zdroje.

Neměli bychom ale zapomenout ani na další potraviny. Vůbec nejbohatším zdrojem vápníku je mák. Dále je vápník obsažen v nemalém množství také v zelenině, sójových produktech, ořeších a rybách. Mořské ryby jsou pak také výborným zdrojem již výše zmíněného vitamínu D.

Jestli je možné dosáhnout dostatečného příjmu vápníku jen potravou, to nechám na čtenářích. Doporučuji si týden zapisovat svůj jídelníček a pak si to zkusit spočítat, případně požádat nějakého nutričního specialistu.

Vápník je jedním z nejdůležitějších minerálů v těle. Je nezbytný pro správnou funkci svalů, nervů a srdce, je potřebný pro srážení krve a tvorbu kostí. Přibližně 99 % vápníku se nachází v kostech, zbývající vápník koluje v krvi. Část vápníku se denně ztrácí z těla, je filtrován ledvinami a vylučován do moče. Pokud vás zajímají hodnoty vápníku ve vašem organismu, můžete si ho nechat samozřejmě laboratorně vyšetřit. Podrobné informace o vyšetření najdete na www.labtestsonline.cz

Červenec

Srpen 2025

Září

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

1
2
3
4
5
6
7

Srpen

31

Žádné akce

Září

1

Žádné akce

Září

2

Žádné akce

Září

3

Žádné akce

Září

4

Žádné akce

Září

5

Žádné akce

Září

6

Žádné akce

8
9
10
11
12
13
14

Září

7

Žádné akce

Září

8

Žádné akce

Září

9

Žádné akce

Září

10

Žádné akce

Září

11

Žádné akce

Září

12

Žádné akce

Září

13

Žádné akce

15
16
17
18
19
20
21

Září

14

Žádné akce

Září

15

Žádné akce

Září

16

Žádné akce

Září

17

Žádné akce

Září

18

Žádné akce

Září

19

Žádné akce

Září

20

Žádné akce

22
23
24
25
26
27
28

Září

21

Žádné akce

Září

22

Žádné akce

Září

23

Žádné akce

Září

24

Žádné akce

Září

25

Žádné akce

Září

26

Žádné akce

Září

27

Žádné akce

29
30
1
2
3
4
5

Kalendář akcí

Srpen 2025

Srpen

31

Září

1

Září

2

Září

3

Září

4

Září

5

Září

6

Září

7

Září

8

Září

9

Září

10

Září

11

Září

12

Září

13

Září

14

Září

15

Září

16

Září

17

Září

18

Září

19

Září

20

Září

21

Září

22

Září

23

Září

24

Září

25

Září

26

Září

27

Září

28

Září

29

Newsletter