Tři města pořídí kola, na nichž mohou dobrovolníci vozit…

Praha 29. srpna (ČTK) – První tři česká města pořídí elektrokola, na nichž mohou dobrovolníci vozit seniory na výlety. Kadaň, Ústí nad Labem a Otrokovice dostanou kola na podzim. S takzvanou cykloterapií začali před šesti lety v Dánsku. Projekt dnes představili novinářům Oldřich Čepelka a Leoš Hrádek, který na jeho propagaci projel 4000 kilometrů dlouhý závod Transcontinental Race.

„Cykloterapie je dobrovolná služba pro seniory nebo tělesně postižené, kteří mají problémy s pohybem. Takových lidí je v České republice hodně, ale nejsou vidět, protože jsou bytech nebo domovech pro seniory,“ vysvětlil Čepelka.

V Dánsku objednala kodaňská radnice před šesti lety pět elektrických tříkolek, mezitím se projekt rozšířil do 37 zemí světa včetně například Islandu, Havaje nebo Pakistánu. Tříkolek je kolem 1500. Jedno stojí asi 150.000 korun. Má sedačku pro dvě vezené osoby a bezpečnostní pásy. Může mít i stříšku nebo vyhřívání. Motor kola má 250 wattů, takže vozit dva lidi zvládne každý, kdo může jezdit na klasickém kole.

Podle ředitelky Městské správy sociálních služeb Kadaně Lenky Radové mají dobrovolníky přislíbené ze střední škol, které s domovem pro seniory spolupracují, ale také z místní cyklistické komunity. „Dokážu si představit, že si kolo půjčí třeba také příbuzní, kteří mají babičku v domově pro seniory a vyvezou jí ven,“ dodal Hrádek.

Čeští členové spolku Cycling Without Age (česky Cyklistika pro všechny) se také snaží vybrat peníze na „ukázkovou“ cyklorikšu, kterou by mohli při jednáních ukazovat zástupcům samospráv.

„Rozhodl jsem se absolvovat závod, protože se nám nedařilo komunikovat s městy, aby začaly cyklorikšy kupovat,“ řekl na tiskové konferenci Hrádek, který před dvěma týdny dokončil cyklistický závod z Belgie do Řecka. Závodníci při něm nesmí spoléhat na cizí pomoc, z 250 jich polovina nedokončila nebo nestihla limit. Jízdu na cyklorikše si sám vyzkoušel v Bratislavě, kde vozí seniory z tamního domova důchodců už dva roky.

V Česku je asi dva miliony lidí na 65 let, poměr seniorů vůči pracující populaci se bude dál zvyšovat. Demografové očekávají, že v roce 2030 bude seniorů čtvrtina a v roce 2050 celá třetina. Každý desátý bude starší 85 let. S rostoucím počtem seniorů Česko bude muset zajistit na péči finance. Výdaje na sociální služby se sice každý rok zvyšují, peníze v systému ale chybí. Výdělky těch, kteří se o seniory starají, jsou nízké. V Česku v roce 2016 fungovalo 514 domovů pro seniory s 37.247 lůžky.

van mtj

Pracovat na své kondici a zdraví jde i během…

Praha, 29. srpna 2018 (GSK)

Sedavé zaměstnání má na lidský organismus velice neblahé účinky. Bývá příčinou bolestí zad, kardiovaskulárních potíží, a mnohdy může i za rozvoj psychických problémů. Těmito neduhy, které snižují nejen kvalitu života každého člověka, ale také pracovní výkon, trpí například pokladní, řidiči, a především lidé pracující v kancelářích. Osvícení zaměstnavatelé proto hledají cesty, jak hodiny strávené na židlích kompenzovat. Jedním z řešení se stala Global Walking Challenge, k níž se letos připojila i farmaceutická společnost GSK.

Výzva, do níž se už 15 let zapojují tisíce firem po celém světě, má jednoduché zadání. Stačí za sto dnů udělat co největší počet kroků a nachodit co nejvíc kilometrů. V ideálním případě pak každý den dosáhnout alespoň pomyslného limitu 10 000 kroků, což je pro mnohé vytížené zaměstnance téměř nepředstavitelné. Lidé jsou ale hraví a po přijetí výzvy ochotně mění svou denní rutinu. „Trochu jsem upravila životní styl. Auto parkuji pět kilometrů od metra a tramvaje a autobusy pro mě neexistují. Nejtěžší je ale každé ráno se hecnout, že opět vyjdu do našich kanceláří v osmém patře,“ popisuje Dana Kekrtová a její kolegyně Dita Homolová dodává: „Většinu svého volného času věnuji sportu, takže velkou změnu nepociťuji. Od počátku výzvy už ale tak urputně nehledám nejbližší parkovací místa při cestách za klienty. Naopak s radostí sleduji přibývání kroků během pracovního dne.“

Přijatá výzva motivuje účastníky k přehodnocení dosavadního životního stylu a pozitivně se odráží na jejich fyzické i psychické kondici. Někteří si pochvalují změnu tělesných proporcí nebo zlepšení výkonnosti, jiní s povděkem kvitují také dopad na soukromý život. „Díky výzvě jsem začala častěji chodit na lekce zumby a do svého skromného sportovního repertoáru nově zařadila badminton. Ten jsme začali hrát s partnerem, a trávíme díky tomu víc času spolu,“ říká Jana Burianová. Že z výzvy profitují i rodinní příslušníci, potvrzuje s úsměvem také Dana Kekrtová: „Manžel a děti mě podporují, protože jsem od nich kvůli krokům navíc ochotně převzala například vynášení odpadků a další domácí povinnosti vyžadující pohyb.“

„Osobně jsem ráda, že výzva přispívá také k vřelejším vztahům na pracovišti. Sdílíme tipy, inspirujeme se úspěchy kolegů a motivujeme se navzájem k ještě lepším výkonům. Chození a aktivní styl života se u nás staly jedněmi z nejskloňovanějších témat, což skvěle zapadá do naší mise – umožňovat lidem být aktivnější, cítit se lépe a žít déle,“ komentuje HR manažerka GSK Pavla Bučilová. Společnost chce své zaměstnance podpořit ve zdravém životním stylu, který jde ruku v ruce s dlouholetým a plnohodnotným životem. Prioritou je, aby zaměstnanci porozuměli svému zdraví, dokázali se o něj starat a dbali na prevenci. Kromě zapojení do Global Walking Challenge proto GSK letos zavedla například unikátní program P4P umožňující celým rodinám zaměstnanců absolvovat pravidelné preventivní prohlídky a bezplatné očkování.

Do první výzvy Global Walking Challenge se v GSK zapojilo 126 zaměstnanců, což je více než polovina. Nejlepší z nich se mohou těšit na odměnu v podobě MultiSport karty na rok zdarma. Zkrátka ale nepřijde žádný z účastníků, protože jim firma po skončení výzvy ponechá krokoměry. „Chceme, aby naši zaměstnanci u svých nových návyků zůstali a dál zlepšovali kvalitu svého života. Máme radost, když vidíme, že se i nadále dobrovolně vyhýbají výtahům, naučili se telefonovat nebo pročítat vytištěné podklady za chůze a brainstormingy spojují s krátkými procházkami. Profitují z toho nejen oni sami, ale i zaměstnavatel, protože tyto aktivity zvyšují kreativitu,“ uzavírá Pavla Bučilová.

Do nové zubní ordinace přijmeme na VPP stomatologa/stomatoložku

Do nové zubní ordinace přijmeme na VPP stomatologa/stomatoložku (1-2 pracovní dny v týdnu). Moderní a plně vybavené ordinace včetně OPG jsou v krásně rekonstruované vile v Praze – Klánovicích. Nástup srpen/září 2018 nebo dohodou. Nabízíme: nadstandardní platové podmínky včetně provize na zisku. Měsíční benefity, flexibilitu v rozložení pracovní doby. Požadujeme: dlouhodobou spolupráci, pečlivost a spolehlivost.

Kontakt: MUDr. Renata Mészárosová

Tel: +420602237141

www.zuby-klanovice.cz

Začátek školního roku zvyšuje riziko nemocí a úrazů

Ostrava, 29. srpna 2018 (ČPZP) – Návrat do školních lavic znamená povinnosti, změnu režimu celé rodiny ale i spoustu zábavy. Školáci se věnují hrám se spolužáky a sportování. Aby podzimní start proběhl bezbolestně, nepodceňte přípravu.

Zvýšené riziko onemocnění ovlivňují vnější faktory – chladnější počasí, ale i vnitřní, tzv. kolektivní imunita. „Přichází-li dítě do nového kolektivu, třeba s nástupem do školy nebo školky, dostává se do nového imunologického prostředí. Než si tělo vytvoří patřičné protilátky, je tu riziko akutního onemocnění, nějaké infekce, nejčastěji se jedná o respirační,“ vysvětluje doc. MUDr. Michal Hladík, Ph.D., přednosta Kliniky dětského lékařství při Fakultní nemocnici v Ostravě a revizní lékař ČPZP.

Infekčním onemocněním se dá do značné míry předcházet preventivními opatřeními. Jako ochrana proti nejvážnějším onemocněním slouží v České republice zavedený očkovací systém zahrnující devět očkovacích látek. Zároveň je možné využít i další nepovinné vakcíny. Důležitým faktorem je rovněž dodržování hygienických návyků, na které je potřeba u dětí dohlížet. V neposlední řadě je vhodné doplňovat vitamíny častější konzumací ovoce nebo doplňků stravy. „Česká průmyslová zdravotní pojišťovna podporuje prevenci infekčních onemocnění dětí ve svých programech. Zákonní zástupci dětí pro ně mohou získat příspěvek až 1 500 Kč na očkování, která nejsou hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Od října do prosince pak bude pojišťovna na svých pobočkách vydávat zdarma želé vitamíny pro děti od 3 do 15 let věku včetně,“ uvádí tisková mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová.

Po návratu z prázdnin hrozí větší riziko úrazů

Začátkem školního roku se zvyšuje také úrazovost u dětí. Důvodem je určitá roztržitost po návratu z prázdnin a úrazy pramenící z kolektivních aktivit. Vliv má ale také absence schopností, které děti získávají až v pozdějším věku. „Málo se například ví, že dítě do deseti let není schopné odhadnout vzdálenost, třeba přibližujícího se auta. Schopnost odhadnout, jak daleko auto je, se vyvíjí až po 10. roce věku,“ upozorňuje doc. MUDr. Michal Hladík, Ph.D. Kromě vedení dětí k opatrnosti je tedy potřeba, aby na návrat dětí do škol byli připraveni i dospělí, zejména řidiči.

Nástup do nového kolektivu lze usnadnit i vhodnou volnočasovou aktivitou

Častou obavou dětí i rodičů je změna režimu a začlenění do kolektivu. Podle docenta Hladíka se však jedná o přirozený proces, na který je dítě ve svém věku připravené: „Dítě volně přechází do školky jako do nového prostředí v důsledku svého přirozeného psychického vývoje. Do tří let je individuálním jedincem, kdy si hraje samo. Teprve potom získává kolektivní povědomí a dostává se tak do fáze, kdy chce být v kolektivu a je schopné kolektivního zaměstnání. Podobné to je později ve škole, kde je to dané i tím, že existují takzvané testy školní zralosti, které provádějí praktičtí lékaři. V něm zhodnotí, zda je dítě na školní zátěž již připraveno, a případně doporučí odklad.“ Důležité je dítě školou ani školkou nestrašit, ale přistupovat k nim jako k přirozenému kroku v životě. Při začleňování by dítě mělo být hlavně samo sebou, nestylizovat se do někoho jiného kvůli oblíbenosti. Pokud dojde skutečně k nějakému problému, je klíčová spolupráce s učiteli.

Kromě školního kolektivu je vhodné vést děti také k volnočasovým aktivitám. Odreagují se při nich a mohou tu navázat i další kamarádství. Důležité je, aby si dítě aktivitu vybralo samo a nechodilo na ni z donucení. Jednou z doporučovaných variant sportů pro děti je plavání. Protáhnou si při něm celé tělo, užijí si zábavu a navíc při něm dochází k menšímu počtu zranění než u jiných sportů. „Česká průmyslová zdravotní pojišťovna proto podporuje své klienty a umožňuje jim vstup do vybraných bazénů zdarma nebo se slevou na základě předložení průkazu pojištěnce. Seznam bazénů, kterých se akce týká, bude zveřejněn v průběhu září. Speciálně pro děti je pak možné využít příspěvek 1 000 Kč na organizované plavecké kurzy,“ uzavírá Elenka Mazurová.

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna  registruje více než 1,2 milionu klientů. Třetí největší zdravotní pojišťovna v zemi má 110 poboček po celé republice. Klientům spolu s dostupnou a kvalitní zdravotní péčí nabízí atraktivní programy plné výhod, slev a bonusů.

V případě zájmu o další informace kontaktujte prosím

Ing. Elenku Mazurovou, tiskovou mluvčí

tel.: 599 090 182, e-mail: elenka.mazurova@cpzp.cz

aktuální informace na http://www.cpzp.cz

Ženský a mužský přechod: Změny nálad, návaly horka či…

Vrbno pod Pradědem, 29. srpna 2018 (LESENSKY.cz)

Menopauza je obdobím, které dříve či později nastane v životě každé ženy. Méně známý mužský přechod neboli andropauza naopak postihuje jen necelou polovinu mužů. Zakoušejí muži a ženy v přechodu stejné symptomy? V čem je andropauza jiná než menopauza? A jak jejich příznaky zmírnit? To ve svém komentáři odhalí renomovaný gynekolog MUDr. Pavel Turčan.

Zatímco menopauza je již dávno obecně známým jevem, který je poměrně dopodrobna zmapován, o mužském přechodu, takzvané andropauze, se začalo mluvit teprve v nedávné minulosti a povědomí o něm není tolik rozšířené. A to i přesto, že se pojem „mužský přechod“ poprvé objevil roku 1944 a první studie o této problematice vyšla roku 1946. Oba stavy spojuje úbytek pohlavních hormonů a také celá řada společných symptomů, jako jsou změny nálad, návaly horka, snížené libido, únava, deprese či nespavost. U obou pohlaví též dochází k redistribuci tuků a s tím spojeného přibývání na váze, ze zdravotních komplikací mužům i ženám hrozí obávaná osteoporóza a srdeční potíže. Ženy se během klimakteria obvykle též potýkají s vaginální suchostí, muže zase trápí erektilní dysfunkce či problémy s prostatou.

Jsou v obou případech na vině estrogeny?

Přesto mezi menopauzou a andropauzou existují podstatné rozdíly. Ten největší se týká rozšíření tohoto problému v populaci: menopauze se dříve nebo později nevyhne žádná žena, andropauza naopak zdaleka všechny muže nepostihuje. Testosteron sice přirozeně ubývá postupem času každému muži, syndromy spojené s mužským přechodem se však objevují u méně než poloviny mužské populace. V současné době se tedy vědci shodují, že samotný pokles testosteronu pravděpodobně nebude jediným spouštěčem andropauzy. Například studie odborníků z Massachusetts General Hospital z roku 2013 naznačila, že mužský přechod vzniká spíše důsledkem poklesu estrogenů, tedy hormonů typicky spojovaných s ženským pohlavím. Tyto hormony jsou však přítomny i v mužském organismu.

U žen dříve a rychleji, u mužů pomaleji a později

Dalším rozdílem mezi oběma druhy přechodu je pak jejich průběh, liší se i věk nástupu prvních příznaků. Ženský přechod je náhlejší, probíhá rychleji a objevuje se dříve, obvykle mezi 45. a 55. rokem. U mužů je pokles hormonální hladiny pozvolnější, zhruba o 1 až 2 % ročně, a příznaky tak nemusejí být tolik patrné. Mužský přechod pak začíná o něco později, typicky mezi 50 a 60 lety. Podstatným rozdílem je i to, že zatímco žena po dokončení menopauzy již není schopná přivést na svět dítě, mužské reprodukční schopnosti nejsou zásadně ovlivněny, pomineme-li sníženou sexuální apetenci.

Jak již bylo řečeno, většina příznaků je prakticky totožná, u mužů však může nastat i poměrně nečekaný, avšak docela rozšířený symptom, jemuž se přezdívá druhá puberta či druhá míza. Muži se vlivem hormonálních změn v tomto období vracejí do pubertálních let, láká je adrenalin, pokukují po mladších ženách, jimž navíc často podlehnou, opustí své dlouholeté partnerky a založí druhou rodinu. Nebo naopak takříkajíc chytí druhý dech a stanou se z nich workoholici honící se za úspěchem v touze ještě něčeho v životě dosáhnout.

Pomůže změna životního stylu i přírodní doplňky stravy

Problémům spojeným s mužským i ženským přechodem lze čelit několika způsoby. Jsou-li potíže závažnější, nabízí se návštěva lékaře, který může předepsat hormonální léčbu. Substituční hormonální terapie bohužel není stoprocentně bezpečná, neboť v některých případech zvyšuje riziko vzniku nádorů souvisejících s pohlavními orgány. Na druhou stranu však v mužů v mnoha případech vzniká paradoxně rakovina prostaty právě při nedostatečné hladině testosteronu. Se symptomy přechodu je pak možné bojovat změnou životního stylu: přestat kouřit, být fyzicky aktivní, snížit nadváhu, omezit tučnou stravu a alkohol a dopřát tělu pestrou a vyváženou stravu bohatou na vitamíny A, C, E a skupiny B i minerály jako například magnesium, zinek, mangan a selen.

Pomoci mohou i kvalitní doplňky stravy, které tyto důležité prvky obsahují. Pro muže v přechodu je přímo určen kupříkladu přípravek Sarapis pro muže obsahující řadu rostlinných výtažků, vitamínů a stopových prvků, které přispívají k udržování normální hladiny testosteronu v krvi. Ženy zase mohou využít přípravku Sarapis Soja s mateří kašičkou a extrakty ze sóji a červeného jetele. Mateří kašička, sója i červený jetel jsou významnými zdroji takzvaných fytoestrogenů, tedy estrogenů rostlinného původu, jež blahodárně působí na hormonální rovnováhu ženského organismu. Hormonální hladiny je však záhodno laboratorně kontrolovat z krve. Pokud by užívání přírodních prostředků a „samoléčba“ v podobě změny životního stylu nepřinesly dostatečný efekt, je někdy vhodné právě i nasazení hormonální substituce. Je-li tato léčba indikována lékařem za přesně stanovených podmínek dle doporučení odborných společností, je riziko pro pacienta akceptovatelné.

Autor komentáře: Gynekolog a sexuolog MUDr. Pavel Turčan, který spolupracuje se společností Vegall Pharma nabízející přírodní doplňky stravy.

MUDr. Pavel Turčan

Gynekolog a sexuolog MUDr. Pavel Turčan vystudoval obor všeobecné lékařství na lékařské fakultě Univerzity Karlovy Hradec Králové. Po studiu složil atestaci v oboru gynekologie a porodnictví prvního i druhého stupně a následně rovněž v oboru sexuologie. Dnes je zároveň členem mnoha odborných organizací, například Sexuologické společnosti, České společnosti pro menopauzu a andropauzu, České gynekologické a porodnické společnosti či Mezinárodní společnosti pro sexuální medicínu.

Charita ČR: Domácí zdravotní péče kvůli nízkým úhradám kolabuje

Praha 28. srpna (ČTK) – Proplácení domácí zdravotní péče ze zdravotního pojištění je podle Charity ČR dlouhodobě nedostatečné, chybějí kvůli tomu sestry a ošetřování kolabuje. Charita žádá ministerstvo zdravotnictví, aby začalo situaci řešit a jednalo o podpoře. Poskytovatelé navrhují zvláštní měsíční příspěvek 2000 Kč pro sestry, aby neodcházely na lépe placená místa. Charita to dnes uvedla v tiskové zprávě. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) dříve řekl, že pojišťovny se už pro příští rok dohodly na úhradách s poskytovateli všech druhů péče, jednání proto nechce znovu otevírat. Do domácí péče šlo loni přes 1,9 miliardy, příští rok to bude podle tiskové zprávy ministerstva asi o 200 milionů více.

„Pokud stát neprodleně domácí zdravotní péči finančně nepodpoří, bude si muset připravit několik tisíc lůžek pro ležící a umírající pacienty, kteří jsou nyní ošetřováni sestrami domácí zdravotní péče, protože tato forma zdravotní péče z důvodu finančního krachu skončí,“ uvedl ředitel Charity ČR Lukáš Curylo.

Charita je největší nestátní organizace v Česku, která poskytuje sociální a zdravotní služby. Provozuje například 87 středisek domácí zdravotní péče, která loni ošetřila přes 35.700 nemocných. Má i 54 center domácí hospicové péče, která se v minulém roce starala o 1363 nevyléčitelně nemocných, upřesnil mluvčí Charity ČR Jan Oulík.

Na nízké výdělky upozorňují dlouhodobě zdravotnické odbory. Poukazují na to, že se odměny sester ve velkých nemocnicích, v malých zařízeních a v sociálních službách liší. Volají po sjednocení odměňování. Například v roce 2015 byl průměrný plat sestry ve státní nemocnici 30.866 korun, v sociálních službách pracovala za 29.378 a v soukromých či městských zařízeních za 25.434.

Organizace poskytovatelů péče podle Oulíka navrhují, aby ministerstvo zdravotnictví sestrám vyplácelo motivační příspěvek. Za letošní rok by měl činit měsíčně 2000 korun, za loňský rok dodatečně tisícikorunu měsíčně. „Tato motivace se jeví jako dostatečná pro sestry, které hromadně odcházejí do lépe placených oborů,“ uvedl Oulík.

Mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová ČTK sdělila, že úřad si je vědom podfinancování domácí péče v minulosti, ale příští rok se úhrady zvýší o pět procent. „Dohoda pro rok 2019, kterou podepsal segment domácí péče se zdravotními pojišťovnami a se kterou souhlasila i Charita ČR, tak přináší v porovnání s minulými roky výrazný nárůst úhrad, a umožňuje tak navýšení platů a mezd sester,“ sdělila. V dohodě byly podle ní zohledněny také individuální aspekty péče, třeba za péči o těžké pacienty nebo práci o víkendech, nárůstem úhrad o další tři procenta.

Peníze do systému zdravotního pojištění přicházejí zejména z odvodů z výdělku zaměstnanců a podnikatelů na zdravotní pojištění. Za seniory, děti, nezaměstnané, studenty či vězně se pojistné platí ze státního rozpočtu. Meziročně to bude asi o 3,5 miliardy víc, za každého 1018 korun měsíčně. Platby za tyto takzvané státní pojištěnce tvoří téměř čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění, výdajů ale spotřebují většinu.

Zákon o veřejném zdravotním pojištění z roku 1997 předpokládá, že o úhradách péče na příští rok se dohodnou pojišťovny s jednotlivými segmenty zdravotní péče. Až do letošních jednání o úhradách na příští rok se to ale nikdy nepovedlo úplně. Ministerstvo do října připraví úhradovou vyhlášku, která výsledky dohod převede do legislativy. Když se v předchozích letech k dohodě nedospělo, rozdělilo peníze ve vyhlášce ministerstvo.

Podle Oulíka si poskytovatelé sociálních služeb stěžují na to, že úhradová vyhláška upřednostňuje jednorázové výkony a reguluje péči o těžce nemocné, kteří potřebují ošetření několikrát denně. Stanovuje totiž paušální částku za ošetřovací den a nezohledňuje, jakou konkrétní péči pacient dostane.

Zatímco v roce 2012 šlo na domácí péči asi 1,4 miliardy korun, loni to bylo přes 1,9 miliardy. Od letošního roku je navíc z veřejného zdravotního pojištění nově hrazena také domácí péče o umírající prostřednictvím mobilních hospiců. V ČR umírá ročně asi 108.000 lidí, zhruba 65 procent zemře v nemocnici. Z průzkumů vyplývá, že více než tři čtvrtiny Čechů by chtěly umírat doma. Síť mobilních hospiců, které to umožňují, ale zatím není dostatečná.

Náklady na domácí péči hrazené z veřejného zdravotního pojištění (v mld Kč)

zdroj: zpráva analytické komise v dohodovacím řízení

van ver rot

Registry dárců kostní dřeně v posledních letech rostou

Praha 28. srpna (ČTK) – Počty lidí zapsaných v registrech dárců kostní dřeně a krvetvorných buněk v posledních letech rostou. V Českém národním registru dárců dřeně (ČNRDD) při Fakultní nemocnici Plzeň se počet dárců za osm let zdvojnásobil, Český registr dárců krvetvorných buněk při pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) rostl o třetinu. Pomáhají i náborové akce propagované v médiích nebo na sociálních sítích. ČTK to zjistila od pracovníků registrů. Díky mezinárodnímu propojení registrů se podaří najít dárce pro 90 procent českých pacientů. Úspěšnost léčby je 60 až 80 procent u dospělých a 70 až 90 procent u dětí.

Na celém světě je zapsáno v podobných registrech přes 31 milionů lidí. „Ideální situace by byla, kdyby každý člověk ve věku 18 až 35 let byl zapsán v registru,“ řekla ČTK Marie Němcová z Českého národního registru dárců kostní dřeně, který eviduje přes 81.000 dárců. Registr IKEM letos překročil 30.000 dárců, částečně se databáze obou překrývají.

Pro Česko by bylo potřeba asi 200.000 dárců. „Vhodný dárce se zpravidla nejprve hledá v úzké rodině, největší pravděpodobnost shody je mezi sourozenci,“ vysvětlila za registr při IKEM koordinátorka Gabriela Hošková. Každý rok musí registry vyřadit dárce starší 60 let.

V posledních letech rostou počty zapsaných i díky náborovým akcím. „Naši dobrovolníci se domluví v místě bydliště nebo okresu s pořadateli jiných akcí a připojí se se stánkem. Jsou domluveni s náborovým střediskem v okolní nemocnici, kam pak vzorky a přihlášky předají k zápisu do registru,“ dodala Němcová. Připojují se i vysoké školy, firmy nebo spolky. Časté jsou také akce organizované příbuznými nemocných, pro které se dárce nenajde v rodině.

Oba české registry fungují od začátku 90. let. ČNRDD při plzeňské fakultní nemocnici umožnil od doby svého vzniku transplantaci 1517 nemocným, 205 z nich bylo v zahraničí, 652 jeho dárců věnovalo krvetvorné buňky, mnozí z nich vícekrát. Zahraniční dárci pomohli 864 Čechům.

Za loňský rok umožnil ČNRDD import kostní dřeně od 68 zahraničních dárců, v devíti případech vyvezl buňky do zahraničí. V 27 případech se našel dárce v Česku.

Pro registr při IKEM byl letošní rok rekordní. „Od začátku roku 2018 do 24. srpna vstoupilo do registru 2691 nových dárců. V současnosti je to o 659 dárců víc než v minulém roce,“ uvedla Hošková. Za jediný den v dubnu, kdy v Miletíně na Jičínsku uspořádali nábor rodiče nemocného chlapce, registr zaznamenal přírůstek o 741 dárců.

V polovině září se slaví Mezinárodní den dárců kostní dřeně. Připomínat se bude celosvětově, české registry chystají zápis ministra zdravotnictví nebo rozsvícení petřínské rozhledny a Tančícího domu.

Registry se stále snaží hledat nové potenciální dárce, mohou se jimi stát zdraví dospělí do 40 let. Najít pro příjemce toho nejsprávnějšího není snadné. Shoda se hodnotí v deseti znacích, ideální je deset z deseti. Až pro 60 procent Čechů, kteří potřebují transplantaci kostní dřeně, existuje nejvhodnější dárce v zahraničí. Nejčastěji je to v Německu, případně v Polsku a někdy i v USA. Znaky, ve kterých se musí dárce s příjemcem shodovat, jsou z velké části dědičné a závisí i na místě, odkud pacient pochází. Problematické je podle Jindry najít dárce například pro etnické menšiny nebo pro pacienty ze smíšených manželství.

Ročně v Česku některým typem leukémie onemocní kolem stovky lidí, u dalších zhruba 1000 lidí se objeví porucha krvetvorby. Transplantace je úspěšná u dospělých z 60 až 80 procent, u dětí ze 70 až 90 procent. Za 25 let fungování registru se mění druhy leukémií, pro něž se transplantace jako léčba využívá, počty potřebných pacientů jsou ale stále podobné. Kostní dřeň se musí k pacientovi dostat do 24 hodin, krvetvorné buňky do 48 hodin.

Počty dárců zapsaných v českých registrech:

zdroj: ČNRDD a Český registr dárců krvetvorných buněk

Vanda Králová rot

Poslanci navrhují změny v nové úpravě úhrad zdravotních pomůcek

Praha 28. srpna (ČTK) – K navrhované nové úpravě zdravotnických prostředků se ve Sněmovně už scházejí pozměňovací návrhy. Zdravotnický výbor je posoudí příští týden ve středu. Vyplývá to z informací, které dnes ČTK poskytl zpravodaj Kamal Farhan (ANO). Vládní novela o veřejném zdravotním pojištění by měla lidem ušetřit stovky milionů korun na spoluúčasti, víc pomůcek by mělo být bez doplatků.

Předchozí úpravu zrušil Ústavní soud ke konci roku. Pokud by nový způsob úhrad nebyl do té doby účinný, hrozil by podle vlády nárůst spoluúčasti pacientů o více než miliardu korun.

Poslanci zatím podali k předloze podle Farhana do deseti pozměňovacích návrhů. „Nemění věcnou podstatu zákona,“ řekl zpravodaj. Podrobněji je zatím přiblížit nechtěl. Další požadavky na úpravy ještě mohou od poslanců přijít.

Zdravotnickými prostředky se rozumí různé výrobky od obvazů a vatových tamponů přes kompresní punčochy, ortézy, berle, chodítka a protézy, brýle, paruky, pomůcky pro diabetiky a naslouchátka až po vozíky pro handicapované. Zrušená část zákona stanovila úhradu 75 procent ceny nejméně ekonomicky náročné varianty, kterou stanoví zdravotní pojišťovny.

Senátoři ji napadli u Ústavního soudu, protože podle nich systém umožňoval pojišťovnám, aby si samy určovaly, jestli a v jaké výši pomůcku uhradí. Podle senátorů to zasahovalo do práv pojištěnců i výrobců pomůcek. Soud v tom shledal rozpor s právem na bezplatnou zdravotní péči.

Nově si podle novely základní parametry úhrady stanoví přímo výrobci tím, že svůj produkt zařadí do skupiny výrobků. Peníze, které lidé ušetří, se mají hradit z veřejného zdravotního pojištění. Nastavení limitů ale má znamenat stejnou úsporu.

Přílohou novely je aktualizovaný seznam zdravotnických prostředků, v němž jsou pro jednotlivé skupiny stanoveny úhradové hranice a další podmínky. Nové zdravotnické prostředky by měly být zařazovány do systému úhrad každý měsíc, nikoli jen jednou za půl roku. Pacienti se díky tomu ke svým zdravotnickým pomůckám dostanou rychleji.

Zařazování nových prostředků budou navrhovat přímo jejich výrobci, stát bude řešit jenom chyby, na které mohou upozornit zdravotní pojišťovny, konkurenti nebo Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Ministerstvo zdravotnictví předpokládá, že jich budou nejvýše jednotky procent.

Úspory si úřad slibuje od pravidelných revizí cen jednotlivých kategorií. Novela umožňuje uzavřít takzvanou dohodu o nejvyšší ceně pojišťovny s dodavatelem, který garantuje snížení ceny a pokrytí aspoň poloviny trhu. SÚKL pak může podle dohody snížit ceny v celé kategorii.

Zdravotní pojišťovny budou také moci požádat SÚKL o vypsání cenové soutěže. Půjde o elektronickou aukci, která bude platná v případě, že se v ní podaří cenu kategorie snížit aspoň o deset procent a přihlásí se do ní aspoň tři dodavatelé. V případě individuálně připravovaných zdravotnických prostředků, jako jsou například protézy končetin, zaplatí pojišťovny 75 až 99 procent ceny.

Kabinet žádal poslance, aby novelu schválili zrychleně už v prvním čtení koncem června. Snahu zablokovala část opozičních klubů. Předlohu tedy po projednání ve výboru čeká standardní druhé čtení a potom závěrečné schvalování.

mbc mha

Zářiové „oční“ poradny

Praha, 28.8.2018 (Side Effect)

Kdy a jak je nejvhodnější zbavit se dioptrií?

Operovat lze krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus, vetchozrakost a další vady. Mezi nejčastější oční operace u pacientů ve věku od 18 do 40 let patří právě laserové odstranění dioptrií. Věk zde ale není rozhodující podmínkou, zákrok podstupují i pacienti mladší 18 let, stejně jako ti, jejichž oční vada není stabilní a narůstá. Laserový zákrok není překážkou ani pro těhotné ženy, které nemusejí čekat až do porodu. Operovat lze jakýkoliv počet dioptrií, ovšem pro oči s vadou nad -10 dioptrií či nad +5 dioptrií je vhodnějším řešením implantace nitrooční čočky. Pro oči s vadou -0,25 až cca -10 dioptrií a pro oči od +0,5 do cca +5,0 dioptrií zase většinou volíme laserový zákrok. Ten vždy probíhá ambulantně a vyžaduje důkladné předoperační vyšetření. Pokud vám během vstupního vyšetření nabízejí možnost nechat se okamžitě operovat, změňte kliniku. Může se zdát, že operace ve stejný den jako vyšetření šetří čas, ve skutečnosti se ale jedná o zbytečné riziko. Například v Německu je to dokonce přímo zakázané. Znamená to, že pacientovi při předoperačním vyšetřením nerozkapali oči. Po rozkapání se oko vrací do původního stavu zhruba za 24 hodin a teprve poté je možné operovat. Špičkové pracoviště by také mělo nabídnout široké spektrum operací a vybrat pro vás metodu na míru. V nabídce nesmí chybět nejmodernější laserové metody NeoSMILE 3D (ReLEx Smile) a NeoLASIK HD, ale ani nitrooční varianty zákroku, jako je implantace nitrooční fakické čočky ICL.

Odpovídá MUDr. Lucie Valešová, primářka Oční kliniky DuoVize Praha

Kdy by měl být operován šedý zákal, dá se určit věk?

Dříve se šedý zákal operoval až v pokročilé fázi, dnes je to ale jinak. Operaci doporučujeme hned v okamžiku, kdy šedý zákal začne pacientům zhoršovat vidění. Jednak je zbytečné trápit se se zhoršeným viděním, a také platí, že čím je šedý zákal pokročilejší, tím je oční čočka tvrdší a její odstranění je při operaci náročnější. Vhodné načasování operace je nutné konzultovat s lékařem, ten zváží obtíže, zhoršené vidění a veškeré výsledky vyšetření a doporučí to nejlepší řešení. Rozhodně se nevyplatí spoléhat na to, že se onemocnění rozvíjí pomalu a na řešení je dost času – šedý zákal se sice může rozvíjet měsíce i roky, ale rychlost změn bývá individuální. Proto je důležité nepodceňovat preventivní oční prohlídky a ve vyšším věku navštěvovat lékaře jednou za rok.

Odpovídá docentka MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka Oční kliniky NeoVize Brno

Jak často navštěvovat očního lékaře?

Vyšetření očním lékařem se doporučuje minimálně jednou za čtyři roky do 45 let věku, a jednou za dva roky po pětačtyřicátém roce. Preventivní prohlídka slouží nejen k vyšetření dioptrií, ale i k odhalení závažných očních chorob, které dlouho probíhají nepozorovaně a pacient si jich sám nevšimne, například zeleného zákalu. Pokud se v takovém případě léčba promešká, může být i pozdě. Na preventivní prohlídky by neměli zapomínat především lidé s vyšším rizikem nějaké oční choroby – například lidé silně krátkozrací, diabetici, anebo ti, v jejichž rodině se vyskytl zelený zákal. Povzbudivé je, že osmdesát procent zrakových vad je léčitelných. Současná oftalmologie nabízí nejen včasnou, účinnou a efektivní léčbu, ale také implantaci vysoce kvalitních nitroočních čoček nebo odstranění očních vad laserem. V rámci prevence se provádí vyšetření zrakové ostrosti, které odhalí refrakční vady nebo změny dioptrií. Vyšetření zorného pole zase zachycuje jakékoliv výpadky i v periferních částech. Dalším krokem je měření nitroočního tlaku, který je rizikovým faktorem vzniku zeleného zákalu. Důležité je také vyšetření očního pozadí při rozšířené zornici, které zobrazí chorobu sítnice nebo zrakového nervu. V případě, kdy lékař odhalí refrakční vadu, doporučí jednu ze tří možností její korekce: brýle, kontaktní čočky nebo refrakční chirurgii.

Odpovídá MUDr. Šárka Skorkovská, primářka Oční kliniky NeoVize Brno

Větší kompetence nelékařů? Česká asociace sester představila Ministerstvu zdravotnictví…

Praha, 28. srpna 2018 (ČAS)

MZ ČR v červenci 2018 oslovilo Českou asociaci sester, aby se svými členy, odborníky ve svých profesích a specializacích, zpracovala návrhy na rozšíření kompetencí sester a dalších nelékařských zdravotnických pracovníků. Koncept ČAS vychází z již fungujících a osvědčených vzorů vyspělých zemí, nicméně je ušit přímo na míru českému prostředí.

Rozšířenými kompetencemi nelékařských zdravotnických pracovníků se rozumí přesun některých kompetencí, které původně příslušely zejména lékařům, na vybrané, zkušené a proškolené všeobecné sestry/nelékaře. Tito profesionálové by pak byli za výkon svých nových oficiálních činností zodpovědní a také náležitě finančně ohodnoceni.

„Zkušenosti ze zahraničí ukázaly, že rozšíření kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků přináší celou řadu pozitiv. Jednak zvyšuje atraktivitu profese pro talentované studenty, přispívá k další profesionalizaci oboru a zefektivňuje poskytovanou péči. Velkým přínosem je i to, že se díky větším kompetencím sester zlepšuje dostupnost péče i spokojenost pacientů. Sestry tráví s pacienty více času, poskytují jim podrobnější informace a rady,“ říká PhDr. Martina Šochmanová, MBA, prezidentka ČAS.

Rozšiřování kompetencí sester podle aktuálních potřeb populace jsou momentálně celosvětovým trendem, který je reflektován řadou autorit, například Světovou zdravotnickou organizací (WHO), Mezinárodní radou sester (ICN) či Evropskou federací sester (EFN). Mezi členy stávajícího ošetřovatelského týmu zahrnuje EFN kromě všeobecné sestry a sestry specialistky i sestru s rozšířenými kompetencemi (advanced practice nurse) a zdravotnického asistenta. Ve světě, stejně jako v ČR, obvykle přesuny kompetencí začínají na jednom pracovišti na základě dovedností konkrétních zdravotníků a postupně se rozšiřují až na celonárodní či nadnárodní úroveň.

Členové ČAS se shodli na konkrétních rozšířených kompetencích, které by bylo možné a žádoucí svěřit v českých podmínkách zkušeným a proškoleným všeobecným sestrám. Jedná se například o:

• indikace a preskripce vybraného zdravotnického materiálu a pomůcek sestrou, která u pacienta přesně zhodnotila jeho stav,
• ordinace základních vyšetření a jejich interpretace,
• předepisování léčebné výživy (diet) u pacientů s nutričními problémy nutričním terapeutem,
• úpravy vybrané medikace sestrou proškolenou ve farmakologii,
• edukace pacienta před a po výkonu o detailech tohoto výkonu (jedná se o rozšíření edukace v dalších specifických oborech jako je ortopedie, transplantační medicína apod.),
• šití hráze po episiotomii porodní asistentkou,
• ordinace zavedení laryngeální masky, intubace zdravotnickým záchranářem.

Mnohé z těchto kompetencí jsou již nyní sestrami vykonávány neoficiálně a výkon je proplácen lékařům. Vzhledem k nedostatku sester je nicméně nezbytné sestry s rozšířenými kompetencemi adekvátně odměňovat. Své specifické návrhy poslaly onkologické, psychiatrické, oftalmologické a stomické sestry, ale i nutriční terapeuti, porodní asistentky nebo zdravotničtí záchranáři.

Česká asociace sester je největší odborná profesní organizace sester a jiných odborných pracovníků. Tato nepolitická, nezisková organizace s právní subjektivitou hájí pozici profese sester v českém zdravotnictví. Je otevřena pro všechny sestry a ostatní nelékaře působící v resortu zdravotnictví, sociální péče, školství a ve všech oblastech soukromého, nebo jiného podnikání bez ohledu na národnost, nebo náboženské vyznání s působností po celé České republice. Základním posláním České asociace sester je, aby profese nelékařů měla celospolečenské uznání, přijatelné pracovní podmínky i adekvátní finanční ohodnocení.