Podzimní Srdíčkové dny

Praha, 7.9.2018 (Život dětem)

V týdnu od 17.9. do 21.9. 2018 pořádá obecně prospěšná společnost Život dětem tradiční podzimní Srdíčkové dny, veřejnou celorepublikovou sbírku na pomoc rodinám s vážně nemocnými dětmi, kterým Život dětem pomáhá již devatenáctým rokem. Tentokrát dobrovolníci vyrazí do ulic se zcela novými reflexními přívěsky ve tvaru delfínka v různých barvách za 35 Kč. Tihle delfínci vás ochrání při provozu na silnici. Výtěžek ze Srdíčkových dnů je určený na nákup speciálních kočárků, různých pomůcek, na doplatky invalidních vozíků i na zaplacení speciálních neurorehabilitací, které nemocným dětem velmi pomáhají, ale zdravotní pojišťovny je bohužel stále ještě nehradí.

Srdíčkové dny Život dětem slavnostně zahajuje v pondělí 17.9. na nám. Míru v Praze Zábavným odpolednem pro děti i dospělé. Od 12:30 do 16:30 se můžete setkat s oblíbenými zpěváky, kteří zazpívají známé hity, ale pokud budete chtít, můžete se s nimi ihned vyfotit a podepsanou fotografii si odnést domů.

Stejně jako v minulých letech je připravený i preventivní zdravotní program – lékaři z Nemocnice na Královských Vinohradech Vám zdarma prohlédnou mateřská znaménka a pihy a odborníci Ortoptiky dr. Očka zkontrolují dětem zrak.

Kromě toho je připravený i bohatý program pro děti.

Přijďte se pobavit a spolu s o.p.s. Život dětem zahájit další ročník Srdíčkových dnů.

V Česku se po letech objevila západonilská horečka

Ostrava 6. září (ČTK) – V Česku se po letech objevila západonilská horečka, kterou přenášejí komáři. Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě čeká ještě na výsledky druhého testu, první testování ale nákazu potvrdilo. Muž nakažený v Řecku leží v nemocnici v Praze. ČTK to dnes řekla vedoucí Národní referenční laboratoře pro arboviry Hana Zelená. Ostravský zdravotní ústav je jediným pracovištěm v zemi, které je schopné spolehlivě nákazu potvrdit.

Podle Zelené se muž v srpnu vrátil z Řecka a po obtížích byl hospitalizován na infekční klinice Ústřední vojenské nemocnice v Praze-Střešovicích. „Jeho stav se zhoršil, dostal zánět mozkových blan, byla tam i nějaká přechodná porucha vědomí. Oni nám potom poslali vzorek na vyšetření, konkrétně krev a moč a my jsme z toho potvrdili, že se jedná o západonilskou horečku,“ uvedla Zelená. Zdravotní ústav už v minulosti několik importovaných případů této horečky potvrdil. Podle Zelené je ale aktuální případ, na nějž upozornila Česká televize, první po několika letech.

„Jsou různé metody testování, ale pokud to chcete mít jako potvrzenou infekci, protože na to se vztahuje i nějaká vyhláška, tak to musí být potvrzeno diagnostikou, kterou vlastně provádíme jenom tady v naší Národní referenční laboratoři,“ uvedla Zelená.

U aktuálně nakaženého pacienta se prvotní testování provádělo v Praze, do Ostravy se vzorky posílaly na potvrzení. U nemocného se provádí test na průkaz protilátek i přímý průkaz, kdy se přímo prokazuje virus.

„U tohoto pacienta jsme to zatím potvrdili přímým průkazem, protože neutralizační test, který potvrzuje protilátky, trvá dlouho. To je metoda, která trvá týden a nedá se to urychlit. Teď ten test běží a bude se vyhodnocovat až příští týden v úterý, ale přepokládám, že vyjde pozitivní, protože už jsme to potvrdili tím přímým průkazem, který je taky jednoznačný důkaz té infekce,“ vysvětlila Zelená.

Poukázala na to, že v Česku se zatím objevily jen importované případy, což znamená, že se pacienti nakazili mimo republiku. Podle Zelené je ale virus opakovaně nalézán i v tuzemsku u komárů, ptáků a dokonce i koní.

Epidemiologové tak čekají, kdy se nakazí někdo přímo v tuzemsku. Zelená poukázala na to, že letos je v řadě evropských států, například v Řecku, Itálii, Maďarsku, Srbsku a dalších, abnormální počet případů.

Onemocnění způsobuje vir označovaný jako západonilský virus, který přenášejí komáři. Inkubační doba se pohybuje od tří do 14 dnů. Virus může dětem, starším osobám a lidem s oslabeným imunitním systémem způsobit encefalitidu či meningitidu. Při závažném onemocnění hrozí u rizikových pacientů i smrt. U zdravých osob nemoc často vyvolá jen příznaky připomínající chřipku. Západonilskou horečkou se v minulosti v roce 2007 na Kypru nakazil i populární herec Pavel Nový. Několik měsíců strávil v rehabilitačním ústavu v Kladrubech, kde se znovu učil chodit.

mtk sd

Infarktů podle lékařů v posledních letech ubývá, hlavně u…

Praha 6. září (ČTK) – Infarktů v posledních letech podle lékařů mírně ubývá, hlavně u žen. Pokles bude zřejmě pokračovat i letos. Muže postihuje infarkt v průměru kolem 58. roku, ženy až o deset let později. Výjimkou ale nejsou ani mladší, řekli dnes novinářům zástupci České kardiologické společnosti. Nemoci oběhové soustavy jsou v Česku nejčastějšími příčinami úmrtí, v roce 2015 zabily 45 procent mužů a 50 procent žen.

„U žen byly ještě v roce 2010 nemoci oběhové soustavy příčinou 56 procent úmrtí, u mužů není pokles tak výrazný,“ uvedl Miloš Táborský, přednosta 1. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice a Univerzity Palackého v Olomouci a předseda výboru České kardiologické společnosti. Přibývá podle něj i pacientů do 35 let, mladší pacienti jsou často silní kuřáci.

Více lidí než infarktu podlehne takzvané ischemické chorobě srdeční. Jde o nedokrvování srdečního svalu a postupné odumírání jeho částí. Nejčastější příčinou je kornatění tepen, ukládání tuku do stěn cév a jejich ucpávání. Může být příčinou i srdečního selhání, tedy stavu, kdy srdce nezvládá okysličovat krev.

Oproti tomu infarkt je úmrtí části srdečních buněk po náhlém uzávěru tepny. „Krev nemůže okysličovat část srdečního svalu. Pokud to trvá více než 20 minut, srdeční buňky začínají odumírat a vzniká infarkt,“ vysvětlil Táborský. Příznakem je silná tlaková bolest za hrudní kostí, případně mezi lopatkami. Může být i dušnost a dočasná ztráta vědomí.

Lékaři předpokládají, že ještě před příjezdem přivolaných záchranářů zemře asi třetina postižených. Celková úmrtnost těch, kdo se dostanou do péče lékařů je asi tři procenta. Nejdůležitější je podle odborníků zkrátit na minimum čas od infarktu po zásah lékařů. Záchranáři proto často udělají vyšetření EKG přímo na místě a pak vezou pacienta nikoliv do nejbližší nemocnice, ale rovnou do speciálního centra.

V Česku jich je 22. Pacienti z celé země jsou na sále v průměru za 2,5 hodiny. „Rychlý zásah spolu s moderní farmakologickou léčbou vede k nízké úmrtnosti,“ řekl Petr Kala z Interní kardiologické kliniky FN Brno a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Většině pacientů lékaři udělají takzvanou koronární intervenci, kdy se pacinetovi vpichem přes kůži zavede do cévy nafukovací balonek, který ji rozšíří, a následně takzvaný stent, trubička z kovového pletiva, která ji udrží otevřenou. Zákrok trvá nejčastěji kolem 24 minut. Za tři až pět dní může pacient odejít z nemocnice domů.

Klíčové pro návrat do normálního života je podle odborníků užívání předepsaných léků a dalších opatření. Zásadní je přestat kouřit, podle Táborského to prognózu po infarktu zlepšuje až o polovinu. Lékaři doporučují také pravidelný pohyb, alespoň hodinu denně. Nemusí být hodina v kuse, stačí i chůze. Vhodné je také aspoň o desetinu snížit svou hmostnost a dodržovat dietu.

„Řada pacientů je ze začátku vystrašená, ale postupně ochota léky užívat klesá,“ dodal Táborský. Často jich užívají více, také na ředění krve nebo na snížení cholesterolu. U většiny pacientů se podle něj stav vrátí prakticky k normálu, asi pětina má následky s větším rizikem arytmie nebo rozvoje srdečního selhání.

Podle Táborského by bylo vhodné, kdyby v každém kraji existovalo zařízení, které by o propuštěné pacienty dál pečovalo nejen po zdravotní, ale i sociální stránce. Takové monitorovací centrum by je mohlo sledovat i s pomocí moderních technologií. O jejich vytvoření jedná Česká kardiologická společnost i s ministerstvem zdravotnictví.

van snm

I po infarktu myokardu se lze vrátit ke kvalitnímu…

PRAHA, 6. září 2018 (Česká kardiologická společnost) – Včasný intervenční zákrok, dodržování následné léčby a důsledná úprava životního stylu vedou u naprosté většiny pacientů, kteří prodělali infarkt myokardu, k návratu ke kvalitnímu životu bez výrazných limitací. Česká republika patří na první místo v Evropské unii v záchytu a léčbě akutních infarktů myokardu. Časná intervence v jednom z dvaadvaceti specializovaných katetrizačních center, rychlý dojezd do nich, dvaceti čtyřhodinová péče na úrovni světové špičky, to jsou důvody, proč pacienti po nekomplikovaných infarktech odcházejí nejpozději po pěti dnech domů. Podmínkou návratu do kvalitního života je však dodržování předepsané léčby i úprava životního stylu.

Kardiovaskulární onemocnění v čele s ischemickou chorobou srdeční jsou stále zodpovědná za polovinu všech úmrtí ve vyspělých zemích a představují tak významný socioekonomický problém. Podle ÚZIS byla v roce 2015 v České republice nejčastější příčinou úmrtí právě onemocnění oběhové soustavy, a to v 50 % příčinou úmrtí žen a v 45 % příčinou úmrtí mužů. Celkem se jednalo o téměř 51 000 úmrtí.

Na prvním místě v rámci kardiovaskulárních onemocnění je u obou pohlaví ischemická choroba srdeční, na druhém infarkt myokardu. Předpokládá se, že až 30 % pacientů se srdečním infarktem zemře. K drtivé většině úmrtí přitom dojde ještě před příjezdem záchranné služby u nemocných, kteří podcení příznaky infarktu a nepřivolají záchrannou službu včas. Úmrtnost po přijetí do nemocnice díky pokrokům v současné medicíně v posledních pětadvaceti letech výrazně poklesla z cca 13 % na dnešních 5-6 %.

Srdeční infarkt neboli tzv. infarkt myokardu (IM) lze zjednodušeně definovat jako úmrtí části srdečních buněk, vzniklé na podkladě náhlého uzávěru nebo výrazného zúžení věnčité (koronární) tepny, která zásobuje příslušnou oblast. Akutní infarkt se nejčastěji projevuje jako silná, v klidu vzniklá, tlaková, svíravá nebo pálivá bolest na přední straně hrudníku. Nemocný s akutním infarktem myokardu je v přímém ohrožení života. Zásadním faktorem, který ovlivňuje šanci na přežití, je čas. Objeví-li se proto u někoho výše popsané příznaky – především bolest na hrudi (zvláště trvá-li déle než deset minut), měl by postižený nebo jeho okolí co nejdříve kontaktovat zdravotnickou záchrannou službu (telefon 155 nebo 112). Profesor MUDr. Miloš Táborský, Ph.D., MBA, FESC, přednosta I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice a Univerzity Palackého v Olomouci a předseda výboru ČKS situaci komentuje: „V České republice je široce dostupná síť katetrizačních center i vysoká organizovanost lékařské záchranné služby. Většina pacientů s akutním infarktem myokardu se dostane k pomoci včas. Přesto někteří nemocní zbytečně umírají díky nedostatečné informovanosti a edukaci laické veřejnosti. Lidé s podezřením na infarkt by neměli váhat se zavoláním rychlé záchranné služby.“

Léčba infarktu myokardu je v České republice na světové úrovni

Pro úspěch léčby infarktu myokardu je klíčový včasný zákrok ve specializovaném katetrizačním centru, kterých je v České republice dvacet dva, ale zároveň i následné dodržování režimových opatření a užívání doporučené medikace a režimových opatření po návratu z nemocnice.

„Cílem tzv. perkutánní koronární intervence (katetrizační metody prováděné v katetrizačním centru) je zprůchodnění koronární tepny, jejíž uzávěr nebo výrazné zúžení způsobilo infarkt. Díky časnému zprůchodnění postižené tepny je tak možné zabránit dalšímu odumírání srdečních buněk v důsledku jejich nedokrevnosti. Pro udržení průchodnosti cévy je při tomto zákroku možno zavést i tzv. stent (výztuž cévy). Katetrizační metody se v České republice používají ke zprůchodnění koronární (srdeční) tepny u většiny nemocných s infarktem a prokazatelně snižují riziko úmrtí nebo vzniku dalšího infarktu. Vedle intervenčního zákroku by měla být pacientům současně nasazena protidestičková léčba. Ta omezuje vznik destičkového trombu (sraženiny) jak v srdečních tepnách, tak v zavedeném stentu,“ vysvětluje doc. MUDr. Petr Kala, Ph.D., FESC, z Interní kardiologické kliniky FN Brno a LF MU, člen výboru ČKS.

Sekundární prevence

Ještě před propuštěním z nemocnice je pacientům obvykle předepsána následná farmakologická léčba. Její klíčovou součástí je podávání moderních inhibitorů destiček, které oproti starším lékům snižují riziko úmrtí z kardiálních příčin až o 21 %. Součástí sekundární prevence jsou i tzv. nefarmakologické postupy zahrnující odvyknutí kouření, úpravu stravovacích návyků, pravidelné fyzické aktivity i eliminace stresových situací. Dodržování předepsané léčby i úprava životního stylu jsou klíčové pro úspěšný návrat pacientů ke kvalitnímu životu. Přesto se většina nemocných dostatečně neléčí, do roka po infarktu užívá podle zahraničních zdrojů předepsanou léčbu jen přibližně 20 % z nich.

Tím se vystavují značnému riziku, protože ateroskleróza, která je příčinou infarktu myokardu, je postupujícím onemocněním a statistiky dokládají, že u každého pátého pacienta se infarkt myokardu v horizontu pěti let zopakuje.

Změny v ochranných limitech

Pacienti s infarktem myokardu se nemusejí bát doplatků za kvalitní léky, které jsou jim předepsány v rámci sekundární prevence.

Pro každého pojištěnce v České republice je stanoven ochranný finanční limit, tzn. celková částka, kterou od něj zdravotní systém smí vybrat na poplatcích. Od 1. ledna 2018 se ochranný limit u starších osob a dětí snižuje. Lidé staří 70 a více let mají ochranný limit 500 Kč ročně. Lidé starší 65 let a mladší než 18 let mají ochranný limit 1000 Kč ročně. Lidé ve věku 19-64 let mají limit 5000 Kč ročně.

Každá pojišťovna hlídá ochranné limity za své pacienty. Ti tedy o peníze nemusí žádat, pojišťovna jim peníze zašle do šedesáti dnů v následujícím čtvrtletí, kdy byl limit překročen.

Virtuální srdce pro jednoduchou edukaci po infarktu myokardu

Pro pacienty, kteří prodělali infarkt myokardu, ale i jejich rodinné příslušníky byla vyvinuta aplikace Virtual Heart. Ta informuje nejen o příčinách a následcích infarktu myokardu, ale tak o intervenční terapii, následné medikaci a úpravě režimu. Aplikaci je možné si stáhnout zdarma z App Storu nebo Google Play nebo pomocí QR kódu.

ČLnK ke včerejšímu výpadku centrálního úložiště eReceptů: Tentokrát to…

ČLnK požaduje, aby byl tento problém řešen novelizací zákona  o léčivech

Praha, 6. září 2018 (ČLnK) – Pokud dojde k výpadku centrálního úložiště elektronických receptů, nemůže podle zákona lékárník pacientovi vydat léky na předpis. Podle České lékárnické komory (ČLnK) takový postup omezuje nejen lékárníky, ale zejména pacienty, kteří musí na svůj lék počkat do doby, než systém opět naskočí. Tento systémový nedostatek, který vede ke krizovým situacím, může být podle Komory řešen změnou v zákonu o léčivech. Ten totiž v současné podobě možnost vydávání léčivých přípravků během výpadku centrálního úložiště eReceptů vůbec nezohledňuje.

K výpadku centrálního úložiště eReceptů došlo naposledy ve středu 5. 9. 2018 dopoledne, kdy nebylo možné na nejméně 35 minut vydat léky na předpis v lékárnách v celé ČR: „V časovém rozmezí 9:55 až 10:30 jsme zaznamenali centrální výpadek, který znemožnil pacientům přístup k elektronicky předepsaným léčivým přípravkům. Jednalo se o nejvíce exponovanou část dne, pacientům proto nemohly být vydány léky na tisíce eReceptů. Takový hazard s lidským zdravím se již nesmí opakovat,“ důrazně sdělil ke včerejšímu výpadku centrálního úložiště PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident ČLnK.

Předchozí dva dny se SÚKL potýkal s chybami u QR kódů, dnes testováním zablokoval na 30 minut centrální úložiště a výdej léků pro pacienty

Centrální úložiště provozuje Státní ústav pro kontrolu léčiv, který se tento týden potýká již s druhým závažným problémem týkajícím se eReceptů. Po spuštění nové formy identifikátoru eReceptu z QR kódu z odkazu v SMS docházelo během pondělního dne a úterního dopoledne k chybám při generování QR kódů, které následně zobrazovaly úplně jiné léky patřící jiným pacientům. Ve středu se pacienti ke svým lékům nemohli dostat z jiného důvodu.

SÚKL středeční výpadek centrálního úložiště vysvětlil údajnou realizací bezpečnostních testů ověřujících odolnost systému s ohledem na počet neúspěšných přihlášení (simulace hackerského útoku). „Bezpečnost systému je důležitá, ale testování nesmí ohrozit poskytování lékárenské péče a výdej předepsaných léků. Pacientům ve frontě v lékárně jsme nemohli jejich léky ani vydat, ani sdělit, jak dlouho takové testování potrvá a zda se tedy ke svým lékům v ten samý den vůbec dostanou, protože jsme to od SÚKL nevěděli,“ shrnuje výtky lékárníků Mgr. Michaela Bažantová, tisková mluvčí ČLnK. Lékárníci požadují, aby se tato situace již neopakovala.

Lékař může recept při výpadku centrálního úložiště předepsat, lékárník léky vydat ne. Změnit to může novela zákona

Řešením, které navrhuje Česká lékárnická komora je změna zákona o léčivech, jehož novela se v posledních dnech formuluje: „Lékárníci by měli dostat možnost lék vydat i během výpadku. Funguje to tak i u lékařů, kteří v případě výpadku centrálního úložiště eReceptů mohou napsat recept papírový. Stejně tak by měl mít lékárník možnost vydat léky i bez dostupného úložiště, pokud disponuje informací o tom, co bylo pacientovi předepsáno,“ vysvětluje Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., viceprezident ČLnK.

Lékárny v jejich činnosti neomezují jen výpadky centrálního úložiště: „Problémy nastávají i při výpadku připojení k internetu, při plánovaných opravách či odstávkách sítě. To, že nejde internetové připojení, se nesmí odrážet na možnosti vydat pacientovi lék. Proto požadujeme, aby mohli lékárníci vydat pacientovi lék i ve chvílích, kdy není možné se z objektivního důvodu připojit do centrálního úložiště eReceptů,“ upřesňuje Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.

Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. – 29. září 1991.

Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.

Kvůli bolesti zad Češi marodí i čtvrt roku. Návrat…

PRAHA, 6. září 2018 (FYZIOklinika) – Nejvíc pracovních dnů Češi promarodí kvůli svalovým a kosterním problémům. Člověka vyřadí z běžného života na desítky dnů i týdnů, mnohdy tak zhorší i jeho ekonomickou situaci. Hlavní příčinou nemocí pohybového ústrojí je přitom právě pracovní stereotyp a stres.

Potíže svalového aparátu ohrožují lidi v sedavých zaměstnáních stejně jako ve fyzicky náročných profesích. „V obou případech jsou dlouhodobě zatěžovány jen některé svalové skupiny, zatímco jiné zůstávají nevyužité. Práce s počítačem je původcem problémů většiny našich klientů, které trápí bolesti zad v oblasti krční a bederní páteře, bolesti hlavy nebo cítí nepříjemné útlaky nervových vláken v ‚karpálním tunelu‘ v zápěstí. Monotónnost pohybu způsobuje podobné problémy také při těžké manuální práci. V přetěžovaných měkkých strukturách dochází k tuhnutí, omezení rozsahu hybnosti a vzniku bolestivého neinfekčního zánětu,“ vyjmenovala hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.

Na rozšíření nemocí svalového aparátu v populaci poukázala Zpráva o zdraví obyvatel České republiky (2014). Podle ní jsou druhým nejčastějším důvodem k pracovní neschopnosti svalové a kosterní problémy, hned po onemocnění dýchacích cest. Co je ale záludnější, nemoci pohybového ústrojí se dotýkají všech věkových skupin a v průměru člověka zneschopní na nejdelší dobu. Například v roce 2012 byla průměrná pracovní neschopnost na základě nemoci pohybového ústrojí 68 dní, přičemž marodil srovnatelný počet padesátníků i mladých lidí do 19 let. V přepočtu na pracovní dny (20 dní na měsíc) taková neschopnost znamená více než tři měsíce, tedy čtvrtrok absence.

„Už dávno neplatí, že nemoci pohybového aparátu postihují převážně starší ročníky, mladí lidé od teenagerů po čtyřicátníky jsou mezi nemocnými zastoupeni stejně jako lidé nad padesát let. U ekonomicky aktivních lidí je ale největší chybou, že vyhledají pomoc, až když pociťují intenzivní bolest, která je omezuje ve spánku, při sportu, v práci, a tím pádem i v jejich příjmech,“ upozornila Iva Bílková.

Pracovní výpadek na několik měsíců je v současné době téměř likvidační, nehledě na bolest, která každý den člověka provází. Urychlení léčby a posílení účinku klasických manuálních metod fyzioterapie v posledních letech umožnila inovativní technologie rázové vlny. Terapie s vysokoenergetickými rázy přispívá ke snížení až vymizení svalových a úponových bolestí a dokáže zkrátit čas návratu člověka zpět k obvyklým aktivitám o několik týdnů až měsíců.

„Rázová vlna nenahrazuje manuální fyzioterapii, ale zvyšuje její pozitivní vliv. Zkušenosti s léčbou diagnóz tohoto typu nás vedly k vytvoření unikátní kombinace fyzioterapie, aplikace dvou typů rázové vlny – fokusované a radiální – a kineziotapingu, který podpoří efekt terapie i po odchodu klienta z ordinace. Zatímco cílená fyzioterapie má přímý vliv na léčbu příčiny, tedy daného přetížení, rázové vlny léčí zánět a hloubkově uvolňují měkké tkáně, které mají s přetíženým místem funkční souvislost. To umožňuje dosáhnout pocitu úlevy mnohem dříve, než je ve fyzioterapii běžné,“ doplnila Iva Bílková.

Nejčastější pracovní nemoci, jejich příznaky a výskyt v profesích:

– syndrom karpálního tunelu (přetěžování zápěstí a ruky – práce s počítačovou myší, hudebníci): brnění ruky, oslabení jemné motoriky prstů, otoky prstů, tuhé zápěstí, bolest se projevuje i v klidu

– tenisový/golfový loket (křečovitý úchop bez uvolnění – zedníci, zahradníci, dentisté atd.): bolest v loketním kloubu, zvyšuje se při zvedání zátěže a vystřeluje směrem k zápěstí nebo k rameni

– cervikokraniální syndrom (vadné držení těla, předsunutá hlava – práce na počítači): bolesti krční páteře nebo hlavy, pískání v uších, bolest dásní či tlaková bolest za očima

– bolest mezi lopatkami, bederní páteře, v kříži, otoky nohou (napříč profesemi)

V tiskové zprávě byla použita data ze Zprávy o zdraví obyvatel České republiky, Ministerstvo zdravotnictví České republiky 2014, ISBN 978-80-85047-49-3.
 

FYZIOklinika, www.FYZIOklinika.cz

Je nestátní zdravotnické zařízení zaměřené na prevenci a léčbu bolestivých stavů pohybového aparátu. FYZIOklinika do české praxe uvedla nový koncept služeb FYZIOterapie All-Inclusive a FOKUS All-Inclusive – kombinaci dostupných metod, od ultrazvukové diagnostiky přes manuální fyzioterapii po využití radiálních nebo fokusovaných rázových vln, v rámci jedné komplexní návštěvy klienta.

V oblasti fyzikální terapie je pražská FYZIOklinika největším centrem pro léčbu rázovou vlnou v ČR a řadí se mezi největší pracoviště v Evropě. Aplikace této inovativní technologie zvyšuje efekt manuální fyzioterapie – je užitečným doplňkem při léčbě bolesti v léčebných programech a v případě planární rázové vlny dokonce umožňuje výrazné urychlení hojení ran. FYZIOklinika získala prestižní ocenění Firma roku 2017 v regionu Praha a umístila se na druhém místě v celostátní soutěži Ordinace roku 2017 v kategorii Rehabilitační ordinace. Ve stejném roce obsloužila v pražském centru přes 6000 návštěv. Spravuje největší databázi videonávodů na FYZIOcvičení v ČR, kterou neustále rozšiřuje a zveřejňuje na svém webu. V dubnu 2018 složila vedoucí fyzioterapeutka FYZIOkliniky Mgr. Iva Bílková, Cert. MDT, mezinárodní zkoušku na McKenzie Institute International a získala tak jako jedna z mála Čechů tuto akreditaci.

V neděli se slaví Evropský den recyklace baterií. Jak jsou na…

Praha, 6. září 2018 (REMA)

Na 9. září připadá každoročně Evropský den recyklace baterií. Už od roku 2015. Letos tedy v pořadí počtvrté připomene tento svátek všem Evropanům, jak je důležité správně vytřídit a zrecyklovat použité baterie a akumulátory. Jejich nesprávné zpracování či pohození na skládkách může mít totiž vážné ekologické i zdravotní dopady. Navíc baterie obsahují řadu cenných kovů a látek, které lze díky recyklaci znovu použít.

V běžné české domácnosti se nachází v průměru kolem 50 kusů baterií, najdeme je v různých spotřebičích a přístrojích, které používáme. Ačkoliv už v tuzemsku funguje rozsáhlá sběrná síť, kam lze staré baterie či elektrospotřebiče odevzdat k recyklaci, stále je téměř každý třetí občan vyhodí do komunálního odpadu. Reakcí na to je právě Evropský den recyklace baterií, kterým akcentuje Evropská unie rostoucí množství produkovaného elektroodpadu a jeho negativní dopad na životní prostředí v případě nevhodné či nulové recyklace. Výrobci totiž používají přenosné baterie a akumulátory v dostupných moderních technologiích se stále stejnou intenzitou, proto při nárůstu počtu kusů prodávaných elektrozařízení roste i jejich spotřeba.

Češi a třídění

Celkový objem zpětně vybraných baterií v tuzemsku každoročně vzrůstá, baterie z domácností přitom ale tvoří menšinu. Ačkoliv přibývá Čechů, kteří již nefunkční baterie odnáší na příslušná sběrná místa, stále zhruba čtvrtina těchto produktů končí v běžném komunálním odpadu. „Vzhledem k počtu obyvatel, kteří se stále ještě aktivně nezapojují do třídění a recyklace, existuje pořád velký prostor pro zlepšení, a to jak v edukaci, tak v hledání zábavnějších, pohodlnějších a chytřejších mechanismů sběru,“ říká David Vandrovec, ředitel skupiny REMA, která se u nás zabývá právě zpětným odběrem baterií a elektrozařízení.

Kde a jak odevzdat?

Protože v průměru každá třetí až čtvrtá baterie nebo akumulátor končí v běžném koši, stále se rozšiřuje síť sběrných míst, kde lze tyto předměty v zájmu ekologie ponechat. Už nyní je jich po celé republice více než 40 tisíc a vznikají další. Lidé dnes mohou navíc využít i řady inovativních projektů, příkladem může být re:Balík nebo FamilyBox, jež fungují zcela bezplatně. FamilyBox je designový kartonový box pro shromažďování starých baterek v domácnosti, funguje tak, že baterie se po jeho naplnění posílají poštou zdarma rovnou do kolektivního systému, který zajistí jejich ekologickou recyklaci. re:Balík zase umožňuje zaslat baterie i s jakýmkoliv dalším elektroodpadem poštovním balíkem. Služba je opět bezplatná a funguje přes Českou poštu.

Co se děje potom?

Nevytříděné baterie, které skončí na skládce, mohou být nebezpečné, a to nejen třeba z důvodu potenciálního výbuchu. Je to hlavně proto, že se z nich škodlivé látky mohou uvolňovat do půdy nebo vody. Navíc různé druhy baterií se recyklují různým způsobem, takže jejich sběrem se zaručuje šetrný postup následného zpracování. Jsou zdrojem kovů, mezi nimi je třeba zinek, železo, mangan, nikl, kadmium či olovo. Kromě eliminace škody na životním prostředí je tedy díky jejich recyklaci možné opětovné získání těchto cenných materiálů. Například ze 720 kilogramů použitých baterií pak přístroje umějí získat okolo 366 kilogramů železa a 260 kilogramů dalších kovů, jako je zinek či měď. Tyto suroviny lze následně použít pro výrobu nových produktů.

Recyklace baterií v číslech

– v běžné české domácnosti máme asi 50 ks baterií

– česká domácnost v průměru stejné množství, tedy 50 ks různých druhů přenosných baterií nebo akumulátorů, v průběhu roku použije a vyhodí

– meziročně stoupá počet baterií na trhu o 5-10 %

– 80 % všech baterií v trhu jsou v drobných elektronických zařízeních (tablet, mobil, notebook, apod.)

– téměř 25 % baterií stále končí v běžném komunálním odpadu

O skupině REMA

V současné době ji tvoří 3 společnosti: REMA Systém, REMA Battery a REMA PV Systém.

REMA Systém je neziskově hospodařící akciová společnost, která vznikla pro splnění povinností daných novelou zákona o odpadech. Systém byl založen 14. února 2005. Iniciovali jej největší dovozci a výrobci informačních technologií a telekomunikací v ČR. Hlavním smyslem činnosti REMA Systému je ochrana životního prostředí zabezpečením efektivní recyklace odpadů elektrických a elektronických zařízení (OEEZ). Za tímto účelem REMA Systém zajišťuje organizaci sběru, třídění, nakládání a recyklaci v celé České republice. REMA Systém se zaměřuje na komplexní řešení pro všechny skupiny elektrozařízení. REMA Systém realizuje projekty Zelená firma, Zelená škola, Zelená obec a Buď líný, v jejichž rámci zajišťuje zpětný odběr elektrozařízení ze škol, firem, obcí a od domácností. Zároveň zastřešuje projekt Trash Made, který je zaměřen na výrobu šperků a doplňků z elektroodpadu.

REMA Battery je neziskově hospodařící společnost s ručením omezeným, která vznikla pro splnění povinností výrobců a dovozců baterií a akumulátorů daných zákonem č. 297/2009. Hlavním smyslem činnosti REMA Battery je ochrana životního prostředí – zabezpečením efektivního systému zpětného odběru a recyklace baterií a akumulátorů. REMA Battery je oprávněna k provozování kolektivního systému pro zpětný odběr baterií a akumulátorů na základě rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne 15. 12. 2009.

REMA PV Systém je neziskově hospodařící akciová společnost, která vznikla pro splnění povinností daných novelou zákona o odpadech v roce 2012. REMA PV Systému navazuje na aktivity společností REMA Systém a REMA Battery. Hlavním smyslem činnosti REMA PV Systému je ochrana životního prostředí – zabezpečením efektivního systému zpětného odběru a recyklace solárních panelů. REMA PV Systém se v rámci své činnosti zaměřuje na řešení problematiky solárních panelů a jiných solárních komponentů.

Může operace šedého zákalu prodloužit život?

Praha, 6.9.2018 (Side-Effect)

Šedý zákal neboli katarakta způsobuje starším lidem značné problémy v každodenním životě. Kvůli oslabenému zraku přestávají být samostatní – nedokážou si uvařit či zvládnout základní hygienu a trápí je řada doprovodných příznaků jako zvýšená citlivost na světlo nebo neostré a zamlžené vidění. Odstranění katarakty chirurgickým zákrokem přitom není nijak obtížné a většině pacientů navrátí samostatnost i šanci na spokojený a aktivní život. Podle nejnovější studie může navíc operace šedého zákalu seniorům dokonce prodloužit život.

Operace je v současné době jedinou možností léčby šedého zákalu. Oční chirurg při ní odstraní zakalenou čočku a nahradí ji umělou. Starý mýtus, že zákal musí před operací nejdříve dozrát, už dávno neplatí. Naopak, čím dříve zákrok podstoupíte, tím méně komplikací riskujete. Na operaci byste měli jít už ve chvíli, kdy se projeví první známky zhoršeného vidění, bez ohledu na věk. Udává se, že katarakta nejčastěji vzniká stárnutím oka, obvykle se objevuje po 65. roce věku. Přesné příčiny jejího vzniku však dosud nikdo neobjasnil.

„Ve věkové skupině nad 65 let je odstranění šedého zákalu nejčastějším chirurgickým zákrokem. Operace katarakty je ale dnes indikována již v mnohem mladším věku a dnešní pacienti očekávají excelentní funkční vidění. V současné době jsme schopni implantací torických nitroočních čoček efektivně redukovat také pooperační astigmatismus, tedy vadu způsobující nepřesné zaostření světla na sítnici, a významně tak snížit nutnost nošení brýlí,“ doplňuje MUDr. Šárka Skorkovská, primářka Oční kliniky NeoVize Brno

Zákrok může chirurg vykonávat manuálně, anebo laserem. Při laserové operaci šedého zákalu femtosekundovým laserem nepoužívá oční chirurg skalpel či jiné ostré nástroje. Ty nahrazuje „robot“, precizní laserový paprsek řízený počítačem a kontrolovaný chirurgem. Celá laserová procedura probíhá zcela bez dotyku lidské ruky a je šetrnější.

„Operace šedého zákalu provádíme na naší klinice ambulantně při místním znecitlivění očními kapkami. Celý zákrok trvá zhruba 15 minut, následně pacient půl hodiny čeká a pak může odejít domů. Operaci předchází důkladné předoperační vyšetření, které rovněž provádíme na naší klinice vlastními přístroji,” popisuje primářka oční kliniky DuoVize MUDr. Lucie Valešová. „Po zákroku si pacient vkapává několik dní oční kapky urychlující hojení, měl by se vyhýbat pobytu v prašném prostředí a další dva až tři týdny neprovádět náročnější fyzické práce. Běžné denní činnosti a pohyb jsou povoleny,” dodává MUDr. Valešová.

Kromě prokazatelného zkvalitnění života pacientů a umožnění návratu k jejich dřívějším aktivitám se v nových výzkumech sleduje i souvislost mezi operací šedého zákalu a prodloužením délky života. Podle nejnovější studie publikované v lednu 2018 uznávaným americkým lékařským časopisem JAMA existuje spojitost mezi prodělanou operací šedého zákalu a snížením rizika úmrtí na nejrůznější zdravotní komplikace, nejen ty přidružené k šedému zákalu. Studie se účastnilo přes 74 000 žen ve věku 65 let a starších, z nichž 41 735 byla katarakta chirurgicky odstraněna. Výsledky ukázaly, že chirurgické odstranění šedého zákalu je spojeno s nižší mírou celkové úmrtnosti a úmrtnosti způsobené nejrůznějšími příčinami (do studie odborníci zahrnuli příčiny náhodné, neurologické, plicní, infekční a rakovinné). Odborníci zároveň upozorňují, že je potřeba na tuto studii navázat další výzkumy a v zájmu pacientů a zlepšování péče o ně je důkladněji rozpracovat.

Věděli jste, že…

…právě šedý zákal je hlavní příčinou slepoty u 22 milionů lidí na celém světě, což kataraktu celosvětově řadí mezi hlavní příčiny slepoty? V Česku je statistika rovněž alarmující – po 75. roce věku šedým zákalem onemocní přes tři čtvrtiny populace.

… šedý zákal (katarakta) je oční onemocnění, při kterém dochází k zakalení normálně čiré oční čočky? Zakalení způsobí sníženou průhlednost oční čočky, brání průchodu světelných paprsků na sítnici, a tak je vidění zastřené, jakoby překryté šedým závojem. Zpočátku nemusí šedý zákal vidění nijak ovlivňovat, zakalení se však postupně zvětšuje, vidění se zhoršuje a postižený může dokonce oslepnout. Člověk trpící kataraktou přitom nepociťuje žádné podráždění očí, bolest ani jiné potíže. Teprve rozsáhlý šedý zákal je na oku vidět.

… kataraktu není možné odstranit žádnými léky ani brýlemi, jedinou možností léčby je operační zákrok? Pravá příčina katarakty dosud není známa. Ví se ale, že je přirozenou součástí stárnutí a že její nástup uspíší vyšší refrakční (dioptrické) vady, některá onemocnění (například cukrovka), záněty a úrazy oka. Kromě věku hrají určitou roli dědičné předpoklady, pohlaví (častěji onemocní ženy), rasa (černoši), ale i užívání některých léků (kortikoidy, cytostatika apod.), dlouhodobé používání některých očních kapek, metabolická a systémová onemocnění. Na rozvoj katarakty má negativní vliv také nezdravý životní styl – hlavně kouření, drogy, špatná výživa i nadměrné působení infračerveného a ultrafialového záření. Postihnout může jedno i obě oči.

… tvorba slavného impresionistického malíře Claudea Moneta byla ke konci jeho života výrazně ovlivněna kataraktou? Šedý zákal mu byl diagnostikován ve věku 72 let (tedy zhruba v r. 1912), Monet pak nosil rudimentární brýle (nitrooční čočka ještě v té době nebyla vynalezena), o nichž ale tvrdil, že zkreslují tvary a jsou příšerné. Poté, co nalezl vhodnější brýle, zničil stovky obrazů z předchozích 15 let kvůli jejich špatné kvalitě, jak sám tvrdil. Díla, která se z tohoto období zachovala, jsou skutečně vyvedena silnějším štětcem v tmavších barvách, působí chaoticky a je z nich patrná menší preciznost v porovnání s jeho dřívějšími pracemi. Navzdory onemocnění ale Monet poslední léta svého života plně využil a po operaci šedého zákalu dokonce stvořil jedno ze svých nejslavnějších pláten – Lekníny.

Odborníci: V roce 2025 bude polovina obyvatel EU trpět…

Praha 5. září (ČTK) – V roce 2025 bude podle odborníků trpět alergií či astmatem polovina obyvatel Evropské unie. V Česku je to už v současné době zhruba třetina, přesná data ale chybí. Informace dnes zazněly na semináři ve Sněmovně. Přestože se daří snižovat ceny běžných léků, čím dál více pacientů potřebuje dražší léčbu. Pojišťovny proto očekávají, že náklady pro veřejné zdravotní pojištění porostou.

Podle farmakoekonoma Tomáše Doležala, který vycházel z dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), se v současné době vydává tolik balení léků na alergie, že podle doporučeného dávkování by je mělo denně užívat asi 1,1 milionu lidí.

Prozatím se podle předsedkyně lékařské komise Svazu zdravotních pojišťoven ČR Kateřiny Podrazilové náklady na léky i počty balení drží už tři roky na stejné úrovni. Situaci ale označila za „klid před bouří“. „Léčení pacienti se přesouvají z léčby levnější k novějším způsobům terapie. Zatím je bilance vyrovnaná, ale dříve či později musí dojít k nárůstu nákladů,“ uvedla. Úspory vzniklé snižováním cen léků podle ní spolknou nové, drahé léky. U svazových pojišťoven tvoří léčba respiračních onemocnění asi sedm procent nákladů na terapii.

Všeobecná zdravotní pojišťovna, která není součástí svazu a jejímiž klienty jsou asi tři pětiny obyvatel, vydala na péči lékařů o alergiky v roce 2011 asi 452 milionů korun, o šest let později to byla částka téměř 579 milionů korun za stejný počet léčených. Naopak klesla částka vydaná na léky. V roce 2011 stály asi 352 milionů korun, loni 195 milionů. Část léků si pacienti hradí sami.

Alergie či astma pacienty nutí užívat pravidelně, mnohdy i celoživotně, léky. Příznaky jim také omezují běžné aktivity, jako je pobyt venku nebo spánek. Nejčastějšími alergeny jsou pyly trav (35 procent), roztoči (27 procent) a pyl břízy (23 procent). Roztoči jsou hmyz žijící v bytovém prachu, ale i na oblečení nebo ve vlasech lidí.

Možností, jak zabránit rozvoji alergie v astma či omezit užívání léků, je podle odborníků takzvaná alergenová imunoterapie. Pacientům je po několik měsíců až let podáváno malé množství alergenu, které vede k navození jeho tolerance a poklesu alergické reakce. „V posledních letech máme důkazy a studie, že tento postupný léčebný proces funguje,“ vysvětlila Krčmová. Studie podle ní prokázaly, že po jednom roce užívání se příznaky snižují a pacienti mohou užívat méně léků, čímž v dlouhodobém pohledu ušetří i veřejné zdravotní pojištění. Podle Doležala ale není léčba stejně dostupná ve všech regionech.

van rot

V IKEM začala mezistátní řetěžová transplantace ledvin

Praha 5. září (ČTK) – V pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) začala řetězová transplantace ledvin od žijících dárců v Česku a v Rakousku. Tři dárci jsou z rodin nemocných, jeden je altruistický. Dva příjemci byli operováni dnes, jedna ledvina bude transplantována až za několik měsíců. IKEM o tom dnes informoval v tiskové zprávě. V letošním roce bylo provedeno v celém Česku do konce července 284 transplantací ledvin. Na začátku srpna na nové ledviny čekalo 555 lidí.

„Během dvanáctihodinového operačního maratonu se propojily dva páry z Česka a jeden z Rakouska, na konci řetězu však zůstal dárce, který dá ledvinu příjemci až za několik měsíců, a bude tak možné pokračovat v dalších párových výměnách,“ uvedla mluvčí IKEM Šárka Nevoralová.

Páry dal dohromady počítačový program. Příprava k operaci trvala tři měsíce. „Úplně na začátku všeho jsou čeští rodinní příslušníci, kteří se rozhodli věnovat svému blízkému nemocnému ledvinu. Bohužel však nebyli kompatibilní, a proto jsme jim nabídli možnost zařadit se do programu našich párových výměn,“ vysvětlil přednosta Transplantcentra IKEM Ondřej Viklický.

Od prvních dvou žijících dárců začaly odběry ledvin synchronně v IKEM i ve vídeňské nemocnici. V mezidobí, kdy putovala odebraná ledvina z Česka do Rakouska a z Rakouska zase do Česka, provedli lékaři v Praze ještě další párovou výměnu ledviny.

„Bylo důležité, abychom s rakouskými kolegy začali s odběrem ledvin ve stejný čas. Zkrátili jsme tím kritický čas mezi odběrem a samotnou transplantací orgánu,“ vysvětlil přednosta Kliniky transplantační chirurgie Jiří Froněk. Kdo který konkrétní orgán dostane, musí být podle zákona před pacienty utajeno.

I cesta odebraných ledvin mezi oběma nemocnicemi musela být co nejrychlejší. Rakouský vůz proto doprovázela na území České republiky česká dopravní policie se zapnutými výstražnými majáčky a na území Rakouska zase rakouská policie.

Lékaři IKEM také poprvé využili možnosti předem vytisknout ve 3D ledvinu dárce, kterou poslali rakouským lékařům k detailnímu prostudování. „Model ledviny dárce jsme v IKEM vytiskli dle jeho reálných dat z CT vyšetření,“ dodal Froněk. Očekává, že se tato příprava stane běžnou praxí.

Počty transplantací orgánů za posledních deset let vzrostly v Česku téměř o třetinu. Celkem bylo loni voperováno 843 orgánů, víc to bylo jen v roce 2014. Ledvin bylo 469, v posledních deseti letech to bylo mezi 357 a 507 transplantacemi.

van rot