Lidé s epilepsií boří mýty – vyrážejí na triatlon

Praha, 24. 9. 2018 (EpiStop) – Epilepsie – diagnóza, která často budí v očích veřejnosti rozpaky. Podle lékařů jsou však předsudky zbytečné, lidé s epilepsií mohou žít kvalitní život, jehož součástí je i sportování. To dokazuje aktivita organizace EpiStop, která u příležitosti Národního dne epilepsie pořádá již šestnáctý EPPI vodácký triatlon.

„Lékaři dříve lidem s epilepsií zakazovali sportovat. Děti s epilepsií nemohly v hodině tělocviku cvičit, neměly příležitost vyrazit na letní tábor,“ říká lékařka Centra pro epilepsie FN Motol MUDr. Jana Zárubová, která je zároveň předsedkyní spolku EpiStop, a doplňuje: „Nyní už ale víme, a prokazují to i odborné studie, že fyzická aktivita je pro pacienty s epilepsií bezpečná, a dokonce zlepšuje průběh onemocnění. “

Na to, že pohyb lidem s epilepsií prospívá, myslí i pacientské organizace, které připravují osvětové a sportovní akce pro nemocné. Jednou z nich je právě tradiční EPPI vodácký triatlon. Závod je složením disciplín přizpůsobený tak, aby se ho mohli zúčastnit i pacienti s epilepsií. Účastníci absolvují tři disciplíny – běh, jízdu na horském kole a pádlování na lodi. Pro děti je připraven běžecký závod. V rámci doprovodného programu odborníci z Kliniky dětské neurologie v Motole ukážou, jak zvládnout první pomoc při epileptickém záchvatu. Akce vypukne 28. září ve Vlkovské pískovně u Veselí nad Lužnicí, spolek EpiStop přispěje každému pacientovi s epilepsií na účast 500 Kč. Více informací o závodu najdete na www.vodackytriatlon.cz.

Tváří letošního ročníku je herec a moderátor Dalibor Gondík, který sám epilepsii má a přitom náruživě sportuje. „Denně běhám, jezdím na kole a občas i plavu. V zimě lyžuji a bruslím. Tančím a skáču na divadle. Snažím se, samozřejmě v rámci dodržování režimu a po dohodě s mým lékařem, prostě normálně žít,“ popisuje s úsměvem a doplňuje: „A triatlon jako disciplínu obdivuji a ty, kteří ho absolvují s onemocněním, dvojnásob.“

Lidé s epilepsií se často bojí sportu věnovat naplno. Přitom se stačí poradit s lékařem. Osvětou v této oblasti se zabývají i pacientské organizace. „Vyjma rizikových sportů, jako je potápění, parašutismus nebo horolezectví, nezakazujeme pacientům, kteří mají nemoc díky léčbě pod kontrolou, žádné pohybové aktivity. U těch, kde léčba nezabírá tak dobře, je vždy potřeba individuální konzultace s lékařem,“ vysvětluje MUDr. Zárubová. V současné době lékaři při správné a včasné diagnostice a farmakologické léčbě dostanou nemoc pod kontrolu až u 70 % pacientů.

„Pacienti, kteří se hýbou, se cítí lépe. Prospívá to jejich psychice a jsou sebevědomější,“ popisuje MUDr. Zárubová a dodává: „Jedna odborná studie dokonce uvádí, že hodina aerobního sportu denně nahradí jedno antidepresivum.“

Své o tom ví Dalibor Gondík: „Popularizace sportu je velmi důležitá pro všechny lidi napříč generacemi. A u sportu s hendikepem je to snad ještě důležitější. Netýká se to jenom epilepsie. O všem, co se nám děje, se musí mluvit. Nejhorší je uzavřít se se svou nemocí do sebe, bát se okolí, stydět se za ni a nedělat nic,“ říká a dodává: „Proto jsou akce jako EPPI triatlon velmi důležité a já si moc vážím toho, že jej mohu letos podpořit.“

Výtěžek ze startovného poputuje na pomoc 4,5letému Míšovi, chlapci s epilepsií, který potřebuje operaci mozku. Přispět jeho rodině může každý, a to na účet občanského sdružení EpiStop číslo 111165369/0800 a do zprávy pro příjemce napsat Míša.

Epilepsie patří mezi nejčastější mozková onemocnění a u dětí je nejčastější chronickou chorobou vůbec. Tři čtvrtiny nemocných prožily první záchvat před dosažením dvaceti let. Další vrchol, kdy se nemoc objeví, je hranice tří let a také kolem puberty. Chronickou epilepsii v aktivní fázi má v České republice přibližně 80 000 lidí. Dalších nejméně 160 000 osob se někdy pro epilepsii léčilo nebo stále léčí, ale jsou více než 5 let v klidové fázi.

O EpiStop

Zapsaný spolek EpiStop vytváří platformu pro setkávání, spolupráci a aktivní činnost všech skupin a osob, které mají vztah k lidem s epilepsií, tedy pacientů, zástupců pacientských organizací, zdravotníků, odborných společností, sociálních poradců, úředníků státní správy či zástupců médií. Jejich cílem je zlepšit postavení lidí s epilepsií ve společnosti. Na webu www.epistop.cz je řada volně dostupných edukačních textů, zásady správné první pomoci a informace pro lidi s epilepsií i jejich blízké.

Aktivity k Národnímu dni epilepsie

V září, v souvislosti s Národním dnem epilepsie, probíhá několik sportovních a společenských aktivit vhodných pro pacienty s epilepsií. První je běh pro epilepsii Epi©Run, který se v letošním roce konal 12. 9. (https://www.epistop.cz/archiv/4-pro-sponzory/405-epi-c-run-2018). Následuje EPPI vodácký triatlon ve Veselí nad Lužnicí 28. 9. (www.vodackytriatlon.cz). Koncem září bude ukončena výtvarná soutěž pro děti s epilepsií „Líbí se ti, mami?“ (www.libisetimami.cz). Všechna díla organizátoři vystaví v týdnu od 27. 9. do 7. 10. v prostorách Europarku v pražských Štěrboholech.

O epilepsii

Epilepsie je neurologické onemocnění charakterizované opakovaným výskytem neprovokovaných epileptických záchvatů. Patří mezi nejčastější mozková onemocnění a u dětí je nejčastější chronickou chorobou mozku vůbec. Ke stanovení diagnózy epilepsie zpravidla dochází při výskytu dvou a více epileptických záchvatů, výjimečně již po jednom takovém záchvatu. Typů epilepsie je nyní určeno již více než 40. Hlavním projevem jsou epileptické záchvaty, které mohou mít různou podobu. Mohou se projevovat např. pouhým zahleděním, brněním, výpadkem paměti nebo pak známými křečemi končetin se ztrátou vědomí. Vyskytují se jak v průběhu dne, tak v noci během spánku. Přestože se epilepsie může objevit v kterémkoliv věku, jsou životní období, ve kterých je nový výskyt epileptických záchvatů častější než v jiných – hlavními vrcholy jsou první rok života a období stáří. Příčiny vzniku nemoci se s časem mění, dříve mezi nimi dominoval komplikovaný porod či infekční onemocnění, nyní nabývají na síle úrazy z adrenalinových sportů či nehod. Ve světě trpí epilepsií více než 50 milionů lidí, v Evropě přes 6 milionů lidí, z toho přibližně 2 miliony dětí.

USNESENÍ XXVII. SJEZDU DELEGÁTŮ ČLnK KONANÉHO 22. 9. 2018…

Praha, 24.9.2018 (ČLnK)

Sjezd je znepokojen lobbistickými aktivitami vůči ministerstvu zdravotnictví, vedoucími k monopolizaci distribuce léčiv, následnému zhoršení postavení lékáren a zhoršení dostupnosti léčiv pro občany zejména v regionech. Proto delegáti sjezdu ČLnK vyzývají poslance PSP ČR, aby v zákoně o léčivech zakázali monopolní distribuci jakéhokoli léčivého přípravku do lékáren. Sjezd dále konstatuje, že zásadním požadavkem všech lékárníků je zavedení stejných doplatků, zavedení pravidel pro vznik nových lékáren a vymáhání zákonné povinnosti distributorů dodat lék do lékárny do dvou pracovních dnů.

Sjezd odmítá:

• navržený záměr ministerstva zdravotnictví tzv. emergenční model dodávek léků do lékáren, který by nutil pacienty k dvojí návštěvě lékárny kvůli objednání a vyzvednutí léku, zatížil lékárny zbytečnou administrativou a vážně narušil poskytování lékárenské péče.

Sjezd vyzývá:

• zákonodárce, aby do zákona o léčivech doplnili povinnost SÚKL zveřejňovat seznam reexportérů, jimi reexportovaných léků včetně jejich množství; reexportní činnost se podle ČLnK významně podílí na tzv. cyklických výpadcích léků v lékárnách pro české pacienty,
• ministra zdravotnictví k vyřešení střetu zájmů náměstka Mgr. Filipa Vrubela, který preferuje zájmy výrobců, a náměstka Mgr. Filipa Vrubela upozorňuje, že již není lobbistou výrobců léčiv,
• ministerstvo zdravotnictví a SÚKL, aby zajistily dodržování platného zákona o léčivech, a ministerstvo zdravotnictví uložilo SÚKL přísně postihovat porušování povinnosti distributora dodat lékárně léky do dvou dnů (Zákon o léčivech 378/2007 Sb, §77 odst. 1, písm. h),
• ministerstvo zdravotnictví k ustanovení pracovní skupiny pro podporu reformy lékárenství podle návrhů ČLnK.

Sjezd upozorňuje:

• občany, že ministerstvo zdravotnictví svou nečinností ohrožuje zdraví pacientů tím, že nedokáže zajistit potřebné léky pro všechny pacienty a za stejných podmínek.

Sjezd ukládá:

• představenstvu ČLnK, aby zajistilo vypracování novely zákona, která by zajistila rovné postavení lékáren, stejné ceny léčiv a stejné doplatky a pravidla pro tvorbu sítě lékáren,
• prezidentovi ČLnK, aby se závěry Sjezdu seznámil veřejnost, ministra zdravotnictví a členy Parlamentu ČR,
• prezidentovi ČLnK, aby se neprodleně vyjádřil do médií ve smyslu odmítnutí „emergenčního modelu“ dodávek léků do lékáren,
• představenstvu ČLnK připravit žaloby na nečinnost SÚKL a ministerstva zdravotnictví při vymáhání zákona o léčivech (§77 odst. 1, písm. h) – dodávky léků do dvou pracovních dnů, ke správnímu soudu v termínu do konce října 2018,
• představenstvu ČLnK, aby do 15. 10. 2018 určilo ze svých řad konkrétního člena pro koordinační komunikaci se spolkem Vaši Lékárníci CZ a pověřilo jej přiměřenými kompetencemi pro operativní rozhodování pro účely PR akcí.

VYJÁDŘENÍ K ZAVÁDĚNÍ SYSTÉMU OVĚŘOVÁNÍ PRAVOSTI LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ
Systém ověřování pravosti léčivých přípravků, v němž budou lékárny povinny ověřovat každé balení léčivého přípravku uvedeného na trh po 9. 2. 2019, je zbytečný, protože v lékárnách v České republice se žádné padělané léčivé přípravky nevyskytují. Systém je pět měsíců před zahájením svého fungování nedostatečně připraven. Systém klade na lékárny vysoké nároky jak v přípravě na něj, tak v jeho běžném provozu. Zavedení systému ověřování do lékáren i samotné ověřování pravosti léčivých přípravků si v lékárnách vyžádá náklady ve výši stovek miliónů korun ročně. Připravovaná novela zákona o léčivech hrozí zavést vysoké pokuty do pěti miliónů korun za bagatelní přestupky při práci se systémem. K problémům v práci se systémem bude v prvním roce jeho užívání docházet už jen pro jeho nepřipravenost a uživatelskou nepřívětivost. Systém není ani zdaleka připraven na úrovni, na které bylo před 1. 1. 2018 připraveno centrální úložiště elektronických receptů. Přesto byly sankce za neužívání centrálního úložiště odloženy o rok.

Sjezd proto vyzývá ministerstvo zdravotnictví a ministra zdravotnictví osobně, aby:

• s účinností od 9. 2. 2019 do vyhlášky, kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, z důvodu veřejného zájmu, zavedlo nový výkon „Ověření pravosti léčivého přípravku“ a v úhradové vyhlášce mu přiznal odpovídající úhradu, nebo aby navýšil absolutní částkou obchodní přirážku v cenovém předpise regulujícím ceny léčivých přípravků,
• v novele zákona o léčivech navrhlo odložení sankcí za přestupky při ověřování pravosti léčivých přípravků v lékárnách minimálně o 1 rok.

Sjezd vyzývá:

• představenstvo ČLnK, aby připravilo návrh žaloby proti znění smlouvy s NOOLem a vyzvalo co nejvíce provozovatelů lékáren k připojení se k žalobě.

VYJÁDŘENÍ K PODOBĚ SIGNÁLNÍHO VÝKONU PRO VÝDEJ LÉČIV V ROCE 2019
Pravidla, na základě kterých mohou lékárny vůči zdravotním pojišťovnám uplatňovat úhradu za signální výkon č. 09552 (výdej léčivého přípravku na recept…), jsou vůči provozovatelům lékáren nespravedlivá, resp. jsou nespravedlivě interpretována. Limit celkové úhrady za kalendářní rok je sice ve vyhlášce koncipován jako součet závislý na počtu výkonů lékárny v referenčním roce, ale zdravotní pojišťovny si počítají limit každá svůj. To vede k tomu, že v důsledku přechodů pojištěnců mezi pojišťovnami nejsou lékárnám hrazeny výkony za pojištěnce, kteří změnili zdravotní pojišťovnu. Tento efekt se posiluje již několikaletým ponecháním referenčního roku 2014. Další nespravedlností je neochota zdravotních pojišťoven přiznat odpovídající limit těm lékárnám, jejichž provoz byl zahájen v období po uplynutí referenčního roku, nebo lékárnám, které významných způsobem navýšily počet svých výkonů oproti referenčnímu roku. To vše za situace, kdy je počet výkonů v lékárnách závislý jen a pouze na množství receptů předepsaných lékaři, které nejsou provozovatelé lékáren schopni ovlivnit. Limitace proto v případě lékáren postrádá smysl.

Sjezd proto vyzývá ministerstvo zdravotnictví a ministra zdravotnictví osobně, aby:

• neprodleně zrušili limitaci úhrady signálního výkonu č. 09552.

Sjezd dále vyzývá VZP a Svaz ZP:

• k přípravě změny vykazování Signálního výkonu Metodiky předávání dat a datového rozhraní receptu podle vyhlášky č. 201/2018 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2019.

Tipy, jak začít na podzim s pravidelným a vyváženým jídelníčkem

Praha, 24. září 2018 (Edenred)

To, co jíme, se odráží v našem zdravotním stavu, ve fyzické kondici, ale taky v pracovních výkonech a konec konců i v náladě. Znáte to sami, že po sytých obědech se cítíte unaveni, je vám těžko a do ničeho, natož do práce se vám vlastně ani moc nechce. Naopak pokud se stravujete pestře a rozumně, zbývá spousta sil a kromě pilného dne v práci zvládnete ještě hodně dalších aktivit. Neobejdeme se zkrátka bez zdravého a vyváženého jídelníčku, ale ten se zase neobejde bez pořádného plánování. Často však nevíme, kde začít. Pro začátek je důležité si uvědomit, že to nutně nemusí znamenat hodiny strávené vařením, nakupováním a organizováním. Na první pohled to tak asi nevypadá, ale plánování jídelníčku může naopak ušetřit spoustu času i peněz. Přečtěte si tyto základní tipy, jak na ně vyzrát a stravovat se zdravě, ať už jste kdekoliv.

1. Seznam, co mám rád/a

Otrlí jedinci se mohou rovnou pustit do počítání všech kalorií, přijímaných živin a látek, experimentování s různými druhy super foods a technikami vaření. Většině ale pro začátek a vybudování zvyku postačí sepsat si seznam oblíbených zdravých pokrmů. „Pokud se pustíme do plánování jídelníčku doslova po hlavě, může to samozřejmě mít skvělé výsledky, ale hodně lidí to taky odradí. Najednou musí moc psát, počítat, hledat recepty a je to pro ně opravdu časově náročné. Proto jako úplně první krok doporučuji raději sepsat si seznam zdravých pokrmů, které máte opravdu rádi a znáte je. Plánování bude díky připravenému seznamu snadnější a až postupně, v budoucnu, můžete přidávat nová jídla a zkoušet samozřejmě taky nové recepty,“ říká Michaela Číhalíková, manažerka projektu Firma na talíři, který snaží formou workshopů přímo ve firmách naučit zaměstnance plánovat a sestavovat vhodný jídelníček. Na začátku je přitom dobré se držet zásady, že oběd je nejdůležitější jídlo dne, a takzvaného pravidla třetin, aby byl u něj dodržený správný poměr živin. To znamená, že jedna třetina talíře by měla obsahovat komplexní sacharidy v podobě příloh, druhá třetina bílkoviny v podobě masa nebo luštěnin a poslední třetina by měla být tvořená zeleninou.

2. Kalendář nejen na schůzky

Ze začátku si můžete plánovat jídlo jen na další den. Na to vám postačí pět až deset minut. Po čase můžete přejít na týdenní nebo klidně delší bázi. Při plánování si promyslete, jaký bude váš následující den. Budete si moct jídlo ohřát? Jak dlouhá bude pauza na oběd? Budete celý den sedět v kanceláři nebo běhat po schůzkách? Odpovědi na tyto otázky by vám měly posloužit jako základní vodítka při plánování. Nebojte se k tomu využít svého kalendáře či diáře. „Měli bychom se učit plánovat si co a kdy budeme jíst, zda si potřebujeme připravit něco s sebou do práce či do školy. Když už budeme promýšlet následující dny a otevřeme si u toho své diáře, je dobré si tam podle programu rovnou začít zařazovat prostor nejen pro plánované jídlo, ale zavést také čas na pohyb a odpočinek, pokud je to jen trochu možné. Čím jsme nejen pracovně více vytížení, tím důležitější plánování je,“ zdůrazňuje Hana Mojžíšová, lékařka a dlouholetá poradkyně pro výživu.

3. Využívejte „spořičů“ času

Jestliže máte seznam svých oblíbených pokrmů a začínáte plánovat a připravovat denní jídelníčky, výraznou úsporou času může být nákup základních surovin online. „Přes internet můžeme objednat suroviny, které víme, že do našich pokrmů v seznamu budeme potřebovat, a není potřeba je kupovat denně. Mezi takové patří třeba luštěniny, zdravé oleje, trvanlivé sýry, vejce nebo i mléčné produkty. Můžeme je nakoupit klidně i ve větším množství a průběžně je jenom doplňovat drobnými nákupy čerstvých ingrediencí, především zeleniny a masa. Dá se tak velmi dobře ušetřit čas strávený bloumáním v obchodě, nicméně tento způsob nákupu může taky ušetřit peníze, protože se vyhneme kupování zbytečností,“ doporučuje výživová poradkyně a nutriční terapeutka Monika Tělupilová. Jejím tipem na „spořič“ času jsou třeba taky konzervované luštěniny. Díky vysokému obsahu vlákniny, bílkovin, vitamínů skupiny B, fosforu nebo vápníku jsou pro pestrý a vyvážený jídelníček nezbytné, pokud ale plánujeme stravování na denní bázi, mohou být právě ty v konzervě, které jsou upravené v páře a navíc bez slaného nálevu, dobrým pomocníkem.

4. Mimo domov podle plánu

Svízelem plánování jídelníčku se určitě stává jídlo venku – nejčastěji jsou pro nás takovým „strašákem“ polední meníčka. Jestliže chcete najet na vyváženou stravu, určitě není potřeba jenom chystat si na nadcházející dny krabičky a ty konzumovat v práci, zatímco vaši kolegové nebo kamarádi vyráží na oběd do ulic. S jídlem v restauracích se sice můžou při plánování jídelníčku objevit komplikace, ale můžete se na ně připravit nebo se jim rovnou vyhnout. „Pokud chodíte pravidelně na obědy ven, je dobré si dopředu přečíst polední nabídku provozoven v okolí vaší práce. Většinou se už dnes zveřejňují polední menu na celý týden dopředu. Můžete si tak lehce vybrat, kde nabízí jídlo vhodné pro vás. Stejně to platí i u rodinné večeře. Než se vydáte ven, nastudujte si menu, ať neskončíte u mastných hranolek nebo pizzy,“ vysvětluje Michaela Číhalíková. „Najít vhodné místo, kam vyrazit na nutričně vyvážený oběd, může i speciální program FOOD společnosti Edenred. Program FOOD sdružuje restaurace a jídelny, které splňují požadavky na nutričně vyvážená jídla po celé ČR. Navíc v nich můžete využít stravenky,“ doplňuje Číhalíková.

Edenred je celosvětovou jedničkou v oblasti transakčních řešení pro firmy, zaměstnance i obchodníky. V roce 2017 převýšil objem obchodů 26 miliard eur, přičemž 78 % připadalo na digitální formáty. Všechna tato řešení, ať už využívají mobilní telefony, online platformy, karty nebo papírové poukázky, dávají zaměstnancům větší kupní sílu, firmám pomáhají s optimalizací nákladů a smluvním partnerům zase přinášejí další byznys.

Portfolio je založeno na třech hlavních oblastech činnosti:

• zaměstnanecké výhody (Ticket Restaurant®, Ticket Alimentación, Ticket Plus, Nutrisavings a další),
• řízení firemních nákladů (Ticket Log, Ticket Car, UTA, Empreserial atd.),
• doplňková řešení, jako jsou korporátní platby (Edenred Corporate Payment), incentivy a odměny (Ticket Compliments, Ticket Kadéos) a veřejné sociální služby.

Skupina spojuje jedinečnou síť 44 milionů zaměstnanců, 770 000 firem a veřejných institucí a 1,5 milionu smluvních partnerů.

Akcie společnosti jsou kótovány na burze Euronext Paris a jsou součástí indexu CAC Next 20. Edenred působí ve 45 zemích světa s téměř 8 000 zaměstnanci.

Loga a další obchodní značky a názvy uvedené v této tiskové zprávě jsou ochranné známky společnosti Edenred, S.A., jejích dceřiných společností či třetích stran. Jejich používání k obchodním účelům bez předchozího souhlasu majitelů je zakázáno.

Urologická onemocnění, o kterých se (ne)mluví – Týden urologického…

Praha, 24.9.2018 (Guideline)

Ze všech stran slýcháme o rakovině prsou, kůže nebo trávicího traktu. Ve stínu těchto, byť velice vážných a rozšířených typů rakovin, jsou ale ty urologické. Rakovina prostaty, varlat, penisu, ledvin, močového měchýře nebo močové trubice jsou přitom neméně závažné a komplikované. Prevence je důležitá ve všech medicínských oborech právě i včetně urologie. V momentě, kdy zaznamenáte první obtíže, může být již onemocnění v pokročilém stádiu. Pravidelné preventivní návštěvy u specialisty Vám pomohou předejít vzniku i dalšímu rozvoji onemocnění.

Urologické nádory bývají velice nenápadné, a právě proto jsou tak nebezpečné. Většinu jednoduše sami neodhalíte, příznaky navíc mohou zpočátku vypadat jako prostý zánět močových cest doprovázený bolestí zas nebo výskytem krve v moči. Proto je důležité chodit na preventivní prohlídky k lékaři a zmínit se mu o jakýchkoliv problémech, které vás trápí, byť vám připadají banální.

Vůbec nejznámější a nejrozšířenější z urologických onkologických onemocnění je rakovina prostaty, jíž trpí na 50 tisíc mužů v celém Česku, 1 700 z nich jich ročně zemře. Oproti tomu se například rakovina varlat vyskytuje zhruba u necelých 10 tisíc mužů, úmrtnost na ni je také podstatně nižší – „pouhých“ 41 lidí ročně. Důvodem může být i to, že na rakovinu varlat může upozornit jen běžné samovyšetření. Oproti prostatě je také u rakoviny varlat výrazně větší podíl pacientů, u kterých se na onemocnění přišlo už v počátečním stádiu – tito pacienti tvoří dvě třetiny všech nemocných, u rakoviny prostaty bohužel jen jednu třetinu.

Rakovina prostaty

Druhým nejčastějším onkologickým zabijákem u mužů je rakovina prostaty. Problém je především v tom, že se neodhalí včas, muži totiž zapomínají chodit na pravidelné preventivní prohlídky k urologovi, které jsou doporučované od 40 let věku. I ty mohou pomoci k tomu, aby se snížil počet nových pacientů s tímto typem onemocnění, kterých je na 7 tisíc za rok. „Od vyšetření muže odrazuje především to, že se provádí přes konečník. Je pochopitelné, že to pro ně není příjemné, ale právě preventivní prohlídky mohou mnoha mužům zachránit život,“ zdůrazňuje MUDr. Marek Tůma z urologické kliniky UroKlinikum Praha.

Rakovina varlat a penisu

Poměrně lehce zjistitelné jsou rakoviny varlat a penisu, dají se totiž zjistit zrakem i pohmatem. Samovyšetření se doporučuje alespoň jednou měsíčně.

Obecně je rakovina penisu jednou z těch méně častých, v Česku se ročně vyskytne zhruba u stovky mužů. Naopak rakovina varlat je častější, objeví se u 500 nových pacientů za rok, ale o to úspěšnější je její léčba. Výskyt rakoviny varlat se ale týká o dost mladší skupiny než například karcinom prostaty – mužů ve věku 15-45 let. Problém u rakoviny varlat i penisu je především v tom, že se muži stydí o problému mluvit a jdou za lékařem pozdě.

Ani ženy se urologickým nádorům nevyhnou

Urologické problémy netrápí jen muže, ale bohužel i ženy. I těch se mohou dotknout problémy spojené s rakovinou močového měchýře, močové trubice nebo ledvin. Právě ženy by si měly dát pozor především na poslední jmenované onemocnění. Při častých a neléčených zánětech močových cest se totiž může stát, že zdravotní problém postihne i ledviny a rozvine se z něj až rakovina.

Jaké jsou možnosti léčby?

Podobně jako u jiných onkologických onemocnění, i urologické rakoviny je třeba léčit podle rozsahu, proto se pro jejich léčbu používá hned několik metod, od prostého pozorování přes chirurgické vyjmutí nádoru a ozařování až po hormonální léčbu. Je třeba myslet na to, že dnešní medicína je již natolik pokročilá, že umí nejen objevit rakovinové bujení hned v prvním stádiu, ale v rámci možností si dokáže poradit i s horším stavem pacienta. Pro pacienty je v tu chvíli důležitá plná důvěra v ošetřujícího specialistu a také udržení si pozitivních myšlenek – protože právě ty mohou pomoci k rychlejší a účinnější léčbě.

Táborský Ypsotec dokončil dvě haly za 140 milionů Kč

Tábor 23. září (ČTK) – Firma Ypsotec, která vyrábí v Táboře díly pro zdravotnickou i průmyslovou techniku, dokončila dvě nové haly za 140 milionů Kč. Každá hala zabírá asi 1500 metrů čtverečních, do pěti let by firma s 80 zaměstnanci chtěla přijmout dalších 50 lidí. S firmou dojednal CzechInvest investiční záměr, který spočívá v daňových úlevách. ČTK to řekl projektový manažer firmy Marek Layer.

Loni měla firma podle Layera tržby 120 milionů Kč, zisk nezveřejňuje. Ve Sbírce listin jsou poslední údaje k zisku za rok 2015, kdy byl provozní zisk 4,1 milionu. Layer řekl, že tržby za letošní první pololetí byly 65 milionů korun.

Haly firma stavěla rok, od července 2017. Hala v přízemí je celá klimatizovaná, bude tam automatizované pracoviště s roboty. „Příští rok začneme navážet první stroje,“ řekl Layer. Hala v patře již funguje, firma tam přesunula ruční práce. Do budoucna plánuje Ypsotec další dvě haly.

Ypsotec vyrábí z 93 procent z hliníku, dále z mosazi, titanu i nerezových ocelí díly pro zákazníky hlavně ze Švýcarska a Lichtenštejnska. Většinu tvoří díly do pneumatických řídicích systémů k pohonům výrobních linek, vyrábí i součástky elektromotorů, vodovah, kovové šíny do betonových zdí či tlumiče do dopravníků. Jeden díl je ve vozítku, které jezdí na planetě Mars.

Výrobky Ypsotecu jsou v letadlech, autech, kolech i ve zdravotnictví. Ypsotec hlavně obrábí, začínal se šesti CNC stroji, nyní jich má přes 30. Firma patří do skupiny Ypsomed, která se zaměřuje na farmaceutický průmysl, vyrábí glykemická pera a další věci pro cukrovkáře.

Ypsotec je v Táboře od roku 2005, první halu postavil v roce 2012. Výrobky dodává zhruba 15 zákazníkům. Skupina Ypsomed sídlí ve švýcarském Burgdorfu. Podle údajů na svém webu má asi 1500 zaměstnanců.

vkc kš

Teleflex investuje v H.Králové 100 milionů Kč a přijme…

Hradec Králové 23. září (ČTK) – Americký výrobce lékařských nástrojů Teleflex investuje v továrně v Hradci Králové do rozšíření výroby 100 milionů korun. V závodě, který vyrábí žilní katetry, by mělo vzniknout 30 až 50 nových pracovních míst. V současnosti má závod téměř 800 lidí. S investicí již firma letos začala. ČTK to sdělil Pavel Beneš z vedení firmy. Teleflex Medical má ještě závod ve Žďáru nad Sázavou a celkem v Česku zaměstnává asi 1500 lidí.

Závod v Hradci Králové vznikl v roce 1996 investicí americké firmy Arrow International jako první americká investice v ČR na „zelené louce“. V roce 2006 firma otevřela druhý závod ve Žďáru nad Sázavou, o rok později se Arrow stala součástí americké skupiny Teleflex Incorporated. V Česku dosud firma vyrobila 100 milionů katetrů, které se používají zejména v intenzivní medicíně, urologii, anesteziologii či kardiologii.

Při umístění investice do Hradce Králové hrála roli i přítomnost hradecké fakultní nemocnice, s níž firma navázala dlouhodobou spolupráci. Součástí závodu je vlastní výzkumné a vývojové oddělení.

Loni závody v Hradci Králové a Žďáru nad Sázavou zvýšily tržby o osm procent na 933,9 milionu korun a vytvořily zisk 79 milionů korun. Téměř 100 procent tržeb pocházelo ze zahraničí.

ry kš

Lékárníci chystají žalobu na SÚKL kvůli opožděným dodávkám léků

Praha 22. září (ČTK) – Česká lékárnická komora se chystá zažalovat Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) kvůli opožděným dodávkám léků. Žalobu chce podat, pokud ústav nezačne trestat distributory léčiv za to, že objednané léky pro konkrétní pacienty nedodávají lékárně včas, tedy do dvou pracovních dnů podle zákona. Komora se na tom usnesla na dnešním mimořádném sjezdu. SÚKL prostřednictvím své mluvčí Barbory Peterové uvedl, že ustanovení zákona ohledně dodávek je právně nevymahatelné. Ministerstvo zdravotnictví chce problém vyřešit novelou zákona.

„Byli jsme jako představenstvo pověřeni, abychom připravili žalobu na Státní ústav pro kontrolu léčiv pro nečinnost,“ řekl ČTK předseda komory Lubomír Chudoba. Chtějí dosáhnout toho, aby SÚKL začal vymáhat po distributorech dodržování platného zákona. Žalobu má vedení komory připravit v řádu týdnu, tedy zhruba do konce října.

„Obavy lékárníků chápeme, avšak v gesci SÚKL není zajištění dostupnosti léčiv. Nemůžeme přinutit farmaceutickou společnost, aby přerušené nebo ukončené dodávky k nějakému datu obnovila. Ustanovení v zákoně týkající se povinnosti dodávek je právně nevymahatelné,“ uvedla mluvčí. SÚKL podle ní může dostupnost léků hodnotit jen podle došlých hlášení. V případě dlouhodobého výpadku informuje ministerstvo zdravotnictví, dodala mluvčí.

Ministerstvo zdravotnictví chce na podzim předložit novelu zákona, podle které by místo distributorů byli za to, že přípravky dodají včas, odpovědní výrobci, uvedla Česká televize. „Bude muset držet určitý objem léků a pokud zkrátka lékárna nebude tím lékem disponovat, tak ten lék si vyžádá a do dvou pracovních dnů výrobce ten lék bude muset dodat, jinak mu bude hrozit poměrně významná sankce,“ řekl ČT ministr Vojtěch Adam (za ANO).

Po ministerstvu zdravotnictví lékárníci požadují seznam firem, které vyvážejí léky do ciziny. Chtějí tak získat informace, která firma jaké léky vyvezla a v jakém množství, a porovnat, zda vývoz není příčinou nedostupnosti léků pro české pacienty, uvedl Chudoba.

„Už si prostě nemůžeme jenom vyměňovat své názory a stanoviska, ale buď budou ministerstvo a SÚKL konat, nebo se pokusíme domoci spravedlnosti přes české soudy,“ prohlásil.

Komora podle prezidenta také požaduje, aby ministerstvo nejpozději do 9. února příštího roku zajistilo financování lékáren v souvislosti s novou povinností kontrolovat pravost léčivého přípravku. „Ty náklady jsou vyčísleny zhruba na půl miliardy korun ročně pro 2500 lékáren, je to prostě ohromná částka, kterou potřebujeme,“ uvedl Chudoba.

Financování by bylo možné buď prostřednictvím úhradové vyhlášky, nebo přes cenový předpis. Lékárníci také požadují přechodný odklad sankcí spojených s touto povinností tak, jako tomu bylo u elektronického receptu.

Lékárníci budou muset od února načítat speciální bezpečnostní kód z každé krabičky léčivého přípravku. Kód má být ochranou před padělanými léky, kterou zavedla pro všechny členské země Evropská unie. Lékárníci tvrdí, že jim to přinese náklady na nové čtečky a časovou ztrátu při výdeji léků. Ministerstvo zdravotnictví zatím podle Chudoby opakovaně odmítlo návrhy komory na úhradu práce spojené s ověřováním pravosti léků, zdravotní pojišťovny „díky svéráznému výkladu úhradové vyhlášky“ neproplácejí lékárníkům asi 15 procent jejich úkonů spojených s výdejem léků na lékařský předpis, dodal Chudoba.

mhm snm

Před 20 lety byla provedena první transplantace ruky

Lyon (Francie)/Praha 22. září (ČTK) – Před 20 lety, 23. září 1998, provedl mezinárodní tým lékařů vedený Australanem Earlem Owenem a Francouzem Jeanem-Michelem Dubernardem ve francouzském Lyonu první transplantaci ruky na světě. Během třináctihodinové operace dostal od anonymního dárce novou pravou ruku a část předloktí osmačtyřicetiletý Novozélanďan Clint Hallam. Zákrok byl úspěšný, pacient mohl s transplantovanou rukou nejen hýbat, ale dokonce i psát.

Hallam o svou ruku přišel v roce 1984 při nehodě s pilou, když si ve vězení odpykával dvouletý trest za finanční podvody. Lékaři mu sice končetinu přišili zpět, ta však zůstala bez citu a nepohyblivá, a tak se Hallam po pěti letech rozhodl pro její amputaci. „Roky jsem pak byl posedlý myšlenkou na transplantaci, byl jsem v kontaktu s experty z celého světa, než se mi to podařilo,“ říkal Hallam. S transplantovanou cizí rukou se ale nakonec prý nemohl psychicky sžít, takže mu v únoru 2001 byla opět na jeho žádost amputována.

První transplantaci obou rukou s předloktími uskutečnil v lednu 2000 v Lyonu francouzský profesor Jean-Michel Dubernard s mezinárodním týmem 18 chirurgů. Operace trvala 17 hodin a příjemcem byl 33letý Francouz.

rmi

První transfuze krve z člověka na člověka se udála…

Londýn/Praha 22. září (ČTK) – Význam krve si lidstvo uvědomovalo již ve starověku a též s převody „čerstvé“ krve potřebným pacientům koketovali lékaři odedávna. Dlouho bylo oblíbenou všeléčebnou metodou pouštění žilou, které mělo odstranit škodlivé látky z těla. O transfuzi krve v dnešním slova smyslu se mohlo uvažovat, až když Angličan William Harvey objevil v roce 1616 krevní oběh. První úspěšnou přímou transfuzi krve z člověka na člověka provedl před 200 lety, 25. září 1818, britský profesor porodnictví James Blundell v Londýně.

Krevní transfuze je proces, během kterého je do krevního oběhu příjemce vpravena krev nebo krevní složky od dárce. Účelem krevní transfuze, kterou je možné považovat za specifický případ transplantace orgánu, je udržení života pacienta, který utrpěl ztrátu krve, nebo jehož krvetvorba je omezena nemocí.

Historicky první dokumentovaný převod krve provedl lékař papeže Inocenta VIII. roku 1492. Pokus o omlazení papeže krví tří chlapců ale skončil tragicky: všichni, včetně papeže, zemřeli.

Po objevení krevního oběhu v roce 1616 provedl první doložený převod krve mezi zvířaty (psy) v roce 1665 oxfordský lékař Richard Lower. První transfuze člověku se uskutečnila 15. června 1667. Osobní lékař francouzského krále Ludvíka XIV. Jean Baptiste Denis převedl horečkou sužovanému šestnáctiletému chlapci stříbrnou trubičkou do ramenní žíly necelé dvě deci krve z krční tepny beránka. Dopadlo prý to dobře.

Denisův čin vyvolal protichůdný ohlas: konzervativní monarcha Ludvík XIV. byl pro, lékařská fakulta naopak proti. Kvůli nevalným výsledkům transfuzí byly ale další podobné pokusy v roce 1678 v Anglii, Francii a Itálii zakázány.

Transfuze krve se pak do nemocnic vrátily až počátkem 19. století. V září 1818 provedl osmadvacetiletý britský profesor porodnictví James Blundell v Londýně první úspěšnou přímou transfuzi krve z člověka na člověka, který trpěl rakovinou. Místo dosud obvyklého přímého spojení obou oběhů k tomu použil velkou injekční stříkačku. Další Blundellova transfuze ale nebyla úspěšná, protože došlo ke smrtelnému rozpadu červených krvinek (krevní skupiny ještě nebyly známé). V roce 1824 vydal Blundell knihu o transfuzi, kde zdůraznil, že člověku má být převáděna pouze krev lidská a provádění transfuzí vyžaduje velkou opatrnost.

Podle dokumentace bylo v letech 1667-1874 referováno o 129 transfuzích krve, ale pouze 42 pokusů bylo úspěšných.

V dalších letech vědci vyřešili několik problémů ohledně úspěšných transfuzí krve (například srážení krve), rozhodujícím předělem byl až objev krevních skupin v roce 1900 mladým vídeňským patologem Karlem Landsteinerem. Ten objevil první tři krevní skupiny, o rok později jeho kolegové identifikovali skupinu čtvrtou. Stejný objev o několik let později nezávisle učinil též český lékař Jan Janský. Ten krevní skupiny označil římskými číslicemi I, II, III, IV a až ve 30. letech 20. století byly krevní skupiny označeny A, B, AB a 0 podle Landsteinera.

Dalším krokem byl objev „konzervace“ krve pomocí citronanu sodného, který v roce 1914 učinil belgický chirurg Albert Hustin. I pak se ale při transfuzích občas objevovaly komplikace. Ty roku 1940 vysvětlil opět Landsteiner existencí takzvaného Rh-faktoru. Imunologická bezpečnost transfuzí byla definitivně zajištěna.

V českých zemích byla první doložená (a úspěšná) transfuze krve provedena 12. srpna 1879 asistentem chirurgické kliniky v Praze Antonínem Erpekem, který podal beránčí krev šestačtyřicetileté ženě, která trpěla rakovinou dělohy. Transfuzemi krve se proslavil též významný český chirurg Karel Maydl.

Krev jako ničím nezastupitelná tekutina byla k léčebným účelům využívána již ve starověku. Krvi byly připisovány omlazující účinky, filozof Empedokles již v pátém století před Kristem ztotožnil krev se životem. Ze starého Egypta se dochovaly zprávy o tom, že se členové vládnoucího rodu pro osvěžení koupali v krvi, římští patricijové si zase dodávali kuráže pitím krve gladiátorů. Podle římských rukopisů není vyloučeno, že již Egypťanům, Asyřanům i Římanům byla známa transfuze krve.

Robert Míka

WHO: Kvůli alkoholu zemřely v roce 2016 přes tři…

Ženeva 22. září (ČTK) – V důsledku konzumace alkoholu zemřely v roce 2016 po celém světě více než tři miliony lidí. Alkohol tak stál za každým dvacátým úmrtím, vyplývá ze zprávy, kterou na svých internetových stránkách zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO). Více než tři čtvrtiny úmrtí způsobených alkoholem podle WHO připadaly na muže.

„Příliš mnoho lidí, jejich rodin a komunit trpí důsledky škodlivého užívání alkoholu v podobě násilí, zranění, mentálních problémů a nemocí jako rakovina a mrtvice,“ uvedl generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. „Je na čase posílit kroky k odvrácení této významné hrozby pro rozvoj zdravé společnosti,“ dodal.

Za úmrtími připisovanými alkoholu stála ve 28 procentech případů zranění, a to například v důsledku automobilových nehod, sebepoškozování či násilí na lidech. Za 21 procenty úmrtí byly zažívací potíže a v 19 procentech souvisely s kardiovaskulární nemoci. Zbytek připadal na infekční choroby, různé typy rakoviny, mentální potíže a další zdravotní problémy, píše WHO.

Organizace odhaduje, že problémy v důsledku požívání alkoholu trpí po celém světě 237 milionů mužů a 46 milionů žen, a předpovídá, že globální spotřeba alkoholu na osobu v příštích deseti letech poroste. Největší tat spotřeba je podle WHO v Evropě, a to navzdory více než desetiprocentnímu poklesu od roku 2010.

Celosvětově je 45 procent čistého alkoholu konzumováno ve formě lihovin. Na druhém místě je pivo (34 procent), za kterým následuje víno (12 procent). Od roku 2010 došlo v globálním měřítku pouze k malým změnám v preferencích alkoholických nápojů. Nejvýraznější přeměnou v tomto směru prošla Evropa, kde se spotřeba lihovin snížila o tři procenta, zatímco spotřeba piva a vína vzrostla, upozorňuje WTO.

„Všechny země mohou dělat mnohem více pro snížení zdravotních a sociálních dopadů škodlivého užívání alkoholu,“ prohlásil doktor Vladimir Poznyak z WHO. „Osvědčené a nákladově efektivní kroky zahrnují zvyšování daní na alkoholické nápoje, zákazy či restrikce reklamy na alkohol a omezení fyzické dostupnosti alkoholu,“ uvedl.

pmh ank