Analýza ČLnK: Nedostupných léků mírně ubylo, v září zaznamenali čeští…

Praha, 10. října 2018 (ČLnK) – Česká lékárnická komora (ČLnK) od července pravidelně zveřejňuje seznam nedostatkových léků v lékárnách. Iniciativa Komory má na situaci pozitivní vliv, počet nedostupných léků se mírně snížil. I přesto v průběhu měsíce září nahlásili lékárníci ze všech regionů výpadky celkem 87 léků. Podle zářijové analýzy ČLnK chyběly v lékárnách nejen nahraditelné léky na průjem či ředění krve, ale i těžko nahraditelné léky na rakovinu prsu či léky pro pacienty s Wilsonovou chorobou.

V průběhu měsíce září nahlásili lékárníci ze všech regionů výpadek celkem u 87 léků. V porovnání se srpnem, kdy takových hlášení proběhlo 93, tak došlo k mírnému poklesu. Nejčastěji chyběl přípravek zvyšující odolnost cév Detralex, konkrétně jeho nejčastěji předepisované balení o velikosti 120 tablet. A přípravek Hidrasec, který je určen k léčbě příznaků akutního průjmu. Celkem jedenáct nedostupných léčivých přípravků bylo přitom v lékárnách jinými léky nenahraditelných nebo těžko nahraditelných: Braltus, Ciplox, Ciprinol, Clostillbegyt, Dostinex, Esobec inhaler, Metalcaptase, Tamoxifen, Targin, Virgan a Vitamin A (tablety).

Absence nenahraditelných léků je nadále problémem

Z lékáren stále přichází nová hlášení o nedostupnosti léčiv. „V lékárnách nechybí pouze léky, které mají vhodnou alternativu, ale k dispozici někdy nejsou ani těžko nahraditelná léčiva. Například v září chyběl lék Metalcaptase užívaný při závažných stavech nebo lék proti bolesti Targin. Oba léčivé přípravky jsou nenahraditelné,“ upozorňuje PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident ČLnK.

Dalším přípravkem, který u nás není k dostání, je například tabletová forma Vitaminu A. „Problém s nedostupností Vitaminu A se přitom nepochopitelně týká pouze České republiky, protože v zahraničí běžně dostupný je,“ říká Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., viceprezident ČLnK a dodává: „Ideální není ani situace u léčiva Tezefort, kde chybí balení s 90 tabletami, které je bez doplatku, a k dispozici jsou jenom malá doplatková balení.“

Nedostupných léků pomalu ubývá, ale ještě je co zlepšovat

Vytrvalé informování ČLnK o nedostatcích léků má na problematiku pozitivní vliv. „Nenahraditelný lék Virgan, určený na virové infekce oka, chyběl od března 2017 do září 2018. Nyní se v lékárnách znovu objevil,“ poukazuje na pozitivní změnu Mgr. Michaela Bažantová, tisková mluvčí ČLnK. V posledních dnech byl znovu dostupný také lék na poruchy cyklu u žen Clostillbegyt: „Podle našich informací je nenahraditelný Clostillbegyt v lékárnách znovu k dispozici, avšak za podstatně vyšší cenu, kterou musí pacientky doplatit. Pacientky nově na přípravek doplácí 330 Kč,“ upozorňuje na aktuální situaci v lékárnách Bažantová.

Monopolní model dodávek léků by měl být zrušen. Komplikuje práci a pacientům léky nezajistí

Dle ČLnK ztratil současný model DTP, (Direct To Pharmacy, distribuce přes jediného, monopolního distributora) smysl a musí být zrušen. Tento model totiž léčivé přípravky pacientům nezajistí a pouze ohromně komplikuje práci lékárníků. „Dle platného zákona mají lékárny dostat lék do dvou pracovních dnů od objednávky. Je jasné, že v případě nahlášeného výpadku léku k jeho dodání v tomto termínu nedojde. Ale pokud výpadek není hlášený a přesto lék dostupný není, měl by dle názoru ČLnK Státní ústav pro kontrolu léčiv konat. Komora také žádá, aby ministerstvo zdravotnictví a SÚKL pružněji a častěji využívaly opatření proti vývozu léčiv uvedená v Zákonu o léčivech,“ shrnuje situaci s nedostupnými léky Chudoba.

Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. – 29. září 1991.

Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.

Od českého doplňku stravy s bioaktivními fosfolipidy k léku proti rakovině.…

Praha, 10. října 2018 (Dark Side) – Česko-americký start-up Machavert vědce Jakuba Staszak-Jirkovského vyvíjí z českého doplňku stravy Ovosan lék proti rakovině. Mladý vědec navazuje v prestižních laboratořích v USA na práci svého otce, který se výrobou doplňku stravy s bioaktivními fosfolipidy dlouhá léta zabývá. Dle nejnovějších výsledků výzkumu je stěžejní aktivní látkou v tomto doplňku stravy soubor čtyř fosfolipidů fungujících synergicky. Vývoj vstupuje do fáze, kdy budou účinky vyvíjené látky prověřovány v klinických testech. Dosavadní laboratorní výsledky výzkumu jsou více než slibné: účinná látka nejlépe působila na genovou mutaci, která stojí zhruba za polovinou zhoubných nádorů a má na svědomí nejagresivnější typy rakoviny (např. rakovinu slinivky či plic). Samotná účinná látka má nejen léčivý potenciál, ale v budoucnu může být i dvojitým lékem.

Český nápad zaujal i světové výzkumné kapacity

Doplněk stravy Ovosan je v České republice již dlouhá léta používán jako podpůrný přípravek posilující imunitní systém, který působí regeneračně na poškozené buňky při léčbě rakoviny i v rámci prevence její recidivy. Český vědec Jakub Stazsak-Jirkovský před čtyřmi lety založil společnost Machavert, v níž se snaží z účinných látek Ovosanu vytvořit lék, který by mohl některé typy rakoviny zcela vymýtit. Zakladatel start-upu si pro další vědeckou práci nevybral tento doplněk stravy náhodně. Výrobcem žlutých tobolek je od devadesátých let česká firma Areko, jejímž vlastníkem je Pavel Jirkovský, otec mladého vědce působícího ve Spojených státech.

Vznik nového léku proti rakovině z doplňku stravy s bioaktivními fosfolipidy je na dobré cestě. „Našim vědcům se podařilo ze souboru čtyř bioaktivních fosfolipidů vytvořit nanočástice ve tvaru dutých kapes. Látka nazvaná MP1000 má sama léčivý potenciál, navíc se může stát nositelem další substance a vytvořit tak dvojitý lék. Látka během testování v laboratoři nejúčinněji působila na genovou mutaci KRAS. Ta je strůjcem přibližně poloviny zhoubných nádorů a způsobuje nejagresivnější typy rakoviny, například rakovinu slinivky či plic. Navíc právě na tyto karcinomy zatím mnoho léků není,“ komentuje současný stav výzkumu v USA Jakub Staszak-Jirkovský.

Neobvykle rychlý pokrok ve vývoji potenciálně účinného léku přičítá Jakub Staszak-Jirkovský spolupráci i s hvězdami zabývajícími se onkologií. S jeho společností úzce spolupracuje například Dan Theodorescu, vedoucí medicínského centra Cedars-Sinai v Los Angeles, jednoho z nejprestižnějších v USA. Dále se na výzkumu bioaktivních fosfolipidů podílí také Norman Greenberg, bývalý šéf onkologického vývoje ve společnosti AstraZeneca či Neal Goodwin, který dovedl dvě společnosti působící v tomtéž oboru na americkou burzu Nasdaq.

Zrychlené řízení nebo získání označení přelomové terapie by vstup léku na trh výrazně uspíšilo

Vývoj léku proti rakovině je dlouhodobý proces a přináší svá rizika. Dle dostupných statistik bylo v letech 2011–2015 uvedeno na trh ve Spojených státech 37 nových léčivých prostředků proti rakovině.¹ Jedná se pouze o zlomek vyvíjených onkologických látek, přitom i v neúspěšných případech se jedná o projekty v řádech stovek milionů dolarů. Lék připravovaný ze složek Ovosanu má za sebou velmi úspěšnou fázi testování v laboratořích a vědci mají v plánu ho v brzké době posunout do závěrečné fáze, kterou jsou klinické testy trvající v průměru sedm let. Pokud se to Machavertu podaří, půjde o teprve druhou českou společnost, které se to povedlo.

„Ve druhé polovině roku 2019 si chce Machavert u amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) zažádat o povolení k testování látky s bioaktivními fosfolipidy na lidech. Jde o náročný proces, ale na základě našich dosavadních laboratorních výsledků věřím, že budeme úspěšní a bude to fungovat. Díky tomu, že se jedná o zajímavé terapeutické indikace, můžeme získat i tzv. fast track, tedy zrychlené řízení. Lék by tak teoreticky mohl být na trhu mnohem dříve. Zatímco běžně to trvá zhruba sedm let, při zrychleném řízení by se k prvním pacientům mohl dostat za tři čtyři roky,“ představuje optimistický výhled Jakub Staszak-Jirkovský.

Jak získat potřebných sedm miliard korun? Start-upy je získávají na burze

Zásadní je v tuto chvíli zajistit náročné financování celého projektu. Podle nedávné studie, zabývající se finanční náročností výzkumu a vývoje léků proti rakovině, jsou v polovině případů vyšší než 648 milionů amerických dolarů (14,3 miliardy korun).² Machavert odhaduje, že bude celkem potřebovat sumu v minimální výši 300 milionů dolarů (téměř sedm miliard korun). Aby společnost mohla začít s klinickou studií, musí získat alespoň čtyři miliony amerických dolarů a následné první testy si vyžádají dalších dvacet milionů USD. Právě z důvodu zabezpečení finančních prostředků zvažuje Machavert v horizontu tří let vstup na burzu.

Náklady na léčbu artritidy rostou kvůli moderním lékům

Praha 9. října (ČTK) – Náklady veřejného zdravotního pojištění na léčbu pacientů s revmatoidní artritidou rostou víc než počty pacientů. Více peněz stojí hlavně moderní a drahé biologické léky, vyplývá z údajů dvou největších českých zdravotních pojišťoven. Světový den revmatoidní artritidy připadá na čtvrtek 12. října.

Revmatoidní artritida je chronické zánětlivé onemocnění, při němž imunitní systém nesprávně reaguje a „bojuje“ proti vlastním kloubům. Nemoc postihuje zhruba procento populace. Mezi 7,2 milionu klientů dvou největších českých zdravotních pojišťoven je přes čtvrt milionu lidí, kteří trpí touto nemocí.

Největší česká zdravotní pojišťovna Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) loni za biologickou léčbu revmatoidní artritidy zaplatila 549 milionů korun, celkové náklady za všechny pacienty s touto nemocí byly 1,6 miliardy korun. Zatímco počty pacientů vzrostly za pět let o necelých deset procent, náklady stoupaly o téměř 37 procent.

Druhá Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR měla mezi svými klienty asi 25.500 revmatiků, na jejich léčbu vydala téměř 330 milionů korun. „Zatímco v roce 2016 jsme na léčbu artritidy vynaložili 310 milionů korun, loni to bylo při srovnatelném počtu pacientů o 18 milionů více,“ řekla ČTK mluvčí ZPMV Hana Kadečová. Polovinu nákladů podle ní tvořily výdaje na léky včetně biologických.

„Přestože se biologická léčba neustále rozšiřuje a do praxe přicházejí stále další a další přípravky, není vhodná zdaleka pro všechny pacienty. Indikační kritéria, při jejichž splnění může být hrazena z veřejného zdravotního pojištění, stanovuje Státní ústav pro kontrolu léčiv a pojišťovny jej musí respektovat,“ řekl mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Příčiny vzniku onemocnění nejsou známy, určitý vliv mají ale genetické předpoklady. Nemoc se u lidí v produktivním věku vyskytuje třikrát častěji u žen než u mužů. Často postihuje mladé lidi a vede k invaliditě; až polovina pacientů do deseti let opouští zaměstnání. Už po roce je jich pětina. Náklady tak nese nejen systém zdravotnictví, ale i sociální oblast.

Biologické léky se na léčbu revmatoidní artritidy v Česku používají od roku 2001. Jde o bílkovinné preparáty vyvinuté genetickými inženýry, které jsou schopny cíleně ovlivňovat buněčné struktury, které nemoc způsobují. Mohou tak přerušit patologický proces a potlačit nebo zastavit nepříznivou imunitní reakci.

Biologická léčba se českým pacientům podle současných kritérií dostává až ve chvíli, kdy běžné léky nezaberou. V tomto stádiu ale už mohou mít například nevratně poškozené klouby, někdy se přidružují i poškození plic, očí a ucpávání cév. Pacientské organizace žádají, aby moderní léčba byla dostupnější pro více nemocných. Její nasazení i u pacientů od středních stádií doporučuje Česká revmatologická společnost. Léčba jednoho pacienta stojí asi 200.000 až 300.000 korun ročně.

Podle předsedkyně Revma Ligy ČR Edity Müllerové je biologickými léky v Česku léčeno zhruba 3500 pacientů s vysokou závažností nemoci, což je pět procent nemocných. V jiných zemích EU je to deset až 30 procent.

van snm

Jičínská nemocnice bude mít nový nadační fond

Jičín 9. října (ČTK) – Krajská Oblastní nemocnice Jičín bude mít nový nadační fond. Rozhodli o tom jičínští zastupitelé, informoval dnes ČTK mluvčí radnice Jan Jireš. Zakládajícími městy je také spádová Nová Paka a Nový Bydžov. „Smyslem fondu je přijímat dary a předávat je jako nadační příspěvky Oblastní nemocnici Jičín, aby je použila pro nákup vybavení a zlepšení standardu nabízené péče. Fond také bude poskytovat stipendijní programy,“ uvedl v tiskové zprávě Jireš.

Počáteční finanční vklad od měst bude 90.000 korun. „Vypočítává se podle počtu obyvatel. Je ve výši tři koruny na obyvatele města, a tak částka pro Jičín je stanovena na 48.000 korun, pro Novou Paku 27.000 a Nový Bydžov 15.000 korun,“ uvedl Jireš.

Města, ve kterých krajské nemocnice sídlí, postupně zřizují vlastní nadační fondy, které budou vypisovat stipendijní programy zaměřené na nelékařský zdravotnický personál. Svůj nadační fond již mají nemocnice v Broumově a Náchodě. „Jsem přesvědčen, že založení nadačního fondu povede k lepší stabilizaci zdravotnického personálu v Oblastní nemocnici Jičín,“ uvedl jičínský starosta Jan Malý (ANO).

Královéhradecký kraj již vyhradil na stipendia pro budoucí nelékařský personál ve svých nemocnicích téměř sedm milionů korun. Kraj tím chce řešit nedostatek nelékařského zdravotnického personálu ve svých nemocnicích. Záměr kraje je takový, že student, který získá stipendium, nastoupí po ukončení studií do oblastní nemocnice, kde sídlí příslušný nadační fond. Stipendium je na úhradu nákladů vzniklých ve spojitosti se studiem na příslušné škole a jejím absolvování.

Samostatné oblastní nemocnice má kraj v Trutnově, Jičíně a Náchodě, přičemž pod Náchod již nyní patří nemocnice v Rychnově nad Kněžnou. Čtvrtou krajskou nemocnicí je Městská nemocnice Dvůr Králové nad Labem.

ku sd

Výzkum:Duševní onemocnění prožije v Česku ročně každý pátý člověk

Klecany (u Prahy) 9. října (ČTK) – Duševní onemocnění prožije v České republice každý rok přibližně každý pátý člověk, většina lidí se neléčí, ukázal výzkum vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ). Na tuto problematiku upozorní i Světový den duševního zdraví, který připadá na středu, informoval dnes ČTK mluvčí NUDZ Jan Červenka.

Téměř čtyři procenta lidí zažijí závažnou depresi, více než sedm procent prožívá úzkosti, přibližně každý patnáctý je závislý na alkoholu, ostatní projdou psychotickými nebo jinými poruchami.

„Většina zmíněných poruch podstatně znesnadňuje nebo i znemožňuje těmto lidem běžné fungování: na škále od 12 až do 60, která vyjadřuje plné fungování až úplnou neschopnost, zdravá populace skórovala v průměru 14,9 bodu, lidé zneužívající alkohol 16,5 bodu, lidé zneužívající jiné návykové látky 17 bodů, lidé s úzkostnými poruchami 20,5 bodu, lidé s poruchami nálady 22,4 bodu a lidé s psychotickými poruchami 23,1 bodu,“ uvedl vedoucí výzkumného programu Sociální psychiatrie v NUDZ Petr Winkler.

Podle odborníků se neléčí u úzkostných poruch 61 procent, u poruch nálady 69 procent a u závislosti na alkoholu dokonce 93 procent lidí.

„Duševní a fyzické zdraví jsou těsně propojeny. Lidé se závažným fyzickým onemocnění mají větší riziko, že se u nich vyvine duševní onemocnění a naopak, přítomnost duševního onemocnění zhoršuje prognózu u fyzických onemocnění, a lidem s duševním onemocněním se dostává znatelně horší péče o fyzické zdraví. Navíc je zde celá oblast psychosomatiky, kdy mnohé problémy fyzického rázu mohou mít své kořeny v psychice, což je patrné například u různých kožních onemocnění,“ dodal Winkler.

Vysoká zátěž způsobovaná duševními onemocněními se neodráží jen ve zdravotních ukazatelích, ale má také výrazné ekonomické dopady. Náklady na poruchy mozku, tedy na duševní a neurologická onemocnění, stojí státy každoročně miliardy eur.

Tento týden se v Londýně koná Globální ministerský summit o duševním zdraví, kde by měla být podepsána globální deklarace obsahující politický závazek jednotlivých států k větší podpoře duševního zdraví. Česká republika tento závazek v posledních letech dle Winklera viditelně naplňuje v rámci reformy psychiatrické péče. Její součástí je i osvěta a destigmatizace, o kterou se stará NUDZ a řada organizací i lidí, především těch, kteří zajišťují nebo čerpají služby o lidi s duševním onemocněním a kteří se sjednocují v iniciativě Na rovinu.

„Cílem destigmatizace je zbavit se předsudků, které nám brání zlepšovat péči o duševní zdraví a vedou k diskriminaci lidí s duševním onemocněním, cílem osvěty je zlepšit gramotnost populace, která často vůbec netuší, jak vypadá deprese či úzkost. Je na čase začít mluvit o duševním zdraví na rovinu,“ doplnil Winkler.

sbe hj

Výstava fotografií přibližuje 90. výročí areálu Fakultní nemocnice Hradec…

Hradec Králové, 9. října 2018 (FNHK)

V přízemí Pavilonu interních oborů Fakultní nemocnice Hradec Králové je k vidění výstava fotografií přibližující historii i současnost nemocničního areálu, který byl pro veřejnost otevřen v listopadu 1928. Na sedmi panelech je téměř 150 snímků zachycujících rozvoj celé nemocnice. Výstava, která bude otevřená do konce roku, je součástí cyklu akcí připravených v souvislosti s letošním 90. výročím.

„Když porovnáme současnost s historickými snímky je jasné, že celá medicína a péče o pacienty prošla v posledních desetiletích dramatickým vývojem, obrovsky se vyvinuly technologie i možnosti léčby. Samozřejmě velkým rozvojem prošel také celý nemocniční areál,“ uvedl k výročí ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové profesor Vladimír Palička.

Výstava přibližuje například historické plány rozvoje města a nemocnice i snímky z výstavby, zajímavé je například porovnání podoby operačního sálu či pokojů pro pacienty v roce 1928 se současností. Většina fotografií pochází z archivu nemocnice, část snímků poskytlo ze svého fotoarchivu Muzeum východních Čech v Hradci Králové. Nejmladší snímky zachycují výstavbu v posledních letech, k vidění jsou i vizualizace plánované modernizace chirurgických oborů.

Panely s fotografiemi nemocnice využije také v říjnu na Společenském večeru nemocnice v Kongresovém centru Aldis a budou vystaveny na předvánočním setkání se seniory.

Fakultní nemocnice Hradec Králové připravila k letošnímu 90. výročí otevření areálu nemocnice cyklus akcí, například na jaře se uskutečnila výsadba stromu Olgy Havlové, nemocnice uspořádala pro děti svých zaměstnanců dětský den a jednou z posledních akcí uspořádaných u příležitosti výročí bylo otevření první části unikátního Plicního parku v areálu nemocnice. Bližší informace o historii nemocnice je možné najít na https://www.fnhk.cz/o-fakultni-nemocnici/historie-nemocnice.

12. října – Světový den artritidy – Jste unavení?…

Praha, 9. října 2018 (ZP MV ČR) – Velká únava nemusí být jen důsledkem náročného životního stylu či oslabené imunity. V mnoha případech je též prvním příznakem závažnějších onemocnění. Jedním z nich je i chronické autoimunitní onemocnění kloubů zvané revmatoidní artritida. Loni se s touto nemocí potýkalo 25 600 klientů Zdravotní pojišťovny ministerstva ČR (ZP MV ČR), což je srovnatelné číslo s rokem 2016. Náklady na léčbu však přesto rostou. Z roku na rok o 18 milionů korun.

Jedním z typických příznaků artritidy je kromě jiného nadměrná únava a vyčerpání. Trápí až 70 % pacientů s revmatoidní artritidou a mnozí z nich ji dokonce považují za výrazně větší nepříjemnost než další z typických příznaků – bolest kloubů.¹ Přestože počet klientů ZP MV ČR léčících se s artritidou stagnuje, náklady na léčbu rostou. „Zatímco v roce 2016 jsme na léčbu artritidy vynaložili 310 milionů korun, loni to bylo při srovnatelném počtu pacientů o 18 milionů více. Více než polovinu z této částky představovaly náklady na léky,“ říká Hana Kadečková, tisková mluvčí ZP MV ČR.

Únava zhoršuje kvalitu života

Pocit nesmírné únavy, provázející často revmatoidní artritidu, může mít negativní vliv na různé aspekty každodenního života. Jednak omezuje fyzickou aktivitu pacienta, jednak zhoršuje jeho náladu i komunikaci s ostatními lidmi. Zaměstnání, ale také běžné aktivity a koníčky, například práce na zahradě, vaření, nebo sport se stávají obtížně zvladatelnými. Lidé s artritidou často trápí i nekvalitní spánek, což má další nepříznivý dopad na náladovost, vyčerpanost a stres.⁴

Artritida si nevybírá, více však trápí ženy

Artritidou je ve světě postiženo přibližně 1 % dospělé populace, v Evropě pak trpí některou z forem artritidy či revmatického onemocnění více než 100 milionů lidí. Onemocnění se vyskytuje prakticky v každém věku, nevyhýbá se dokonce ani dětem. Mezi pacienty však převládají ženy, nemocí jsou postiženy 2–3krát častěji než muži.^2,4 S tím korespondují i statistiky ZP MV ČR. „Z celkového počtu našich pojištěnců léčících se s artritidou, bylo 18 130 žen, což je téměř 71 % všech nemocných,“ potvrzuje Hana Kadečková. Nemoc zkracuje život pacientů o asi 10 až 15 let.² Vedle únavy patří mezi její příznaky také teplota, nechutenství a úbytek na váze, bolest, ztuhlost a otok kloubů – nejčastěji jde o klouby rukou, prstů a nohou.⁴ Zcela vyléčit nemocného s revmatoidní artritidou nelze. Pomocí léků se tlumí bolest a další příznaky nemoci s cílem zajistit pacientovi maximální kvalitu života a zvládání běžných denní úkonů.²

Zdroje:

1. MUDr. Štrofová H.: Únava při revmatoidní artritidě obtěžuje. Lze ji zvládnout. Dostupné z: https://www.ulekare.cz/clanek/unava-pri-revmatoidni-artritide-obtezuje-lze-ji-ale-zvladnout-16103
2. MUDr. Suchý D.: Revmatioidní artritida – diagnóza a léčba. Interní medicína pro praxi, Interní medicína pro praxi 2003 / 7. Dostupné z: https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2003/07/05.pdf
3. Revma liga ČR a Ústav lékového průvodce: Léčba revmatoidní artritidy v ČR pohledem pacientů. Dostupné z: http://revmaliga.cz/sites/default/files/Revma-vyzva-brozura_web_strany.pdf
4. Mgr. Čákiová Julie: Zánětlivé onemocnění kloubů. Národní informační centrum pro mládež, 2014. Dostupné z: www.nicm.cz

ZP MV ČR působí na českém trhu nepřetržitě 25 let a je druhou největší zdravotní pojišťovnou v zemi. Má smlouvy se všemi nejvýznamnějšími zdravotnickými zařízeními kdekoliv na území ČR. V současnosti má více než 1,3 milionu klientů. Je držitelkou ocenění Zdravotní pojišťovna roku 2015 a 2016 a mezinárodního titulu Czech Superbrands 2017.

V povodí Mže na Tachovsku je asi račí mor,…

Přimda (Tachovsko) 8. října (ČTK) – V povodí řeky Mže v Českém lese na Tachovsku je pravděpodobně račí mor. V chráněné krajinné oblasti v minulých letech zmizely tisíce původních českých raků říčních. Letos v létě našli ochránci přírody zbytky krunýře a klepet severoamerického raka signálního. Je přenašečem račího moru, který je pro původní české druhy raků smrtelný. ČTK to dnes řekla Zuzana Blažková ze správy CHKO Český les.

Úbytky tisíců raků říčních v příhraniční oblasti Tachovska zaznamenali ochránci přírody v letech 2007 až 2009. Na mnoha lokalitách tam už jejich původní populace zcela vymizely. Teprve po nálezu zbytků těla raka signálního za vesnicí Branka a pak tří dospělých jedinců těsně u hranic s Německem si jsou ochránci přírody téměř jisti, co bylo příčinou ztráty raků říčních.

„Nález raků signálních v povodí Mže s více než devadesátiprocentní pravděpodobností znamená, že se v oblasti šíří račí mor. Vyvolává jej plíseň hnileček račí. Je to vysoce infekční onemocnění a způsobuje masivní úhyn našich původních druhů raků, raka říčního a raka kamenáče. Ti nemají dostatečnou imunitu, aby se nákaze ubránili,“ popsala Blažková.

Plíseň na jejich těle roste a do vody uvolňuje pohyblivé spory, jimiž se rozmnožuje. Prorůstá do celého račího těla a postupně zvířata zahubí. V současnosti neexistuje účinný prostředek, kterým by se dali raci vyléčit.

Onemocnění se sporami šíří po vodním proudu a přímým kontaktem zdravých zvířat s nakaženými. Spory račího moru se mohou uchytit například i na ptácích, se kterými se mohou přemístit dále. Mohou uvíznout na rybářském vybavení a přenést se s ním na jinou lokalitu.

V České republice bylo zaznamenáno již několik případů, kdy kvůli zavlečení račího moru vyhynuly celé populace původních druhů raků. Trvalým zdrojem nákazy jsou nepůvodní druhy raků ze Severní Ameriky, kteří jsou vůči nákaze imunní. Jedná se o raka signálního, pruhovaného, červeného a mramorovaného, kteří byli do přírody vypouštěni z umělých chovů. „Případů toků s výskytem račího moru bude nepochybně více, rozhodující pro účinný boj s touto chorobou je zamezení jejího dalšího šíření,“ dodala Blažková.

Lada Pešková sd

Ve Fakultní nemocnici Ostravy byl odvolán další přednosta

Ostrava 8. října (ČTK) – Z funkce přednosty porodnicko-gynekologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava byl odvolán přednosta Ondřej Šimetka. Informaci ČTK potvrdila předsedkyně Základní organizace Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR FNO Zuzana Sargová. Postup vedení nemocnice kritizuje, stejně jako rektor Ostravské univerzity Jan Lata.

Důvodem je skutečnost, že personální změnu musel spolu s vedením nemocnice schválit rovněž děkan Lékařské fakulty Pavel Zonča, kterému by měl ale na konci října vypršet mandát. Do funkce se navíc vrátil po soudních sporech a vedení univerzity s jeho fungováním v čele fakulty nesouhlasí. Mluvčí nemocnice Naďa Chattová dnes ČTK řekla, že vedení se k důvodům odvolání vyjádří v nejbližších dnech, protože ředitel Evžen Machytka je na služební cestě.

Po únorové změně vedení, kdy někdejšího ředitele a bývalého sociálnědemokratického ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka nahradil právě Machytka, jde už o čtvrtého odvolaného přednostu. Z funkcí byli odvoláni přednosta Ústavu soudního lékařství Igor Dvořáček, přednostka Ústavu patologie Jana Dvořáčková a přednosta interní kliniky Arnošt Martínek, který zároveň působil jako děkan Lékařské fakulty.

Šimetka dnes ČTK řekl, že důvody pro odvolání mu sděleny nebyly. V pátek byl prý jen povolán do kanceláře ředitele, kde mu odvolání bylo předáno bez přítomnosti Machytky. V době výměny ředitelů byl Šimetka na povolené zahraniční misi a domnívá se, že právě o tuto skutečnost opře vedení nemocnice své rozhodnutí a bude se mu snažit dát na za vinu protahující se dostavbu Pavilonu péče o matku a dítě.

Odvolaný přednosta ale tvrdí, že v tomto směru má čisté svědomí a před odjezdem zařídil vše potřebné pro bezproblémový chod kliniky. Šimetka zároveň tvrdí, že mu ředitel několikrát řekl, že je s jeho prací spokojen a klinika funguje bez problémů. Podle Šimetky to potvrdilo i letní hodnocení kliniky. „Byl jsem překvapen tou formou odvolání, to mi přišlo naprosto brutální, že ředitel ani nemá odvahu říct mi to do očí,“ řekl Šimetka.

Podle Sargové je odvolání Šimetky pokračováním osobní pomsty. „Kontaktují mě další zástupci nemocnice a mají strach z toho, co se bude dít dál,“ řekla Sargová. Konkrétnější být nechtěla, ale podle zjištění ČTK se hovoří i o možném odvolání přednosty Ústavu radiodiagnostického Petra Krupy a přednostky Kliniky popáleninové medicíny a rekonstrukční chirurgie Zdenky Němečkové Crkvenjaš, manželky bývalého ministra zdravotnictví.

Sargová, která vede největší odborovou organizaci v nemocnici, důvody Šimetkova odvolání nezná. Jako zástupkyně odborů bude s vedením nemocnice teprve jednat. „Myslím si, že tady v tomto boji se upřednostňují osobní zájmy nad zájmy Fakultní nemocnice Ostrava,“ řekla Sargová. Podle ní odbory dosud neměly žádné náznaky, že by oddělení nefungovalo.

Ke kritice se připojil i rektor Lata. Rozhodnutí o Šimetkově odvolání podle něj nebylo nijak zdůvodněno. Lata ho proto označil za nepochopitelné a iracionální. Krok podle něj výrazně poškozuje už tak špatné vztahy mezi Lékařskou fakultou a fakultní nemocnicí. Písemně proto ředitele nemocnice žádá o vysvětlení.

„S každým, byť krátkodobým, návratem Zonči do funkce děkana, které mu umožnilo rozhodnutí soudu, jsou v nemocnici prováděny s jeho souhlasem personální změny poškozující spolupráci mezi fakultou a nemocnicí. Tyto změny nejenže zhoršují vztahy, ale velmi poškozují i samotnou fakultu,“ řekl Lata. Podle něj studenti kliniku od začátku výuky hodnotí jako jedno z nejlepších klinických výukových pracovišť.

Martina Helánová sd

Jihomoravský kraj hledá šéfa záchranky, Klusák půjde do důchodu

Brno 8. října (ČTK) – Jihomoravský kraj vyhlásil výběrové řízení na ředitele zdravotnické záchranné služby, kterou zřizuje. Novinářům to dnes řekl hejtman Bohumil Šimek (ANO). Ředitel Milan Klusák půjde do důchodu. Zájemci se mohou hlásit do 25. října. Podle Šimka by chtěl kraj vybrat ředitele od ledna příštího roku.

Klusákův odchod požadovali odboráři, kteří v létě před dvěma lety vyhlásili stávkovou pohotovost. Trvá do dneška. Na práci záchranářů a zajišťování péče nemá vliv. Odboráři požadavek zdůvodnili přehnanou kontrolou, úbytkem lékařů i celých posádek. Kraj poslal do záchranky na rok odbornou firmu, která nezjistila závažná pochybení a ředitele se zastala. Zároveň doporučila kraji řešit s Klusákem jeho možný odchod do důchodu a výběrové řízení. Zatím není jasné, zda stávková pohotovost skončí, ukáže to až výběr ředitele.

Krajský radní Milan Vojta (ANO) ČTK řekl, že ve výběrovém řízení jsou standardní požadavky jako vysokoškolské vzdělání.

„Není však nutné, aby byl nový ředitel lékař. Musí mít organizační schopnosti. Uchazeči musí předložit koncepci vedení záchranky pro případ, že by byli vybráni,“ uvedl Vojta. Podle něj bude uchazeče hodnotit odborná komise složená z odborníků a politiků.

Kraj chtěl vyřešit spory v záchrance pomocí takzvaného mediátora, jehož úkolem je smířit znesvářené strany. Po jeho působení v záchrance tam kraj ještě na rok poslal odbornou firmu Mita Thor International (MTI). Její zástupkyně dnes novinářům řekly, že měly usmiřovat nesmiřitelné a spory měly letitou historii. Na druhé straně vyzvedly stav záchranky. „Jsou nová výjezdová stanoviště s parametry evropského záchranného systému, mají vynikající systém zdravotního vzdělávání, jeden z nejmodernějších vozových parků a kvalifikovaný kádr, takže se občanům rychle dostane kvalifikovaná pomoc,“ uvedla ředitelka MTI Blanka Nerudová.

Firma ale odhalila problémy jako špatnou komunikaci a navrhla opatření. Patřilo mezi ně například zavedení personalisty, zavedení etického kodexu, systému přidělování osobních příplatků nebo systému vzdělávání vedoucích lékařů. „Ke zklidnění situace přispěje i to, že pan ředitel bude končit. Předseda zdravotnických odborů pan Bohuslav Zrza nám sdělil, že ve chvíli odchodu ředitele bude rezignovat na funkci šéfa odborů,“ dodala Nerudová.

Zrza to ČTK potvrdil. Po odchodu Klusáka zůstane řadovým odborářem. Zatím není jisté, že po Klusákově odchodu skončí stávková pohotovost.

„Pokud přijde nový ředitel s čistým stolem, odvoláme ji. Pokud to ale bude někdo s návazností na bývalé vedení jako například pan Rudolf Zvolánek, stávkovou pohotovost neodvoláme. Kvůli řediteli a doktoru Zvolánkovi to celé začalo, když nekomunikovali s odbory, takže by to tím dál pokračovalo,“ objasnil Zrza.

Klusák vedl záchranku devět let. „Poslední čtyři roky byly pod obrovským tlakem ze strany některých zaměstnanců, jejichž cílem je můj odchod z pozice. Na další etapu svého života se docela těším. Umožní mi to zklidnit se a věnovat se mým zálibám,“ uzavřel Klusák.

Lenka Horáková sd