Propojení databází usnadňuje už dekádu práci záchranářů Vysočiny

Jihlava 19. října (ČTK) – Záchranáři z Vysočiny za sebou mají desetiletou zkušenost se systémem, který jim usnadňuje přístup k informacím o pacientovi. Už v sanitním voze mohou z databází nemocnic získat o ošetřovaných podrobnosti jejich stavu. Systém začali využívat jako první v České republice. Už ho má všech 64 sanitek krajských záchranářů. Technologie do jedné z nich stojí asi 150.000 korun. Systém se postupně rozšiřuje tak, aby záchranářům usnadňoval i administrativní část práce, řekla ČTK Vladislava Filová, ředitelka krajské záchranné služby.

Záchranáři mohou získat informace z vlastní databáze o člověku, kterého již v minulosti ošetřovali, případně použít informace z nemocnic v kraji a dalších zařízení, kam pacienty nejčastěji převážení. V případě Vysočiny jsou to především brněnské nemocnice, řekla Filová. Zásadní jsou takové informace především u pacientů, kteří nejsou schopni komunikovat.

„V takzvaném emergentním setu jsou informace, které jsou potřebné pro rozhodování zdravotníka na místě,“ uvedla ředitelka.

Systém se podle ní postupně vyvíjí s ohledem na změnu legislativy ve zdravotnictví i na nutnou administrativu, kterou musí zdravotník záchranné služby provádět. Elektronicky lze vyplnit například list o prohlídce těla zemřelého, uznání dluhu pro neplátce, především pro cizince, kteří nejsou pojištění nebo vykazování zdravotních výkonů.

Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina měla v roce 2017 takřka 46.000 zásahů. V letošním roce do konce září už musela do terénu v 36.363 případech, z toho 565 zásahů bylo leteckou službou. Ošetřila 24.614 lidí s interními obtížemi, 693 lidí se srdeční a 871 s cévní mozkovou příhodou. Zasahovala také u 8800 úrazů.

vkr sd

Kvůli kauze podvodů s léky vyslechl olomoucký soud již…

Olomouc 19. října (ČTK) – Kvůli případu rozsáhlých podvodů s fiktivními recepty ve Valašském Meziříčí vyslechl již olomoucký krajský soud více než 600 svědků. Jde o pacienty, na jejichž jména byly podle obžaloby recepty po dobu šesti let vystavovány. V kauze se škodou 11,5 milionu korun jsou obžalováni lékař Vladimír Líčeník, lékárník Luděk Konvička a revizní lékař Martin Piperka. Všichni vinu již dříve popřeli. Projednávání komplikuje to, že policie ztratila zdravotní dokumentaci. Případem se soud zabýval i dnes, podle soudce Eduarda Ondráška by rozsudek mohl padnout na jaře.

„Dosud jsme vyslechli více jak 600 lidí, vyslechnout zbývá zhruba ještě 100 svědků. Je však mezi nimi i hodně lidí, kteří nejsou v dobrém zdravotním stavu. Plánujeme proto videokonferenci, kdy je předvoláme na soud do Valašského Meziříčí, aby nemuseli jezdit do Olomouce,“ řekl dnes ČTK soudce Ondrášek.

Věcí se soud začal zabývat v lednu loňského roku, první svědci z dlouhého seznamu stanuli před soudem loni v únoru. Jejich osobní účast u soudu je potřebná i kvůli tomu, že nebyli v přípravném řízení vyslechnuti v procesním postavení svědka. „Konkrétní lidi, u nichž obžaloba tvrdí, že se jim předepisovaly léky, byť je nevyzvedli v lékárně, nepotřebovali je nebo případně už ani nebyli pacienty doktora Líčeníka, tak musíme prověřit přímo dotazem u nich,“ řekl soudce Ondrášek.

Práci soudu podle něj zkomplikovalo především to, že chybí veškerá zdravotní dokumentace, o kterou by se soud při dokazování mohl opřít. Soud tak nemá s čím porovnat databázi od pojišťoven. Zdravotní dokumentaci ztratila policie a podle soudce kvůli tomu padl i kárný trest. Ztráta zásadních dokumentů nahrává přitom i obhajobě, která tvrdí, že se nemůže hájit, když dokumentace chybí.

Podle obžaloby se podvodů lékař s lékárníkem dopouštěli od roku 2006 do roku 2012. Líčeník podle státního zástupce vystavoval svým jménem lékařské předpisy na lidi, jejichž osobní údaje získal zejména ze své evidence pacientů. Činil tak přitom bez jejich vědomí, uvádí obžaloba. Předpisy na léky a zdravotnický materiál následně předával provozovateli lékárny Konvičkovi, který je předkládal k úhradě zdravotním pojišťovnám.

Pojišťovny podle žalobce poté provedly úhradu léků a zdravotnického materiálu na bankovní účet lékárníka. Žalobce škodu vyčíslil nejméně na 11,45 milionu korun. Léky a zdravotnický materiál nikdy pacientům předány nebyly, dodal žalobce. Líčeník a Konvička jsou obžalovaní z podvodu, revizní lékař Piperka z nadržování. Pomáhal jim uniknout trestnímu stíhání, tvrdí obžaloba.

Alena Horáková hj

Světový den osteoporózy: v Česku nemoc trápí téměř 200 tisíc…

Praha, 19. října 2018 (SZP ČR) – Osteoporóza, tedy řídnutí a odvápňování kostí, je nemocí, které se stárnutím populace přibývá. Trápí zejména ženy vyššího věku.

„Ačkoli se na léčbu vynakládají značné prostředky – členské pojišťovny ročně vydají na léčbu svých zhruba 80 tisíc pacientů přes 300 milionů korun – klíčem je prevence, jíž se také členské pojišťovny věnují, investuje se také do lázeňské péče. Základem prevence je pohybovat se, sportovat a upravit stravovací návyky dle doporučení lékařů,“ shrnuje doporučení Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR (SZP ČR).

Osteoporóza trápí převážně ženy vyššího věku, u nichž řídnutí kostí souvisí s menopauzou, nevyhýbá se ale ani mužům. V celkových počtech je nemocných žen zhruba desetkrát víc než mužů.

Mírně pozitivním faktem je, že u většiny nemocných stačí ambulantní léčba a užívání léků. Pacientů, u nichž vyžaduje léčba hospitalizaci, je jen asi půl procenta z celkově nemocných, ale jejich léčba je velmi nákladná. Na tuto léčbu směřuje až 11 % celkových nákladů.

Osteoporóza je metabolická kostní choroba, která se projevuje řídnutím kostní tkáně. V kostech se vytvářejí póry, dochází k úbytku vápníku a jiných minerálů. Příčinou může být podvýživa, nedostatek pohybu, věk nebo menopauza. Projevuje se bolestmi zad, snadnou lomivostí kostí, zmenšením tělesné výšky, zmenšenou pohyblivostí a vytvořením hrbu.

V rámci prevence se často zmiňuje pozitivní faktor stravy, zejména potravin s vysokým obsahem vápníku, jako jsou sýry či tvaroh a naopak negativní vliv kyseliny fosforečné, která je obsažena v kolových nápojích, a způsobuje odvápňování.

Svaz zdravotních pojišťoven České republiky

Svaz zdravotních pojišťoven sdružuje všech 6 zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven v České republice. Svaz hájí společné zájmy zdravotních pojišťoven a jejich klientů ve vztahu ke státním organizacím, profesním svazům a poskytovatelům zdravotní péče s hlavním cílem zkvalitňovat služby pro své klienty. Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny poskytují služby pro cca 4,4 mil. občanů ČR. Více informaci naleznete na webových stránkách www.szpcr.cz.

Proč chytnete chřipku, když se očkujete?

Praha, 19.10.2018 (iElement)

V roce 2017 bylo v České republice hospitalizováno 1760 osob jen kvůli chřipce. Průměrná délka hospitalizace byla 6,3 dny a 66 hospitalizovaných na následky chřipky zemřelo. Celkem je u nás téměř čtyři miliony chronicky nemocných osob ve věku 3-64 let a osob starších 65 let, které jsou v riziku nákazy virem chřipky. Proočkovanost této rizikové skupiny je pouhých 16 %, zatímco v jiných vyspělých státech EU je míra proočkovanosti u seniorů až 75 %. Proč se to děje, když ochrana před tak diskutovaným virem existuje?

S „rýmičkou“ nemusíte ihned k lékaři. Důležité je dodržet klidový režim v izolaci co nejdříve od propuknutí nepříjemných symptomů. „Pokud se ani po dvou – třech dnech váš stav nezlepší, ba naopak se zhorší, teploty půjdou nahoru přes 38 °C a neuleví se vám ani např. po léku na snížení teploty, případně poté co začnete vykašlávat nazelenalé hleny, je čas navštívit lékaře,“ říká praktická lékařka MUDr. Vlasta Plachá z Polikliniky na Národní a dodává: „Ten rozhodne, zda je váš stav již natolik závažný, že bude třeba nasadit antibiotika. Ta jsou indikována i v případě komplikací chřipky, jako je zápal plic nebo průdušek. Proto apeluji na nutnost očkování proti chřipce v podzimních měsících.“

Pozor na milování

Nákaza chřipkou je možná nejen vzduchem, ale také všemi předměty, kterých se nemocní lidé dotkli. Velmi rizikové jsou peníze. „Chřipkový virus je totiž odolný i několik dní,“ varuje praktická lékařka a radí: „Nákazu může způsobit běžný přátelský polibek i milování, takže radím tyto radovánky po dobu nemoci raději odložit.“ Ochranu před nemocnými v MHD či čekárně zajistí třeba obyčejná šála, kterou si budete chránit obličej. Podle lékařky můžete použít také roušku, kterou seženete běžně v lékárně. Je to sice účinná ochrana, ale ne stoprocentní. V žádném případě se rouška nedá používat opakovaně.

Obecně známá pravidla jsou stranit se kin, divadel i MHD. Děti, pokud možno, nedávat do školky, ale požádat o spolupráci babičku. Důležité je také pamatovat na zvýšenou hygienu – ihned po vystoupení z MHD použít antibakteriální gel nebo ubrousky, po návratu domů či do kanceláře si důkladně umýt ruce, často dezinfikovat věci, kterých se dotýkáte (klávesnice, myš, kliky u dveří apod.) a nejíst ani nepít v uzavřených prostorách, kde se pohybují nemocní. To jsou obecná doporučení, která byste měli zautomatizovat zejména v době zvýšené nemocnosti. Riziko nákazy chřipkou však můžete eliminovat pouze očkováním,“ upozorňuje MUDr. Plachá.

Zvolte vhodnou vakcínu

Každý rok se vyrábí vakcína šitá na tělo aktuálně zmutovaným virům chřipky. V našich končinách se vyskytují čtyři kmeny chřipky. Kromě kmenů A – Michigan a Singapure to jsou i kmeny B – Colorado a Phuket. „Některé očkovací vakcíny proti chřipce však chrání pouze proti kmenům A, a to i přesto, že u nás převažují kmeny B, jiné vakcíny chrání proti kmenům A a jednomu kmenu B (např. Vaxigrip, Influvac, Prefluce). Lidé, kteří se takovými vakcínami nechají naočkovat, mohou tedy chřipkou onemocnět. Doporučuji proto zajímat se o to, jakou vakcínu nabízí právě váš ošetřující lékař. Od loňského roku je totiž k dispozici vakcína, která vás chrání proti všem čtyřem kmenům chřipky (např. Vaxigrip Tetra),“ říká MUDr. Vlasta Plachá.

S očkováním neotálejte

Odborníci doporučují samotné očkování neodkládat. Chřipka je zodpovědná za rozsáhlé epidemie s rychlým šířením napříč populací, s těžším průběhem a možností dlouhodobějších následků či vážných komplikací a dokonce úmrtí. „Namísto antibiotik bychom si měli „naordinovat“ očkování, které je spolu se zdravým životním stylem tím nejlepším způsobem ochrany proti chřipce. Plná ochrana proti chřipce se vyvine až za 2-3 týdny, je tedy nutné počítat s jakousi časovou prodlevou. První případy chřipky se mohou vyskytnout již počátkem října, proto nejlepší dobou pro očkování je říjen až listopad. Není pozdě ani v prosinci, ale čím dříve, tím lépe. „V pozdních podzimních měsících již bývají čekárny přeplněny nemocnými pacienty, kde opět hrozí riziko nákazy, a to velmi rychle. Doporučuji proto vyhledat takové pracoviště, kde se můžete objednat na přesný čas, případně využít zdravotnické zařízení, kde nejsou žádné čekací doby. Důvod je jednoduchý – je velmi nutné, aby byl naočkován pouze zdravý jedinec. Ve chvíli, kdy organismus zachytí jakýkoliv vir, byť i nechřipkový, je očkování kontraindikováno. V případě, že se člověk nachází jen v inkubační době chřipky, může samotné očkování ještě zhoršit průběh chřipky,“ radí lékařka z Polikliniky na Národní.

Kolik stojí léčba?

Jen VZP zaplatila v roce 2014 za léčbu pacientů s chřipkou více než 33 milionů korun. Celkově chřipka vysaje ze státní kasy ročně téměř miliardu korun. Podle praktické lékařky je však otázkou, do jaké míry jsou tato čísla vypovídající. Nemoc totiž není často přesně diagnostikována a pacient odchází domů s tím, že je prostě nachlazen. V nejhorším případě má pak ještě v kapse recept na zbytečná antibiotika.

Pojišťovna: Nemocnice nemají motivaci k jednodenní chirurgii

Praha 18. října (ČTK) – Nemocnice podle České průmyslové zdravotní pojišťovny (ČPZP) nemají motivaci k jednodenní chirurgii, protože za ni mají méně peněz. Věnují se jí tak především soukromá zařízení. Podle odborníků by ale byla vhodná až pro polovinu chirurgických výkonů. Informace dnes zazněly na konferenci Ekonomie zdravotnictví. Pro systém veřejného zdravotního pojištění je krátká hospitalizace u plánovaných operací levnější než delší pobyt pacienta v nemocnici.

V USA se jednodenní chirurgie začala prosazovat už od 60. let, v Česku v polovině 90. let. Umožnily ji málo invazivní metody, jako je laparoskopie nebo artroskopie, kdy se pacient operuje přístroji skrze velmi malou ránu. Základním důvodem pro její použití je podle Renaty Knorové ze Svazu zdravotních pojišťoven, která je ředitelkou zdravotního úseku ČPZP, snížení nákladů pro systém zdravotnictví.

Podle Beáty Gavurové z Technické univerzity v Košicích, která se věnovala analýze situace na Slovensku, je jednodenní chirurgie vhodná až pro polovinu chirurgických výkonů. O tom, zda je ji možné u konkrétního pacienta využít, rozhoduje lékař po vyšetření. „Ten hodnotí celkový zdravotní stav pacienta a rizika anestezie,“ vysvětlila Knorová.

Důvody, kdy se dá přednost hospitalizaci, mohou být i sociální. Například pokud o pacienta po propuštění nemá doma kdo pečovat. Jednodenní chirurgie počítá s tím, že pacient bude propuštěn do 24 hodin po výkonu.

Na Slovensku se podle Gavurové jednodenní chirurgii věnují hlavně soukromá zařízení, případné pooperační komplikace ale řeší státní nemocnice. V Česku je podle Knorové situace jiná. „Máme smluvně vyřešeno, že komplikace si řeší pracoviště samo nebo je povinno mít smlouvu s poskytovatelem lůžkové péče,“ vysvětlila.

Jednodenní chirurgii mají podle ní nasmlouvanou s ČPZP téměř všechny nemocnice, mnoho z nich ji ale neprovádí. Ambulantním poskytovatelům zdravotních služeb za ni ČPZP, která je třetí největší pojišťovnou v zemi, zaplatila loni 180 milionů korun, částka každý rok o desítky milionů korun roste. Nejčastější jsou výkony v ortopedii, plastické chirurgii, gynekologii a chirurgii, nově se objevují i v intervenční kardiologii.

Do budoucna by podle Knorové měl být systém nastaven tak, aby zařízení k těmto časově a finančně úspornějším výkonům motivoval. „Měli bychom dokázat za případ bez komplikací uhradit jinak než s komplikacemi, možná zohlednit i hodnocení občanem nebo zhodnotit jeho návrat do pracovního procesu,“ řekla. Nejčastěji jednodenní péči využívají pacienti ve středním věku, ale vyskytují se všechny věkové skupiny.

Už před pěti lety největší česká zdravotní pojišťovna Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) informovala, že jednodenní chirurgie je cesta, jak dosáhnout úspor v síti nemocnic. Některá lůžka se postupně měla měnit na jednodenní.

Někde se to už děje, důvody jsou ale jiné. „Když máme nedostatek personálu, tak se nám živelně v některých menších nemocnicích stává to, že se z nich stávají pracoviště jednodenní operativy. Ovšem ne vždy je to v souladu s potřebou,“ dodala Knorová s tím, že naopak někde chybí péče dostupná pro akutní stavy v celodenním režimu.

Jednodenní péči mohou nemocnice poskytovat ale jen v případě, že na to mají technické vybavení a mají dostatečně zkušené lékaře. Nemocnice přitom musí mít zázemí pro případ, když se v ambulantní operaci něco nepovede, tak aby plynule mohla operace pokračovat klasicky. Musí tedy mít nadále zázemí operačních sálů i lůžek.

van snm

Péči o některé onkologické pacienty převezmou praktičtí lékaři

Praha 18. října (ČTK) – Péči o onkologické pacienty, u kterých byla úspěšně ukončená aktivní léčba a jsou bez příznaků, budou od příštího roku moci převzít praktičtí lékaři. Má se tím zlepšit dostupnost péče i pro nově nemocné. O nové organizaci péče dnes informovalo na tiskové konferenci ministerstvo zdravotnictví. S rakovinou nebo po její ukončené léčbě žije v Česku kolem půl milionu lidí. Každý rok je v Česku nově diagnostikovaný nádor u 80.000 lidí, asi 30.000 Čechů ročně nemoci podlehne.

„Dohoda mezi praktickými lékaři a onkology má za cíl posílit kompetence praktických lékařů, aby se specialistům dostalo více prostoru pro léčbu pacientů s onkologických onemocněním, zatímco ty vyléčené neztratí z dohledu jejich praktik v místě bydliště,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

V současné době péče o pacienty, kteří jsou takzvaně v remisi, tedy v období bez příznaků, zabírá podle předsedkyně České onkologické společnosti Jany Prausové asi dvě třetiny kapacity onkologických ambulancí. Pacientů, kteří rakovinu přežijí, je díky stále lepší léčbě víc a dožívají se vyššího věku. Dodala, že onkologové se nechtějí pacientů zbavovat, bude záležet na jejich přání.

Pro praktické lékaře byla vytvořená metodika, jak mají stav onkologických pacientů po léčbě kontrolovat. Půjde o pacienty, u kterých byla léčba rakoviny úspěšně ukončená, jejich stav je dobrý a potřebují hlavně pravidelná kontrolní vyšetření, jestli se nemoc nevrací. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky budou pacienty kontrolovat zpravidla jednou či dvakrát ročně podle doporučení onkologa.

„Jestli naše zdravotnictví má v něčem problém, tak je to organizace péče. Pacient často zbytečně cirkuluje systémem. Máme nejvyšší počet návštěv lékaře na člověka ročně, ale bez vlivu na výsledky léčby,“ dodal Šonka. Podobné sdílení péče se do budoucna plánuje i pro pacienty s cukrovkou.

Praktický lékař bude mít nově od zdravotních pojišťoven navíc k paušální roční platbě za pacienta v kartotéce také hrazeno převzetí onkologického pacienta do péče a jeho pravidelná vyšetření. Při převzetí bude mít 40 minut na prostudování dokumentace od onkologa a vytvoření terapeutického plánu, na každé další vyšetření se počítá s 25 minutami.

Podle Katariny Petrákové z České onkologické společnosti pacienty v remisi ohrožují víc další přidružené nemoci, následky onkologické léčby nebo jiné nádory než návrat předchozí rakoviny. Proto jsou podle ní důležitá právě komplexní vyšetření pacienta. „Pokud lékař objeví nádor, tak opět s písemnou zprávou pacienta odešle ke konzultaci onkologovi,“ dodala.

Do péče praktika budou moci od ledna přecházet například pacienti po prodělání maligního melanomu, nádoru varlat, prostaty, plic, prsu, žaludku, děložního hrdla či čípku, gastrointestálního stomálního tumoru, nádoru mozku, krku či hlavy nebo konečníku v kompletní remisi.

van mal

Před 75 lety izoloval vědec Schatz antibiotikum streptomycin

New Brunswick (USA)/Praha 18. října (ČTK) – První antibiotikum, které bylo možné použít na léčbu tuberkulózy, izoloval 19. října 1943 americký vědec Albert Schatz. Látku s názvem streptomycin objevil jako mladý vědec v laboratořích Rutgersovy univerzity v New Jersey. Celá kauza však dostala kontroverzní příchuť poté, co byly zásluhy za objev připsány pouze šéfovi laboratoře – Selmanu Waksmanovi, který v roce 1952 získal Nobelovu cenu.

Schatz (1920-2005) a mikrobiolog Waksman (1888-1973) objev společně publikovali a podali přihlášku patentu. Waksman si ale začal přisvojovat většinu výnosů z patentu a začal vystupovat jako jediný autor objevu. Schatz se s ním posléze soudil o výnosy a vyhrál. Pokusil se také dostát spravedlnosti a odvolal se proti rozhodnutí Nobelova výboru – ten však jeho námitky smetl ze stolu.

Streptomycin se k pacientům poprvé dostal v roce 1947.

rmi

V Anglii mohou lékaři předepisovat lekce tance pro osamělé

Londýn 18. října (ČTK) – Praktičtí lékaři v Anglii mohou lidem, které sužuje osamělost, předepisovat kurzy tance a další společenské aktivity na účet národní zdravotnické služby (NHS). O nové strategii vlády premiérky Theresy Mayové v boji s osamělostí na svých internetových stránkách informovala zpravodajská stanice BBC.

Podle vlády žije v Británii na 200.000 lidí v pokročilém věku, kteří přes měsíc nemluvili s nikým z přátel ani z příbuzných. Tři čtvrtiny praktických lékařů se každý den setkají až s pěti lidmi, kteří jsou osamělí.

Pro pojištěnce NHS má podle plánů kabinetu v Anglii vzniknout do roku 2023 celá škála aktivit, například kurzy vaření, umělecké kluby nebo skupiny, které se budou zaměřovat na chůzi. Vláda vyčlenila také peníze na vznik nových komunitních kaváren, parků a tvůrčích dílen. Doručovatelům Královské pošty v některých oblastech přibude nová povinnost: budou mít za úkol pohovořit s lidmi, kteří žijí sami, případně jim navrhnout, aby se připojili k nějaké skupině v okolí.

Podle internetového portálu deníku Daily Mail se až pětina dospělých ve Spojeném království cítí osaměle většinu času nebo stále. Různé výzkumy přitom naznačují, že osamělost může být pro lidi stejně škodlivá jako kouření nebo obezita.

„Je to smutný obraz toho, co se stalo s naší společností, pokud lékaři musejí předepisovat kurzy, aby lidé mohli potkávat jiné lidi,“ podotkla Ros Altmannová, která ve vládě předchozího ministerského předsedy Davida Camerona měla na starosti problematiku penzí. „Je to smutné, ale mladší generace se často neobtěžuje zabývat se generací starší. Nejsem si jistá, zda lekce vaření přinesou nějakou velkou změnu,“ dodala.

hab spr

Dohoda onkologů s praktickými lékaři a MZ ČR: Vyléčené onkologické…

Praha, 18.10.2018 (SPL ČR)

Vybrané pacienty, kteří úspěšně absolvovali onkologickou léčbu, bude nadále sledovat jejich praktik. Dohodli se na tom praktičtí lékaři s českými onkology a jejich domluvu posvětil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Tato dohoda specialistů s praktickými lékaři o rozdělení kompetencí začne platit od 1. 1. 2019 a je součástí reformy, skrze niž se dostává praktickým lékařům více pravomocí i v jiných terapeutických oblastech.

„Dohoda mezi praktickými lékaři a onkology je dalším krokem naší reformy primární péče, která má za cíl posílit kompetence praktických lékařů, aby se specialistům dostalo více prostoru pro léčbu pacientů s onkologickým onemocněním, zatímco ty vyléčené neztratí z dohledu jejich praktik v místě bydliště. Zlepší se tak nejen dostupnost, ale také organizace péče o pacienta,“ uvádí k tématu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a dodává: „Tato dohoda je precedentem a příkladem dobré praxe pro hledání racionálnější organizace péče o pacienty a rozdělení kompetencí mezi primární péčí a specialisty také v dalších oborech.“

„Díky této dohodě dojde k zlepšení organizace, usnadnění péče o onkologické pacienty a zvýšení jejich komfortu. Pacient po skončení léčby nebude muset nadále dojíždět do onkologických center na rutinní kontroly. Péči o tyto pacienty převezme praktický lékař, který bude dál provádět pravidelná kontrolní vyšetření včetně potřebných laboratorních testů a zobrazovacích vyšetření jako je CT nebo USG,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů MUDr. Petr Šonka.

Podle předsedkyně České onkologické společnosti doc. MUDr. Jany Prausové, Ph.D., MBA, dnes onkologové sledují kolem půl milionu pacientů, kteří prodělávají nebo prodělali maligní onemocnění. „Naše léčebné výsledky jsou stále lepší. Počet pacientů, které máme v péči, se tak bude neustále zvyšovat a hrozí, že Komplexní onkologická centra by mohla mít v budoucnu problémy s kapacitou pracovišť,“ vysvětluje důvody plánovaných změn doc. Prausová.

Rozsah a frekvence kontrolních vyšetření jsou přesně dány doporučeným postupem, na kterém se dohodli onkologové s praktickými lékaři. Cílem vyšetření je zachytit včas případnou recidivu onkologického onemocnění či nádorovou duplicitu. „Budeme ale také sledovat pozdní následky prodělané onkologické léčby nebo jiná přidružená onemocnění, například kardiovaskulární, jimiž jsou někteří pacienti po onkologické léčbě ohroženi více než ostatní," dodává doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.

Podle MUDr. Šonky je zároveň zaručena možnost rychlého předání pacienta zpět do péče onkologického centra, pokud nastane situace, která si to vyžádá. "Ze změny bude profitovat pacient, který nebude muset cestovat na vyšetření  do krajského města a potom ještě jednou znovu,  aby se dozvěděl, že jeho výsledky jsou v pořádku. Péče mu bude poskytnuta v méně stresujícím prostředí a lékařem, kterého zná. Zároveň to uleví přetíženým onkologickým centrum, kterým zbude více času na péči o nové pacienty a o ty, kteří jsou v aktivní onkologické léčbě," doplňuje předseda SPL. 

Do péče praktika tak budou od ledna postupně přecházet ti lidé, kteří prodělali například maligní melanom, nádor varlat, karcinom prostaty, plic, prsu, žaludku, děložního hrdla, děložního čípku a těla, gastrointestální stromální tumor, nádor na mozku, krku a hlavy, kolorektální, ovariální, renální karcinom a anální karcinom v kompletní remisi.

Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro vybraná onkologická onemocnění pro praktické lékaře sestavili předsedkyně České onkologické společnosti ČLS JEP doc. MUDr. Jana Prausová, Ph.D. MBA, MUDr. Katarína Petráková, Ph D., z Masarykova onkologického ústavu, doc. MUDr. Svatopluk Býma, předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP a MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů.

Kromě doporučených postupů budou zavedeny rovněž dva nové potřebné výkony, skrze něž budou praktičtí lékaři vykazovat péči o onkologické pacienty v remisi – 01186 Převzetí pacienta po onkologické léčbě do péče PL a 01188 Následná prohlídka pacienta s onkologickým onemocněním. Pro praktiky budou také organizovány krajské vzdělávací akce, kde se lékaři poučí o potřebných souvislostech nové organizace péče. Další informace o připravovaných akcích získají praktičtí lékaři mj. na webu Sdružení praktických lékařů ČR.

Zdravotní pojišťovny plánují na zdravotní služby v roce 2019 o…

Praha, 18. října 2018 (SZP ČR) – Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny (ZZP) představily plány na rok 2019. Ty počítají s výrazným nárůstem nákladů na zdravotní služby, které vzrostou o 8,6 % na 125,5 miliardy korun. V meziročním srovnání k největšímu růstu dochází v položkách zubní péče, lůžkové péči, a to zejména v LDN či zdravotní služby v sociálních zařízeních. Pozitivní zprávou pro pojištěnce je růst prostředků na prevenci o 14 % na více než tři čtvrtě miliardy korun.

„Velký vliv na plánování mělo navyšování platů lékařů a sester, které se logicky promítlo do nákladů na zdravotní péči. Každopádně ale díky vyššímu výběru pojistného a díky dobrému hospodaření budou pojišťovny schopny poskytnout péči odpovídající ujednáním dohodnutým v dohadovacím řízení. Zároveň s tím by se mělo podařit mírně navýšit i zůstatek na zdravotním fondu, byť méně než v roce 2018, z 10,5 miliardy na konci roku 2018 na 11,3 miliardy korun na konci roku 2019,“ zhodnotil celkové plány zaměstnaneckých pojišťoven Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR (SZP ČR).

„Přestože nárůsty nákladů na zdravotní služby vezmou většinu z růstu výběru pojistného, podaří se i v roce 2019 zvýšit prostředky vložené do prevence. Celková plánovaná suma na úrovni 750 milionů je jednak o 17 % vyšší než ta letošní, jednak je výrazně vyšší, než je celostátní průměr,“ dodal Ladislav Friedrich.

Žádná ze zaměstnaneckých pojišťoven nepředpokládá v příštím roce pokles svých pojištěnců. Plánované nárůsty jsou ale malé a odpovídají tak umírněným trendům v posilování posledních let.

„V plánování nákladů hraje stále větší roli stárnutí populace a s tím související služby. Proto se navyšují kapitoly na zdravotní péči poskytnutou v zařízeních sociálních služeb, v léčebnách dlouhodobě nemocných nebo lůžka ve speciálních zařízeních hospicového typu,“ vysvětlil Martin Balada, výkonný ředitel SZP ČR. Pojišťovnami předpovídaný nárůst výdajů například na domácí paliativní péči je více než trojnásobný a o čtvrtinu vzrostou náklady na zdravotní služby v sociálních zařízeních.

„Systémově musí české zdravotnictví musí řešit řadu otázek – a stárnutí populace je jedna z nich, a realizovat změny doporučené např. i OECD. Nicméně z hlediska roku 2019 je péče o pojištěnce ZZP zvládnutelná a plány jsou podloženy ekonomickou realitou,“ dodal Martin Balada.

Plány pro rok 2019 obsahují navíc záměry k další podpoře postavení a kompetencí praktických lékařů a k zatraktivnění tohoto povolání. Počítá se i s postupným zaváděním změn v psychiatrii pomocí Center duševního zdraví a způsobu hodnocení výkonů v nemocnicích pomocí nového systému DRG.

SHRNUTÍ:

Celkově porostou úhrady meziročně o 8,6 %, z toho ambulantní péče o 8,1 % a péče v nemocnicích, kde jsou zahrnuty nové náklady na příplatky za služby, poroste o 10 %. Menší růst nákladů se naopak plánuje u léků na recepty (4,1 %) a u zdravotnických prostředků (o 6,5 %). Celkové náklady na zdravotnické prostředky ještě může ovlivnit nově schválená legislativa.

V souhrnu je systém zdravotních pojišťoven stabilní a bezproblémově pokryje všechny požadavky na něj systémově kladené.

Svaz zdravotních pojišťoven České republiky

Svaz zdravotních pojišťoven sdružuje všech 6 zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven v České republice. Svaz hájí společné zájmy zdravotních pojišťoven a jejich klientů ve vztahu ke státním organizacím, profesním svazům a poskytovatelům zdravotní péče s hlavním cílem zkvalitňovat služby pro své klienty. Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny poskytují služby pro cca 4,4 mil. občanů ČR. Více informaci naleznete na webových stránkách www.szpcr.cz.