Muži vidí jako příčinu chronických střevních komplikací nezdravý jídelníček,…

Praha 22. 10. 2018 (Focus Agency) – Průzkum zaměřený na lidi trpící syndromem dráždivého tračníku (IBS) ukázal, že muži se lékaře „bojí“ více než ženy a střevní komplikace považují za běžnou část života.¹ Důvodem nepříjemných pocitů je podle nich nezdravé jídlo. Ženy původ syndromu přisuzují spíše nedostatku pohybu a stresu – zde jsou pravdě blíže než muži. Právě stres je totiž hlavním spouštěcím faktorem syndromu. Syndrom dráždivého tračníku se vyznačuje bolestmi břicha a průjmem, zácpou nebo nadýmáním a z vlastní zkušenosti ho zná 15 % z nás.

Zažívání v kostce

Zažívání probíhá 24 hodin denně nezávisle na tom, zda jíme, spíme nebo pracujeme. Zdravé zažívání není slyšet a běžně si ho neuvědomujeme. To se změní až ve chvíli, kdy přestane fungovat tak, jak má. Nepříjemné pocity v oblasti břicha a střev mohou být jak akutní, tak chronické. V obou případech je důležité příznaky nepodceňovat a navštívit lékaře. Ten rozhodne o závažnosti střevních komplikací a případně zahájí léčbu. Nemusí se přitom jednat hned o operaci, při některých onemocněních pomůže individuální úprava jídelníčku, jako je vyloučení některé potraviny nebo zařazení probiotik, a životního stylu. Stud se střevními komplikacemi zahoďte hlavně v případě, když se u vás nepříjemné pocity jako jsou bolesti břicha, zácpa, průjem a nadýmání opakují.

V mezinárodním průzkumu, který probíhal mimo jiné i v ČR, pacienti se syndromem dráždivého tračníku (více o dráždivém tračníku najdete např. na www.cojeIBS.cz) uvedli, že nemoc je ovlivňuje ve všech oblastech života – v pracovní, intimní i společenské. Kvůli nemoci se cítí izolovaní, omezovaní, v rozpacích, zpomalení a ve stresu. Přesto je pro ně těžké překonat stud a navštívit odborníka. „Stud a také bagatelizace střevních potíží u řady lidí nejen významně časově odsouvá řešení potíží, ale v případě závažných onemocnění – např. nádorů či závažných chronických střevních zánětů (Crohnova nemoc, ulcerosní kolitida) – může být hlavním viníkem trvalých následků (záněty) či dokonce úmrtí (nádorová onemocnění),“ říká MUDr. Martin Liberda, primář gastroenterologického oddělení, Nemocnice Valašské Meziříčí.

10 zásad pro zdravější střeva

1. K zachování zdraví střev je důležitý dostatek vlákniny, která podporuje průchod stravy trávicím systémem. Doporučené množství je 30–40 gramů denně.
2. Nezapomínejte na dostatečný příjem tekutin – ty jsou důležité mimo jiné pro zpracování vlákniny. Přednost dávejte vodě, ale čaj, kávu a mléko odborníci též nezatracují (pokud již máte střevní komplikace, je zde důležité pít ty tekutiny, které příznaky nezhoršují).
3. Zdraví střev podpoří též probiotika – pro pacienty se syndromem dráždivého tračníku (nejčastější funkční onemocnění trápící 15 % z nás) jsou vhodná ta, která jsou v závislosti na převládajících komplikacích (zácpa, nadýmání, průjem) doplněna o vlákninu, trávicí enzymy, nebo kvasinky.
4. Pozor, aby ve vašem jídelníčku nebylo příliš mnoho živočišných tuků, soli a konzervačních látek.
5. U některých pacientů mohou projevy znamenat neobjevené potravinové alergie – mezi nejčastější patří lepek, mořské plody (ryby, korýši), oříšky, sója, vejce a vzácněji mléko.
6. Zmírnit symptomy funkčních chorob (syndrom dráždivého tračníku, …) může tzv. FODMAP dieta a omezení lepku.
7. Na jídlo si zkuste najít dostatek času – trávení začíná již v ústech, proto jezte pomalu a každé sousto dobře rozžvýkejte.
8. Každý den si najděte alespoň 30 minut na cvičení – stačí chůze či jízda na kole.
9. Omezte stresové situace, které mohou být spouštěcím faktorem vzniku potíží (např. v případě syndromu dráždivého tračníku).
10. Kouření škodí v mnoha oblastech a zdraví střev není výjimkou – kouření snižuje tlak svěrače v oblasti přechodu jícnu do žaludku a podporuje tak vznik refluxu, který způsobuje pálení žáhy a může vést k dalším komplikacím (např. zhoršení průduškového astmatu).

„Několik obecných doporučení či komentářů je uvedeno v 10 zásadách pro lepší trávení. U mnoha lidí však jde o jejich vlastní unikátní situaci. I proto je v řadě případů konzultace nutričních specialistů či specialistů gastroenterologů nezbytná," pokračuje MUDr. Martin Liberda.

Vyznat se v bolestech je těžké a nepomáhá ani složitý slovník odborníků. Přečtěte si, co se za nejznámějšími pojmy skrývá

• IBS (syndrom dráždivého tračníku) – chronické funkční onemocnění projevující se opakovanými bolestmi břicha doprovázenými průjmem, zácpou nebo nadýmáním. Příznaky přitom mohou být tak silné, že znemožňují běžné fungování. Za počátkem onemocnění stojí často dlouhodobý stres. Více na www.cojeIBS.cz.
• Crohnova choroba – chronické zánětlivé onemocnění zažívacího traktu, které může postihnout jakoukoliv část trávicí trubice. Nejčastěji se vyskytuje v konečné části tenkého střeva a jeho napojení na střevo tlusté. Mezi příznaky patří mimo jiné bolesti břicha, průjmy, teploty, únava a hubnutí. Výjimkou nejsou ani bolesti a záněty kloubů, kožní potíže, záněty očí a chudokrevnost. Více na www.crohn.cz.
• Divertikulitida – zánětlivé onemocnění tlustého střeva, při kterém dochází k zánětům a krvácení váčků, tzv. divertikulů. Onemocnění může mít jak akutní fázi (prudké bolesti v levém podbřišku a břiše, poruchy vyprazdňování), tak chronickou (opakující se bolesti v levém podbřišku, zácpa, plynatost, zvýšená teplota).
• Gastroenteritida – zánět žaludku a tenkého střeva projevující se průjmem, zvracením, křečemi a bolestmi břicha. Jedná se o infekční onemocnění způsobené buď viry, nebo bakteriemi. V případě, že je původcem bakterie, můžou bolesti břicha trvat až několik týdnů.
• Peptické vředy (žaludeční vředy) – vředová choroba, která může postihnout nejen sliznici žaludku, ale i dvanáctníku, případně jícnu a tenkého střeva. Původem je zánět, při němž dojde působením kyseliny chlorovodíkové k poškození stěny žaludeční sliznice.

Plyšáci jsou pro onkologické děti nebezpeční – Hračkářství Agátin…

Praha, 22. 10. 2018 (Agátin svět) – Na onkologických odděleních dětských nemocnic tráví dlouhé měsíce i roky stovky nemocných dětí. Od nevolnosti spojené s léčbou, nemocničního prostředí i samotné nemoci je umí na chvíli rozptýlit hračky. Ne všechny se však pro vážně nemocné děti hodí. Zapovězení jsou například plyšáci, kteří v sobě mohou držet bakterie, jež jsou pro nemocné děti nebezpečné. Nevhodné jsou také drobné mnohadílkové puzzle, která se špatně na posteli staví, nebo hračky s ostrými hranami. Hraček však není nikdy dost, říkají ti, co s dětmi pracují, a proto se hračkářství Agátin svět rozhodlo kývnout na nabídku charitativního projektu Radost dětem.

Zajistí tak pro dětská onkologická oddělení hry, stavebnice a kreativní sady, které nemocným dětem pomohou prožít čas hospitalizace co nejsmysluplněji. „Nemocné děti potěší všechno, co je vytrhne z každodenní nemocniční šedi. Mají radost z každé návštěvy a dárku. Pro hematologicky/onkologicky nemocné děti však musí být výběr velice kritický a důsledný. Mnoho hraček koncentruje několikanásobně vyšší počty bakterií, které pro děti v léčbě znamenají obrovské riziko. Mezi takové se řadí např. plyšové hračky, ale i knihy,“ říká Kateřina Wich z Radosti dětem. „Při výběru her, stavebnic a tvořivých sad, které nabízí Agátin svět, jsme každou hru prověřili na všechna možná rizika. Jelikož děti tráví velkou část léčby na lůžku, jsou pro ně vhodné např. hry a kreativní sady, se kterými si mohou hrát samy nebo pouze ve dvou, puzzle s většími dílky a všechny omyvatelné hry a stavebnice.“ Podle sociální koordinátorky Kateřiny Doležalové mají u nemocných dětí velký úspěch deskové hry pro jednoho nebo pro dva, karetní a vzdělávací hry. „Dívky oblékají panenky, v oblibě jsou jsou různé sešity s nálepkami, kreativní sady pro dívky, všichni rádi skládají lego. Vhodných hraček není nikdy dost. Průběžně dovybavujeme herny na oddělení a ubytovně, dáváme hračky jako dárky k narozeninám, na Vánoce, ale i dle potřeby jako lék na smutno,“ doplňuje Doležalová.

Agátin svět založily před 11 lety dvě sestry, z nich jedna prodělal v mládí vážnou nemoc. „Chodila jsem za sestrou do nemocnice a nejvíce ji potěšilo, když jsem s ní hrála na posteli hru,“ mluví Kristýna Křížová o motivaci, proč se hračkářství do projektu zapojilo a aktivovalo samotné výrobce hraček a svoje zákazníky, ať učiní totéž.

Na pobyt v nemocnici vzpomíná Lucie Štrublová, které lékaři v 10 letech zjistili maligní karcinoid jater s metastázami. „Když jsem se začala léčit, nebyla jsem úplně malé dítě, ale i tak jsem si ještě s hračkami hrála. Tehdy ještě nebyly hry na počítači tak rozšířené, jako je tomu dnes. Potřebovala jsem něco trochu sofistikovaného, čím bych se zabavila na několik dnů v kuse, a tak by mě složitější hra nebo stavebnice určitě potěšila. Věřím, že i v dnešní době on-line her a různých vymožeností se najdou na oddělení děti i rodiče, co by si se stavebnicí rádi vyhráli,“ říká bývalá pacientka. Nyní je po úspěšné transplantaci jater a pracuje v organizaci Společně k úsměvu, jež pomáhá jak současným, tak bývalým onkologickým pacientům. Podobně to vidí Markéta Šejnohová, která se léčila v 17 letech s Hodgkinovým syndromem. „Ráda jsem tvořila, malovala na šátky, vyráběla jsem různé ozdoby z korálků. Co si vzpomínám na malé děti, ty měly stále stavebnice v ruce. Ty jsou a budou pořád pro ty nejmenší nejlepší hračkou,“ doplňuje.

Každý rok v tuzemsku lékaři vysloví onkologickou diagnózu u přibližně 400 dětí, které se léčí v 8 onkologických a hematologických centrech v republice.

O projektu

E-shop a prodejny Agátin svět je článkem v řetězci, který začíná výrobci her a stavebnic a končí zákazníky a který na sebe váže řadu partnerů. Od října tohoto roku začal motivovat a mobilizovat celou tuto komunitu. Kromě toho, že sám daroval stavebnice a hry, apeluje na své dodavatele a zákazníky a nabízí jim možnosti, jak přispět. Partneři a dodavatelé služeb Agátina světa mohou podpořit projekt dodáním služeb zdarma a zákazníci v e-shopu nebo v kamenných obchodech přihodit do košíku voucher ve vybrané hodnotě nebo přispět do kasiček, které najde v obchodech Agátin svět. Za takto získané peníze Agátin svět společně se zástupkyní Radost dětem vyberou další hračky pro nemocné děti. Projekt potrvá do ledna 2019. Stavebnice a další hračky poputují do všech 8 dětských onkologických a hematologických oddělení. Na odděleních se o děti, kromě lékařů a zdravotních sester, starají dětští psychologové a volnočasoví pedagogové. Těm zástupci Agátina světa hry, stavebnice a kreativní sady představí, aby si pak s dětmi mohli hrát nebo vysvětlit jejich princip rodičům. K tomuto datu přispěl Agátin svět a jeho partneři a zákazníci 75 759 korunami.

Nechte si zbořit mýty o chřipce

Praha, 22.10.2018 (Poliklinika na Národní)

Nejčastější mýty vyvrací praktická lékařka MUDr. Vlasta Plachá z Polikliniky na Národní.

Užívám léky, které mi pomohou od příznaků chřipky. Ani nekašlu, ani mi neteče z nosu. Proto můžu mezi lidi, infekci určitě neroznáším dál.

Není to pravda. Infekci můžete předat dál ještě dříve, než se u vás objeví příznaky. Infekční můžete být po dobu jednoho týdne i déle (až 10 dní) od chvíle, kdy pocítíte první příznaky nemoci. Ty obvykle trvají 2-7 dní. Do úplného uzdravení tak, abyste nebyli infekční, to může trvat až 2 týdny. „Je důležité poznamenat, že infekčním nepřestáváte být jen proto, že potlačíte příznaky chřipky. Naopak, tímto přístupem pomáháte šíření chřipkové epidemie,“ radí MUDr. Plachá a dodává: „Vzít si prášek, nakapat si do nosu kapky a jít do práce není hrdinství ani sebeobětování, ale čirá nezodpovědnost nejen k sobě, ale i vůči ostatním.“

Když vidím v autobuse nemocného, který má příznaky onemocnění, jdu na druhý konec autobusu. Jedině tak se nenakazím.

Není to pravda. Při kašli a kýchání se uvolňují malé kapénky, které mohou doletět až do vzdálenosti 1 metr a infikovat ty, kdo jsou poblíž. Navíc virus může přežívat i na všem, co kolem sebe vidíte. Na kovových a plastových předmětech to je až po dobu 48 hodin. „Ani na druhém konci autobusu tedy nejste uchráněni před nákazou,“ varuje lékařka a dodává: „Ale to platí obecně o všech uzavřených místech, kde se sdružují lidé.“

Nakazit se mohu při podání ruky.

Není to pravda. Chřipkové viry se šíří nejčastěji prostřednictvím kašlání či kýchání nemocné osoby. Určitě ne pouhým podáním ruky nemocnému. „Pokud si však podáte ruku s nemocným a dříve, než se důkladně umyjete, a pak si dáte například párek v rohlíku či hamburger, přenesete viry z pokožky do úst a onemocnět můžete. To samé platí i například pokud si po podání ruky otřete nos,“ varuje praktická lékařka. Stejně tak dopadnete i ve chvíli, kdy použijete myš od počítače nebo mobil člověka, který je zjevně nemocný. Pamatujte, že hygiena je velmi důležitá pro zachování vašeho zdraví.

Chřipku mohu chytit, i když se nechám očkovat.

Není to pravda. Chřipkový vir se každou sezonu mění. Složení vakcíny proti chřipce je každý rok změněno na základě doporučení Světové zdravotnické organizace tak, aby co nejvíce odpovídalo virům chřipky, které kolují v populaci. „Pokud chřipku chytnete i přesto, že jste se nechali včas očkovat a v době očkování jste zároveň neměli příznaky nemoci, je pravděpodobné, že jste zvolili špatnou vakcínu,“ říká MUDr. Vlasta Plachá a vysvětluje: „I přesto, že existuje vakcína, která chrání proti všem čtyřem kmenům virů vyskytujících se v naší republice (Vaxigrip Tetra), stále se očkuje vakcínami, které chrání pouze proti některým kmenům. Ti, kteří se takovými vakcínami nechají naočkovat, tedy mohou chřipkou onemocnět.“

S očkováním počkám až na chřipkovou sezónu, do té doby totiž nemá smysl se před chřipkou chránit.

Není to pravda. Podle lékařky se jedná o špatný přístup. Čím dřív, tím líp. Ti, kteří se chtějí chránit očkováním, musí počítat s tím, že plná ochrana proti chřipce se vyvine až za 2-3 týdny, je tedy nutné počítat s jakousi časovou prodlevou. „První případy chřipky se mohou vyskytnout již počátkem října, proto nejlepší dobou pro očkování je říjen až listopad. Není pozdě ani v prosinci, ale čím dříve, tím lépe,“ dodává MUDr. Plachá.

Pořádná zima bacily zahubí.

Není to pravda. Naopak se v zimě viry šíří rychleji a v silných mrazech dokáží přežít. Navíc v zimě hrozí prochladnutí organismu. „To, že máme pocit, že v zimě je bacilů méně, může být dáno tím, že obecně se v mrazivém počasí méně zdržujeme mezi lidmi a tím šíření virů nepodporujeme,“ říká lékařka.

Očkovací vakcína může způsobit chřipku a oslabuje imunitu.

Není to pravda. Vakcíny proti chřipce nemohou způsobit chřipku, neboť obsahují usmrcené viry. Často se objevují informace, že očkovaný jedinec pocítil příznaky chřipky. Jedná se však o mírné a přechodné nežádoucí účinky, např. mírná třesavka, únava, bolesti svalů, ve vzácných případech také horečka, které jsou s chřipkou pouze zaměňovány a které spontánně odezní během 1-3 dnů. Podle lékařky se jedná o reakci imunitního systému, která je u každého jedince jiná – většina lidí má žádnou nebo téměř žádnou zkušenost s nežádoucími účinky vakcíny. Lidé také často zaměňují obyčejnou virózu s chřipkou, proti které chřipková vakcína nechrání. Pravidelné očkování proti chřipce také připravuje imunitní systém na boj s virem a mají výhodu před těmi neočkovanými – chřipková sezóna je nepřekvapí. „Chřipkou ale můžete onemocnět i po očkování, pokud jste se nechali naočkovat již v inkubační době tohoto onemocnění, proto stále opakuji: nechat se očkovat zavčas,“ znovu připomíná MUDr. Plachá.

Horká polévka a svařený alkohol chřipku léčí

Není to pravda. Podle lékařky může horká tekutina, ať už se jedná o svařenou slivovici s medem nebo horkou polévku, příznaky chřipky pouze zmírnit, ovšem nikdy ne vyléčit. Je však nutno dodat, že přílišná konzumace alkoholu ničí játra. A protože játra jsou v době nemoci velmi potřeba, může být průběh chřipky při užívání alkoholu během nemoci mnohem těžší. „Obecně řečeno: ať už někomu dělá dobře zázvorový čaj, česnek nebo cibulový odvar, nemám námitek. Jde o to ulevit příznakům chřipky a každému tělu dělá dobře něco jiného,“ uklidňuje lékařka.

Rostlinné přípravky zabírají

Není to pravda. Echinacea a další rostlinné přípravky jsou v dnešní době při léčbě chřipky velmi oblíbené, nicméně jejich účinnost nikdy nebyla prokázána.

Antibakteriální mýdla fungují proti chřipce

Ano i ne. Opláchnout si ruce jen tak vodou bez mýdla tělo proti virům ochránit nepomůže. Bakterie a viry se totiž drží v mastnotě, kterou voda bohužel nespláchne. „Jedině mýdlo pomůže rozpustit mastnotu a zbavit ruce zmíněných bakterií. Není však nutné používat antibakteriální mýdlo, neboť stejnou službu udělá i úplně obyčejné mýdlo,“ uzavírá MUDr. Vlasta Plachá. Podle ní se však o stoprocentní ochranu před chřipkou nejedná.

V Praze má premiéru inscenace souboru Cirk La Putyka…

Praha 21. října (ČTK) – V pražském prostoru Jatka 78 má dnes premiéru inscenace souboru Cirk La Putyka s názvem ADHD. Představení je zaměřené na úděl člověka trpícího poruchou pozornosti spojenou s hyperaktivitou. V režii Rostislava Nováka mladšího, kterému jako dítěti byla tato porucha diagnostikována, se představí osm novocirkusových umělců z Finska, Venezeuly, Kanady, Španělska, Belgie, Nizozemska a Francie. Po premiéře bude následovat devět repríz.

Diváci se mohou těšit například na žongléra, akrobaty na tyči či kolečkových bruslích, tanečníky i akrobata visícího za vlasy. Soubor umělce vybral na základě konkurzu, do kterého se přihlásilo přes 550 lidí z celého světa.

„Pro tento projekt jsem vybral úplně nové obsazení, se kterým jsem nikdy předtím netvořil. Dal jsem si za cíl vytvořit z těchto osmi absolutně různých lidí, kteří mají úplně jiné backgroundy své činnosti, funkční organismus,“ uvedl Novák. Kromě různorodého souboru účinkujících si Novák vybral pestrý realizační tým. Na přípravě se podíleli psychologové, terapeuti, psychiatři, neurologové i děti ze speciálních škol. Kostýmy jako svoji první divadelní prvotinu vytvořila návrhářka Petra Ptáčková.

ADHD je neurovývojová porucha pozornosti s hyperaktivitou. Podle WHO jí celosvětově trpí 3,4 procenta dospělých, u dětí se uvádí pět až sedm procent.

fsl mal

V Kongu byli zabiti dva zdravotničtí experti bojující proti…

Kinshasa 21. října (ČTK) – Příslušníci kmenové milice mai mai zabili v Kongu dva zdravotnické experty, kteří působili v konžské armádě a pomáhali v boji proti ebole. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na konžského ministra zdravotnictví.

Bojovníci mai mai se vynořili z lesa u města Butembo v provincii Severní Kivu a zahájili palbu na neozbrojené zdravotnické experty, uvedl v prohlášení vydaném v sobotu pozdě večer ministr. Odborníci působili u armádní lékařské jednotky rychlého nasazení a pomáhali lékařům v regionu zasaženém ebolou.

Nejnovější epidemie eboly propukla v oblasti, kterou zdravotníci přirovnávají k válečné zóně. V odlehlém regionu na severovýchodě Konga je totiž aktivních několik povstaleckých skupin.

Počet potvrzených případů v nové vlně epidemie již dosáhl 215, z toho 139 lidí nákaze podlehlo.

Ebola se šíří přímým kontaktem s krví či tělesnými výměšky nakažených. Virus způsobuje horečky a vnitřní i vnější krvácení, nemoci podlehne asi polovina nakažených.

Kongo čelí epidemii této nemoci již podesáté od roku 1976, kdy se virus poprvé objevil na severu země. Nejhorší vývoj měla epidemie v období let 2013-2016, která postihla několik zemí západní Afriky a kdy zemřelo 11.300 lidí.

lcm

Corriere della Sera: Paměť o nás prozrazuje víc, než…

Řím 20. října (ČTK/Corriere della Sera) – Často si jsme jisti tím, na co si vzpomínáme, ale paměť není vždy docela důvěryhodná. Vědci prokázali, že mnozí z nás jsou přesvědčeni, že si vzpomínají na nejranější dětství, ale v té době ještě mozek nevyvinul pro tento účel nezbytné struktury, píše italský deník Corriere della Sera.

Tým vědců z Londýnské univerzity pod vedením Martina Conwaye byl překvapen výsledky svého výzkumu. Podle něj bylo téměř 40 procent ze 6000 sledovaných dospělých přesvědčeno, že si vzpomínají na události z doby, kdy jim byly dva roky. Podle vědců se události v paměti usidlují až od věku tří let.

„Nejméně 2478 osob datovalo své první vzpomínky do věku dvou let nebo dokonce i dříve,“ uvedli autoři studie. „A 893 osob tvrdilo, že si vzpomíná na to, co se stalo, když jim byl jeden rok nebo i méně. Označili jsme to za první nepravděpodobné vzpomínky,“ dodali vědci.

Podle vědců existuje několik hypotéz, proč se lidé domnívají, že si pamatují události z tak ranného věku. Za prvé: jde skutečně o jejich vzpomínky, ale na události, které se staly mnohem později, a oni si je špatně zařadili. Za druhé jde o imaginární paměť, a nikoli o události, které tyto osoby skutečně prožily. Lidé si je podvědomě vykonstruovali, například vlivem rodinných historek nebo fotografií.

Naproti tomu některé skutečné vzpomínky časem zastiní mraky, ztrácejí se celé úseky života, včetně radostných a krásných prožitků. Takovým ztrátám se dá částečně zabránit rekonstrukcí vlastního života v takzvaná Life story book (Kniha života). To má podle studie zveřejněné v časopisu International Psychogeriatrics pozitivní vliv například na zlepšení vztahů s rodinou pro lidi postižené demencí. Podle vědců z nizozemské Twentské univerzity Kniha života stimuluje pozitivní vzpomínky a emoce, snižuje úroveň depresí a zlepšuje kvalitu života osob s demencí.

Life story book může mít různé formy a rozměry, kromě vlastních psaných záznamů mohou být doplněny doplněny fotografiemi nebo články z novin. Jiné mohou být multimediální a zahrnovat i videa či nahrávky.

Podle vědců si vlastně vzpomínky vybíráme. Mozek ví, co mu prospívá, a nezaznamenává všechny informace, nýbrž jen ty užitečné. „Když pozorujeme let ptáků, nepočítáme je a nepamatujeme si jejich počet, protože není důležité to vědět. To, co nás zajímá, je, že jsou to ptáci, a určovat jejich počet není nezbytné,“ uvedl Conway.

pel

AFP: Začínají brát vědci LSD zase na milost?

Bern (Švýcarsko) 20. října (ČTK/AFP) – Droga LSD, těsně spojená s hnutím hippies, si znovu pomalu nalézá svou cestu v lékařském výzkumu poté, co byla před 75 lety objevena tak trochu náhodně ve velké švýcarské farmaceutické laboratoři. Píše o tom agentura AFP.

Než se stala rekreační drogou spojovanou s festivalem ve Woodstocku a s umělci ze 60. let, byla tato vysoce halucinogenní látka objevená v roce 1943 nejprve experimentálním lékem široce užívaným v psychiatrii. A to až do doby, než se Světová zdravotnická organizace (WHO) začala znepokojovat jejím nadužíváním a vyzvala vlády, aby ji podrobily kontrole.

OSN považuje LSD od roku 1971 za nelegální psychotropní látku. Byla zakázána i v lékařském výzkumu, k velké lítosti doktora Alberta Hofmanna, jednoho z otců LSD, který po celý svůj život nepřestal obhajovat terapeutické účinky svého objevu.

Avšak již několik let si LSD znovu nalézá svou cestu do výzkumu.

„V roce 2006 se v Basileji konala velká konference u příležitosti stých narozenin doktora Hofmanna,“ vysvětluje Hannes Mangold, komisař výstavy ve švýcarské národní knihovně v Basileji, která byla věnována tomuto švýcarskému chemikovi a byla nazvána: LSD, jeho problémové dítě.

Vědci z celého světa psali svým vládám a žádali, aby mohli znovu zahájit výzkum, zvláště studium účinků drogy při těžkých depresích či u pacientů s nevyléčitelnými chorobami.

K několika málo povoleným výzkumům patří dnes studie fáze II, která odpovídá prostřednímu stádiu klinických pokusů a kterou uskutečnil doktor Peter Gasser, švýcarský psychiatr a psychoterapeut.

Studii, realizovanou na 12 pacientech, financoval kalifornský multidisciplinární ústav pro psychotropní studia (MAPS). Jejím cílem bylo zjistit, jak by LSD mohla pomáhat nemocným zvládat úzkost poté, co jim byla zjištěna rakovina v pokročilém stádiu.

LSD (diethylamid kyseliny lysergové) se zrodila při výzkumu námelu, který tehdy laboratoře společnosti Sandoz v Basileji využívaly pro výrobu léku proti migréně. Šéf výzkumu u Sandozu Arthur Stoll navrhl svému synovi, psychiatrovi v Curychu, aby látku vyzkoušel na svých pacientech. Laboratoř se pak rozhodla využívat LSD pro experimentální účely.

LSD však nakonec unikla medicíně a začala se šířit mezi umělci, mimo jiné pod vlivem profesora psychologie Timothyho Learyho, který byl zbaven svého místa na Harvardově univerzitě, protože ji užíval spolu se studenty, a pod vlivem amerického spisovatele Kena Keseyho, autora Přeletu nad kukaččím hnízdem.

Koncem 60. let byla LSD postupně zakázána, a to i ve Švýcarsku. Doktor Hofmann se tehdy chopil pera, aby svůj vynález obhájil. Jeho kniha se jmenuje LDS, mé problémové dítě.

Doktor Hofmann napsal tuto knihu, aby uvedl nové argumenty do diskuse kolem LSD, říká Mangold. Celý život se snažil představovat drogu pozitivně, až někdy zakrýval její některé kritiky hodné aspekty.

„Kdybychom v lékařské praxi nebo ve spojení s meditací dokázali lépe využívat schopnosti LSD vyvolávat vizionářské představy za určitých podmínek, pak soudím, že by se z problémového dítěte mohla stát dítětem zázračným,“ napsal chemik ve svém spisu.

pel mka

Výstavba nové nemocnice ve Zlíně by stála přes šest…

Zlín 19. října (ČTK) – Výstavba nové Krajské nemocnice T. Bati (KNTB) ve Zlíně-Malenovicích by kraj stála 6,1 miliardy korun bez DPH. Varianta rekonstrukce a přístavby v nynějším areálu nemocnice na druhé straně krajského města by vyšla na 8,6 miliardy korun bez DPH, trvala by také déle. Novinářům to dnes řekl hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL). Hejtman dnes společně se členem přípravného výboru Nové krajské Baťovy nemocnice Martinem Šamajem prezentoval obě možnosti krajským zastupitelům.

„Můžeme za 8,6 miliard 12 let rekonstruovat a dostavovat současný areál KNTB, který však má svá úskalí. Po analýzách víme, že by to bylo ekonomicky neefektivní, nehledě na to, že je v záplavové oblasti. Navíc nebude nemocnice nikdy postavená tak, jak se s ohledem na medicínu jednadvacátého století staví. Pak tady máme druhou variantu, kterou je výstavba Nové krajské Baťovy nemocnice v Malenovicích, která by mohla vyrůst na zelené louce za šest let a 6,1 miliardy korun,“ uvedl Čunek.

Kraj již jedná s 49 majiteli pozemků v Malenovicích, s většinou je již dohodnutý na prodeji. Náklady na výkup pozemků jsou asi 200 milionů, kraj by měl dát majitelům pozemků za metr čtvereční přes 1500 korun. Na příštím jednání krajského zastupitelstva, které by mělo být 5. listopadu, by se podle Čunka měly schválit nákupy a směny pozemků. Záměr výstavby nemocnice mají zastupitelé schvalovat v únoru či březnu 2019. Pokud nebudou souhlasit s výstavbou v Malenovicích, kraj zvolí variantu rekonstrukce a stavby v současném areálu nemocnice.

Příprava projektu stavby nemocnice by měla trvat dva roky, stavba samotná asi tři roky. Vedení kraje počítá s tím, že do doby zahájení výstavby uspoří více než miliardu korun. Počítá s pomocí státu a plánuje použít také úvěrové zdroje.

„Výhodou nové budovy bude nulový negativní dopad na fungování současné nemocnice, protože by se stavělo někde jinde, a pak by se zdravotnický provoz elegantně přestěhoval ze starého areálu do nového,“ uvedl Šamaj. Výhodou umístění nové nemocnice v Malenovicích je podle kraje také lepší dopravní dostupnost, návaznost na dálnici i možnost letecké záchranné služby. „Již dnes víme, že Novou krajskou Baťovu nemocnici bychom stavěli téměř s 800 lůžky. Její dominantou bude centrální pavilon s centrálním příjmem, centrálním rozdělením pacientů a základním rozdělením na pohotovosti a operační sály,“ uvedl hejtman.

Monoblok budou zřejmě tvořit tři propojené objekty, kde se nebudou potkávat akutní a podle plánu objednaní pacienti. Zastavěné území by mělo být asi 23.000 metrů čtverečních, počítá se s parkovištěm pro 1500 aut, komunikacemi, možností další výstavby, například mateřské školy či ubytování pro personál.

Projekt nejde přenést ve stejné podobě do současného areálu nemocnice. Pokud se zastupitelé rozhodnou pro budování v nynějším areálu, vznikl by jiný projekt. Podle Šamaje by například nemohly kvůli hrozbě záplav být v přízemí zdravotnické provozy, ale například garáže. „Kapacitně by nemocnice byla stejná, ale území je jiné, zřejmě by to bylo tak, že centrální objekt by byl v místě jídelny,“ uvedl Čunek.

V současném areálu KNTB by po vybudování nové nemocnice mělo zůstat oddělení LDN a rehabilitace. Zbylou část areálu kraj plánuje prodat, mohly by tam být byty. O využití areálu chce kraj jednat s městem Zlínem.

Jana Kuncová dr

Řídnutí kostí hrozí každé třetí padesátnici, polovině nad 70…

Praha 19. října (ČTK) – Řídnutí kostí neboli osteoporóza hrozí každé třetí ženě nad 50 let, nad 70 let pak polovině. Nemoc je důsledkem hormonální nerovnováhy po menopauze v kombinaci s nedostatkem vápníku, vitaminu D a dalších faktorů. Diagnóza se často zjistí náhodou. Podle průzkumu farmaceutické firmy Pfizer speciální vyšetření během posledních pěti let absolvovala jen čtvrtina žen starších 45 let. Sobota 20. října je Světovým dnem osteoporózy.

„Při této nemoci dochází k výrazně vyšší lámavosti kostí, časté jsou zlomeniny předloktí, krčku femuru či zlomeniny obratlů. Tyto zlomeniny se, zvlášť ve vysokém věku, velmi špatně a dlouho hojí,“ popsal rizika neléčené osteoporózy Jiří Jenšovský z Osteocentra Ústřední vojenské nemocnice v Praze.

Ročně v Česku lékaři zaznamenají asi 31.000 takových zlomenin, nemoc je příčinou 90 procent zlomenin krčku kosti stehenní. V pozdějších fázích se nemoc projevuje bolestmi zad, zmenšením tělesné výšky až o 20 centimetrů, sníženou pohyblivostí hrudního koše a páteře, ale také kyfózou, tedy vytvořením „hrbu“ na zádech.

V polovině případů pak jsou podle Boženy Juráškové, vedoucí subkatedry geriatrie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové, nemocné závislé na pomoci druhých. V pětině případů nemocné zemřou na komplikace do roka od zlomeniny krčku.

Diagnóza bývá často stanovená až při náhodném rentgenovém vyšetření nebo náhlé zlomenině. Objevit se dá pomocí denzitometrického vyšetření. „Jde o bezbolestné vyšetření, v rámci kterého se ověřuje hustota kostní tkáně a množství minerálů v těle pomocí slabého rentgenového záření. Nejčastěji se ke kontrole využívá bederní páteř a horní část stehenní kosti,“ vysvětlil předseda Společnosti pro metabolická onemocnění skeletu České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Jan Palička.

Rizikové období začíná po menopauze. „Ženské pohlavní hormony poskytují kostem ochranu, zpomalují proces řídnutí kostí. Proto se nejčastěji osteoporóza projevuje u žen po menopauze, kdy o tuto ochranu přirozeně přijdou. Obvykle to bývá pět až osm let po klimakteriu,“ doplnil Tomáš Fait z Gynekologicko-porodnické kliniky 2. lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Motol.

Rizikovým faktorem je také málo pohybu, cukrovka a další endokrinní choroby, nedostatečný příjem vápníku, alkoholismus, kouření, užívání kortikosteroidů, stres a deprese. S každými dalšími deseti roky věku je riziko nemoci zdvojnásobí. „Dalším rizikem faktorem je genetická zátěž,“ dodal Palička. Hubenější ženy podle něj také mívají křehčí kosti.

Náklady zdravotních pojišťoven na léčbu osteoporózy rostou. Všeobecná zdravotní pojišťovna, která hradí péči za přibližně 60 procent Čechů, platila v roce 2013 asi 501 milionů korun, o tři roky později to bylo o 40 milionů více. Šest ostatních pojišťoven ze Svazu zdravotních pojišťoven vydá ročně podle prezidenta svazu Ladislava Friedricha asi 300 milionů korun. Průměrné náklady jsou asi 7240 korun za každou pacientku. U většiny nemocných stačí léčba ambulantní a užívání léků. Hospitalizaci potřebuje jen asi půl procenta, na jejich léčbu jde ale 11 procent nákladů.

van mha

SÚKL ukončil tříměsíční testování bezpečnosti úložiště e-receptů

Praha 19. října (ČTK) – Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) spolu s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) ukončil tříměsíční testování bezpečnosti centrálního úložiště e-receptů. Podle mluvčí SÚKL Barbory Peterové nebyly při testech zaznamenány významné problémy, informovala dnes ČTK v tiskové zprávě. Lékaři a lékárny musí všechny vydané recepty povinně elektronicky evidovat od ledna letošního roku. Systém byl kvůli testům začátkem září asi půl hodiny mimo provoz, lékárníci to kritizovali.

„Pracovníci z NÚKIB zvolili na naši žádost a doporučení dny a časy, kdy je provoz v lékařských ordinacích a lékárnách nejmenší. Přesné termíny jsme samozřejmě neznali, protože jsme chtěli ověřit nejen funkčnost centrálního úložiště, ale také připravenost všech spolupracujících subjektů,“ vysvětila ředitelka SÚKL Irena Storová.

Během testování se podle ní neztratila ani nepoškodila data, ani do systému nevnikl žádný neoprávněný subjekt. „Výsledky testování jednoznačně potvrdily vysokou úroveň zabezpečení našich systémů, tedy i centrálního úložiště,“ dodala Storová.

Cílem testování bylo zjistit případné slabiny zabezpečení počítačových systémů a sítí SÚKL. „Výsledkem jsou ale i přesto doporučení k ještě lepšímu zabezpečení,“ uvedla bez dalších podrobností mluvčí Peterová.

Možné dopady bezpečnostních testů byly oběma subjekty pečlivě připraveny tak, aby případné negativní důsledky byly minimální. „Specialisté z NÚKIB přistupovali k testování maximálně důsledně a zároveň s odpovědností i vědomím, že testy probíhají za plného funkčního provozu úložiště. Významné narušení jeho dostupnosti či zpomalení odezvy by znamenalo omezení při používání e-receptu ze strany lékařů, lékárníků i pacientů,“ dodal Radek Holý z NÚKIB.

Lékárníci kritizovali, že v době výpadku neměli informace o tom, jak dlouho potrvá. Vadí jim, že v té době nemohou léky vůbec vydávat. Podle ministerstva zdravotnictví systém automaticky při výpadku rozesílá e-maily všem klíčovým uživatelům systému včetně profesních komor a velkých nemocnic. Lékárny mají v případě výpadku kontaktovat lékaře, který recept předepsal, aby napsal nově papírový. Pacient ale pro něj bude muset zpět do ordinace.

Recept na léky může lékař pacientovi předat ve formě vytištěného papíru, e-mailem nebo SMS zprávou. Při výpadku centrálního úložiště ho může předepsat i na papírový formulář, jaké používali do loňského roku. Lékárníci žádají, aby také oni měli možnost lék při výpadku vydat, pokud mají informaci, jaké léky doktor pacientovi předepsal.

Elektronické recepty jsou povinné od začátku letošního roku, část lékařů ale stále píše recepty papírové. Letos jim to umožnila výjimka ministerstva, které SÚKL instruovalo, že do konce roku prozatím nemá dávat pokuty. Mohou být až dva miliony korun. Od roku 2019 přibude v systému takzvaný lékový záznam, který lékaři umožní vidět, jaké léky předepsali pacientovi jeho další kolegové.

van mha