Pomozte svému dítěti zdravě a správně růst

Praha, 31.10.2018 (Focus Agency)

Péče o dětské zdraví se od toho dospělého výrazně liší. Odlišnost není jen v množství potřebných blahodárných látek, ale i v jejich kombinacích. U dětí je navíc dobré zohlednit, co v určité vývojové fázi skutečně potřebují. Batole má jiné požadavky než školák. Jak tedy optimálně podpořit zdraví a správný vývoj dítěte?

Jak dítě roste, mění se i jeho potřeby

Základem zdraví a správného vývoje dítěte je kromě vyvážené stravy také pohyb (ideálně venku), dostatečné množství podnětů rozvíjejících jeho mozkové funkce a samozřejmě i kvalitní odpočinek. Právě strava hraje ve zdraví dítěte důležitou roli. Dostatečný přísun živin, vitamínů a stopových prvků je pro zdravý vývoj dítěte klíčový. Bohužel množství živin, které je obsaženo v průměrné stravě dnešních dětí k uspokojení potřebných denních dávek často nestačí. V současné době má dle odborníků více než 30 % batolat nedostatek vápníku a železa, vitamínu D dokonce více než 60 %.

Abyste dítěti zajistili dostatečné množství zdraví prospěšných látek, a umožnili mu tak správný vývoj, je vhodné k pestré stravě dodat ještě doplňky stravy určené pro děti. Nová řada produktů FUTURA, na jejichž vývoji se podíleli přední čeští pediatři, potřeby dítěte v konkrétní věkové kategorii zohledňuje. Spojuje v sobě více než dvacetileté zkušenosti s oblíbenými dětskými multivitamíny Marťánky a moderní požadavky na výživu dětí.

V různém věku různé potřeby

Mezi základní charakteristiky dětského rozvoje, tzv. „vývojový trojúhelník,“ patří růst, imunita a správné fungování kognitivních funkcí a mozku (schopnost učit se, soustředit se, krátkodobá a dlouhodobá paměť). Jaké kombinace látek jsou pro jednotlivé věkové kategorie vhodné?

Věk 1 – 3 roky

Mezi prvním a třetím rokem dochází k rychlému růstu – během prvního roku vyroste dítě dokonce o 25 cm a ztrojnásobí svou váhu. Začíná chodit, poznává svět okolo sebe (zpočátku jeho ochutnáváním) a dostává se do kontaktu s vnějším světem (dětská hřiště, kroužky pro batolata či mateřské kluby). V tomto období je tedy vhodné podpořit správný vývoj a růst kostí u dětí, což zajistí vápník a vitamín D3 doplněné o vitamín K2. Vitamín D3 také přispívá ke správné funkci dětského imunitního systému, který se v tomto období intenzivně buduje (vývoj pokračuje až do cca 10 let věku), a ideálně by měl být doplněn aktivním antioxidantem vitamínem C. Pro rozvoj vnímání, schopnosti učit se a kognitivní funkce obecně je pak důležité železo.

Věk 3 – 6 let

Děti v předškolním věku se setkávají s větším dětským kolektivem, začínají navštěvovat školku. Spolu se změnou prostředí je nejvíce zatížen a prověřován imunitní systém. K jeho optimální funkci napomůže vitamín C a D3. Vitamín D3 je zásadní i pro zdravý růst kostí a také silné zuby. S nástupem do školky se objevují i nové podněty. Schopnost učit se a pomatovat si, stejně jako další kognitivní funkce je možné podpořit prostřednictvím železa. Tento komplex je dobré obohatit ještě o moderní a trendy betaglukany, které jsou v poslední době v pozornosti vědců.

Věk 6 – 9 let

Ve věku 6 let většina dětí nastupuje do školy. Opět dochází ke změně prostředí, nově i ke změně způsobu získávání informací. Zatímco dosud se dítě učilo spíše krátkodobě a prostřednictvím „her,“ nyní je nuceno se dlouhodobě soustředit. Právě v tomto věku je tedy třeba podpořit funkce mozku, který dostává hodně zabrat. K tomu pomohou Omega 3 mastné kyseliny (DHA). Je třeba nepodceňovat ani podporu imunity (vitamín D3 a C), neboť zde do hry vstupují i další faktory. Například, pokud je dítě citlivější, může být imunitní systém oslaben i stresem spojeným se změnami režimu. A opět je dobré doplňovat také betaglukany.

Budujte dítěti pevné zdraví krok za krokem

Tím, že dítěti poskytnete dostatečné množství zdraví prospěšných látek, pozitivně ovlivníte jeho vývoj. Vybudováním „zdravé“ imunity, kostí a podporou mozkových funkcí v dětství, můžete zajistit i vyšší kvalitu života v dospělém věku. Dosáhnout těchto cílů však lze jen systematickou dlouhodobou podporou zdraví. Pomoc nabízí i nové produkty Futura.

Benešovská nemocnice investuje do rehabilitačního oddělení

Benešov 30. října (ČTK) – Benešovská nemocnice investuje do rehabilitačního oddělení. Vybavila ho mimo jiné přístrojem pro trénování rovnováhy a posílení těla, který je určený pro pacienty po operacích a sportovce. Součástí zařízení za milion korun je počítačem řízená plošina, která se spirálovitě pohybuje v souladu s biomechanikou obratlů a kloubů. Oddělení by mělo brzy získat také přístroj pro trénink chůze u starších pacientů, informoval dnes ČTK mluvčí nemocnice Petr Ballek.

Počítačem řízená plošina se pohybuje podle zvoleného programu. Je jich více než padestá a slouží k otestování stability, jejímu procvičování, mobilizaci kloubů a páteře, ale hlavně k posilování. Fyzioterapeuti tak mohou vytvářet individuální programy vhodné pro trénink pacientů.

Podle primářky rehabilitačního oddělení Marie Mrvové cvičení podporuje přirozené posilování svalů. „Nestabilita podložky nás nutí k zaujmutí vyváženějšího a přirozenějšího držení těla. Změní se naše postavení v kloubech dolních končetin a naše svaly pracují ve větší rovnováze, než jak je běžně používáme. Jednoduše můžete sami vnímat tento rozdíl třeba na tom, jak se postavíte běžně, unavení, ve frontě u pokladny a jak když se snažíte udržet vestoje v autobusu nebo ve vlaku, kde se s vámi podlaha hýbe,“ uvedla Mrvová.

Benešovští lékaři přihlédli ke zkušenostem kolegů v Rehabilitačním ústavu v Kladrubech, kteří stejné zařízení v minulosti testovali. „V nejbližších měsících by nám měl na lůžkovou rehabilitaci dorazit další nový stroj, určený pro trénink chůze především u starších pacientů po operacích dolních končetin. A hlavně se těšíme, že se na jaře začnou kopat základy nového rehabilitačního centra, ve kterém budeme mít ambulantní a lůžkovou rehabilitaci pohromadě. Kromě jiného budeme pak moci takto nákladné přístroje mnohem efektivněji využívat,“ dodala Mrvová.

Ambulantní rehabilitaci najdou návštěvníci benešovské nemocnice v pavilonu B ve čtvrtém patře. Poskytuje rehabilitaci lidem s řadou diagnóz. Disponuje vodoléčbou a také nejmodernější elektroléčebnou technikou včetně rázové vlny a vysokovýkonového laseru pro léčbu svalů a kloubů.

khj kš

V SRN začal soud se zřejmě největším masovým vrahem…

Berlín 30. října (zpravodaj ČTK) – V Oldenburgu na severozápadě Německa začal dnes další soud se zřejmě největším masovým vrahem v dějinách spolkové republiky. Ošetřovatel Niels Högel čelí obžalobě z vraždy 100 pacientů ve věku 34 až 96 let a k vině se dnes přiznal. Podle některých pozorovatelů ale nyní jedenačtyřicetiletý muž v letech 2000 až 2005 zabil možná i dvakrát tolik lidí.

Proces, který neskončí dříve než v květnu příštího roku, soudce Sebastian Bührmann zahájil minutou ticha za oběti. Poté Högelovi slíbil férový a otevřený přístup a ostatním přítomným to, že se bude všemi silami snažit dobrat pravdy.

Obžalovaný dal nedlouho po začátku procesu najevo připravenost vypovídat. K činům se poté přiznal. Na dotaz, zda vznesená obvinění z velké části souhlasí, odpověděl podle serveru Spiegel Online „ano“.

Högel vraždil podle obžaloby na klinice v Oldenburgu, kde pracoval od června 1999 do října 2002, a také v nemocnici v nedalekém Delmenhorstu, kde působil mezi prosincem 2002 a červencem 2005. V Oldenburgu měl podle vyšetřovatelů na svědomí 36 životů, v Delmenhorstu dalších 64.

Ošetřovatel pomocí léků ovlivňujících činnost srdce pacienty přiváděl do stavu vyžadujícího oživování, aby při jejich následné záchraně mohl prokazovat své schopnosti. Oživit se mu je ale často nepodařilo. Některé pacienty přitom oživoval během jedné noci i několikrát.

Na jeho činy se navzdory řadě indicií přišlo až v červnu 2005, kdy jedna ze zdravotních sester viděla, jak pacientovi podává lék, který nebyl předepsán. Ani tehdy ale vedení nemocnice neinformovalo okamžitě policii, a Högel tak před zatčením zavraždil ještě jednoho pacienta.

Právě obrovská pochybení dvojice zdravotnických zařízení umožnila Högelovi tak dlouho vraždit. Už v Oldenburgu přitom měli jeho kolegové k dispozici statistiku, z níž vyplývalo, že při jeho službách umírá nezvykle vysoký počet pacientů. Přes vážné podezření ale nemocnice neinformovala policii, a naopak ošetřovatele doporučila dalšímu zaměstnavateli.

V Delmenhorstu byly podle všeho indicie ještě mnohem výraznější. Mezi březnem 2003 a červnem 2005 dramaticky stoupl počet pacientů umírajících na jednotce intenzivní péče: místo zhruba 200, kteří by za běžných okolností v takto dlouhém období zemřeli, jich o život přišlo 411. Zároveň násobně stoupla spotřeba srdečního léku Gilurytmal. O tom, že úmrtí souvisí s Högelem, byli přesvědčeni i jeho spolupracovníci, kteří se spolu opakovaně bavili o tom, kolik asi za jeho službu zase zemřelo pacientů.

Soud se čtveřicí zaměstnanců kliniky v Delmenhorstu, kteří podle vyšetřovatelů hrubě zanedbali své povinnosti, začne po skončení nynějšího procesu. Vyšetřováno je i několik zaměstnanců nemocnice v Oldenburgu.

Ošetřovatel sám byl poprvé odsouzen na konci roku 2006. Za pokus o vraždu tehdy dostal několikaletý trest vězení. V roce 2015 pak byl mimo jiné za dvě vraždy odsouzen na doživotí.

Vyšetřování celého rozsahu jeho zločinů se ale naplno rozjelo s výrazným zpožděním až na základě naléhání pozůstalých. Zvláštní komise Kardio, která vznikla v listopadu 2014, nechala na 67 hřbitovech exhumovat ostatky 134 lidí, u nichž zkoumala, jestli mohou patřit mezi oběti ošetřovatele. U řady dalších ale takové přezkoumání možné nebylo, protože je příbuzní po smrti nechali spálit. Kolik lidí přesně Högel zabil, tak zřejmě nikdy nebude jasné.

Nynější proces se zabývá velkou částí případů, kterých se měl ošetřovatel dopustit, a mohl by představovat důležitý krok k ukončení nejistoty pozůstalých. Zvýšení trestu pro Högela soud ale přinést nemůže. Kvůli velkému zájmu médií, veřejnosti i pozůstalých se jednání neodehrává v běžné soudní budově, ale ve veletržním komplexu Weser-Ems-Hallen.

Martin Weiser ank

Ve věku 88 let zemřel biochemik Paleček, zabýval se…

Brno 30. října (ČTK) – Zemřel biochemik Emil Paleček, který přispěl ke vzniku nové oblasti výzkumu DNA pomáhající zjistit genetické kořeny nemocí. Bylo mu 88 let. Paleček zkoumal také bílkoviny, které souvisejí se vznikem rakoviny. Dlouhá léta pracoval v Biofyzikálním ústavu Akademie věd v Brně. Její pracovník pro styk s veřejností Eduard Kejnovský ČTK řekl, že Paleček zemřel v noci na dnešek.

Paleček spolupracoval s brněnským Masarykovým onkologickým ústavem. V roce 2014 získal za svou práci cenu Česká hlava. Jeho dílo vešlo do učebnic biofyziky a molekulární biologie a byl také zakládajícím členem Učené společnosti ČR. Zaujal nejen tuzemskou odbornou veřejnost, byl hojně citován i v zahraničí. Je autorem tří stovek vědeckých prací.

Vědec byl činný až do posledních dnů svého života. „V sobotu byl ještě v práci. V neděli šel na mši a pak plavat. Na bazéně ho bohužel postihla mrtvice a zemřel v noci na dnešek,“ řekl Kejnovský.

Paleček před několika lety řekl, že v budoucnu budou moci praktičtí lékaři díky DNA zjistit z kapky krve, jak vyhovuje daný lék konkrétnímu pacientovi. Informace z genomu mohou pomoci i při včasné diagnostice rakoviny. V roce 2014 při udělení ceny Česká hlava odhadoval, že praktici začnou používat elektrochemické metody pro rozpoznání údajů z DNA nejdříve asi za 20 let. „Samozřejmě nejde o proroctví, ale o odhad. Věda se neustále vyvíjí a nelze vyloučit, že se objeví nové metody, které budou levnější a efektivnější než moje elektrochemie,“ řekl tehdy ČTK.

Loni se stal také laureátem Ceny Neuron za přínos světové vědě.

ver mei dr

Studie: Mezi dvěma těhotenstvími by měl uplynout nejméně rok

Washington 30. října (ČTK) – Mezi dvěma těhotenstvími by měl uplynout nejméně rok, vyplynulo z nejnovější studie zveřejněné v časopise Journal of the American Medical Association (JAMA). Ženy, které se rozhodnout mít děti mezi třicítkou a čtyřicítkou často řeší dilema, jak dlouho mezi jednotlivými těhotenstvími čekat. Lékaři obvykle radí počkat 18 až 24 měsíců, napsala agentura AFP. Nová studie říká, že pauza méně než rok mezi jednotlivými těhotenstvími zvyšuje rizika pro matku i dítě.

Studie byla založena na sledování 150 tisíc těhotenství v Kanadě v letech 2004 až 2014. Její autoři uvedli, že nejbezpečnějším intervalem mezi porodem a početím dalšího dítěte je 12 až 18 měsíců.

„Ze studie vyplynulo, že těhotenství, která jsou těsně u sebe, s sebou nesou rizika pro ženy všech věkových kategorií,“ uvedla jedna z autorů studie, Laura Schummersová z univerzity v Britské Kolumbii. „Rizika pro matku se objevila jen u žen ve věku 35 let a více, nikoli u žen mladších. Rizika pro dítě se ale projevila jak u žen ve věku od 20 do 34 let, tak i od 35 let výše,“ dodala. Za interval mezi těhotenstvími je považovaná doba mezi narozením jednoho dítěte a početím dalšího. Jak nicméně Schummersová doplnila, rizika v intervalu od 12 do 24 měsíců byla podobná.

Pro ženy starší 35 let bylo riziko komplikací nejvyšší, jestliže jejich další těhotenství začalo tři, šest či devět měsíců po porodu předchozího dítěte. Mezi rizika patřilo narození mrtvého dítěte, smrt novorozence v prvním roce života, nízká porodní váha, nebo předčasný porod a tato rizika se projevila u dvou procent novorozenců ve studii.

Když těhotenství začalo šest měsíců od narození předchozího dítěte, riziko předčasného porodu se zvýšilo o 59 procent ve srovnání s těhotenstvími, která začala 18 měsíců od narození předchozího dítěte, uvádí rovněž studie. Lékaři ve Spojených státech většinou radí ženám, aby počkaly s početím dalšího dítěte nejméně 18 měsíců od porodu. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje nejméně 24 měsíců.

tes lsk

Kardiovaskulární, nádorová a infekční onemocnění jsou nejčastějšími příčinami úmrtí…

Praha, 30.10. 2018 (Diabetická asociace ČR) – S některou z forem cukrovky (diabetes mellitus) se potýká na osm procent obyvatel České republiky. Počet nemocných stále stoupá bez ohledu na věk či pohlaví. Meziročně se počet nových případů navyšuje přibližně o 3 000 pacientů. Největší nárůst počtu diabetiků je mezi 60. a 75. rokem, kdy se téměř zdvojnásobuje z 18 000 na 35 000 diabetiků na 100 000 obyvatel ČR. Kromě vlastního onemocnění zdravotní stav pacientů komplikují další přidružené nemoci. Nejčastější příčinou úmrtí diabetiků jsou v současnosti kardiovaskulární, nádorová a infekční onemocnění. Osud pacientů s diabetem však lze zlepšit důslednou prevencí a správně zvolenou léčbou.

Kardiovaskulární onemocnění představují jednu z hlavních příčin úmrtí diabetiků. 

Pacienti s cukrovkou mají třikrát vyšší riziko infarktu myokardu a čtyřikrát vyšší riziko mrtvice. Většině kardiovaskulárních příhod však lze předcházet. Důležitá je životospráva – pozitivní ovlivnění klasických rizikových faktorů jako je kouření, obezita, vysoký cholesterol a vysoký tlak – ale také vhodná antidiabetická léčba. Základem léčby nemocného s nejčastějším typem diabetu, který je spojen s největším rizikem kardiovaskulárních chorob, tj. s diabetem 2. typu, je časná komplexní léčba diabetu i přidružených rizikových faktorů. Lékaři dnes mají k dispozici moderní léky, které umí kontrolovat jak vysoký tlak, tak poruchy metabolismu tuků a cukrů. Nezbytná je však pacientova motivace ke zlepšení životních návyků a jejich dodržování. „Velkým pokrokem v léčbě diabetu 2. typu jsou některé léky ze skupiny GLP-1 antagonistů, které kromě účinné léčby diabetu dokáží významně snížit i riziko úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění. To je něco, co se pro diabetologa téměř rovná zázraku. Podmínkou ovšem je, aby byl pacient dobře edukovaný a spolupracoval,“ komentuje současné léčené možnosti diabetiků prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA, prezident Diabetické asociace České republiky, přednosta Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol.

Diabetici jsou infekcemi ohrožení více, než běžná populace

Diabetes mellitus představuje nejen častý, ale zároveň i významný rizikový faktor pro rozvoj infekcí či pro jejich komplikovaný průběh. V celé řadě studií bylo prokázáno, že pacienti s diabetem jsou v porovnání s běžnou populací více ohroženi infekcemi kůže a měkkých tkání, kostí a kloubů, močových cest, respiračního traktu či dokonce tzv. sepsí (laicky označovanou za otravu krve). Mezi specifické infekční komplikace, které významně častěji postihují diabetiky, patří tzv. syndrom diabetické nohy, maligní zánět vnějšího ucha, plísňové či kvasinkové infekce kůže a sliznic, komplikované močové či nitrobřišní infekce, nebo mukormykóza či tuberkulóza. Důvodem častějšího výskytu infekcí či jejich závažnějšího průběhu je zhoršená funkce imunitního systému při dlouhodobě zvýšené hladině glykémie, ale i často přidružené interní komorbidity či osídlení rizikovými či multirezistentními bakteriemi.

„Mezi nejvýznamnější preventivní opatření pro rozvoj infekcí patří dobrá kompenzace samotného diabetu, včasná diagnostika a léčba přidružených interních komorbidit. Další možností, jak lze dopad infekčních komplikací snížit, představuje očkování. Přičemž u pacientů s diabetem je jednoznačně doporučeno pravidelné každoroční očkování proti sezónní chřipce, dále proti pneumokokovým infekcím, pásovému oparu (osoby nad 50 let) a proti virové hepatitidě B,“ dodává k možnostem prevence infekcí MUDr. Milan Trojánek, Ph.D., vedoucí Katedry infekčních nemocí IPVZ. Riziko onemocnění chřipkou a pneumokokovým zápalem plic je možné snížit očkováním. Osoby starší 65 let mají tato dvě očkování zdarma, hradí jej plně zdravotní pojišťovny.

Více o diabetu, možnostech léčby, úpravě životního stylu naleznete na www.cukrovka.cz

Příběh paní Ladislavy, pacientky s diabetem 2. typu

Velké zdravotní problémy nastartovala 68leté paní Ladislavě menopauza. Ta začala v 50 letech a proběhla bez jakýchkoliv problémů, bez návalů, změn psychiky.

V 52 letech však byl paní Ladislavě diagnostikován velmi agresivní karcinom pravého prsu. Ihned podstoupila operaci v nemocnici Na Homolce, následně pětiměsíční chemoterapii a nakonec 30 dávek ozáření. Rakovinou ale onemocnění, která paní Ladislavu postihla neskončila. V 53 letech prodělala velmi silný infarkt myokardu zadní srdeční stěny, v IKEMU jí byly implantovány 3 stenty. V 54 letech dostala pásový opar, který pokrýval téměř celá záda, šíji, levý prs a polovinu břicha. Celoživotně navíc trpí mnohočetnými alergiemi, několikrát prodělala anafylaktický šok.

V 58 letech zjistila kardioložka paní Ladislavě velmi vysokou hladinu cukru v krvi a poslala ji na diabetologii k profesoru Kvapilovi. Ten léčbu její cukrovky ladil s ohledem na všechna onemocnění, kterými trpí, a možné zdravotní komplikace. Přesto se stále bránila píchání inzulínu, což jí pan profesor dlouho doporučoval. Když se ale hladinu cukru zvedla velmi enormně, byla injekční léčba nevyhnutelná. Nyní využívá kombinovaného preparátu inzulín degludec a liraglutid. Je nadmíru spokojená, hodnoty dlouhého cukru klesly z výšin, které hrozily vážnými komplikacemi na hodnoty zdravého člověka, a to při zachování veselé mysli a normálního pracovního nasazení. Nežádoucí účinky nepozoruje.

Cukrovkou trpí i o šest let mladší sestra paní Ladislavy, měla ji její maminka i babička. Všechny ženy cukrovkou onemocněly po přechodu.

Přes všechny zdravotní útrapy je paní Ladislava velmi optimistický člověk. Je stále veselá, žije život naplno a užívá si důchod. Hodně čte, chodí alespoň čtyřikrát denně na procházky se svým pejskem, věnuje se vnoučatům a těší ji a nabíjí, že ji rodina stále potřebuje.

Sbírka Srdce dětem pomáhá stovkám nemocných dětí v celé České…

Praha, 30.10.2018 (Život dětem)

V pondělí 5. listopadu začíná ve všech obchodech společnosti Lidl veřejná sbírka Srdce dětem na pomoc rodinám s vážně nemocnými dětmi. Jejím pořadatelem je obecně prospěšná společnost Život dětem, která nemocným dětem pomáhá již 19 let. Se sbírkou se budete v obchodech Lidl potkávat až do 18. listopadu. Srdce dětem je tradiční sbírka, která se koná ve všech prodejnách Lidl již po osmé. Za tu dobu se zásluhou sbírky podařilo zlepšit život 2 756 nemocným dětem. I v tomto roce si můžete u pokladen zakoupit samolepku ve tvaru srdíčka s logem projektu za minimální částku 30 Kč a přispět tak těm, kteří pomoc skutečně nezbytně potřebují. Jedná se o rodiny s vážně nemocnými dětmi, které potřebují celodenní péči, takže rodina musí žít z jednoho platu. Bohužel se často stává, že na tuto péči, která je náročná jak fyzicky, tak finančně, zůstane jenom jeden z rodičů a dostává se tak do velmi svízelné finanční situace.

V roce 2017 se v rámci sbírky Srdce dětem podařilo získat pro nemocné děti úžasnou částku 25 000 000 Kč. Přitom od zákazníků získala o.p.s. Život dětem pro nemocné děti 24 117 827 Kč a společnost Lidl tuto nádhernou částku doplnila na 25 miliónů korun, za což všem patří skutečně velký dík.

Prosíme, přijďte i tento rok do některého z obchodů společnosti Lidl a přispějte nemocným dětem zakoupením samolepky. Za získané finanční prostředky zakoupí o.p.s. Život dětem v roce 2019 nejrůznější zdravotní a kompenzační pomůcky, které zdravotní pojišťovny hradí jen částečně nebo vůbec, nejrůznější velmi užitečné neurorehabilitační programy a ozdravné pobyty.

Psi ve studii dokázali čichem rozpoznat parazity malárie

Londýn 29. října (ČTK) – Psi dokážou čichem rozpoznat určité druhy rakoviny, hrozící diabetické kóma a podle nové studie také parazity malárie u lidí, kteří nemají příznaky nemoci. Účastníky konference v New Orleansu se svými výsledky seznámili vědci z londýnské školy hygieny a tropického lékařství.

Naučili psi rozpoznat čichem parazity malárie u afrických dětí, které měly pozitivní testy na onemocnění, ale netrpěly horečkou ani dalšími symptomy.

Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že nových případů malárie stále přibývá. V roce 2016 jich bylo celosvětově 216 milionů, zatímco rok předtím o pět milionů méně. Na toto onemocnění přenášené parazity, jejichž nositeli jsou nakažení komáři, toho roku zemřelo 445.000 lidí. To bylo o 15.000 více než v roce 2015.

„Zneklidňuje nás, že se v minulých letech přestalo dařit malárii kontrolovat. Nutně k boji proti ní potřebujeme nové prostředky. Naše výsledky ukazují, že při stanovení diagnózy u lidí, u nichž chybí symptomy, ale infekci mají, mohou být psi rychlým a snadným řešením,“ sdělil spoluautor studie James Logan.

Výzkum se prováděl v Gambii, kde se testovalo 175 ponožek. Třicet z nich pocházelo od dětí s pozitivním nálezem, zbytek od zdravých. Psi správně určili 70 procent nakažených.

Vědci uvedli, že výzkum je v začátcích a že plánují testy na početnější skupině, aby zjistili, zda psi nebudou schopni vyčichat přímo osoby nemocné malárií.

V Británii se snaží využívat mimořádné čichové schopnosti psů i při detekci jiných nemocí a tamní úřady už vydaly povolení k výcviku, který má pomoci například při diagnostice rakoviny střeva z moči.

sva spr

WHO: Více než 90 procent dětí dýchá znečištěný vzduch

Ženeva 29. října (ČTK) – Více než 90 procent dětí ve světě dýchá zamořený vzduch. Uvedla to dnes ve své zprávě Světová zdravotnická organizace (WHO). Kvůli znečištění ovzduší umírá ročně předčasně sedm milionů lidí, z toho zhruba 600.000 dětí mladších 15 let.

Znečištěním ovzduší jsou postiženi zejména lidé v chudších zemích. „Znečištění ovzduší představuje globální zdravotní krizi,“ varuje WHO, která odkazuje na statistiky z roku 2016. Zhruba 93 procent dětí údajně dýchá vzduch, který představuje riziko pro jejich zdraví a vývoj.

WHO rozlišuje mezi znečištěním vzduchu venku a ve vnitřních prostorech. Pod širým nebem zamořují ovzduší například spalování fosilních surovin nebo odpad, průmyslové emise, lesní požáry nebo vulkanické erupce.

Uvnitř domů lidé vdechují kouř ze spalování petroleje, uhlí, bioodpadu nebo dřeva používaných při vaření, vytápění nebo na osvětlení místností. To je podle WHO fatální zvláště pro malé děti, které tráví obzvlášť hodně času doma.

Příčinou zhruba 13 procent úmrtí dětí mladších pěti let byl v roce 2016 zápal plic, který je tak častějším zabijákem než průjmová onemocnění, podvýživa nebo nakažlivé choroby.

zdp šeb

Poslanci chtějí zjednodušit podmínky odběru orgánů cizinců

Praha 29. října (ČTK) – K odběru orgánů cizince, který zemře v Česku a nemá dárcovskou kartu, by mohl postačit souhlas jemu blízké osoby. Usnadnění navrhla skupina poslanců z většiny klubů v novele transplantačního zákona. V současnosti musejí české úřady žádat cizí stát o informaci, zda jeho občan vyjádřil souhlas s posmrtným odběrem orgánů, nebo ne.

Údaje podle předkladatelů není možné v mnoha případech například kvůli ochraně osobních údajů získat, ačkoli osoba blízká s odběrem orgánů zemřelého cizince souhlasí a ví, že by s jejich darováním souhlasil. „V zásadě přicházíme o možnost odběru orgánů od zhruba 15 cizinců zemřelých na našem území ročně, což může představovat až 100 orgánů vhodných k transplantaci,“ napsali autoři z řad ANO, ČSSD, ODS, Pirátů, SPD, KSČM a TOP 09 v důvodové zprávě.

Novela by dala přednost kontaktování osoby blízké. Zdravotnickému zařízení by měla podle novely sdělit, zda zemřelý cizinec s posmrtným odběrem orgánů souhlasil, nebo ne, případně by postačil i její souhlas. Kontaktování cizího státu, případně diplomatické mise nebo konzulárního úřadu by předloha postavila až na druhé místo.

Předlohu nejprve posoudí vláda, rozhodnou o ní zákonodárci. Předkladatelé navrhují, aby ji Sněmovna schválila vzhledem k nedostatku orgánů vhodných k transplantaci zrychleně už v prvním čtení.

mbc jw