Osamělost seniorů se zvyšuje, s mladšími těžko nacházejí společnou řeč.…

Praha, 20. 11. 2018 (Narrative Media) – Žijí na můj úkor, ze sociálních dávek, jsou pomalí, jsou přítěží… To jsou jen některá z prohlášení, jež mladí lidé často pronášejí na adresu seniorů, stejně jako senioři místy nešetří slovy zklamání nad mladou generací. Z šetření, které provedla vedoucí aktivizačního oddělení Domova pro seniory v Sokolnicích Eva Stiborová mezi 645 žáky základních a středních škol mimo jiné vyplývá, že třetina malých školáků se s rodiči o babičce a dědovi nebaví, 50 % středoškoláků seniorům vytýká, že pracují, 44 % z nich věří, že bydlení seniorů řeší domovy důchodců, naopak jen 10 %, že rodina. Zato 48 % ví, že důchody se vyplácejí z daní.

„Při jedné z návštěv v domově přišly děti popřát našim seniorkám k Svátku matek. Poté co jim zazpívaly a zarecitovaly v odpočinkovém koutku na chodbě, jsem projevila přání, aby navštívily i seniorky na pokojích. Dozvěděla jsem se, že ‚někteří rodiče si nepřejí, aby děti viděly seniory ležící v postelích na pokoji‘. Toto sdělení mě ohromilo. Nezlobím se na učitele a mám pochopení pro jejich snahu nedostat se do konfliktu s rodiči, na druhou stranu jako člověk pracující v sociálních službách nechápu a naprosto nesdílím postoj, který tabuizuje stáří a staré lidi obecně,“ říká Eva Stiborová. Podle ní a dalších odborníků, kteří se seniory pracují, je právě tento postoj předávaný rodiči dětem jedním z hlavních důvodů, proč si k sobě generace tak těžko hledají cestu. Sociolog PhDr. Zdeněk Papoušek tvrdí, že ti mladí, kteří zažili babičky a dědečky v rodinách, nemají problém starší generaci přijímat. Podle něj však vztahy radikálně naboural život v komunismu, rozbité majetky, potlačení spolků jako Sokol – to vše vedlo k roztříštění přirozených rodinných vazeb.

„Senioři jsou ohroženi sociálním vyloučením více než mladší lidé. S diskriminujícím chováním se setkal každý desátý senior. Nejčastěji řeší problémy v MHD, v čekárnách u lékaře a také zaznamenáváme stížnosti na slovní napadání ze strany mládeže,“ zmiňuje Jakub Carda, ředitel Společně, o. p. s., která se stará o seniory prostřednictvím Senior Pointů. „Bariéra mezi seniory a mladými lidmi roste v podobě vzájemného nedorozumění, které má někdy až agresivní projevy. Často narážíme na to, že mladí lidé staršími pohrdají, vnímají je jako někoho, kdo zabírá místa v tramvaji, jako přítěž, která stojí peníze. Na rozdíl od asijských zemí nám chybí úcta a respekt ke stáří a situace se neustále zhoršuje. Senioři se cítí ve ‚světě mladých‘ ztraceni, sami a nepotřební,“ pokračuje Jakub Carda s tím, že právě rozhovory se staršími lidmi před 11 lety přiměly spolek Společně, o. p. s., aby rozjel projekt Senior Pointů – míst, kde senioři nalézají útočiště a dočkají se pomoci a sociálního kontaktu. V současnosti jich funguje 34, do konce roku přibudou další 2. Lidé se sem nejčastěji chodí poradit, jak na mobilní telefon a další techniku, řeší bydlení, ale úplně nejvíce ocení, že se s nimi někdo baví. „Když mluvím s dětmi o tom, jak někteří senioři žijí, jak si povídají s televizí, mají slzy v očích. Když děti kritizují jejich honbu za slevami v obchodech, neuvědomí si, že je to třeba proto, aby jim o víkendu mohla dát babička stovku. Je třeba o tom mluvit,“ dodává Stiborová.

Průměrný věk v Česku se zvyšuje, od roku 1990 se protáhl o více než 5 let a 8 měsíců. Muži se průměrně dožívají téměř 76 let, ženy pak téměř 82. „Poptávka po ‚oáze‘ ve zrychleném a pro seniory mnohdy nepřátelském světě se rapidně zvyšuje. Snažíme se jim nejen poskytnout zázemí, ale také je přirozeně propojovat s mladší generací. Organizujeme povídání ve školách a školkách, zpívání dětem a řadu dalších aktivit, při nichž se mohou přirozeně poznat,“ pokračuje Jakub Carda.

Na negativní postoj až dvou třetin Čechů na seniory poukázal též průzkum statistického úřadu Evropské unie Eurobarometr, který srovnal vnímání české populace ve věku 55+. Odpovědi porovnal s průměrem členských států EU a Německa. Zatímco v ČR 54 % dotazovaných vnímá populaci 55+ zcela negativně, v EU je to pouze 28 % a v Německu dokonce jen 19 %. Podle prof. MUDr. Hany Matějovské Kubešové, CSc., přednostky Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství FN Brno, se naštěstí začíná o stárnutí více mluvit. „Senioři se často ocitají sami, jejich osamělost způsobují rozpady rodin už v mladém věku, děti pak mívají více babiček, a ne vždy se se všemi stýkají. Děti nevidí rodiče, jak se o babičku nebo dědečka starají, nevědí, co to obnáší a necítí se k tomu povinováni. Ke změně postoje a pochopení je třeba emoční zážitek. My například při osvětě využíváme modely simulující stáří – aby si mladý člověk uvědomil, jak se cítí ten, kdo už mladý není,“ dodává prof. Matějovská Kubešová.

Vaše děti mají zrak jenom jeden. Jak ho chránit…

Praha, 20.11.2018 (GUIDELINE)

Světový den dětí, který připadá na 20. listopad, není jen příležitostí připomínat si porušování dětských práv, ale také upozornit na to, že jako dospělí bychom měli dbát na ochranu dětského zdraví. A sluší se začít u toho nejdůležitějšího, čeho si ceníme nadevše, a tím je zrak. Věděli jste, že nějakou oční vadou trpí až jedna pětina dětí, a že až 85 % očních vad lze v případě zahájení včasné léčby vyřešit bez následků do dospělosti?

Nejkritičtějším obdobím ve vývoji zraku u dětí jsou první roky života, zrak se totiž po narození u dětí teprve vyvíjí a jakákoli komplikace ho může při zanedbání léčby natrvalo poškodit. Jestliže se u vás v rodině tedy vyskytuje jakákoli oční vada nebo pokud máte jakékoli pochybnosti, co nejdříve vyhledejte odborného lékaře a nechte zrak dítěte neprodleně vyšetřit. Pravidelné oční prohlídky jsou jedinou a hlavní prevencí očních vad u dětí, proto je vhodné absolvovat je i v případě, že žádné příznaky vady zraku u dítěte nepozorujete. Pokud totiž na pravidelných prohlídkách zachytí lékař oční vadu u dítěte včas, je mnohem pravděpodobnější, že ji bude možné úplně vyléčit a dítě si ji neponese do dospělosti.

Oční vady jsou dědičné, nebo vrozené

První vyšetření očí probíhá už v porodnici, další prohlídky následují ve 3, 5 a 7 letech, tedy v obdobích, která jsou pro vývoj vidění nejkritičtější: „Kontroly v daném věku vycházejí z jednotlivých fází vývoje zraku dítěte a jsou pro zachycení jakýchkoli odchylek, vad, onemocnění a zrakových potíží velmi důležité,“ vysvětluje MUDr. Petra Teplanová z Dětského očního centra Kukátko a dodává: „Pokud se však v rodině vyskytují vyšší dioptrické vady, tupozrakost nebo šilhání, případně pokud se rodiče v dětství s těmito vadami léčili, je důležité absolvovat s dítětem oční screening od 6 měsíců každého půl roku a v případě záchytu vady při screeningu provést komplexní oční vyšetření.” V případě, že dítě specifickými problémy se zrakem netrpí, mělo by být od tří let věku sledováno každé dva roky až do sedmnácti let.

Výhodou dnes je, že špičková pracoviště umí vyšetřit i docela malé, nespolupracující a nekomunikující děti, takže lze většinu očních vad odhalit prakticky od šestého měsíce věku. Pověry, které jste možná jako děti slýchávali od svých matek a babiček, abyste se nedívali zblízka na televizi nebo si nečetli pod dekou, abyste si nezkazili oči, nemají na dětský zrak a vznik zrakových vad žádný vliv. Očním vadám nelze předejít, protože jsou buď vrozené, nebo dědičné. Jejich důsledky lze napravit nebo alespoň zmírnit pouze včasnou diagnostikou a včasným zahájením léčby. Každopádně i u zraku platí, že čím více podnětů, tím lépe – dohlédněte tedy na to, ať dítě střídá práci na blízko s hrou venku, aby měnilo pohledové vzdálenosti.

Jak probíhá léčba očních vad u dětí?

U dětí se zraková ostrost a spolupráce očí s mozkem teprve vyvíjejí. Oči rostou stejně jako jiné části těla, a to je spojeno i se změnou dioptrií v průběhu dospívání. U dětí proto nejsou vhodné třeba laserové operace, protože nelze předem odhadnout, jak se bude oko dítěte v budoucnosti vyvíjet. K operačním výkonům pro odstranění vady se přistupuje pouze výjimečně, například v případě velkého rozdílu dioptrií mezi očima spojeného s nesnášenlivostí kontaktních čoček, s nímž si brýle neporadí. I v takovém případě ale laserový zákrok slouží pouze ke snížení dioptrií do takové míry, aby dítě mohlo používat brýlovou korekci a aby se zároveň zlepšila prognóza léčby tupozrakosti. Oční vady jsou u dětí léčeny převážně konzervativně, nejčastěji s pomocí dioptrických brýlí a někdy i s pomocí okluze, tedy zakrývání jednoho oka. Doba nošení brýlí vždy závisí na druhu a stupni vady, může však být i celoživotní. U některých dětí jsou vedle brýlí a okluze nutná také tzv. ortoptická a pleoptická cvičení za účelem nácviku tzv. binokulárního vidění, tedy spojování obrazu z obou očí.

Jak odhalit dětskou oční vadu?

Všímejte si, jak vaše dítě reaguje na zrakové podněty, jestli při pozorování předmětu nenaklání hlavičku, nedívá se na předměty jen jedním okem, nepřivírá jedno oko anebo zda nesahá mimo nabízenou hračku. Na oční vadu vás může upozornit i to, že dítě sedí velmi blízko u televize nebo ho vyčerpává kreslení, prohlížení obrázků a jakákoli práce nablízko. Například krátkozrakost a dalekozrakost se projevuje tím, že dítě mhouří oči, je soustředěné nebo naopak velmi rychle unavené. Pokud takové chování zaregistrujete a máte podezření na poruchu vidění, co nejdříve navštivte lékaře. Na první pohled je většinou patrné také šilhání, neboť při pozorování předmětu se jedno oko dítěte stáčí jiným směrem, stejně se projevuje, když je dítě unavené. Někteří rodiče si šilhání všimnou až na fotografii, fotky je pak vhodné vzít sebou na vyšetření. Šilhání není jen estetický problém, zpravidla ještě bývá spojeno s refrakční vadou a tupozrakostí. Čím dříve se proto oční vada odhalí, tím větší je pravděpodobnost úspěšné a rychlé léčby. Ta je však individuální, podmínkou je vždy její včasné zahájení, vyžaduje ale také velkou trpělivost a důslednost ze strany rodičů. U dětí od jednoho roku věku, které ještě nemluví, se například používá vyšetření, kterému se říká preferenční vidění (z angličtiny preferential looking, PL – pozn. red.). Pomocí této techniky lze zjistit, jestli je zraková ostrost u velmi malých dětí nebo dětí s opožděným psychomotorickým vývojem. Během vyšetření se využívají nejčastěji černobílé kruhy a symboly různých velikostí s rozdílným jasem. Dítě by tyto mřížky mělo najít, respektive zafixovat očima. „Vývoj zraku je prakticky ukončen v šesti až osmi letech věku dítěte. Případné neléčené vady jsou již nevratné a hrozí trvalé poškození zraku. Pozdě zachycená oční vada může způsobit tupozrakost, kvůli níž mozek vyřadí oko z činnosti. Vidění tohoto oka je trvale rozmazané, u nejhorších stadií lze stav přirovnat ke slepotě. Tupozrakost je tak vada, která správnou péčí nevznikne,” říká MUDr. Teplanová.

Oční vady u dětí

Nejrozšířenějšími očními vadami u dětí jsou dalekozrakost, krátkozrakost a astigmatismus, dále tupozrakost a strabismus neboli šilhání. Nějakou oční vadou trpí zhruba třetina dětí, zásadní vliv na jejich rozvoji nese genetika. Největší pravděpodobnost vzniku oční vady tedy mají děti, v jejichž rodinách se už nějaká oční vada vyskytuje. Pokud je například dalekozraký jeden z rodičů, postihuje dalekozrakost 20 až 40 procent dětí. V případě, že jsou dalekozrací oba rodiče, postihuje vada 40 až 60 procent dětí. Některé studie dokonce naznačují, že určité riziko vzniku oční vady nesou nejen děti, ale mnohdy až vnoučata, a to i když jejich rodiče nejsou krátkozrací.

Nejčastější zimní zranění a jak se jim vyhnout

PRAHA, 20. listopadu 2018 (FYZIOklinika) – S nadcházející zimou je spojena řada typických úrazů. Stoupá počet zlomenin, naraženin a zranění kolenních kloubů. Nejhorší z nich vyžadují až šestiměsíční rekonvalescenci a končí s trvalými následky. Dá se takovým úrazům předejít?

„V zimě prakticky nepotkáme klasické letní odřeniny nebo popáleniny, naopak se zvyšuje počet úrazů na ledě a sněhu. Ošetřujeme zlomeniny, naraženiny a také svalové ztuhlosti, které vedou k horší koordinaci pohybu. Svaly a kosti srostou relativně rychle, ale poranění vazů a kloubů se rehabilitují dlouho, hojení vazů bývá komplikované a rozsah kolenního kloubu může zůstat trvale omezen,“ uvedla hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.

Navzdory zvýšenému riziku úrazů mají Češi zimní sporty v oblibě. Podle výzkumu společnosti STEM/MARK lyžuje 35 procent populace, na běžkách jezdí téměř každý čtvrtý Čech a brusle alespoň občas vyzkouší dokonce více než 41 procent lidí.

Původce zimních úrazů se však od těch letních nijak neliší – přepnutí sil a špatné odhadnutí situace. Za většinu zlomenin pak mohou pády na ledu, pro bruslaře bývá typická naražená kostrč a pro sjezdové lyžaře podvrtnutá kolena.

1. Hlavně neprochladnout

V nižších zimních teplotách je důležité udržovat tělo v teple a před výkonem svaly protáhnout. Lyžaři by neměli protahovat pouze nohy, ale také ruce, páteř a klouby celého těla. „Pokud lidé sportují v zimě, měli by být vždy dostatečně teple oblečeni, neboť u zahřátých a prokrvených svalů se snižuje riziko natažení či natržení. Někteří výrobci nabízejí zahřívací vložky do bot, rukavic nebo bund poháněné baterií. To může být také pomocníkem při prevenci proti podchlazení, při kterém hrozí horší koordinace pohybu a vznik úrazu,“ doporučila fyzioterapeutka Iva Bílková.

2. Na svah s čistou hlavou

Nikdo by neměl podceňovat únavu, která způsobuje horší koordinaci a nezvládnutí zátěže, na kterou je člověk normálně zvyklý. Podobně zrádný bývá i alkohol „pro zahřátí“, kvůli kterému sportovec ztrácí sebereflexi a přeceňuje své schopnosti.

„Začínajícím lyžařům se zprvu vyplatí služby instruktora. Bez správné techniky totiž tlačí lyže do zatáčky silou a téměř nepřetržitě pluží i v situacích, kdy by se mohli uvolnit a svézt. To je obrovská zátěž na kolena, vnitřní strany stehen a vnitřně rotované kyčelní klouby. Zvládnutá technika šetří energii a odlehčuje kloubům,“ míní Iva Bílková.

3. Opatrnost při předjíždění

Snowboarding zůstává trnem v oku mnoha sjezdových lyžařů, možná také proto, že je doménou převážně mladých. Mnohé rozepře na sjezdovkách mohou pramenit i z faktu, že snowboardista má velmi omezenou rotaci trupu a s ní i orientaci, nevidí za sebe, což může přivodit srážku s předjíždějícím lyžařem.

„Snowboardisté mívají nejhorší takzvané spirálovité zlomeniny stehenní kosti, jejichž příčinou bývá pevné vázání. Když snowboardista upadne a kutálí se ze svahu dolů, snowboard, který drhne o zem, blokuje trupu a nohám tendenci v pádu rotovat. Vznikají tak zlomeniny, které je nutné operovat pomocí zevních fixátorů a které provází poškození kolenního kloubu a jeho vazů. Rehabilitace pak trvají až šest měsíců. Rychlejšímu srůstu kostí a zacelení natrženého svalu pomáhá inovativní léčba s aplikací rázové vlny co nejdříve po operaci,“ popsala Iva Bílková.

Typická zimní zranění, která řeší fyzioterapeuti:

• zlomenina zápěstí

• zlomeniny pažní kosti nebo předloktí

• naražené kostrče

• úrazy dolních končetin (zlomeniny v oblasti kyčelního kloubu nebo stehenní kosti, podvrtnutí kolene, výrony kotníku)

FYZIOklinika, www.FYZIOklinika.cz

Je nestátní zdravotnické zařízení zaměřené na prevenci a léčbu bolestivých stavů pohybového aparátu. FYZIOklinika do české praxe uvedla nový koncept služeb FYZIOterapie All-Inclusive a FOKUS All-Inclusive – kombinaci dostupných metod, od ultrazvukové diagnostiky přes manuální fyzioterapii po využití radiálních nebo fokusovaných rázových vln, v rámci jedné komplexní návštěvy klienta.

V oblasti fyzikální terapie je pražská FYZIOklinika největším centrem pro léčbu rázovou vlnou v ČR a řadí se mezi největší pracoviště v Evropě. Aplikace této inovativní technologie zvyšuje efekt manuální fyzioterapie – je užitečným doplňkem při léčbě bolesti v léčebných programech a v případě planární rázové vlny dokonce umožňuje výrazné urychlení hojení ran. FYZIOklinika získala prestižní ocenění Firma roku 2017 v regionu Praha a umístila se na druhém místě v celostátní soutěži Ordinace roku 2017 v kategorii Rehabilitační ordinace. Ve stejném roce obsloužila v pražském centru přes 6000 návštěv. Spravuje největší databázi videonávodů na FYZIOcvičení v ČR, kterou neustále rozšiřuje a zveřejňuje na svém webu. V dubnu 2018 složila vedoucí fyzioterapeutka FYZIOkliniky Mgr. Iva Bílková, Cert. MDT, mezinárodní zkoušku na McKenzie Institute International a získala tak jako jedna z mála Čechů tuto akreditaci.

Praktičtí lékaři: Současné e-neschopenky jsou paskvil – Používat je…

Praha, 20. 11. 2018 (SPL ČR) – Hromady papíru navíc a nulový přínos pro zaměstnavatele i zaměstnance – tak hodnotí čeští praktičtí lékaři povinné zavedení e-neschopenek. S těmi počítá novela zákona o nemocenském pojištění od července 2019.

„Projekt e-neschopenek je ve stávající podobě otřesný. Lékař má České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) reportovat elektronicky a současně papírově. Na každou e-neschopenku padne 5 papírů. A co je obzvlášť absurdní – zaměstnavatel se o nemoci svého zaměstnance nedozví online nic. Do databáze e-neschopenek bude mít totiž přístup pouze ČSSZ. Zaměstnavatel se tedy musí dotázat na „sociálce“, jestli má jeho zaměstnanec neschopenku, a ta má na odpověď 8 dnů. Takže původní myšlenka na zjednodušení a zrychlení informačního procesu opětovně nebude fungovat,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů (SPL) MUDr. Petr Šonka. K protestu proti nedotaženým e-neschopenkám se připojuje také Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP.

Čeští praktici e-neschopenku jako myšlenku neodmítají. Naopak zavedení její skutečně funkční podoby požadují v pracovní skupině pro reformu primární péče při Ministerstvu zdravotnictví.

Zástupci praktických lékařů se také několik let podíleli na vývoji nové e-neschopenky na Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV). Výsledkem byl model, který vyhovoval všem stranám včetně zástupců zaměstnavatelů a ministerstvo tehdy souhlasilo. „Nové vedení MPSV ale z neznámých důvodů připravený koncept poslalo k ledu a práci na něm bez udání důvodů zastavilo. Od té doby s lékaři nekomunikuje. Od samého počátku měla být elektronická neschopenka dobrovolná a MPSV to opakovaně slíbilo. Do vlády však poslali návrh, kde je e-neschopenka povinná. To vnímáme jako podraz,“ pokračuje MUDr. Šonka.

Praktičtí lékaři tak jednohlasně žádají, aby MPSV zavedlo model plně elektronické neschopenky, který v minulosti odsouhlasili a na jehož vývoji se podíleli. „Jedině ten splňuje původní účel, kterým je zjednodušit a zrychlit komunikaci mezi pacientem, lékařem, zaměstnavatelem a „sociálkou,“ vysvětluje MUDr. Šonka.

Jak říká MUDr. Cyril Mucha, jež se e-neschopenkou dlouhodobě zabývá, funkční a jednoduchý model ušetří lékařům čas a práci a začnou jej používat dobrovolně sami.

„Naopak zmetek, který nemá ve 21. století co dělat a je drzost jej nazývat elektronickou neschopenkou, používat nebudeme. V době, kdy s Ministerstvem zdravotnictví vedeme seriózní debatu o tom, jak snížit administrativní zátěž lékařů, nám MPSV tuto zátěž zvyšuje. To je pro nás naprosto neakceptovatelné a vyzýváme ministryni Janu Maláčovou k urgentnímu jednání, které bude tento problém řešit,“ dodává MUDr. Šonka.

Postup, který v minulosti dojednala a odsouhlasila pracovní skupina na MPSV včetně Sdružení praktických lékařů a Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP:

• Lékař odešle elektronicky na portál ČSSZ datovou větu obsahující základní identifikační údaje pacienta a datum počátku neschopenky.
• Zpětně mu ČSSZ zasílá její evidenční, potvrzovací kód.
• Pacient tento kód dostává do ruky papírově nebo také například do mobilního telefonu a poté opět elektronicky, telefonicky nebo papírově informuje o své neschopence zaměstnavatele.
• Zaměstnavatel si, po připojení k portálu ČSSZ, jeho neschopenku ověřuje a sleduje průběh jeho neschopnosti. Poté, co se pacient uzdraví, posílá lékař datovou věty o ukončení neschopenky.
• Pokud by bylo třeba, elektronicky, papírově nebo osobně komunikuje lékař s posudkovým lékařem

O SPL ČR

SPL ČR je nezávislou dobrovolnou organizací, sdružující na profesním principu všeobecné praktické lékaře pro dospělé vykonávající praxi v ČR. Posláním sdružení je rozvoj všeobecného praktického lékařství jako oboru a primární péče jako základního článku zdravotního systému, dále zlepšování podmínek i kvality činnosti praktických lékařů, hájení jejich zájmů a podpora a pomoc při výkonu jejich povolání. V současné době má SPL 4800 členů (přibližně 90 % z celkového počtu praktických lékařů pro dospělé v ČR), což z něj činí vůbec největší dobrovolnou organizaci lékařů v ČR. Více na www.splcr.cz.

V ÚJV Řež začíná výroba léku pro pacienty s…

Řež (u Prahy) 19. listopadu (ČTK) – V ÚJV Řež začíná výroba léku nové generace pro pacienty s rakovinou jater v pokročilém stadiu. Jde o výrobek nizozemské společnosti Quirem Medical, která si pracoviště v Řeži vybrala mimo jiné kvůli jeho dlouhodobým zkušenostem s výrobou léčivých přípravků vysoké kvality a strategické pozici ve středu Evropy. „ÚJV Řež se tak stala teprve třetím spolupracujícím pracovištěm na světě, které přípravek nové generace s označením QuiremSpheres® připravuje,“ informovala dnes ČTK vedoucí marketingu ÚJV Řež Alena Rosáková.

Z Řeže by ročně měly putovat desítky až stovky šarží ročně k pacientům do evropských i mimoevropských zemí. „V rámci přípravy na výrobu tohoto přípravku byly v našem kontrolovaném pásmu vybudovány nové specializované, tzv. čisté, prostory pro laboratoře, partnerská společnost Quirem Medical dodala know-how a přístrojové vybavení pro výrobu a kontrolu kvality přípravků. ÚJV Řež promítla do nově zaváděných procesů své mnohaleté zkušenosti, které významně pomohly v optimalizaci činností,“ uvedl ředitel Divize Radiofarmaka ÚJV Řež Patrik Špátzal.

Přípravek je založen na využití milionů mikrosfér, obsahujících radioaktivní izotop holmium-166, který je dle studií bezpečný a účinný při léčbě neoperovatelných pokročilých nádorů jater.

„Beta záření z radioaktivního izotopu likviduje rakovinotvorné buňky přímo v nádoru a šetří tak okolní zdravé tkáně. Pro léčbu jaterních nádorů se ve světě běžně využívá izotop yttrium-90. Účinek mikrosfér s holmiem ale může lékař sledovat ihned po provedení léčby pomocí metody jednofotonové emisní tomografie (SPECT) nebo magnetické rezonance i ve velmi nízkých koncentracích, což umožňuje rychlejší a přesnější zhodnocení úspěšnosti léčby,“ dodala Rosáková.

Výroba jedné šarže přípravku trvá, včetně procesu kontroly kvality, zhruba dvě hodiny. Protože poločas přeměny holmia-166 činí necelých 27 hodin (za tuto dobu klesne radioaktivita o polovinu), je nutné přípravek transportovat do nemocnice co nejdříve. První šarže vyrobená v Řeži putovala speciální kurýrní službou k pacientovi do Nizozemska, do budoucna Quirem Medical plánuje z Řeže zásobovat nemocnice i v dalších evropských zemích.

Divize Radiofarmaka společnosti ÚJV Řež má vlastní výzkumné a výrobní zázemí, které tvoří centra pozitronové emisní tomografie (PET) v Praze, v Brně a nejnovější v Řeži. V současné době společnost zajišťuje produkci radiofarmaka 18F-fluorodeoxyglukosa (FDG) pro většinu trhu v ČR.

sbe hj

Středočeští záchranáři testují přístroje urychlující ideální péči

Kladno 19. listopadu (ČTK) – Středočeští záchranáři testují přístroje urychlující určení diagnózy a podání léků přímo v terénu. Jde o moderní typ ultrazvuku a přenosný laboratorní analyzátor. Podle ředitele středočeské záchranné služby Jiřího Knora by tato zařízení mohla jednou být ve všech vozech záchranné služby.

Ultrazvukový přístroj pomáhá lékařům i záchranářům dosáhnout vyšší úspěšnosti zavedení kanyly, laboratorní analyzátor do tří minut stanoví příčinu například při náhlé zástavě oběhu, bezvědomí a podobně. Od stanovení diagnózy se odvíjí nejen okamžité podání správných léků, ale také rozhodnutí o transportu do vhodné, případně specializované nemocnice, řekl na dnešní tiskové konferenci vedoucí lékař pro vědu a výzkum středočeské záchranky Roman Škulec.

„Svěření ultrasonografie do rukou záchranářů-nelékařů je ojedinělým krokem nejen v České republice, ale i v Evropě. Představuje výrazný vývojový posun v oblasti přednemocniční neodkladné péče obecně,“ uvedl Škulec. Klinická studie, kterou středočeská záchranka zpracovala, prokázala, že kromě vyšší úspěšnosti i bezpečnosti zavedení kanyly za použití ultrazvukového přístroje i záchranáři-nelékaři jsou schopni tuto proceduru používat bez časového prodlení ve srovnání s obvyklým postupem. „Letos začal systematický výcvik středočeských záchranářů se zájmem o tuto metodu,“ dodal Škulec.

Posádkám středočeské záchranky aktuálně slouží v terénu devět ultrazvukových přístrojů a jeden analyzátor pro biochemické rozbory. Zavádění přístrojů mezi vybavení bude postupně pokračovat, chystá se výzkumný projekt na pořízení dalších zařízení.

Pokud je posádka přístrojem vybavena, uplatní jej při vyšetření ve stovkách případů ročně. Moderním ultrazvukem lze na místě výjezdu vyšetřit například i srdce a další orgány. Zájem o nová zařízení i know-how už projevila například i pardubická záchranná služba.

Sandra Bejšáková kš hj

První Čech získal biokompatibilní srdce loni v listopadu

Praha 19. listopadu (ČTK) – Před rokem, 20. listopadu 2017, lékaři z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) voperovali pacientovi umělé srdce. Jeho málo funkční úplně odstranili. Poprvé tuto srdeční náhradu použili v roce 2013 ve Francii, Česko se díky vědcům z IKEMU stalo třetí zemí světa, kde se to podařilo. Tehdy osmapadesátiletý pacient, který trpěl oboustranným srdečním selháním, byl po operaci v dobrém stavu.

Náhrada srdce, takzvané biokompatibilní srdce, byla vyvinuta ve Francii. Váží 800 gramů, je tedy asi třikrát těžší a větší než lidské srdce. Vnitřní uspořádání je stejné.

Operace byla součástí klinické studie, kdy se srdeční náhrada testuje. Umělé srdce tohoto typu dostalo na celém světě deset pacientů, ve druhé fázi klinické studie se počítá s dalšími deseti. Hlavním řešitelem pro druhou část studie se stal přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM Ivan Netuka. Letos v červenci informoval IKEM, že se stal celosvětovým školicím centrem, kde se budou lékaři učit voperovat pacientovi umělé srdce.

sat ped

Před 20 lety byl v ČR poprvé operován šedý…

Praha 19. listopadu (ČTK) – Před dvaceti lety, 20. listopadu 1998, se Česko díky odborníkům z Vojenské nemocnice v Plzni zařadilo k průkopnickým zemím v operacích očního šedého zákalu. Operatér Michal Janek z plzeňského mikrochirurgického centra Ofta totiž provedl první operaci šedého zákalu laserovým fakoemulzifikačním přístrojem v ČR, v Evropě se do té doby takto operovalo pouze v Itálii, Německu a Francii.

„Operace laserem je mnohem šetrnější než ultrazvukovou metodou, protože zůstává menší jizva. Zkalená čočka se rozpustí laserovým paprskem, vysaje se a nahradí novou nitrooční čočkou,“ řekl po operaci ČTK Janek.

Za uplynulých dvacet se operační metody i samotné přístroje výrazně proměnily. Nemocnice a oční kliniky nyní disponují lasery třetí generace. Těmto takzvaným femtosekundovým laserům k provedení bezbolestného zákroku stačí pouhých několik vteřin. „V Česku se operuje zhruba 100.000 očí ročně, ale ještě v roce 1989 to bylo pouze 11.000 očí za rok,“ řekl v březnu 2016 ČTK přednosta oční kliniky Ostrava Petr Mašek. Připomněl, že ve věku nad 75 let už má člověk takřka padesátiprocentní jistotu, že bude mít šedý zákal.

sat ped

Cenu za celoživotní dílo ve zdravotnictví získala na 3.…

Praha, 19.11.2018 (EUC)

Zdravotnická skupina EUC se již potřetí stala generálním partnerem celostátní konference ambulantní péče. Letos se akce soustředila zejména na oblast diabetologie, praktického lékařství a etiky. Cenu za celoživotní dílo ve zdravotnictví si odnesla MUDr. Jarmila Hrušková z EUC Premium.

Stejně jako loni byly v rámci konference předány výroční ceny profesora MUDr. Františka Kölbela ZA MIMOŘÁDNÝ PŘÍNOS PRO ZDRAVOTNICTVÍ EUC. K tomuto ocenění jsou nominováni zdravotníci nejen pro jejich přínos v oblasti medicíny, ale i v ostatních oblastech profesního života, jako je kolegialita, nasazení či nadšení v práci a inovace. Letos zvítězila v kategorii Lékař MUDr. Jana Vyskočilová z EUC Kliniky Plzeň a v kategorii Nelékařský personál Bc. Ondřej Jégl z Canadian Medical.

Speciální cenu, tedy za CELOŽIVOTNÍ DÍLO VE ZDRAVOTNICTVÍ získala MUDr. Jarmila Hrušková, internistka z EUC Premium, která i ve svém pokročilém věku stále pečuje o své pacienty.

Ceny předala MUDr. Barbara Taušová, která vede odbornou radu EUC, společně s předsedou představenstva EUC Ing. Václavem Vachtou.

Skupina EUC:

Zdravotnická skupina EUC tvoří největší síť ambulantních klinik v ČR. Je největším poskytovatelem ambulantní péče, prémiové péče, mamoscreeningu a lékařské péče pro zaměstnavatele. Od roku 2011 do roku 2017 investovala 544 milionů korun především do modernizace přístrojů, vzdělávání zaměstnanců a elektronizace systémů a služeb. V 28 zdravotnických zařízeních napříč ČR (včetně 10 prémiových), 19 lékárnách a 14 laboratořích zaměstnává 1886 lidí, kteří poskytnou péči 1,8 milionu pacientů ročně. Na podzim 2017 vydala jako první v sektoru zdravotnictví v ČR emisi dluhopisů, v celkovém objemu 1,4 miliardy korun.

Vice na www.euc.cz

ČPZP pomáhá svým klientům s odvykáním kouření

Ostrava, 19. listopadu 2018 (ČPZP) – Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) není u veřejnosti příliš známá, je však příčinou 20 % úmrtí kuřáků. Je způsobena zužováním a ucpáváním průdušek a projevuje se ztíženým dýcháním. V pozdějších stádiích může vést k vážnějším komplikacím, jako jsou selhávání srdce, zápal plic a otoky dolních končetin. Příčinou nemoci jsou zejména vnější vlivy – kouření, prašné prostředí či práce s chemikáliemi bez použití dostatečných ochranných pomůcek. Na riziko onemocnění upozorňuje při příležitosti Světového dne CHOPN, který připadá na 20. 11., také Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP).

Počáteční příznaky nemoci jsou nenápadné – dušnost a silný kašel. Proto ji mnozí pacienti považují za běžné astma a na vyšetření k lékaři přijdou až při vážnějších komplikacích. Aktuálně se v České republice s nemocí léčí 300 tisíc pacientů, stejný počet ale podle odhadů o své nemoci ještě ani neví. Z řad pojištěnců ČPZP se v loňském roce jednalo o více než 12 tisíc pacientů, na jejichž léčbu pojišťovna vynaložila přes 111,7 milionu korun. Právě kvůli pozdnímu odhalení je onemocnění často smrtelné. V ČR umírá ročně 3 500 osob, po celém světě pak 3 miliony. Konkrétní příčinou úmrtí jsou komplikace způsobené nemocí, nejčastěji zápal plic a selhání srdce.

Léčba pacientů s diagnózou CHOPN v ČPZP v roce 2017

Základem je prevence

Onemocnění není možné zcela vyléčit, dají se pouze mírnit jeho příznaky. Účinnější je proto nemoci předcházet snížením rizikových vlivů na minimum. K preventivním opatřením tak patří změna pracovního prostředí nebo používání vhodných ochranných pomůcek, bydlení v méně znečištěných oblastech a hlavně zanechání kouření. „V České republice žije více než 2 miliony kuřáků, 140 tisíc osob je ročně hospitalizováno kvůli nemocem způsobeným kouřením a 16 tisíc na jejich následky umírá. Mnozí z nich se ale snaží svého zlozvyku zbavit. Takové klienty Česká průmyslová zdravotní pojišťovna podporuje příspěvkem až 1 000 Kč na léčiva na odvykání kouření a na nákup léčivých a podpůrných přípravků na odvykání kouření, jako jsou například náplasti, pastilky, ústní spreje, žvýkačky a jiné,“ uvedla tisková mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová.

Odstranění nebo zmírnění škodlivých vlivů je také součástí léčby u již propuknuté nemoci. Dle stupně onemocnění se dále využívá medikamentózní léčba, dechové rehabilitace a zařazení vhodných pohybových aktivit (chůze s krokoměrem, nordic walking).

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna registruje více než 1,2 milionu klientů. Třetí největší zdravotní pojišťovna v zemi má 110 poboček po celé republice. Klientům spolu s dostupnou a kvalitní zdravotní péčí nabízí atraktivní programy plné výhod, slev a bonusů.

V případě zájmu o další informace kontaktujte prosím

Ing. Elenku Mazurovou, tiskovou mluvčí

tel.: 599 090 182, e-mail: elenka.mazurova@cpzp.cz

aktuální informace na http://www.cpzp.cz