Novela zákona má zajistit dostupnost léku do dvou dní…

Praha 2. ledna (ČTK) – Připravovaná novela zákona o léčivech má zajistit dostupnost léku na předpis do dvou pracovních dní v jakékoliv lékárně. Platit by mohla od roku 2020. Vyplývá to návrhu předpisu, který má ČTK k dispozici. Proti systému se opakovaně stavěla Česká lékárnická komora (ČLnK). Vadí jí mimo jiné to, že na zaslání připomínek k novele zákona měla prakticky jen vánoční svátky, informovala na webu.

„Má-li pacient na receptu předepsaný hrazený léčivý přípravek, měl by mít možnost si ho vyzvednout v kterékoliv lékárně, kterou si zvolí. Ale zároveň si navrhovaná úprava klade za cíl v maximální možné míře respektovat jak fungující mechanismy a smluvní vztahy mezi všemi zainteresovanými subjekty v dodavatelsko-odběratelském řetězci, tak rovněž respektovat obecné tržní a ekonomické zákonitosti,“ uvádí dokument.

Držitelé registrace o rozhodnutí léčivého přípravku, čili farmaceutické firmy, zřídí a budou provozovat automatizovaný informační systém pro objednávání přípravků, které v běžné distribuci nemá lékárna dostupné. Takzvaný emergentní systém bude fungovat nepřetržitě, odkazy na informační systémy jednotlivých firem zveřejní na webu Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Od roku 2017 mají povinnost zajistit pro lékárny nedostupné léky distributoři léčiv. Podle ministerstva i dalších kritiků je ale systém, který se do zákona dostal jako poslanecký návrh ČSSD, nevymahatelný a nejasný. Nově mají mít povinnost léky dodat přímo výrobci. Výjimkou je jen situace, kdy firma lék aktuálně nevyrábí.

„V případě nevydání léku pacientovi bude mít lékárna možnost takto dodaný léčivý přípravek do dvou týdnů vrátit distributorovi, který jej dodal. Distributor bude mít povinnost léčivý přípravek převzít,“ píše se v dokumentu. Návrh počítá s tím, že distributor bude mít část zásob vyhrazených pro emergentní systém a dodat do lékáren je bude moci jen se souhlasem výrobce.

Podobný systém funguje na Slovensku, kde si pro tyto výjimečné dodávky firmy uzavírají smlouvy se svými distributory, kteří je pro ně do lékáren dodají. Pro stát budou náklady na jeho zavedení podle ministerstva minimální, farmaceutické firmy na Slovensku přišlo jeho zavedení na zhruba 80.000 Kč, dalších 10.000 až 15.000 korun měsíčně platí za jeho provoz. Dodávka jednoho balení přijde asi na 25 korun. Ministerstvo očekává, že v případě převzetí slovenského modelu by mohla být zejména částka na zavedení výrazně nižší. Firem, které v Česku dodávají léky na recept, je asi 270.

Prezident ČLnK Lubomír Chudoba ČTK již dříve řekl, že by místo zavedení emergentního systému stačilo, aby výrobce mohl v případě hrozícího nedostatku léku zakázat okamžitě jeho reexport. Nyní musí tento krok schvalovat ministerstvo zdravotnictví, vyhodnocení trvá podle Chudoby jeden až dva týdny.

Lékárnám by podle prezidenta ČLnK také pomohlo, aby při objednávání léků bylo možné volit distributora, tedy aby vybrané léky neměly jednoho výhradního distributora pro všechny české lékárny. V Česku je kolem 2500 lékáren, komora si v minulosti stěžovala, že některým dodávají distributoři léky přednostně.

van jw

Dotazník: 40 procent zdravotníků plánovalo odchod ze zaměstnání

Praha 2. ledna (ČTK) – Zhruba 40 procent zdravotníků loni plánovalo v příštích 12 měsících měsících odejít ze zaměstnání. Uvedli to v dotazníku pro ministerstvo zdravotnictví, který vyplňovali od loňského srpna do října. Více než třetina nebyla spokojena s fixní částí své mzdy či platu. Přes tři čtvrtiny sester a dalších nelékařských profesí považovalo mzdové podmínky za nejčastější důvod odchodu svých kolegů. Výsledky dotazníku dnes zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví. Vyplnilo jej přes 15.000 lidí, nejčastěji všeobecné zdravotní sestry s praxí přes deset let.

Ze 40 procent respondentů, kteří do jednoho roku hodlali opustit své stávající zaměstnání, chtělo 15 procent odejít mimo zdravotnictví, 12 procent do jiného zdravotnického zařízení, pět procent na jinou pozici ve stejném zařízení a dvě procenta na mateřskou dovolenou. Šest procent uvedlo jiné důvody.

Podle dřívějších informací ministerstva chybí v nemocnicích kolem 3000 zdravotních sester. „V žebříčku opatření, která by vedla ke stabilizaci počtu sester, nejvíce respondentů uvedlo zvýšení platu či mzdy, na druhém místě zlepšení pracovních podmínek a dále možnost výsluhové renty,“ uvedlo ministerstvo.

Mezi nejzávažnější problémy, které dotazník ukázal, patří nedostatek personálu kvůli přetížení sester byrokracií, nevyužitý potenciál sester v lůžkové péči a upřednostňování některých zaměstnanců podle sympatií vedení.

Ministerstvo uvedlo, že na snižování byrokracie v nemocnicích pracuje. „Od července loňského roku jsme přijali novelu zdravotnické dokumentace, která přináší výrazné zjednodušení a více odpovídá skutečným potřebám zařízení,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Zlepšit situaci má podle něj i chystaná větší elektronizace zdravotnictví.

Největší pracovní motivací pro zdravotníky je možnost pomáhat ostatním (68 procent), peníze jsou na druhém místě. K práci motivují přibližně polovinu respondentů. Jako největší překážku v práci uvedlo přes dvě třetiny respondentů nedostatečné platové ohodnocení, přes polovinu přílišnou vytíženost a více než 40 procent uvedlo také příliš byrokracie a nedostatečnou motivaci ze strany zaměstnavatele.

Cílem dotazníku bylo podle ministerstva zmapovat situaci a spokojenost nelékařského zdravotnického personálu napříč všemi specializacemi, obory a zdravotnickými zařízeními. „Závěry dotazníku chci probrat i s řediteli přímo řízených nemocnic a doporučit jim, aby se na dané problémy zaměřili a postupně je řešili,“ dodal Vojtěch.

van snm

Nový ředitel IKEM chce zřídit lékařský poradní orgán

Praha 2. ledna (ČTK) – Nový ředitel pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Michal Stiborek, který nastoupil 1. ledna, chce zřídit poradní orgán lékařů, který mu bude radit při vedení nemocnice. Kolegium bude také navrhovat koncepci rozvoje péče a definovat okruhy spolupráce s vysokými školami a specializovanými pracovišti. IKEM o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Stiborek v IKEM působí osm let, dosavadní ředitel Aleš Herman odešel do vedení zdravotnické skupiny Agel.

„Můj předchůdce byl lékař, já jsem ekonom. Chci proto nově zřídit klíčový lékařský poradní orgán, takzvané Kolegium ředitele, jehož členy budou přednostové center, odborní vedoucí lékaři, pracovníci institutu a zástupci Vědecké rady IKEM,“ uvedl Stiborek. Poradní orgán bude mít také dozorovou činnost nad léčebně-preventivní částí IKEM.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) jmenoval Stiborka 21. prosince. „Pan Stiborek jako dlouholetý náměstek IKEMu velmi dobře zná fungování institutu. V tom vidím nesmírnou výhodu, neboť tím odpadne několikaměsíční seznamování s agendou,“ uvedl tehdy v tiskové zprávě ministr. Zároveň se podle něj udrží kontinuita.

Do výběrového řízení na ředitele se přihlásilo pět zájemců, jednoho komise vyřadila kvůli nesplnění kvalifikačních předpokladů. Výběrová komise složená z 22 představitelů odborných společností, profesních komor, vzdělávacích institucí, odborů a nemocnic Stiborka podle ministerstva podpořila většinou hlasů.

Výběrová komise podle ministra ocenila dobře připravený plán rozvoje IKEM. „Myslím si, že nový ředitel by se měl mezi svými prioritami zaměřit na hladký přechod na DRG restart a soustředit se v této souvislosti na jednání se zdravotními pojišťovnami. Kromě toho zde bude v příštím roce zahájena strategická investice výstavby nových kapacit. Jeho klíčovým úkolem tak bude dohlédnout na její zdárnou přípravu a průběh,“ dodal ministr.

DRG restart je systém proplácení nemocniční péče, který chce ministerstvo začít zavádět od roku 2020. V příštím roce tak budou nemocnice vykazovat náklady na jednotlivé pacienty souběžně se současným systémem, kdy jsou placeny paušálem.

IKEM sídlící v pražské Krči se věnuje zejména léčbě srdečních onemocnění, diabetologii a experimentální medicíně. Jeho kardiocentrum ročně provádí přes 1300 operací včetně 40 transplantací srdce a jako jediné v Česku transplantovalo pacientovi umělé srdce.

van jw

V chomutovské nemocnici je nový onkologický stacionář

Chomutov 2. ledna (ČTK) – V chomutovské nemocnici je nový onkologický stacionář. Opravy stály přes 11 milionů korun. Ročně projde stacionářem na 3500 pacientů, na které díky rozsáhlé rekonstrukci čeká příjemnější prostředí. ČTK o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), která je zřizovatelem nemocnice. Další investicí bude v Chomutově stavba nového pavilonu urgentního příjmu.

Stavbu financovala Krajská zdravotní z investiční dotace Ústeckého kraje. Vybavení v hodnotě 600.000 korun zaplatila společnost ze svého.

Stacionář je nezbytnou součástí onkologického oddělení. „Cílem rekonstrukce prostor pro onkologický stacionář v celém jednom podlaží bylo mimo jiné přispět ke zpříjemnění prostředí pro pacienty i ošetřující personál,“ uvedla primářka oddělení Martina Chodacká.

Pacienty mají nyní k dispozici prostorný aplikační sál se 14 aplikačními místy a s vlastním sociálním zázemím, velkoplošnými TV přijímači a připojením na internet, čekárnou se šatními skříňkami a sociálním zařízením včetně bezbariérového WC. Vznikly dvě moderně vybavené ambulance klinické onkologie, paliativní ambulance a ambulance klinického psychologa. Personál má k dispozici přípravnu léčiv, denní místnost, seminární místnost, vlastní sociální zázemí, skladové prostory a technické místnosti.

Další velkou investicí v chomutovské nemocnici bude výstavba nového pavilonu emergency, tedy urgentního příjmu, a nadzemní spojovací chodby s pavilonem G. Emergency zajišťuje vyšetření a příjem pacientů s akutními potížemi, pacientů doporučených ošetřujícím lékařem a přeložených z jiných nemocnic. Zpracovaná už je studie záměru a bude se uzavírat smlouva na zpracování projektové dokumentace.

V novém pavilonu bude deset lůžek na oddělení ARO a deset na oddělení JIP a čtyři operační sály. Stavební náklady se odhadují na 215 milionů korun a náklady na lékařskou technologii 82 milionů korun. Projektová dokumentace by mohla být hotova v červnu 2019.

fir kš

Do konce listopadu přibylo 193 pacientů HIV, míň než…

Praha 31. prosince (ČTK) – V Česku letos od ledna do konce listopadu přibylo 193 nových pacientů s virem HIV. Počet je nižší než v předchozích letech. Nemoc AIDS propukla u 32 lidí a zemřelo na ni 14 nemocných. Vyplývá to z údajů Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS Státního zdravotního ústavu. V celém roce 2016 testy odhalily vir u 286 lidí, což bylo nejvíc nakažených od počátku sledování od října 1985.

Od té doby lékaři evidovali celkem 3353 nakažených – 2886 mužů a 467 žen. Choroba AIDS propukla u 629 lidí. Zemřelo jich 298. Podle statistik testy odhalily infekci ještě u celkem 445 cizinců. Loni za celý rok v ČR přibylo 254 nových pacientů, předloni 286 a před třemi lety 266 případů.

„Do konce roku 2018 ve statistikách zbývá pouze měsíc prosinec, ale již je zřejmé, že se letošek nezařadí mezi černé roky v historii monitorování problematiky HIV/AIDS v České republice,“ uvedl výkonný ředitel spolku Red Ribbon Miroslav Hlavatý. Organizace se věnuje prevenci AIDS.

V listopadu diagnózu vyslechlo 15 lidí. Nejvyšší byl počet nových případů v srpnu. Přibylo 25 pacientů. Nejméně jich naopak bylo v červenci, a to 11.

Podle národní laboratoře připadá za celou dobu sledování v Česku na milion obyvatel 317 nakažených a asi 59 pacientů s AIDS. Nejvíc lidí se o své infekci dozvědělo mezi 25 a 34 lety. Celkem 55 osob zjistilo diagnózu až po šedesátce. Téměř pětina lidí se o své nákaze dozvěděla až v době, kdy už u nich propukla nemoc AIDS. Nejvíc infikovaných je mezi muži, kteří mají sex s muži.

Jen v listopadu experti provedli podle údajů laboratoře téměř 112.500 vyšetření. Z toho víc než 86.000 testů podstoupili dárci krve, orgánů a tkání. Na vlastní žádost se nechalo testovat 1674 lidí.

Odborníci poukazují na to, že mnozí lidé přicházejí na testování pozdě. Dorazí až s prvními příznaky, či dokonce s rozvinutou chorobou AIDS. „V listopadu byly zaznamenány čtyři nové případy poslední fáze HIV infekce, tedy onemocnění AIDS, jeden pacient na toto onemocnění zemřel,“ upřesnil Hlavatý.

Vir HIV napadá lymfocyty v krvi a ve střevě, které jsou nezbytné pro imunitu. Jejich množství po nakažení do zhruba šesti týdnů prudce klesne. Pak se propad zastaví a situace se zlepší. Postupně ale znovu ubývají, což může trvat i osm let. Po nich obvykle nemoc AIDS propuká. Bez léčby nemocní do několika let umírají.

Česko patřilo dlouhodobě k zemím s nižším výskytem nákazy. Situaci zhoršil prudký nárůst počtu pacientů v posledních letech. Zástupci neziskových organizací i lékaři poukazují na to, že strach z nemoci opadl a lidé se před ní přestávají chránit. Často spoléhají také na moderní léčbu, díky níž pacienti mohou žít výrazně déle. Experti ale zdůrazňují, že i když současná terapie má méně vedlejších účinků, přesto je stále nepříjemná a nemoc nevyléčí.

ktk rot

Úraz či nemoc v zahraničí? Bezplatně máte v EU nárok jen…

Praha, 31. prosince 2018 (SZP ČR) – Kdo se chystá na zimní dovolenou, neměl by si zapomenout kartičku své zdravotní pojišťovny. V rámci EU a v dalších evropských zemí má totiž nárok na nezbytnou zdravotní péči.

„Zdravotní péče v rozsahu odpovídajícím službě pro domácí bude pojištěnci poskytnuta v zemích EU a EHP (Norsko, Lichtenštejnsko, Island) a také ve Švýcarsku, v Makedonii a Srbsku, s formulářem také v Černé Hoře a v Turecku,“ říká výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven (SZP) Martin Balada. „Je ale důležité si uvědomovat, že se to vztahuje jen na zařízení fungující v rámci veřejně poskytovaných služeb a že jen v málokteré evropské zemi je zdravotní péče zcela bezplatná. To například v Rakousku znamená, že za každou položku na receptu zaplatí přes 4 eura, na Slovensku je poplatek u lékaře a téměř všude je spoluúčast při pobytu v nemocnici, v Německu jde například o 10 eur denně,“ dodává.

Obecně lze říct, že pojištěnci je poskytnuta taková péče, aby mohl dokončit svůj pobyt v dané zemi. V případě úrazu na lyžích v rámci týdenního pobytu tak je velmi pravděpodobné, že pojištěnec v cizině dostane nezbytné ošetření a zbytek léčby se již odehraje v ČR.

Pokud český pojištěnec platí za péči v zahraničí hotově, může si nechat náklady po návratu refundovat, a to do výše hrazených nákladů v dané zemi nebo v ČR (volba je na pojištěnci).

„Pozor na to, že například náklady na transport horskou službou nebo náklady na převoz sanitkou či letadlem do ČR nejsou z veřejného pojištěné hrazeny. V případě, že se tedy chystají lidi např. na lyžování do Alp či dokonce na provozování rizikových sportů, je více než na místě mít také další, již komerční, pojištění,“ varuje Martin Balada.

Svaz zdravotních pojišťoven sdružuje všech 6 zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven v České republice. Svaz hájí společné zájmy zdravotních pojišťoven a jejich klientů ve vztahu ke státním organizacím, profesním svazům a poskytovatelům zdravotní péče s hlavním cílem zkvalitňovat služby pro své klienty. Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny poskytují služby pro více než 4,5 mil. pojišťenců v ČR. Více informaci naleznete na webových stránkách www.szpcr.cz.

Le Figaro: Mladí lidé procházejí riziky dospívání

Paříž 30. prosince (ČTK/Le Figaro) – Milostný život, volba povolání… Když děti dospívají, jsou vystaveny novým problémům a mohou ztratit půdu pod nohama. Může se u nich projevit dosud skrytá křehkost a nemusejí se s novými skutečnostmi vyrovnat, píše francouzský deník Le Figaro.

Manon trpěla až do dvaadvaceti let anorexií. Málem zemřela. Dnes je spokojenou třicátnicí a žije tisíce kilometrů od svých rodičů. Pětadvacetiletý Arthur studoval rok medicínu a pak se vydal na roční pobyt do Jižní Koreje. Chtěl být nutričním poradcem. Ale nadměrné užívání marihuany jeho motivaci narušilo. Sedmnáctiletý Théo znepokojuje svou rodinu: byl hospitalizován pro syndrom vyhoření a deprese. Tyto tři různé příklady ukazují, jak mladí lidé neumějí nalézt své místo ve světě, jak chtějí utíkat před realitou.

Věk mezi sedmnácti a pětadvaceti let, nebo mezi osmnácti a pětadvaceti, či dokonce mezi patnácti a třiceti lety? Hranice určující generace jsou dnes porézní, dokonce nejasné. Podle psychiatrů jsou tito pacienti na cestě opustit dobu dospívání, která trvá déle, ale zatím mohou být ještě dětmi. Když se střetnou s problémy dospělých, studují či pracují, aby si vydělali na živobytí, mají reálný ekonomický problém, jak se stát samostatnými, a to i když jsou už starší.

Někteří žijí u rodičů a finančně jsou na nich závislí. Jiní pracují, ale zůstávají u rodičů, protože jejich postavení je nejisté a nájem drahý. Další odešli daleko od rodiny díky stipendiu, ale rodiče jim chybějí. Vytoužená nezávislost, o níž mladí i jejich rodiče sní, není dlouhá klidná řeka, ale chaotická cesta plná zklamání.

„Samozřejmě tu vždy byl strach z dospělosti,“ konstatuje profesor Daniel Marcelli, psychiatr z nemocničního centra Henri Laborit v Poitiers. U všech společenských vrstev dnes pozorujeme postupné odmítání společnosti, Nejsou melancholičtí, ale propadají často konzumaci konopí nebo jednorázovému pití.

Typickým příkladem je podle Marcelliho chlapec (dívky častěji odcházejí z domova, většinou z důvodu vdavek), který si zopakoval jednu nebo dvě třídy, zapsal se na vysokou školu, ale za tři měsíce ji opustil, zavírá se stále více do svého pokoje a hodiny vysedává před internetem, kde hraje různé hry. Když je takové dítě dospělé a není nebezpečné ani pro sebe, ani pro ostatní, jak ho mohou rodiče přimět, aby navštívilo psychiatra?

Psychiatři se však o tuto populaci stále více zajímají. Zjištěno je rizikové chování, ale také sedavý způsob života a pokles fyzické aktivity způsobený přílišným vysedáváním u internetu. Mnozí mladí lidé ve věku od sedmnácti do pětadvaceti let tak trpí nespavostí, neboť v noci bdí a ve dne usínají. K těmto zlozvykům se připojuje výrazné zvýšení spotřeby rychlých cukrů a nasycených tuků. To vede k nárůstu případů deprese a obezity.

Ještě škodlivější je konzumace konopí a alkoholu, která se zvláště rozvíjí u dívek v časném věku. Je jasné, že tato konzumace je pro mnohé způsobem, jak uniknout nejistotě, kterou procházejí.

Psychiatry rovněž znepokojuje radikalizace a sklony k sebepoškozování. Tři čtvrtiny duševních poruch se projevují před pětadvacátým rokem, a to včetně těch nejzávažnějších forem.

Podle doktora Davida Gouriona je dalším velkým rizikem u této populace sklon k sebevražedným myšlenkám, o němž se dosud málo mluví. „Proč se dělá tolik preventivních kampaní a vynakládají se prostředky na boj proti silničním nehodám, když je dnes sebevražda první příčinou smrti u mladých od patnácti do třiceti let?“ táže se.

U mladých lidí jde o utváření jejich identity: začínají s milostným životem, volí si povolání či odcházejí od rodičů, ačkoli ještě nejsou finančně samostatní.

pel hej

Ministerstvo chce příští rok měnit zákony o zdravotním pojištění

Praha 30. prosince (ČTK) – Ministerstvo zdravotnictví chce příští rok měnit hlavně zákony o zdravotním pojištění. Úpravy čekají také určování cen léků, elektronické recepty nebo kompetence praktických lékařů. Vyplývá to z legislativního plánu resortu na příští rok. Systém veřejného zdravotního pojištění bude příští rok hospodařit se zhruba 320 miliardami korun. Více peněz půjde na platy některých zdravotníků nebo některé nově plně hrazené zdravotní pomůcky.

Novou koncepci fungování zdravotních pojišťoven má přinést připravovaný věcný záměr zákona o zdravotních pojišťovnách, který ministerstvo plánuje předložit příští rok v červnu. Měl by nahradit zákon o Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP) a zákon o resortních, oborových, podnikových a dalších pojišťovnách. V ČR funguje sedm zdravotních pojišťoven, největší VZP pojišťuje zhruba 60 procent obyvatel.

Už do konce letošního roku chtělo původně ministerstvo předložit novelu zákona o zdravotních pojišťovnách, jehož část v září zrušil Ústavní soud. Současný způsob obsazování správních a dozorčích rad pojišťoven podle něj zvýhodňuje velké zaměstnavatele, kteří v nich mají zastoupení.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) už začátkem letošního roku deklaroval, že podobně chce změnit i obsazování orgánů VZP. Teď je ve správní radě největší české pojišťovny 20 poslanců, místa se rozdělují stranám podle poměrného zastoupení ve Sněmovně.

„Je mi jasné, že to bude poměrně složité, protože poslanci s tím budou muset souhlasit, že ve správní radě nebudou,“ uvedl tehdy ministr. Současný model, který počítá s účastí poslanců ve správní radě, zavedl v roce 2006 ministr zdravotnictví David Rath (ČSSD). Podle Vojtěcha je potřeba poslance jako tvůrce regulací oddělit od zdravotních pojišťoven.

Novelou zákona o veřejném zdravotním pojištění chce ministerstvo zavést pravidelnou valorizaci plateb za děti, seniory či nezaměstnané, za něž platí pojistné stát. Podle jeho návrhu by se mělo pojistné počítat ze čtvrtiny průměrné mzdy, která pro něj bude vyměřovacím základem. Změna by v prvním roce stála 14 miliard korun navíc, poté každý rok meziročně o 3,5 miliardy víc. Ministerstvo financí ale preferuje variantu valorizovat podle HDP.

Nyní je placeno ze státního rozpočtu 969 korun měsíčně za 5,9 milionu pojištěnců. Růst je zákonem zakotvený až do roku 2020 asi o 3,5 miliardy ročně. Z příjmů zdravotního pojištění tvoří platby za státní pojištěnce téměř čtvrtinu, nákladů ale spotřebují většinu. Dalším příjmem jsou odvody na zdravotní pojištění zaměstnanců a živnostníků.

Další změny se příští rok budou týkat léků. Ministerstvo před koncem roku vydalo po šesti letech nový cenový předpis, který upravuje, které skupiny léků budou plně a které částečně hrazené ze zdravotního pojištění, zároveň určuje ty, které budou mít Státním ústavem pro kontrolu léčiv stanovenou maximální cenu. Na ceny a úhrady léků se chce resort zaměřit, systém podle ministra Vojtěcha nefunguje správně. Změna, která urychlí vstup nových léků na trh, by měla platit od roku 2020.

Už od letošního roku mělo začít fungovat sdílení soupisu léků pacienta mezi všemi jeho lékaři. Novela ale zatím neprošla Sněmovnou, poslanci se neshodnou na tom, jestli mají pacienti mít záznam sdílený automaticky, nebo se k němu mají přihlásit.

V pátek před vánočními svátky naopak prošla jiná novela lékového zákona upravující povinnost kontrolovat v lékárně každé balení léků, jestli nejde o padělek. Podle nařízení EU má platit od února.

V prosinci příštího roku chce ministerstvo předložit vládě novelu zákona o zdravotních službách. Má rozšířit kompetence praktických lékařů, rozšířit spektrum služeb, které budou mít pojišťovnami hrazené, a posílit primární péči obecně. Prvními kroky má být postupný převod péče o pacienty, kteří se vyléčili z rakoviny, a diabetiky od lékařů-specialistů do péče praktických lékařů, kteří by měli od specialisty vypracovaný plán péče.

van snm

Před 80 lety se v Americe zrodila detekční trubička…

Indianapolis/Praha 30. prosince (ČTK) – Vynález, který 31. prosince 1938 oficiálně představil americký profesor Rolla Neil Harger, výrazně ulehčil práci nejen dopravním policistům. Jeho přístroj na zjišťování požitého alkoholu pomocí dechu sice ještě nebyl tak praktický jako současné detekční trubičky nebo elektronické testery, přesto se rychle rozšířil. Součástí sady byl nejen balónek, do kterého podezřelý dýchal, ale i kufřík s chemikáliemi, jež vykonaly samotnou detekci.

Hargerův vynález navázal na starší výzkumy, jež prokázaly, že dech člověka po požití alkoholu skutečně tento „jed“ obsahuje. Například lékař a specialista na alkoholovou závislost Emil Bogen v roce 1927 zjistil, že dech obsahuje daleko více alkoholu než třeba moč. Harger, který vyučoval na Indianské univerzitě biochemii a toxikologii, pak mimo jiné sestavil rovnici, podle které se na základě zbarvení chemické látky dalo určit, kolik promile alkoholu má člověk v krvi.

Vývoj ale pokračoval dál a po válce se Hargerovu kolegovi Robertu Borkensteinovi podařilo sestrojit praktičtější a menší přístroj, který ukazoval rovnou obsah alkoholu v krvi. Masovou záležitostí v silničním provozu, ale i v jiných oborech, se detekční trubička stala po roce 1953, kdy licenci na její výrobu získala německá firma Dräger. Dnes se vyrábějí detekční trubičky nebo přístroje na zjišťování alkoholu po celém světě a v některých zemích, jako třeba ve Francii, se staly dokonce povinným vybavením automobilu.

rmi

V Německu se debatuje o zákazu ohňostrojů a petard

Berlín 29. prosince (ČTK) – Před oslavami příchodu nového roku se v Německu diskutuje o rizicích odpalování zábavní pyrotechniky. Na škodlivost dělbuchů upozorňují ochránci životního prostředí a varují před nimi i policisté. Hovořit se v posledních dnech začalo i o plošném omezení odpalování petard a ohňostrojů. Zákaz používání zábavní pyrotechniky v centrech měst by podle aktuálního průzkumu podpořilo téměř 60 procent Němců. Řada politiků je ale proti, informovala dnes agentura DPA.

Německý Spolkový úřad pro životní prostředí (UBA) před nadcházejícím koncem roku upozornil, že odpalování petard a dělbuchů s sebou přináší vysoké znečištění vzduchu pevnými prachovými částicemi, a vyzval proto, aby lidé letos soukromé ohňostroje omezili nebo se jich zcela zřekli.

„Pokud na Silvestra nebudete používat tolik zábavní pyrotechniky, nebo se jí docela vzdáte, můžete přispět k tomu, aby se snížilo znečištění prachovými částicemi,“ uvedla ředitelka UBA Maria Krautzbergerová, podle které by méně petard znamenalo i méně odpadu na ulicích. Podle ní se během silvestrovské noci do ovzduší v Německu dostane až 4500 tun prachových částic. To odpovídá zhruba 15,5 procenta ročních emisí prachu z dopravy.

Řada města a obcí po celém Německu letos zakázala odpalování zábavní pyrotechniky v centrech měst. Jsou mezi nimi například Düsseldorf či Kolín nad Rýnem a poprvé také Hannover, půlmilionová metropole spolkové země Dolní Sasko. Zóny, ve kterých by bylo odpalování zábavní pyrotechniky zakázané, chtěl letos zavést i Berlín, podle jeho představitelů mu to ale zákon neumožňuje. Metropole chce tak příští rok prosadit příslušný zákon na celoněmecké úrovni. Zákaz se nepodařilo prosadit ani radnici ve Stuttgartu.

Předseda německého Svazu měst a obcí Gerd Landsberg ale varoval před tím, aby úřady lidi v odpalování zábavní pyrotechniky jakkoli omezovaly. Měly by podle něj respektovat dělbuchy a petardy jako součást novoročních tradic. Lidé jimi vyjadřují „radost ze života“ i „naději na šťastný nový rok“, řekl Landsberg. Proti plošným zákazům se tento týden postavila i ministryně zemědělství Julia Klöcknerová.

Skeptická je k zákazům také policie. Podle předsedy vlivných policejních odborů GdP Olivera Malchowa by totiž policisté nedokázali zákaz vynucovat. Na nutné kontroly by totiž neměla policie dostatek lidí. Malchow zároveň upozornil na jiný nešvar spojený s oslavami konce roku. Podle něj jsou totiž lidé čím dál agresivnější. „Petardy třeba lidé házejí cíleně na jiné lidi a rakety odpalují nezodpovědně do směru, ve kterém stojí domy,“ uvedl.

Podle průzkumu agentury Civey by bylo pro zákaz odpalování zábavní pyrotechniky v centrech německých měst téměř 60 procent dotázaných. Podle průzkumu institutu INSA se většina Němců nechystá v noci ze Silvestra na Nový rok dělbuchy odpalovat vůbec. Zábavní pyrotechniku se chystá použít v noci z pondělí na úterý jen 18 procent respondentů.

Německý Svaz pyrotechnického průmyslu (VPI) očekává v souvislosti s letošním Silvestrem obrat ve výši zhruba 137 milionů eur (3,5 miliardy korun). Prodávat se zábavní pyrotechnika začala v Německu v pátek a odpálit ji lidé smějí jen na Silvestra a Nový rok. Zcela zakázány jsou dělbuchy a petardy mimo jiné v blízkosti kostelů, dětských domovů, domovů seniorů a nemocnic, ale například i u hrázděných domů a domů s doškovými střechami.

jrm hej