Profesor Václav Špičák je nestorem české dětské alergologie

Praha 13. ledna (ČTK) – Profesor Václav Špičák, který se narodil 14. ledna 1929, je nestorem české dětské alergologie, za své zásluhy byl mimo jiné jmenován Rytířem lékařského stavu. „Alergologie a imunologie proniká do všech koutů medicíny, do způsobu života. Lékař je nejblíže člověku, podobně jako kněz,“ tvrdí uznávaný lékař. Koncem 50. let stál u zrodu tohoto oboru v tehdejším Československu, podílel se na vzniku ozdravných pobytů a na kontě má téměř dvě stovky odborných prací.

„Jako dítě jsem hrozně často stonal. Díky tomu jsem si možná uvědomil, jak moc je důležité, aby měl člověk někoho, o koho se může opřít,“ vzpomínal Špičák. Začínal jako pediatr v Teplicích, už po roce se ale vrátil do Prahy k profesoru Josefu Švejcarovi, u kterého zahájil vědeckou aspiraturu – obdobu dnešního doktorského studia – věnovanou dětskému astmatu. V roce 1960 se mimo jiné zasloužil o vznik prvního pediatrického lůžkového alergologického oddělení.

V 60. letech absolvoval roční studijní pobyt v Paříži, kde ho učily největší kapacity té doby, slibně rozjetou Špičákovu kariéru ale přibrzdil srpen 1968. Se studenty se podílel na organizování stávkového hnutí, v budově kliniky také umožnil zahraničním štábům tajně natáčet rozhovory s významnými čs. osobnostmi. „Přiváželi jsme je tam sanitkami,“ vyprávěl Špičák, kterého kvůli tomuto angažmá během čistek vyloučili z KSČ a poté na sedm let odstavili od odborné práce i možnosti učit.

Působil jako řadový pracovník ve Výzkumném ústavu vývoje dítěte, až v druhé polovině 70. let se směl vrátit k profesi pediatra. Z klatby se dostal teprve začátkem 80. let, kdy se stal primářem dětského oddělení nemocnice Na Bulovce, kterým byl až do roku 1996. Vybudoval tam například respirační laboratoř a laboratorní oddělení klinické imunologie. Po roce 1989 inicioval vznik informační služby o pylovém riziku. Do ordinace nepřestal docházet ani po oficiálním odchodu do penze.

pvl sat

Nedostatek sester je problém, shodli se prezident a ministr

Lány 12. ledna (ČTK) – Nedostatek zdravotních sester je největším současným problémem českého zdravotnictví. Shodli se na dnešním jednání v Lánech ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) s prezidentem Milošem Zemanem a jeho expertním týmem na zdravotnictví. Vojtěch nastínil prezidentovi, jak chce vláda letos situaci zlepšovat. Na jednání probírali i postavení praktických lékařů, elektronizaci zdravotnictví nebo dostupnost léků. Novinářům to po skončení schůzky řekl ministr Vojtěch.

„V tomto roce chceme podpořit personál, který je nejvíce problematický a nedostatkový, a to jsou zejména zdravotní sestry ve směnném provozu a nižší zdravotnický personál,“ řekl ministr. Letos je podle něj připraveno navýšení poplatku za tzv. směnnost o 5000 korun a pro sanitáře o 2000 korun.

Ministr také prý na schůzce přednesl plánovanou reformu, jež má posílit pozici praktických lékařů. „Měl by se starat o pacienty, měl by mít určitou ordinační dobu a případně sloužit pohotovosti v rámci nemocnic tak, aby možná trochu odlehčil přetíženým urgentním příjmům v nemocnicích,“ řekl Vojtěch. Lékaři chybějí hlavně v odlehlých oblastech republiky a ministerstvo je musí motivovat, aby se chtěli do těchto oblastí vydat.

Ministerstvo má od roku 2016 dotační program pro lékaře, kteří chtějí provozovat praxi v místech, kde je v danou chvíli nedostupná.

Účastníci se shodli na nezbytnosti elektronizace zdravotnictví. „Byl oceněn projekt elektronického receptu,“ řekl ministr. Účastníky jednání prý seznámil s dalšími kroky a plány v této oblasti. Rozvoj elektronizace bylo podle Vojtěcha jedním z doporučení, které se od prezidenta a jeho týmu dostal.

Ministr také oznámil, že nárůsty výběru veřejného pojištění jsou vysoké. „V tomto roce bude systém hospodařit zhruba s 320 miliardami korun, což je zhruba o 23 miliard více než v roce 2018,“ řekl Vojtěch.

Otázka penz pro zdravotnictví je podle Vojtěcha otázkou širší politické dohody. „Často kolegové zmiňovali otázku příspěvku na hospitalizaci, na stravu v rámci hospitalizace. Já jsem právě říkal, že to je otázka čistě politická,“ řekl novinářům po jednání. Nepovažuje to ale za to hlavní, co je třeba ve zdravotnictví řešit.

Pokud jde o dostupnost léků, například těch na vzácná onemocnění, měla by změna podle ministra zlepšit jejich dostupnost. Prezidenta a jeho tým seznámil i s tím, v jaké situaci je aktuálně systém veřejného zdravotního pojištění.

Další schůzku s prezidentem a jeho týmem v současné chvíli prý nemá. Vojtěch novinářům řekl, že kdyby jej v budoucnu prezident pozval, přijde.

Aleš Berný sd

Český lékař Pomahač vybere kandidáty na Nobelovu cenu za…

Stockholm/Praha 12. ledna (ČTK) – Nobelův výbor stockholmského Karolinského institutu požádal českého plastického chirurga Bohdana Pomahače, aby nominoval kandidáty na Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství v roce 2019. V twitterovém příspěvku s názvem „Jaká čest!“ to uvedl sám lékař, který působí ve Spojených státech.

Pomahač se proslavil tím, že v USA provedl první úspěšnou celkovou transplantaci obličeje. V zámoří, kde Pomahač profesně působí od 90. let, se věnuje výzkumným projektům, klinické praxi plastické chirurgie a v roce 2007 se stal vedoucím popáleninového centra v Bostonu.

Nominovat kandidáta na Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství lze pouze na vyzvání Nobelova výboru. Ten každoročně rozesílá v důvěrném režimu formuláře až 3000 všeobecně uznávaným osobám ve svých oborech. Stanovy Nobelovy nadace zapovídají zveřejnit informace o nominacích po dobu 50 let. Omezení se týkají jak nominovaných, tak nominujících.

Bohdan Pomahač se narodil 8. března 1971 v Ostravě a vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. V bostonské Brigham and Women’s Hospital pracuje od roku 1996. Začínal tam v laboratoři zabývající se genovým transferem do kožních buněk, později přešel na chirurgickou kliniku. Od roku 2004 zaměřuje svůj výzkumný zájem na problematiku obličejové transplantace.

V roce 2012 mu Česká transplantační nadace udělila cenu za rozvoj transplantační medicíny. O tři roky později mu prezident Miloš Zeman udělil Medaili Za zásluhy.

abl spr

Vietnamští lékaři vyléčili pacienta podáním 15 plechovkových piv

Hanoj 12. ledna (ČTK) – Obyčejným plechovkovým pivem vyléčili lékaři ve Vietnamu osmačtyřicetiletého muže, který si přivodil těžkou otravu alkoholem. Doktoři v nemocnici ve městě Quang Tri v centrální části Vietnamu nalili do pacienta postupně 15 plechovek piva, uvedla agentura DPA s odvoláním na státní vietnamská média.

Postup slavil úspěch a muž, který údajně vypil velké množství metanolu obsaženého v pančované pálence, mohl být po vypití posledního piva propuštěn domů.

V méně rozvinutých zemích se často stává, že lidé umírají nebo těžce onemocní po konzumaci levné pančované kořalky s obsahem jedovatého metanolu. Tato látka vzniká při nesprávné destilaci alkoholu. Když se ji játra snaží odbourat, přemění ho na formaldehyd a kyselinu mravenčí, které mohou poškodit nervové buňky, přivodit oslepnutí nebo i smrt.

Při neobvyklém postupu použili lékaři trik, aby přeměně metanolu v pacientově těle zabránili. Játra zaměstnali tím, že je donutili přednostně odbourávat etanol, tedy „obyčejný“ alkohol, ve formě piva. Každou hodinu proto muž dostával po jedné plechovce. Nebezpečný metanol se pak postupně pomalu vylučoval dýcháním a močením. Pokud se tato procedura povede, zůstane po ní jen velká kocovina, ale nic jiného.

U vietnamského pacienta trvalo dohromady 15 hodin, než pominuly nejhorší příznaky otravy alkoholem. Ošetřující lékař uvedl, že metoda sice nepatří k „standardním lékařským postupům“, ale „v praxi se ukázala jako účinná“.

abl pmh

Nový ředitel: Do IKEM nastoupí i druhý uchazeč o…

Praha 11. ledna (ČTK) – Do pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) nastoupí pod novým ředitelem Michalem Stiborkem také druhý úspěšný uchazeč z výběrového řízení Marek Šetina. Dosavadní ředitel Komplexního kardiovaskulárního centra Všeobecné fakultní nemocnice bude náměstkem pro léčebně-preventivní péči. Stiborek, který IKEM vede od začátku roku a předtím v něm působil jako ekonomický náměstek, to dnes řekl v rozhovoru s ČTK.

„Docent Šetina dostal druhý nejvyšší počet hlasů. Přijde k nám s velice silným mandátem z tohoto výběrového řízení. Doufám, že to bude rozumná symbióza s kolegiem ředitele,“ řekl Stiborek, který jako první v čele IKEM není lékař, ale ekonom. Jeho předchůdce, kardiolog Aleš Herman, odešel šéfovat soukromé zdravotnické skupině Agel podnikatele Tomáše Chrenka, který v Česku a na Slovensku provozuje 22 nemocnic, polikliniky, lékárny a laboratoře.

V kolegiu ředitele budou zasedat lékaři – vedoucí jednotlivých center a klinik, šéf vědecké rady, ale i poslankyně Věra Adámková (ANO), která v IKEM pracuje jako přednostka Pracoviště preventivní kardiologie a zároveň ve sněmovně vede výbor pro zdravotnictví.

„Protože nejsem lékař, nemám osobní preferenci jednoho oboru. Chtěl bych, aby tento orgán stanovoval rozvojovou strategii IKEM napříč všechny obory,“ uvedl nový ředitel. Chce se s nimi radit také o investičním plánu, který musí letos nemocnice předložit vládě. Potom se orgán bude věnovat schvalování nových postupů a druhů léčby v IKEM.

„Šéf nějaké kliniky přijde s nápadem na nový projekt, kam by medicínu chtěl posunout. Mám představu, že by ten projekt doplněný o ekonomiku provozu a jednání s pojišťovnami, kolegium schvalovalo,“ dodal.

Stiborek v IKEM pracuje od roku 2010. Nejprve se věnoval financím, poté byl náměstkem pro ekonomiku a provoz. Část těchto oblastí si pod sebou ponechá i nadále. „Jde o to, abychom poskytovali pořád výjimečnou zdravotní péči. Abychom ji měli s kým poskytovat, kde poskytovat a abychom pro její poskytování zajistili zdroje. Kromě medicíny je u nás důležitá také věda, protože jsme také experimentální pracoviště,“ řekl.

„Pro spoustu lékařů je IKEM velká profesní výzva. Pokud uspějí tady, tak je to asi nejvíc, čeho mohou ve svých oborech v České republice dosáhnout,“ uvedl. Mladí lékaři, kteří vydrží obrovské tempo a nároky, se ale podle Stiborka hledají trochu hůře. Situace s lékaři ale podle něj není tak špatná jako u sester. „Není to tak hrozné jako v jiných nemocnicích, ale máme s tím čas od času problémy zejména na intenzivních lůžkách,“ doplnil. Uvítal proto možnost zvýšit plat sestrám ve směnném provozu, kterou schválila vláda.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) po Stiborkově jmenování řekl, že jednou z jeho priorit by měl být hladký přechod na nový systém proplácení zdravotní péče ze strany zdravotních pojišťoven, takzvaný DRG podle anglického „diagnosis-related group“. Vytváří skupiny případů podle diagnóz a tím je umožňuje porovnávat. Je využíván také jako nástroj pro měření produkce nebo kvality zdravotní péče.

„Pro nás je to věc naprosto klíčová, protože pokud dostaneme rozumné peníze, tak jsme schopni medicínu rozvíjet. Pokud ne, budeme ji udržovat, ale nebudeme moci jít kupředu,“ uvedl Stiborek, který si chce jednání s pojišťovnami dál ponechat ve své gesci. „Jestliže je IKEM superspecializované pracoviště a dělají se tu unikátní lékařské výkony, tak tomu musí odpovídat i technické vybavení. Nejde to jednoduše porovnat s ostatními zařízeními,“ dodal.

IKEM sídlící v pražské Krči se věnuje zejména léčbě srdečních onemocnění, transplantační medicíně, diabetologii a experimentální medicíně. Jeho kardiocentrum ročně provádí přes 1300 operací, více než 500 transplantací včetně 39 transplantací srdce a jako jediné v Česku transplantovalo pacientovi umělé srdce.

Vanda Králová mal

Čistší ovzduší zvýší délku života Číňanů o tři roky,…

Peking/Šanghaj 11. ledna (ČTK) – Čína by mohla zvýšit průměrnou délku života svých obyvatel o 2,9 roku, pokud zlepší kvalitu ovzduší na úroveň, kterou doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Vyplývá to z výsledků studie amerických vědců, na kterou dnes upozornila agentura Reuters. Čína vyhlásila cíl zvýšit průměrnou délku života ze 76,3 let v roce 2015 na 79 let v roce 2030.

Podle vědců z Institutu pro energetickou politiku Chicagské univerzity (EPIC) se velký pokrok ve zkvalitňování ovzduší v uplynulých pěti letech do průměrné délky života promítl již nyní. „Čína vítězí v boji proti znečištění … (Země) dosáhne výrazného zlepšení pokud jde o zdraví svých lidí,“ řekl ředitel EPIC Michael Greenstone. Výzkum institutu v severočínském městě Tchien-ťin prokázal, že za pětileté období se délka života jeho 13 milionů obyvatel zvýšila o 1,2 roku.

Od roku 2017, kdy Čína zahájila kampaň proti spalování uhlí a zpřísnila emisní normy u vozidel a průmyslu, snížila se koncentrace škodlivých velmi malých částic PM2,5 na průměrných 39 miligramů na metr krychlový, což je pokles o 9,3 procent. Stále však výrazně překračuje své vlastní limity povolující jen 35 mg/m3, nemluvě o doporučených limitech WHO, které dovolují dokonce pouze 10 mg/m3. V průmyslové severní části Číny bývají koncentrace mnohem vyšší než průměr.

V jiné studii citované v pátek státní agenturou Nová Čína označilo několik čínských zdravotnických expertů znečištění ovzduší a vod za jedno z největších zdravotních rizik, jimž bude země v příštích 20 letech čelit. Dalšími jsou obezita, deprese a Alzheimerova choroba.

Čínský premiér Li Kche-čchiang vyhlásil „válku“ znečištění v roce 2014 kvůli hrozbě, že škody na životním prostředí způsobené více než 30letým hospodářským růstem, mohou vést k sociálním nepokojům. Dílčího zlepšení se však podařilo dosáhnout především díky plnění snadněji dosažitelných cílů i zpomalování ekonomiky. Čínští představitelé přiznávají, že pro větší pokrok bude zapotřebí větší úsilí i prostředky.

„Pro Čínu bude velice obtížné dosáhnout standardů WHO, i když zesílí snahy o snížení emisí z průmyslu a spalování fosilních paliv,“ řekl Ťiang Kche-ťün z vládního výzkumného energetického institutu. „Emise z neprůmyslových odvětví, jako například zemědělství, se rovněž významně podílí na znečištění ovzduší a je těžké je dostat pod kontrolu,“ řekl.

Průměrná délka života v Česku je 79,1 let, v Evropské unii ještě o necelé dva roky více – 81 let.

abl hej

Česko aktualizuje postup pro výskyt mimořádně nakažlivé nemoci

Praha 10. ledna (ČTK) – Česko chystá aktualizaci postupů pro výskyt mimořádně nakažlivé nemoci podléhající mezinárodním zdravotnickým předpisům. Vláda v pátek projedná tři směrnice – pro nakaženého přilétajícího letadlem na letiště, zachyceného v nemocnici i mimo ni. Na dotaz ČTK to sdělila mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová. Nyní platné směrnice z roku 2013 popisují povinnosti jednotlivých složek státu a zdravotnických zařízení včetně vzájemného informování.

Aktualizace směrnice o nakaženém na palubě letadla a ve zdravotnickém zařízení vytvořila meziresortní pracovní skupina Výboru pro civilní nouzové plánování při Bezpečnostní radě státu. „Směrnice stanovuje komunikační toky a základní algoritmy meziresortní součinnosti při řešení mimořádné události vzniklé v důsledku podezření na vysoce nakažlivou nemoc na palubě letadla,“ uvedla mluvčí.

Její současná verze stanoví, že letadlo s pasažérem s podezřením na vysoce nakažlivou nemoc může v Česku přistát jen na pražském letišti Václava Havla a pro zajištění případné izolace cestujících bude použita budova Terminál 4, kterou spravuje ministerstvo obrany. Podmínky karantény stanoví ministerstvo zdravotnictví.

Nemocný bude převezen na Kliniku infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce. Směrnice také stanoví, že hygienici musí zahájit činnost v ohnisku nákazy do 90 minut. Zajistit prostor a zamezit cestujícím opustit letadlo má za povinnost policie, v případě potřeby se zapojí i hasiči a na převozu se podílí zdravotnická záchranná služba. Pacient je převážen ve speciálním izolačním biovaku.

Změny nastávají také ve směrnici, která upravuje zacházení s pacientem, jenž přijde s podezřením na vysoce nakažlivou chorobu do zdravotnického zařízení. Nyní směrnice stanoví, že do 30 minut od podezření na vysoce nakažlivou nemoc musí být zajištěno použití všech ochranných prostředků pro personál, pacient musí být vyšetřen a případně požádáno o převoz do zařízení, které se v regionu věnuje infekčním nemocem, přednostně přímo do Nemocnice Na Bulovce.

Pokud kapacity zdravotnických zařízení pro izolaci nestačí, poskytne ministerstvo obrany lůžka v Centru biologické ochrany v Těchoníně. Vzorky od pacientů vyšetří laboratoře Státního zdravotního ústavu. U nemocí, jako je virus variola či ebola, Lassa, Marburg, Nipah či Hendra, pro něž nejsou v ČR vhodné laboratoře, zajistí ministerstvo obrany převoz vzorků do laboratoře v zahraničí.

Nová směrnice upravuje záchyt osoby s podezřením na vysoce nakažlivou nemoc mimo zdravotnické zařízení. „Jedná se o novou směrnici, která vychází ze zkušeností získaných během aktivací integrovaného záchranného systému při podezření na výskyt vysoce nakažlivé nemoci,“ doplnila Štěpanyová.

van snm

Asociace chce bránit zavádění regulace lékárenství v Evropě

Praha 10. ledna (ČTK) – Nově vzniklá Evropská federace síťových lékáren chce bránit zavádění přísnější regulace lékárenství a vlastnictví lékáren v Evropě. Jejími členy jsou zatím Češi, Slováci a Maďaři, pozorovateli Polsko a Srbsko. Do roku 2020 má ambici mít osm až deset členů hlavně ze střední a východní Evropy, řekl dnes na tiskové konferenci výkonný ředitel asociace Zdeněk Blahuta. Síťové lékárny jsou takové, které jsou provozované pod jednou značkou. Největší sítě v Česku jsou Dr.Max a Benu.

„V západní Evropě dochází ke kontinuální kultivaci trhu. Liberalizační tendence se objevují i ve dříve přísně regulované Skandinávii, Německu a Rakousku,“ řekl Blahuta. V Polsku a Maďarsku se ale podle něj v posledních letech regulace zpřísnila. „V Česku nám bude stačit, pokud zůstane současné relativně liberální prostředí,“ dodal. Chce vystupovat proti diskutované regulaci, která by omezila vznik nových lékáren.

V Maďarsku musí od roku 2011 vlastnit farmaceut v lékárně nadpoloviční podíl. Více než dvě třetiny z nich měly ale podle federace navzdory výhodným státním půjčkám s odkoupením svých lékáren problémy. Loni podle tamní asociace značně klesla lékárenská péče v neatraktivních lokalitách.

„Jde o jeden z nejregulovanějších lékárenských trhů vůbec. V roce 2010 byly lékárny donuceny zákonem, aby předaly většinový podíl lékárníkům,“ řekla předsedkyně maďarské asociace Karolina Korodiová. Podobný návrh vznikl na Slovensku a zaznívá ze strany Grémia majitelů lékáren a České lékárnické komory i v Česku.

V Polsku v roce 2017 zákon stanovil, že podíl jednoho provozovatele po novém převodu nesmí v jednom vojvodství, což je obdoba českých krajů, přesáhnout jedno procento. Podle federace se poté prodeje a převody lékáren téměř zastavily. Během jednoho roku ubylo přes 350 lékáren.

Zástupce slovenské asociace síťových lékáren Sina Niku prezentoval předloňskou změnu zákona, která zavedla pohotovostní službu do 22:30. Lékárnám to podle něj velmi komplikuje provoz, protože půlhodina navíc znamená dle zákona noční práci, vyšší mzdové náklady a lékárníci odcházejí třeba až po 23:00. Přitom v poslední půlhodině podle něj chodí minimum zákazníků.

Na Slovensku se Česko už inspirovalo při přípravě takzvaného emergentního systému, který má zajistit dostupnost léků v případě, že nejsou dostupné přímo dodávky od výrobce. Podle ministerstva má zabránit reexportům léků mezi jednotlivými zeměmi, kde je nižší cena a díky volnému pohybu zboží je možné je prodat za vyšší v jiné zemi.

Asociace v současné době zastupuje asi 7500 lékárníků a 1300 lékáren. V počtu lékáren pokrývají síťové v Maďarsku desetinu trhu, na Slovensku pětinu a v ČR více než čtvrtinu. Podle Blahuty federace jedná o členství i s pobaltskými zeměmi a Rumunskem. „Chystáme srovnávací analýzu podmínek regulace jednotlivých zemí,“ dodal Blahuta.

V Česku je kolem 2450 lékáren, z toho zhruba 650 je síťových s asi 4000 odborníky. V Maďarsku je přibližně 2400 lékáren, kolem 250 síťových s 1300 zaměstnanci. Na Slovensku je asi 2150 lékáren, síťových je 418 a zaměstnávají 2200 odborných pracovníků.

van mha

Centrum v Motole propojuje výzkum epilepsie s klinickou praxí

Praha 9. ledna (ČTK) – Ve Fakultní nemocnici v pražském Motole funguje od ledna nové centrum EPIREC propojující výzkum epilepsie s klinickou praxí. V týmech pracují vedle lékařů vědci z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fyziologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Na zpracování poznatků týmů se podílejí i odborníci z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického, sdělila v dnešní tiskové zprávě AV ČR.

Cílem centra jsou experimentální výzkum epilepsie v laboratořích, klinická diagnostika a léčba. S EPIREC spolupracují dvě desítky lékařů a vědců, součástí jsou experimentální a kliničtí epileptologové, radiologové, patologové, molekulární biologové, matematici, bioinženýři, biochemici, farmakologové a další profese.

„Tato spolupráce umožňuje efektivně zohlednit základní mechanismy epilepsie u konkrétního pacienta – včetně těch, u nichž záchvaty přes veškerou snahu při farmakologické léčbě přetrvávají. Naší vizí je kvalitní život bez záchvatů,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík.

S centrem se podle děkana 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Vladimíra Komárka otevírá i možnost účastnit se mezinárodních konsorcií pro testování inovativních léčebných postupů. Členové EPIREC spolupracují například s Oxfordskou univerzitou, University College London či univerzitami v Miami, Curychu či Miláně.

Epilepsie je nejčastějším chronickým onemocněním mozku. Projevuje se různými typy záchvatů, například nevnímáním, brněním, třesem, křečemi či bezvědomím. Léčí se antiepileptiky, dodržováním správné životosprávy, případně operativně. V Česku podle AV ČR žije asi 80.000 lidí s epilepsií, každý rok přibývá přibližně 5000 nových případů.

opm jw

Srdeční selhání je nejčastější důvod hospitalizace seniorů

Praha 9. ledna (ČTK) – Srdeční selhání je nejčastější důvod hospitalizace lidí starších 65 let, mnozí se do nemocnic dostávají opakovaně. Pacienti často podceňují nenápadné příznaky choroby, jako jsou dušnost, únava, nateklé nohy, bušení srdce či noční močení. S nemocí, při níž srdce nezvládá dostatečně zásobovat krví tělesné orgány, se v Česku podle odhadů léčí asi 230.000 lidí, dalších až 200.000 o své chorobě zatím neví. Novinářům to dnes řekli odborníci z II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

„Ukazuje se, že prognóza pacientů se srdečním selháním je horší než prognóza pacientů s onkologickými onemocněními,“ řekl přednosta kliniky Aleš Linhart.

V roce 2013, z nějž pocházejí poslední data, bylo přímo kvůli srdečnímu selhání asi 41.000 hospitalizací. Pacienti, kteří měli jinou hlavní diagnózu a zároveň selhávající srdce, skončili v nemocnici asi v 76.000 případech. „Z nemocných je 83 procent hospitalizováno nejméně jednou, 43 procent aspoň čtyřikrát,“ uvedl Jan Bělohlávek z kliniky. Podle celosvětových dat se jeden ze čtyř pacientů se srdečním selháním vrací do nemocnice po 30 dnech, polovina do půl roku.

Pacienti s touto nemocí průměrně v nemocnici stráví pět až deset dní, náklady jsou podle Bělohlávka asi 85.000 korun. Pacientů je ale velké množství a často přicházejí až s rozvinutým selháváním. Celkové náklady tak odhaduje na téměř osm miliard korun ročně, což je například celý rozpočet Všeobecné fakultní nemocnice.

Lékaři proto apelují na pacienty, aby nepodceňovali ani nenápadné příznaky. „Zaostává primární prevence, pacienti často nechodí na pravidelné preventivní prohlídky,“ dodal Bělohlávek. Přitom na ni mají zdarma nárok jednou za dva roky. Často také lidé neužívají předepsané léky.

Nejčastější příčinou selhávání srdce je prodělaný infarkt nebo ischemická choroba srdeční. Jde o nedokrvování srdečního svalu a postupné odumírání jeho částí. Nejčastější příčinou je kornatění tepen, ukládání tuku do stěn cév a jejich ucpávání, které vznikají špatným stravováním, nedostatkem pohybu či kouřením. Rizikem je i dlouhodobě neléčený vysoký krevní tlak či cukrovka. Zhoršení přichází podle Linharta i v době chřipkových epidemií.

van jw