Le Figaro: Jeden a půl litru vody denně je mýtus

Paříž 24. února (ČTK/Le Figaro) – Na hydrataci našeho těla se rovněž podílí i to, co sníme. Je tedy zbytečné dennodenně absorbovat velké množství vody, stačí, když budeme pít tehdy, budeme-li mít žízeň, píše francouzský deník Le Figaro.

Naše tělo, které tvoří ze 60 procent voda, obsahuje několik desítek litrů tekutiny: například u muže vážícího 75 kilogramů to je asi 45 litrů, u ženy vážící 60 kilogramů to je 36 litrů. Tělo denně vyloučí močí a potem kolem dvou litrů vody. Když je vedro nebo vynakládáme fyzické úsilí, je to více.

Rozšířil se názor, že je třeba denně vypít minimálně 1,5 litru vody, abychom nahradili tyto ztráty a udrželi rovnováhu organismu. Ale pozor: jak před více než deseti lety naléhavě upozorňoval jeden americký fyziolog, toto doporučení, pokud je špatně pochopeno, může mít ve skutečnosti nepříjemné důsledky.

Samozřejmě, že na rozdíl od velblouda schopného čerpat ze svého tuku a vyrábět z něho vodu, my můžeme ze svých tělesných zásob získávat jen malé množství vody. Ovšem zase obdržíme mnoho tekutin ve stravě. Například talíř se 150 gramy těstovin vařených ve vodě obsahuje kolem 300 mililitrů. Připočítejme k tomu porci zeleniny a bude to dalších 100 mililitrů vody. Podobně je tomu u masa a ryb. A to si jako dezert dáme ještě šťavnaté jablko.

Celkem tedy, aniž bychom vypili byť jen jedinou sklenku vody a aniž bychom si dali polévku, může nám jedno jídlo poskytnout 600 mililitrů vody. Tři jídla denně nám umožní pokrýt více než polovinu potřeby vody. A ještě více, jestliže si dopoledne a odpoledne dáme svačinu a večer něco k pití.

To vedlo Heinze Valtina k tomu, aby důrazně vystoupil v roce 2002 v tribuně listu Journal of the American Medical Association. Podle jeho názoru by bylo nezbytné vypít 1,5 litru vody nebo více v přesušeném ovzduší dálkového letu, v případě intenzivního sportu, na prudkém slunci nebo v případě problémů s ledvinami. Za normálních podmínek to však je příliš a vypít více může být riskantní.

Jaké jsou jeho argumenty? Hydratovat se, ale nepřehánět to. Je známo, že potomanie, kdy člověk pije deset litrů denně, může skončit problémy adaptace organismu v případě nedostatku. Jestliže pijeme příliš, více vylučujeme: nezbytnost chodit často na toaletu může vést k tomu, že se v noci často budíme a máme problémy se spánkem.

Především však v případě, že to s pitím vody přeháníme, může být jisté množství zadržováno v buňkách, a to vede ke snížení obsahu soli v krevní plazmě. V těžkých případech to může přivodit zvýšení tlaku uvnitř dutiny lebeční a to vede ke křečím, komatu a smrti.

Samozřejmě je třeba se hydratovat dostatečně, prostřednictvím potravin bohatých na vodu, jako jsou ovocné šťávy, polévky, čaj nebo káva… a především voda! Avšak pozor, abychom neupadli do extrému: riziko hrozí například u sportovců, kteří najednou vypijí litry a litry vody.

pel hej

Trumpova vláda zakázala financovat potratová vyšetření

Washington 23. února (ČTK) – Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa v pátek omezila federální financování klinik, které provádějí předpotratová vyšetření žen a vydávají doporučení do jiných zdravotnických zařízení. Nařízení, které je dalším krokem prezidenta Donalda Trumpa usilujícího o co největší omezení potratů, se podle amerických médií týká federálního programu zdravotní péče využívaného zhruba čtyřmi miliony Američanů. Kliniky provozované neziskovou společností Planned Parenthood označují nové pravidlo za neetické a některé americké státy se proti němu chtějí bránit u soudů.

Americké ministerstvo zdravotnictví vydalo nařízení “zakazující vydávat potratová doporučení jako součást plánovaného rodičovství”. Kliniky, které využívají federální program Title X nebudou moci služby spojené s interrupcemi poskytovat, jinak o státní peníze přijdou. Přímé vykonávání potratů jim podle agentury Reuters již dříve zakázal zákon.

Konzervativní organizace novou aktivitu Trumpova úřadu ocenily. Podle předsedkyně jedné z protipotratových aktivistických skupin Marjorie Dannenfelserové je to “rozhodný krok, který zbaví daňové poplatníky zátěže velkého potratového průmyslu vedeného organizací Planned Parenthood”.

Tato společnost poskytuje zdravotní péči více než 40 procentům lidí využívajících zmíněný federální program a ročně v jeho rámci dostává až 60 milionů dolarů (1,35 miliardy Kč).

“Toto nařízení je v rozporu s přísahou, v níž jsem slibovala sloužit pacientům a pomoci jim rozhodovat se v nejlepším zájmu jejich zdraví,” uvedla v prohlášení šéfka společnosti Leana Wenová.

Prokuratury států New York a Kalifornie začaly chystat proti nařízení právní kroky. Newyorská generální prokurátorka Letitia Jamesová označila pravidla za “nebezpečná a zbytečná”, neboť podle ní “připraví miliony Američanů o zdravotní péči, kterou si zaslouží a potřebují”.

Trump se rozhodně staví na stranu odpůrců potratů a krátce po předloňském složení přísahy například zablokoval federální financování mezinárodních organizací, které vykonávají potraty nebo o nich poskytují informace.

kpc spr

V areálu berounské nemocnice se staví psychiatrická klinika

Beroun 23. února (ČTK) – V Berouně vznikají základy nové psychiatrické kliniky, která se stane součástí tamní nemocnice. Celkové náklady na vybudování Centra duševní rehabilitace dosáhnou jedné miliardy korun, uvedl pro ČTK majitel zdravotnických zařízení AKESO Holding Sotirios Zavalianis.

“Náš záměr vychází z faktu, že úroveň současné psychiatrické péče pokulhává v důsledku dlouhodobého podfinancování. Česká republika má skvělé odborníky, ale prostory, ve kterých léčba probíhá, jsou často na úrovni 18. století,” míní Zavalianis. Nové zařízení má být podle něj na špičkové úrovni, jak z hlediska vybavení, tak poskytované péče.

“Vnímáme trend deinstitucionalizace psychiatrické péče v Česku i ve světě, přesto si ale myslíme, že bude nadále potřeba velký počet lůžek pro psychiatrické pacienty, jejichž stav bude vyžadovat hospitalizaci. A ta by měla probíhat v odpovídajícím zařízení,” dodal Zavalianis. Berounská klinika by podle něj měla být centrem a doplňkem komunitních středisek, která vznikají ve spádové oblasti.

Zavalianis ČTK už dříve řekl, že výstavba potrvá déle, než se původně počítalo, protože skupina na projekt nedostala dotaci. Loni odhadoval, že klinika by mohla být hotová do pěti let.

Budova má mít podle dřívějších informací kapacitu 150 lůžek a počítá se s velkým prostorem pro specializované ambulantní služby, denní stacionář a další doprovodné služby. Součástí by měly být multifunkční kinosál, bazén, restaurace a kavárna pro pacienty či kryté parkoviště zajišťující pacientům diskrétnost.

AKESO Holding provozuje kromě Rehabilitační nemocnice Beroun například Onkologické a radiologické centrum Multiscan Pardubice či Nemocnici Hořovice. Podle Zavalianise je dvojkou v soukromé zdravotní péči v Česku. Zavalianis je stoprocentním vlastníkem holdingu, narodil se v Řecku a do tehdejšího Československa přijel studovat v roce 1984. V únoru získal titul podnikatele roku ve středních Čechách.

Jan Kholl kš

Ministr Vojtěch nařídil očkování zdravotníků proti spalničkám

Praha 22. února (ČTK) – Zdravotníci z urgentních příjmů a dalších nemocničních oddělení dostanou v příštích dnech očkování proti spalničkám. Kvůli přibývání pacientů s touto nemocí to dnes státním nemocnicím nařídil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Vedení zdravotnických zařízení to sdělil v dopise, který zveřejnil na svém twitteru. Stejný postup chce doporučit i krajským nemocnicím.

“Aby nedocházelo k neplánovanému uzavírání oddělení, je nezbytné zabezpečit dostatečnou proočkovanost,” uvedl v dopise Vojtěch. Podle něj není možné “čelit riziku”, že v některé nemocnici přestane urgentní příjem fungovat.

Spalničky patří mezi závažná virová onemocnění. Projeví se průměrně deset dní od nakažení. Člověk je pro ostatní nakažlivý do doby, než se u něj objeví příznaky. Musí být v karanténě. Na počátku nemoc připomíná nachlazení. Pacient má rýmu, kašel, má zanícené spojivky a je světloplachý. V ústech se mohou objevit bělavé tečky se zarudlým okolím. Později se přidá červená až fialová vyrážka, která začíná za ušima a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny. Po překonání nemoci má člověk doživotní imunitu. Prevencí je očkování.

Státní zdravotní ústav letos do poloviny února evidoval 93 případů spalniček. Loni za celý rok jich bylo 207. Nejvíc pacientů bylo letos v Praze, a to 56. Nákaza se objevila v osmi krajích.

Očkovat by se měl nechat personál urgentních příjmů a dětských, kožních či infekčních oddělení. Podle ministerstva je možné postupovat dvěma způsoby – buď se u zdravotníků vyšetří hladina protilátek a naočkují se lidé s jejich malým množstvím, nebo vakcínu dostanou všichni rovnou. Netýká se to těch, kteří nemoc prodělali a jsou už imunní, nebo se nechali očkovat v posledních deseti letech. O přijatých opatřeních chce mít resort informace do konce dubna.

Podle místopředsedkyně České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) Hany Cabrnochové se kvůli možné nákaze v Ústeckém kraji uzavřela téměř celá nemocnice. Zdravotníci skončili v karanténě a nebyl téměř nikdo, kdo by péči poskytoval. Podle předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP Aleny Šebkové může nákaza dopadnout nejen na nemocnice, ale bez očkování ochromit může také ordinace pediatrů.

Hygienická stanice Hlavního města Prahy už loni mimořádně nechala proti spalničkám očkovat stovky zdravotníků. Kvůli nakažení jednoho z pracovníků se omezil minulý rok provoz urgentního příjmu v motolské nemocnici.

Podle odborníků jedním z důvodů šíření téměř zapomenuté infekce je to, že rodiče odmítají nechat očkovat své děti. V posledních letech proočkovanost, tedy podíl očkovaných proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím klesá. Dostal se už pod hranici, která zajišťuje kolektivní ochranu před šířením nemoci. Spalničky se nemohou dál šířit, pokud má očkování aspoň 95 procent dětí do tří let. Předloni bylo naočkovaných necelých 84 procent chlapců a děvčat.

ver ktk rot

V Praze pokračuje zákaz či omezení návštěv ve většině nemocnic

Praha 22. února (ČTK) – V Praze pokračuje zákaz či omezení návštěv v osmi z 11 nemocnic. V motolské nemocnici zakázali minulý víkend nově návštěvy na chirurgické klinice. Omezení návštěv se tam tak rozšířilo ze čtyř na pět oddělení. Nemocnice o tom informovala na svém webu. Bez zákazu návštěv zůstávají nemocnice Na Homolce, Bulovka a Nemocnice Karla Boromejského pod Petřínem. V Nemocnici Na Františku se v neděli rozhodnou, zda zákaz návštěv dál prodlouží, nebo zruší.

Fakultní nemocnice v Motole už na konci ledna zakázala návštěvy na lůžkové části pneumologické kliniky. V první polovině ledna pak postupně pro návštěvy uzavřela ještě části kliniky kardiologie a anesteziologie, interní kliniku a léčebnu dlouhodobě nemocných. “Od 16 února do odvolání se pro návštěvy uzavírá III. chirurgická klinika 1. LF UK a FNM z důvodu akutních respiračních a gastrointestinálních virových onemocnění,” uvedla nemocnice.

Krčská nemocnice v lednu zakázala návštěvy na pneumologické klinice, později zákaz rozšířila na infekční oddělení, geriatrii, revmatologické a rehabilitační oddělení a oddělení hrudní chirurgie. Od minulého týdně platí mimo jiné také zákaz návštěv v Dětském centru s komplexní péčí a podpůrnou rodinnou terapií při Thomayerově nemocnici v Sulické ulici.

Zákaz návštěv na všech odděleních platí v Institutu klinické a experimentální medicíny, Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Nemocnici Na Františku. V posledně jmenovaném zařízení se v neděli rozhodnou, zda s ohledem na aktuální vývoj epidemie zákaz návštěv dál prodlouží, či zruší.

Všeobecná fakultní nemocnice na Karlově náměstí zakázala návštěvy v části kliniky tuberkulózy a na stomatologické klinice, uzavřela lůžková oddělení všech čtyř interních klinik i interní oddělení na Strahově, dále kliniky onkologie, neurologie, chirurgie, urologie, nefrologie, geriatrie, kliniky dětského a dorostového lékařství a kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Nemocnice svaté Alžběty na Albertově uzavřela návštěvníkům oddělení následné péče.

Návštěvy na všech svých odděleních omezila také Ústřední vojenská nemocnice, která pro ně na konci ledna vyhradila čas od 15:00 do 18:00. Nemocnice na svém webu žádá lidi, aby snížili počet návštěv i délku pobytu u pacientů.

Počet nemocných chřipkou a dalšími infekcemi dýchacích cest v Praze v sedmém kalendářním týdnu klesl. Nemocnost se snížila o 15,8 procenta. Přesto bylo v této době nahlášeno 18 dalších případů s těžkým průběhem chřipky, z nichž čtyři lidé zemřeli. Za letošní rok v metropoli zemřelo kvůli chřipce již devět lidí.

Chřipka se od běžné virózy liší rychlým nástupem, bolestí kloubů a tělesnou teplotou nad 38 stupňů Celsia. Nejúčinnější prevencí je vyhnout se kontaktu s nemocnými, také proto většina nemocnic na plicních odděleních a léčebnách dlouhodobě nemocných v době epidemie návštěvy zakazuje. Odborníci doporučují také očkování, které mají nejohroženější skupiny hrazeno ze zdravotního pojištění.

ptd mha

FN HK obhájila statut centra vysoce specializované onkogynekologické péče

Hradec Králové, 22. února 2019 (FN HK)

Fakultní nemocnice Hradec Králové obhájila statut centra vysoce specializované onkogynekologické péče, které zajišťuje komplexní péči o pacientky se zhoubnými nádory reprodukčních orgánů. Ministerstvo zdravotnictví České republiky udělilo FN HK statut centra na dalších pět let a to do konce roku 2023. V průběhu roku 2018 poskytlo Onkogynekologické centrum FN HK péči necelým dvěma stovkám nových případů, především se jednalo o pacientky z Královéhradeckého kraje a z přilehlých oblastí.

„Pečujeme o pacientky se zhoubnými nádory rodidel, zejména se jedná o onemocnění dělohy a vaječníků,“ řekl přednosta Porodnické a gynekologické kliniky FN HK prof. MUDr. Jiří Špaček, Ph.D., IFEPAG. Nejvýznamnější léčebnou modalitou je kvalitní chirurgie, pacientkám však centrum nabízí i další léčebné možnosti, jakými jsou například chemoterapie nebo biologická léčba, případně jejich kombinace. V případě potřeby podstupují tyto ženy na onkologické klinice i léčbu zářením. „Spolupracujeme však i s dalšími odbornostmi napříč různými obory tak, aby byla péče co nejkvalitnější. Po provedené léčbě jsou pacientky dále sledované, lékaři jsou připraveni bojovat i s případnými recidivami nádorových onemocnění,“ dodal přednosta.

Za posledních deset let počet nových případů zhoubných onemocnění reprodukčních orgánů procházejících hradeckým pracovištěm stoupl na dvojnásobek. „Ženy by rozhodně neměly zanedbávat pravidelné preventivní prohlídky, v případě jakýchkoliv obtíží by měly vyhledat lékaře. Každoročně se však setkáváme s řadou případů, kde byla prevence zanedbána, pacientky přicházejí k lékaři až s pokročilým onemocněním, což může následnou léčbu zkomplikovat a léčebné výsledky výrazně zhoršovat,“ upozorňuje profesor Špaček.

Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové funguje několik dalších specializovaných center, například kardiovaskulární, cerebrovaskulární či onkologické.

Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové vznikl tým, který má…

Hradec Králové, 22. února 2019 (FN HK)

Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové byla od 1. ledna 2019 zahájena činnost Paliativního týmu, který má rozšířit návaznost poskytování paliativní péče do všech klinických oborů. Paliativní tým bude provádět specializovanou paliativní nadstavbu nad základní péčí napříč celou nemocnicí. Novinkou je také zřízení funkce koordinátora paliativní péče ve FN HK, na kterého se mohou obracet zaměstnanci nemocnice i pacienti.

Ve FN HK již několik let fungují Ambulance pro léčbu bolesti a Ambulance paliativní onkologické péče, jejich služeb každoročně využívají stovky pacientů s pokročilým nevyléčitelným onemocněním. Zřízení Paliativní týmu má péči ještě zlepšit. Fakultní nemocnice Hradec Králové díky prostředkům získaným v rámci programu Spolu až do konce Nadačního fondu Avast připravuje sérii seminářů o paliativní péči pro lékaře a sestry, na kterých budou vybraní lékaři a sestra z jednotlivých klinických pracovišť proškoleni v základní paliativní péči a jejich prostřednictvím bude tato nová erudice přenesena do praxe jednotlivých pracovišť.

V Paliativním týmu jsou kromě lékařů specialistů zastoupeny sestry, sociální pracovník a nemocniční kaplan. Koordinátorem je Bc. Pavlína Paseková, kterou mohou pacienti i zaměstnanci nemocnice kontaktovat na e-mailu pavlina.pasekova@fnhk.cz. „Velmi důležité je poskytnout paliativní péči včas, pro pacienty je například důležité pomoci při zmírnění bolestí nebo provést analýzu užívaných léků a ověřit jejich správné užívání, správně připravit plán podpůrné a symptomatické léčby,“ uvedl vedoucí Paliativního týmu ve FN HK prof. MUDr. Stanislav Filip, Ph.D, DSc.. Paliativní tým také koordinuje spolupráci s poskytovateli paliativní péče v regionu, například domácí pečovatelskou službou, mobilní hospicovou péči či lůžkovými hospici.

Paliativní tým připravuje koncepci multioborového centra pro paliativní medicínu, které by do budoucna mohlo v Hradci Králové vzniknout.

Prognóza ČLnK ohledně problémů se zavedením protipadělkové směrnice do…

Praha, 22. února 2019 (ČLnK)

V sobotu 9. února vstoupilo v platnost nařízení EU, které lékárníkům nově ukládá povinnost ověřovat pravost každého jednotlivého balení u vybraných léčivých přípravků (převážně léčivých přípravků na předpis). Česká lékárnická komora (ČLnK) dlouhodobě upozorňovala na úskalí, která nedotažená implementace protipadělkové směrnice přináší. I po téměř 14 dnech od jejího spuštění se potvrzuje, že je systém zatím nevyužitelný, což uznal i ministr zdravotnictví. Neopodstatněná chybová hlášení (tzv. alerty) jsou v lékárnách na denním pořádku. Jen v prvním týdnu ověřování by při striktním dodržení nařízení nemohli lékárníci svým pacientům vydat statisíce balení léčivých přípravků.

Průběžná upozornění ČLnK, že systém nebude při svém startu zcela funkční, se bohužel stala realitou. „Lékárníci v celé ČR jsou při své práci zdržováni nefunkčním systémem a musí svým pacientům trpělivě vysvětlovat, že i když od nich obdrží v danou chvíli neověřitelný lék, mohou si být stejně jako dosud 100% jisti jeho pravostí,“ uvádí ke spuštění protipadělkové směrnice PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident ČLnK a dodává: „Zbytečná administrativa a s ní spojené vysoké náklady jsou z pohledu současného přetížení lékárníků dlouhodoběji neúnosné. Budeme proto pokračovat ve vyjednávání s ministerstvem zdravotnictví o úhradě nákladů nových povinností. Podporu nám vyjádřila i část poslanců.“

„Podle interních informací ČLnK se reálná chybovost v lékárnách pohybuje od 30 do 50 %. To potvrzuje i analýza v jedné z pražských nemocničních lékáren, kdy během prvního týdne ověřování proběhlo celkem 1519 komunikací (ověřování, zneplatňování a občasná reaktivace) mezi lékárnou a vnitrostátním systémem NSOL. Komunikace se týkala 153 různých druhů léků a aktivitou bylo vyvoláno celkem 456 alertů,“ přibližuje realitu ověřování v praxi viceprezident ČLnK Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.

Hromadění neověřitelných léčivých přípravků v lékárnách by mohlo ohrozit i zdraví pacientů. Po pár dnech to uznali i samotní distributoři

Představenstvo ČLnK již koncem ledna doporučilo svým členům a provozovatelům lékáren, aby v případě, že po 9. únoru bude neověřitelné takové množství léčivých přípravků, že bude ohrožen přístup pacientů k léčbě, upřednostnili zájem pacientů před povinnostmi vyplývajícími z nařízení FMD. „ČLnK doporučila lékárníkům, aby pacientům byla vydána i balení, která se nepodaří ověřit. Krátce před 9. 2. se k doporučení ČLnK a MZd přiklonily i distribuční firmy a odvolaly své původní prohlášení o nepropouštění neověřitelných šarží, protože takový krok by znamenal nedodání mnoha léčivých přípravků do lékáren. Mezi takovými léčivými přípravky by se totiž vyskytl například i léčivý přípravek Digoxin, který v úložišti není dosud řádně nahraný,“ popisuje vývoj situace Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.

S nepoužitelností systému se potýkají i jinde v Evropě

Komplikace s ověřováním léků mají lékárníci ve všech zemích EU. „Problémy přiznává i Evropská organizace pro ověřování léčiv (EMVO), která v dopise určeném pro národní organizace pro ověřování nazývá období několika následujících měsíců obdobím přechodným. Místo testovacího roku 2019 se začalo hovořit o krizovém období,“ přibližuje situaci ohledně FMD v dalších evropských zemích Mgr. Michaela Bažantová, tisková mluvčí ČLnK.

V rámci EU jsou země, kde je k systému připojena většina lékáren (např. Dánsko, Nizozemí, Německo, Irsko a další), protipólem je pak Polsko, které současně zavádí e-recept a FMD, nebo Francie, kde je pak připojeno méně než 20 % lékáren. „Za nejzásadnější problém považují lékárníci v zemích EU, identicky jako ČLnK, to, že výrobci nenahráli včas data do systému, což působí problémy při výdeji léků. Mnohá data jsou nahrána nesprávně nebo nekompletně. I samotný systém hlásí mnohé technické problémy s generování nadbytečných poplachů (alertů) nebo s potvrzováním správnosti nahraných dat od výrobců. Například španělští lékárníci zaznamenali za první 3 dny fungování přes 15 000 alertů,“ dodává Mgr. Michaela Bažantová, tisková mluvčí ČLnK.

Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. – 29. září 1991.

Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.

Toman: Kontroly jsou nezbytné, polskému dozoru nedůvěřujeme

Praha 21. února (ČTK) – Kontroly zdravotní nezávadnosti polského hovězího jsou podle ministra zemědělství Miroslava Tomana (za ČSSD) nezbytné. Česji podle něj nadále nedůvěřuje polskému systému dozoru nad potravinami. V tiskové zprávě uvedl, že nechce vyvolávat obchodní válku, ale chránit zdraví všech českých spotřebitelů. Reagoval tak na vyjádření polského ministra zemědělství Jana Krzysztofa Ardanowského, který dnes pohrozil, že pokud bude ČR jeho zemi “vydírat”, může začít s kontrolami českého piva. Podle Ardanowského česká strana problém zveličuje.

“Slova polského ministra, že problém zveličujeme, považuji za snahu odvrátit pozornost od skutečného problému. Už před třemi týdny jsem jej upozornil, že přetrvává naše nedůvěra v polský systém dozoru nad potravinami a jsme připraveni přijmout v případě nutnosti další opatření. Pokud se na náš trh dostalo sedm set kilo masa s nebezpečnou salmonelou, bylo jasné, že musíme reagovat,” dodal ministr. Zároveň požádal svůj polský protějšek o telefonický rozhovor, zaslal mu také dopis. Po víkendu by se měl setkat s polskou velvyslankyní Barbarou Ćwiorovou.

V Česku dnes začala platit mimořádná veterinární opatření pro dovoz polského hovězího masa. Příjemci ho musí nechat vyšetřit v akreditované laboratoři na bakterie salmonely. Žádnou zásilku nesmějí uvést na trh dříve, než dostanou vyhovující výsledky. Někteří obchodníci přestávají hovězí v Polsku nakupovat. “Cílem přijímaných opatření není zákaz obchodování s žádným z členských států, tedy ani s Polskem, protože volný pohyb zboží je základním pilířem fungování EU. Případný zákaz dovozu by musel být koordinován s Evropskou komisí a ostatními členskými státy, aby se zabránilo dovozu masa přes další země,” dodalo dnes ministerstvo.

drh snm

Proočkovanost proti spalničkám klesá, už nechrání před šířením

Praha 21. února (ČTK) – V Česku klesá v posledních letech proočkovanost, tedy podíl očkovaných proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. Dostal se už pod hranici, která zajišťuje ochranu před šířením nemoci. Novinářům to dnes řekla místopředsedkyně České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) Hana Cabrnochová a další lékaři. Spalničky se nemohou dál šířit, pokud má očkování aspoň 95 procent dětí do tří let. Předloni bylo naočkovaných necelých 84 procent chlapců a děvčat.

Státní zdravotní ústav letos do poloviny února evidoval 93 případů spalniček. Loni za celý rok jich bylo 207. Nejvíc pacientů bylo letos v Praze, a to 56. Nákaza se objevila v osmi krajích. Mezi nemocnými je sedm dětí do jednoho roku a 11 dětí od roku do čtyř let. Podle odborníků jedním z důvodů šíření téměř zapomenuté infekce je odmítání očkování.

“Je tady zcela zřejmý trend poklesu proočkovanosti v případě tohoto závažného onemocnění (spalniček). Důsledkem toho mimo jiné je, že se znovu začínáme setkávat s touto nemocí, když jsme se domnívali, že se v ČR už vyskytovat nebude,” řekla Cabrnochová.

V roce 2007 mělo očkování zhruba 98 procent dětí do tří let. Od roku 2013 podíl každoročně klesá. V roce 2013 proočkovanost dosahovala necelých 89 procent. Do roku 2017 klesla pod 84 procent. Zatímco v roce 2011 vakcínu dostalo 90 procent dvouletých dětí, v roce 2014 to byly tři čtvrtiny.

“Ochranná hranice (očkování) je kolem 95 procent. My jsme pod touto hranicí,” dodala Cabrnochová. Podotkla, že spalničky představují vážnou nemoc, na kterou se umírá.

Někteří rodiče odmítají nechat své potomky očkovat. Poukazují na nepříznivé vedlejší účinky. Proti vakcínám se stavějí i někteří lékaři.

Podle předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP Aleny Šebkové očkování zajišťuje ochranu dítěti i ostatním, posiluje tedy takzvanou kolektivní imunitu. “Říká se, že se očkování stalo obětí vlastního úspěchu. Díky proočkovanosti se nikdo z dnešních rodičů s ničím závažným nesetkal. Rodiče tyto choroby už neznají, tím pádem pro ně do popředí vstupují nežádoucí účinky,” míní dětská lékařka. Odmítá názor, že by spalničky byly běžné onemocnění. Podle ní by lidé měli k očkování přistupovat racionálně a “nepodléhat dojmologii”.

Podle vedoucího katedry infekčního lékařství Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Milana Trojánka se lékaři v praxi stále častěji setkávají s chorobami, které už desetiletí nevídali. Důvodem je podle něj právě “odmítání výdobytků” medicíny.

Výskyt nežádoucích účinků odborníci připouštějí. Podle nich je ve srovnání s počet očkovaných ale vzácný a v roce 2016 evidoval Státní ústav pro kontrolu léčiv při použití 400.000 hexavakcín a 200.000 vakcín proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám 983 případů nežádoucích účinků.

Státní školky neočkované děti nepřijímají. Podle připravovaného návrhu by je neměly brát ani dětské skupiny.

ktk mal