Reforma: Praktický lékař by měl vyřešit 80 procent problémů

Praha 5. března (ČTK) – Praktický lékař by měl vyřešit 80 procent zdravotních problémů, se kterými za ním pacienti přijdou, za 15 procent nákladů zdravotního systému. Ostatní by odeslal ke specialistovi nebo do nemocnice. Vést by k tomu měla reforma, která by měla v příštích osmi až deseti letech proměnit primární péči o děti i dospělé. Novinářům to dnes řekli zástupci ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven a praktických lékařů.

“Lékaři specialisté vyřeší 15 procent případů za 40 procent nákladů a nemocnice pět procent za 40 procent nákladů,” popsal fungování zdravotnictví v západoevropských zemích předseda Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Svatopluk Býma.

Posílit pozici praktických lékařů v systému českého zdravotnictví má podle návrhů vzešlých z ministerské pracovní skupiny například posílení jejich kompetencí, rozšíření počtu jimi předepisovaných léků nebo převzetí péče o některé chronické pacienty od specialistů. To už začíná fungovat u pacientů, kteří se vyléčili z rakoviny a je třeba je dál pravidelně sledovat, připravuje se také u diabetiků nebo pacientů s vysokým krevním tlakem.

Změnit by se mohlo i financování péče. Základní bude platba za registrovaného pacienta, takzvaná kapitační, kterou lékař každý měsíc dostává. “Dominantní stále bude kapitační platba, ale posílená bude výkonová složka,” řekl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Lékaři budou moci udělat pacientům nová vyšetření, která dosud patřily jen specialistům, nebo výkony, které vedou k odhalení nemocí, takzvané screeningy, například cukrovky vyšetřením hladiny cukru v krvi každých několik let, ale například i demence, duševních nemocí nebo chronické plicní obstrukční nemoci.

Zároveň musí být podle ministerstva primární péče také více dostupná. Chce proto podporovat školicí místa pro vzdělávání mladých lékařů. Zároveň zdravotní pojišťovny budou finančně motivovat lékaře s ordinacemi v hůře dostupných oblastech a ordinace s delší otevírací dobou.

Mohly by ji zajistit i takzvané sdružené praxe několika lékařů s několika sestrami a administrativní silou. Podle náměstka ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Davida Šmehlíka budou už letos testované v pilotním provozu, pojišťovna jim připraví speciální smlouvy. Počítá se také se sjednocením přístrojového vybavení ordinací, zatím ale není jasné, jaké přístroje budou pro ordinaci povinné.

Reforma počítá také ze změnou sítě lékařské pohotovostní služby. Měla by být nejméně jedna v okrese při urgentním příjmu nemocnice, jejichž vznik chce ministerstvo podpořit i z evropských fondů.

Za problematický ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) považuje věkovou strukturu praktických a dětských lékařů. Průměrný věk praktického lékaře pro dospělé je 54 let, dětského 56 let. “Fungování do jisté míry stojí na lékařích-seniorech,” dodal ministr.

Chce proto podpořit vzdělávání. Vrátit zpět by se měl podle Prymuly také samostatný studijní obor dětského praktického lékaře oddělený od pediatrie. “Čekáme na poslaneckou iniciativu,” vysvětlil. Byl zrušený před několika lety, zástupci dětských praktiků s tím ale nesouhlasili.

Odborníci chtějí také odbourat zbytečné návštěvy u lékaře, jejichž náklady odhadují na desítky miliard korun ročně. Průměrně v ČR navštíví pacient lékaře 12krát za rok, v Rakousku sedmkrát a ve Švédsku třikrát. Cesta vede podle nich přes vzdělávání pacientů. “Někteří pacienti ani nechtějí systém zneužívat, ale nevědí, jak se v něm pohybovat, s čím za jakým lékařem jít,” dodal předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Zvažují se ale i postihy. Podle Prymuly například ten, kdo si zavolá sanitku prokazatelně zbytečně, bude její výjezd muset zaplatit.

Počty ordinací praktických lékařů a specialistů v krajích:

zdroj: ÚZIS

*stav v 1.2. 2019

van mha

Vědci hlásí druhý případ likvidace viru HIV transplantací dřeně

Seattle 5. března (ČTK) – Vědcům v Británii se zřejmě podařilo transplantací kostní dřeně zbavit dalšího nemocného viru HIV, který způsobuje nemoc AIDS. Případ, který ještě není označován jako vyléčení a který odborníci považují za další krok k hledání léku, je jedním z dnešních témat čtyřdenní vědecké konference v Seattlu a informoval o něm i odborný žurnál Nature.

Londýňan, který si přeje zůstat v anonymitě a kterému se říká londýnský pacient, nevykazuje žádné známky viru ani po 18 měsících od vysazení antivirotických léků. Do současné doby je teprve druhým člověkem po Američanovi Timothym Rayi Brownovi, označovaném jako berlínský pacient, u kterého po skončené léčbě není vir HIV detekován.

U Browna lékaři HIV zjistili v roce 1995 a po jedenácti letech se u něj rozvinula ještě leukémie. V roce 2007 a poté znovu v roce 2008 mu lékaři v Berlíně transplantovali kostní dřeň od dárce s mutací, díky které jsou nositelé imunní vůči viru HIV. Brown ihned po první transplantaci přestal užívat antivirotika a do současné doby u něj testy neodhalily přítomnost viru HIV.

Brownův případ vyvolává na vědeckém poli debatu o to, zda berlínského pacienta považovat za skutečně vyléčeného, nebo jen funkčně vyléčeného, tedy v remisi. To je stav, kdy pacient nemá žádné příznaky nemoci, jejíž přítomnost se stále předpokládá.

Podobný případ se nově stal také v Londýně. O londýnském pacientovi je známo, že mu lékaři diagnostikovali vir HIV v těle v roce 2003. Léky, jejichž úkolem je rozvoj infekce zpomalovat, ale začal brát až v roce 2012. Důvod odkladu terapie nebyl podle AP zveřejněn. V roce 2012 se u něj rozvinul Hodgkinův lymfom, což je zhoubné nádorové onemocnění mízních uzlin, a o čtyři roky později pacient souhlasil s transplantací kostní dřeně.

Lékaři pod vedením Ravindry Gupty se soustředili na hledání správného dárce pro londýnského pacienta, neboť usoudili, že přítomnost příslušné mutace by mu navíc mohla pomoci v likvidaci viru HIV. Hledání se podařilo, neboť dárce mutaci získal po obou rodičích. AP poznamenala, že takovouto genetickou výbavu, která chrání před většinou virů HIV, má asi jedno procento lidí s kořeny v severní Evropě.

Londýnský pacient po transplantaci souhlasil se zastavením antivirotické léčby, virus ale i tak zmizel. Pokud se léky běžně vysadí, virus se během dvou či tří týdnů navrátí v plné síle. To se ale nestalo a ani po 18 měsících testy přítomnost viru neodhalily.

Léčba pacientů z Londýna a Berlína se nicméně plně neshoduje. Londýnský pacient podstoupil na rozdíl od Browna méně drastickou chemoterapii, která ho na transplantaci připravila, nebyl vůbec ozařován a na transplantaci měl jen mírnou reakci. Brown prošel tvrdší procedurou a dvěma transplantacemi, neboť se u něj leukémie opět rozvinula.

Německý hematolog Gero Hütter z berlínské kliniky Charité, který léčbu Browna vedl, označil nový případ za skvělou zprávu a za další díl skládačky v podobě hledání léku proti HIV. S tímto názorem souhlasí i Gupta.

“Dosažení remise u druhého pacienta za použití podobného přístupu prokazuje, že berlínský pacient nebyl anomálií a že to skutečně byl léčebný postup, který u těchto dvou lidí zlikvidoval vir HIV,” řekl Gupta. Zároveň upozornil, že tato metoda není vhodná pro všechny nemocné, otevírá ale nové léčebné možnosti včetně genové terapie. Dodal také, že je ještě příliš brzy považovat londýnského pacienta za vyléčeného.

zpt šeb

Fakultní nemocnice Hradec Králové od 6. března opět povolí návštěvy…

Hradec Králové, 5. března 2019 (FN HK)

Fakultní nemocnice Hradec Králové od středy 6. března opět povolí návštěvy hospitalizovaných pacientů. Plošný zákaz návštěv kvůli epidemii chřipky a akutních respiračních onemocnění v nemocnici platil od 5. února.

Nemocnice k zákazu návštěv přistoupila kvůli ochraně hospitalizovaných pacientů před možným nakažením akutními respiračními onemocněními a chřipkou, které by mohlo stav hospitalizovaných pacientů výrazně zhoršit.

Sezóna klíšťové encefalitidy je opět zde

KLINIKA INFEKČNÍCH, PARAZITÁRNÍCH A TROPICKÝCH NEMOCÍ

Praha, 5. března 2019 (Nemocnice Na Bulovce)

Z aktuálních dat Státního zdravotního ústavu vyplývá, že v roce 2018 bylo v České republice zaznamenáno 712 případů klíšťové encefalitidy, což je nejvíce za posledních sedm let. Prevenci formou očkování v České republice využívá pouze 25 % populace, zatímco v sousedním Rakousku je to zhruba 85 % a v Německu 43 %.

„V roce 2018 bylo evidováno 712 případů klíšťové encefalitidy, což je zvýšení o 100 % oproti roku 2015. K meziročnímu nárůstu počtu nakažených klíšťovou encefalitidou došlo zejména v krajích Moravy a Slezska, kde nejvíc případů zaznamenali v Jihomoravském a Olomouckém kraji. Klíšťata jsou aktivní, jakmile průměrná teplota stoupne nad pět stupňů Celsia a skončí přízemní mrazy, je tedy možné klíšťata vzhledem k aktuální předpovědi počasí očekávat již nyní,“ říká MUDr. Hana Roháčová, Ph.D., primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce v Praze.

Počet případů klíšťové encefalitidy (2015 až 2018)

I když počty případů klíšťové encefalitidy v České republice stoupají, míra proočkovanosti se za poslední období více méně nezměnila. To potvrzuje i MUDr. Roháčová, která uvádí: „Proočkovanost proti tomuto onemocnění u nás zůstává řadu let stejná a dle nejnovějších průzkumů činí 25 %. Počet případů klíšťové encefalitidy ale stále stoupá. V jiných evropských zemích reaguje místní populace na nárůst počtu nemocných logicky zvýšeným zájmem o očkování, což ji chrání před dalším zhoršováním situace a před nárůstem nemocnosti.“ Procento očkovaných je vyšší i v dalších zemích, v nichž se infikovaná klíšťata objevují na velké části území. Předběhlo nás i Německo, Lotyšsko, Estonsko nebo Slovinsko. Dlouhou tradici má očkování také v Rakousku.

Proč je očkována pouze čtvrtina obyvatel?

V naší zemi existuje velký rozdíl mezi informovaností obyvatel o dostupnosti očkování a počtem těch, kteří tuto metodu prevence klíšťové encefalitidy skutečně využívají. Mezinárodní průzkum z loňského roku ukázal, že důvodem nízké proočkovanosti je mimo jiné stále přetrvávající pocit, že se nás klíšťová encefalitida netýká, protože se nenacházíme v rizikové oblasti. Přitom Česká republika patří k zemím s nejvyšším výskytem případů v Evropě. „Klíšťata mají v oblibě vlhké prostředí smíšených lesů, trav apod. Mohou se však vyskytovat také na okrajích měst nebo i v městské zástavbě, obecně tam, kde jsou parky a zeleň,“ vysvětluje MUDr. Hana Roháčová, Ph.D.

Očkování proti klíšťové encefalitidě sice není hrazeno, ale pojišťovny na něj v ČR přispívají v rámci preventivních programů až do výše 1 500 korun ročně (jedna dávka stojí okolo 800 Kč). S očkováním proti klíšťové encefalitidě je možné začít kdykoli v průběhu roku. Zimní měsíce umožňují využít základní očkovací schéma, kdy se druhá dávka aplikuje 1–3 měsíce po první dávce (ochranný efekt se dostavuje 14 dní poté) a třetí za dalších 5–12 měsíců. Na jaře a v letních měsících je možné využít tzv. zkrácené vakcinační schéma. Účinnost vakcíny není celoživotní, doporučuje se přeočkování po třech letech a v dalším období pak po třech až pěti letech podle věku očkovaného a použité vakcíny.

Jak poznat klíšťovou encefalitidu?

Klíšťová encefalitida probíhá v několika fázích. Onemocnění nejprve připomíná chřipku a po několika dnech zdánlivého klidu nastoupí silné bolesti hlavy, světloplachost, závratě, horečka, třes a zvracení. Na rozdíl od lymeské borreliózy není možné klíšťovou encefalitidu vzhledem k tomu, že se jedná o virové onemocnění, léčit antibiotiky. Možné je pouze tlumení projevů nemoci (horečka, bolest, zvracení, zmírnění otoku mozku apod.). Následkem přitom může být i smrt. Nejvhodnější ochranou před dlouhodobými následky, mezi které patří dlouhotrvající obrna končetin, postižení nervů či porucha sluchu, je očkování. S vážnými následky klíšťové encefalitidy má zkušenost i pacientka Petra, která se od konce léta 2017 až dodnes potýká se zdravotními problémy.

Pacientský příběh paní Petry (30 let):

• Klíště přisáté tři týdny před začátkem potíží.
• Pacientka vyšetřena na jiném pracovišti pro silné bolesti hlavy trvající dva dny, dále zvracení, zimnice, třesavky. Pro podezření na lymskou borreliózu ordinováno antibiotikum.
• 25. 9. 2017 přijetí na Kliniku infekčních, parazitárních a tropických nemocí (KIPTN) Nemocnice Na Bulovce. Pacientka je mírně zmatená, má horečku 39 oC, cítí slabost, má pozitivní známky dráždění mozkových blan.
• Nález nehnisavého zánětu, laboratorně potvrzena klíšťová meningoencefalitida.
• Od 27. 9. 2017 rozvoj levosranné obrny horní končetiny, postupně narůstání slabosti a porucha vědomí.
• Poruchy vědomí, dýchání a polykání, bylo nutno zavést umělou plicní ventilaci.
• 1. 10. 2017 klonické křeče, zhoršuje se neurologické postižení až do obrny všech čtyř končetin. Došlo k poruše polykání s nutností zavedení sondy do oblasti žaludku.
• Postupné obnovování základních životních funkcí.
• 13. 11. 2017 ukončení hospitalizace na KPITN.
• Při propuštění bez pohybu dolních končetin, pacientka přeložena do rehabilitačního ústavu Kladruby.
• Při intenzivní rehabilitaci zlepšena pohyblivost horních končetin, postupně obnovována i na dolních končetinách, nicméně stále je pohyb možný pouze na invalidním vozíku.

Nejčastější mýty

Mýtus: „ Na zahradě u domu mi žádn é nebezpečí od klíšťat nehrozí.“

Fakta: Na skutečnost, že klíšťata se běžně vyskytují i v městské zástavbě (zahrady, parky, dětská hřiště), každoročně upozorňují hygienické stanice, které monitorují výskyt těchto roztočů ve městech. Odborníci upozorňují, že klíšťata se mohou vyskytovat i na zahradách, zejména v místech, kde je vyšší tráva nebo nahromaděné listí.

Mýtus: „Vždy, když jdu do lesa, vezmu si vitamí n B, ten m ě př ed kl íšťaty ochrání.“

Fakta: Vliv vitamínu B proti klíšťatům a dalším členovcům nebyl nikdy medicínsky prokázán, rozhodně se nelze na takovou „ochranu“ spoléhat.

Mýtus: „ Jsem v dobr é kondici a nebývám nemocný . Kl íšťová encefalitida by u mě proběhla bez následků.“

Fakta: Klíšťová encefalitida může postihnout každého bez ohledu na věk a mnohdy zanechává doživotní následky. U osob starších 55 let mívá onemocnění závažnější průběh a riziko trvalých následků je u nich větší než u pacientů mladších věkových kategorií.

Mýtus: „ Očkování nen í potřeba – pokud se nakazím klíšť ovou encefalitidou, l éčba je snadná.“

Fakta: Při tomto onemocnění mohou lékaři používat pouze podpůrnou léčbu v závislosti na typu a závažnosti příznaků. Specifická antivirová léčba totiž neexistuje a antibiotika lze užívat pouze na bakteriální infekce. Onemocnění může mít závažný průběh i následky (přibližně u 30–60 % případů mohou být následky dlouhodobé nebo i trvalé). I po vyléčení může pacient trpět bolestmi hlavy nebo dokonce částečnou obrnou. U nejtěžší formy se v různých fázích nemoci mohou vyvinout obrny nervů, může dojít k selhání životně důležitých center a ke smrti.

Pylovým alergikům pomáhá od dýchacích potíží speciální masáž i hatha…

PRAHA, 5. BŘEZNA 2019 (FYZIOklinika) – Alergií trpí až 40 procent Evropanů a čísla strmě stoupají. Březen je měsíc břízy a jen počty alergiků na její pyl vzrostly v posledních 20 letech na trojnásobek. Nepříjemným příznakem pylové alergie bývají astmatické projevy. Účinnou, ale stále trochu neobjevenou pomoc astmatikům nabízí fyzioterapie.

„Dýchací potíže spadají do kompetence fyzioterapeuta stejně jako jakékoli jiné problémy se svalovým a kosterním aparátem. Hlavní dechový sval – bránice, má totiž mimo jiné nezastupitelnou posturální funkci, což znamená, že udržuje pozici těla a jeho části ve stále se měnícím prostředí. Spolu s bránicí se dále na dechovém stereotypu podílí celá řada kosterních svalů, například svaly břišní a svaly mezižeberní. Proto fyzioterapeuticky správné držení těla velmi významně ovlivňuje dýchací funkce a naopak,“ vysvětlila Iva Bílková, vedoucí fyzioterapeutka FYZIOkliniky.

Až 90 procent astmatiků pociťuje zúžení dýchacích cest při cvičení, a to především v zimním období. V teplejších měsících pak bývá astma způsobené plísňovými alergeny a pylovou sezonou. Ta trvá podle údajů pylového zpravodajství až deset měsíců v roce – začíná na jaře, kdy rozkvétají dřeviny, pokračuje v létě travinami a obilovinami a končí časným podzimem, kdy dominuje pyl bylin a spory plísní.

„Dlouhodobé problémy dechových funkcí se mohou negativně projevit i na pohybové soustavě – místo hlavních dechových svalů začne postižený člověk víc používat takzvané svaly pomocné, čímž dojde k jejich přetěžování, vzniku svalových dysbalancí, kloubních blokád a dalším neduhům. Negativní efekt však funguje i opačným směrem – patologie přítomná v oblasti pohybového aparátu škodí dechovým funkcím, například když blokáda žeber vede k bolestivému a neúplnému nádechu či výdechu,“ popsala Iva Bílková.

V březnu trápí lidi náchylné na pyl rozkvétající břízy, vrby, topoly, tisy, jalovce, duby a jilmy. Už od února ale v ovzduší poletuje také zvýšená koncentrace pylů olše a lísky. Jako neviditelné mikročástečky se přenáší větrem, vodou a zvířaty. Pouhých pět zrnek pylu v metru krychlovém vzduchu stačí k vyvolání alergické reakce, květy jich přitom uvolní miliony denně. Alergiky dráždí především za teplého a suchého počasí, kdy se snadno dostanou i na velké vzdálenosti od svého zdroje. Strom, který člověku zhoršuje dýchání, tak vůbec nemusí být v jeho bezprostředním okolí.

„Pro odstranění dýchacích obtíží v terapii využíváme techniky měkkých tkání a mobilizace. Pomocí léčby na neurofyziologickém podkladě usilujeme o obnovu správného dechového stereotypu a korekci držení těla, tak aby se popsané potíže už nevracely. Od problémů ulevuje také správně provedená masáž zad a hrudníku určená speciálně astmatikům nebo uvolnění stažených tkání trupu pomocí fyzioterapie s míčkem. Existuje také řada způsobů, kterými si může astmatik aktivně ulevit sám – výborné jsou lekce hatha jógy, plavání nebo některé svalové relaxační techniky. Dětem se často doporučuje hra na dechové nástroje,“ přiblížila Iva Bílková.

– Cvik na uvolnění svalů krku

V sedu si položte ruce dlaněmi křížem přes sebe na horní část hrudníku pod klíční kost. Zakloňte hlavu a ukloňte ji doleva, tak abyste cítili napětí mezi čelistí a klíční kostí. S nádechem se podívejte očima dolů, s výdechem nahoru. Několikrát zopakujte a proveďte to samé také v úklonu na druhou stranu.

V tiskové zprávě byla využita data z české pylové informační služby.

FYZIOklinika, www.FYZIOklinika.cz

Je nestátní zdravotnické zařízení zaměřené na prevenci a léčbu bolestivých stavů pohybového aparátu. FYZIOklinika do české praxe uvedla nový koncept služeb FYZIOterapie All-Inclusive a FOKUS All-Inclusive – kombinaci dostupných metod, od ultrazvukové diagnostiky přes manuální fyzioterapii po využití radiálních nebo fokusovaných rázových vln, v rámci jedné komplexní návštěvy klienta.

V oblasti fyzikální terapie je pražská FYZIOklinika největším centrem pro léčbu rázovou vlnou v ČR a řadí se mezi největší pracoviště v Evropě. Aplikace této inovativní technologie zvyšuje efekt manuální fyzioterapie – je užitečným doplňkem při léčbě bolesti v léčebných programech a v případě planární rázové vlny dokonce umožňuje výrazné urychlení hojení ran. FYZIOklinika získala prestižní ocenění Firma roku 2017 v regionu Praha a umístila se na druhém místě v celostátní soutěži Ordinace roku 2017 v kategorii Rehabilitační ordinace. Ve stejném roce obsloužila v pražském centru přes 6000 návštěv. Spravuje největší databázi videonávodů na FYZIOcvičení v ČR, kterou neustále rozšiřuje a zveřejňuje na svém webu. V dubnu 2018 složila vedoucí fyzioterapeutka FYZIOkliniky Mgr. Iva Bílková, Cert. MDT, mezinárodní zkoušku na McKenzie Institute International a získala tak jako jedna z mála Čechů tuto akreditaci.

Babiš nesouhlasí se zrušením plateb za státní pojištěnce

Praha 4. března (ČTK) – Premiér Andrej Babiš ČTK potvrdil, že nesouhlasí se zrušením plateb státu za státní pojištěnce, jak navrhla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). O odmítavém postoji předsedy vlády informoval po dopoledním jednání šéfů profesních komor s premiérem a několika ministry prezident České lékařské komory Milan Kubek. Cílem změny je podle ministerstva financí nastavení systému, který nebude závislý na ekonomickém cyklu. Je součástí plánu na zrušení superhrubé mzdy.

Podle Kubka by systém veřejného zdravotního pojištění destabilizoval. Návrh odmítá ministerstvo zdravotnictví i zdravotničtí odborníci. “Pan premiér jednoznačně řekl, že toto prosazovat a podporovat nebude,” řekl Kubek. Jeho slova potvrdil premiér ČTK v SMS zprávě.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) jde o návrh Schillerové, který vzešel z pracovních debat. “Ministerstvo zdravotnictví v tomto směru má jiný návrh na automatickou valorizaci plateb za státní pojištěnce. Jsou to nějaké interní debaty zatím, není ani žádný legislativní návrh, nic podobného, takže určitě se o tom ještě debaty povedou,” řekl novinářům při příchodu na jednání vlády.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) míní, že by návrh znamenal snížení daní pro miliony lidí. Zároveň je ale podle něj nutné kompenzovat výpadek rozpočtu, který by činil 100 miliard. Ministr vnitra a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) poznamenal, že Schillerová ještě svůj návrh dostatečně nepředstavila. Sociální demokracie podle něj s modelem probíraným v médiích nesouhlasí.

Stát letos za svého pojištěnce odvádí 1018 korun měsíčně. Loni to bylo 969 a předloni 920 korun. Meziroční nárůst je asi 3,5 miliardy korun. Minimální záloha na zdravotní pojištění pro živnostníky letos činí 2208 korun a pro lidi bez zdanitelných příjmů 1803 korun. Loni to bylo u živnostníků 2024 korun a pro osoby bez příjmů 1647 korun. Celkově letos systém veřejného zdravotního pojištění bude hospodařit podle odhadů asi se 320 miliardami korun. Peníze přerozdělí zdravotní pojišťovny na úhradu zdravotní péče.

van opm str rem mal

Corriere della Sera: Vědci jsou rozděleni v názoru na snídaně

Řím 3. března (ČTK/Corriere della Sera) – Podle dietologů a nutričních poradců platí jedno pravidlo: snídaně je nejdůležitější jídlo dne a nesmí se v žádném případě vynechat. A stále platí pořekadlo: snídani sněz sám, o oběd se rozděl s přítelem a večeři dej nepříteli. Snídaně nám pomáhá snižovat váhu tím, že urychluje metabolismus. Ranní jídlo nám brání podlehnout hladu a pokušení pojídat něco navíc během dne; tím se snižuje celkový denní příjem kalorií. Pochybnosti o významu prvního jídla dne však rozvířilo několik studií, které zpracovala Flavia Cicuttiniová z Univerzity Monash v australském Melbourne, napsal italský deník Corriere della Sera.

Na základě rozboru 13 studií, které zkoumaly změny váhy a metabolismu, se ukázalo, že kdo vynechává snídani, váží v průměru o půl kilogramu méně než ten, kdo snídá. Kdo snídá, nejí pak během dne méně, ale naopak sní za den o 260 kalorií více. A pokud jde o metabolismus, zdá se, že nejsou větší rozdíly mezi těmi, kdo začínají den snídaní, a těmi, kdo ji vynechávají. I studie z roku 2016 ukázala, že nejsou důkazy o tom, že vynechávání ranního jídla vede k tloustnutí nebo ke zpomalení metabolismu.

Kde je tedy pravda? Vědci v desítkách studií dospěli k závěru, že pravidelné snídání je nejlepší strategií pro udržení odpovídající tělesné hmotnosti a pro omezení rizika vzniku obezity. Snídání zvyšuje celkový pocit sytosti a umožňuje kontrolovat a omezovat množství energie dodávané tělu během dne.

Důležitý je také výběr potravin. Studie vedená na více než 5000 osobách ve věku od dvaceti do devětatřiceti let ukázala, že ten, kdo snídá produkty na bázi cereálií, má o 22 procent nižší pravděpodobnost vzniku obezity než ten, kdo je nejí. Další studie na 12.377 osobách ukázala, že ti, kdo pravidelně snídají cereálie, mají výrazně nižší index tělesné hmotnosti (BMI).

Flavia Cicuttiniová však vybízí k opatrnosti. “Údaje, které máme dnes k dispozici, nesvědčí o tom, že by bylo zařazení snídaně užitečnou strategií pro snížení hmotnosti. Přestože pravidelná snídaně může mít jiné významné účinky, buďme opatrní v doporučování snídaně lidem, kteří chtějí zhubnout, protože by to mohlo mít opačný efekt. Nejsou důkazy k tomu, abychom doporučovali lidem změnu jejich stravovacích zvyklostí jako prostředek k předcházení obezity,” uvádí Cicuttiniová.

Podle některých výzkumů vyšlo najevo, že ten, kdo pravidelně snídal a snídani začal vynechávat, zhubnul. A kdo pravidelně nesnídal a snídat začal, také zhubnul. Kde je tedy pravda?

Kdo již má nadváhu a je zvyklý bohatě snídat, ten po vynechání snídaně shodí kilogramy, protože tím sníží celkový energetický příjem. Jestliže člověk již má nadváhu a sníží příjem kalorií během dne, je to prospěšné, i když je lépe vynechávat večeři než snídani. Mnoho však záleží na tom, co snídáme, uvádí Andrea Ghiselli, prezident Italské společnosti pro výživu.

Čím méně toho ráno sníme, tím je organismus v době oběda více vyhladovělý a snaží se kompenzovat chybějící kalorie. Odpovídající snídaně je tedy důležitá pro udržení odpovídající hmotnosti, pro soustředění a výkon. Asi třetina obyvatel vyspělých zemí má ve zvyku snídani vynechávat. To však neznamená, že by všechny osoby s nadváhou mohly mít užitek z vynechávání snídaně. Pro zhubnutí neexistuje jednotná strategie: u někoho může zabrat vynechávání snídaně, jiní zase mohou mít užitek z krátkých období půstu, ale pro trvalé udržení ideální váhy není nic lepšího než vyvážená středomořská dieta.

pel hej

Farmaceutické firmy v ČR brexit ovlivní, měly by ho ale…

Praha 3. března (ČTK) – Plánovaný odchod Británie z Evropské unie ovlivní i farmaceutické firmy působící v Česku. Situaci by však měly zvládnout, dlouhodobě se na ni připravují. Vyplývá to z většiny vyjádření zástupců společností a oborových asociací, které oslovila ČTK. Plánovaným termínem brexitu je letošní 29. březen. Stále ale není jasná jeho forma, ani to, zda Británie na konci tohoto měsíce EU skutečně opustí.

“Na britských ostrovech se nachází mnoho výrobních závodů farmaceutických společností. Brexit tedy teoreticky může ohrozit nebo zkomplikovat dodávky léčiv – čistě z logistických důvodů, kvůli frontám na hranicích a podobně. Obchod s Británií v tomto segmentu je významný. Každý měsíc míří z jiných členských států Evropské unie do Británie asi 37 milionů balení léků. V opačném směru je to 45 milionů balení,” uvedl výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) Jakub Dvořáček.

Naprostá většina členů asociace podle něj deklarovala, že mají pro léky připravené distribuční kanály i pro případ neřízeného brexitu. “Také jsou dostatečné skladové zásoby. Po určitou dobu jsou firmy schopné trh zásobovat i v případě větších komplikací. Důležité je, aby takový eventuální stav nouze netrval dlouho,” dodal.

Jednou z členských společností asociace je firma GSK, která je českou pobočkou jedné z největších farmaceutických společností na světě GlaxoSmithKline, která sídlí v Londýně. Mateřský koncern od ledna letošního roku zahájil pohotovostní plán, který například obsahuje převod povolení k uvedení léčiv na trh, která jsou registrována v Británii, na subjekty v EU nebo aktualizaci obalů a příbalových letáků.

“Momentálně předpokládáme, že náklady na provedení těchto a dalších potřebných změn by mohly během následujících dvou až tří let dosáhnout až 70 milionů liber (2,1 miliardy korun). Následné průběžné dodatečné náklady očekáváme ve výši přibližně 50 milionů liber (1,5 miliardy korun) ročně včetně dodatečných cel a poplatků za transakce nebo administrativu,” uvedl na dotaz ČTK nadnárodní koncern.

Žádné výpadky nebo přerušení dodávek přípravků neočekávají v souvislosti s brexitem společnosti Zentiva a Teva. “Co se týče našeho výrobního závodu v Opavě, neočekáváme, že brexit bude mít dopad na naše činnosti,” uvedla Beáta Melichová z Tevy.

Jedním z hlavních trhů je Británie pro Zentivu. Firma proto podle mluvčí Lucie Šabíkové kvůli plánovanému brexitu mimo jiné zvýšila zásoby ve skladech nebo výrobu některých přípravků z Británie přesunula do Rumunska. “Schválili jsme také potřebné regulační změny pro vývoz,” dodala Šabíková.

Zentiva i Teva patří mezi členy České asociace farmaceutických firem (ČAFF). Její výkonný ředitel Martin Mátl ČTK řekl, že členové ČAFF, mezi které patří mimo jiné také firmy Krka ČR nebo Belupo, jsou na brexit připraveni. “Hodnotíme pozitivně, že v takzvaném brexitovém zákoně, který připravila česká vláda, je také ustanovení, které umožňuje léčivé přípravky registrované v ČR, ale testované či propuštěné v Británii, považovat po určitou přechodnou dobu za léky vyrobené v Evropské unii,” doplnil.

Odchod Británie z EU se pak podle mluvčího Michala Petrova nijak nedotkne největší tuzemské sítě lékáren Dr.Max ze skupiny Penta. “Už dříve jsme přesunuli sídlo Dr.Max Pharma z Londýna do Prahy. V Británii nic nevyrábíme a neběží nám tam ani žádná registrace. Léčiva registrujeme v jiných zemích EU,” dodal Petrov.

rdo mha

AFP: V Indonésii si lidé mohou na klinice vybouřit vztek

Jakarta 3. března (ČTK/AFP) – Tři mladé ženy, vyzbrojené páčidly a ochrannými přílbami, pozorují lahve, které se chystají rozmlátit na kousky. Jsme na zvláštní klinice v Jakartě, kam si klienti přicházejí vybít zuřivý vztek, píše agentura AFP.

Dvacetiletá studentka Genta Kalbu Tanjungová a její dvě přítelkyně zaplatily každá 125.000 rupií (asi 200 Kč), aby mohly ulevit svým násilnickým sklonům po dobu půl hodiny na této Temper Clinic. Za trochu vyšší poplatek zařízení v indonéské metropoli nabízí klientům možnost rozmlátit staré televizory nebo tiskárny.

“Ulevilo se mi. Cosi jsem v sobě potlačovala. Když jsem rozmlátila ty lahve, vyšlo to ze mě ven,” říká Genta.

V prázdném sále určeném k takovému vybití vzteku připomíná nápis, že “potlačovat v sobě hněv je totéž, jako vypít jed a čekat, že na to umře někdo jiný”.

Studentka Aliya Dewayanti Senoajieová se zase chce zbavit frustrace z toho, že prázdniny tak rychle končí. “Prázdniny skončily. Byly příliš krátké! Nejsem připravena se tak brzy vrátit do školy,” stěžuje si. Soudí, že odreagování splnilo svůj účel. “Bylo to opravdu ohromné. Cítila jsem, jak mi stoupá adrenalin,” dodává.

Klinika byla otevřena loni v luxusní čtvrti Jakarty. Její spolumajitel Masagus Yusuf Albar, který v zahraničí viděl takové zařízení, chtěl založit něco podobného.

Kliniky tohoto druhu existují zejména v Japonsku, v Singapuru, ve Spojených státech, v Číně, ale také v četných evropských metropolích a tato tendence se projevuje v posledních letech především v Asii.

Poskytování takových služeb v Indonésii, která je pravidelně uváděna v čele zemí, kde jsou obyvatelé šťastní a málo stresovaní, bylo krokem do neznáma. Zakladatel zařízení uznává, že na Bali nebo Sumatře, které jsou z velké části pokryty džunglí, mají Indonésané dost možností k relaxaci. Nikoli však v Jakartě, megapoli s deseti miliony obyvatel, kde jsou pravidelné dopravní zácpy a kde lidé tráví několik hodin denně ve svém voze.

“Ať jdete v pátek večer kamkoli, je to o nervy. Moje přítelkyně se jednou dostala do takové rozsáhlé zácpy, že se z toho rozplakala,” říká Masagus Yusuf Albar.

Svět práce a školský systém se také stávají stále náročnější. “Pro klienty je takové vybouření vzteku ničením různých předmětů jakousi katarzí, uvádí.

Tato praxe však není pro všechny, upozorňuje psycholožka z Jakarty Liza Marielly Djaprieová. “Obecně nevybízím pacienty, aby ničili předměty, protože by se to pro ně mohlo stát zvykem,” vysvětluje. “Musejí se naučit žít se svým hněvem, musejí ho umět ovládat,” zdůrazňuje.

pel hej

Lékařka: Alergiky už trápí líska a olše, brzy se přidá…

Praha 2. března (ČTK) – Alergiky začaly trápit první kvetoucí stromy – líska a olše, loni to bylo ještě dřív. Pokud se neochladí, přidá se podle alergoložky Moniky Čermákové brzy topol a bříza. Od poloviny února začal alergeny měřit jako každý rok také Státní zdravotní ústav (SZÚ). V Česku trpí alergií nebo astmatem asi třetina populace. Podle odhadů bude za šest let mít tyto potíže polovina obyvatel Evropské unie.

“Od poloviny února kvete líska a o pár dnů později se přidala olše,” uvedla Čermáková. Loni bylo tepleji už v lednu, mnozí pacienti tak podle ní měli obtíže už dříve. Březnové mrazy pak pro ně znamenaly dočasnou úlevu. “Plná pylová sezóna propukla od Velikonoc, tedy od počátku dubna, kdy se dostavilo výrazně teplé počasí,” dodala.

Příznaky jsou alergická rýma, zarudnutí či svědění očí, zúžení průdušek a dušnost nebo různé druhy ekzémů či vyrážek kůže. Největší obtíže podle lékařky musí nemocní očekávat v suchých a větrných dnech, kdy je koncentrace pylů největší. “Velmi důležitá jsou ‘obyčejná’ preventivní opatření, kdy se snažíme omezit množství alergenu na sliznicích. Venku je vhodné nosit brýle,po příchodu domů opláchnout obličej a vlasy vodou, vyměnit tričko,” řekla. Nedoporučuje větrat v ranních hodinách, kdy je koncentrace pylů největší.

Většina alergiků používá antihistaminika, z nichž mnohé jsou volně prodejné v lékárnách, stejně jako kapky do očí a nosu. Možné je také oplachovat nosní sliznice například sprejem v mořskou vodou.

Nejčastějšími alergeny jsou pyly trav (35 procent), roztoči (27 procent) a pyl břízy (23 procent). Roztoči jsou hmyz žijící v bytovém prachu, ale i na oblečení nebo ve vlasech lidí.

Otestovat, na jaký alergen pacient reaguje, je podle Čermákové možné i v pylové sezóně, vhodnější je ale podzim. “Velkou pomocí v ordinaci je takzvaný kalendář obtíží, kdy si pacient zaznamená, ve kterém období měl jaké obtíže a jaké léky mu přinesly úlevu,” doplnila.

Léčba stojí systém veřejného zdravotního pojištění stovky milionů korun ročně. Podle propočtů odborníků se v lékárnách vydá tolik balení léků na alergie, že by je podle doporučeného dávkování by je mělo denně užívat asi 1,1 milionu lidí.

van jw