Polovina žen chce, aby muž při sexu ejakuloval. Díky tomu…

Havířov, 11. března 2019 (RuzovySlon.cz)

Pro celou polovinu žen je důležité, aby během sexuálního styku došlo k partnerově ejakulaci. Ženám se díky tomu zlepšuje vlastní orgasmus a jsou se sexem spokojenější. Zjistila to nejnovější studie uveřejněná v The Journal of Sexual Medicine, která jako vůbec první zkoumala vztah ejakulace na ženský sexuální prožitek. Více než čtvrtina žen přitom dává přednost tomu, aby partner s ejakulací počkal, až dosáhnou orgasmu.

Vliv mužské ejakulace na sexuální uspokojení ženy dosud stál mimo zájem odborníků a prakticky poprvé se na něj zaměřila až loňská studie uveřejněná v odborném žurnálu The Journal of Sexual Medicine. Ta odhalila, že pro zhruba 50 procent žen je velmi důležité, aby jejich partner při sexu ejakuloval. Podle uvedeného průzkumu ženy v těchto případech pociťovaly lepší vlastní orgasmus, zejména pak, pokud jeho ejakulaci vnímaly jako intenzivnější.

„Pro ženy je partnerova ejakulace důležitá především z psychologického hlediska. Pokud se ejakulace během sexu nedostaví, řada žen to může vnímat jako své selhání partnera dostatečně vzrušit a má obavy, že pro něj není dostatečně atraktivní. To pak samozřejmě může mít negativní dopady na jejich uspokojení ze sexuálního prožitku,“ vysvětluje Adam Durčák ze sexshopu Ruzovyslon.cz, který testuje a prodává erotické pomůcky a zabývá se zdravou sexualitou. „Na druhou stranu však existuje i mnoho žen, které partnerovu ejakulaci vnímají negativně či jsou jí přímo odpuzovány. Je proto důležité, aby si i v tomto ohledu oba partneři vyjasnili svá očekávání,“ doplňuje Durčák.

Více než čtvrtina žen preferuje, aby partner ejakuloval až po jejich orgasmu

Aktuální studie dále odhalila, že partnerovu ejakulaci během sexu jako důležitější vnímají ty ženy, pro které je důležitější samotný sex a dosažení vlastního orgasmu. Zhruba pětina žen (18 %) přitom preferovala, aby partner ejakuloval předtím, než ony samy dosáhnou orgasmu, zatímco 28 % uvedla obrácené pořadí. Pro více než polovinu (53,5 %) žen však bylo pořadí ejakulace a vlastního orgasmu irelevantní. „Přestože tedy mužská ejakulace rozhodně hraje pro sexuální uspokojení ženy určitou roli, pořád je zde dle studie významný podíl žen, které spíše než ji při sexu očekávají něžné doteky nebo mazlení a spíše než dosažení orgasmu je pro ně důležitý pocit intimní blízkosti s partnerem,“ uzavírá Adam Durčák.

O sexshopu Ruzovyslon.cz

Ruzovyslon.cz již 16 let mění pohled české populace na sex. V prodejně i e-shopu odborníci vybírají nejzajímavější erotické pomůcky z celého světa, které jsou ideálním prostředkem k experimentům s vlastní sexualitou, posouvání hranic a oživení stereotypního sexu. Součástí odborného poradenství je také tvorba instruktážních videí a testování erotických hraček.

Mladí praktici se pokusí zlomit strach z podnikání

Praha/Brno, 11. 3. 2019 (Mladí praktici) – Kolik váží antibiotika, (ne)bezpečný sex, ordinace praktického lékaře jako ostrůvek pozitivní deviace ve společnosti – to jsou jen některé názvy přednášek a témat, které o tomto víkendu proberou začínající mladí praktičtí lékaři. Stovky z nich se sjedou do Brna na IV. Praktickou konferenci pro praktické lékaře.

„Hodláme se pustit do zásadních témat, která se nás týkají nebo v blízké době týkat budou. Vnímáme například trvalý nedostatek lékařů v odlehlých oblastech. Proto v přednášce Mladí praktici, go rural, vyzveme naše členy, aby se nebáli vyrazit za prací na venkov. Vášnivou diskuzi čekáme v sobotu navečer, kdy se budeme se zkušenými kolegy bavit o přebírání a organizaci praxí. Účelem je zlomit strach mladých lékařů jít do vlastních ambulancí a nebát se přebírat praxe od těch lékařů, kteří jdou do důchodu. Nátura lékařská není obvykle náturou podnikatelskou a chybí nám i ekonomické vzdělání – proto se řada z nás bojí začít provozovat vlastní praxi a stát se tedy zároveň podnikatelem,“ říká předsedkyně Mladých praktiků MUDr. Markéta Pfeiferová. Překonat obavy lékařů z podnikání by měla mimo jiné i metodika, která přesně řekne, jak postupovat, když mladý lékař přebírá praxi od staršího. Měla by také napovědět, co dělat, když si starší lékař chce postupně vychovat nástupce a po letech mu praxi „předat“. „Pracujeme na ní se Sdružením praktických lékařů a věříme že bude hotová do konce roku,“ říká předseda Společnosti všeobecného lékařství doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc. „Chtěli bychom mladé dostat do míst, kde starší lékaři končí a potřebují následovníky, kteří by péči o jejich pacienty přebrali. Generační výměna je naprosto zásadní pro to, aby všichni lidé v České republice měli přístup k primární péči a nemuseli těžce shánět lékaře, případně za ním dojíždět do vzdálených oblastí.“

Kromě diskuzí o budoucnosti se lékaři, za nimiž se teprve nedávno zavřeli dveře medicínských fakult, dozvědí novinky od odborníků. V přednášce (Ne)bezpečný sex seznámí MUDr. Milan Zlámal z Kliniky infekčních nemocí 1. LF UK a ÚVN Vojenské fakultní nemocnice Praha mladé lékaře s preventivními léky, které jejich rizikové pacienty mohou ochránit před nákazou virem HIV. „Tato pre-expoziční profylaxe (PrEP) je vhodná pro ty, kteří se už například v minulosti léčili s pohlavními nemocemi nebo se pohybují v prostředí, kde je riziko nákazy vysoké. Sami ale HIV nemají. Praktický lékař o svých pacientech většinou ví nejvíce, a když se mu v ordinaci objeví takový rizikový pacient, měl by jej nejenom poslat na test, ale také vědět, co mu pro ochranu doporučit,“ říká MUDr. Zlámal. V Česku žije přes 3 000 lidí s virem HIV, další stovky o tom, že jsou nakažení dosud nevědí. Tato preventivní antivirotika v současnosti užívají pouhé desítky lidí. Pokud berou léky pravidelně, chrání je před nákazou HIV virem. Musí si je ale sami platit. Odborníci odhadují, že rizikových osob, kterým by tato prevence prospěla, je kolem 300.

MUDr. Cyril Mucha se ve své přednášce bude zamýšlet nad rolí praktického lékaře ve společnosti. Položí např. otázku, zda vůbec může existovat zdravý člověk v nemocné společnosti a povede mladé lékaře k zamyšlení nad tím, jak být lékařem nejen jednotlivého pacienta, ale i celé komunity, která se kolem každé ordinace praktického lékaře formuje. „Historicky byl vždy nositelem pokroku farář, učitel a lékař. I v současnosti by si lékaři měli uvědomovat, že jsou ve společnosti přirozenou autoritou a mají za ni zodpovědnost. Zdravotníci v ordinaci praktického lékaře by měli ukazovat, že slova jako laskavost přátelskost a vstřícnost nejsou ani v dnešní době zastaralá. Měli by ovlivňovat pozitivně nejenom své blízké okolí, ale celou společnost,“ říká MUDr. Mucha.

IV. Praktická konference pro praktické lékaře začíná v prostorách Univerzitního kampusu Bohunice v sobotu 16. 3. a končí v neděli 17. 3.

O sdružení Mladí praktici

Sdružení vzniklo v roce 2009 a členy jsou studenti medicíny oboru všeobecného lékařství, lékaři ve specializační přípravě, kteří mají zájem stát se praktickým lékařem (PL) a lékaři do 5 let po složení atestační zkoušky z všeobecného praktického lékařství. Sdružení poskytuje informační zázemí zájemcům o obor z řad studentů i mladým PL. Spolupracuje s ostatními tuzemskými organizacemi PL. Aktivně se účastní jednání, týkajících se mladých praktiků, především v oblasti vzdělávání a předávání praxí. Spolupracuje s organizacemi mladých praktiků v Evropě. Jeho cílem je zvyšovat prestiž oboru, podporovat jeho kvalitu, přinášet inspiraci ze zemí, kde má primární péče dlouhou tradici a vynikající výsledky. Více informací: www.mladipraktici.cz.

Člověk v „dílně“ medicíny: umělé orgány vracejí do života

Praha, 11.3.2019 (Side Effect)

Medicína dnes dokáže „opravit“ mnohé špatně fungující orgány člověka zdánlivě tak jednoduše jako, když automechanici vyměňují ojeté brzdové destičky nebo výfuk. Transplantace se od dob, kdy celý svět s úžasem sledoval, jak v Kapském Městě fešný doktor Christian Barnard vyměňuje srdce Luisi Washanksemu staly téměř rutinní záležitostí. A pokrok jde dál…

Nová výzva je umělé srdce. Můžeme být hrdí, že pražský IKEM je na světové špici. Na světě je již deset pacientů, které udržuje při životě biokompatibilní umělé srdce CARMAT. a předloni na podzim se k nim přidal i první Čech. Nové bio kompatibilní umělé srdce plně nahrazuje funkci lidského srdce a zachraňuje tak pacienty s terminálním srdečním selháním. Některým pomůže překlenout dobu, než dojde k transplantaci od dárce, pro jiné bude řešením definitivním. Biokompatibilní umělé srdce je téměř třikrát těžší než průměrné srdce zdravého člověka a obsahuje 17 integrovaných senzorů, které zajišťují, aby „tlouklo“ tak, jak má a jak nemocný potřebuje. Umělé srdce je zatím poslední „hit“. Například prvním umělým kloubem nahradil ten nefunkční v kyčli britský chirurg John Charnley už v roce 1962.

Na endoprotézu není třeba čekat do pětašedesáti

Nedostatek pohybu, nebo naopak přetěžování, případně jednostranná zátěž, nadváha, nošení nevhodné obuvi, dostatečně neléčená i drobná zranění, pravděpodobně do jisté míry i dědičnost vedou k artróze. Jedno z nejčastějších kloubních onemocnění se objevuje u stále většího počtu lidí ve stále nižším věku. Postihuje dokonce i třicátníky. Ve věkové kategorii 45 až 65 let pak trpí tímto onemocněním 40 % lidí. Charakteristickými příznaky artrózy jsou bolesti kloubů, začínající obtíže s pohybem, problémy při vstávání a celková ztuhlost kloubů. Nejvíc trpí na nosné klouby – kolenní a kyčelní, které jsou nejvíce zatěžovány. I když se stále objevují nové metody léčby jako jsou například hyaluronové injekce, aplikace krevní plazmy nebo buněčná terapie chrupavky, když nemoc dospěje do pokročilého stádia, pomůže jen totální endoprotéza. Ročně se v Česku vymění 20 000 kyčelních kloubů a 16 000 koleních. Mnozí pacienti, kteří trpěli bolestí při každém pohybu, po operaci litují, že kvůli obavám, aby jim umělý kloub dostatečně dlouho vydržel, nepřišli dřív. „Moderní náhrady mají delší životnost. Záleží samozřejmě, jak se k nim chováte – pokud kloub málo namáháte, vydrží déle. Ale i když žijete s endoprotézou stejně aktivně jako před ní, sportujte, pracujete fyzicky a ona se opotřebuje, umíme ji vyměnit. Jsme schopni nebolestivé funkční období udržet klidně 30 až 40 let. Proto na endoprotézu přicházejí mnohem mladší nemocní. Nemusí trpět a čekat až se dožijí pětašedesáti a více let, aby jim kloub vydržel až do smrti,“ říká zkušený ortopéd prof. MUDr. Tomáš Trč, CSc., MBA, přednosta Kliniky dětské a dospělé ortopedie a traumatologie FN Motol a 2. LF UK

„Brýle“ v očích

Zhruba každý desátý Čech má problémy se zrakem, a to především s poklesem akomodační schopnosti oka, tedy schopností vidět ostře předměty v různých vzdálenostech. Vedle korekce očních vad pomocí laseru se proto trendem stala implantace nitroočních čoček z hydrofobního akrylátu. Stále ještě kolem nich panuje řada mýtů. Rozšířeným omylem je například to, že umělou čočku je nutné po určité době vyměnit. Není! Umělá nitrooční čočka zůstává v oku natrvalo, vydrží a bude sloužit a nahradí definitivně všechny typy brýlí kromě slunečních. Volbou vhodného typu čočky lze odstranit krátkozrakost, dalekozrakost i astigmatismus. Existují čočky multifokální, trifokální nebo asférické, používané v závislosti na dioptrické vadě. Multifokální či trifokální oční čočky zlepší vidění na blízko, na střední vzdálenost i do dálky. Torické nitrooční čočky korigují astigmatismus a asférické nitrooční čočky zase zlepšují vidění za šera a zhoršených světelných podmínek. Nové a lepší čočky vylepší život i starším nemocným, kteří přicházejí s nejčastější oftalmologickou diagnózou seniorů – šedým zákalem. Kvalitní multifokální čočky, za které si ovšem musí pacienti připlatit, se implantují zhruba ve 3 % případů šedého zákalu. Pojišťovny totiž hradí pouze operaci těch nejlevnější (monofokálních) čoček. Procento těch, kteří se snaží dobře investovat do svého zdraví však roste. „Čím dál více pacientů se chce během jednoho nitroočního zákroku rovnou zbavit krom šedého zákalu i dioptrií či astigmatismu, aby neztráceli čas střídáním různých dioptrických brýlí. Velké množství našich pacientů žije i ve vyšším věku velmi aktivním životem: čtou, luští křížovky, pracují na počítači, věnují se práci na zahradě, procházkám nebo nějakému sportu. Po operaci proto chtějí fungovat bez brýlí, chtějí najít trvalé řešení své vady, a to nitrooční čočky jsou,“ říká MUDr. Šárka Skorkovská, primářka Oční kliniky NeoVize Brno.

Bioelektronické ucho pro děti i dospělé

Sluch v plném rozsahu zatím nelze pomocí technologií zcela nahradit. Alternativou k naslouchacím pomůckám jsou však od 80. let minulého století tzv. kochleární implantáty, tedy protézy pro částečnou nebo úplnou náhradu řetězce středoušních kůstek. Skládají se z přijímače umístěného ve skalní kosti a jemného svazku elektrod zavedených do hlemýždě. Vnější část tvoří zvukový procesor. Kochleární implantáty jsou vhodné jak pro děti, tak dospělé i seniory. Nadějí pro neslyšící je podle amerických vědců implantát nové generace, který by se měl umisťovat přímo do sluchového nervu v uchu.

Zuby z keramiky sluší a dobře koušou

Konzumace velmi studených nebo naopak horkých nápojů či pokrmů, výkyvy v kyselosti a zásaditosti, vysoká mechanická zátěž – to vše výrazně ovlivňuje životnost zubů i zubních náhrad. Moderní protetické rekonstrukce kladou důraz na mechanickou odolnost a biologické působení a disponují vlastnostmi, které se nejvíce podobají přirozeným tkáním ústní dutiny. Nové materiály jsou často do stomatologické praxe zaváděny z leteckého průmyslu. „Trendem moderní protetiky jsou celokeramické fixní zubní náhrady. Tyto systémy věrně napodobují přirozené zubní tkáně, jsou estetické a zajišťují mechanickou odolnost při žvýkání,“ říká MUDr. Jaroslava Havelková z privátní stomatologické praxe v Teplicích.

Vylepšený image pomůže i duši

Obdobou „zubní protetiky“ jsou v případě, kdy z nejrůznějších důvodů „odejdou“ vlasy, různé příčesky a paruky. Dobře udělanou paruku některé ženy dokonce používají jako módní doplněk – vyměňují ji podle společenské příležitosti. Muži si buď na svou holou hlavu zvyknou, nebo volí trvalejší, a nakonec i pohodlnější řešení – transplantaci. Vkládání vlasových štěpů trvá od 2 do 8 hodin, v závislosti na jejich počtu štěpů. „Momentálně implantujeme do 1000 štěpů v jednom dni; pokud je potřeba více, rozdělíme proceduru do několika po sobě jdoucích dnů.“ Metoda GHO-FM je založena na dlouholetých výzkumech specialistů z Austrálie a Evropy. Podstatné je, že se obejde bez skalpelu. Pro transplantaci se vždy používají vlastní vlasy klienta z oblasti, kde nevypadávají. Vlasové štěpy odebírají jeden po druhém speciální jehlou tak, že v místě odběru v 70 % případů vlasy znovu vyrostou. V transplantované části je úspěšnost růstu nových vlasů 95 %. Tímto způsobem lze zakrýt i jizvy po operacích, úrazech či předchozích klasických transplantacích.

Podobné motivy, které muže vedou k transplantaci vlasů, mají ženy, které se rozhodly pro prsní implantáty. I tady často estetická chirurgie zakrývá jizvy, například po ablaci prsu. Díky tomu, že estetické zákroky už nejsou „tajné“ a s novým poprsím nebo „dobře ušitým obličejem“ se jeho majitelky spíš rády pochlubí, roste i počet těch, které vyhledají estetického chirurga jen, aby pomohly Matce Přírodě. A proč ne? Primář Ústavu estetické medicíny, jeden z nejzkušenějších českých lékařů v tomto oboru MUDr. Dušan Záruba k tomu říká: „Rozhodně například nebudu rozmlouvat operaci ženě po dvou dětech, která přijde, že chce opravit povolená prsa. Ještě 20 let ji tento zákrok usnadní fungování v partnerském vztahu, ale i v práci a ve společnosti. Dodá ji sebevědomí, jistotu, trochu ji to přiblíží ke stavu, na který byla v mládí zvyklá. Estetická chirurgie není jen o liftingu obličeje nebo zvětšování poprsí. Za každou operací je nejen vylepšená tvář a tělo, ale především člověk a jeho duše.“

Devět z deseti zdravotníků čelí násilným útokům pacientů. Zbraně se…

Praha 11. března 2019 (B. Braun)

Devadesát procent zdravotníků se stalo terčem útoku od pacientů nebo jejich doprovodu. S výhružkami a nadávkami se za jediný rok setkalo 78 % zdravotníků, fyzické násilí zaznamenalo 23 % dotazovaných. Vyplývá to ze studie lektora Aesculap Akademie Jaroslava Pekary, do které se zapojilo 1000 respondentů z prostředí českého zdravotnictví. „Zbraně se v konfliktech objevují pouze výjimečně. V rámci ČR to je tak maximálně 4x do roka,“ odhaduje autor výzkumné studie Mgr. Jaroslav Pekara Ph.D. Aesculap Akademie za poslední 3 roky připravila kolem 15 kurzů zaměřených na zvládání situací s násilnými a agresivními pacienty.

Povolání všeobecné sestry, lékaře či záchranáře je rizikové. Častým důvodem je stále i rostoucí agresivita společnosti, což se projevuje u pacientů a jejich příbuzných. „S tímto trendem je potřeba začít něco dělat. I proto se při tréninku zdravotníků záměrně věnujeme simulacím napadení agresorem,“ říká autor průzkumu Mgr. Jaroslav Pekara, Ph.D., člen Pracovní skupiny Aesculap Akademie Bezpečnost personálu. S násilím na pracovišti se nesetkala jen desetina zdravotníků. Studie také prokázala, že během jednoho roku čelilo fyzickému útoku 206 zdravotníků z celkově 896 zdravotníků zapojených do studie, přičemž 10 z nich bylo zraněno. „Všechny kurzy Aesculap Akademie zaměřené na zvládání násilných pacientů jsou. Zdravotníci skutečně vnímají tento trend jako velkou hrozbu,“ doplňuje Jaroslav Pekara.

Urážky a vyhrožování jsou na denním pořádku

Nejčastěji se zdravotníci musejí bránit verbálním útokům. Agresivní nadávky a výhružky si vyslechlo 697 zdravotníků bez ohledu na to, zda šlo o muže nebo ženu. Dvě třetiny z nich byly napadeny samotným pacientem, ve zbylých případech se do zdravotníků slovně opřeli pacientovi příbuzní. „Řekl mi, abych se podívala na sebe, že jsem tlustá jako kráva,“ popisuje nepříjemnou scénu s chronicky nemocným pacientem z dialyzačního střediska všeobecná sestra s 22 letou praxí. Stejně jako ona se s podobnými urážkami setká polovina sester přímo v nemocnici či ve zdravotnickém prostředí.

Reakce zdravotníků: obrana, uklidňování nebo Útěk

Při detailní analýze z průzkumu vyplynulo, že polovina zdravotníků reagovala na pacientovu agresivitu klidně a snažila se pacienta přesvědčit, aby přestal. Každý třetí zdravotník se bránil a každý pátý se pokusil utéci. Někteří berou útok za ponaučení do budoucna. „V případě mimořádné fyzické agrese například se zbraní v ruce je nejlepším řešením útěk. Pokud zdravotník narazí na takto násilného pacienta nebo jeho příbuzného, musí myslet především na svou bezpečnost,“ doporučuje lektor Aesculap Akademie Jarek Pekara.

Jak násilí předcházet učí simulační kurzy

Účinnou prevencí násilí je průběžné vzdělávání a sdílení zkušeností s lidmi, kteří násilné chování od pacientů zažili. „Aesculap Akademie zahájila kurzy pro zdravotníky zaměřené na situace s násilnými pacienty již v roce 2016. Výsledky studie ukazují, že naše rozhodnutí věnovat se právě tomuto fenoménu bylo správné a rozhodně budeme v kurzech pokračovat," říká manažer Aesculap Akademie a marketingu RNDr. Martin Kalina, Ph.D., MBA. V kurzech se lektoři Aesculap Akademie soustředí především na chování a vystupování zdravotníků. Je to totiž nejvýznamnější aspekt předcházení vzniku krizové situace, kdy se zdravotníci učí nedat svým chováním agresorovi šanci vyhrotit situaci vedoucí až k fyzickému útoku. „Hodně se inspirujeme u kolegů v Dánsku, kde mají systém prevence velmi propracovaný. Ve spolupráci s Aesculap Akademií chystáme unikátní skripta, která vychází právě z tzv. dánského modelu“, uzavírá Jaroslav Pekara.

Grafické zpracování výsledků výzkumu

Graf č. 1: Reakce na fyzické násilí

206 respondentů (100 %), kteří zažili fyzické násilí. 5 respondentů (2,4 %) se snažilo útočníka při fyzickém násilí bezprostředně uklidňovat, 6 respondentů (2,9 %) nedělalo nic, 90 respondentů (43,7 %) řeklo útočníkovi, ať přestane, 60 respondentů (29,1 %) se snažilo bránit a 40 respondentů (19,4 %) se snažilo utéct.

Graf č. 2: Hlášení fyzického násilí

206 respondentů (100 %), kteří zažili fyzické násilí. 65 respondentů (31,6 %) fyzické násilí hlásilo, 141 respondentů (68,4 %) nikoliv.

Graf č. 3: Komentáře respondentů

1000 respondentů (100 % účastníků výzkumu), 33 respondentů (3,7 %) uvedlo v komentářích, že si za násilí mohou sami, 138 respondentů (15,4 %) uvedlo, že jim chybí vzdělávání v komunikaci, 142 respondentů (15,8 %) uvedlo, že neumí ovládat emoce, 106 respondentů (11,8 %) uvedlo, že se jejich zaměstnavatel v prevenci násilí nesnaží, 96 respondentů (10,7 %) uvedlo, že hlavní příčinou násilí je málo personálu a 381 (42,5 %) respondentů se ke komentáři nevyjádřila.

Mgr. Jaroslav Pekara, Ph.D.

Vedoucí studijního oboru Zdravotnický záchranář na Vysoké škole zdravotnické

Člen Pracovní skupiny Aesculap Akademie Bezpečnost personálu

Member of European Violence in Psychiatry Research Group

Více o B. Braun

Koncern B. Braun působí na celosvětovém trhu přes 175 let a dnes patří k největším výrobcům zdravotnických produktů na světě. Hlavní sídlo je v německém Melsungen, pobočky má v 63 zemích světa. Skupinu B. Braun CZ/SK tvoří B. Braun Medical (dodavatel zdravotnických prostředků), B. Braun Avitum (provozovatel dialyzačních středisek, odborných ambulancí a domovů pro seniory se zdravotním postižením) a Aesculap Akademie (mezinárodní vzdělávací instituce). Skupina B. Braun v České a Slovenské republice působí od roku 1993 a zaměstnává více než 800 lidí. Charitativní projekt B. Braun pro život podporuje vybrané neziskové organizace i jednotlivce. Patronem projektu je český paralympionik David Drahonínský.

Le Monde: Jak vybřednout z bludného kruhu nespavosti

Paříž 10. března (ČTK/Le Monde) – Jestliže chcete skoncovat s peklem nespavosti, pak vězte, že léky jsou málo účinné a mají často nebezpečné vedlejší účinky. Vsaďte na změnu životního stylu, píše francouzský deník Le Monde.

Ve Francii nespavost trápí 15 až 20 procent populace, v devíti procentech jde dokonce o těžkou nespavost. Ať už jde o primární či sekundární projev, o nespavost přechodnou či chronickou, je třeba vždy léčit nemoci, které s ní souvisejí, jako jsou deprese, syndrom spánkové apnoe nebo syndrom neklidných nohou. Jinak se dostatečného a trvalého zlepšení nedočkáte, varuje psychiatrička a expertka na spánek Sylvie Royantová-Parolová.

Co to je nespavost? “Jestliže vznikne, jde vždy o změnu v chování spáče ve vztahu ke spánku, o úzkost při usínání a o procesy, při nichž se aktivují všechny systémy probuzení,” upřesňuje psychiatrička. Je to ono nabuzení spojené s některými spoji centrálního nervového systému v reakci na stres, které brání snadno usnout, vede k lehkému spánku s častým nočním probouzením.

Nespavost má výrazný negativní vliv na každodenní život. Proto je třeba ji léčit. V posledních letech dávají lékaři přednost kognitivně-behaviorálním terapiím. Jsou v léčbě nespavosti účinnější než léky.

Lidé, kteří nemohli spát, odedávna hledali látku, která by jim spánek navodila. Od 70. let minulého století však lékaři pozorují, že spánek získaný díky lékům není normální. Je to spánek modifikovaný ve své struktuře, většinou lehčí, často provázený probuzeními, která si pacient ani neuvědomuje. Při delším užívání pak léky neúčinkují.

Vznikly nové psychoterapeutické přístupy, jejichž cílem je usměrnit myšlenky a víru nespavce ve vztahu ke spánku. Můžeme se zúčastnit terapeutické výchovy na internetu: tým britských a australských vědců se o to pokusil na vzorku 1700 osob a výsledky publikované loni na podzim byly pozitivní. Cílem takové léčby je změnit zvyky pacienta a posílit psychologické mechanismy spánku a omezit to, co brání homeostatickému tlaku na spánek, čili přirozené únavě a potřebě spánku.

Když člověk nedokáže usnout a jeho spánek je přerušovaný, používá strategii, kterou považuje za účinnou, aby se vyspal. Rozhodne se chodit spát dříve nebo v neděli či o dovolené déle spát v naději, že se více vyspí.

“Zde se dostáváme k paradoxu typickému pro nespavost: člověk tráví příliš mnoho času v posteli a posiluje tak mechanismy nespavosti,” říká Royantová-Parolová. Řešením je změna chování: chodit pravidelně ve stejnou hodinu spát a ve stejnou hodinu vstávat. Tato pravidelnost je jedním z motorů spánku. Hodinu je třeba uzpůsobit tomu, zda je člověk ranní ptáče, anebo sova.

“Světlo dává signál našim vnitřním hodinám, proto je důležité pobýt chvilku venku, nejlépe ráno. Pokud jde o sport, je třeba ho provozovat v pravidelné době a přirozeně dlouho předtím, než jdeme spát,” uvádí Royantová-Parolová.

Pozor ale, abychom nesměšovali ospalost během dne se symptomy jiné nemoci než nespavosti. “Denní nespavost může vznikat ze špatné kvality spánku, nedostatku spánku, ale může rovněž odpovídat hypersomnii centrálního původu,” říká expertka na vzácné formy nespavosti u dětí profesorka Patricia Francová. Hypersomnie centrálního původu zahrnuje tři vzácné choroby: narkolepsii, idiopatickou hypersomnii a Kleinův-Levinův syndrom. Všechny vyžadují specifickou léčbu a nemají souvislost s nespavostí.

pel spr

Zájem mužů o jógu vzrůstá, shodli se lektoři Yogafestu Zlín

Zlín 9. března (ČTK) – Zájem mužů o cvičení jógy postupně vzrůstá. Vyhledávají styly zaměřené spíše na meditaci než na fyzický výkon. Přesto mají v tuzemsku o jógu stále zájem především ženy, při jednotlivých lekcích tvoří v průměru více než tři čtvrtiny klientů. ČTK to dnes na třetím ročníku Yogafestu ve Zlíně řekli dlouholetí lektoři Petr Smil a Barbora Hu, oba z Prahy.

“Vnímám, že více dochází muži na lekce, které jsou zaměřeny kontemplativně. Spíše se zajímají o styly věnující se meditaci, formě práce s myslí, než na fyzická cvičení, která jsou pořád ženskou doménou,” uvedla Hu.

Podle Smila navštěvuje lekce jógy stále více mužů. Pořádal i kurz, který jim byl speciálně věnovaný. “Sešlo se 16 chlapíků a byla to úplně jiná energie. Jóga, byť těch stylů je hodně, pracuje s uvolňováním těla, což není typicky chlapský způsob řešení něčeho. Chlapi si jdou do posilovny zvedat kila a jóga je pro ně mnohdy i fyzicky náročná, protože musejí fungovat trochu jinak. V tom je to pro ně možná objevné, že najednou nejde o výkon, zvednout větší váhu, ale uvolnit se v pozicích, které vypadají relativně nenápadně,” řekl Smil.

Oba lektoři míní, že se józe mohou věnovat všechny věkové kategorie, od dětí až po seniory. “Existují pomalejší styly, kde nejde o gymnastické výkony, ale spíše o zklidnění a socializaci v rámci dané věkové skupiny těch starších,” uvedl Smil. Podle Hu hraje významnou roli také věk lektora. “Podobné přitahuje podobné. Lidé typologicky vyhledávají podobně staré lektory,” uvedla Hu.

Zatímco Smil se věnuje józe 17 let, Hu o dva roky méně. Oba při jejím poznávání navštívili Indii, tedy pravlast jógy. Každý člověk podle nich přistupuje k józe s jiným motivem. Ať už jde o získání fyzické kondice, kompenzaci sedavého zaměstnání, způsob životního zpomalení nebo hledání spirituality.

Smil se na zlínském festivalu zaměřil na prana vashya jógu, autentický styl z Indie, spočívající v intenzivním cvičení postaveném na hlubokém dechu. Hu vedla lekce zaměřené na čakra jógu. “Je to synkretický směr, který hodně vychází z tantrické energetiky a jógové psychologie. Má přesah do hlubinné psychologie, antropologie, je to věda o člověku v různých rovinách,” řekla Hu.

Dvoudenní Yogafest začal ve Filmovém uzlu ve Zlíně v pátek a skončí dnes večer. Zhruba 300 účastníkům nabízí kromě desítek lekcí nejrůznějších druhů jógy také workshopy a přednášky věnované dechovým technikám nebo východní folozofii. Součástí programu je i jarmark, na kterém si lidé mohou zakoupit oblečení a podložky na cvičení, ájurvédskou kosmetiku, šperky a knihy věnované zdravému životnímu stylu.

Viktor Chrást kš

Ministerstvo zdravotnictví plánuje rozdělit na výzkum 6 mld Kč

Praha 9. března (ČTK) – Ministerstvo zdravotnictví plánuje na výzkum v oboru rozdělit v letech 2020 až 2026 více než šest miliard korun. Dostanou je nemocnice, vědecké instituce i podniky. Vláda v pondělí projedná pokračování dotačního programu na zdravotnický aplikovaný výzkum. V minulém kole bylo rozděleno 4,88 miliard korun, průměrně projekt dostal na čtyři roky 10,4 milionu korun.

“V rámci zdravotnického aplikovaného výzkumu je nutné se kontinuálně zaměřovat mimo jiné na řešení nejčastějších příčin úmrtí a dále pak na problematiku stárnutí populace a zvyšování kvality života v seniorském věku,” uvádí dokument, který v pondělí projedná vláda.

Nejvíce Češi podle statistik umírají na nemoci srdce a oběhové soustavy (44,3 procenta) a na rakovinu (25 procent). V posledních letech se jejich podíl mírně snižuje. Třetí nejčastější příčinou jsou nemoci dýchací soustavy, kterým podlehne ročně kolem sedm procent lidí.

Program se zaměřuje na projekty v oblasti vzniku a rozvoje nemocí, nové diagnostické a terapeutické metody a výskyt a prevenci nejčastějších chorob. Zkoumat tak bude možné například cukrovku, kardiovaskulární onemocnění nebo rakovinu. Podporu mohou získat například také vědci zkoumající nové léčebné postupy či přístroje, biologická léčiva nebo genovou terapii. Žádat je možné také na výzkum vlivu prevence a screeningu, výzkum závislostí, infekčních nemocí nebo zdrojů infekcí z tuzemských a importovaných potravin.

V minulém období se na nádory zaměřilo více než pětina podpořených projektů, 15 procent získaly projekty v oblasti biomedicínských technologií, 13 procent bylo zaměřeno na neurologii a duševní zdraví, 11 procent na poruchy imunity a infekční choroby a deset procent na prevenci a ošetřovatelství.

“Celkové výdaje programu na roky 2020 až 2026 se předpokládají 6,05 miliardy korun, z toho 5,5 miliardy z výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace, přičemž financování programu bude realizováno podle možností státního rozpočtu,” uvádí dokument.

V prvních letech budou ještě dobíhat projekty z minulých let. Na nové bude v roce 2020 vyhrazeno 330 milionů korun, v roce 2021 825 milionů korun. Od roku 2022 to bude přes miliardu, v roce 2023 asi 1,4 miliardy korun. Poté bude částka opět klesat až na 385 milionů v roce 2026. Desetina částky je vyhrazené pro projekty mladých řešitelů do 35 let.

Ministerstvo očekává, že peníze si rozdělí asi 500 projektů, průměrně by tak na jeden připadalo asi 12,1 milionu korun. Žádat mohou státní organizace zřizované ministerstvem zdravotnictví, kterých bylo v minulém období 46 procent. O 40 procent žádaly vysoké školy a dalších pět až osm procent veřejné výzkumné instituce. Nově se počítá asi u pěti procent projektů propojení s výrobními podniky.

van mal

Pravidelný spánek po obědě pomáhá podle vědců snižovat tlak

Atény/Londýn 9. března (ČTK) – Pravidelné zdřímnutí po obědě pomáhá snižovat krevní tlak podobně jako některé léky a změna životního stylu, zjistili podle britského deníku The Times řečtí vědci.

Odborníci vzali v potaz obecně známý fakt, že krevní tlak v noci klesá, a zkoumali, zda tento efekt může mít i krátký odpolední “šlofík”. Jejich výzkumu se zúčastnilo 212 lidí v průměrném věku 62 let. Všichni se úspěšně léčili s vysokým tlakem a polovina z nich byla zvyklá si po obědě pospat.

Čtyřiadvacetihodinový monitoring obou skupin pak ukázal, že ti, kteří si dopřávali spánek, měli nižší tlak než ti, kteří tak nečinili.

“Zdá se, že spánek v polovině dne snižuje krevní tlak stejnou měrou jako změny životního stylu, například omezení soli a alkoholu,” uvedl kardiolog a vedoucí studie Manolis Kallistratos. Zjištění jeho týmu je podle něj důležité, protože i malý pokles vysokého krevního tlaku může snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění až o deset procent.

Odpolední poležení sice podle vědce nemůže nahradit další lékařská doporučení, ale mohlo by představovat změnu životního stylu, která je nejsnáze “stravitelná”. “Víme totiž, že pacienti mívají největší problémy s dodržováním takových změn,” vysvětlil Kallistratos.

Lidé by se tak podle něj neměli cítit provinile, pokud si po obědě na chvíli zdřímnou. “Nenabádáme ale lidi k lenosti. Čtyřicet pět nebo šedesát minut je tak akorát.”

mka lcm

Prodejcům brýlí rostou tržby,lze očekávat epidemii krátkozrakosti

Brno 8. března (ČTK) – Prodejcům brýlí a kontaktních čoček i přes mírné zpomalení ekonomiky rostou tržby konstantním tempem mezi pěti a osmi procenty za rok a pohybují se nad čtyřmi miliardami korun. Počet optik je srovnatelný s okolními zeměmi a v Česku je průměrně jedna na 8000 obyvatel, řekl ČTK na brněnském veletrhu Opta donedávna člen představenstva Společenstva českých optiků a optometristů a také soudní znalec v oboru Ivan Vymyslický. Upozornil, že Česko se bude potýkat s problémem, o kterém se zatím mluví jen v odborných kruzích, a to je kvůli digitálnímu věku epidemie krátkozrakosti.

“Zatím je obor stabilní díky ekonomice, tak uvidíme, jak dlouho to ještě bude trvat. Jednotky optik ještě vznikají, některé přirozeně zanikají,” řekl Vymyslický. V předchozích letech zmiňoval, že oboru se daří i díky tomu, že lidé několik let od vypuknutí ekonomické krize odkládali nákup nových brýlí a po překonání recese začali nakupovat. I přes rostoucí ekonomiku si však stále jen málo lidí pořizuje druhé brýle. “Většině lidí stačí jedny, vidí dobře a neřeší druhé či další. I když je pravda, že mladí lidé na sebe víc hledí, zvlášť když třeba nastupují do řídicích pozic,” uvedl Vymyslický.

Do podnikání optiků také čím dál intenzivněji vstupuje telemedicína, což je analýza rizik na dálku. V optice na speciálním screeningovém přístroji se změří zrak a lékař vzdálený i stovky či tisíce kilometrů data vyhodnotí a pošle pacientovi doporučení, co by měl dělat. “Ukazuje se, že přístroje jsou již velmi kvalitní. Někteří kolegové už s tím koketují. A data vyhodnocují odborníci mimo Česko,” řekl Vymyslický.

Naopak zmínil, že některé technologie se ukazují pouze jako módní a málo využitelné. “Před třemi lety tu všichni měli brýle s virtuální realitou a teď už je nemá nikdo. Ukázalo se, že nejsou zdaleka tak in, jak si někteří mysleli,” uvedl Vymyslický.

Co prodeji brýlí v současnosti pomáhá, je digitalizace společnosti. Lidé si kazí zrak kvůli dlouhodobému vystavení obrazovkám počítačů, mobilů a tabletů. “Zatím se o problému hovoří hodně jen v odborných kruzích, obecně zatím jen málo. Nicméně epidemie krátkozrakosti je problém s celospolečenským rozměrem. A nejde jen o krátkozrakost, ale i o nemoci očí v pozdějším věku, které jsou s tím spojené. Děti se kvůli tabletům často nedostanou ani na denní světlo,” řekl Vymyslický a zmínil studii, která hovořila o tom, že například v Japonsku nosí kvůli tomu brýle už 95 procent dětí.

Zdeněk Meitner dr

Hygienička: Plošná epidemie chřipky skončila, zůstaly lokální

Praha 8. března (ČTK) – Plošná epidemie chřipky podle hlavní hygieničky ČR Evy Gottvaldové odezněla, zůstala pouze lokální ohniska. Za týden klesl počet nemocných s akutními infekcemi dýchacích cest včetně chřipky o 13,5 procenta. Na 100.000 obyvatel je nyní 1138 nových případů, informovalo ČTK ministerstvo zdravotnictví.

Chřipková epidemie byla letos vyhlášena na začátku února, v posledních letech začínala obvykle už na počátku roku. Oproti loňskému roku epidemie také dříve skončila, o ukončení epidemie informovalo loni ministerstvo až koncem března. Podobná situace končící epidemie je podle hygieniků i jinde v Evropě. Počet pacientů s chřipkou klesá, ve většině zemí zůstávají už jen regionální epidemie.

Podle informací Státního zdravotního ústavu do konce února lékaři nahlásili 449 případů, kdy pacienti s chřipkou skončili v nemocnici na jednotkách intenzivní péče nebo anestaziologicko-resuscitačních odděleních. Z nich 118 nemoci podlehlo. Loni to za stejnou dobu bylo 353 nemocných a 98 úmrtí, za březen ale počty stouply na 600 hospitalizovaných a 202 úmrtí.

Lékaři odhadují, že každoročně s chřipkou souvisí zhruba 1500 až 2000 úmrtí. “Ve vyspělé zemi je chřipka jediným infekčním onemocněním, které se projeví na datech celkové úmrtnosti. Jde rozhodně o předčasná úmrtí,” řekl k tomu před začátkem letošní chřipkové sezony vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu Jan Kynčl.

Nejnebezpečnější je chřipka pro chronicky nemocné a seniory, kteří mají oslabenou imunitu. Jim také podle odborníků nejvíce prospívá očkování. Každoročně je vakcína sestavena na očekávané cirkulující typy chřipky, je proto třeba se nechat očkovat každý rok. Účinek je asi 60 procent, nemoc ale může mít také mírnější průběh.

van rot