Zhruba dvě třetiny melanomů se objeví ve zdravé kůži

Praha, 24.4.2019 (EUC)

Opalování je pro mnoho lidí příjemnou aktivitou, nicméně v tomto případě platí dvakrát, že nic se nemá přehánět. Za přílišné slunění totiž můžeme zaplatit i životem – nejzávažnějším důsledkem nadměrnému a dlouhodobému vystavení se UV záření je vznik kožních nádorů.

„Bezpečné opalování závisí na fototypu kůže. Je nutné si zvolit opalovací krém s ochranným faktorem, u nejcitlivější kůže to má být až 50 plus. Ochranný faktor udává, kolikrát déle můžeme být na slunci bez rizika poškození kůže, než kdybychom jej nepoužili,“ říká MUDr. Štěpánka Pavcová, dermatoložka z EUC Kliniky Plzeň. A upozorňuje, že při nedodržování zásad bezpečného opalování hrozí předčasné stárnutí kůže, úpal či úžeh. A vůbec nejzávažnějším rizikem je vznik nádorů.

Nejohroženější jsou lidé se světlou kůží, světlými a zrzavými vlasy, přičemž pro vznik nejzhoubnějšího kožního nádoru melanomu je největším rizikem UV záření absorbované kůží v dětském věku. „Čím častěji se kůže dítěte spálí, tím větší existuje riziko vzniku nádoru v dospělosti. Dětská pokožka je přitom mnohem citlivější na sluneční záření než kůže dospělých. Proto u nich používejte opalovací krémy, které obsahují nejen filtry proti UVB záření, ale také proti UVA paprskům. A děti do šesti měsíců by se neměly vystavovat přímému slunci vůbec,“ zdůrazňuje MUDr. Štěpánka Pavcová, dermatoložka z EUC Kliniky Plzeň.

Naplánujte si před létem návštěvu u dermatologa

V obecném povědomí přežívá informace, že melanom vzniká pouze z névů (znamének). To ale není úplně pravda, zhruba dvě třetiny melanomů se totiž objeví ve zdravé kůži. Na druhou stranu ale lidi se znaménky považují lékaři za náchylnější ke vzniku melanomu. „Kožního lékaře by měli navštívit lidé s výskytem melanomu v rodině, s velkým počtem mateřských znamének, častým spálením kůže. Rovněž za ním zajděte při změně barvy, velikosti, tvaru, svědění a krvácení znamének či při vzniku nového, protože se nemusí jednat o mateřské znaménko, ale přímo o melanom,“ vypočítává MUDr. Štěpánka Pavcová, dermatoložka z EUC Kliniky Plzeň.

Úpal, úžeh…

Sluneční záření způsobuje i další obtíže, nejčastěji solární dermatitidu, tedy úžeh. „Za několik hodin po pobytu na slunci dochází k zarudnutí, otoku, pálení kůže, později se objevují bolestivé puchýře. Hodnotí se jako popáleniny prvního stupně, které se projevují zarudnutím, otokem a pálením. Při popálení druhého stupně se objevují bolestivé puchýřky až puchýře,“ říká MUDr. Štěpánka Pavcová, dermatoložka z EUC Kliniky Plzeň. Doporučuje přikládat studené obklady, obklady s borovou vodou či Jarisch roztokem, aplikovat Panthenol a v případě těžšího průběhu navštívit lékaře.

Ochrana proti melanomu, úžehu, ale i úpalu, který se projevuje bolestmi hlavy, pocity na zvracení, zvracením, teplotou až kolapsovým stavem, není přitom nijak obtížná: nevystavujte se slunci mezi 11. až 15. hodinou, používejte kvalitní opalovací prostředky, pijte dostatek tekutin a chraňte se pokrývkou hlavy. A tyto zásady dodržujte, i když je v létě pod mrakem, protože i přes ně pronikne až 90 procent UV záření. Nemusíte se přitom obávat, že vaše tělo bude mít málo vitamínu D, který získává právě při slunění. „Pro tvorbu dostatečného množství vitaminu D stačí, když vystavíme slunci obličej a ruce třikrát týdně na 15 minut,“ dodává MUDr. Štěpánka Pavcová, dermatoložka z EUC Kliniky Plzeň.

Do cestovní lékárničky patří opalovací krém

Plánujete-li delší cestu, nikdy si nezapomeňte dát do cestovní lékárničky i opalovací krém a přípravek pro zklidnění kůže po opalování. Zvláště důležité je to při cestách za sluncem do zahraničí. O dalším obsahu lékárničky se můžete poradit s oborníkem, třeba s lékárníkem. „A cestujete-li do exotických zemí, je namístě navštívit přímo lékaře v centru cestovní medicíny, který může doporučit vhodné očkování nebo, je-li to vhodné, předepsat léčiva, jejichž výdej je vázán na lékařský předpis, například antibiotika či léky k prevenci nebo léčbě malárie,“ radí ředitel EUC Lékáren PharmDr. Tomáš Lukš.

Skupina EUC:

Zdravotnická skupina EUC tvoří největší síť ambulantních klinik v ČR. Je největším poskytovatelem ambulantní péče, prémiové péče, mamoscreeningu a lékařské péče pro zaměstnavatele. Od roku 2011 do roku 2018 investovala 708 milionů korun především do modernizace přístrojů, vzdělávání zaměstnanců a elektronizace systémů a služeb. V 28 zdravotnických zařízeních napříč ČR (včetně 10 prémiových), 19 lékárnách a 14 laboratořích zaměstnává 1 950 lidí, kteří poskytnou péči 1,8 milionu pacientů ročně. Na podzim 2017 vydala jako první v sektoru zdravotnictví v ČR emisi dluhopisů, v celkovém objemu 1,4 miliardy korun. Vice na www.euc.cz

Proti nemocem od klíšťat se chraňte očkováním i vhodným oblečením

Praha, 24.4.2019 (EUC)

Klíště přenáší řadu nemocí s vážnými zdravotními následky. Pozitivní je, že alespoň proti jedné z nich – klíšťové encefalitidě – je možné se nechat očkovat. Před ostatními se můžeme pokusit se ochránit vhodným oblečením a kvalitními repelenty.

Zhruba čtvrtina klíšťat je infikovaných a přenáší různé nemoci, nejčastěji klíšťovou encefalitidu a lymeskou boreliózu. Podle nejnovější studie týmu Protean, která zkoumala více než 12 tisíc klíšťat se ukázalo, že 10,27 % klíšťat bylo infikovaných boreliózou a 2,65 % virem klíšťové encefalitidy. Ta přitom může mít trvalé následky: například chronické bolesti hlavy, poruchy spánku, soustředění a rovnováhy, deprese, třes, obrnu svalů v obličeji či končetin.

Očkování jako účinná prevence

Klíšťovou encefalitidu není možné léčit, podávají se jen přípravky snižující horečku, tlumící bolest či zvracení, někdy jsou i nezbytné léky proti otoku mozku. Hospitalizace se pohybuje okolo 14 dní, při komplikacích trvá samozřejmě déle. „Jedinou účinnou prevencí těchto komplikací je očkování. V současné době jsou na trhu již k dispozici i vakcíny obsahující snížené množství protilátek určené pro děti od jednoho roku. Znovu očkovat je nutné po třech až pěti letech,“ říká MUDr. Helena Šustová, praktická lékařka z EUC Kliniky Plzeň.

A dodává: „Proti klíšťové encefalitidě lze očkovat celoročně. Současně je nezbytné si uvědomit, že protilátky (a tím i ochranný účinek vakcinace) jsou přítomny až 14 dní po aplikaci druhé dávky; do této doby je vhodné vyvarovat se kontaktu s klíšťaty. Proto se v létě zajímejte o zrychlené schéma očkování.“

První příznaky onemocnění se mohou objevit za 7–14 dní

Nejde ovšem jen o možné trvalé následky, i průběh samotného onemocnění často není nijak příjemný. První příznaky klíšťové encefalitidy se objeví většinou za 7 až 14 dní od kousnutí klíštětem. „Onemocnění probíhá většinou dvoufázově, ale u někoho se objeví jen jedna fáze nebo dokonce příznaky mít nemusí. První fáze trvá obvykle tři až pět dní a projevuje se jako chřipka – bolestí svalů, kloubů, zvýšenou teplotou, bolestí hlavy, únavou, nechutenstvím. Poté tyto potíže ustoupí a člověk se cítí zdráv. Po několika dnech zlepšení může přijít druhá fáze onemocnění, kdy se objeví vysoká horečka, ztuhlost šíje, přítomné jsou kruté bolesti hlavy se zvracením a světloplachostí. Dochází k postižení centrálního nervového systému, které se projevuje nervovou obrnou, ztuhnutím svalů, třesem, závratěmi, poruchami paměti a spánku, dezorientací. Akutní stav trvá dva až tři týdny,“ vysvětluje MUDr. Helena Šustová, praktická lékařka z EUC Kliniky Plzeň.

Na pobyt v případě je třeba se vybavit vhodným oblečením a účinným repelentem

Klíště přenáší i již zmíněnou lymeskou boreliózu, ehrlichiózu, kdy bakterie napadají bílé krvinky a způsobují onemocnění nazývané lidská granulomatozní ehrlichióza, vzácněji i babeziózu (postihuje především osoby s oslabeným imunitním systémem a bez sleziny), dále pak tularémii a další nemoci. Proti nim očkování neexistuje, proto je třeba při pobytu v přírodě, a zejména rizikových oblastech, zachovávat určitá pravidla. „Noste vhodné oblečení – pevné boty, dlouhé kalhoty s gumou přes kotník nebo nohavice zasunuté v ponožkách. Po hladkém materiálu klíšťata hůře lezou a na světlém oblečení jsou lépe vidět. Používejte také kvalitní repelentní přípravek, který se nanáší na oblečení, především od kolen níže. V terénu ohroženém výskytem klíšťat si nesedejte nebo nelehejte na zem, při chůzi si občas prohlédněte nohavice a punčochy a sundejte z nich eventuálně zachycená klíšťata. Večer po návratu si pečlivě prohlédněte celé tělo a zkontrolujte, zda nedošlo k přichycení klíštěte,“ radí MUDr. Helena Šustová, praktická lékařka.

Klíště nevytáčejte a nevhazujte do koše

Pokud najdete přisáté klíště, odstraňte ho co nejrychleji, snižujete tím riziko přenosu infekce. Místo přisátí i samotné klíště zakápněte alkoholovým dezinfekčním roztokem a nechte působit pár minut. Po dezinfekci použijte kleštičky určené k vyndávání klíšťat (můžete je zakoupit v lékárně) nebo zvlášť vyhrazenou pinzetu. „Klíště zachytíte těsně u kůže a kývavým pohybem opatrně odstraníte, poraněné místo potřete dezinfekcí. Vytažené klíště smočte v kapce dezinfekčního roztoku a vhoďte do toaletní mísy. Nikdy ho nepalte zapalovačem, nevhazujte do koše, ani nerozmačkávejte nehty. Klíště není dobré mastit ani vytáčet po nebo proti směru hodinových ručiček, jak se dříve doporučovalo. Pokud si neumíte s jeho odstraněním poradit sami, zajděte raději k lékaři,“ říká MUDr. Helena Šustová, praktická lékařka z EUC Kliniky Plzeň.

Příznaky onemocnění nepodceňujte

Lékaře také vyhledejte vždy, pokud se s odstupem několika (4–14) dnů od přisátí objeví příznaky podobné chřipce – zvýšená teplota, bolest hlavy, bolest svalů, únava, malátnost. Anebo pokud se průběhu v době od tří do 30 dní objeví zvětšující se zarudnutí v místě přisátí, které dosahuje velikosti minimálně tří, nejčastěji ale více než pěti centimetrů v průměru. Právě toto takzvané erythrema migrans, tedy přesně ohraničené červené zarudnutí kůže, je příznakem lymeské boreliózy. „Od erythema migrans je potřeba odlišit nespecifickou kožní reakci na přisátí klíštěte, kterou často nacházíme již pro odstraňování klíštěte nebo prvních dvou dnech. Zarudnutí v takovém případě dosahuje daleko menších rozměrů, často svědí a je horké, nikdy není patrný centrální výbled a spontánně vymizí během několika dnů,“ upozorňuje MUDr. Helena Šustová, praktická lékařka.

Dalšími příznaky lymeské boreliózy mohou být horečka, malátnost, únava a nevolnost. U některých lidí se může projevovat jako zánět kloubů a šlach, srdečního svalu či centrální nervové soustavy. „Tato nemoc se léčí antibiotiky. U kožního postižení se podávají v perorální formě 10 až 14 dní. Při kloubním postižení nebo postižení nervové soustavy či srdce je léčba až třítýdenní, často se přitom musí antibiotikum aplikovat injekčně přímo do žíly nebo do svalu,“ uzavírá MUDr. Helena Šustová, praktická lékařka z EUC Kliniky Plzeň.

Pinzeta na klíště patří do cestovní lékárničky

Pokud vyrážíte do přírody, je zásadní prevence. Měli byste u sebe vždy mít kvalitní repelent (který je možný aplikovat jak na kůži, tak na oblečení) s vysokým obsahem účinné látky DEET. „Repelent je nutné vždy aplikovat opakovaně po 3–6 hodinách dle pokynů výrobce. Zároveň se doporučuje užívat zvýšené dávky vitamínu B. V případě, že je již nutné vyndání klíštěte, tak nezapomeňte na dezinfekční roztok a pinzetu,“ podotýká ředitel EUC Lékáren PharmDr. Tomáš Lukš.

Skupina EUC:

Zdravotnická skupina EUC tvoří největší síť ambulantních klinik v ČR. Je největším poskytovatelem ambulantní péče, prémiové péče, mamoscreeningu a lékařské péče pro zaměstnavatele. Od roku 2011 do roku 2018 investovala 708 milionů korun především do modernizace přístrojů, vzdělávání zaměstnanců a elektronizace systémů a služeb. V 28 zdravotnických zařízeních napříč ČR (včetně 10 prémiových), 19 lékárnách a 14 laboratořích zaměstnává 1 950 lidí, kteří poskytnou péči 1,8 milionu pacientů ročně. Na podzim 2017 vydala jako první v sektoru zdravotnictví v ČR emisi dluhopisů, v celkovém objemu 1,4 miliardy korun. Vice na www.euc.cz

Dětský digitální detox: Knihy jsou na naší straně

Praha, 24.4.2019 (Botticelli)

Závislost na tabletech, mobilních telefonech a dalších digitálních technologiích je dlouho diskutované téma. A oprávněně. Z posledních výsledků projektu Českého statistického úřadu „Minisčítání“ mezi českými dětmi vyplývá, že 61,6 % českých dětí denně stráví na internetu dvě a více hodin. Téměř 15 % dětí ale tráví na internetu denně 5 a více hodin. Psychologové varují před nekontrolovaným užívání zejména u dětí. Co však dělat, když máte pocit, že vaše ratolest vysedává před obrazovkou příliš často? Způsobů, jak předejít vážnějším problémům je více. Jejich úspěch však závisí více na rodičích, než na dětech.

Výsledky minisčítání Českého statistického úřadu jsou alarmující. Téměř čtvrtina českých děti tráví na internetu a užíváním aplikací stejný počet hodin, jaký stráví ve škole. Nadměrné vystavování může mít celou řadu negativních dopadů. Podle odborníků má vliv na rostoucí hladinu stresu, odcizení ve vztazích i zhoršené zdraví.

Pokud by si děti mohly vybrat a mít u sebe pouze jedinou věc, z 90 % by to byly právě mobily, notebooky, playstation nebo televize. Pouze zbývajících 10 % dětí by si zvolilo knihu.

Omezení nestačí

Omezit přístup k počítači už nefunguje tak dobře jako dřív, protože děti už dnes nejsou přitahovány jen ke hrám. „Podle mého pozorování se to za těch 10 let proměňuje spíše v tom, co děti konzumují – dříve bylo více "hráčů", dnes děti tráví spousty času sledováním instagramu, sociálních sítí, youtuberů a podobně,“ říká dětská psycholožka Jana Hýbnerová. Stimulace je navíc pro děti důležitá.

Kniha pomáhá
Ideálním způsobem, jak omezit užívání chytrých telefonů, tabletů a dalších zařízení, je využít čas jiným způsobem. Zaměstnat mozek dítěte jinou aktivitou, nejlépe takovou, která podpoří jeho představivost a vyváží případné negativní dopady moderních technologií. Takové účinky má například čtení. Podobně jako například šachy stimuluje mozek a působí tak jako prevence Alzheimera a demence. Pomáhá v boji proti stresu a ve cvičení soustředění, což jsou zásadní důsledky nadužívání digitálních technologií. Pomáhá rovněž se cvičením paměti, rozšířením slovní zásoby a stimuluje představivost.

Vybrat knihu je tak trochu umění
Zásadní problém však nastává při výběru správného titulu. Výběr knih pro dítě má totiž v dnešní době úplně jiná kritéria než dříve. „Rodiče často sáhnou po osvědčené klasice, kterou sami znají z dětství, to znamená knihy na motivy různých Večerníčků či 50 i více let staré dětské knihy. A to není vždy nejlepší cesta,“ říká Jan Kanzelsberger mladší, ředitel 62 knihkupectví. Mladší děti údajně sáhnou po knize, kterou jim rodiče podají, je ale důležité výběr dobře rozmyslet. „U dětí od 9 do 12 let jednoznačně táhnou nejvíce knížky příběhů s napínavou nebo vtipnou zápletkou. Často u výběru sehrává velkou roli to, zda knihu už znají od někoho ze spolužáků či kamarádů,“ říká Jan Kanzelsberger. Dokládají to i data z průzkumů. Mezi nejprodávanějšími tituly pro tuto věkovou kategorii patří Táta za všechny prachy od Davida Walliamse, Dívka, která upíjela měsíc Kelly Barnhillové nebo Prostě Hawking!, kniha, která vysvětluje myšlenky jednoho z nejznámějších vědců současnosti, od Rüdigera Vaase.

Cizí jména i naprosté klasiky
I když dítě první knihou nenadchnete, není to důvod zoufat. „Nenuťte dítě dočíst knihu, která ho přestala bavit. I dospělým se stane, že se spletou a kniha se jim nelíbí. Přístup „dokud nedočteš tuhle, tak novou nedostaneš“ je spolehlivým zabijákem hezkého vztahu ke čtení,“ říká Kanzelsberger. „Vůbec nejlepší je vzít děti do knihkupectví a nechat je, ať si zkusí vybrat knihu samy. Často Vám tak naznačí, jaké tituly je zajímají nejvíce,“ dodává Kanzelsberger.

Nedivte se, že oblíbené knihy svých ratolestí často neznáte. V ostřejší konkurenci televize, počítačových her a sociálních sítí se knižní trh hodně změnil. Podle Kanzelsbergera si tak své místo mezi novými tituly uhájily pouze nejkvalitnější stěžejní tituly jako je Mayův Vinnetou nebo Foglarovy Rychlé šípy či Hoši od Bobří řeky. Trvalé oblíbenosti se těší i knihy Julese Vernea mimo jiné i díky počinu spisovatele Ondřeje Neffa, který verneovky nově přeložil do modernějšího jazyka.

Zdroj: Minisčítání, Český statistický úřad

Onkologie v Chebu nabídne širší možnosti léčby než dosud

Cheb 23. dubna (ČTK) – Pacienti onkologie v chebské nemocnici nebudou muset kvůli některým druhům léčby jezdit do Plzně, jako tomu bylo dosud. Umožní to spolupráce s plzeňskou fakultní nemocnicí. Onkologické centrum poskytne chebskému oddělení některé speciální skupiny léků. Dohodli se na tom primáři obou onkologických oddělení, sdělil ČTK radní Karlovarského kraje Jan Bureš (ODS).

“Shodli jsme se na tom, že by Fakultní nemocnice Plzeň poskytla speciální skupiny léků, které potřebují onkologičtí pacienti z Karlovarského kraje, přímo Nemocnici Cheb. Aby lidé mohli absolvovat léčbu těmito preparáty přímo v Chebu a nemuseli mnohdy ve vážném zdravotním stavu jezdit do Plzně,” uvedl Bureš.

Možnosti léčby na onkologii v Chebu se tak oproti současnému stavu rozšíří. Podle Bureše chce kraj nadále usilovat o to, aby i v Karlovarském kraji vzniklo onkologické centrum, které by péči o onkologické pacienty dokázalo zajistit kompletně. Zatím s jeho zřízením ale nesouhlasí ministerstvo zdravotnictví ani odborná veřejnost. V kraji podle nich není dostatek obyvatel a chybí i potřebné vybavení. O zřízení onkologického centra chce kraj nicméně jednat i v rámci programu Restart.

Onkologické oddělení v Chebu disponuje 40 lůžky. Od roku 2015 je vybaveno novým lineárním urychlovačem. Provádí léčbu nádorů zářením, chemoterapií i hormonální terapií, kromě toho poskytuje i nenádorovou radioterapii, například léčbu artrózy.

stu hj

V Malawi začali s testováním první vakcíny proti malárii

Lilongwe 23. dubna (ČTK) – V Malawi dnes zdravotníci po letech příprav začali s rozsáhlým testováním vůbec první očkovací látky proti malárii. Informovala o tom Světová zdravotnická organizace (WHO). V první fázi budou očkovány malé děti v Malawi, Ghaně a Keni a do roku 2022 by jich mělo vakcinací projít kolem 360.000. Podle šéfa WHO může nová očkovací látka nazvaná RTS,S zachránit desetitisíce dětských životů.

Na malárii zemře každý rok v Africe na 250.000 dětí, které tak tvoří více než polovinu z celkových obětí nemoci. V roce 2017 malárii podlehlo 435.000 lidí, nakazilo se jí 219 milionů osob. Více než 90 procent nemocných se chorobou infikovalo v Africe.

Vědci na očkovací látce proti malárii pracovali více než 30 let. Ačkoli tato látka poskytuje jen částečnou ochranu proti nemoci, může počet úmrtí rapidně snížit. V klinické studii provedené na 15.000 dětech se ukázalo, že vakcína dokáže před onemocněním ochránit 40 procent očkovaných dětí ve věku od pěti do 17 měsíců.

Malárie je parazitická choroba přenášená komářím štípnutím. K příznakům patří horečka, zimnice, pocení, bolesti kloubů a hlavy, zvracení a křeče. Nemoc nemusí být smrtelná, pokud se včas léčí, zvlášť nebezpečná je ale pro děti.

lep hej

Lékaři v Brně dali jako první v ČR dítěti do kosti…

Brno 23. dubna (ČTK) – Lékaři Dětské nemocnice v Brně dali jako první v ČR ušní implantát dítěti do kosti lebky. Novinářům to dnes řekl přednosta kliniky dětské otorinolaryngologie Milan Urík. Nový typ implantátu z Rakouska dostal dvanáctiletý Martin z Brna. Kvůli špatně vyvinutým sluchovodům odmalička slyšel velmi špatně, odhadem jen na 20 procent. Pacient má implantát vložený v kosti za uchem, podle Uríka nahrazuje sluch asi z 80 procent. Chlapec nemá žádná větší omezení.

Operace stála zhruba 400.000 korun a uhradila ji pojišťovna. Uskutečnila se loni koncem roku, lékaři o ní ale informovali až s odstupem času, kdy je chlapec po rekonvalescenci a normálně žije bez větších omezení. “Implantát se voperuje za ucho pod kůži do kosti lebky. Potom se to nechá několik týdnů zahojit a z venku na hlavu se přiloží procesor, který snímá zvukové vlny,” popsal Urík. U procesoru je potřeba měnit asi jednou za týden baterky.

Zatímco implantát má člověk v kosti doživotně, procesor drží magnet a dá se podle potřeby sundat, přičemž pacient opět hůř slyší. Martin i s matkou Irenou Skočdopolovou novinářům řekli, že procesor chlapec odkládá například na spaní nebo při umývání hlavy. Podle Uríka by ale časem měl vzniknout procesor voděodolný nebo takový, který by se dal bezkontaktně nabít. Už nyní se dá ovládat chytrým telefonem, díky kterému může pacient například upravit hlasitost a podobně.

Martin nemá žádná větší omezení. Ve škole se například účastní sportovních činností jako vybíjená. Než podstoupil operaci, pomáhala mu lépe slyšet speciální čelenka, která tlačila vibrovací přístroj k hlavě. “Bolela mě ale hlava a byl jsem unavený. Teď už mě hlava nebolí,” řekl Martin.

Od doby jeho operace nemocnice operovala další tři děti. Podle Uríka lze zákrok provést od pěti let věku. Je však potřeba zjistit, zda má dítě za uchem místo pro implantát měřící devět na 15 milimetrů. Další operace nemocnice chystá letos. Využít se dá u dětí s vadami sluchu nebo neslyšících. “Nejčastěji jsou to vrozené vady, kdy děti nemají vyvinuté ušní boltce nebo zvukovody,” poznamenal Urík. Dodal, že je na jednání s pojišťovnami, aby se metoda dala používat i u jiných zdravotních potíží se sluchem.

hor hj

Cyklisté by měli dostat stejnou šanci jako vodáci

Praha, 23.4.2019 (Prof. MUDr. Jaroslav Malý CSc.)

Cyklisté by měli ve vztahu ke dvěma pivům nebo dvěma deci vína dostat podle senátora Jaroslava Malého stejnou šanci jako vodáci. Senátor Jaroslav Malý je zpravodajem návrhu zákona, který projednají poslanci na aktuální schůzi PSP ČR. Novela zavádí mírnou toleranci alkoholu pro cyklisty na cyklostezkách a silnicích III. tříd do výše 0,5 promile alkoholu v krvi. „Vyzývám poslance, aby podpořili náš senátní návrh, srovnali podmínky pro turistiku vodáků a cyklistů a zamezili policejní šikaně tam, kde nemá místo,“ říká senátor a profesor vnitřního lékařství Jaroslav Malý.

Návrh zákona senát schválil loni v listopadu. Rozhodnutí předcházela několikaletá diskuse podpořená statistikami nebo věcnými argumenty. Z nich mimo jiné vyplynulo, že kritickou hladinou alkoholu v krvi, po které prudce stoupá počet nehod zaviněných cyklisty, je 1‰. Například z 103 821 nehod, které v roce 2017 Policie ČR vyšetřovala, jich cyklisté s hladinou do 0,5‰ způsobili 71, což je 68 tisícin procenta všech případů. Pro srovnání: Lesní a domácí zvířata zavinila v roce 2017 12 494 nehod, což je 12 % případů. „Z tohoto pohledu můžeme brát 1‰ jako cut off hranici a navrženou hodnotu 0,5 ‰ za zcela bezpečnou, dokonce ještě s rezervou,“ vysvětluje senátor Jaroslav Malý. Narychlo spíchnutý návrh ODS o toleranci 0,5 promile alkoholu v krvi u všech řidičů na všech typech komunikací považuje senátor za populistický. „Chybí mi tady jakákoliv dlouhodobá diskuse podepřená například statistikami nehodovosti. Je to nepřijatelný předvolební pokus zaujmout voliče, který navíc nemá skoro žádnou šanci na prosazení,“ komentuje snahu ODS senátor Malý. Senátor je přesvědčený, že se Češi dokáží chovat stejně zodpovědně jako třeba Rakušané nebo Němci. „Věřím tomu, že náš senátní návrh najde rychlou podporu i v poslanecké sněmovně, aby podle ní cyklisté mohli jezdit ještě letos,“ uzavírá profesor Malý, jehož ambicí je do budoucna vyvolat diskusi o povinnosti nosit ochrannou cyklistickou přilbu pro všechny generace. V případě smrtelných úrazů nemělo helmu v Česku v roce 2017 84 % zemřelých cyklistů.

Desítky praktických a plicních lékařů vyrážejí na rande. Chtějí najít…

Praha, 23. 4. 2019 (NSC) – Právě v těchto chvílích vyrážejí čeští praktici a pneumologové ven, aby se seznámili. A přesně řekli, jak si budou posílat pacienty, u kterých je riziko, že mají chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN). V Česku jde o zhruba 300 000 lidí – kdyby se jejich nemoc našla a léčila včas, nemusela by mít fatální následky. Kvůli snaze tyto pacienty najít odstartovalo Národní screeningové centrum Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ČR dvouletý screeningový program. Společně s lékaři chce plošně vyšetřit 7 000 rizikových Čechů – taková akce se v zemi děje poprvé.

„Prohledali jsme společně se sestřičkou naši databázi a kdo z našich pacientů spadal do rizikové skupiny, tomu jsme zavolali a požádali, aby k nám přišel. Po prohlídce a splnění dalších kritérií jsme jej vyslali ke spolupracujícímu pneumologovi k dalšímu vyšetření na CHOPN,“ popisuje praxi MUDr. Norbert Král, praktický lékař zapojený do projektu. Podle PhDr. Karla Hejduka z Národního screeningového centra ÚZIS každý zapojený plicní lékař úzce spolupracuje se 4–5 praktickými lékaři ve stejném kraji. „V Praze se do projektu přihlásilo zatím 30 praktiků a návazně 5 pneumologických ambulancí, ale hledáme další,“ říká Karel Hejduk z ÚZIS. Ve středních Čechách je to 20 praktických ambulancí a 3 plicní, na jihu Moravy spolupracuje pneumologické centrum FN Brno zatím se 7 ambulancemi praktických lékařů.

„Člověk, který splní rizikové faktory, jako je věk nad 40 let, kouření průměrně 1 krabičky cigaret denně po dobu 10 let, zadýchávání se při klidné chůzi do prvního či druhého patra, ale může oslovit plicního lékaře zapojeného do projektu i přímo. Tedy i v případě, že se jeho praktický lékař projektu neúčastní,“ doplňuje doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové, který je zároveň odborným garantem projektu. Seznam zapojených plicních lékařů zveřejnil ÚZIS na stránkách https://nsc.uzis.cz/zdraveplice/index.php?pg=zapojena-pracoviste.

V současnosti se s CHOPN u plicních lékařů léčí přibližně 300 000 pacientů, více mužů než žen. Zpočátku se nemoc projevuje jako chronický kašel, lidé se zadýchávají, vykašlávají hleny a jsou unavení. Pokud se zavčas nezačnou léčit a nepřestanou okamžitě kouřit, končí desítky z nich ročně s výrazným zhoršením příznaků (těžkou exacerbací) na akutním příjmu českých nemocnic. CHOPN mají z 80 % kuřáci.

Nábor v ordinacích potrvá do dubna roku 2021. Když se podobný screening prováděl v Itálii, Dánsku nebo ve Velké Británii, našli pneumologové CHOPN u 10–35 % účastníků.

Národní screeningové centrum ÚZIS na něm spolupracuje s Českou pneumologickou a ftizeologickou společností (ČPFS) a praktickými lékaři Společnosti všeobecného lékařství (SVL).

O Národním screeningovém centru ÚZIS

Národní screeningové centrum (NSC) vzniklo za účelem podpory a zlepšení screeningu a prevence vážných onemocnění v České republice. NSC nabízí občanům nové či vylepšené screeningové nebo preventivní programy týkající se například chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), diabetické retinopatie, osteoporotických zlomenin či nádorových onemocnění. V současnosti je NSC financováno z prostředků čerpaných z fondů Evropské unie a za podpory Ministerstva zdravotnictví ČR.

Světový den meningitidy upozorňuje na jednu z nejzrádnějších infekčních nemocí…

Praha, 23.4.2019 (Focus Agency)

Invazivní meningokoková onemocnění patří mezi nejrychleji probíhající infekční nemoci. Původcem je bakterie Neisseria meningitidis, kterou se lze nakazit podobně jako chřipkou či rýmou – kapénkovou infekcí. Pokud se onemocnění rozvine, postupuje velmi rychle a nejčastěji se projevuje jako zánět mozkových blan (meningitida), nebo otrava krve (sepse). I přes včasnou lékařskou péči mohou být následky závažné – v loňském roce v ČR onemocnění postihlo 56 osob, 3 lidé zemřeli¹, celosvětově postihuje kolem půl milionu lidí ročně. Světový den meningitidy, který každoročně připadá na 24.dubna, má za cíl upozornit na hrozbu, kterou meningokokové onemocnění představuje a propagovat možnosti prevence, kterou je především očkování.

Příznaky a následky

Invazivní meningokokové onemocnění se může u člověka rozvinout během několika hodin – následky si ale nese celý život. Jak upozorňuje MUDr. Hana Roháčová, Ph.D., primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce: „Nástup nemoci je zrádný – začíná totiž nenápadně – stejně jako běžná viróza. Pokud v počáteční fázi nemoci navštívíte lékaře, ten zpravidla nic závažného neshledá, a to dokonce ani na krevním obrazu, a pošle vás tedy domů s běžnými doporučeními k léčení například kataru horních cest dýchacích, chřipky apod. Že se jedná o meningokoka, lze poznat většinou až když se objeví projevy na kůži, organismus už je zaplavený bakterií a pacientovi jde o život.“ Léčba pak probíhá antibiotiky, ale i přes její včasné zahájení, organismus boj s bakterií nemusí zvládnout.

Tématem letošního Světového dne meningitidy je právě „Život po meningitidě“, který často bývá o dost jiný oproti tomu, jak postižený a jeho rodina žili před onemocněním. K trvalým následkům nejčastěji patří selhání důležitých orgánů – například ledvin, hluchota, slepota, mozková obrna, epilepsie, neurologické poruchy, amputace částí těla – nejčastěji končetin z důvodu nekrózy, mentální retardace a další.

Nejohroženější skupiny

Vstupní branou meningokokové infekce je sliznice nosohltanu. Pokud ji bakterie překoná, může dojít k rozvoji nemoci. Zvýšené riziko tak představuje narušená sliznice – předchozím respiračním onemocněním, prašností, pobytem v zakouřeném prostředí a podobně. Nakazit se může kdokoliv – nejohroženější skupinou ale jsou malé děti do čtyř let a dále pak dospívající a mladí dospělí. Ti navíc představují skupinu s nejvyšším výskytem bezpříznakových nosičů – tedy jedinců, kteří sice mají bakterii v sobě a mohou ji přenést na lidi ve svém okolí, u nich samotných ale k rozvoji meningokokového onemocnění nedochází.

Možnosti očkování

V současnosti lze očkováním pokrýt nejčastěji se vyskytující séroskupiny meningokoka a to kombinací dvou vakcín: jedna je proti skupinám A, C, W a Y a druhá proti séroskupině B. Pro co nejširší ochranu se doporučuje kombinovat oba typy vakcín s tím, že očkování lze uskutečnit současně, nebo s odstupem minimálně 14 dnů². Vhodné očkovací schéma a načasování vakcinace je dobré konzultovat s lékařem. Jak říká MUDr. Pavla Křížová, CSc., vedoucí Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy Centra epidemiologie a mikrobiologie SZÚ: „Přestože u nás infekční meningokoková onemocnění nezpůsobují vysokou nemocnost, je prevence očkováním velmi žádoucí vzhledem k vysoké smrtnosti a vysokému procentu celoživotních devastujících následků, které změní život nejen přeživšího pacienta, ale i jeho rodiny.“

Invazivní meningokokové onemocnění (včetně úmrtí) v ČR v roce 2018:¹

Počet případů a úmrtí invazivního meningokového onemocnění v ČR v letech 2014-2018:¹

Praktici se dozví jak poznat komplikovaný zármutek – Pro…

Praha, 23.4.2019 (Cesta domů)

Až u 10 % lidí přeroste zármutek kvůli ztrátě blízkého člověka do zármutku komplikovaného. Takový člověk truchlí déle, než je v dané kultuře obvyklé, a je pro něj těžké přijmout skutečnost, že blízký zemřel. Prožívá intenzivní pocity smutku a zármutku nad ztrátou, ale také mnoho dalších silných emocí. V životě jej zármutek omezuje natolik, že např. nemůže chodit do práce. O tom, jak takového člověka poznat a co mu nabídnout, bude na Jarní interaktivní konferenci, která startuje tento čtvrtek, mluvit psycholožka Veronika Drnková.

„Podle Mezinárodní klasifikace nemocí má tzv. Prolonged Grief Disorder jasná diagnostická kritéria. Podle této klasifikace lze za komplikovaný zármutek označit zármutek trvající po úmrtí blízkého déle, než je v dané kultuře obvyklé, například v Americe minimálně po 6 měsících od ztráty. Ve Švýcarsku a Německu se odborníci přiklání k nejméně 1 roku od ztráty. V ČR by to mohlo být podobné jako v těchto evropských zemích,“ vysvětluje Veronika Drnková, která pracuje jako vedoucí Poradny domácího hospice Cesta domů. Praktickým lékařům představí varianty, jak takovou situaci řešit.

Ve chvíli výrazného omezení fungování v pracovním životě totiž takový jedinec může navštívit praktického lékaře s žádostí o pomoc a o pracovní neschopnost. K potížím se mohou vázat také somatické obtíže spojené s výrazným a dlouhodobým stresem, například bolesti zad.

„Pokud praktik takového člověka mezi svými pacienty objeví, může jej poslat za psychologem nebo psychiatrem, případně mu sám předepsat léky. Existuje i forma provázení odborníkem, která může, ale nemusí být doplněna farmakologickou léčbou. Jde o 16týdenní strukturovaný program, který pacient absolvuje s terapeutem. Dochází za ním, provází jej a společně hledají, jak podpořit proces učení se žít v nové realitě bez zemřelého,“ pokračuje psycholožka.

Díky stipendijní podpoře Nadačního fondu Avast absolvovala výcvik v práci s klientem v komplikovaném zármutku v USA a nyní se snaží rozšířit povědomí o něm formou školení mezi své kolegy. První testování nového programu zdarma zavedli v domácím hospici Cesta domů, kde Veronika Drnková pracuje. „Úspěšnost tohoto programu v USA je obrovská, až 70 % těch, co jím prošli, mluví o zlepšení,“ dodává Drnková.

O komplikovaném zármutku

Za truchlení se považuje reakce na ztrátu spojenou s úmrtím blízkého člověka. Není to pouze jedna či dvě reakce, třeba smutek a zoufalství. Je to komplexní reakce, která má tendenci postupem času odeznívat tak, jak se pozůstalý adaptuje na ztrátu a novou realitu s ní spojenou. Neznamená to, že by truchlení někdy vymizelo, stopy zármutku většinou přetrvávají navždy. Proces truchlení lze tedy vnímat jako proces adaptace, člověk se učí žít v nové realitě bez svého blízkého. Ve chvíli, kdy je tento proces přerušený, nepostupuje, člověk ztrácí schopnost pracovat, začlenit se zpátky do života, prožívat i pozitivní pocity a trvá rok, dva i několik desítek let, pak podle americké definice hovoříme o komplikovaném zármutku. Pozůstalý se cítí „zaseklý“ v zármutku. Cílem terapie komplikovaného truchlení je pomoci mu najet znovu na dráhu přirozené adaptace. Více informací na https://www.umirani.cz/clanky/truchleni-nikdy-nevymizi-jde-o-to-najit-cestu-k-prirozene-adaptaci