Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Zpravodaj

Vláda schválila návrh na prodloužení ošetřovného kvůli koronaviru

  • 8 října, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 8. října (ČTK) – Vyplácení ošetřovného by se mohlo kvůli koronavirové nákaze prodloužit. Zaměstnanci by ho mohli dostávat po celou dobu výuky na dálku či nařízené karantény. Nárok na dávku by měli mít i takzvaní dohodáři. Návrh zákona se změnami schválila dnes na mimořádném jednání vláda. ČTK to sdělilo tiskové oddělení ministerstva práce. Kabinet dnes rozhodl o omezení výuky ve školách. Aby změny v ošetřovném začaly platit, musí je schválit Parlament a podepsat prezident.

Ošetřovné se podle zákona vyplácí po devět dnů na děti do deseti let. Samoživitelé a samoživitelky ho pak mohou pobírat na potomky do 16 let až 16 dnů. Dávku je možné získat i na jiné členy rodiny, kteří potřebují péči. Zaměstnancům se z nemocenského pojištění poskytuje 60 procent základu výdělku. Podle ministerstva práce by se podpora měla vyplácet po celou dobu omezení výuky či nařízené karantény. Nebude se poskytovat ale po dobu prázdnin a ředitelského volna.

Prodloužené ošetřovné by mělo být podle návrhu i pro dohodáře a lidi se zaměstnáním malého rozsahu. Dostávat by ho měli i ti, kteří se musí postarat kvůli uzavření stacionářů či karanténě o seniory a postižené blízké.

Ministerstvo práce přišlo s návrhem na úpravu ošetřovného před začátkem školního roku. Původně navrhovalo nejen prodloužení na celou dobu výuky na dálku či karantény, ale také na děti do 13 let. Vládní strany o změnách několikrát debatovaly, shodu ale nenašly. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) je kvůli rozšiřování nákazy prodloužení potřeba, aby rodinám nevypadl příjem. Premiér Andrej Babiš (ANO) ještě nedávno uváděl, že téma “není na stole”. Politici ANO argumentovali tím, že karanténa trvá jen deset dnů.

“Bude-li třeba, krizové ošetřovné bude. Po celou dobu trvání mimořádných opatření. Pro lidi závislé na péči, ty, kteří nemohou do školy kvůli nařízené karanténě, a pro děti mladší deseti let. O ošetřovné budou moci požádat i dohodáři. Měli jsme to připravené tři měsíce, už to mohlo být,” uvedla na twitteru Maláčová.

Premiér dnes o proticovidových opatřeních jednal s lídry sněmovních stran. Místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová po schůzce řekla, že kabinet změny ošetřovného bude schvalovat v pondělí. Nakonec vláda rozhodla už dnes. Chce požádat o zrychlené projednání zákona v Parlamentu ve stavu legislativní nouze.

Podle návrhu, který dnes na webu kabinet zveřejnil, se rodiče mohou na ošetřovném vystřídat i víckrát. Dávka se bude vyplácet za dny péče za jednotlivé měsíce. Lidé nebudou muset dokládat potvrzení od školy o uzavření. Mělo by stačit prohlášení se jménem a rodným číslem dítěte a názvem zařízení. Podobný bude postup i při zavření stacionářů. Zaměstnavatel bude moci podklady sociální správě posílat elektronicky.

Podle propočtů ministerstva práce by prodloužené ošetřovné do konce roku mohlo stát podle situace asi 53 až 99 milionů korun navíc a v roce 2021 pak asi 160 milionů navíc. Při jarním uzavření škol a stacionářů se vyplácelo 80 procent základu výdělku na školáky do 13 let i dospělé až do konce června. Výdaje na dávku se tak ve druhém čtvrtletí meziročně zvedly zhruba patnáctkrát. Činily 7,06 miliardy korun. Systém nemocenské, z něhož se ošetřovné poskytuje, se dostal do největšího propadu od začátku svého fungování v roce 1993. Schodek na konci prvního pololetí dosahoval zhruba 13 miliard.

ktk rem rot

 

 

Doporučené články

Vitamin, přítel člověka aneb jak podpořit svou imunitu

  • 8 října, 20208 října, 2020
  • by CRS Webmaster

Říjen, období, kdy už je podzim v plném proudu a nepřipomíná nám to jen čím dál tím víc se zkracující den, ale i posmrkávající kamarádi a kolemjdoucí. Pokud jste s tím ještě nezačali, je tedy nejvyšší čas posílit svou imunitu, a my pro vás máme několik ozkoušených vitaminů, které vám s tím zaručeně pomohou.

Než se ale vrhneme na samotné doplňky stravy a jejich účinky, pojďme si povědět něco o střevech. Ptáte se, proč zrovna o nich? Ačkoli to na první pohled nemusí být zřejmé je to právě náš gastrointestinální trakt, který tvoří podstatnou část našeho imunitního systému. Až 70% imunitní buněk se nachází právě ve střevech. Takže ano. Dalo by se říct, ve zdravém střevě zdravý duch. Střeva totiž obsahují jak dobré bakterie, které se podílí na naší imunitě syntézou vitamínů, tak špatné bakterie, které vyvolávají autoimunitní reakce a nemoci.

VSAĎTE NA PROBIOTIKA

Střevní mikrobiom hraje zásadní roli ve schopnosti našeho těla odolávat nemocem. Proto je potřeba ho posilovat, a to probiotiky. Ve vašem jídelníčku by tedy neměly chybět zakysané mléčné výrobky, jogurty, kefíry či acidofilní mléka a také fermentované potraviny, které dělají dobře našim střevům.

A TEĎ UŽ K SAMOTNÝM VITAMINŮM

Slunce později vychází a dříve zapadá. A to nemá vliv jen na naši psychiku, ale i na imunitní systém. Vitamin D3 je také označován jako tzv. regulační hormon, který hraje velkou roli v udržení zdraví a správné funkce orgánů a tkání lidského těla (svaly, tkáně). Vitamin D3 má komplexní účinky na imunitní systém, aktivuje tvorbu ochranných protilátek proti virům a bakteriím, a tudíž je klíčový jako prevence nachlazení a chřipek a potlačuje nežádoucí autoimunní reakce.

Zinek je minerál, který je v našem těle zastoupený opravdu málo, ale o to větší má význam. Přispívá k posílení obranyschopnosti organismu a urychluje proces uzdravování. Snižuje průvodní jevy nachlazení jako je kašel nebo teplota. Mimo jiné zlepšuje stav kůže, vlasů a nehtů a v neposlední řadě napomáhá proti únavě. Doporučená dávka zinku je pro člověka 10mg.

Komplex vitaminů a minerálů – Multivitaminy jsou potom ideální nejen na podporu imunity, ale nabízejí komplexní podporu celého organismu.

Vitamin C neboli kyselina askorbová je pro naše tělo klíčová. Hraje hlavní roli v komplexu fyziologických funkcí, potřebných pro udržení homeostázy (stálost vnitřního prostředí). Vitamin C je známý pro jeho antioxidační působení v ochraně tkání a orgánů před oxidačním stresem a s tím souvisí jeho role v prevenci řady onemocnění.

Dalším důležitým vitaminem je Vitamin E. Jedna z jeho nejpodstatnějších funkcí je antioxidační činnost, díky které chrání buněčné membrány před poškozením volnými radikály. Je to jeden z nejdůležitějších antioxidantů v těle. Mimo jiné hraje důležitou roli v ženském hormonálním systému a je nazývám také jako hormon plodnosti.

No a v neposlední řadě nesmíme zapomenout také na Koenzym Q10, který najdeme ve většině buněk lidského těla, protože je nezbytný pro produkci energie. Zhruba od 20. roku začíná produkce koenzymu Q10 klesat. Koenzym napomáhá posilovat imunitní systém, protože tkáně a buňky zapojené do imunitní funkce jsou vysoce závislé na energii, a proto vyžadují odpovídající zásobu CoQ10 pro optimální funkci.

Zpravodaj

Studie: Většina přísad generických léků se vyrábí v Asii

  • 7 října, 2020
  • by CRS Webmaster

Berlín 7. října (ČTK) – Dvě třetiny účinných složek potřebných pro výrobu generických léků se vyrábějí v Asii. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnila německá skupina Pro Generika. Výsledky studie ukazují, že Evropa je při výrobě léků vysoce závislá na zahraničním dovozu.

Na počátku pandemie způsobené koronavirem vyděsilo evropské vlády rozhodnutí Indie zakázat vývoz některých produktů souvisejících s pandemií. Indie je jedním z největších producentů účinných složek pro generické léky, tedy pro kopie léků, kterým vypršela patentová ochrana. Zákaz vyvolal obavy z narušení dodavatelských řetězců a nedostatku léků. Ministři zdravotnictví EU v reakci na to slíbili, že podpoří lokální výrobu léčiv.

Studie analyzovala celosvětovou produkci 565 aktivních farmaceutických přísad. Zjistila, že 63 procent certifikátů kvality, které zaručují těmto přísadám, že jsou vhodné pro použití v léčivých přípravcích, je ve vlastnictví výrobců v Asii. V roce 2000 to přitom bylo jen 31 procent. Výroba léčiv se v posledních dvou desetiletích přesunula z Evropy do Asie kvůli cenovému tlaku a mírnějším regulačním požadavkům, uvedla Pro Generika.

Více než 80 procent asijských certifikátů pak vlastní výrobci v Indii a Číně, kde je většina výrobců soustředěna pouze v několika státech a provinciích, ukázala studie. Pro více než polovinu aktivních farmaceutických přísad pak existuje ve světě jen několik málo výrobců.

Evropa je držitelem 31 procent certifikátů, což je pokles z 59 procent v roce 2000. Producenti v Itálii, Německu, Španělsku a Francii se pak převážně zaměřují na přísady s nízkým objemem prodeje, které je složité vyrobit.

Kvůli pandemii Francie v červnu oznámila, že plánuje zvýšit domácí výrobu léčivých přípravků a prezident Emmanuel Macron slíbil 200 milionů eur (5,4 miliardy Kč) na výzkum a výrobu léků. Také Rakousko plánuje investice do podpory výroby v továrně na antibiotika vlastněné divizí švýcarské farmaceutické firmy Novartis.

Zástupci odvětví však varují, že převést výrobu domů může být komplikovaný proces, protože vyšší náklady na pracovní sílu a přísnější ekologické standardy v Evropě téměř znemožňují konkurovat cenám asijských dodavatelů. Novartis uvedl, že spíše než blízkost dodavatele se snaží vytvořit alespoň dva zdroje pro důležité přísady, aby měl v případě výpadku záložní možnost.

Generální ředitel společnosti Merck KgaA Stefan Oschmann řekl agentuře Reuters, že nedostatek léků na začátku pandemie byl minimální a nepovažuje za reálné, že by se podařilo repatriovat velkou část výrobního řetězce do Evropy.

irl mka

Zpravodaj

Pandemie koronaviru – přehled hlavních událostí ze dne 7.10.2020

  • 7 října, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 7. října (ČTK) – Výběr dnešních událostí, které se týkají koronavirové krize:

 

Z domova

Za dnešek v Česku zatím přibylo 2622 potvrzených případů covidu-19, to je zatím nejvyšší nárůst do večera. Do statistik přibylo dalších 29 úmrtí. V úterý denní nárůst počtu případů covidu-19 v ČR dosáhl rekordních 4457. Předchozí rekord z pátku překonal o skoro 700 případů.

 

Opatření proti šíření koronaviru se dotknou volnočasových aktivit a budou na dva týdny. Uzavření Prahy ani jiných měst to nebudou, řekl ministr zdravotnictví Roman Prymula ČT24.

 

Opatření proti šíření koronaviru, na kterých se v pátek dohodne vláda, by měla podle premiéra Andreje Babiše začít platit od pondělí, řekl v Rádiu Z.

 

Kdyby vláda nepřikročila v pátek ke zpřísnění hygienických opatření, hrozilo by koncem října zahlcení zdravotnických kapacit v ČR, řekl ministr vnitra Jan Hamáček.

 

Krajské hygienické stanice obsadily ke konci září 108 ze 134 nových služebních míst, uvedla hlavní hygienička. Problémem je Praha a střední Čechy.

 

V pondělí se bude vláda zabývat návrhem na povolání mediků do nemocnic. Potřebujeme posílit kapacitu, využijeme veškerých možností, řekl Prymula.

 

Děkani lékařských fakult chtějí s MZd jednat o možnosti centrálního řízení dobrovolné pomoci mediků podle potřeb nemocnic, uvedli zástupci fakult.

 

Remdesivir dostalo v Česku 870 nemocných s covidem-19. Podle lékaře z VFN pomáhá nejvíc hospitalizovaným, kteří teprve začínají potřebovat kyslík.

 

V Domově Slunečnice v Ostravě je podle hygieniků už 139 nakažených koronavirem.

 

Malý či nulový zájem provázel dnešní hlasování z auta pro lidi v izolaci nebo v karanténě kvůli covidu-19. Na stanovištích drive-in mohli od 7:00 do 15:00 hlasovat ve druhém kole senátních voleb. Na většinu ze 44 míst dorazili jednotlivci a někde na voliče čekali marně.

 

Pražský fotbalový klub Bohemians 1905 dnes oznámil, že legendární fotbalista Antonín Panenka se nakazil koronavirem a je hospitalizován ve vážném stavu na jednotce intenzivní péče.

 

Extremisté využili koronavirové pandemie ke kritice EU, NATO a demokracie. Šířili dezinformace a uprchlíky označili za přenašeče viru, uvedlo ministerstvo vnitra.

 

 

Ze zahraničí

Itálie zařadila Česko mezi rizikové země, pro vstup na její území tak bude nutné předložit negativní test na koronavirus starý maximálně 72 hodin. České ministerstvo zahraničí upozornilo, že ještě není jasné, odkdy začne Itálie předkládání testů vyžadovat.

 

Rumunsko je ode dneška další zemí, kde pro lidi přijíždějící z Česka platí povinná karanténa. V úterý Bukurešť na seznam rizikových států připsala také Slovensko, Maďarsko, Francii nebo Itálii.

 

Slovensko podle premiéra Matoviče zaznamenalo v úterý nové denní maximum 877 potvrzených případů koronaviru. Očekává další přírůstky.

 

V Polsku denní počet nakažených koronavirem poprvé překonal hranici 3000. Rekordní je i přírůstek mrtvých. Nejvyšší bilanci mrtvých hlásí i Maďarsko.

 

Itálie eviduje za poslední den 3678 koronavirových nákaz, oznámilo ministerstvo zdravotnictví. Je to nejvyšší denní přírůstek v zemi od dubna.

 

Italský parlament schválil návrh vlády na prodloužení nouzového stavu. Nově potrvá do 31. ledna následujícího roku, píší italská média.

 

V Německu přibylo za poslední den 2828 nových případů nákazy koronavirem a 16 úmrtí souvisejících s infekcí. Berlín na rostoucí počet infikovaných zareagoval zpřísněním karanténních opatření v metropoli. Spolkové země se podle agentury DPA dohodly, že turisté z německých oblastí s vysokými počty koronavirových případů se nebudou smět ubytovat.

 

Více než polovina osob v humanitárních centrech a ubytovnách v Paříži a blízkém okolí byla pozitivně testována na koronavirus. Vzorek 818 převážně migrantů a osob bez domova testovala humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF)

 

 

Ekonomika

Stát dosud vydal na příspěvky na mzdy z programu Antivirus 18,6 mld Kč. Získalo je 57.800 firem pro 801.300 zaměstnanců, uvedlo ministerstvo práce.

 

Tesco navzdory koronaviru zvýšilo v pololetí zisk před zdaněním o více než čtvrtinu na 551 milionů liber. On-Line prodej se zdvojnásobil.

 

Španělsko díky finančním prostředkům z fondů EU na podporu hospodářského oživení hodlá v příštích třech letech vytvořit 800.000 pracovních míst.

 

Zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) se v příštím roce uskuteční od 18. do 21. května ve švýcarském letovisku Bürgenstock nedaleko Lucernu. Oznámili to dnes pořadatelé. Schůze se původně měla konat jako obvykle v lednu ve švýcarském Davosu, pořadatelé však v srpnu ohlásili její odklad kvůli koronaviru.

 

 

ČTK

Zpravodaj

Prymula: Část pacientů s covidem by se mohla přesunout do…

  • 7 října, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 7. října (ČTK) – Část hospitalizovaných pacientů s covidem-19 by se podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) mohla z nemocnic přesunout do hotelů. Mělo by jít o lidi, kteří nepotřebují zdravotní péči, pouze čekají na umístění do sociálních zařízení. Cílem navrhovaného opatření je zvýšit volné kapacity nemocnic pro akutně nemocné s koronavirem. Prymula to dnes řekl rádiu Impuls. Podle ministerstva zdravotnictví je v Česku hospitalizováno 1387 nakažených koronavirem. Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR) zajistí pro tento účel kapacity po celé zemi, řekl ČTK její prezident Václav Stárek.

Přesun do hotelů by se měl týkat dominantně takzvaných sociálních hospitalizací, uvedl ministr. “Lidí, kteří nepotřebují péči a vlastně jen čekají na umístění do sociálních zařízení,” vysvětlil. Přestěhování těchto lidí do hotelů by podle Prymuly neznamenalo jakýkoliv problém s poskytováním péče a vzhledem k malé obsazenosti hotelů by to bylo výhodné pro obě strany.

Ve druhé polovině října může být podle Prymuly takový požadavek na kapacity nemocnic, že bude nutné výrazně omezit výkony, které jsou plánované. “Je tedy logicky lépe, když uvolníme kapacitu s osobami, která tam jsou skutečně ze sociálních důvodů,” uvedl v rádiu Impuls.

AHR podle Stárka jednala o zmíněné možnosti v úterý. K dispozici by měly být kapacity většinou těch hotelů, které jsou nyní uzavřené. Pro nemocné s covidem budou vyhrazeny hotely po celé republice, většinou ve velkých městech. Jakou konkrétní kapacitu bude vláda požadovat, případně od kterého data bude třeba, Stárek neuvedl. V ČR od března do současnosti zůstalo podle AHR mimo provoz deset procent hotelů. V Praze o dočasném uzavření do konce roku kvůli nedostatku hostů však uvažuje 47 procent hotelů, v regionech se jedná o 30 procent.

Budování provizorních či polních nemocnic ministr zatím odmítá. “My se snažíme uvolnit dostatečnou kapacitu v rámci stávajících zařízení,” řekl.

Na začátku října Prymula uvedl při interpelacích ve Sněmovně, že zhruba dvě pětiny lidí s covidem-19 v nemocnicích nemá skoro žádné klinické příznaky a jejich onemocnění je naprosto nezávažné. V nemocnicích jsou lidé s covidem například kvůli tomu, že nemohou zůstat v zařízeních sociální péče, vyplynulo z Prymulova vyjádření. V těchto zařízeních je totiž podle ministra složité vytvořit takové podmínky, aby nenakazili zdravé klienty.

V ČR je podle údajů ministerstva zdravotnictví 1387 hospitalizovaných s koronavirem, stav 326 z nich je těžký. Počet nakažených v nemocnicích v posledních týdnech výrazně roste. Od začátku října jich přibylo 359, za celé září zhruba 860.

dto jif snm mha

Zpravodaj

Záchranáři mají v Jihlavě nové výcvikové středisko

  • 6 října, 20208 října, 2020
  • by CRS Webmaster

Jihlava 6. října (ČTK) – Zdravotní záchranná služba Kraje Vysočina (ZZS) má v Jihlavě k dispozici nové vzdělávací a výcvikové středisko. Budova za asi 85 milionů korun oceněná v soutěži Stavba roku má moderní vybavení včetně simulátoru pro zásah leteckých záchranářů nebo dekontaminační jednotky. Je určená pro záchranáře i ostatní složky integrovaného záchranného systému nejen z Vysočiny. Konání kurzů ale momentálně brání epidemická situace spojená s koronavirem. Novinářům to dnes řekl mluvčí ZZS Petr Janáček.

Budova v sousedství sídla záchranářů byla zkolaudovaná už na podzim 2019. Následovala instalace vnitřního vybavení, která byla dokončená v létě. Středisko má za sebou první měsíc provozu, podle Janáčka hlavně spojené se stěhováním. Dosud se školilo přímo v sídle záchranářů. Volné prostory ale byly malé.

Nový objekt má i samostatné počítačové učebny a řídicí centrum, ze kterého je možné ovládat parametry úrazů, nemocí i reakcí figuríny pacienta, která slouží ke školení záchranářů. Její funkce odráží věrně reakce těla, včetně toho, jak se zachová při podávání léků. “Člověk může nasimulovat situace, ke kterým v reálu dochází. Jako lektor simulátoru říkám, že je výhoda, že to nemusíme předstírat, protože parametry, co všechno měříte, slyšíte, vidíte, to všechno je tak, jak by to mělo být,” řekl Michal Bouda, který je záchranářem 23 let a z toho deset let působí jako lektor.

Samostatný prostor k výcviku dostal i biohazard tým určený pro zásah u pacientů s podezřením na vysoce nakažlivou nemoc. Na Vysočině má 11 členů, optimum by mělo být 15 – tři z každého okresu, řekl jeho člen a instruktor Zdeněk Jedlička. Dekontaminační stan je podle něho pro záchranáře bonusem. Mohou se pravidelně připravovat a trénovat postup manipulace s pacientem, při reálném zásahu by ale dekontaminaci zajišťovali hasiči.

Vzdělávací a výcvikové středisko krajské zdravotnické záchranné služby získalo letos v kategorii staveb pro zdravotnictví titul Stavba roku Kraje Vysočina za elegantní, jednoduše pojatou architekturu.

ZZS je příspěvkovou organizací kraje. Na stavbu střediska získal kraj dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu. Záchranáři zasahují na Vysočině s více než půl milionem obyvatel z 21 základen, kde je k dispozici 29 pozemních výjezdových skupin a jedna letecká. Pro ZZS pracuje na Vysočině asi 400 lidí. Loni měla přes 47.000 zásahů.

vkr dvd

Zpravodaj

Lékaři v Omsku podle Navalného zdržovali jeho převoz do Německa

  • 6 října, 2020
  • by CRS Webmaster

Moskva 6. října (ČTK) – Kritik Kremlu Alexej Navalnyj se po otravě rychle zotavuje, ale stále se mu třesou ruce a podrobuje se terapii. Navalnyj to řekl v dvouhodinovém videorozhovoru, který poskytl ruskému bloggerovi pro server YouTube. Řekl také, že lékaři v Omsku zdrželi jeho převoz do Německa, aby se z jeho organismu jed mohl vyloučit. Odhadli prý ale čas špatně. Motivem otravy podle Navalného mohl být fakt, že ho ruské úřady s blížícími se parlamentními volbami považují za hrozbu.

Podle agentury Reuters čtyřiačtyřicetiletý vůdce opozice v rozhovoru řekl, že rychlost jeho zotavování překvapuje i lékaře.

Navalnyj začal mít zdravotní potíže při letu ze Sibiře do Moskvy 20. srpna. Upadl do bezvědomí a byl hospitalizován v Omsku a později byl převezen do Německa. Tamní lékaři uvedli, že podle rozborů byl otráven nervovou paralytickou látkou ze skupiny novičok.

Navalnyj v rozhovoru řekl, že netuší, jak byl otráven. Cítil se prý dobře, ale jeho stav se náhle změnil po 20 minutách letu.

Domnívá se, že se mohl otrávit při dotyku s něčím, kde jed byl. V Omsku prý lékaři zdržovali jeho převoz, aby se jed z organismu vyloučil, ale nevypočítali čas správně.

Navalnyj si myslí, že ho otrávila ruská tajná služba na příkaz prezidenta Vladimira Putina. Nedokáže prý říci, co se přesně stalo, měl ale prý pocit, že umírá. Odhaduje, že se bude zotavovat další dva měsíce.

Navalnyj si myslí, že úřady na něj pohlížejí jako na hrozbu v souvislosti s parlamentními volbami, které se mají konat příští rok. “Pochopily, že existuje velký, velký problém, který je ohrožuje před volbami do Státní dumy,” řekl. Volby se mají konat za rok v září, ale některá ruská média hovoří o možnosti uspíšení a možném jarním termínu.

Moskva tvrdí, že nejsou důkazy o tom, že byl Navalnyj otráven, a obviňování odmítá. Německo požádalo o otestování vzorků látky použité podle Berlína k otravě Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Podle jejího pondělního oznámení se na organizaci 1. října obrátila také Moskva se žádostí pomoci případ objasnit. OPCW proto nyní zjišťuje, o jaký typ pomoci Rusku jde.

O kauze Navalného by se mělo jednat i na konferenci členských zemí OPCW, která začíná dnes. Rusko organizaci viní z prozápadní orientace v posuzování aktivit Ruska v Sýrii a v minulosti pohrozilo, že z organizace vystoupí.

sva jd

Zpravodaj

Rumunsko od středy zařadí ČR i SR na seznam rizikových…

  • 6 října, 2020
  • by CRS Webmaster

Bukurešť 6. října (ČTK) – Rumunsko od středy zařadí Česko a Slovensko kvůli šíření koronaviru na seznam rizikových států. Po příjezdu z obou zemí budou muset lidé nastoupit do dvoutýdenní karantény, informoval dnes zpravodajský server Digi24. Kromě Česka a Slovenska se nové omezení bude týkat i dalších více než čtyř desítek zemí a území světa.

O rozšíření seznamu rizikových oblastí rozhodl v pondělí večer rumunský krizový štáb. Ministr zdravotnictví Nelu Tataru oznámil, že se na seznamu ocitly země, kde v poslední době došlo ke zhoršení epidemické situace.

Kromě Česka a Slovenska Rumuni nově za rizikové považují například i Francii, Španělsko, Nizozemsko, Rakousko, Maďarsko, Belgii či Británii, z mimoevropských zemí například epidemií těžce zasažené Spojené státy.

Po příjezdu z těchto zemí do Rumunska budou muset lidé od středy do dvoutýdenní karantény. Pokud budou mít po osmém dni v ní negativní test na koronavirus, budou moci desátý den izolaci předčasně opustit.

Výjimku rumunská vláda stanovila pro lidi, kteří budou chtít v Rumunsku strávit méně než tři dny. Pro vstup do země jim bude stačit negativní test na koronavirus, který nebude starší více než 48 hodin.

Rumunská vláda v pondělí večer schválila i řadu dalších omezení včetně uzávěr některých ohnisek nákazy v zemi či omezení v provozu restaurací, kaváren či kin.

V Rumunsku v posledních dnech stejně jako v mnoha dalších evropských zemích roste počet nakažených koronavirem. Celkem se v zemi, která má 19,3 milionu obyvatel, nakazilo již 137.491 lidí. S covidem-19 zemřelo 5048 infikovaných.

jrm jd

Zpravodaj

Lékaři: Oceněný objev hepatitidy C měl dopad na stamiliony…

  • 5 října, 20208 října, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 5. října (ČTK) – Objev viru hepatitidy C, který byl dnes oceněn Nobelovou cenou, měl podle českých odborníků z České hepatologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně přímý dopad na stamiliony lidí. Její předseda Radan Brůha čekal ocenění spíš za objev nových léků, které od roku 2012 umožňují vyléčit naprostou většinu pacientů a nemají vedlejší účinky. Velkou výzvou je podle odborníků nové pacienty pro léčbu najít, protože dlouho nemají žádné příznaky. V Česku se jich ročně objeví asi tisíc, podle odhadů ale až 80.000 lidí o tom, že mají žloutenku typu C, vůbec neví.

Nobelova cena za fyziologii a lékařství byla dnes udělena Harveymu J. Alterovi, Michaelu Houghtonovi a Charlesi M. Ricovi. Jejich základní objevy přispěly i k identifikaci nového viru. “Tehdy objevili virus hepatitidy, která do té doby byla neznámá. Vědělo se, že existuje další činitel, který ji způsobuje, a oni ho v roce 1989 popsali. Ukázalo se, že je velmi rozšířený,” vysvětlil Brůha, který je přednostou IV. interní kliniky – gastroenterologie a hepatologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice.

“Nobelova cena v naprosté většině případů je udělená za bazální výzkum. Tohle je sice také bazální výzkum, ale který měl bezprostředně po objevu viru obrovský dopad možná na stamiliony lidí,” řekl ČTK místopředseda odborné společnosti Petr Urbánek, který je přednostou Interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze.

Problémy, které s léčbou žloutenky typu C jsou, se podle Urbánka dramaticky liší geograficky. Virus se přenáší infikovanou krví. “Jiné problémy jsou v subsaharské Africe, kde není kontrolované dárcovství krve, a jiné ve střední Evropě a Americe,” uvedl. Cíle pro omezení žloutenky typu C v populaci stanovila i Světová zdravotnická organizace (WHO), nové případy chce snížit o 90 procent.

Před revolucí bylo nejčastějším místem nákazy zdravotnictví, protože se krev od dárců nevyšetřovala. Nakazit se tak mohli lidé, kteří v 70. či 80. letech dostali krevní transfuzi, léčili se krevní plazmou nebo deriváty, které se podávají hemofilikům. Rizikem byl i porod nebo dialýza. Změnilo se to na začátku 90. let, vyšetřují se dárci krve i transplantované orgány.

“Kdyby se nám podařilo takové povinné vyšetřování vnést do několika dalších oblastí, tak by to splnilo účel,” domnívá se Urbánek. Mohly by se podle něj vyšetřovat protilátky například lidí při předoperačním vyšetření, žen před prvním porodem nebo poprvé u gynekologa.

Nemoc se totiž do stádia s příznaky, které postihnou játra, rozvíjí i 20 nebo až 50 let. Pacienti tak s potížemi způsobenými tímto virem většinou dříve skončí u jiných lékařů specialistů, například na revmatologii, ortopedii, hematologii nebo se léčí s ledvinami. “Mimojaterní onemocnění vede ke vzniku jiné choroby. Je potřeba rozšířit tuto znalost mezi lékaři jiných oborů,” dodal Urbánek.

Druhou skupinou pacientů, kde se nemoc šíří v současnosti, jsou injekční uživatelé drog, vězni kvůli amatérskému tetování nebo lidé mající rizikový sex. U nich je ale podle odborníků často problém s jejich přístupem k léčbě. Lidé navíc nemají tendenci o těchto zkušenostech, i z dávné minulosti, mluvit ani s lékaři.

Pacient, že je nakažený, nepozná. “V okamžiku, kdy už vyvine příznaky, jsou to většinou pozdní, jako pokročilá cirhóza jater nebo nádor na játrech,” dodal Urbánek. Podezření mohou vzbudit lehce vyšší jaterní testy. Podle Brůhy lidé, kteří se domnívají, že by se v minulosti mohli hepatitidou C nakazit, kontaktovat svého praktického lékaře a žádat krevní test. “Pokud by se s ním nedohodl, může se objednat do jakékoliv gastroenterologické nebo hepatologické ambulance,” uvedl Brůha.

Hepatitida C byla podle Brůhy dominantním tématem oboru hepatologie celá 90. léta i na počátku nového tisíciletí. Zásadní zlom podle odborníků nastal v roce 2012, kdy byla zavedena nová léčba. Do té doby nebylo možné všechny nemocné interferonem vyléčit a léky měly spoustu nežádoucích účinků. Účinnost současné léčby bez vedlejších účinků je až 98 procent. “Přímo působící antivirotika se podávají dva až tři měsíce. Předtím ta léčba příliš účinná nebyla, tak 30 až 50 procent, byly to rok podávané injekce interferonů pod kůži v kombinaci ještě s jinými léky,” uvedl Brůha.

Vanda Králová snm

Zpravodaj

Vizitky letošních laureátů Nobelovy ceny za lékařství

  • 5 října, 20208 října, 2020
  • by CRS Webmaster

Stockholm/Praha 5. října (ČTK) – Vizitky letošních laureátů Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství (řazeni abecedně):

 

Harvey J. Alter (85)

——————–

– Alter působí jako vedoucí sekce infekčních nemocí a náměstek ředitele pro výzkum při oddělení transfuzní medicíny v Lékařském centru Warrena Granta Magnusona, které spadá pod Národní výzkumný ústav zdraví (NIH) ve Washingtonu, jenž je nejprestižnější institucí svého druhu v USA.

– V polovině 70. let 20. století Alter se svým výzkumným týmem prokázali, že většina případů hepatitidy po krevní transfúzi není způsobena viry hepatitidy A nebo B. Navzdory tomu ale trvalo ještě několik let, než byl virus hepatitidy C identifikován. Alter existenci viru potvrdil v roce 1988. Do té doby byla hepatitida C nazývána non-A, non-B hepatitidou.

– Hepatitida C je infekční onemocnění, které postihuje především játra. Hepatitida C často není doprovázena žádnými příznaky, chronická infekce však může vést ke zjizvení jater a po mnoha letech až k cirhóze či k rakovině jater. Hepatitida C se přenáší primárně krví při nitrožilní aplikaci drog, používáním nesterilních zdravotnických pomůcek a krevní transfúzí, pohlavním stykem nebo z matky na dítě při porodu. Nelze proti ní očkovat.

– V roce 2000 byla Alterovi a jeho kolegovi Michaelu Houghtonovi, který virus nakonec objevil, udělena za objev viru hepatitidy C prestižní Laskerova cena za “průkopnickou práci vedoucí k objevu viru, který způsobuje hepatitidu C, a k vyvinutí metod vyšetření, které ve Spojených státech snížily riziko hepatitidy pocházející z krevních transfúzí z 30 procent v roce 1970 na téměř nulovou úroveň v roce 2000”. Je držitelem i dalších ocenění.

– Alter se narodil 12. září 1935 v New Yorku. Lékařství vystudoval na Rochesterské univerzitě, postgraduálně studoval na řadě prestižních univerzit nejen v USA. Působil jako profesor. Již jako mladý vědec se společně s Američanem Baruchem Blumbergem podílel na objevu viru hepatitidy B.

 

Michael Houghton

—————-

– Britský vědec a profesor kanadské Albertské univerzity se na objevu viru hepatitidy C podílel společně se svými kolegy z amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Houghton navázal na výzkum Harveyho Altera, který jako první přišel na to, že většina případů hepatitidy po krevní transfúzi není způsobena viry hepatitidy A nebo B. Houghton se svými kolegy použili k identifikaci a objevu neznámého viru v roce 1989 a k vývoji diagnostického testu nový přístup molekulárního klonování. V druhé polovině 80. let se také podílel na identifikaci viru hepatitidy D.

– Houghton, který se narodil v Británii, získal společně s Alterem prestižní Laskerovu cenu.

– K vědecké práci ho prý inspirovaly knihy o Louisi Pasteurovi, průkopníkovi v očkování. Vystudoval Východoanglickou univerzitu (1972) a doktorát získal na londýnské Královské koleji (1977). Kariéru začínal ve farmaceutickém průmyslu, v roce 1982 nastoupil do biotechnologické společnosti Chiron, která mu umožnila podílet se na objevu viru hepatitidy C.

– Houghton také se svými kolegy z Albertské univerzity v roce 2013 oznámil, že jsou blízko vývoji nové vakcínu, která by mohla působit proti všem typům žloutenky. Vakcína je nyní ve fázi klinických zkoušek. Je také autorem desítek patentů.

 

Charles M. Rice (68)

——————–

– Americký virolog, který se zabývá výzkumem viru hepatitidy C. Od roku 2001 je profesorem na Rockefellerově univerzitě v New Yorku, působí v akademické sféře i na dalších školách.

– Vystudoval zoologii na Kalifornské univerzitě v Davisu (1974). Doktorát z biochemie získal na Kalifornském technologickém institutu v roce 1981, později zde čtyři roky pokračoval v dalším výzkumu. Poté začal v roce 1986 působit jako odborný asistent na lékařské fakultě Washingtonské univerzity. Stal se profesorem.

– Za svoji práci Rice obdržel řadu významných ocenění, mimo jiné v roce 2015 Cenu Roberta Kocha či o rok později Laskerovu cenu (oceněni tehdy byli též Ralf Bartenschlager a Michael J. Sofia).

– Rice je členem Americké asociace pro vědecký pokrok, členem Národní akademie věd (od roku 2005), v letech 2002 až 2003 byl prezidentem Americké virologické společnosti.

– V minulosti přispíval do odborných periodik se zaměřením na lékařství a virologii, na svém kontě má přes 400 publikací.

– Rice se narodil 25. srpna 1952 v Sacramentu v Kalifornii.

ped mav jd

Navigace pro příspěvky

1 … 10 11 12 13 14 … 619

Kalendář akcí

Červenec

Srpen 2025

Září
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
1
2
3
4
5
6
7
Srpen

31

Žádné akce
Září

1

Žádné akce
Září

2

Žádné akce
Září

3

Žádné akce
Září

4

Žádné akce
Září

5

Žádné akce
Září

6

Žádné akce
8
9
10
11
12
13
14
Září

7

Žádné akce
Září

8

Žádné akce
Září

9

Žádné akce
Září

10

Žádné akce
Září

11

Žádné akce
Září

12

Žádné akce
Září

13

Žádné akce
15
16
17
18
19
20
21
Září

14

Žádné akce
Září

15

Žádné akce
Září

16

Žádné akce
Září

17

Žádné akce
Září

18

Žádné akce
Září

19

Žádné akce
Září

20

Žádné akce
22
23
24
25
26
27
28
Září

21

Žádné akce
Září

22

Žádné akce
Září

23

Žádné akce
Září

24

Žádné akce
Září

25

Žádné akce
Září

26

Žádné akce
Září

27

Žádné akce
29
30
1
2
3
4
5
Září

28

Žádné akce
Září

29

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS