Řada budov se večer nasvítí červeně v připomínce obětí AIDS

Praha 19. května (ČTK) – Tančící dům v Praze, žižkovská televizní věž, českobudějovická radnice nebo věž ostravské radnice a další budovy v Česku budou dnes po 20:00 červeně nasvíceny. Připomenou tím nebezpečí nemoci AIDS a památku jejích obětí. Lidé se k akci připomínající mezinárodní den Světla pro AIDS mohou připojit i tím, že zapálí v okně svíčku. I letos je den spojen s preventivními aktivitami, které mají zvýšit povědomí o infekci HIV a onemocnění a odbourávat předsudky. Letošním ústředním tématem je zintenzivnění boje za zdraví a práva nakažených.

“Světlo pro AIDS je otevřenou aktivitou, zapojit se mohou jedinci, firmy i komunity, nasvítit svůj objekt na červeno a tím upozornit na problematiku HIV a zbytečnou stigmatizaci osob žijících s HIV,” uvedl Jiří Pavlát, ředitel Domu světla, který slouží pacientům a jejich rodinám. Červené světlo bylo zvoleno proto, že celosvětovým symbolem boje proti HIV/AIDS je rudá stužka.

Letošní akce bude poukazovat zejména na potřebu bojovat za právo na život a právo na zdraví lidí, kteří jsou nejvíce ohroženi epidemií HIV. “Pokračující porušování lidských práv vůči těm, kteří jsou nejvíce marginalizováni, a nedostatek politické vůle zvýšit aktivity států v oblasti podpory práva zdraví osob žijících s HIV, nechávají stále mnoho lidí na pokraji společnosti, bez dostupnosti léčby a lékařské péče,” uvedl v tiskové zprávě Dům světla. Podle něj ubývá také podpora občanů, zejména pokud jde o spolky vedené lidmi a pro lidi žijící s HIV.

HIV bylo i tématem semináře ve Sněmovně na konci dubna. Pacienti s HIV požadují změnu některých zákonů a povinností. Nechtějí například sdělovat diagnózu při nástupu do domova důchodců a ideálně ani u lékaře. Vadí jim také možnost být propuštěn ze zaměstnání u policie, hasičů nebo ve zdravotnictví. Podle předsedy pacientské organizace Česká AIDS pomoc Roberta Hejzáka jsou stálé negativní předsudky lidí pro pacienty velký problém. Podle průzkumu organizace bylo 60 procent respondentů odmítnuto u lékaře, nejčastěji stomatologa.

V Česku by podle České AIDS pomoci měla být také zavedena preventivní léčba, která je častá v západních zemích. Podle odhadů dosahují náklady na udržení infekce HIV v Česku pod kontrolou asi miliardy korun ročně. Na prevenci, jako jsou přednášky či výměna jehel injekčním uživatelům drog, z toho připadá asi 0,7 procenta. Při dosavadním tempu nárůstu nových případů stoupnou náklady podle Hejzáka na 85 miliard korun.

HIV je virus lidské imunitní nedostatečnosti, napadá imunitní systém lidského organismu. Postupně nastává úplný rozvrat imunitního systému, který je pak náchylný k řadě dalších infekcí i nádorových onemocnění. Poslední stadium infekce HIV je syndrom získané imunodeficience – AIDS.

Počet lidí nakažených virem HIV od roku 1985 postupně rostl. V Česku bylo nejvíce nově nakažených v roce 2016, kdy počet dosáhl 286. V posledních dvou letech ale nových případů výrazně ubývalo. Loni bylo HIV 208 případů, nejméně za posledních sedm let. Podle Státního zdravotního ústavu pokles souvisí se změnou mezinárodních i národních doporučení, podle kterých má být léčba zahajována co nejdříve po odhalení výskytu HIV.

Nemoc AIDS je známa od roku 1981, od té doby si ve světě vyžádala přes 35 milionů životů. S HIV v současnosti žije téměř 37 milionů lidí. Podle údajů SZÚ byla v Česku od roku 1985 zjištěna nákaza virem HIV u 3429 lidí. Z nich 305 zemřelo na AIDS, první v roce 1987.

gcm mha

Sdružení: Malé lékárny jsou znevýhodňovány před velkými řetězci

Praha 18. května (ČTK) – Malé lékárny jsou podle předsedy spolku Vaši lékárníci CZ Aleše Nedopila znevýhodňovány před velkými řetězci. Jsou tlačeny na hranu ziskovosti, čímž zaniká primární zdravotní péče v regionech a na venkově, řekl dnes Nedopil na celonárodním sněmu lékárníků. Podle něj je potřeba vytvořit pevná pravidla pro síť lékáren a zajistit transparentní zacházení s bonusy od výrobců léčiv, které by se měly vrátit zpět do zdravotního pojištění.

“Dlouhodobě upozorňujeme na vážné problémy související s bonusy a množstevními slevami, které jsou vyváděné mimo systém zdravotního pojištění. Sociální nespravedlnost, kdy na venkově mají nemocní hůře dostupné léky, ve finále za vyšší ceny, je do nebe volající. Lékárník je navíc na pokraji ekonomické rentability provozu lékárny,” uvedl Nedopil, jehož spolek zastupuje především menší lékárny mimo sítě. Těch je v Česku 600 až 700. Celkem je v zemi zhruba 2500 lékáren, na jednu připadá asi 4000 obyvatel.

Ministerstvo zdravotnictví podle něj místo nápravy tohoto stavu vymýšlí další administrativně náročné povinnosti pro lékárníky, jako je například systém ověřování léčiv, který Nedopil označil za finančně a pracovně náročný a navíc nefunkční.

Lékárenský systém by měl být podle Nedopila transparentnější. “Dnes mizí velké finanční bonusy v daňových rájích, kde sídlí monopoly zahraničních firem, které v poslední době dominují českému trhu s léčivy. Uplatňování zpětných bonusů formou dumpingu koncových cen či doplatků za regulovaná léčiva má velký vliv na monopolizaci trhu a vede ke zvýhodňování velkých hráčů na trhu. Je zneužíváno ke konkurenčnímu boji o pacienta,” doplnil Nedopil. Platby za léky ze zdravotního pojištění podle něj mají mít jasná pravidla a mají být stejné pro všechny pacienty včetně doplatků.

“Žádáme rovné podmínky pro všechny provozovatele lékáren a výhodné doplatky pro všechny pacienty. Nesouhlasíme s výhodami v cenách léčiv pro majitele řetězců, které jsou na úkor nezávislých provozovatelů lékáren, lékárníků zaměstnanců a velké části pacientů,” uvedl dále Nedopil.

Spolek Vaši lékárníci CZ společně s Grémiem majitelů lékáren dlouhodobě upozorňuje na znevýhodňování malých lékáren a jejich majitelů, které je podle Nedopila téměř protiústavní. “Odměňování je postavené pouze na maržích. Proto jsme společně s Českou lékárnickou komorou navrhli klíčové změny, které souvisejí se změnou regulace, vytvořením pevných pravidel pro síť lékáren a nastavení transparentního zacházení s bonusy od producentů léčiv, které patří dle našeho názoru zpět do zdravotního pojištění,” dodal Nedopil. Regulovaná komodita hrazených léků z pojištění tak podle něj bude transparentní a přinese především pacientům stabilní péči v celé České republice bez rozdílu.

ciz jpt

Odborník: Obézní je v Česku čtvrtina žen a 22 procent mužů

Praha 18. května (ČTK) – Obézní je podle odborníků čtvrtina českých žen a 22 procent mužů, další čtvrtina populace trpí nadváhou. Hrozí jim více než 30 závažných nemocí. V tiskové zprávě k dnešnímu Evropskému dni obezity o tom informoval Martin Haluzík, který je přednostou Centra experimentální medicíny IKEM. Podíl obézních roste podle lékařů i mezi dětmi.

Odhadují, že v roce 2030 bude obézní každý druhý Evropan. V roce 1993 to bylo v Česku desetina mužů a 12 procent žen, v roce 2014 už 20 procent mužů a 18 procent žen. Hranice obezity je nejsnáze stanovena hodnotou BMI vyšší než 30. Tento parametr se vypočítá vydělením hmotnost v kilogramech druhou mocninou výšky v metrech.

Obezita několikanásobně zvyšuje riziko vzniku nemocí jako je infarkt nebo mrtvice nebo rozvoj cukrovky druhého typu. "Přes zcela nepochybnou souvislost obezity s rozvojem závažných komplikací a zvýšenou nemocností a úmrtností není stále její prevenci a léčbě věnována dostatečná pozornost a prostředky vynakládané na tyto účely jsou zásadně nedostatečné," dodal Haluzík.

Přibývá i obézních dětí. Zatímco v roce 1991 trpělo nadváhou a obezitou deset procent dětí, v roce 2016 už skoro 18 procent. "Mezi pátým a devátým rokem počet dětí s vyšší hmotností vzrůstá, u dívek nastupuje obezita již v devíti letech, u chlapců postupně až od 13 let," uvedl primář dětského oddělení Vítkovické nemocnice Jan Boženský.

Odborníci doporučují zahájení dlouhodobé prevence a léčebných programů podporovaných státem, aktivní zapojení pacientů do léčby, úhradu péče zdravotními pojišťovnami a aktivitu státu v oblasti zdravých a kvalitních potravin. Zejména je ale podle nich důležité, aby byla obezita chápána a uznána jako vážná nemoc.

U dětí by bylo třeba zachytávat ohrožené už v ordinacích dětských lékařů, aby bylo zabráněno rozvoji vážnějších forem obezity. Péči o obézní děti by se měl věnovat ucelený systém s nutričními specialisty a lékaři, kteří by v tomto směru získali specializaci.

Odhaduje se, že roční náklady na léčbu obezity a přidružených nemocí jsou v celé Evropě 70 miliard eur (asi 1,8 bilionu korun). České zdravotnictví podle odhadů stojí důsledky nízkého pohybu asi 30 miliard ročně, což je téměř desetina jeho rozpočtu. Výskyt obezity stoupá v důsledku sedavého způsobu života, nesprávným složením stravy a její nadměrnou kalorickou hodnotou.

van mal

Babiš je proti záměru privatizace nemocnice v Litoměřicích

Praha/Litoměřice 17. května (ČTK) – Premiér Andrej Babiš (ANO) se postavil proti záměru města Litoměřice prodat akcie místní nemocnice. Na twitteru dnes uvedl, že do prodeje nechá zasáhnout ministra zdravotnictví Vojtěcha Adama (za ANO). “Nemocnice Litoměřice je nesmírně důležitá pro Ústecký kraj a musí zůstat ve veřejném vlastnictví,” uvedl Babiš.

Místostarosta Litoměřic a poslanec Karel Krejza (ODS) v sms zprávě na dotaz ČTK napsal, že “premiér o situaci nic neví a chce ji využít jako předvolební téma”. “Žádné rozhodnutí nepadlo a o dalším postupu se vede diskuse s občany,” uvedl místostarosta.

Litoměřice podle něho uvažují o prodeji akcií nemocnice proto, že nemohou v budoucnu doplácet na její provoz tak jako dosud. Náklady na dotace jsou od 10 do 20 milionů korun ročně. Pokud by nemocnice zůstala v majetku města, musela by podle Krejzy omezovat péči. Proto po loňském neúspěšném pachtu, který napadl antimonopolní úřad, zvažuje vedení města prodej stoprocentního podílu v akciové společnosti Nemocnice Litoměřice.

Jak již dříve ČTK řekl ředitel Nemocnice Litoměřice Radek Lončák, projevily vloni o pacht zájem společnosti Penta Hospitals, Privamed a Krajská zdravotní. “Záměr prodat nemocnici sledujeme, ale konečné rozhodnutí padne, až budeme znát přesné podmínky soutěže,” řekla ČTK mluvčí Penta Hospitals Lenka Holá.

Zájem o litoměřickou nemocnici projevil opakovaně i Ústecký kraj. Už v lednu letošního roku poslal hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) radním města dopis, ve kterém nabízí převzetí nemocnice. Zájem potvrdil hejtman i ve středu při setkání se zástupci petičního výboru nemocnice. Bubeníček řekl, že Ústecký kraj, potažmo Krajská zdravotní, ve které vlastní kraj 100 procent akcií, se bude o nemocnici ucházet. “Záležet bude na podmínkách veřejné soutěže,” řekl ČTK.

Město Litoměřice oznámilo v dubnu svůj záměr prodat nemocnici poté, co se jí nepodařilo vloni získat partnera prostřednictvím pachtu. “Jsou neschopní nebo zkorumpovaní?” uvedl dnes premiér na adresu litoměřické ODS a dodal, že pokud tamní politici vést nemocnici nezvládnou, ujme se toho.

Záměr prodat nemocnici se nelíbí obyvatelům Litoměřicka ani starostům okolních obcí. Petici s názvem Zachraňme nemocnici už podepsalo více než 10.000 lidí. Velký zájem je podle zástupkyně petičního výboru Aleny Rožcové také o podepisování archů žádajících vypsání městského referenda. Podpisová akce začala v pondělí a za necelé tři dny své podpisy pod tuto petici připojilo tisíc lidí. Potřeba je ale zhruba 4000 podpisů obyvatel Litoměřic starších 18 let.

sil rem mha hj

Děti v jesenické porodnici dostanou pletené čepičky a chobotnice

Jeseník 17. května (ČTK) – Ručně pletené čepičky a chobotnice dostanou novorozenci, kteří přijdou na svět v Jesenické nemocnici. Pletené dárky ze Střediska volného času DUHA mají pomoci čerstvě narozeným dětem s adaptací v prvních dnech života. ČTK to dnes sdělila hlavní sestra nemocnice Markéta Stržínková. Čepičky novorozence zahřejí a objímání chobotniček má zase podle odborníků pomoci dětem k pravidelnému tepu a lepšímu dýchání.

V porodnici Jesenické nemocnice přijde na svět každý měsíc v průměru 25 dětí. “Každá maminka nově obdrží ručně vyrobenou čepičku nebo chobotničku pro své miminko jako dárek na památku. Dětem to moc pomůže. Mají zlepšenou poporodní adaptaci, když je takto zahřejeme, ale taky jim to moc sluší a maminky jistě ocení i pěkný suvenýr,” uvedla Stržínková.

Zatímco nákup vlny financuje Jesenická nemocnice, do pletení a háčkování čepiček se zapojili zaměstnanci Střediska volného času DUHA i tamní maminky. Středisko zároveň připravuje i hromadné háčkování a pletení pro širokou veřejnost, na které zájemci mohou přijít ve čtvrtek 23. května.

Kromě čepiček novorozenci v Jesenické nemocnici od minulého roku dostávají také háčkované chobotničky. Dánští vědci totiž zjistili, že předčasně narozené děti objímající chobotnice mají pravidelný tep, lépe dýchají a v jejich krvi je více kyslíku. “Hebkost hračky totiž údajně připomíná hebkost dělohy a chapadla zase pupeční šňůru. Dítě se tak cítí bezpečněji, jako by bylo ve známém prostředí,” doplnila Stržínková.

Jesenická nemocnice zajišťuje péči ve spádové oblasti horského regionu s více než 40.000 obyvateli. Zdravotnické zařízení poskytuje lůžkovou i ambulantní péči v základních oborech. Od února 2016 je Jesenická nemocnice členem skupiny Agel, která v Olomouckém kraji provozuje také krajské nemocnice v Přerově, Prostějově a Šternberku.

beh ver

Za nezákonný obchod s léky si muž odpyká 8,5 roku,…

Brno 17. května (ČTK) – Za nezákonný obchod s léky si Jiří Kusý odpyká 8,5 roku ve vězení. Jeho stížnost odmítl Ústavní soud (ÚS), zjistila ČTK z usnesení v soudní databázi. Se spolupachatelkou Pavlou Černou podle verdiktu prodali přes internet odběratelům léčiva, především léky na spaní či hubnutí, za víc než 4,6 milionu korun.

Podle stížnosti Kusý nevěděl, že se dopouští trestné činnosti. Svědčí o tom prý skutečnost, že nabídka léků na internetu nebyla nijak maskovaná a zájemci platili obžalovaným na běžný bankovní účet. Kusý podle stížnosti také nevěděl, že pod pojem omamné a psychotropní látky lze řadit i některé účinné látky obsažené v léčivech. Uložený trest označil za nepřiměřeně přísný vzhledem k okolnostem případu a dosavadní bezúhonnosti.

ÚS označil stížnost za zjevně neopodstatněnou. Kusý prý nepředložil žádné argumenty, které by naznačovaly porušení základních práv. “ÚS neshledal ani to, že by snad napadená rozhodnutí nebyla dostatečně odůvodněna,” stojí v usnesení.

Podle obžaloby dvojice páchala trestnou činnost dlouhodobě a s vědomím rizik v podobě negativních účinků léků. U jedné ženy se obžalovaní podíleli na prohloubení její závislosti na lécích a vzniku psychických problémů, které vedly až k pokusu o sebevraždu.

Dvojice vinu přiznala. Trestné činnosti se dopouštěli v letech 2013 až 2016. Podle Černé přivýdělek vymyslel její druh, když pro ni sháněl léky na hubnutí. Našel si dodavatele v Polsku, později i v Česku. Klienty získávali na diskusních fórech. Léky prodávali lidem z Česka, několika evropských zemí i z USA. Šlo většinou o zákazníky, kteří si na lécích vypěstovali závislost a jejich lékaři jim už je nechtěli předepisovat.

Odsouzené usvědčily svědecké výpovědi i poštovní poukázky. Podle rozsudku prodali téměř 237.000 tablet léků. Zisk soud odhadl na víc než milion.

Černá si u odvolacího Vrchního soudu v Olomouci vyslechla osmiletý trest vězení. Dovolání k Nejvyššímu soudu ani ústavní stížnost podle dostupných informací nepodala.

tmd sd

MPSV: Dlouhodobé ošetřovné se využívá k péči o blízké nad 70…

Praha 16. května (ČTK) – Dlouhodobé ošetřovatelské volno, které je možné získat od loňského června, využívají lidé hlavně k péči o blízké nad 70 let. Starají se převážně o nemocné s rakovinou. Vyplývá to z údajů ministerstva práce, které na jednání sněmovního sociálního výboru představila zastupující náměstkyně pro pojistné systémy a dávky Kateřina Jirková. Dlouhodobé ošetřovné se zatím nevyužívá tak, jak resort očekával. Podle poslanců ze sociálního výboru by se měla pravidla upravit a některá kritéria zmírnit.

“Úplně se nenaplnil předpoklad ministerstva práce. Odhad byl až 30.000 případů ročně. Loni bylo necelých 1500 případů a zatím není významný nárůst,” uvedla Jirková.

Lidé, kteří se chtějí postarat o příbuzné s vážnou nemocí či po úrazu, si mohou od loňského června brát až tříměsíční placené volno. Získají ho tehdy, pokud odvádějí nemocenské pojištění. Z něj by měli pak pobírat 60 procent základu svého příjmu. Dlouhodobé ošetřovné je možné dostat na péči o člověka, který strávil aspoň týden v nemocnici a podle lékařů by potřeboval ještě aspoň měsíc celodenní opatrování. Volno si může vzít manželka, manžel, registrovaný partner či partnerka, sourozenci, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta či strýc. O nemocného může pečovat i protějšek těchto příbuzných, pokud bydlí s pacientem ve stejné domácnosti. Pečující se mohou střídat.

Podle Jirkové se ve většině případů ale členové rodiny v opatrování nestřídají. Tři osoby se o péči podělily jen u dvou potřebných. “Pečuje se převážně o osoby nad 70 let. Při návrhu jsme cílili na situace, kdy jsou srdeční příhody, mrtvice či úrazy. Nicméně převažují případy ošetřování onkologických pacientů,” upřesnila Jirková.

Podle údajů ministerstva o vyplacených dávkách se loni z nemocenského pojištění na dlouhodobé ošetřovné vydalo 31,6 milionu korun, letos v prvním čtvrtletí pak 25,4 milionu. Česká správa sociálního zabezpečení uvedla, že loni vyplatila ošetřovné 3239 lidem. Celkem 2505 dávek dostaly ženy. Muži čerpali 734 příspěvků.

Jirková řekla, že ministerstvo na fungování dlouhodobého ošetřovného stížnosti nemá. Dostalo ale řadu podnětů od pacientských či neziskových organizací ke změně pravidel. Patří mezi ně požadavek na zkrácení sedmidenní hospitalizace či možnost vydat lékařské potvrzení o potřebě aspoň měsíčního opatrování i později než jen při propuštění z nemocnice. Dávka by měla také víc zohlednit péči o umírající.

Ministerstvo práce změnu zákona s úpravou pravidel zatím neplánuje. “V současné době novelu zákona nechystáme. Ošetřovné trvá necelý rok. Každý právník řekne, že by se mělo počkat, než si novinka sedne. Některé problémové věci lze řešit odstraněním tvrdosti zákona,” uvedla politická náměstkyně ministryně práce Zuzana Jentschke Stöcklová (ČSSD).

Změny by přitom podpořili zákonodárci z koalice i opozice. “Chápu, že je vhodné vyčkat. V této situaci není ale rozporů, že pravidlo sedmi dnů je přehnané a je problematické vydávání potvrzení v den propuštění. Je to přesně případ, kdy se udělala chyba při přípravě zákona, tak to přiznejme u změňme,” uvedla Olga Richterová (Piráti). Podle komunistky Hany Aulické Jírovcové ministerstvo řešení problému a přípravu novely tak nechává na poslancích.

Ministerstvo práce očekávalo, že by si ošetřovatelské volno mohlo ročně vybrat asi 30.000 lidí. Stálo by to kolem 1,8 miliardy korun. Suma zahrnuje výdaje na ošetřovné z nemocenského pojištění i výpadek daní a sociálních odvodů. O 242 milionů ročně by přišlo ještě zdravotní pojištění. Dalších několik desítek milionů stojí platy úředníků, kteří agendu zpracovávají. Díky péči v rodinách by se ale mohla ušetřit asi miliarda za pobyty v nemocnicích a léčebnách.

ktk snm

Odbory žádají přidat do zdravotnictví 25 mld z rezerv pojišťoven

Praha 16. května (ČTK) – Zdravotnické odbory žádají přidat příští rok do systému veřejného zdravotního pojištění 25 miliard korun z rezerv zdravotních pojišťoven. Úhrady nemocnicím by měly být podle odborářů navýšeny o 15 procent. Zároveň požadují desetiprocentní navýšení mezd. Novinářům to dnes řekli odboráři po skončení konference o personálním stavu nemocnic. Vyjádření ministerstva zdravotnictví ČTK shání. Letos se plánuje vydat na péči asi 320 miliard korun.

“Pro letošní rok požadujeme zřídit zvláštní dotační titul pro dofinancování nemocnic a program Úřadu práce pro zřízení nových pracovních míst v nemocnicích,” řekla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková. Nemocnicím podle ní chybí tři miliardy korun na slibované desetiprocentní meziroční navýšení mezd a příplatky pro sestry pracující u lůžek na směny. Odbory upozorňují, že peníze navíc často nedostaly sestry v nemocnicích, které zřizují obce, kraje či soukromníci.

Podle odhadů chybí v nemocnicích asi 2500 sester na neobsazených místech, odbory však chtějí navýšit počty tabulkových míst. Loni byla průměrná mzda sester přes 38.000 korun, dosahovala 121 procent průměrné mzdy. Odbory namítají, že jde o průměry a především v menších nemocnicích jsou odměny až o 10.000 korun nižší.

Pro příští rok odbory chtějí pro všechny segmenty navýšení nejméně o deset procent, což by znamenalo více než 30 miliard navíc. Nemocnicím by podle nich měly jít úhrady vyšší o 15 procent. V současné době jde do nemocnic asi polovina celkových náklad, navýšení by stálo asi 24 miliard navíc.

O 15 procent by podle odborů měly růst také úhrady lázním a zdravotnickým záchranným službám, o 40 procent sestrám v domácí péči a na zdravotní péči v sociálních službách, na něž jdou ročně asi dvě miliardy korun.

Potřebné peníze navrhují odbory vzít z rezervních fondů zdravotních pojišťoven. Sedm českých zdravotních pojišťoven loni podle dřívějšího vyjádření ministerstva zdravotnictví vytvořily přebytek asi 14,5 miliardy korun a na účtech měly na konci roku 45 miliard korun. Na rezervních fondech mají mít podle zákona 1,5 procenta peněz vydaných na péči v posledních třech letech. “Chtěli bychom, aby rezervy dosahovaly jen zhruba 14 miliard korun, což vyžaduje zákon,” dodala Žitníková.

Do budoucna by podle odborů měla ČR dávat na zdravotnictví devět procent HDP místo současných přibližně sedmi procent. Na zdravotní péči by podle nich měly jít peníze nejen ze zdravotního pojištění, ale také z některých daní jako je spotřební daň na tabák či alkohol.

van jw

Dárci krve musí pít

Praha, 16. května 2019 (AquaLife Institute)

Každý obyvatel ČR dostane za svůj život v průměru 6x krevní transfuzi a 14x preparát vyrobený z krve. Pro záchranu zdraví i života je mnohdy nezbytná krev dárců. V České republice se ročně provede 410–420 tisíc odběrů. U dárců je považován za prioritní faktor pro předcházení komplikací vznikajících při darování krve dostatečný příjem tekutin, především pramenité a minerální vody.

Z výsledků studie¹⁾ vyplývá, že informovanost novodárců (většinou jsou to mladí lidé ve věku 18–25 let) o důležitosti správné hydratace před darováním krve je uspokojivá. „Nejvýznamnější rozdíly mezi experimentální a kontrolní skupinou ukazuje studie v případě hodnot krevního tlaku
a reakcí na odběr krve mezi skupinou mužů a žen. Tyto rozdíly lze zčásti přičítat i odlišnému typu pitného režimu. Přes celkově malý rozdíl mezi experimentální a kontrolní skupinou, pokud jde o nežádoucí komplikace po odběru krve, je očekávaný trend vlivu pitného režimu přítomen,“ komentuje výsledky studie MUDr. Jana Furková z Krevního centra Fakultní nemocnice Ostrava.

Dárce by 14 hodin před odběrem měl upravit svůj jídelníček a pitný režim. To znamená už večer nejíst nic tučného, nepít alkohol a vypít dostatek tekutin (1,5–2 l v průběhu dne). „Dárce by se také měl vyvarovat velké fyzické zátěži. Na odběr by neměl jít nalačno. Ráno je vhodná lehká snídaně a dostatečné množství tekutin. Mezi ideální zdroje tekutin patří přírodní minerální a pramenitá voda, která je kvalitní, neupravená, bez přídatných látek. Před odběrem by dárce neměl kouřit,“ doporučuje MUDr. Jaroslav Hornych z Programového oddělení Úřadu Českého červeného kříže.

„Poprvé jsem krev darovala ve svých 20 letech a od té doby jsem pravidelným dárcem – daruji plnou krev, jednou až dvakrát ročně, celkem to bylo 18x. Důvod? Proč nedarovat, když můžu! Nic mě to nestojí a dopad takové pomoci je obrovský,“ svěřuje se devětatřicetiletá marketingová manažerka Gabriela Šulcová a vysvětluje: „nijak zvláštní režim nedodržuju, ale hodně piju, to vím, že musím, jinak krev teče pomalu a dělá se mi slabo. Když piju před odběrem, na transfuzním oddělení i po odběru, jsem naprosto v pohodě. A nic mi nezkazí ten úžasný pocit, že jsem pomohla.“

Zatímco celkový obsah vody v těle zdravého člověka se pohybuje mezi 50 a 60 % tělesné hmotnosti, objem krve činí pouze 7 až 8 %. Pro život jsou však obě tekutiny stejně důležité. Krev tvoří z více než 80 % voda, její denní produkce je 50 ml a třikrát za rok se obmění.

Aplikace krevní transfuze je mnohdy nezbytná pro záchranu zdraví a života – po těžkých úrazech, operacích, při léčbě otrav, nádorových onemocněních. Na aplikaci krve nebo jejích složek jsou celoživotně odkázáni lidé s nemocemi krve, léčiva z ní potřebují pacienti s poruchami srážlivosti krve, k léčení poruch obranyschopnosti i popálenin. V roce 2017 registrovala zdravotnická zařízení v ČR transfuzní služby bezmála 248 tisíc dárců. K dosažení doporučovaného počtu dárců registrovaných v zařízeních transfuzní služby, tj. 4–6 dárců na 100 obyvatel, chybí 170 tisíc dárců.²⁾

¹⁾ Studii »Důležitost správného pitného režimu u nových dárců krve«, zaštítěnou AquaLife Institutem realizovalo v září 2018 Krevní centrum Fakultní nemocnice Ostrava. Dotazník pro novodárce plné krve vyplnilo 670 tazatelů. Hodnocena byla skupina 600 novodárců krve – 300 dárcům (experimentální skupina) byla poskytnuta před odběrem láhev 0,75 l minerální vody, dalším 300 dárcům (kontrolní skupina) nikoliv.

²⁾ Zdroj: Český červený kříž

AquaLife Institute (www.aqualifeinstitute.cz) je organizace, která sdružuje přední odborníky a vědce zabývající se hydratací organizmu, výživou a zdravým životním stylem, ale i vodou jako přírodním zdrojem. Sleduje aktuální problémy a potřeby české společnosti v oblasti výživy a zdraví s důrazem na pitný režim a poskytuje informace s cílem zlepšit pitný režim a kvalitu života široké veřejnosti. AquaLife Institute také podporuje vědu a výzkum týkající se pitného režimu a vlivu příjmu tekutin na zdraví.

Hypertenze – nebezpečná nemoc, která nebolí. ZP MV ČR…

17. květen – Světový den hypertenze

Praha, 16. května 2019 (ZP MV ČR) – Vysoký tlak je jedno z nejčastějších onemocnění srdce a cévního oběhu. Postihuje přibližně každého čtvrtého člověka a významně se podílí na nemocnosti a úmrtnosti.₅ V České republice trpí hypertenzí kolem 40 % lidí ve věku 25–64 let, s věkem počet nemocných narůstá.₃ Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR mezi svými klienty loni evidovala 326 306 pacientů s hypertenzí a na jejich léčbu vydala téměř 1,6 mld. korun.

Počet lidí s vysokým krevním tlakem ve srovnání s předchozími léty narůstá, a s tím se ruku v ruce zvyšují i finanční náklady spojené s léčbou. „Hypertenze patří spolu s ischemickou chorobou srdeční mezi nejčastější srdeční choroby, s nimiž se naši klienti léčí. Jen na léčbu hypertenze jsme v loňském roce vynaložili téměř 1,6 miliardy korun, což je o 179 milionů více než před čtyřmi roky a o 29 milionů více než v roce 2017,“ vypočítává Hana Kadečková, tisková mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR).₁

Nebezpečná nemoc bez příznaků

Hodnota, která se u krevního tlaku sleduje, vyjadřuje, jako silou je krev vypuzována srdcem do krevního oběhu a zároveň jakou silou působí na cévní stěny. Pokud je tato síla příliš vysoká, škodí jak cévám, tak srdci, mozku nebo očím. V případě, že se hodnoty krevního tlaku při pakovaných měřeních pohybují v hodnotách nad 140/90 mm Hg, hovoříme již o vysokém krevním tlaku neboli arteriální hypertenzi.₂ Její nebezpečí spočívá v tom, že většinou probíhá bez příznaků a nebolí. Uvádí se, že až tři čtvrtiny osob s hypertenzí o své nemoci vůbec neví.₃

Pokud se příznaky objeví, projeví se jako bolest hlavy, únava nebo bušení srdce. Většinou je však vysoký tlak odhalen při preventivním či jiném náhodném vyšetření.₅ Neléčení hypertenze významně zvyšuje riziko vzniku jiných srdečně-cévních onemocnění, infarktu myokardu, selhání ledvin, demence, zhoršení zraku a dalších nemocí._2,3,4 Kupříkladu zmíněná srdečně-cévní onemocnění patří celosvětově k nejčastějším příčinám úmrtí.₃ Včasná a správná léčba hypertenze přitom prokazatelně snižuje výskyt cévních mozkových příhod o 35–40 %, infarktů myokardu o 20–25 % a kardiovaskulárních úmrtí o 30–40 %.₄

Kdo je nejvíce ohrožen

Na vzniku hypertenze se podílí společně řada faktorů. Velké riziko hrozí lidem s genetickými předpoklady, významný vliv má také nadváha, kouření, stres, konzumace alkoholu a nezdravé stravování.₃ Vysokému tlaku lze tedy předcházet především vyhýbáním se těmto faktorům, pravidelným pohybem a zdravým jídelníčkem.

Léčba hypertenze se zahajuje nejdříve režimovými opatřeními a úpravou životosprávy, která je někdy dostatečná a pomůže krevní tlak snížit i bez užívání léků. Důraz se klade především na omezení soli a nasycených tuků v jídelníčku a zvýšení konzumace ovoce a zeleniny._5,6 Pokud úprava životosprávy nestačí, pacientům jsou nasazeny léky, tzv. antihypertenziva, kterých je několik skupin. Ty se užívají samostatně nebo v kombinaci, kterou nastaví ošetřující lékař.₂

Zdroje:

1. https://www.zpmvcr.cz/o-nas/aktuality/v-cesku-se-provede-kolem-60-transplantaci-srdce-rocne.-jen-zp-mv-cr-za-ne-v-roce-2017-zaplatila-temer-18-milionu-korun/
2. http://www.hypertension.cz/pro-pacienty-1404042140.html
3. https://www.ikem.cz/cs/svetovy-den-hypertenze-2016/a-2743/
4. http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/ehes/EHES_2014.pdf
5. https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2009/02/12.pdf
6. https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2017/01/03.pdf

ZP MV ČR působí na českém trhu již šestadvacátým rokem a je druhou největší zdravotní pojišťovnou v zemi. Má smlouvy se všemi nejvýznamnějšími zdravotnickými zařízeními kdekoliv na území ČR. V současnosti má více než 1,3 milionu klientů. Jako jediná zdravotní pojišťovna v zemi je již tři roky za sebou držitelkou prestižního mezinárodního titulu Czech Superbrands a od loňska rovněž držitelkou titulu Finančně nejzdravější zdravotní pojišťovna.