Jak jste na tom s plodností? Vyzkoušejte spermiogram zdarma v rámci…

Praha, 3.6.2019 (ISCARE)

Červen bývá ve světě označován jako mezinárodní měsíc neplodnosti. V rámci něj jsou pořádány různé akce a happeningy, které upozorňují na zvyšující se procento neplodných a možnosti, jak předcházet komplikacím při snaze o početí potomka. V České republice se s problémy potýká až 20 % párů, přičemž statistiky ukázaly, že na tom muži mají procentuálně stejný podíl jako ženy. Pražská klinika Iscare přichystala pro muže jedinečnou příležitost, kdy si mohou v příjemném prostředí nechat udělat spermiogram zdarma a zjistit, jak na tom s plodností jsou.

Od úterka 4. června do čtvrtka 6. června mezi 13 a 16 hodinou si může kterýkoli muž přijít nechat udělat spermiogram zdarma a bez předchozího objednání.

„O zvyšující se neplodnosti u mužů svědčí například výsledky posledních zájemců o darování spermatu u nás na klinice. Z pětadvaceti mužů splňoval pouze jeden kritéria dárce spermií,“ popisuje Jan Lacheta, primář IVF klinického centra ISCARE. Jen na této klinice si nechá spermie prověřit zhruba 40 mužů týdně.

Příčin mužské neplodnosti je mnoho. Vzhledem k tomu, že se nejedná o nemoc, která by s sebou nesla zjevné projevy, bývá nemožnost počít potomka odhalena až ve chvíli, kdy se muž pokouší založit rodinu. Následný proces léčby může zabrat delší dobu a čekání na vytoužené miminko se tak prodlužuje. Klinické centrum Iscare chce pomoci mužům překonat ostýchavost a předejít možným problémům, které mohou nastat.

V případě zhoršených hodnot spermiogramu někdy postačí pouhá úprava životního stylu.

Nejčastějším onemocněním mužů je tzv. oligospermie – nízký počet aktivních spermií. Velký vliv na toto onemocnění má právě partnerův životní styl. Doporučuje se tedy omezit kouření a pití alkoholu, a naopak doplnit vitamíny zejména E a C. Pokud toto nezabere, dá se problém řešit tzv. inseminací, kdy jsou spermie, v době ovulace ženy, zavedeny přímo do děložní dutiny.

Jiné časté onemocnění způsobující neplodnost je varikokéla. Rozšířené žíly u varlat mají za důsledek zpomalování krevního oběhu v šourku a můžou vést až k impotenci. Naštěstí i tento problém lze odstranit jednoduchým chirurgickým zákrokem s využitím speciálních technologií, kterými ISCARE disponuje. Asistovaná reprodukce je dnes na tak vysoké úrovni, že i muži, u kterých nebyly v ejakulátu nalezeny spermie, mají šanci počít s partnerkou vlastního potomka. Pokud má muž alespoň několik spermií, lékaři jsou schopni je získat operační cestou z varlat či nadvarlat.

Předejít možným rizikům ovlivňujícím plodnost, jako je závažné onemocnění nebo úraz, pomůže také social freezing. Preventivní zmražení spermií a vajíček je ideální ve věku kolem dvaceti let. Uskladnění pohlavních buněk vyjde asi na tisíc korun ročně.

O Klinickém centru ISCARE

Klinické centrum ISCARE I.V.F. a.s. je nestátní soukromé zdravotnické zařízení, které poskytuje zdravotnické služby v oblasti plastické chirurgie, asistované reprodukce, komplexní léčby obezity, gastroenterologie a léčby idiopatických střevních zánětů. V České republice působí od roku 1995, aktuálně je součástí klinických center společnosti FutureLife. Další informace najdete na www.iscare.cz.

Pro pacienty ve VFN v Praze je díky finanční podpoře…

Praha, 3.6.2019 (VFN)

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze získala v rámci Programu Podpory paliativní péče finanční prostředky na pilotní provoz konziliárního týmu paliativní péče. Ve VFN poskytuje od roku 2017 specializovanou paliativní péči Centrum podpůrné a paliativní péče (CPPP) při Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče a pilotní projekt tak může navázat na práci tohoto centra, které svou klinickou, edukační a výzkumnou aktivitou hraje zásadní roli v rozvoji nemocniční paliativní péče v ČR.

Centrum podpůrné a paliativní péče ve VFN je centrem excelence v poskytování specializované paliativní péče a v souladu s mezinárodními doporučeními významně zlepšuje kvalitu péče a kvalitu života pacientů i ve velmi komplikovaných situacích a stavech.

Projekt „Podpora paliativní péče – zvýšení dostupnosti zdravotních služeb v oblasti paliativní péče v nemocnicích akutní a následné péče“, (reg. číslo: CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_039/0007277) je realizovaný Ministerstvem zdravotnictví ČR v rámci Operačního programu Zaměstnanost financovaného z Evropského sociálního fondu.

Cílem Programu Podpory paliativní péče je zvýšit dostupnost paliativní péče a současně zavést pilotní provoz konziliárních týmů paliativní péče v nemocnicích akutní, následné a dlouhodobé péče. Konziliární tým paliativní péče je jedním z typů specializované paliativní péče poskytované ve zdravotnickém zařízení. Součástí zavedení a pilotního provozu je také cílené vzdělávání odborných pracovníků. Pilotní provoz zároveň slouží ke zmapování činnosti a finanční náročnosti KTPP, k jejich prověření v praxi, k ověření Metodiky zavádění paliativní péče v nemocnicích a dále k ověření základních Standardů poskytování nemocniční paliativní péče.

Všechny služby pilotního provozu jsou poskytovány multidisciplinárním týmem, který je tvořen profesionály různých odborností: lékaři, zdravotními sestrami, psychology a sociálním pracovníkem. Tým doplňuje dále pracovník pro sběr dat. Bližší informace o paliativní péči ve VFN naleznete na stránkách Centra podpůrné a paliativní péče www.paliace.cz nebo na FB stránkách Nemocniční paliativní péče.

O Všeobecné fakultní nemocnici v Praze

www.vfn.cz

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) představuje významné zdravotnické zařízení, patřící mezi největší nemocnice v ČR. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze poskytuje základní, specializovanou a zvláště specializovanou léčebnou, ošetřovatelskou, ambulantní a diagnostickou péči dětem i dospělým ve všech základních oborech. Zajišťuje také komplexní lékárenskou péči, včetně technologicky náročných příprav cytostatik nebo sterilních léčivých přípravků.

Kromě poskytování zdravotní péče je VFN hlavní výukovou základnou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a současně jedním z nejvýznamnějších vědeckých pracovišť v oblasti léčebných a diagnostických metod v České republice. Nemocnice má nejdelší tradici akademické medicíny v ČR a od svého založení do současnosti je největším výzkumným medicínským pracovištěm v ČR.

O pilotním provozu

https://www.vfn.cz/odbornici/veda-a-vyzkum/evropske-granty-vfn/

Datum zahájení fyzické realizace: 1.6.2019

Datum ukončení realizace: 28.2.2021

Garant projektu (pracoviště): Centrum podpůrné a paliativní péče při KARIM VFN a 1. LF UK

Rozpočet: 4 936 336 Kč

Přibude bezdětných a žen s jedním potomkem. Roli hraje i vyšší věk…

Praha, 3. 6. 2019 (Reprofit) – V Česku přibývá bezdětných žen. Mezi současnou generací třicátnic a čtyřicátnic může bezdětnost dosáhnout až 18 %. Česká republika tak „dotahuje“ Rakousko, Německo a Švýcarsko, které mezi Evropankami vévodí s 21% podílem bezdětných. Přibude také žen s jedním dítětem. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, který je zveřejnil na stránce Statistika a my. Zvyšuje se věk prvorodiček a také těch, kteří nemohou otěhotnět přirozeně a míří na reprodukční kliniky.

„Většině párů stačí jedno dítě, kterému se chtějí intenzivně věnovat a zároveň si užívat. Mizí tlak nejbližší rodiny na to mít dítě v mladém věku, což je dáno i stěhováním mladých lidí do velkých měst a satelitů. Jejich motivace pak ovlivňuje spíše pracovní prostředí typu „všechny kolegyně už mají dítě“, namísto babičky, která se pravidelně ptá, kdy se může těšit na vnouče,“ říká specialista na umělé oplodnění MUDr. Štěpán Machač z kliniky Reprofit. Právě široké možnosti vzdělávání, kariéry a zábavy podle něj vedou k odkládání dětí až do tak pozdního věku, že už se pak přirozeně nedaří.

Podle čerstvých údajů reprodukčních klinik se zvedá věk těch, kteří navštěvují specialisty na umělé oplodnění. „U nás se meziročně zvedl věkový průměr z 36,3 let na 37,2 let,“ potvrzuje Jonáš Vokřál, ředitel kliniky Reprofit. Jedním z důvodů, proč si páry chodí pro pomoc na reprodukční kliniky, jsou také druhá manželství a vztahy. „S původním partnerem mají děti, ale chtějí po rozvodu založit novou rodinu a mít s novým partnerem alespoň jednoho společného potomka,“ vysvětluje MUDr. Machač. Jak dále uvádí, na klinice léčí až 30 % těchto případů.

Projekce z Českého statistického úřadu počítá s růstem průměrného věku matek při narození dítěte z 30,0 let v roce 2017 na 30,6 v roce 2050. Intenzita plodnosti poroste u žen ve věku 30 let a více (okolo 15 %), naopak nejvýraznější pokles statistici předpokládají u věkové skupiny 20–24 (zhruba 12 %) a 25–29 let (asi 9 %). Stejně tak proklamují, že převažující model rodiny se dvěma dětmi zůstane zachován, ale počet žen se dvěma dětmi přesto spíše klesne. Uvádí, že zatímco u generací žen narozených v letech 1950–1966 byl tento podíl nad 55 %, tak u mladších generací 1967–1985 by mělo docházet k poklesu až na 44 %.

Stáří a kondici svých plic zná přesně 3 601 Čechů. Lékárníci…

Praha, 3. 6. 2019 (Alphega) – Téměř 20 % lidí, kteří přišli do vybraných lékáren zkontrolovat stav svých plic, zjistilo, že jim nefungují správně. Lékárníci je poslali k lékařům na další vyšetření. Akci pod názvem Týden měření plicního věku spustily vybrané české lékárny v dubnu a nabízely návštěvníkům přibližně 10minutové vyšetření stáří a kondice plic za pomoci speciálního měřicího přístroje. Nabídky v dubnu využilo 3 601 lidí, určitou formu obstrukce našli lékárníci u 626 z nich. Tito lidé mohou trpět například chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) nebo průduškovým astmatem. Nejhorší stav zaznamenali lékárníci u šestice žen.

„Když jsme akci pořádali loni, přišlo si plíce zkontrolovat kolem tisícovky návštěvníků, letos v kratší době třikrát tolik – stále více lidí se zajímá o své zdraví, přisuzujeme to také faktu, že z lékárníka mají menší obavy než z lékaře. Prostředí lékáren vnímají jako méně formální, a jsou tak otevřenější řešit zdravotní problémy,“ vysvětluje velký zájem veřejnosti o takové vyšetření Dana Benešová z pražské Alphega lékárny U Krále Jiřího. Toto měření má doporučující charakter – doporučí-li lékárník pacientovi návštěvu lékaře, je na každém, zda tuto radu uposlechne. Do lékáren na speciální měření nejčastěji zavítali lidé starší 65 let – tvořili 58,2 % ze všech změřených. O své zdraví se více zajímaly ženy – v poměru s muži „skórovaly“ 3:2. Nejvíce se o vyšetření zajímali lidé v Moravskoslezském kraji (509 vyšetřených), v Ústeckém kraji (483 vyšetřených) a na Zlínsku (409 vyšetřených). Naopak nejméně jich dorazilo na Liberecku (51). Těžkou nebo středně těžkou obstrukci lékárníci odhalili u 84 lidí, lehkou u 542 návštěvníků.

Nejčastěji měli plíce v nepořádku lidé na jihu Čech – 26,5 % příchozích vykázalo nějakou formu obstrukce, v jednom případě dokonce velmi vážnou. Hned poté následoval kraj Královéhradecký s 23, 6 % lidmi v potížích a na třetím místě je kraj Moravskoslezský s 20,8 % – odtud také pocházejí 2 ženy s těžkou formou plicní obstrukce.

Podle MUDr. Pavla Hroudy, pneumologa z Nemocnice Na Homolce, je screeningové vyšetření plicních funkcí v lékárnách pro rizikovou skupinu lidí velmi přínosné. „Může totiž odhalit kuřácké postižení plic již v počátečním stadiu, což při včasném zahájení léčby a zanechání kouření povede k výraznému zpomalení poklesu plicních funkcí a zamezení ,předčasnému stárnutí plic‘,“ říká MUDr. Hrouda a dodává: „Neméně přínosné pak je i to, že následné plicní vyšetření může odhalit i další potenciálně závažné choroby, včetně nádoru plic.“ Měření plicního věku je screeningová metoda, která nestanovuje diagnózu ani nenahrazuje lékařské vyšetření. Jejím cílem je včasný záchyt nemocných a prevence závažných plicních chorob.

O Alphega lékárnách

Alphega lékárny jsou největší sítí nezávislých lékáren v Evropě s více než 6 300 členskými lékárnami v 9 zemích (Velká Británie, Francie, Itálie, Španělsko, Turecko, Německo, Rumunsko, Nizozemí a Česká republika). V České republice síť Alphega lékáren v současnosti čítá více než 280 lékáren a podporuje je společnost Alliance Healthcare. Alphega lékárny zajišťují dostupnost lékárenské péče v malých i velkých městech po celé České republice. Nabízejí profesionální služby kvalifikovaných lékárníků a farmaceutických laborantů. Organizují řadu preventivních měření pro širokou veřejnost a podporují individuální přístup k zákazníkům. Podrobnější informace o měření plicního věku naleznete na http://www.alphega-lekarna.cz/plicni-vek-poradna.

Přípravek firmy Sotio má pomoci pacientům s rakovinou plic

Praha 2. června (ČTK) – Biotechnologická společnost Sotio vlastněná skupinou PPF vyvíjí lék, který podle ní může významně zlepšit přežití pacientů v pokročilém stadiu nádorového onemocnění plic. Ukázaly to výsledky klinické studie přípravku DCVAC/LuCa využívajícího aktivní buněčnou imunoterapii, které dnes zástupci firmy Sotio představili na konferenci Americké společnosti klinické onkologie v Chicagu. ČTK o tom informoval Richard Kapsa ze společnosti Sotio.

Finální výsledky studie potvrdily hypotézu, že přidání přípravku ke standardní léčbě chemoterapií by mohlo prodloužit celkové přežití i čas do progrese onemocnění, uvedl Libor Havel z Thomayerovy nemocnice v Praze, který se na klinické studii podílel. Zlepšení pozoroval u většiny svých pacientů, kteří dostávali přípravek DCVAC. Věří, že další klinické studie to potvrdí.

“U pacientů, kterým byl podáván přípravek DCVAC/LuCa, dosáhlo celkové přežití 15,5 měsíce ve srovnání s 11,8 měsíce u kontrolní skupiny se standardní léčbou,” uvedl Kapsa. U pacientů, kterým byl podáván přípravek v kombinaci s chemoterapií, bylo riziko úmrtí o 46 procent nižší než u těch, kteří dostávali pouze chemoterapii. Léčba podle autorů studie nevykázala žádné významné vedlejší účinky.

“Nádorové onemocnění plic je jednou z nejzákeřnějších nemocí, u níž existují jen omezené možnosti léčby. S našimi akcionáři a s předními lékařskými odborníky budeme diskutovat o dalších možnostech klinického vývoje přípravku DCVAC/LuCa tak, abychom v budoucnu mohli pacientům poskytnout nové možnosti účinné léčby,” dodal generální ředitel společnosti Sotio Radek Špíšek.

DCVAC je přípravek aktivní buněčné imunoterapie. Vyrábí se individuálně pro každého pacienta s využitím takzvaných dendritických buněk pacienta, které jsou součástí imunitního systému, k vyvolání imunitní odpovědi proti nádorovým antigenům. Sotio vyvíjí tři léčivé přípravky využívající platformu DCVAC, určené pro různé druhy nádorových onemocnění v různých stadiích, a to pro nádorové onemocnění vaječníků, pro karcinom prostaty a pro rakovinu plic. Společnost nyní ověřuje bezpečnost a účinnost léčivých přípravků DCVAC v řadě klinických studií.

PPF vedle biotechnologií investuje do telekomunikací, bankovnictví a finančních služeb, strojírenství, pojišťovnictví, nemovitostí i zemědělství. Vedle Evropy a Asie skupina působí také v Rusku a Severní Americe. Majoritní vlastník PPF Petr Kellner je podle časopisu Forbes nejbohatším Čechem s odhadovaným majetkem 15,5 miliardy dolarů (zhruba 360 miliard Kč).

abz rot

V Petrohradě nabízí reklama zdarma kastraci záletných mužů

Petrohrad (Rusko) 2. června (ČTK) – Úřady druhého největšího ruského města Petrohradu se zabývají stížnostmi na reklamní panel jisté místní veterinární kliniky, která nabízí zdarma kastraci nevěrných mužů. Oznámila to agentura RIA Novosti. Kastrace zvířat zdarma není, v případě kocourů přijde na tisíc rublů (asi 350 korun), koček na 2500.

Reklamní kampaní, zjevně míněnou žertem, se podle ruské agentury bude zabývat petrohradská radnice, místní kancelář asociace reklamních agentur a dokonce prý i antimonopolní úřad. Podle stěžovatelů je reklama urážlivá, nevhodná a diskriminační. Vyzývá k násilnostem, ohrožuje základní hodnoty manželství a podkopává důvěru mezi lidmi.

Pracovníci kliniky v rozhovoru s ruskými novináři potvrdili, že reklama je jejich. Rozdíl v ceně služby pro kocoury a kočky je dán fyziologickými odlišnostmi, uvedli. Odmítli ale prozradit, zda se už přihlásil nějaký zájemce o bezplatný zákrok.

Tolerantnější než stěžovatelé jsou obyvatelé města, ukázala webová anketa serveru Rudis. Reklamu většina Petrohraďanů považuje za neškodnou.

jas ngl

L´Express: Misofonie – když jsou některé zvuky nesnesitelné

Paříž 1. června (ČTK/L´Express) – Ty nejběžnější zvuky vyvolávají u některých lidí úzkosti a zuřivost. Misofonie, tedy porucha, kterou vědecká obec dosud málo zkoumala, může člověku zkomplikovat sociální život. Žvýkání, chroustání popcornu v kině, škrábání nehtů po látce: tyto zvuky jsou pro většinu z nás téměř nepostřehnutelné, pro osmadvacetiletou Soniu je ale jejich poslech utrpením.

“Když slyším matku, jak popotahuje do telefonu, rozzuří mě to natolik, že musím položit sluchátko,” přiznává mladá žena, kterou cituje francouzský týdeník L´Express. Stejnou hypersensibilitou trpí i dvaatřicetiletá Laura. Když její přítelkyně jí, musí odejít z místnosti – až tak je pro ni zvuk polykání nesnesitelný.

Mohli bychom si myslet, že obě mladé ženy jsou rozmarné. Ostatně stává se, že je jejich blízcí obviňují z příliš nízké tolerance, a nepochopení jejich stavu vede až k hádkám. Ženy však trpí reálnou poruchou: misofonií. Čili nenávistí vůči zvuku.

Poruchu objevili v roce 2000 Pawel a Margaret Jastreboffovi z Emoryho univerzity v Atlantě. Nejde o sluchový problém, porucha spočívá v tom, že se v mozkové kůře rozpoutají negativní pocity, jako je hněv, nenávist, úzkost nebo znechucení vůči specifickým zvukům.

Podle obou vědců může být misofonie dědičná a s lety se prohlubovat. “Otec, bratr a sestra jsou trochu jako já, ale ne tolik. Pozoruji, že tento jev, který se objevil v dospívání, nabývá s věkem stále širších rozměrů,” říká Laura.

Tři švýcarští psychiatři v jednom lékařském časopise zdůrazňují, že se vědecká obec v názoru na misofonii neshoduje. “Někteří vědci hlásají, že misofonii lze považovat za komplex symptomů, které patří k charakteristikám generalizované úzkosti nebo schizotypické poruchy osobnosti. Připouštějí ale, že je třeba provést studie,” napsali švýcarští vědci.

V roce 2016 francouzská novinářka Alexandra Vardiová ve svém příspěvku vysvětlovala, jak nenávidí zvuky vydávané ostatními, zejména jsou-li vydávány jejich ústy. A to tak, že by měla chuť udeřit toho, kdo dýchá, žvýká či funí příliš hlasitě. Francouzský herec Bruno Salomone psal rovněž o misofonii ve stejnojmenném románu.

Tato tématika však zajímá lidi i mimo společenství misofonních. Je tomu tak proto, že nás stále více pronásledují všudypřítomné zvuky. Podle šetření agentury TNS Sofres o hluku 49 procent Francouzů soudí, že se situace s hlukem ve městě za posledních deset let zhoršila. Přeplněné veřejné prostory, přetížená veřejná doprava, bezohlední sousedé: ve městě někteří snášejí život stále hůře.

Studie realizovaná v roce 2009 v Nizozemsku na 50 pacientech ukázala škálu reakcí misofonních lidí, které mohou začínat roztrpčeností a končit slovní či dokonce fyzickou agresí.

“Když jsem s blízkými, odcházím od stolu. Když sousedé ve vlaku chroupají chipsy, zacpu si uši nebo si nasadím sluchátka,” uvádí Laura. Začala chodit k hypnoterapeutovi. “Byl překvapen mou žádostí, ale vysvětlil mi, že bude postupovat jako u toho, kdo chce přestat kouřit. Je třeba přeprogramovat mechanismy zakotvené hluboko v podvědomí,” říká.

Sonia sní o tom, že v létě pojede na tichý ostrov, kde nikdo nebude v její blízkosti jíst, telefonovat ani hrát na kytaru.

Ticho je dnes považováno za luxus. Podle amerického vědce Gordona Hemptona na světě existuje jen asi 50 míst, kde není vůbec žádný hluk. Ve Francii není žádné. Misofonní lidé si budou muset ještě počkat, než naleznou svůj přístav klidu.

pel spr

Lidé se mohou nechat vyšetřit lékaři před ministerstvem

Praha 1. června (ČTK) – Lidé se mohou nechat vyšetřit lékaři před budovou ministerstva zdravotnictví v pražských Zítkových sadech. Navštívit mohou 21 stánků, zaměří se například na krevní tlak, mateřská znaménka, cukr v krvi či tuk v těle. Druhý ročník Dne zdraví bude zaměřený na prevenci, program začíná v 10:00 dopoledne.

“Díky prevenci můžeme předejít zásadním, někdy až fatálním zdravotním problémům. Neustále řešíme otázku, jak lidi léčit, ale stejně důležité je také nemocím předcházet,” uvedl ministr Adam Vojtěch (za ANO).

Veřejnosti budou nabízena základní vyšetření, odborné poradenství o péči o zdraví nebo specializované lékařské péči. S kartou návštěvníka může zájemce projít až 21 stánků, ve kterých bude možné si nechat změřit tlak, cukr v krvi či tuk v těle, vyšetřit oči, zkontrolovat mateřská znaménka nebo také zjistit, jak předcházet mrtvici.

Návštěvníci se naučí správnou techniku mytí rukou a čištění zubů. Prohlédnout si mohou sanitku a další vybavení integrovaného záchranného systému. Připravené budou také divadelní scénky na zdravotnická témata a odpolední koncert lékařské kapely.

van jw

Vědci: Čtvrtina bakterií v peří tvoří látky podobné antibiotikům

Praha 31. května (ČTK) – Zhruba 25 procent bakterií v peří ptáků je schopno produkovat bakteriociny, tedy látky podobné antibiotikům. Pomáhají ptákům v boji s patogeny, ačkoliv se vědci dříve domnívali, že tyto látky peří poškozují. Objev učinili vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity, Univerzity Karlovy a Univerzity Palackého v Olomouci, kteří svá zjištění publikovali v mezinárodním časopise Nature.

Kromě boji s patogeny pomáhají bakterie podle autorky studie Veroniky Gvoždíkové Javůrkové z Ústavu biologie obratlovců se zajišťováním takové mikroflóry v peří, která udržuje ptačí opeření v optimální kondici.

Ptačí peří je kožní derivát tvořený zrohovatělou pokožkou. “Doposud bylo obecným názorem, že v peří převažují mikroorganismy, které ho spíše poškozují. Nová studie to vyvrací,” uvedla Javůrková.

Studie dále podle vědců dokládá, že společenství mikroorganismů jsou druhově specifická. “To znamená, že každý ptačí druh si nese na povrchu těla svou vlastní komunitu bakterií,” dodala Javůrková. Vliv na složení společenství má podle vědců také prostředí, ve kterém se pták pohybuje.

Z celkového množství bakterií v peří dále dvanáct procent tvoří takzvané keratinolytické, které umí pero rozložit. Součástí objevu byl také fakt, že 92 procent z těchto bakterií umí také produkovat antibiotické látky. “Předtím se i pro ně primárně předpokládala pouze ta negativní funkce, ale umí mezi těmito funkcemi přepínat a za určitých podmínek vytvářet i antibiotika. Bakterie – tedy spíše než poškozující funkci – má funkci nezastupitelnou při ochraně povrchu těla svého hostitele,” řekla ČTK Javůrková.

bad jw

Geneticky modifikovaná houba zabíjí komáry přenášející malárii

Ouagadougou 31. května (ČTK) – Africkým a americkým vědcům se podařilo vyrobit geneticky modifikovanou houbu, která dokáže rychle zabít velké množství komárů rodu Anopheles, kteří přenášejí malárii. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Podle výzkumníků není cílem komáry vyhubit, ale zastavit šíření nemoci, která ročně na celém světě připraví o život přes 400.000 lidí.

Vědci nejprve našli speciální typ houby, který komáry přirozeně infikuje. Dalším krokem bylo ji vylepšit. “Je velmi poddajná, genetické inženýrství se na ní provádí velice snadno,” řekl jeden z amerických výzkumníků.

Do houby přidali genetickou instrukci k výrobě toxinu z jednoho prudce jedovatého australského pavouka. Když se houba dostane komárovi do těla, začne produkovat tuto jedovatou látku a přenašeče malárie zabije.

Zatímco pavouk vstřikuje toxin do těla hmyzu za pomoci svých zubů, vědci se snaží dostat jed do těla komárů právě tímto způsobem.

K potvrzení slibných výsledků laboratorních testů postavili vědci v Burkině Faso falešnou vesnici o rozloze přes 600 metrů čtverečních. Dali do ní rostliny, chýše, zdroj vody i potravu pro komáry. Aby zajistili, že žádný hmyz neunikne, obklopili vesnici dvojitou vrstvou moskytiéry.

Spory geneticky modifikované houby následně smíchali se sezamovým olejem a směs nanesli na bavlněné plátno. Aby byli vystaveni působení houby, museli komáři na plátnu přistát.

Na začátku pokusu vpustili vědci do vesnice 1500 komárů. Dokud v ní plátno se sporami nebylo, populace prudce rostla. Když ale do vesnice nasadili houbu, za 45 dní přežilo pouze 13 přenašečů.

Testy také ukázaly, že houba zahubila skutečně jen komáry, na které vědci cílili, a neohrozila jiný hmyz, například včely.

Vědci hledají nové způsoby, jak zabránit šíření malárie, dosavadní insekticidy totiž rychle ztrácejí svou účinnost. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) počet nakažených malárií v deseti nejhůře zasažených afrických zemích v posledních letech stoupá.

krn lcm