Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
České zdravotnictví

Nepodceňujte varovné příznaky rakoviny tlustého střeva. ČPZP nabízí příspěvek…

  • 11 srpna, 202111 srpna, 2021
  • by andrlovak1

Ostrava, 10. srpna 2021 – Rakovina tlustého střeva a konečníku je jednou z nejčastějších onkologických diagnóz ve všech vyspělých zemích.  V České republice ročně postihne asi 7 700 osob a téměř 3400 pacientů na toto onemocnění v naší zemi každoročně umírá. Nemoc se přitom i v raném stadiu dá odhalit testováním na okultní krvácení. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna svým klientům na tuto prevenci přispívá částkou 500 korun.

V ČR za poslední dekády trvale stoupá incidence tohoto typu zhoubných nádorů a bohužel nadále obsazujeme přední příčky v celosvětových statistikách.  Vysokou mortalitu tohoto typu nádorů způsobuje pozdní diagnostika v již symptomatických stádiích onemocnění s omezenou efektivitou léčebných postupů. Tento nepříznivý trend se daří v posledních letech měnit díky aktivnímu vyhledávání bezpříznakových jedinců – tzv.kolorektálnímu screeningu.

Nejvyšší pravděpodobnost potkat se s diagnózou rakoviny tlustého střeva a konečníku (kolorektálního karcinomu) mají muži nad 50 let. Výjimkou ovšem nejsou ani mladší pacienti. Přesné příčiny vzniku nejsou dosud známy. Předpokládá se, že k tomuto onemocnění existují určité dědičné dispozice. Rizikovými faktory jsou chronická zánětlivá onemocnění, jako je Crohnova choroba  nebo ulcerózní kolitida a opakovaný výskyt polypů ve střevě. Další rizika představuje oslabený imunitní systém a špatný životní styl spojený s obezitou, nedostatkem pohybu, kouřením, požíváním alkoholu, nadměrnou konzumací živočišných tuků, červeného masa a uzenin

Pozor na bolesti břicha nebo krev ve stolici

Zhoubný nádor kolorekta se zpočátku nemusí nijak výrazně projevovat. Ačkoliv tělesné projevy jako dlouhodobý pocit nepohody v břiše, průjem nebo naopak zácpa, bolesti břicha, či pocit nedokonalého vyprázdnění nemusí být způsobeny nádorem, je třeba jim vždy věnovat pozornost.

Screening dokáže zachytit nádor včas a nemoc zastavit

Preventivním opatřením, které umí odhalit nádor tlustého střeva v době, kdy se ještě neprojevuje žádnými viditelnými příznaky, je screeningové testování na okultní (skryté) krvácení. Zdravotní pojišťovny je hradí lidem ve věku 50 až 54 let jednou ročně, od 55 let jednou za dva roky. Test může provést praktický lékař nebo gynekolog. ČPZP v letech 2014 až 2020 obesílala klienty v rizikovém věku, kteří nechodili na preventivní vyšetření, dopisy s pozvánkami na screeningové vyšetření mimo jiné i tlustého střeva a konečníku. Šlo o evropský projekt na podporu prevence vybraných nádorových onemocnění s cílem přesvědčit klienty zdravotních pojišťoven, aby navštívili svého lékaře.

Příspěvek 500 Kč na vyšetření nehrazená z veřejného zdravotního pojištění

Třetí největší zdravotní pojišťovna ČPZP na prevenci rakoviny tlustého střeva přispívá v rámci svých preventivních programů částkou 500 Kč.  „Příspěvek je poskytován v případech, kdy vyšetření není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Zájem o příspěvek na prevenci rakoviny tlustého střeva je bohužel dlouhodobě minimální,“ uvádí tisková mluvčí pojišťovny Elenka Mazurová.

Léčba rakoviny tlustého střeva a kolorekta stála loni jen ČPZP téměř 400 milionů Kč

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna v roce 2020 hradila léčbu nádorového onemocnění tlustého střeva a konečníku 5 064 pojištěncům, což si vyžádalo náklady ve výši přibližně 396 milionů Kč. O rok dříve léčbu kolorektálního karcinomu podstupovalo 5 171 pacientů a ČPZP za ni uhradila zhruba 345 milionů Kč.

Počty pojištěnců ČPZP s rakovinou tlustého střeva a konečníku a náklady na jejich léčbu

RokMužiŽenyCelkem
Počet pojKčPočet pojKčPočet pojKč
20162 765197 542 239,202 214116 032 046,294 979313 574 285,49
20172 722194 224 783,022 256121 805 026,934 978316 029 809,95
20182 771197 138 689,442 323130 233 141,335 094327 371 830,77
20192 818209 798 486,182 353134 726 720,065 171344 525 206,24
20202 728231 355 431,522 336164 438 184,885 064395 793 616,40

 

Prevence a léčba

Projekt má pomoci zmapovat v ČR výskyt vzácných nemocí a jejich…

  • 10 srpna, 202112 srpna, 2021
  • by andrlovak1

Základem projektu je web Orphanet, na kterém zájemci najdou informace o tom, jaká existují vzácná onemocnění, kde jsou specializovaná centra, která se jejich léčbou zabývají a jaké léky jsou dostupné. Jsou tam také kontakty na pacientské organizace či odkazy na odborné publikace.

Z původně francouzského webu, který do češtiny přeložili pracovníci ÚZIS, pak vzešla terminologie a kódy k vykazování péče, které se nyní zavádí do českého zdravotnictví. Odborníci si od toho slibují, že se podaří lépe zmonitorovat výskyt vzácných onemocnění v ČR, jejich léčbu a náklady veřejného zdravotního pojištění.

Celosvětově existuje asi 6000 vzácných onemocnění. Jedná se o takové poruchy, které se vyskytují u méně než pěti lidí z každých 10.000. Podle lékařky Pavly Doležalové z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. Lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) většinou postihují pacienty dlouhodobě nebo celoživotně a často mají závažný až život ohrožující průběh. U 80 procent z nich jsou to vrozené poruchy, které se začnou projevovat už v dětství. Ne u všech pacientů se podaří v dětství správně určit diagnózu. Podle Doležalové existují pacienti, u kterých se na diagnózu přijde po několika měsících, ale i tací, u kterých to trvá několik let.

Dostupnost péče

Péče o pacienty se vzácnými onemocněními není podle lékařky v ČR dostupná všem a v takové míře, v jaké by bylo potřeba. Specializovaná centra jsou jen ve velkých městech a mají omezenou kapacitu. Chybí také specialisté, kteří by přebrali péči o pacienty v dospělosti. Nejsou ani údaje o tom, kolik pacientů v ČR je, jaké mají diagnózy a kolik péče o ně stojí.

Motolská nemocnice, VFN a Fakultní nemocnice Brno společně s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou a ÚZIS nyní podle Doležalové pracují na projektu, který by měl náklady na péči o pacienty se vzácnými onemocněními zmapovat. ÚZIS zase vytváří národní registr vzácných onemocnění, který by měl shromáždit data o výskytu těchto chorob. První data by mohla být k dispozici na konci příštího roku.

Výzkumy a studie

SZÚ: Mužům chybí v jídle vápník, horčík a draslík, ženám i železo…

  • 10 srpna, 2021
  • by andrlovak1

“Takové chyby se bohužel časem v organismu sčítají. Prevence je dlouhodobě zanedbávána a zbytečně zhoršuje zdravotní stav populace. Přináší to trápení v životě jednotlivců a v důsledku velkou ekonomickou zátěž pro zdravotní systém,” vysvětluje následky stravovacích chyb vedoucí Centra zdraví, výživy a potravin SZÚ Jiří Ruprich.

Rozdíly mezi minerály, které chybí ženám či mužům, vycházejí z vyšších dávek potravin na kilogram tělesné hmotnosti u mužů a sleduje se u nich jiný poměr prvků.

“Popsané nedostatky minerálních látek podporují rozvoj chronických zánětů. Ty se mohou stát tichým zabijákem, který přispívá ke kardiovaskulárním chorobám, rakovině, metabolickému syndromu, diabetu, depresím, demenci, poruchám imunitního systému a dalším stavům,” dodal Ruprich. Podle něj tři z pěti lidí na světě zemřou na nemoci, které jsou s těmito záněty spojené.

Zdravá strava, zdravý život

Doplňky stravy, kterými někteří lidé minerály doplňují, by ale podle Rupricha měly být jen nouzovým řešením. Zásadní je vyvážená strava a dostatečný výdej energie, tedy zdravý pohyb. Základní složkou stravy by nemělo být maso, ale nezpracované rostlinné potraviny, zelenina, ovoce a obilniny. Dodávají tělu vlákninu, která je důležitá pro zažívací trakt a zasytí. Minimalizovat je naopak potřeba sladké cukry v jídle i nápojích a sůl.

Bílkoviny je možné doplňovat nejen z masa, ale také například z luštěnin. Mimo ryb není v mase podle Rupricha příliš vhodné složení tuků pro lidské tělo. Varoval také před konzumací velkého množství výrazně dochucovaných nebo průmyslově zpracovaných potravin, které neobsahují dostatečné množství živin. Těch je naopak dostatek v čerstvých surovinách používaných k přípravě jídel.

Špatné návyky

Roli hraje i nedostatek pohybu, stres, špatný spánek nebo konzumace alkoholu. “My Češi patříme z hlediska výživy mezi nejhorší v Evropské unii. O prevenci a zdravé výživě se sice hodně mluví, ale lidé se ještě nenaučili o sebe starat. Stále mnozí čekají, že je spasí akutní medicína. K lékaři už lidé jdou právě z důvodu poškození zdraví, kterému třeba mohli předejít,” dodal.

Výsledky vycházejí z takzvaného dlouhodobého monitoringu dietární expozice populace vybraným chemickým látkám, vychází z řady národních i evropských předpisů. K hodnocení byla využita data o spotřebě potravin z národní Studie individuální spotřeby potravin a aktuální analytické hodnoty obsahu minerálních látek v potravinách stanovených v rámci projektu.

České zdravotnictví

Správa rezerv pošle krajům a nemocnicím miliony injekčních stříkaček a jehel

  • 10 srpna, 2021
  • by andrlovak1

Celkem 5,5 milionu injekčních stříkaček a stejné množství jehel je určené pro všechny kraje. Dalších 2,6 milionu jehel a stejné množství stříkaček zamíří do fakultních nemocnic. Vakcinační materiál se distribuuje na základě požadavku ministerstva zdravotnictví.

Rozvoz materiálu začal dnes zásilkou pro Plzeňský kraj, kam zamířilo kromě jiného přes 300.000 injekčních stříkaček či jehly. “Do konce tohoto týdne zvládneme dalších pět krajů,” řekl Švagr. Distribuci veškerého materiálu chce SSHR dokončit do konce srpna.

Očkování

Plzeňský kraj dnes obdržel dodávku jehel, injekčních stříkaček a ředících roztoků ze skladu v Sedlčanech. Celkem je to 397.500 jehel, 324.800 injekčních stříkaček, 22.100 jehel pro ředění, 22.100 stříkaček pro ředění a 450 balení roztoku po 100 mililitrech. ” Dodávku začneme rozdělovat příští týden podle požadavků očkovacích center. Dodávka je určena pouze na očkování, a to pro nemocnice a jejich očkovací centra, pro mobilní týmy, možnost požádat o dodávku mohou i praktičtí lékaři pro děti i dospělé, kteří očkují,” řekla ČTK mluvčí krajského úřadu Eva Mertlová. Přesnější rozdělení materiálu zatím nepopsala. Mluvčí fakultní nemocnice Gabriela Levorová uvedla, že nemocnice případný přidělený vakcinační materiál samozřejmě využije.

Očkování proti covidu-19 bylo v Česku zahájeno 27. prosince loňského roku, dosud bylo podáno přes 10,5 milionu dávek vakcíny. Očkováno bylo podle dat ministerstva zdravotnictví asi 5,7 milionu lidí alespoň jednou dávkou a zhruba pět milionů lidí, tj. asi polovina populace, má očkování dokončeno. Odborníci upozorňují, že k tomu, aby se virus nešířil ani mezi neočkovanými lidmi, je třeba nejméně 70 procent plně očkovaných.

České zdravotnictví

Do Lužické nemocnice v Rumburku chce Ústecký kraj investovat 700…

  • 9 srpna, 2021
  • by andrlovak1

“Předpokládáme investici zhruba 700 milionů korun, což bude sice jedna z největších krajských investic za naše volební období, ale dlouho opomíjený Šluknovský výběžek si prostě zaslouží moderní nemocnici,” uvedl radní pro investice a majetek Tomáš Rieger (ODS). Doplnil, že nemocnici využívají nejen místní, ale také chataři či turisté, kteří do oblasti jezdí.

Přestože ekonomická situace Ústeckého kraje není podle radního pro finance Jana Růžičky (ODS) ideální, peníze je kraj připraven na modernizaci i rekonstrukci nemocnice uvolnit, hledat je bude i jinde. “Budeme se snažit maximalizovat cizí zdroje, aby to krajský rozpočet zatížilo co nejméně,” uvedl Růžička s tím, že namísto tří areálů bude nemocnice fungovat v jednom komplexu. “Není možné tříštit cenný personál mezi nemocnici, Podhájí a Polikliniku. Vše bude v jednom areálu nemocnice a nepotřebné budovy se prodají,” řekl.

Nemocnici koupil loni Ústecký kraj od insolvenční správkyně za 63 milionů korun. Od ledna 2021 ji spravovala Krajská majetková. Začátkem prázdnin přešla pod Krajskou zdravotní. Lužická nemocnice podala žádost o dotaci z programu REACT-EU. Žádala o dotaci 150 milionů korun na stavbu urgentního příjmu a návazných pracovišť. “Modernizace nemocnice v Rumburku proběhne v řádu několika let,” dodal Růžička.

Aktuálně

Kuba hlásí na 9400 nákaz covidem za den, celkem…

  • 9 srpna, 2021
  • by andrlovak1

V červenci přibývalo na Kubě podle údajů tamní vlády v průměru na 6460 nakažených covidem-19 denně, nejvíce nákaz za den (9747) se potvrdilo 31. července. Nárůst nákaz minulý měsíc přivedl nemocnice v některých oblastech tohoto karibského ostrova na pokraj kolapsu.

Zdravotnický materiál i potraviny poslaly v předchozích několika týdnech na Kubu mimo jiné Rusko, Mexiko, Bolívie, Čína, Jamajka, Nikaragua či Venezuela, která se sama už několik let potýká s nedostatkem základního zboží či léků. O víkendu oznámila dodávku zdravotnického materiálu a léků na Kubu též Kanada a organizace UNICEF.

Zmírnit šíření koronaviru SARS-CoV-2 se Kuba snaží také očkováním. Nejméně jednu dávku vakcíny proti covidu-19 tam dostalo na 4,6 milionu z 11,2 milionu obyvatel a plně očkováno třemi dávkami místní vakcíny je na Kubě asi 2,8 milionu lidí. Kuba očkuje vlastními vakcínami Abdala a Soberana, které většina z očkovaných dostala v rámci klinických studií a které mají při podání tří dávek podle tamních vědců účinnost asi 92 procent. Až 9. července místní lékový regulátor povolil vakcínu Abdala a Kuba se tak stala první zemí Latinské Ameriky se schválenou vlastní vakcínou proti covidu-19.

Demonstrace

Zhoršení epidemické situace na Kubě přispělo minulý měsíc i k největším protivládním demonstracím v zemi od roku 1994. Konaly se 11. července a jejich důvodem byla dlouhodobá nespokojenost velké části obyvatel s autoritářskou vládou a zoufalá životní úroveň Kubánců. Tu ještě zhoršila pandemie covidu-19 a s ní související omezení turistiky, na níž je ostrov závislý. Pokračování demonstrací vláda zabránila nasazením hlídek do ulic, omezením internetu a zatčením několika stovek lidí.

Situaci se kubánská vláda snaží uklidnit i různými opatřeními, už krátce po demonstracích oznámila, že do konce roku si lidé mohou ze zahraničí vozit bez omezení množství a bez cla léky, potraviny a hygienické potřeby pro vlastní potřebu. Posléze povolila soukromým osobám také bezcelní dovoz dílů pro fotovoltaické elektrárny pro nekomerční využití a v koši základních potravin, které si Kubánci mohou za měsíc nakoupit, zvýšila množství některých položek.

Nejdůležitějším z nových opatření je podle analytiků víkendové oznámení vlády, že povoluje činnost malých a středně velkých soukromých podniků až do 100 zaměstnanců. Už přes deset let mohou na Kubě soukromě podnikat malí živnostníci, ale jen ve vládou povolených odvětvích, například v pohostinství. V současné době je takových živnostníků na 600.000. Také malé a střední podniky budou moci vznikat jen ve stanovených sektorech, tento seznam nezahrnuje například programátory, média, zdravotnictví či školství.

Aktuálně

Ve Francii vstupuje v platnost nový covidový zákon, který vyvolal…

  • 9 srpna, 2021
  • by andrlovak1

Nový covidový zákon ve Francii vyvolal rozsáhlé protesty, v sobotu po celé zemi podle úřadů demonstrovalo zhruba 237.000 lidí, z toho 17.000 v Paříži. Zdravotní pasy podle jejich odpůrců prohlubují nerovnost mezi občany, diskriminují chudší vrstvy obyvatelstva a omezují svobodu.

Ve Skotsku dnes přestane platit většina protipandemických omezení. Zvýší se kapacita hospod a restaurací nebo na sportovních akcích. Roušky ale zůstanou povinné na veřejnosti a ve školách.

Kanada ode dneška ruší cestovní restrikce pro plně naočkované obyvatele Spojených států. V Berlíně a v Braniborsku se pak vracejí do tříd školáci, bez roušek a pravidelného testování se ale ve škole neobejdou.

České zdravotnictví

Jihočeští záchranáři využívají novou základnu ve Veselí nad Lužnicí

  • 6 srpna, 2021
  • by andrlovak1

“Šlo nám o to, abychom se dostávali k občanům v co nejkratší době,“ řekl jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Nejbližší stanoviště záchranářů je v nedaleké Soběslavi, což představuje pro sanitky vzdálenost od Veselí nad Lužnicí pět minut. Podle Kuby však může být tento čas někdy i rozhodující. “Chtěli jsme, aby obyvatelé měli pocit, že jsou uprostřed kraje, ne na jeho periferii,“ řekl Slabý.

Na základně ve Veselí nad Lužnicí slouží posádka bez lékaře. Záchranáři, kteří na ní pracují, mohou aplikovat zákroky, k nimž lékaře nepotřebují. “Jsou to lidé, kteří jsou schopni zachránit život, poskytnout první pomoc nebo i resuscitovat,” popsal Kuba. V případě potřeby přijede lékař z jiné základny.

Jihočeský kraj, který je zřizovatelem záchranné služby v regionu, plánuje i modernizaci jiných výjezdových míst a předpokládá, že ještě další stanice vybuduje. Na jihu Čech momentálně funguje 56 posádek zdravotní záchranné služby, které vyráží ze 33 základen. Průměrně absolvují 250 výjezdů za 24 hodin, tedy deset za hodinu.

Aktuálně

Kraj Vysočina připravuje modernizaci havlíčkobrodského infekčního oddělení

  • 6 srpna, 2021
  • by andrlovak1

“Roční covidová doba, která byla, ukázala, že je to jedno z nejlepších infekčních oddělení, respektive jeho umístění. To znamená, že je to samostatná budova, která je schopná provozu. Jinak je ve všech parametrech nevyhovující,” řekl Novotný. Nedostatečné je podle něho například technické vybavení nebo zázemí pro personál.

Kdy práce začnou, ovlivní podle Novotného i epidemická situace. “Pokud bude příznivá, všechno bude rychlejší. Když nebude, tak musíme přemýšlet nad tím, jestli nefungovat s infekčním oddělením v Havlíčkově Brodě, bohužel, tak, jak je, než se pustit do rekonstrukce, přestěhovat to a nemít tam k dispozici infekční lůžka, to by nebylo dobře,” řekl Novotný.

Infekční oddělení bylo podle mluvčí nemocnice Petry Černo centrem, kam se umisťovali pacienti s covidem. Oddělení má vytvořené pokoje pro vysoce infekční onemocnění, chybí mu ale například automatický přívod kyslíku, což už je v jiných modernizovaných částech nemocnice běžné. “Rekonstrukce je z našeho pohledu nutná, abychom dodržovali standardy současné medicíny,” řekla Černo.

Havlíčkobrodská nemocnice měla v době nejvyššího nárůstu pandemii koronaviru asi pacientů s covidem-19. V pondělí se starala o jednoho, dnes v ní byli s covidem-19 hospitalizovaní tři lidé, jeden z nich potřeboval intenzivní péči.

Děti a mateřství

Vědci identifikovali stovky genů, které mají vliv na délku…

  • 5 srpna, 202112 srpna, 2021
  • by andrlovak1

Podle Lucie Knoblochové, která se na výzkumu podílela, přečetli vědci DNA zhruba 200 000 žen a identifikovali 290 genů, které souvisejí s dobou počátku menopauzy. “Přišli na to, že většina genů způsobující předčasný nástup menopauzy u žen souvisí s tím, jestli dojde ve vajíčku k opravení DNA po jejím poškození. Poškození DNA se ve vajíčku běžně děje, například dojde k jejímu zlomení,” napsala ČTK vědkyně. “Vajíčko má mechanismy, které toto poškození opraví a vajíčko je schopné se dál normálně vyvíjet. Pokud ale k opravě nedojde, může to vést k zániku vajíčka,” vysvětlila Knoblochová.

Vědkyně popsala, že ze zmíněných stovek genů vědci vybrali dva kandidáty – geny CHK1 a CHK2. Ty pak zkoumali na myších. “Po jejich úpravě se jim podařilo zvýšit dobu plodnosti u myší o zhruba 25 procent,” sdělila Knoblochová. Výzkumníci z Laboratoře integrity DNA ÚŽFG AV do mezinárodního projektu přispěli poznatky ohledně jednoho z vybraných genů.

Navýšení aktivity genu CHK1

“Naše laboratoř se již asi osm let zabývá studiem genu CHK1 a jeho vlivem na vývoj vajíčka po oplodnění. Můj školitel docent Petr Šolc byl dlouhodobě v kontaktu s jednou z hlavních autorek článku, Evou Hoffmann z univerzity v Kodani. Přizvala nás do studie v Nature, že ji náš výzkum dobře doplňuje,” uvedla ke spolupráci Knoblochová. “Ona (Hoffmann) v článku publikovala, jak se po navýšení aktivity genu CHK1 zvýšila plodnost u myší. My jsme přispěli výzkumem, který ukazuje, že u myšího modelu naopak při nižší aktivitě CHK1 dochází k problémům při vývoji vajíčka po oplození, což vede v důsledku k neplodnosti,” shrnula vědkyně. Geny CHK1 a CHK2 podle vědců v podstatě fungují jako “hlídači” – v případě potřeby přivolají na pomoc enzymy, které umí poškození opravit. Embryo také dokáže pozastavit některé své funkce, aby bylo na opravu více času.

Knoblochová uvedla, že výsledky výzkumu by v budoucnu mohly pomoci s diagnostikou a také s prevencí neplodnosti před nástupem menopauzy. “V článku byly identifikovány geny, při jejichž změně lze předpovědět, že by ženy mohly mít kratší reprodukční věk,” konstatovala. “Další možnou aplikací je zlepšení péče v oblasti asistované reprodukce. Výsledky identifikovaly několik cílů, které by mohly být v budoucnosti využity pro léčbu pomocí léčiv, pokud by standardní procedury při asistované reprodukci nefungovaly,” dodala Knoblochová.

Navigace pro příspěvky

1 … 85 86 87 88 89 … 133

Kalendář akcí

Duben

Květen 2025

Červen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
26
27
28
29
30
31
1
Květen

31

Žádné akce
2
3
4
5
6
7
8
Červen

1

Žádné akce
Červen

2

Žádné akce
Červen

3

Žádné akce
Červen

4

Žádné akce
Červen

5

Žádné akce
Červen

6

Žádné akce
Červen

7

Žádné akce
9
10
11
12
13
14
15
Červen

8

Žádné akce
Červen

9

Žádné akce
Červen

10

Žádné akce
Červen

11

Žádné akce
Červen

12

Žádné akce
Červen

13

Žádné akce
Červen

14

Žádné akce
16
17
18
19
20
21
22
Červen

15

Žádné akce
Červen

16

Žádné akce
Červen

17

Žádné akce
Červen

18

Žádné akce
Červen

19

Žádné akce
Červen

20

Žádné akce
Červen

21

Žádné akce
23
24
25
26
27
28
29
Červen

22

Žádné akce
Červen

23

Žádné akce
Červen

24

Žádné akce
Červen

25

Žádné akce
Červen

26

Žádné akce
Červen

27

Žádné akce
Červen

28

Žádné akce
30
1
2
3
4
5
6
Červen

29

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS