Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Aktuálně

Nobelovu cenu za lékařství mají američtí objevitelé tepelných a…

  • 4 října, 202120 října, 2021
  • by andrlovak1

Objevy obou vědců jsou podle Karolínského institutu využívány k vývoji léčby mnoha nemocí včetně chronických bolestí. „To opravdu prolamuje jedno z tajemství přírody,“ řekl tajemník Nobelova výboru Karolínského institutu Thomas Perlmann při oznamování vítězů. „Je to vlastně něco, co je zásadní pro naše přežití, takže je to velmi významný a dalekosáhlý objev,“ dodal Perlmann.

Čerství laureáti Nobelovy ceny se podíleli na průlomovém objevu receptorů TRPV1, TRPM8 a piezo kanálků. Pětašedesátiletý newyorský rodák Julius konkrétně použil kapsaicin, štiplavou látku z chilli papriček, k identifikování senzoru v nervových zakončeních, která v pokožce reagují na žár. O 12 let mladší Patapoutian, který se narodil v Libanonu, v buňkách citlivých na tlak objevil nový druh čidel, která reagují na mechanické stimuly v pokožce a vnitřních orgánech.

Perlmann řekl, že dovolat se oběma oceněným před oficiálním vyhlášením laureátů nebylo jednoduché a podařilo se to teprve s pomocí jejich příbuzných. Když je pak zastihl, byli prý velmi překvapení a reagovali radostně. „Měl jsem na rozhovor s nimi jen pár minut, ale byli neuvěřitelně šťastní,“ řekl Perlmann. „A pokud mohu soudit, byli velmi překvapení a trochu šokovaní,“ dodal šéf Nobelova výboru.

Nervový systém

Před objevy nebylo jasné, jak nervový systém teplotu a mechanické podněty proměňuje na elektrické impulzy, uvedl Nobelův výbor. David Julius na konci 90. let minulého století započal na Kalifornské univerzitě v San Francisku práci s kapsaicinem. Tehdy už bylo známo, že tato látka při kontaktu aktivuje receptory bolesti, ale nebylo jasné jak. Julius se svým týmem identifikoval gen, který činí buňky citlivými na kapsaicin. Další výzkum ukázal, že gen tvoří předlohu pro bílkovinu, která v buněčných stěnách zastává funkci iontového kanálu, tedy jakéhosi tunelu, který je důležitý pro vedení nervových signálů. Vědci tak identifikovali receptor bolesti reagující na bolestivý žár. Receptor později dostal označení TRPV1.

Patapoutian se zabýval především otázkou, jak tělo vnímá tlak a dotyky. Vědec, který od roku 2000 pracuje v biomedicínském výzkumném centru Scripps Research v kalifornském městě La Jolla, se svým týmem zkoumal buňky, které reagovaly elektrickými signály na dotyky pipetou. Vědci postupně vypnuli jednotlivé geny, dokud nenašli gen, který umožňuje vnímání hmatu. Také on vytváří iontový kanál, který dostal označení podle řeckého slova pro tlak piezo1.

O něco později následoval objev iontového kanálu piezo2, který je citlivý nejen na tlak, ale také umožňuje vnímání pohybu a pozice v prostoru. Oba receptory se podílejí na regulaci důležitých tělesných funkcí, jako jsou krevní tlak, dýchání nebo kontrola močového měchýře.

Nobelovka v minulých letech

Loni Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali Američané Harvey Alter a Charles Rice a Brit Michael Houghton za objevy, které přispěly k identifikaci viru hepatitidy C. Toto ocenění od roku 1901 dostalo 222 lidí, ve dvou třetinách případů byla udělena kolektivně dvěma či třem osobám. Jejím nejmladším laureátem se stal v roce 1923 ve 32 letech Kanaďan Frederick Banting, který ji dostal za objev inzulínu. Nejstarším nositelem této ceny se stal ve svých 87 letech Američan Francis Peyton Rous, jenž byl oceněn v roce 1966 za výzkum rakoviny.

Před dnešním oznámením nových laureátů média spekulovala, že cenu za medicínu by mohli dostat vědci, kteří přispěli k výzkumu takzvaných mRNA vakcín proti covidu-19 a tím i k velmi rychlému vývoji vakcín proti covidu-19.

Nejvýznamnější ocenění v oboru lékařství je dotováno deseti miliony švédských korun (zhruba 25 milionů Kč). V úterý bude oznámeno, kdo získá cenu za fyziku, ve středu za chemii, ve čtvrtek za literaturu. V pátek bude ohlášen držitel či držitelka Nobelovy ceny za mír. Jako poslední jsou každoročně vyhlašovány ceny za ekonomii, jejichž laureáti budou známi v pondělí 11. října. Slavnostní předávání Nobelových cen se uskuteční 10. prosince, na výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela (1833-1896).

Prevence a léčba

Vědci vyvinuli metodu, která může rychleji a snáze odhalit…

  • 1 října, 202120 října, 2021
  • by andrlovak1

Některé choroby či jejich příčiny lze odhalit díky technologiím, které změří hladiny biomolekul – například proteinů nebo právě nukleových kyselin. Nová metoda podle akademie umí určit přítomnost charakteristických krátkých úseků RNA (microRNA) ve vzorku krevní plazmy.

„Zjednodušení detekčního procesu potenciálně umožňuje nahradit komplikovanou a nákladnou laboratorní infrastrukturu jednoduchým a kompaktním zařízením – biosenzorem – a metodu přenést přímo do místa péče, na kliniku či do prostředí domova, kde stanovení biomarkerů může provádět zdravotní personál či sám pacient,“ popsal Jiří Homola, který na ústavu vede výzkum optických biosenzorů.

Zdeněk Krejčík z Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze uvedl, že se citlivost vyvinuté metody blíží citlivosti PCR. Nová metoda má však podle něj výhodu v tom, že na rozdíl od PCR metody nevyžaduje řadu přípravných kroků, například izolaci microRNA a přepis microRNA do DNA.

Odborníci z obou ústavů úspěšně otestovali novou metodu při odhalování potenciálních biomarkerů myelodysplastického syndromu. Jde o nemoc krvetvorby, která často přechází do závažného zhoubného onemocnění – akutní myeloidní leukémie. Možné uplatnění metody v medicíně je však podle vědců výrazně širší. V budoucnu může být využita například při výzkumu příčin některých chorob nebo při léčbě „ušité na míru“ danému pacientovi.

Děti a mateřství

V Praze začalo fungovat centrum pro děti ohrožené domácím…

  • 1 října, 202120 října, 2021
  • by andrlovak1

Acorus se přes dvacet let zaměřuje právě na pomoc obětem domácího násilí. Podle ředitelky organizace Jaroslavy Chaloupkové v republice schází kapacity pro péči o děti z postižených rodin, kterých je hodně. Jen azylový dům, který provozuje Acorus, podle ní opustí v průměru 20 dětí ročně, a navazující služby pro ně chybí.

To byl důvod vzniku nového centra podpořeného zhruba třemi miliony z grantu Nadace Sirius. Grant zajistil pronájem a vybavení prostor a provoz centra na 26 měsíců. „Kromě krizové intervence a dlouhodobé individuální terapie chceme dětem nabídnout také skupinovou terapii, tanečně pohybovou terapii a skupinovou arteterapii. Rodičům, kteří budou chtít pracovat na svém vztahu a komunikaci s dítětem, nabízíme v centru podporu prostřednictvím videotréninku interakcí,“ uvedla vedoucí centra Kateřina Mrzenová.

Ředitelka Nadace Sirius Dana Lipová řekla, že grantový program zaměřený na dětské oběti domácího násilí vznikl v návaznosti na prognózu, ve které odborníci odhadovali negativní dopady pandemie koronaviru na děti. Jako největší riziko podle ní hodnotili finanční potíže a ztrátu bydlení, potom psychické a fyzické vytížení rodičů a závislosti a potom právě domácí násilí.

Nadace podle ředitelky v programu podpořila šest projektů asi 13 miliony korun. Kromě centra ve Vratislavově uspělo další pražské centrum Locika, které získalo peníze na překlady zahraničních manuálů pro práci s dětmi ohroženými násilím. Dále nadace podpořila organizace Dětské krizové centrum a Spondea a preventivní projekty Domu Tří Přání a spolku Semiramis.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) evidovalo v roce 2018 2217 případů fyzického, psychického či sexuálního zneužívání dětí. O rok později 2221 a loni 1936 případů. Podle Lipové to není dáno tím, že by týraných dětí ubylo. Odborníci podle ní odhadují, že nižší číslo je zřejmě způsobeno uzavřením škol a zájmových činností, protože děti se ohledně týrání často svěří právě učitelům nebo vedoucím kroužků, jimž důvěřují.

Děti a mateřství

Roudnická nemocnice rozšířila porodnici a gynekologii, zájem o porody…

  • 1 října, 202120 října, 2021
  • by andrlovak1

Do Roudnice jezdí rodičky z celého Ústeckého kraje či severního okraje Prahy a Středočeského kraje. „Prostředí je jedna věc, máme nový ultrazvuk, přístroje, ale rozhodující je personál. Je tu kontinuita kvalitních porodních asistentek, lékařů, kteří pracují dobře a vstřícně k rodičkám, což je rozhodující,“ uvedla primářka. Vzhledem k rozšíření počtu lůžek o 15 na celkových 39 nemocnice shání dvě až tři porodní asistentky a stejný počet sester pro novorozenecké oddělení.

Ke dvěma nadstandardním pokojům přibyly další dva. „Ale u nás i standardní dvoulůžkový pokoj má vlastní koupelnu,“ uvedla Procházková. Právě zájem rodiček přiměl vedení nemocnice přemýšlet o rozšíření počtu lůžek. „Bylo tu nevyužité dětské oddělení, které jsme přestavěli, nakoupili lůžka. Personálně jsme nebyli schopni provoz dětského oddělení zajistit, navíc matky s dětmi raději využívají ambulantní zákroky. Naopak počet porodů roste, měli jsme jich tu i 80 za měsíc,“ uvedl ředitel Jaroslav Kratochvíl.

Nemocnice se snaží vycházet vstříc přáním nastávajících matek. I když byla pandemie koronaviru na vrcholu, mohly mít ženy u porodu jednoho člověka, ve většině případů to byl otec dítěte. „Dnes už jsou to opět dvě osoby. Ženy například mohou využít služeb našich porodních asistentek,“ řekla primářka.

Velká investice čeká nemocnici příští rok. Rozšiřovat se bude kapacita lůžek s dýchacími přístroji. „Jsme spokojeni s nemocnicí, o niž v minulosti město bojovalo. Je tu velká spádová oblast a zajištění zdravotní péče o občany je pro nás velmi důležité. To, že je nemocnice soukromá, nijak nevnímáme. Majitelé plní slib rozvoje, a tím se zlepšuje péče o občany,“ uvedl starosta František Padělek (Společně pro Roudnici n.L.).

Celý vlastnický podíl Podřipské nemocnice s poliklinikou převzala loni na konci dubna od Jakuba Zavorala společnost Penta Hospitals CZ. Tehdy uvedla, že plánuje zachování současného rozsahu péče a v některých oborech ji rozšíří.

Prevence a léčba

Tým vyvinul nový nanomateriál pro léčbu kožních infekcí a…

  • 30 září, 202120 října, 2021
  • by andrlovak1

Protože stále více kmenů bakterií získává rezistenci vůči běžným antibiotikům, roste potřeba nových látek s antibiotickými účinky. Tým tak pro nanomateriál využil třídu látek zvanou lipofosfonoxiny (LPPO) vyvinutou vědci z Akademie věd.

„Lipofosfonoxiny představují velkou naději pro novou generaci antibiotik. Nemusí pronikat do bakterií, ale působí na povrchu, kde narušují bakteriální buněčnou membránu. Díky tomu jsou schopné ničit bakterie účinně a rychle,“ popsal Dominik Rejman z ÚOCHB. Jeho tým tyto látky vyvinul ve spolupráci s Liborem Krásným z Mikrobiologického ústavu AV. Krásný pak řekl, že v několikatýdenním experimentu nenašli bakterie odolné vůči LPPO. „Zatímco proti známým antibiotikům vznikala rezistence relativně snadno,“ uvedl odborník.

Nové látky mají podle vědců potenciál hlavně tam, kde je třeba okamžitý cílený zásah. Výzkumníci však museli látky zkombinovat s materiálem, který zajistí jejich lokální účinek i bez vpravení do oběhového systému. To snižuje zátěž organismu a usnadňuje použití.

Vlastnosti nanomateriálu

Volba padla na polymerní nanovlákna vyvinutá týmem Davida Lukáše z Technické univerzity v Liberci. (TU). Výzkumníci je dali dohromady s látkami LPPO a připravili nový typ obvazového materiálu pro kožní rány s bakteriální infekcí. Jako hlavní výhodu uvedli, že antibakteriální LPPO se z materiálu uvolňuje postupně, v závislosti na přítomnosti a rozsahu infekce.

„Použitý nanomateriál se rozkládá působením enzymů na neškodné molekuly. LPPO jsou jeho pevnou součástí a uvolňují se z něj převážně při tomto rozkladu. Ten je navíc značně urychlován v přítomnosti bakterií, které produkují rozkladné enzymy. To znamená, že čím více bakterií je v ráně, tím rychleji se materiál rozkládá a tím více aktivních látek se uvolňuje do postiženého místa a podporuje hojení a regeneraci měkké tkáně,“ popsal Rejman.

„Naše experimenty na myších potvrdily schopnost NANO-LPPO zabránit infekcím v ráně, a tím urychlit její hojení a regeneraci. Tam, kde jsme je použili, k rozšíření infekce prakticky nedošlo,“ sdělil pak odborník na hojení ran Peter Gál. „Pokud dopadnou klinické testy dobře, může to znamenat velký pokrok v léčbě popálenin a jiných vážných poranění, kde infekce představují akutní hrozbu a závažnou komplikaci léčby,“ uzavřel odborník. Gál pracuje na Klinice popáleninové medicíny 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Lékařské univerzitě P. J. Šafárika v Košicích a Východoslovenském ústavu srdcových a cévních chorob.

 

Prevence a léčba

Spotřeba antibiotik za 30 let stoupla o pětinu, až…

  • 30 září, 202120 října, 2021
  • by andrlovak1

V roce 1989 se v Česku spotřebovalo asi 14 doporučených denních dávek na 1000 obyvatel za den, v roce 2019 to bylo 16,9 dávek. Narůstající trend se podle Žemličkové podařilo v posledních dvou až třech letech mírně zvrátit, ale přetrvávajícím problémem je to, že pacienti užívají převážně takzvaná širokospektrální antibiotika, která působí proti více druhům bakterií. Tyto druhy antibiotik mají podle Žemličkové větší vliv na antibiotickou rezistenci než základní typy, jako je penicilin.

Zhruba 15 procent antibiotik se spotřebuje v nemocnicích, zbývající podíl je předepsán ambulantními lékaři hlavně na infekce dýchacích cest. Přitom podle Žemličkové asi polovina antibiotik je podávána nesprávně, drtivá většina respiračních chorob je totiž virového původu a na ně antibiotika neúčinkují.

Antibiotika lidé často podle Žemličkové užívají pro jakýsi pocit jistoty, někdy je lékaři předepíší v důsledku tlaku pacientů či rodičů dětí. „Pacienti by si měli uvědomit, že naprostá většina onemocnění mimo nemocnici antibiotika nepotřebuje,“ řekla Žemličková. Zároveň lékaři by měli mít větší odvahu a vysvětlit pacientům, že na kašel antibiotika nejsou potřeba. Pomoci jim mohou také některá vyšetření, která určí, zda se jedná o bakteriální infekci. V ordinacích praktiků se podle Žemličkové pro tyto účely poměrně běžně užívají například takzvané CRP testy.

Statistiky

Z průzkumu, který si SZÚ pro potřeby kampaně zadal, vyplynulo, že asi 40 procent lidí někdy požádalo svého lékaře o antibiotika. Ve skupině mladých do 25 let byl tento podíl téměř 50 procent. Přestože se jedná o lék na předpis, třetina lidí má podle průzkumu antibiotika doma v lékárničce pro urgentní potřeby. Bez konzultace s lékařem tyto léky užívalo asi 18 procent lidí, nejčastěji kvůli kašli, nachlazení a kožním problémům.

Odborníci zdůrazňují, že antibiotika jsou nenahraditelná, a pokud přestanou účinkovat, nebude na některá onemocnění účinná léčba. Podle odborníků v Evropě každý rok zemře asi 33.000 lidí v důsledku infekce, kterou způsobila bakterie odolná na antibiotika. Některé studie odhadují, že pokud bude trend pokračovat stejným tempem, mohou mít v roce 2050 bakterie rezistentní vůči antibiotikům na svědomí až deset milionů úmrtí ročně. S narůstající rezistencí také klesá zájem o vývoj nových antibiotik.

Aktuálně

V Chomutovské nemocnici začala stavba nového pavilonu za 834…

  • 30 září, 202120 října, 2021
  • by andrlovak1

O stavbu nového pavilonu usilovala nemocnice několik let. „Chomutov se ocitne konečně v třetím tisíciletí. Bude to velmi příznivé pro pacienty, protože tu emergentní péči budou mít na jednom místě, nyní je to rozházeno po všech budovách. Bude to velmi přívětivé i pro záchrannou službu, kdy konečně budeme mít styčný bod, kam můžeme přivést svého pacienta,“ řekla ČTK ředitelka zdravotní péče chomutovské nemocnice Irena Voříšková. Nový moderní pavilon může podle ní přilákat také nový personál. V nemocnici totiž na některých odděleních chybí lékaři i sestry.

V areálu nemocnice vybuduje stavební firma samostatně stojící objekt, který bude napojen na stávající pavilon C i D. Postaven bude na místě bývalé jídelny, která přijde zbourat. V nové budově vznikne pět ambulancí, rentgen, pět centrálních operačních sálů, centrální sterilizace a po deseti lůžkách na jednotce intenzivní péče i na anesteziologickém a resuscitačním oddělení.

S dokončením nového pavilonu se počítá koncem roku 2023. Z celkových nákladů má 150 milionů korun pokrýt dotace z programu REACT-EU. Krajská zdravotní ji dostane až po kolaudaci. Investici do dostavby pokryje zatím společnost z úvěru 2,2 miliardy korun a vlastních peněz.

Chirurgie a ortopedie

Páteřní nemocnice je spádová zhruba pro 90.000 obyvatel Chomutova a okolí. V budoucnu ji nicméně čeká další rozvoj. Aktuálně se podle ředitelky pracuje na studii generelu nemocnice, která zahrnuje například výstavbu chirurgických či ortopedických oddělení.

Kromě chomutovské nemocnice se staví nové pavilony v kraji také v Děčíně a Ústí nad Labem. Stavbu schválilo minulé vedení Ústeckého kraje a Krajské zdravotní, uskutečnila se také soutěž na dodavatele. V Ústí se začalo stavět ještě před posledními krajskými volbami, po volbách měly začít stavby v Děčíně a Chomutově. Mezitím se vyměnilo vedení kraje i KZ, které investice zastavilo. Tehdy KZ uvedla, že důvodem je to, že nejsou zajištěny finanční prostředky na tyto záměry. V Děčíně se nakonec začalo se stavbou na začátku tohoto týdne.

Celkově by měla Krajská zdravotní dostat zhruba 1,5 miliardy korun, o něž žádala z programu REACT-EU na sedm projektů v nemocnicích na severu Čech.

 

Prevence a léčba

Revma může napadnout i plíce

  • 30 září, 202127 října, 2021
  • by andrlovak1

Řada pacientů o tom však neví a trpí zbytečně

Praha, 21. 9. 2021 – Bolesti kloubů a špatný pohyb – takto si drtivá většina lidí i samotných pacientů představuje nemoc zvanou revmatoidní artritida. Málokdo však ví, že tato choroba proniká hluboko do orgánů a může postihnout i plíce. Pokud se plíce zavčas neléčí, může to pro pacienty dopadnout tragicky. I proto provedlo v minulých měsících pacientské sdružení Revma Liga ČR dotazníkové šetření mezi svými členy – cílem bylo zjistit, jak jsou na tom revmatici s informovaností a s jakým přístupem a případně léčbou se setkávají. Výsledky sdružení poprvé zveřejní v rámci Světového dne artritidy (12. 10.). V Česku trpí revmatoidní artritidou přibližně 70 000 lidí, nález na plicích má podle odborníků až 30 % z nich.

„Nenapadlo mě dávat do souvislosti zadýchávání se s revmatoidní artritidou, revmatolog se mě na toto nikdy neptal.“ – „Bylo by dobré, aby lidé s tímto onemocněním věděli, že revma může zasáhnout prakticky vše. Já jsem ty plíce špatně odhadl a vezla mě rychlá.“ – „Sama jsem si vyhledala pomoc na plicním oddělení, přetrvávající kašel už byl neúnosný.“ – „Pneumologa jsem si našla sama, protože jsem měla přes rok strašné záchvaty kašle, dušnosti a nález na plicích. Revmatologovi to bylo naprosto jedno.“ To jsou některé z odpovědí 355 respondentů, kteří se ve většině s nemocí potýkají sedm a více let. Z dotazníku pacientů mimo jiné vyplývá, že pouze 32,9 % revmatologů řeší dýchací potíže pacientů s pneumologem. Přitom 58 % dotazovaných uvádí, že prožívá pocit nedostatečného okysličení a zadýchává se z nevysvětlitelných příčin. „Většina dotazovaných si je vědoma možného plicního postižení při revmatické nemoci. Dozvěděli se o tom od svého ošetřujícího lékaře, případně samostudiem či vlastní zkušeností. Přesně 48,2 % lidí uvedlo, že pokud kromě revmatu trpí i dušností, tak o tom revmatologa informuje, ale zároveň 56,1 % napsalo, že to jejich lékař neřeší. To je opravdu alarmující,“ říká Edita Müllerová, předsedkyně pacientské organizace Revma Liga ČR. Pacientská organizace se snaží zlepšit život pacientům s revmatoidní artritidou již 30 let. S výsledky dotazníku plánuje seznámit spolupracující lékaře a nadále s nimi řešit dostupnost zdravotních služeb a včasný záchyt plicních potíží u revmatických nemocí.

Podle lékařů mají pacienti s revmatoidní artritidou obecně větší sklony k plicním chorobám, ať už jsou to chronické bronchitidy, nebo chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN). Naopak pacienti s CHOPN, kteří navíc kouří, mají větší pravděpodobnost rozvoje revmatoidní artritidy. Bezpříznakový nález na plicích pak lékaři zaznamenají až u 30 % revmatiků, vážnější změny u přibližně 5 % z nich. „Samotná revmatoidní artritida se v plicích může projevit tzv. záněty vmezeřeného pojiva, které způsobují vazivovatění (fibrotizaci) tkáně, a tím pádem snižování funkčnosti plic. Z toho může pramenit dušnost a kašel,“ říká prof. MUDr. Ladislav Šenolt, Ph.D., vedoucí oddělení experimentální revmatologie v Revmatologickém ústavu. „Záněty na plicích jsou léčitelné, klíčové je však zánětlivé změny u revmatologických pacientů včas zachytit. U rizikových pacientů je tak důležité provést funkční vyšetření plic, rentgen nebo CT plic. Následně by měla být ve spolupráci s pneumology nasazena vhodná léčba,“ dodává prof. Šenolt s tím, že fibrotické změny jsou obzvláště nebezpečné v tom, že jsou již nevratné.

„V současné době mají pneumologové k dispozici k léčbě fibróz imunosupresiva a nově v centrech také moderní antifibrotickou léčbu. Tu sice pacienti zatím mohou získat jen s pomocí tzv. paragrafu 16, ale i to je velký pokrok. Čas je v tomto ohledu klíčový faktor – čím dříve se plicní onemocnění odhalí, tím lépe léčba zabírá, protože plíce ještě nejsou tak poškozené,“ uzavírá Edita Müllerová.

O nemoci

Revmatická onemocnění (revma) postihují pohybový aparát (klouby, kosti, páteř, ale i svaly, vazy, šlachové úpony), mnohdy i některé jiné orgány. Rozdělují se do několika základních skupin: revmatická onemocnění zánětlivá (revmatoidní artritida, tzv. systémové nemoci a další), degenerativní revmatické nemoci (artróza), infekční artritidy, metabolické a endokrinní choroby spojené s revmatickými stavy (dna) a mimokloubní revmatismus. Mezi nejčastější a nejznámější patří zejména revmatoidní artritida, Bechtěrevova nemoc a dna.

O Revma Lize ČR

Revma Liga ČR je společnost lidí s revmatismem, jejich rodinných příslušníků a přátel. Společnost letos slaví 30 let od založení. Po celou dobu bylo vždy jejím cílem zvyšovat povědomí o revmatických chorobách a pomáhat nemocným – více ve videu zde. Její členové bojují za plnohodnotný a rovnoprávný život zdravotně postižených a vytvářejí pro ně regionální kluby po celé České republice. Revma Liga ČR spolupracuje s mezinárodními organizacemi stejného zaměření, je vyhledávaným a rovnocenným partnerem pro pacienty, lékaře, zdravotníky i státní správu. Svou činností motivuje pacienty a ukazuje zdravé populaci svět očima revmatiků. Heslem ligy je: Revma si nevybírá, ale spolu to zvládneme. Více informací na www.revmaliga.cz.

Prevence a léčba

Vědci pracují na dostupnější genové terapii pro pacienty s…

  • 29 září, 202120 října, 2021
  • by andrlovak1

„Zabýváme se tu výzkumem a vývojem buněk, které dokáží pacientům s hematologickými nádory pomoct v boji proti jejich nádorům,“ uvedl. Unikátní je ústav podle něj v tom, že spojuje jak léčbu pacientů, tak výzkum. „Klinika říká vědě, co by potřebovali, věda na to reaguje a připravuje věci, které my můžeme využít v praxi,“ uvedl.

Tamní vědci pracují s buňkami, které přirozeně rakovinové buňky zabíjí. Po namnožení je vrací do těla pacienta. „A pomáhají mu hlídat, aby se mu nemoc nevrátila,“ dodal Cetkovský. Pracují ale také na výzkumu buněk geneticky modifikovaných pro pacienty s určitými typy leukemií. Do pacientových imunitních buněk se vpraví speciální protein, který nesou nádorové buňky. Upravené buňky se vrací do těla. „Ty buňky pak poznají nádorovou buňku, naváží se na ní, zabijí jí, pustí jí a vyrazí v těle pacienta lovit další nádorové buňky,“ řekl.

Podobnou léčbu za desítky milionů korun dosud čeští pacienti mohli získat jen ze zahraničí, buňky se pro úpravu posílaly do USA, Velké Británie nebo Švýcarska. „V současné době se začínají rozvíjet i studie, abychom některé naše produkty mohli využít i pro terapii našich pacientů,“ dodal Cetkovský. V současné době mají první dva pacienty, za rok jich bude možné až 12 a po přestěhování do nové budovy zhruba 40, což pokryje potřeby českých hematologických pacientů.

Prostory na výzkum

„Na ústavu hematologie jsme pro vědu a výzkum měli jen takové stísněné prostory, které neumožňovaly rozvoj stávajících (výzkumných) skupin nebo vznik skupin nových,“ uvedl. Úpravy šestipatrové budovy v Kateřinské ulici trvaly zhruba rok. Za dalších sedm let by podle Cetkovského měla vzniknout další budova, kam se výzkum přestěhuje.

Na přelomu února a března by se měla v areálu ÚHKT otevřít první nově postavená budova D. Vznikly v ní provozy, které dosud ústavu chyběly, jako lékárna, stravování zaměstnanců nebo seminární místnost. Budou v ní také nové prostory pro výrobu imunoterapeutických produktů a biobanka s robotickým systémem pro skladování vzorků při minus 190 stupních Celsia.

Nové prostory budou sloužit také dárcům krve. Díky nim může ÚHKT vyrábět transfuzní přípravky určené pacientům na míru.

Prevence a léčba

Odborníci z Brna zjišťují, jaká hudba může omezit epileptické…

  • 29 září, 202120 října, 2021
  • by andrlovak1

Jednou z pacientek je i matka dvou dětí Věra Švandrlíková, která trpí epileptickými záchvaty od 12 let. Nejvíce se jí líbí relaxační hudba, která ale v jejím případě na potlačení výbojů nefunguje. „Nejvíce jí sedí Mozart, který se jí ale naopak nelíbí. Není vůbec výjimkou, že to pacienti vnímají takto protichůdně,“ uvedl neurolog Ondřej Strýček. Podle vedoucího výzkumného týmu Ivana Rektora jsou to podle zjištění akustické charakteristiky hudby, které mají na mozkovou aktivitu epileptiků vliv, nikoliv to, zda se jim hudba líbí.

U Švandrlíkové odborníci využili toho, že má v mozku zavedených 15 elektrod, protože se rozhodla pro chirurgické řešení epilepsie. Díky monitoringu mozkové aktivity lékaři dokážou přesně identifikovat ložisko způsobující epileptické epizody a následně jej odstranit. Podle Strýčka pak lze operovat s větší jistotou. Podobnou metodu lékaři využívají asi u 20 pacientů ročně.

U stejného počtu chtějí zkoumat i vliv více stylů hudby. „Využíváme toho, že má pacientka v rámci došetřování v mozku zavedené elektrody. Do speciálních těsnících sluchátek jí pouštíme různou hudbu a sledujeme, jak se odráží v počtu epileptiformních výbojů. Jejich počítáním můžeme stanovit, která hudba je pro ni z hlediska redukce výbojů nejvhodnější,“ uvedl Strýček. První den pacienti poslouchají pět odlišných skladeb. Lékař vybere nejvhodnější a její účinek ověřuje následující den co nejpodobnějšími i nejkontrastnějšími skladbami.

Už dříve výzkumný tým zjistil, že u sledovaných pacientů potlačovala epileptické výboje Mozartova hudba, ale také to, že se dopady hudby liší u mužů a žen. „Muži jsou více senzitivní na disonanci a vysokofrekvenční oscilace, ženy jsou citlivější na energetické vlastnosti hudby,“ dodal Rektor.

Stránkování příspěvků

1 … 78 79 80 81 82 … 133

Kalendář akcí

Září

Říjen 2025

Listopad
PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SO
NE
27
28
29
30
31
1
2
Událost pro Říjen

31

Žádné události
Událost pro Listopad

1

Žádné události
3
4
5
6
7
8
9
Událost pro Listopad

2

Žádné události
Událost pro Listopad

3

Žádné události
Událost pro Listopad

4

Žádné události
Událost pro Listopad

5

Žádné události
Událost pro Listopad

6

Žádné události
Událost pro Listopad

7

Žádné události
Událost pro Listopad

8

Žádné události
10
11
12
13
14
15
16
Událost pro Listopad

9

Žádné události
Událost pro Listopad

10

Žádné události
Událost pro Listopad

11

Žádné události
Událost pro Listopad

12

Žádné události
Událost pro Listopad

13

Žádné události
Událost pro Listopad

14

Žádné události
Událost pro Listopad

15

Žádné události
17
18
19
20
21
22
23
Událost pro Listopad

16

Žádné události
Událost pro Listopad

17

Žádné události
Událost pro Listopad

18

Žádné události
Událost pro Listopad

19

Žádné události
Událost pro Listopad

20

Žádné události
Událost pro Listopad

21

Žádné události
Událost pro Listopad

22

Žádné události
24
25
26
27
28
29
30
Událost pro Listopad

23

Žádné události
Událost pro Listopad

24

Žádné události
Událost pro Listopad

25

Žádné události
Událost pro Listopad

26

Žádné události
Událost pro Listopad

27

Žádné události
Událost pro Listopad

28

Žádné události
Událost pro Listopad

29

Žádné události
1
2
3
4
5
6
7

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS