Českobudějovická nemocnice se stala Nejlepší nemocnicí roku 2022 v ČR

“Letošním vítězstvím a ziskem titulu, kterého si velmi vážíme a vnímáme jej jako závazek do dalšího období, jsme završili v uvozovkách zlatý hattrick, pokud mohu použít sportovní terminologii,” uvedl ředitel českobudějovické nemocnice Michal Šnorek.

Průzkum, na jehož základě HealthCare Institute sestavovala pořadí, se uskutečnil od 1. února do 31. srpna. Zapojilo se do něj 85.000 lidí z celé země. “Anketa podle organizátorů odráží míru bezpečnosti nemocnice přečkat krizové období předchozích let. Místo přešlapování na místě jsme více než kdy dříve investovali do zaměstnanců, zdravotnické techniky i staveb v rámci přestavby nemocnice, která vstoupila do své závěrečné fáze, s cílem mít v roce 2025 moderní, bezpečnou a kvalitní nemocnici s dostatkem vlídného personálu. To vše jsou nezbytná východiska pro to, aby mohli být spokojení i naši pacienti,” řekl Šnorek.

Českobudějovická nemocnice letos například otevřela budovu centrálních operačních sálů a centrální sterilizace. Náklady na výstavbu činily více než miliardu korun. Šlo o součást dlouhodobé modernizace areálu. Začala v roce 2013 a skončit má do roku 2025.

Lékaři v IKEM budou moci využít virtuální realitu při přípravě na…

Virtuální realitu, často i v kombinaci s 3D tiskem, používá IKEM při předoperační přípravě i při samotných operacích už dva roky. Využití najde zejména u složitých operací a transplantací jater u dětí i dospělých. Anatomie jater je totiž podle lékařů složitá, navíc má orgán u každého pacienta jedinečnou strukturu.

Kromě předoperační přípravy využívají lékaři virtuální realitu i přímo na operačním sále. Mohou si například promítnout model orgánu přímo na tělo pacienta. Samotný model vytvářejí chirurgové spolu s IT specialisty ze snímků z magnetické rezonance a CT. “Všechna data, místo toho, aby si je člověk prohlížel snímek po snímku, jsme schopni spojit na sebe,” řekl vývojář virtuální reality IKEM David Sibřina.

Loni chirurgové v IKEM transplantovali játra 143 pacientům, z toho devět byly děti. Letos v únoru tam lékaři poprvé transplantovali játra od žijícího dárce dospělému příjemci.

AP: Ukrajinští chirurgové pracují kvůli poškozené energetické síti s baterkami

“Ty osudné minuty mohly stát pacienta život,” prohlásil Duda o chirurgickém zákroku z 15. listopadu, kdy pacientovi operoval jednu z hlavních tepen. Rusko tehdy spustilo další raketovou palbu na ukrajinskou energetickou síť a poškodilo téměř 50 procent energetických zařízení v zemi. Výpadek v dodávkách elektrického proudu postihl rovněž západoukrajinský Lvov.

Ničivé údery, které pokračovaly i minulý týden a opět uvrhly zemi do temnoty, narušily systém zdravotní péče, už tak poznamenaný roky korupce, špatným hospodařením, pandemií covidu-19 a devíti měsíci války. Plánované operace se odkládají, záznamy o pacientech nejsou kvůli výpadkům internetu k dispozici a zdravotníci museli při vyšetření pacientů v potemnělých místnostech používat baterky.

Minulý týden kyjevský kardiologický ústav zveřejnil na své facebookové stránce video, na němž chirurgové operují srdce dítěte, přičemž jediné světlo jim poskytovaly čelové svítilny a svítilna na baterie. “Radujte se, Rusové, na stole leží dítě a během operace úplně zhasla světla,” komentuje situaci na videu ředitel institutu a lékař Borys Todurov. “Teď zapneme generátor – bohužel to bude trvat několik minut,” dodal.

Útoky zasáhly nemocnice a ambulantní zdravotnická střediska také na jihovýchodě Ukrajiny. Světová zdravotnická organizace (WHO) minulý týden uvedla, že od 24. února, kdy ruská vojska vtrhla na Ukrajinu, do 23. listopadu ověřila nejméně 703 útoků na zdravotnická zařízení. Moskva vytrvale odmítá obvinění, že se zaměřuje na civilní zařízení. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov minulý týden opět trval na tom, že Rusko cílí pouze na objekty “přímo či nepřímo související s vojenskou silou”.

Jenže zrovna minulý týden při úderu na porodnici v nemocnici ve městě Vilňansk v Záporožské oblasti na jihovýchodě země zahynul novorozenec a dva lékaři byli těžce zraněni. V Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny zahynuli dva lidé poté, co ruské síly ostřelovaly polikliniku.

Duda mezitím popsal ze Lvova, že výbuchy byly tak blízko nemocnice, až “se třásly stěny” a lékaři i pacienti museli sejít do krytu ve sklepě – což se děje pokaždé, když se rozezní sirény. Nemocnice, která se specializuje na léčbu rakoviny, provedla ten den pouze deset ze 40 plánovaných operací.

V nedávno osvobozeném jihoukrajinském Chersonu, který se po ústupu Ruska ocitl bez proudu, představují skutečnou výzvu pro tamní zdravotníky zastavené výtahy. Musejí snášet nepohyblivé pacienty dolů po schodech obytných domů a pak je zase vynášet nahoru na operační sály. Lékaři ve městě, kde se koncem listopadu začíná stmívat po 16. hodině, používají čelové svítilny, světla z telefonů a baterky. V některých nemocnicích nefunguje klíčové vybavení.

Minulé úterý ruské údery na město zranily třináctiletého Artura Voblikova a lékaři mu museli amputovat ruku. Zdravotníci nesli mladíka temnými schodišti dětské nemocnice na operační sál v šestém patře. “Nefungují dýchací přístroje, nefunguje rentgen… Je tu jen jeden přenosný ultrazvuk a ten neustále přenášíme,” popisuje lékaři Volodymyr Mališčuk, vedoucí chirurgického oddělení dětské nemocnice v Chersonu.

Generátor, který dětská nemocnice používá, se minulý týden porouchal a zdravotnické zařízení zůstalo hodiny bez dodávek energie. Lékaři balí novorozence do přikrývek, protože nefunguje topení, přibližuje zástupkyně vedoucího oddělení intenzivní péče Olha Piljarská. Podle lékařky Maji Mendelové ztěžuje nedostatek tepla i operace. “Nikdo nepoloží pacienta na operační stůl, když jsou teploty pod nulou,” uvedla.

Ministr zdravotnictví Viktor Ljaško v pátek řekl, že se neplánuje uzavření žádné z nemocnic v zemi, ať už bude situace jakkoli špatná. Úřady podle něj nicméně budou “optimalizovat využití míst a kumulovat vše nezbytné v menších prostorách” kvůli snazšímu vytápění. Do všech ukrajinských nemocnic byly podle něj dodány dieselové nebo plynové generátory a v nadcházejících týdnech dostanou dalších 1100 generátorů, které poslali západní spojenci. V současné době mají podle ministra nemocnice dostatek paliva na sedm dní. Potřebné jsou však podle něj další záložní generátory. Generátory jsou navrženy tak, aby fungovaly krátkou dobu – tři až čtyři hodiny, ale výpadky proudu mohou trvat až tři dny, řekl Ljaško.

Na nedávno znovudobytých územích se zdravotnický systém vzpamatovává z několikaměsíční ruské okupace. Prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil ruské síly z uzavření zdravotnických zařízení v Chersonské oblasti a rabování zdravotnického vybavení – dokonce i sanitek. Lékařka Olha Kobevková, která se nedávno vrátila z osvobozených míst Chersonské oblasti, kam přivezla humanitární pomoc, se vyjádřila podobně jako Zelenskyj. “Rusové ukradli ze zdravotnických zařízení dokonce i ručníky, přikrývky a obvazy,” uvedla.

V Kyjevě většina nemocnic funguje jako obvykle, přičemž se částečně spoléhají na generátory. Menší soukromé ordinace a zubařské kliniky mají ovšem při poskytování péče pacientům obtíže. Kyjevský zubař Viktor Turakevič musí přesouvat i naléhavé termíny, protože výpadky proudu v ordinaci trvají nejméně čtyři hodiny denně a objednaný generátor dorazí až za několik týdnů.

Výpadky proudu také ztížily přístup k on-line záznamům pacientů a systém ministerstva zdravotnictví, který uchovává všechna data, byl nedostupný, popsala Kobevková, která pracuje v západoukrajinském městě Černivci. Duda poznamenal, že tři lékaři a několik zdravotních sester z jeho nemocnice odjelo léčit ukrajinské vojáky na frontu. “Válka zasáhla každého lékaře na Ukrajině, ať už na západě nebo na východě, a míra bolesti, které denně čelíme, je těžko měřitelná,” řekl Duda.

WHO minulý týden uvedla, že ukrajinský zdravotnický systém čelí “dosud nejtemnějším dnům války”. Děje se tak v době rostoucí energetické krize, nástupu chladného zimního počasí a dalších problémů. “Letošní zima ohrozí životy milionů lidí na Ukrajině,” prohlásil šéf evropské pobočky WHO Hans Kluge. Předpověděl, že další dva až tři miliony lidí mohou opustit své domovy ve snaze najít teplo a bezpečí, přičemž budou čelit zdravotním obtížím včetně respiračních infekcí, jako je covid-19, zápal plic a chřipka.

Roste zájem o studium sesterství, v Praze otevřeli nové učebny přímo…

“Covid ukázal, jak se zvětšuje zájem o zdravotnická povolání,” řekla náměstkyně ministra školství Martina Běťáková. Zdravotnické obory podle ní v poslední době častěji otevírají nové třídy, aby zvýšily svou kapacitu. “Bylo to vidět už v prvním roce covidu, kdy se zvýšil zájem uchazečů u přijímacích zkoušek,” doplnila na dotaz ČTK. Vliv má podle ní i nástup demograficky silných ročníků. Studenti naopak ubyli z oborů jako je hotelnictví nebo cestovní ruch, které byly v době epidemie silně omezené.

Podle Hlavní sestry ČR Alice Strnadové, která pracuje na ministerstvu zdravotnictví, se zájem uchazečů zvýšil několikanásobně. Střední školy včetně zdravotnických většinou zřizují kraje. “Jednáme s krajskými úřady, aby kapacity navyšovaly,” uvedla. Důvodů většího zájmu je podle ní několik, mladí lidé chápou zdravotnictví jako jistý a perspektivní obor, zvýšily se platy zdravotních sester a zájemci o studium si podle ní uvědomují i potřebnost takového povolání a jsou ochotní pomáhat.

Výuka přímo na budoucím pracovišti je podle Strnadové cestou správným směrem. Praktickou výuku budoucí sestry v nemocnici už mají, teď se přidá ještě teoretická a výuka na figurínách. Podle Beneše se výhodou i to, že zhruba šedesátka studentů nebude muset cestovat mezi stávající školní budovou a nemocnicí v Krči. Spolupráce je výhodná i pro školu. Její ředitelka Marie Šiková ČTK řekla, že díky tomu mohli navýšit kapacity, což výuka ve stávající budově v Ječné ulici v centru Prahy neumožňovala.

V roce 2017 se podle údajů ministerstva zdravotnictví podařilo zastavit klesající počet sester ve zdravotnictví, chybí jich stále zhruba 3000. Dlouhodobě vysoký podíl absolventů a absolventek nenastupovalo do zdravotnictví. “V poslední době jsou trochu více motivované, než byly dřív,” uvedla Šiková. Škola vyučuje obor praktická sestra a všeobecná sestra. Větší zájem je podle ředitelky i o další vzdělávání v oboru na vyšší odborné či vysoké škole. Podle Strnadové se proto jedná i o navýšení počtu studentů těchto oborů.

Britské zdravotní sestry budou v prosinci stávkovat, poprvé po sto letech

Členové RCN si stávku schválili v interním hlasování 9. listopadu. Poté se představitelé svazu snažili dohodnout s ministerstvem zdravotnictví. Ministerstvo ale podle svazu odmítlo jednat a tak sestry dnes oznámily termín stávky. Podle ministerstva zdravotnictví jsou požadavky RCN nereálné, uvedla agentura AFP.

Podle odhadů RCN reálné mzdy zdravotních sester od roku 2010 klesly o 20 procent. V Británii nyní platy v tomto povolání začínají na 27.000 liber (766.000 korun) hrubého. Podle listopadových údajů britského statistického úřadu je průměrná britská mzda za práci na plný úvazek 33.000 liber (937.000 korun).

Čtvrtina britských nemocnic pro své zaměstnance zřídila potravinové banky, aby jim pomohla vyrovnat se s rostoucími náklady.