Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Děti a mateřství

Těhotným a ženám po porodu pomůže s řešením psychických potíží nový web

  • 11 listopadu, 20217 dubna, 2022
  • by andrlovak1

Web je určený pro těhotné ženy a maminky s dětmi do jednoho roku. “Pro webové stránky jsme připravili celou řadu informačních materiálů, které jsou určeny všem, kdo se chtějí dozvědět o příznacích a možnostech léčby například poporodní deprese či úzkostí, o možnostech zotavení z těžkého porodu nebo o užívání psychofarmak v těhotenství a po porodu. Jedním z našich cílů je totiž i šíření informací o problematice perinatálního duševního zdraví,” uvedl lékař Antonín Šebela z NUDZ.

 

Cílem projektu je také usnadnění orientace ve zdrojích informací a zpřístupnění vědecky ověřených faktů, které pomohou najít řešení. Čerpat z něj mohou nejen přímo matky, ale i jejich blízcí. “Obsah webu také doplňují skutečné příběhy žen, které se s takovými obtížemi potýkaly,” doplnila projektová manažerka Kristýna Hrdličková.

Screeningový test

Tým z NUDZ a Úsměv mámy usilují o systémovou změnu v přístupu k perinatálnímu (období před porodem a těsně po něm) psychickému zdraví v České republice. “Naším cílem je, aby všechny těhotné ženy a čerstvé maminky měly možnost vyplnit jednoduchý screeningový test, který vypočítá riziko, že se u nich mohou objevit psychické potíže. Ženy, u nichž je výsledek testu pozitivní, jsou aktivně osloveny s nabídkou pomoci našimi peer konzultantkami, tedy proškolenými ženami s vlastní zkušeností, které v případě potřeby napojí danou ženu na další odbornou péči,” dodal Šebela.

 

Projekt teď funguje ve 20 vybraných gynekologických ordinacích ve třech krajích: v Praze, ve Středočeském a Olomouckém kraji, a také ve vybraných porodnicích. Orientační dotazníky jsou i na novém webu. Výzkumný tým před nedávnem také spustil aplikaci Kogito dostupnou pro iOS a Android. Ta uživatelkám nabízí metody kognitivně-behaviorální terapie, které jim mohou pomoci úzkosti a deprese lépe zvládat. Oba nástroje – webové stránky i aplikace – jsou vzájemně propojené, a otevírají tak nové možnosti úspěšnější péče o duševní zdraví těhotných a žen po porodu.

Prevence a léčba

Rada vlády pro zdravotní rizika probere další protiepidemická opatření

  • 11 listopadu, 2021
  • by andrlovak1

Jedním z členů rady pro zdravotní rizika je epidemiolog Petr Smejkal, který stojí v čele Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES). Ta ve středu doporučila navýšit kapacity testování a cenově zpřístupnit testy tak, aby se jim neočkovaní lidé z finančních důvodů nevyhýbali. Podle členů MeSES je potřeba také posílit trasování nakažených a jejich kontaktů, testovat ve školách a v zaměstnání. Jsou i pro to, aby se museli očkovat pracovníci ve zdravotnictví, sociálních službách a školství.

 

Koronavirová epidemie v Česku v posledních týdnech nabírá na síle. V úterý testy potvrdily 14.539 případů nákazy, nejvíc za den od poloviny března. V nemocnicích je s covidem téměř 3300 lidí.

 

Kvůli zhoršující se epidemické situaci vláda ve středu rozhodla o zavedení několika nových opatření proti šíření koronaviru. Od pondělí bude platit povinnost nosit respirátory na vysokých školách během přednášek nad 50 lid. Od příštího týdne také začne povinné testování pracovníků v nemocnicích a dalších lůžkových zařízeních, kteří přicházejí do kontaktu s pacienty a nejsou očkovaní proti covidu. Testu se budou muset podrobit pravidelně jednou týdně.

 

Aktuální vládní opatření proti šíření epidemie covidu-19 ve středu kritizovali experti nastupující vládní koalice Spolu a PirSTAN. Považují je za nahodilá a nesystémová. Se svými připomínkami chce AntiCovid tým seznámit ministra zdravotnictví v pátek.

Prevence a léčba

Vědci: Lidé s negativním testem po kontaktu s nakaženým mají asi imunitní…

  • 11 listopadu, 202118 listopadu, 2021
  • by andrlovak1

S tímto scénářem se zřejmě setkalo asi 15 procent britských zdravotníků, které sledovali autoři studie mapující odezvu T-lymfocytů během první vlny pandemie v Londýně. U 58 účastníků výzkumu se koronavirus nikdy nepotvrdil, i když byli vystavení vysokému riziku nákazy. Vzorky krve však ukázaly, že mají zvýšený počet T-buněk reagujících na covid-19 ve srovnání s hladinou, která u nich byla pozorována před pandemií. Také měli více T-lymfocytů než lidé, kteří nebyli viru vystavení vůbec. Na virovou infekci u nich rovněž ukazoval i jiný zánětlivý marker.

 

Závěry studie naznačují, že tato skupina měla paměťové T-buňky z předchozích infekcí od jiných sezónních koronavirů způsobujících běžné nachlazení, které ji chránily před covidem-19. Tyto buňky rozpoznají SARS-CoV-2 a reagují dostatečně rychle, aby se s nákazou vypořádaly v její nejranější fázi.

 

“Každý má neoficiální důkazy o lidech, kteří byli vystavení infekci, ale nepodlehli jí. Nevěděli jsme, zda se tito jedinci dokázali viru vyhnout úplně, nebo se ho zbavili dříve, než ho detekovali rutinní testy,” uvedl hlavní autor studie Leo Swadling, který působí jako imunolog na londýnské univerzitě UCL.

 

Aktivace imunitního systému

“Tato studie identifikuje nový, přechodný stav, kdy je jedinec dostatečně vystaven viru, aby se aktivovala část jeho imunitního systému, ale ne dostatečně na to, aby pocítil příznaky, detekovali jsme u něj významnou hladinu viru nebo se vytvořila protilátková odpověď,” uvedl profesor biomedicínské technologie na Univerzitě v Readingu Alexander Edwards.

 

Zjištění by mohlo pomoci s vývojem další generace vakcín proti covidu-19. Preparáty, které jsou nyní dostupné, se zaměřují na vyvolání odpovědi na celý protein na povrchu koronaviru, který je jedinečný pro virus způsobující nemoc covid-19, nebo pro jeho část. Látka, která by se zaměřovala na T-buňky, by mohla vytvářet déle trvající imunitu a také by pravděpodobně chránila před novými variantami koronaviru.

Prevence a léčba

Podle lékařů je třeba podpora komplexních center pro operace…

  • 10 listopadu, 2021
  • by andrlovak1

Pro úspěšnou léčbu rakoviny slinivky je podle lékařů klíčová včasná diagnostika. Aby mohli být operováni, však podle lékařů přijde včas jen zhruba deset procent pacientů. Rakovina slinivky má nejnižší míru přežití ze všech druhů rakoviny a je sedmou nejčastější příčinou úmrtí na nádorová onemocnění. “Léčba karcinomu slinivky břišní příliš nepokročila. Rozhodující je včasný záchyt. Ale jsou zde nové možnosti, které se týkají genomicky řízené léčby, což se však zatím týká jen velmi nízkého procenta nemocných, kde je prokázaná například mikrosatelitová nestabilita. Což je jeden až tři procenta nemocných,” řekl Luboš Petruželka, přednosta onkologické kliniky. Další inovativní možnosti jsou podle něj pro nemocné s mutacemi genů BRCA1 a BRCA2, kteří tvoří deset až 15 procent pacientů. U těch se podle Petruželky ukázaly úspěchy v udržovací léčbě.

 

Tyto způsoby léčby však podle Petruželky nejsou běžně hrazené ze zdravotního pojištění a musí se o ně individuálně žádat. Petruželka v souvislosti s tím zdůraznil potřebu vzniku komplexních center, která by měla prostor pro precizní léčbu a zároveň urychlila tento proces.

 

Podle chirurga Zdeňka Kršky jsou pak centra potřebná i pro péči o ostatní pacienty. Krška, který je přednostou I. chirurgické kliniky – břišní, hrudní a úrazové chirurgie, popsal, že u menších nádorů lze operací dosáhnout mimořádných úspěchů. Mnohem náročnější jsou však podle něj zákroky, kdy chirurgové musí zasáhnout do cév či odstranit další orgány. Právě tyto dříve vylučované operace se v tzv. vysokoobjemových centrech už provádějí. Petruželka uvedl, že v Česku jsou jen tři pracoviště odpovídající těmto standardům – v Praze, v Brně a v Olomouci.

 

Odebrání vzorku tkáně

K samotné diagnostice onemocnění dnes Michal Vočka z Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty UK A VFN uvedl, že důležitou roli hraje CT trupu s kontrastem, které pomáhá odhalit změny na slinivce. “Nicméně vyšetřením, které sice je časově i finančně náročnější, ale je o něco přesnější, je magnetická rezonance. Nebo endoskopické vyšetření s ultrazvukem, které nám zároveň umožňuje odebrat vzorek tkáně. Což nám umožní pak zahájit další léčbu,” řekl ČTK lékař. Vočka také apeloval na to, aby v případě včasných příznaků praktický lékař co nejrychleji odeslal pacienta minimálně na CT břicha, načež by se člověk měl rychle dostat ke konzultaci na specializované pracoviště.

 

Ohledně příznaků je podle Vočky problém, že člověk většinou žádné příznaky dlouho nepociťuje – pokud nádor například netlačí na močové cesty. Proto pacienti často přicházejí pozdě. Řada lidí, kteří mohou podstoupit operaci, jsou podle Vočky diagnostikováni náhodou při jiných vyšetřeních. “Těch, kteří by přišli s nějakým pocitem tlaku v nadbřišku, problémy s trávením, pocitem nadmutí, těch je relativně málo z těch, co přišli včas,” řekl. Varovným faktorem mohou být také například chronické záněty slinivky.

 

Podle odborníků ke vzniku a rozvoji rakoviny slinivky břišní obecně přispívá především kouření, obezita s nedostatkem fyzické aktivity a strava s vysokým příjmem cukru, tuku, červeného masa a masných výrobků. Počet pacientů trpících rakovinou slinivky roste. Petruželka dnes uvedl, že zatímco v roce 1977 byl v Československu nádor slinivky diagnostikován u 942 lidí, v roce 2000 to v Česku bylo 1608 pacientů a v roce 2018, z něhož pocházejí poslední dostupná data, si tuto diagnózu vyslechlo 2332 lidí. Na 2000 pacientů s tímto nádorem v témže roce zemřelo.

 

Děti a mateřství

Psychiatrům za deset let stoupl počet pacientů o 80 procent,…

  • 10 listopadu, 202118 listopadu, 2021
  • by andrlovak1

“Problém je, že lidé, kteří si psychiatrii vyberou, jsou zklamaní, když přijdou do psychiatrické nemocnice a vidí systém péče, který jim nic neříká,” vysvětil Anders, který je od počátku u reformy psychiatrické péče. Ta má omezit lůžka v 18 velkých psychiatrických nemocnicích ve prospěch komunitní péče. Například největší PN Bohnice jich má aktuálně kolem tisíce.

 

Vznikat by podle něj mělo také více psychiatrických lůžek akutních, která jsou přímo v nemocnicích. Ze současných více než 200 nemocnic má oddělení pro psychiatrické pacienty jen 30. Psychiatra podle něj v současné době navštěvuje asi 700.000 lidí, přičemž včetně léčených primárně s další diagnózou jich může být až 1,1 milionu. Nárůst počtu pacientů ale nenásleduje počet zájemců o obor, lékaři tak mají na každého méně času.

 

Přetíženým lékařům v ambulancích mohou ulevit i terénní týmy, takzvaná Centra duševního zdraví, které jsou součástí reformy. Jejich týmy složené z lékařů, ale i sestry nebo sociálního pracovníka, navštěvují doma pacienty, kteří by bez jejich péče museli být umístění v psychiatrické nemocnici. Ideálně by jich mělo být kolem stovky, reálný je vznik zhruba 70. Pokud s pacientem pracují už v době akutní hospitalizace, může se jeho pobyt v nemocnici zkrátit i na pětinu, což uspoří i finanční náklady.

 

Praktické lékaři

Téměř polovinu antidepresiv podle Aderse předepisují praktičtí lékaři, kteří tak přebírají péči o méně náročné pacienty. Odborná společnost se jim snaží rozpoznávání duševních nemocí a jejich léčbu usnadnit. “V ideálním světě by to mohlo být tak, že jenom ti nejtěžší pacienti budou referovaní k léčbě psychiatrem,” řekl. Pozitivem je také to, že lidé jdou k praktikovi ochotněji než k psychiatrovi, protože je to stále spojeno s jistou stigmatizací, dodal.

 

Největší nedostatek je psychiatrů pro děti, proto již bylo umožněno, aby se o pacienty starší 15 let starali lékaři pro dospělé. “Když si máte vybrat mezi náročností péče o dětské pacienty, kde potřebujete především pracovat s rodinou, versus ti dospělí, tak samozřejmě ten gradient vede k tomu, že lékaři mají víc pacientů dospělých než dětských,” dodal. Podle něj chtějí dětské psychiatry více motivovat i pojišťovny.

 

Duševní zdraví

Epidemie covidu-19 podle průzkumů českých odborníků zásadní dopady na duševní zdraví neměla. Zhoršil se ale často zdravotní stav lidí, kteří už se s psychickými potížemi léčili. Některým lékařům řada pacientů i přibyla. “Systém je v současnosti sice přetížený, ale stále funguje,” řekl. Průzkum týkající se duševního zdraví porovnával data z let před pandemií proti roku 2020 a další dotazníkové šetření by se mělo spustit v těchto dnech. “Stoupá napětí ve společnosti, máme za sebou spoustu politicko-společenských událostí, blíží se Vánoce a také se zkracuje doba slunečního svitu,” vypočítal Anders možná rizika.

 

Prevencí vzniku duševních chorob je podle něj posilování odolnosti vůči stresu, například tělesným cvičením, pravidelnou a zdravou stravou, ale i sociální aktivitou. Vliv má i dostatek slunečního svitu a málo světla, zejména z elektronických zařízení, před spaním.

 

Aktuálně

V Plzni končí jediný mobilní hospic, nemá peníze na…

  • 10 listopadu, 2021
  • by andrlovak1

“Neuvěřitelně nás to mrzí a štve. Za ty roky jsme vybudovali skvělý kvalitní tým,” řekla. Za šest let, kdy Domov-plzeňská hospicová péče funguje, doprovázel posledními dny života zhruba 300 nevyléčitelně nemocných lidí a pomohl zvládat situaci i jejich rodinám. Letos to bylo 70 dospělých a šest dětí, průměrná doba péče o jednoho pacienta je kolem dvou až tří týdnů.

 

Na hospicovou péči dosud nemělo zařízení ani korunu od zdravotních pojišťoven, milionem mu letos přispěl Plzeňský kraj, město Plzeň 70.000 korunami. Další peníze musel hospic shánět u sponzorů a dárců. Koronavirová pandemie se ale projevila i v jejich rozpočtech a někteří nemohli dát příspěvek jako dříve. Hospic už nemá na platy pro své pracovníky do konce roku. Už teď se podařilo pokrýt mzdy zaměstnanců hospice jen díky finančním darům například rodin, kterým pracovníci hospicu pomohli. “Přitom právě teď se rýsovalo, že bychom snad mohli dosáhnout smluv s pojišťovnami, ale bohužel situace je pro nás neúnosná,” řekla Červánková. V kraji tak zbyde jen kamenný Hospic svatého Lazara v Plzni a služby mobilního hospicu na Tachovsku.

 

Pro zajištění smluv s pojišťovnami potřebuje mít hospic pět sester na plný úvazek a 1,2 úvazku lékaře. Roční provozní náklady jsou v takovém případě kolem sedmi milionů korun. I pokud by zařízení mělo smlouvy se zdravotními pojišťovnami, nepokryly by jejich příspěvky celé náklady. Bylo by stále potřeba pomoc kraje, města i sponzorů. “Pokud by se náhodou stal nějaký zázrak a objevil se dárce, který by nám finančně pomohl, nebo by se zvýšil příspěvek od kraje nebo od města, pokusili bychom se někdy příští rok na jaře činnost hospice pro dospělé zase obnovit,” dodala ředitelka.

 

Aktuálně

Denní přírůstek případů koronaviru v pondělí opět překročil 9000

  • 9 listopadu, 20219 listopadu, 2021
  • by andrlovak1

Na 100.000 obyvatel připadá v Česku za posledních sedm dní 514 nakažených. Takzvané incidenční číslo se tak proti předchozímu dni zvýšilo o 15. Nejhorší epidemická situace je nyní na Moravě a ve Slezsku a na jihu Čech. V Olomouckém kraji je incidence 806, v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji 675, respektive 674 a v Jihočeském kraji připadá na 100.000 obyvatel za týden 620 nových případů covidu. Naopak nejméně jich je v Karlovarském kraji, 164.

 

Reprodukční číslo, které ukazuje, kolik dalších lidí v průměru nakazí jeden pozitivně testovaný, mírně kleslo z 1,29 na 1,23. Zůstalo však nad hodnotou jedna, která znamená zrychlování šíření nemoci. S nárůstem počtu nakažených přibývá i zemřelých. Od začátku epidemie zemřelo v ČR s covidem 31.173 lidí. Před dvěma týdny se denní počet obětí znovu dostal nad 20 a minulý týden umíralo s covidem denně od 30 do 52 lidí. Za pondělí ministerstvo eviduje zatím 22 zemřelých. Při pozdějších aktualizacích se však tyto údaje většinou ještě zvyšují.

 

Kvůli zhoršení epidemické situace ministerstvo zdravotnictví před časem nařídilo testování neočkovaných žáků ve školách. První vlna testování, která se uskutečnila na začátku listopadu v osmi okresech, odhalila podle výsledků z 95 procent škol 699 případů infekce, podíl pozitivních vzorků tak činil zhruba 0,6 procenta. V pondělí bylo do druhé vlny testování zařazeno vedle těchto osmi regionů dalších 22 okresů a Praha. Výsledky zatím nejsou známy.

 

Preventivní testovní

Podle informací na webu ministerstva laboratoře v pondělí otestovaly téměř 90.000 lidí, proti minulému pondělí zhruba o 20.000 méně. U preventivních testů bylo pozitivních 4,3 procenta vzorků, o týden dřív to bylo 3,4 procenta. V případě epidemiologické indikace, kdy jsou testováni lidé například kvůli možnému kontaktu s nakaženým, za týden stoupl podíl pozitivních z osmi na 12 procent. U diagnostické indikace, kdy jsou testováni lidé vykazující příznaky, se podíl pozitivních zvýšil o šest procentních bodů na 26,6 procenta.

 

Zdravotníci v pondělí podle ministerstva aplikovali 39.953 dávek vakcíny proti covidu, což je zhruba stejně jako minulé pondělí. Více než polovina připadla na posilující dávky očkování. Počet dávek vakcín za celou dobu očkování, které v Česku začalo loni v prosinci, přesahuje 12,5 milionu. Z 10,7 milionu Čechů je plně očkováno přes 6,14 milionu lidí.

 

Alespoň jednu dávku dostalo v Česku 6,34 milionu lidí starších 12 let, což je 67,9 procenta této populace. Ze všech obyvatel Česka, tedy včetně mladších dětí, pro které očkování povoleno zatím není, je to 59,2 procenta, uvedlo ministerstvo zdravotnictví v denním přehledu dat.

 

Počty potvrzených případů covidu-19 v krajích za posledních sedm dní v přepočtu na 100.000 lidí:

KrajPřípadů na 100.000 obyvatel za posledních sedm dní
Olomoucký kraj806
Moravskoslezský kraj675
Jihomoravský kraj674
Jihočeský kraj620
Zlínský kraj595
Plzeňský kraj516
Praha501
Pardubický kraj481
Středočeský kraj464
Vysočina379
Královéhradecký kraj298
Ústecký kraj292
Liberecký kraj270
Karlovarský kraj164

Zdroj: ministerstvo zdravotnictví

 

Výzkumy a studie

Cukrovka trápí každého devátého Čecha a trend se zhoršuje. Už…

  • 9 listopadu, 202118 listopadu, 2021
  • by andrlovak1

Praha, 2. listopadu 2021

Zdravotní pojišťovny evidují v ČR přes milion lidí, kteří se léčí s cukrovkou, trpí jí tak už každý devátý člověk. Ještě v roce 1997 byl přitom výskyt této nemoci skoro poloviční[1]. Každý rok přibývá zhruba třicet tisíc lidí s touto diagnózou.

 

„Celkové roční náklady na léčbu diabetu činí více než 53 miliard korun a neustále rostou. V částce se promítají nejenom přímé náklady na léčbu diabetu, ale i výdaje za léčbu pozdních komplikací diabetu, zahrnující i náklady na hospitalizaci a vyplacené invalidní důchody. Léčba diabetiků tak spotřebuje cca 15 % celkových nákladů na zdravotní péči v ČR. Kromě toho ale diabetes zhoršuje průběh i jiných nemocí. Statistiky například ukazují, že právě u diabetiků je významně vyšší riziko těžkého průběhu nemoci Covid-19,“ říká Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven.

 

Přestože nemoc může být vrozená, častěji souvisí s životním stylem, dostatkem pohybu a zdravým stravováním. Nadváha a obezita s výskytem cukrovky silně korelují. Už v roce 2019 varovalo Ministerstvo zdravotnictví, že nadváhu má cca pětina dětí ve věku 11-15 let[2]. Poslední po-covidové průzkumy přitom ukazují, že se tento trend ještě zhoršil. Kombinace špatných návyků z dětství a rostoucí doby dožití naznačuje, že podíl diabetiků bude ve společnosti i nadále růst.

 

„Jsou dvě cesty, jak s tím bojovat. Jednak aktivní podporou pohybových aktivit u dětí, na což pojišťovny myslí v příspěvcích v preventivních programech. A potom snahou o včasné odhalení nemoci – vyšetření hladiny cukru v krvi je součástí hrazených preventivních prohlídek,“ doplňuje výkonný ředitel svazu Martin Balada.

 

Lékaři rozlišují dva typy diabetu. V obou případech je problémem vysoká hladina cukru v krvi, která způsobuje řadu dalších závažných obtíží. První typ se objevuje nejčastěji u lidí do dvaceti let věku, souvisí s vrozenou poruchou tvorby inzulinu a nemocní musí celoživotně dostávat inzulín, obvykle ve formě injekcí. První typ je však méně častý. Výrazně častější je diabetes druhého typu, který lze do značné míry považovat za civilizační onemocnění. Souvisí s nezdravým životním stylem, nedostatkem pohybu, nadváhou či nezdravou stravou. Na rozdíl od diabetu prvního typu se proti němu lze správným životním stylem lépe bránit.

 

[1] Data o diabetu v ČR | Diabetická Asociace České Republiky (diabetickaasociace.cz)

[2] České děti přibírají. Pětina z nich má problém s hmotností – Ministerstvo zdravotnictví (mzcr.cz)

Aktuálně

Rokycanská nemocnice potřebuje dárce krve, i kvůli pandemii jich teď…

  • 8 listopadu, 2021
  • by andrlovak1

Transfuzní oddělení odebírá v posledních týdnech krev všem dárcům bez ohledu na krevní skupiny. Příchozí se mohou objednat přes rezervační systém nebo přijít i bez rezervace. Odběrové dny jsou v pondělí a ve čtvrtek od 6:00 do 9:00. “V posledních dnech jsme vděčni doslova za každého dárce,” uvedla primářka transfuzního oddělení Miroslava Padrtová.

 

Nemocnice má zájem nejen o své registrované dárce, ale i o prvodárce. “Těm jen uděláme vstupní vyšetření a hned mohou darovat. Je ovšem nutné, aby dárci byli zdraví, aby neměli příznaky jakékoli nemoci a necítili se oslabeni,“ řekla Padrtová. Například po očkování proti koronaviru vakcínou Pfizer nebo Moderna lze přijít po dvou týdnech od aplikace jakékoli dávky. Při očkování vakcínou Janssen je nutno počkat čtyři týdny. Pokud dárce prodělal onemocnění covid, může přijít dva týdny po ukončení izolace.

 

Rokycanská nemocnice odebranou krev dodává ke zpracování Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Má okruh dárců kolem 1500 lidí, loni bylo na transfuzním oddělení téměř 2400 odběrů.

 

Výzkumy a studie

Nemocnice Šumperk eviduje nárůst počtu artróz, zřejmě i kvůli pandemii

  • 8 listopadu, 2021
  • by andrlovak1

“Artrózy se skokově zhoršily a zatím to neumím medicínský vysvětlit, proč tomu tak je. Přibylo nových pacientů a ti, kteří artrózu už měli, tak se jim zhoršil stupeň artrózy,” upozornil Debre. Za jednu z možných příčin růstu počtu nových pacientů s artrózou považuje dlouhodobé omezení pohybu v době pandemie při současném růstu tělesné hmotnosti. Zvýšila se tak zátěž kolen a kyčlí, což vede k rychlejšímu opotřebení kloubů a bolesti. “Anebo ten virus je opravdu schopen nastavit imunitní systém tak, že se urychlí degenerativní proces kloubů. Jsou to ale zatím spekulace,” řekl Debre.

 

Pacienti, kteří kvůli artróze kloubů dlouhodobě navštěvují ortopedickou ambulanci Nemocnice Šumperk, jsou na tom nyní podle primáře o poznání hůře než před pandemií. “Vidím to v ambulanci každý den. A ti, co covid-19 prodělali, tak opravdu mají bolesti kloubů, a to nejen těch nosných, daleko, daleko větší intenzity než měli před covidem,” uvedl Debre. Zdravotní stav těchto pacientů s bolestmi více kloubů lze podle něj charakterizovat jako reaktivní artritidu, tedy zánětlivé onemocnění kloubů po prodělané infekci.

 

Artróza je nejčastější onemocnění kloubů, které postihuje více než desetinu populace a její četnost stoupá s věkem. Artróza nejvíce postihuje kyčelní a kolenní klouby, diagnostikována může být ale také například v ramenním kloubu, prstech či páteři. Příčinou artrózy je časté a nadměrné přetěžováním kloubních ploch, které se kvůli tomu opotřebují. Artritida je zánětlivé onemocnění kloubů vzniklé poruchou imunitního systému či po prodělané infekci.

 

Pokud je nosný kloub už velmi opotřebený, přichází na řadu jeho výměna za umělý. Debre upozornil, že poptávka po náhradě kolenních a kyčelních kloubů kvůli stárnutí populace výrazně vzrostla, situaci zhoršila pandemie. Nemocnice Šumperk se proto snaží zefektivnit systém péče o pacienty, kteří potřebují vyměnit velký kloub. “Operaci nelze provést rychleji, ale snažíme se zefektivnit a optimalizovat celý proces, aby se pacient cítil dobře, a jako další benefit se zkrátila doba hospitalizace,” uvedl Debre. Nemocnice Šumperk s firmou B.Braun zahájila projekt, který zkrátí dobu hospitalizace po výměně kyčelního či kolenního kloubu a urychlí rekonvalescenci. Nemocnice tak bude moci vyměnit velké klouby více lidem.

Petr Běhal

Navigace pro příspěvky

1 … 70 71 72 73 74 … 133

Kalendář akcí

Březen

Duben 2025

Květen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
28
29
30
1
2
3
4
Duben

30

Žádné akce
Květen

1

Žádné akce
Květen

2

Žádné akce
Květen

3

Žádné akce
5
6
7
8
9
10
11
Květen

4

Žádné akce
Květen

5

Žádné akce
Květen

6

Žádné akce
Květen

7

Žádné akce
Květen

8

Žádné akce
Květen

9

Žádné akce
Květen

10

Žádné akce
12
13
14
15
16
17
18
Květen

11

Žádné akce
Květen

12

Žádné akce
Květen

13

Žádné akce
Květen

14

Žádné akce
Květen

15

Žádné akce
Květen

16

Žádné akce
Květen

17

Žádné akce
19
20
21
22
23
24
25
Květen

18

Žádné akce
Květen

19

Žádné akce
Květen

20

Žádné akce
Květen

21

Žádné akce
Květen

22

Žádné akce
Květen

23

Žádné akce
Květen

24

Žádné akce
26
27
28
29
30
31
1
Květen

25

Žádné akce
Květen

26

Žádné akce
Květen

27

Žádné akce
Květen

28

Žádné akce
Květen

29

Žádné akce
Květen

30

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS