Středočeský kraj dá na úsporná opatření v nemocnicích a budově úřadu…

“Realizace všech úsporných opatření přinese roční úsporu bezmála 15 milionů korun. Středočeskému kraji se investice do energetických opatření vrátí do devíti let,” uvedl hejtmančin náměstek pro finance a dotace Michael Kašpar (STAN). Návratnost podle něj byla vyčíslena před nárůstem cen energií, může být proto kratší.

Práce v nemocnicích začaly v roce 2021. Investice do kutnohorské nemocnice ve výši téměř 76 milionů korun mají přinést roční úspory 3,5 milionu korun. Součástí je například zateplení zdí a střech, výměna oken a svítidel za úspornější LED. Mladoboleslavská nemocnice počítá s dokončením prací do poloviny příštího roku. Kraj do nich investoval 104 milionů korun, předpokládá roční úsporu devět milionů korun. Součástí modernizace je například zateplení, instalace fotovoltaických panelů, výměna centrálního zdroje chladu, rekonstrukce vzduchotechniky nebo opatření na úsporu vody.

Přes 20 milionů korun půjde na opatření, kterými kraj uspoří na provozu budovy úřadu. Vymění například zdroj topení za úspornější nebo osvětlení v kancelářích úřadu, zateplí stropy nebo zavede systém, který umožní nastavení teploty v jednotlivých místnostech. Roční úsporu vyčíslil na 1,6 milionu korun, úpravy by měly být hotové do poloviny příštího roku.

dkl kš

Knihovna v Liberci vydala šestou speciální knihu pro neslyšící dětské…

Znakoknihy vydává liberecká knihovna od roku 2017, jednu každý rok. Děti s vadou sluchu si v nich mohou číst samy, využitelné jsou ale i jako učební pomůcka. A to nejen pro ně, ale i pro studenty, kteří se učí český znakový jazyk. Znakoknihy jsou volně dostupné na webu. “Každý, kdo tam knihu otevře, může číst text, vidí obrázky a vidí znakujícího,” uvedla Kuželová.

Na převodu textu do českého znakového jazyka knihovna začala v roce 2017 spolupracovat s odborníkem na tvorbu hybridních knih Petrem Hladíkem, kameramanem Janem Myšákem a překladatelem do české znakové řeči Karlem Redlichem. Postupně se přidaly i další tlumočnice a překladatelky. “Jsou samy neslyšící, tudíž vychytávají takové drobné nuance, které jsou potřeba pro to, aby té komunitě nabídli to, co potřebuje,” řekla Kuželková.

Do znakoknihy bylo jako první převedeno leporelo Lucie Seifertové nazvané Český ráj a jeho tajemství a následovala kniha O zahradě od Pavla Čecha. Od roku 2019 po dohodě se ZŠ a MŠ logopedickou Liberec knihovna postupně do znakoknihy převádí Staré pověsti české a moravské od Aleny Ježkové a Renáty Fučíkové. “Po poradě s panem ředitelem (školy) a jeho týmem jsme zvolili tuto knihu proto, aby splňovala jednak podobu učební pomůcky, přiblížila dětem české dějiny a i proto, že je to nesmírně krásně zpracovaná kniha s bohatými ilustracemi Renaty Fučíkové,” dodala Kuželková. Ve středu čeká křest čtvrtý a zároveň poslední díl těchto pověstí.

V projektu znakoknihy bude liberecká knihovna pokračovat i v dalších letech. “Pro rok 2023 uvažujeme o zpracování poezie – její převedení do znakového jazyka bude určitě pro realizátory výzvou. Kromě znakoknih se dlouhodobě věnujeme též vydávání audioknih v rámci projektu Děti čtou nevidomým dětem. Oba počiny umožňují naplňovat jedno z poslání knihoven – poskytovat své služby všem bez rozdílu,” dodala ředitelka knihovny Dana Petrýdesová.

knt kš

Lidí s nemocemi srdce jsou podle lékařů v ČR téměř tři…

Podle loňských dat je kardiaků více než 2,912 milionu. Nyní se podle kardiologů setkávají lékaři s pacienty, jejichž nemoc se zhoršila ještě po začátku covidové epidemie. Báli se například jít k lékaři, někdy i s akutními potížemi, jako je infarkt.

Loni ho lékaři řešili u více než 28.000 lidí. “Jakmile pacient pocítí bolest na hrudi, může se jednat o srdeční infarkt a v tu chvíli je důležitá každá minuta. Srdeční buňky totiž začnou neúprosně odumírat, a pokud nemocný nekontaktuje co nejdříve záchrannou službu a snaží se bolest přechodit, může se stát, že mu odumře výrazná část svaloviny,” vysvětlil předseda České asociace akutní kardiologie Petr Ošťádal.

Přestože se lékařům podaří většinu pacientů zachránit, okamžitá úmrtnost po infarktu jen jen asi 5,6 procenta, každý infarkt vede k poškození srdce. Postupně se může zhoršovat až do stavu, který lékaři nazývají srdeční selhání. Potom není schopné pumpovat dostatek krve, aby bylo tělo správně okysličeno. Takových lidí v Česku přibývá, před deseti lety jich bylo asi 96.700, loni více než 122.000.

Zhruba desetina má pak tak pokročilou fázi onemocnění, že by potřebovali transplantaci srdce nebo mechanickou srdeční podporu. Pro příjemce dárcovského srdce je ale podle odborníků celá řada omezení, například další nemoci nebo vysoký věk. Přitom srdeční selhání je typicky nemocí lidí starších 70 let.

Prevencí kardiovaskulárních chorob obecně, které byly v letech před epidemií covidu-19 dlouhodobě nejčastější příčinou úmrtí, je podle lékařů zdravá strava a dostatek pohybu. Vyšší riziko je obezita, pití alkoholu nebo kouření. Ekonomické krize podle Linharta i v minulosti provázelo zvýšení počtu nemocí srdce.

“Lidé budou na zdražování velmi pravděpodobně reagovat nakupováním nezdravých náhražek, šetřit na kvalitních potravinách, což vede ke zvýšení hmotnosti, a tedy zátěži oběhové soustavy. Obáváme se, že budou šetřit i na sportovních a rekreačních aktivitách,” uvedl. Se stresem podle něj souvisí také vyšší spotřeba alkoholu a cigaret. “Odhadujeme, že následky krize sklidíme v následujících letech v podobně až třetinového nárůstu srdečního selhání,” dodal.

van snm

Senát zřejmě schválí změny v lékařské posudkové službě

Novela reaguje na dlouhodobý nedostatek posudkových lékařů. Lékařská posudková služba hodnotí zdravotní stav lidí kvůli přidělení a výši invalidních důchodů nebo příspěvků na péči. Předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu.

“Tým odborný nelékařský zdravotnický pracovník a lékař zvládne podstatně větší objem práce a rychleji než samotný lékař,” napsali předkladatelé v důvodové zprávě. Odhadují, že ve správě sociálního zabezpečení by mohlo pracovat 160 těchto nelékařů.

Lékařská posudková služba dlouhodobě sklízí kritiku. Na její přístup a dlouhé vyřizovací lhůty si stěžují lidé se zdravotním omezením i pacientské organizace. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je cílem nynějších změn posílení a zrychlení činnosti lékařské posudkové služby.

Zájemci o práci v posudkové službě z řad zdravotníků – nelékařů by museli absolvovat podle novely certifikovaný kurz. Na přípravě posudků by se mohli podílet jen v rozsahu své kvalifikace. Kvalitu posudků by mělo zajistit to, že každý z nich by musel posudkový lékař schválit a podepsat. V odvolacích řízeních by posudky zpracovávali výhradně lékaři.

Novela o organizaci a provádění sociálních zabezpečení přináší i další změny. Patří k nim zavedení elektronické komunikace mezi lékařskou posudkovou službou a poskytovateli zdravotních služeb a zakotvení práva sociální správy žádat po poskytovatelích zdravotních služeb doplnění podkladů o zdravotním stavu posuzovaných lidí. Účelnější by měla být podle předkladatelů také kontrola posuzování dočasné pracovní neschopnosti.

mhm mbc mha

Francouzský lékař musí odškodnit ženu z Bataclanu, jejíž rentgen chtěl…

Ortoped Emmanuel Masmejean mladou ženu po útoku operoval. Na konci roku 2021 zveřejnil na americkém webu NFT Opensea rentgenový snímek předloktí prostřeleného kulkou ze samopalu kalašnikov s komentářem: “Tato mladá pacientka při tomto útoku přišla o přítele.” Fotka se nikdy neprodala, z webu byla stažena poté, co na ni upozornil server Mediapart.

Masmejean byl stíhán za porušení lékařského tajemství, zneužití účelu zpracování osobních údajů a nezákonné zveřejnění osobních údajů. Soud ho shledal vinným jen v prvním bodě. Z pohledu obžaloby mírný trest soudce odůvodnil tím, že lékař “si nezaslouží být odsouzen ke společenské smrti”.

Při slyšení na konci září Masmejean přiznal chybu. Zveřejnit fotku byla “blbost, chyba, neobratnost”, uvedl tehdy ortoped.

Hudební klub Bataclan byl hlavním cílem útoků v Paříži z 13. listopadu 2015, nejhorších teroristických útoků ve Francii. Zemřelo během nich 130 lidí a dalších 350 bylo zraněných.

lsa jrm

Úhradová vyhláška pro rok 2023 posílí prevenci. Pomůže udělat…

Podle dat zdravotních pojišťoven chodí na pravidelné preventivní prohlídky k praktikovi jen asi třetina lidí. Úhradová vyhláška pro rok 2023 motivuje praktické lékaře k posílení preventivních prohlídek. Lidé mají nárok na preventivní prohlídku jednou za dva roky. Zvýšit zájem o preventivní prohlídky pacientů má u praktických lékařů zejména nový systém bonifikací.

„Bonifikace je nastavena formou navýšení základní kapitačně výkonové platby, a to o 2 Kč, v případě, že poskytovatel provede či vykáže v hodnoceném období u minimálně 30 % svých registrovaných pojištěnců příslušné zdravotní pojišťovny ve věku 40 až 80 let preventivní prohlídku vykázanou výkony 01021 nebo 01022. Tato bonifikace platila i v roce 2021, nicméně navýšení základní kapitační platby bylo pouze o 0,50 Kč,“ přibližuje Radka Bauerová, vedoucí smluvních vztahů se zdravotními pojišťovnami ze společnosti STROFIOS a.s.

V úhradové vyhlášce pro rok 2023 je obdobná bonifikace nově zavedena také pro praktické lékaře pro děti a dost, neboť uvádí rovněž navýšení kapitační platby o 2 Kč, pokud poskytovatel provede preventivní prohlídku (výkon 02031, 02032) alespoň u 40 % svých registrovaných pojištěnců příslušné zdravotní pojišťovny ve věku 6 až 19 let.

Spousta lidí neví, že mají nárok na preventivní prohlídku jednou za 2 roky, případně nesledují, kdy byli na prohlídce naposledy. Výhodou je, že v dnešní době může tyto informace generovat sám informační systém lékaře a rovnou odeslat pacientovi pozvánku k preventivní prohlídce, bez nutnosti vypisování korespondenčních lístků, jak tomu bývalo dříve.

„Myslím, že navýšení základní kapitační platby už by mohlo být pro lékaře motivující k tomu, aby své registrované pojištěnce informovali o tom, že již uplynula/uplyne doba dvou let od jejich poslední preventivní prohlídky a vyzvat je k objednání se. Pokud k tomu rovnou přidají odkaz na objednací formulář, výzvu dvakrát např. v rozmezí 14 dní zopakují, udělají maximum pro pacienty, aby se mohli pohodlně objednat,“ myslí si expertka Radka Bauerová ze společnosti STROFIOS a.s., která se věnuje poradenství v oblasti vykazování zdravotní péče a vztahů poskytovatelů zdravotní péče a zdravotních pojišťoven.

Motivační úhradový nástroj pro další segmenty

Co se týče úhradového motivačního nástroje i pro jiné segmenty, podle Bauerové by iniciativa neměla být samozřejmě jen na lékařích, ale také na pacientech samotných. Ti by si měli podle ní uvědomovat, že plně zodpovídají za svůj zdravotní stav. Dokáže si představit systém finanční motivace či jiného zvýhodnění oproti pacientům, kteří tuto oblast zanedbávají. Pomůže podle ní i dobře udělaná státní kampaň. „Pokud chceme jako stát ušetřit v systému veřejného zdravotního pojištění, vždy se vyplatí zvýšit osvětu. Zdravý člověk je pro stát důležitý v mnoha směrech, nejen ve zdravotnictví,“ doplňuje Bauerová.

Pokud mají pacienti některá chronická onemocnění, bývají v rukou již ambulantního specialisty, který si je zve na kontroly. Udržovat chronické onemocnění v nezhoršujícím se stavu, je jak pro pacienta, tak pro systém veřejného zdravotního pojištění, stěžejní. Proto má podle Bauerové význam mít úhradový motivační nástroj i pro ostatní segmenty, ale zaměřený na prevenci typu kontroly a hlídání onemocnění, kdežto u praktických lékařů je to na prevenci záchytu onemocnění.

„Prevence záchytu onemocnění funguje v tomto směru třeba i u gynekologie, kde je v úhradové vyhlášce zvýhodnění za vykázání preventivní prohlídky výkony 63050 a 63021, alespoň u 50% registrovaných pojištěnek příslušné zdravotní pojišťovny,“ dodává Bauerová.