Oplodnění zmraženým embryem je stále častější, poprvé se v ČR…

České prvenství – světový primát patří Austrálii, kde se díky této metodě narodilo dítě už v roce 1984 – patřilo zdravé holčičce o hmotnosti 3,54 kilogramu a délce 54 centimetrů, která se narodila v Ústavu pro péči o matku a dítě v pražském Podolí. Matka dítěte se jedenáct let marně snažila o těhotenství. Po umělém oplodnění ve zkumavce byla embrya konzervována po sedm měsíců, dokud u ženy nenastalo léčebně ovlivněné příznivé stadium pro těhotenství. Jedno z rozmražených embryí jí pak bylo implantováno.

Dnes je kryoembryotransfer (KET) převažující metodou umělého oplodnění. Podle nejnovějších dostupných údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR se díky ní v roce 2021 narodilo téměř 3900 dětí, tradiční postup, kdy po se embryo vkládá do děložní dutiny bez mezifáze se zmrazením, pak vedl k více než 1700 porodům. Úspěšnost KET, jehož podíl během posledních let výrazně roste, je přitom jen o málo nižší než při transferu embryí čerstvých, žena navíc nemusí podstupovat hormonální stimulaci a odběr vajíček.

Česká republika patří v oblasti asistované reprodukce mezi světové průkopníky, první dítě “ze zkumavky” se narodilo 4. listopadu 1982 ve fakultní nemocnici v Brně, necelého čtyři a půl roku poté, co přišlo v Británii na svět první sítě počaté prostřednictvím IVF, malá Louise Brownová. V roce 1982 se první děti díky asistované reprodukci narodily i v Německu, Francii či Rakousku. Ve Spojených státech se tak stalo už v prosinci 1981, naopak až po tehdejším Československu s touto metodou početí uspěli v Itálii (1983), NDR (1984), Sovětském svazu (1986), Polsku (1987) nebo Maďarsku (1989).

Průkopníkem umělého oplodňování a inovátorem v léčbě neplodnosti u lidí byl britský fyziolog Robert Edwards (1913 až 2013), který dlouhá léta experimentoval s zvířecími embryi, postupně se začal zabývat lidskou embryologií. Na metodě mimotělního oplodnění vaječných buněk, kdy jsou vzniklá embrya následně přenesena zpět do dutiny děložní, pracoval Edwards už od 50. let minulého století.

Výzkum mimotělního oplodňování ženských vajíček dokončili společně s gynekologem Patrickem Steptoem (1913 až 1988) v roce 1968. Provedli první pokus o oplození ve zkumavce a postupně dospěli až k narození prvního “dítěte ze zkumavky” na světě. Tím se stala dnes čtyřiačtyřicetiletá Britka Louise Brownová, která se narodila 25. července 1978 v severoanglickém Oldhamu po devítiletém marném úsilí otěhotnět klasickou cestou.

V roce 2010 obdržel Edwards Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii. “Jeho úspěchy umožnily léčbu neplodnosti, zdravotního stavu, který trápí velkou část lidstva včetně více než deseti procent všech párů na světě,” uvedl institut v prohlášení k udělení ceny. Podle odhadu Evropské společnosti pro lidskou reprodukci a embryologii (ESHRE) se na světě narodilo před devět milionů dětí po umělém oplodnění.

Počet narozených dětí a podíl asistované reprodukce a KET v letech 2017 až 2021:

Zdroj: Národní registr asistované reprodukce

pvl rmi

Malawi kvůli epidemii cholery nechá zavřené školy v největších městech

Cholera představuje pro Malawi problém každoročně, zejména v období dešťů od listopadu do března. V uplynulých měsících však počet zemřelých výrazně překročil běžné bilance okolo 100 úmrtí ročně a očekává se, že současná vlna cholery bude zatím nejhorší v historii, napsala agentura Reuters.

“Kvůli pokračujícímu zvýšenému výskytu případů a úmrtí v souvislosti s cholerou ve městech Blantyre a Lilongwe nezačne výuka na základních a středních školách 3. ledna,” uvedlo v prohlášení ministerstvo zdravotnictví. Nové datum otevření škol oznámí úřad později.

Cholera je vysoce infekční onemocnění, které napadá zažívací ústrojí. Vyvolávají ji bakterie přenášené znečištěnou vodou či potravou. Projevuje se akutními průjmy, zvracením a dehydratací. Při včasném podání léků ji lze vyléčit, v opačném případě ovšem může nakaženého usmrtit do několika hodin.

nim mka

Německý ministr financí Lindner žádá zrušení povinného nošení roušek

“Je čas zrušit všechna proticovidová opatření,” řekl Lindner deníku Bild. Spolková vláda by podle Lindnera měla při nejbližší příležitosti odvolat povinné respirátory v dálkové dopravě. “Roušky může každý nosit dobrovolně,” poznamenal.

Posledními viditelnými karanténními opatřeními v Německu jsou povinné roušky ve zdravotnických zařízeních a v prostředcích hromadné dopravy. V dálkové dopravě roušky až do 7. dubna letošního roku nařizuje celoněmecký zákon, nošení respirátorů v regionální a městské dopravě pak regulují jednotlivé spolkové země. Na to poukázal i Lindner, podle kterého nyní musí jednat i regiony. Několik z nich už roušky v MHD k Lauterbachově nelibosti zrušilo. Několik spolkových zemí odvolalo také povinnou izolaci nakažených koronavirem, což Lauterbach rovněž kritizoval.

Lauterbach na karanténních opatřeních nadále trvá, což zdůvodňuje opatrností. Řada předních německých odborníků se ale vyslovila pro zrychlení tempa návratu k normálu. Německý virolog Christian Drosten, který byl jednou z hlavních tváří německého boje s covidem, považuje pandemii covidu za skončenou. “Tuto zimu zažíváme první endemickou vlnu SARS-Cov-2, podle mě tak pandemie skončila,” řekl Drosten na konci prosince rozhovoru s deníkem Tagesspiegel.

Také hamburský virolog Jonas Schmidt-Chamasit lékařskému magazínu Hamburger Ärztemagazin řekl podobně jako Drosten, že populace díky očkování a prodělání infekce získala širokou imunitu. “Povinné roušky v dopravě zůstávají politickým rozhodnutím, pro které už nyní není vědecké zdůvodnění,” řekl. Poukázal rovněž na to, že v letadlech v Německu roušky povinné nejsou, ačkoli i zde se lidé stejně jako ve vlacích či autobusech mohou nakazit přenosem kapénkami.

Ke zrušení koronavirových opatření vyzvali mimo jiné liberální ministr spravedlnosti Marco Buschmann nebo místopředseda liberálů Wolfgang Kubicki. Kubicki nyní od koaličních sociálních demokratů kancléře Olafa Scholze a Zelených očekává rychlou úpravu zákona o potírání infekčních chorob, aby všechna povinná opatření proti covidu mohla být zrušena.

Aleš Zápotocký jd

Benešovská nemocnice má nedostatek krve, dárci mohou přijít bez…

“V lednici máme zásoby zhruba na několik dní. Proto vyzýváme dárce, aby přišli, abychom si opět udělali zásoby,” uvedla vedoucí laborantka Jiřina Kloudová. Na “kritický nedostatek krve” nemocnice upozornila také na facebooku, dárci se jí začali hned hlásit. Dopoledne se podle Kloudové ozvaly desítky lidí, dokonce i několik prvodárců.

“Všem, kteří zareagovali, moc děkujeme. Měsíc leden bývá vždy trochu slabší, a tak budeme rádi, pokud se dárci přihlásí i na další odběrové dny,” dodala Kloudová. Odběry jsou vždy v úterý a ve středu od 6:00 do 8:30.

Podle Pavlíka provoz nemocnice není nijak narušen. “Máme nastaveny mechanismy, aby nebyla ohrožena péče. I v rámci krajských nemocnic jsme si si schopni vypomoci,” řekl Pavlík ČTK. Pokud by se nepodařilo zásoby doplnit, nemocnici by vypomohly ostatní transfuzní stanice.

Benešovská nemocnice v posledních třech týdnech přijala velké množství pacientů, kteří potřebovali krev. “Za poslední tři týdny bylo mnoho operací a akutních zákroků, kdy jsme museli vydat hodně krve. I přesto, že v prosinci lidé přišli darovat, měli jsme i mimořádné odběry, krevní zásoby byly minimální,” uvedla Kloudová. Za loňský rok podle ní v Benešově udělali 5200 odběrů včetně krevní plazmy, což bylo víc než v předchozím roce. Naposledy evidovali přes 5000 odběrů krve bez plazmy v období před pandemií covidu-19.

Příbramská nemocnice na podzim spustila kampaň k dárcovství krve Hrdina je v každém z nás. K projektu, jehož tváří je fotbalista Jan Koller, se připojily i ostatní krajské nemocnice. Cílem je projevit uznání všem dosavadním dárcům krve a zároveň k dárcovství přimět další zájemce včetně mladých lidí. Podle Pavlíka kampaň měla výsledky, kraj je bude teprve vyhodnocovat. “Prvodárců se podařilo nabrat poměrně dost,” uvedl náměstek.

V celé zemi je zhruba čtvrt milionu registrovaných dárců. Podle odborníků by bylo třeba mít celkem alespoň 300.000 dárců a ročně 35.000 prvodárců, aby se pokryl přirozený úbytek a posílil celkový počet dárců. Středočeský kraj se podle Pavlíka nevymyká celostátnímu průměru.

khj dr

Pracovní skupina, která bude řešit výpadky léků, se bude…

“Chtěli bychom mít připravené scénáře, které budou konkrétní situaci řešit,” řekl náměstek ministra Jakub Dvořáček, který skupinu povede. Scházet se podle něj bude jednou týdně, dokud se situace nestabilizuje. Očekává, že to může být půl roku i rok. Už v současné době může být dovezena cizojazyčná šarže léku nebo povolení v ČR neregistrovaného léčiva.

Situace týkající se sirupu Nurofen a antibiotika penicilinu už je podle ministra ustálená. Výrobce dodal 300.000 balení, postupně se od úterý dodává do lékáren. “Lékárny jsou zásobeny v dostatečném množství. Už dodávky, které počítáme do října letošního roku, v některých případech převyšují ty z minulého roku. Poptávka je však vyšší, což se nedalo úplně předvídat,” uvedla ředitelka SÚKL Irena Storová.

Vyzvala pacienty, aby nebyli nepříjemní na lékárníky, kteří za výpadek nemohou a v v případě výpadku jim naopak pomohou vybrat náhradí řešení, a nenakupovali velká množství sirupu a netvořili si zásoby. “Pro sedmnáctiletého pacienta obvykle nedává smysl kupovat dětský sirup, pokud může mít tabletu,” doplnil lékárník Fakultní nemocnice Motol Petr Horák. Lékárna má podle něj další dodávky sirupu slíbené na zítra i mezi svátky.

Dodávka 300.000 balení sirupu podle Dvořáčka obvykle vystačí na celé čtvrtletí. V současné době se Česko i další evropské země potýkají se výjimečně silnou epidemií RS virů, které postihují hlavně malé děti. Virus se mezi nimi šíří každoročně přes epidemií chřipky, v posledních dvou letech ale byla epidemie slabá díky protiepidemickým opatřením souvisejícím s epidemií covidu-19. V současné době se šíří RS virus, chřipka i covid.

Důvody výpadků léků jsou podle SÚKLu nejčastěji ve výrobním řetězci. “Výroba léčivých přípravků je poměrně složitý proces. Je to skládačka z mnoha dílků, když vypadne byť jeden nebo dva, je lék nedostupný,” uvedla Storová. Roli podle odborníků hrají kromě výpadků přímo účinných látek i nedostatky hliníku na obaly nebo skleněných lahviček. “V dnešní době je doprava z Latinské Ameriky nebo Asie komplikovanější než v minulosti. Nejen účinných látek, ale i materiálů, které jsou potřeba,” doplnil Dvořáček. Podle Válka se projevily i výpadky ve výrobě v Číně.

“Musíme získat maximum těch komponentů, aby se vyráběly na úrovni Evropy. Abychom nebyli odkázáni na to, že když nepřijede loď z Číny, tak evropští výrobci tu komponentu nemají,” řekl Válek. ČR podle něj otázku lékové soběstačnosti Evropy otevřela i jako předsednická země, dál ji bude řešit i Švédsko. Podle Válka by se mohla rozšířit výroba léků i v Česku. Na místě by podle něj byly i státní pobídky pro farmaceutické firmy.

Ministerstvo také připravuje novelu zákona o léčivech, podle níž by distributoři léčiv měli mít povinnost u vybraných léčiv na předpis držet dvouměsíční zásobu. Spolu s lékárnami by pak ministerstvu hlásili, u kterých léků už se s výpadkem potýkají nebo kde hrozí.

van mha

V prosinci 1997 provedl tým profesora Pafka první transplantaci…

Prvním pacientem v ČR se po několikaleté přípravě stal tehdy 41letý Josef Moravec z Nymburka. Byl v konečné fázi zánětlivého onemocnění plicních sklípků, které hrozilo dechovým selháním. Náhrada plíce byla pro něj jediným východiskem. Dárcem se stal šestadvacetiletý muž, jehož život nebylo možné po průstřelu hlavy zachránit. Moravec s novou plící žil šest let. Stal se čtvrtým českým občanem po tomto zákroku; první tři byli operováni ve Vídni. V tamní Všeobecné nemocnici u profesora Waltera Klepetka se český tým také tři roky učil.

Prvním Čechem, který se s vyměněnou plící v roce 1996 “podruhé narodil”, byl Miroslav Tejkal z Humpolce. Ten si jako jediný operaci ve Vídni ještě celou hradil. V roce 1998 Pafkův tým uskutečnil i první transplantaci obou plic. Příjemkyní byla šestačtyřicetiletá žena, která pak žila dalších šest let.

Transplantace plic patří k nejnáročnějším medicínským úkonům. V prvních letech se v Česku provádělo jen do deseti transplantací plic ročně, nyní se jich v motolském centru provádí 40 až 45 ročně se srovnatelnými výsledky jako v ostatních špičkových zahraničních centrech. Po profesoru Pafkovi, který je dnes emeritním přednostou kliniky, převzal v Motole pomyslnou štafetu nynější přednosta III. chirurgické kliniky a vedoucí programu transplantace plic Robert Lischke.

sat ped

SVS vymezila ochranné pásmo navazující na pásmo infekce, sahá…

Ochranné pásmo sahá na západě k Hrádku nad Nisou na Liberecku, na východě ke krkonošskému Harrachovu a jižně k Jablonci nad Nisou. Jde o oblast, ve které nebyl dosud zjištěna nákaza africkým morem prasat, nicméně těsně sousedí s pásmem infekce. “Pravidla pro lovce i chovatele prasat v této oblasti proto budou sice mírnější než v pásmu infekce, nicméně přísnější než ve zbytku České republiky. Na rozdíl od pásma infekce není v uzavřeném pásmu nijak omezen pohyb občanů v přírodě a většinu občanů tak opatření nijak nezasáhnou,” uvedl ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.

Lovci, kteří budou chtít ve vymezené oblasti lovit divočáky, budou muset nejdříve projít zvláštním školením, které je dostupné i on-line na webu SVS. “Z každého uloveného prasete bude muset lovec odebrat vzorek krve či orgánů a odeslat k vyšetření do Státního veterinárního ústavu. Lovec za to bude moci u Krajské veterinární správy pro Liberecký kraj nárokovat zástřelné ve výši 1000 Kč za kus,” uvedl Vorlíček. Lovcům nařízení ukládá také povinnost aktivně vyhledávat uhynulá či dopravními prostředky sražená divoká prasata a zasílat z nich odebrané vzorky k vyšetření. Za každý uhynulý kus jim bude náležet nálezné ve výši 2000 korun.

“V případě negativního výsledku vyšetření bude lovec moci maso z uloveného kusu zkonzumovat v rámci své domácnosti či dodat do maloobchodní prodejny v pásmu. Naopak dodávání masa z divočáků mimo oblast je výrazně omezeno,” dodal Vorlíček.

Pro chovatele prasat domácích v uzavřeném pásmu I stanovuje nařízení omezení, jež se týkají používání steliva či krmiva původem z rizikových oblastí a také striktní dodržování biologické bezpečnosti. “Pokud jde o přesuny prasat z lokálních chovů, ty budou bez omezení v rámci pásma umožněny jen na jatka,” uvedl mluvčí SVS. Případná přemístění zvířat mimo pásmo jsou možná jedině na základě výjimky a veterinárního osvědčení vydaného krajskou veterinární správou.

SVS dnes zároveň vydala mimořádná veterinární opatření platná pro celou republiku. Toto nařízení reguluje případné přesuny živých prasat domácích ze zbytku státu na území uzavřeného pásma I.

knt dr