MedNews.cz

V rámci vztahů s pojišťovnami je důležité oboustranné pochopení, říká…

21 března, 2022
by andrlovak1

Svět zdravotnictví prochází mnoha změnami, a to i bez přispění virové epidemie. Vznikají nové poznatky ve světě lékařské vědy, vyrábějí se nové a inovativní zdravotnické prostředky, přichází na trh nová léčiva. Neviditelnou součástí zdravotnictví jsou ale také výkony, vykazování a vztahy se zdravotními pojišťovnami. Narůstající množství administrativy ve zdravotnictví přitom ztěžuje lékařům a zdravotnímu personálu práci.

Zdravotní péče placená z veřejného zdravotního pojištění se zpravidla odvíjí od uzavření smluvního vztahu poskytovatele zdravotních služeb s pojišťovnami. Cesta k uzavření smluvních vztahů ale pro lékaře není vždy snadná. Důvody mohou být různé, od těch procesních až po ty zákonné. Zdravotní pojišťovny mají ze zákona povinnost zajistit místní a časovou dostupnost zdravotní péče pro své pojištěnce, zároveň ale také musí zacházet hospodárně s penězi poplatníků.

Pro uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou je třeba nejprve projít výběrovým řízením krajského úřadu s doporučujícím stanoviskem, teprve potom lze vůbec pojišťovny žádat o uzavření smluvního vztahu. „Pro pojišťovny je efektivnější mít v jednom místě poskytovatele zdravotních služeb s více navazujícími odbornostmi, než je mít roztroušené po regionu a nutit pacienty cestovat za každým vyšetřením jinam. Proto se může stát, že i když mají lékaři dobrý záměr, nemusí k nasmlouvání dojít,” přibližuje Radka Bauerová, vedoucí smluvních vztahů se zdravotními pojišťovnami ze společnosti STROFIOS a.s.

Administrativa zatěžuje lékaře

Administrativa pro lékaře představuje velkou časovou zátěž. Jedním z důvodů je mj. kontinuální provádění změn, vycházejících od Ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven. Změny se týkají nových kódů, úhradové vyhlášky i nových pravidel v rámci organizačních opatření. Nejen tyto změny musí lékaři reflektovat směrem k pojišťovnám v rámci vykazování poskytnuté zdravotní služby pacientům. Ne všechny výkony ale z důvodu chybného vykázání pojišťovny proplatí.

„Mezi ty nejčastější chyby patří poskytování péče, pro kterou nemá poskytovatel zdravotní péče uzavřenou smlouvu se zdravotní pojišťovnou nebo poskytování a vykázání k úhradě služby mimo rozsah smlouvy, např. poskytnutí péče mimo smluvenou oblast, mimo dny, kdy jsou nasmlouvané ordinační hodiny, poskytnutí péče pracovníkem, který není uveden ve smlouvě, popř. nenasmlouvaným přístrojem či technickým vybavením,” přibližuje Radka Bauerová.

Podle expertů ze společnosti STROFIOS a.s., která se budováním vztahů s pojišťovnami i agendě výkazů úhrad za zdravotnická zařízení věnuje přes 10 let, není situace mezi poskytovateli zdravotních služeb a zdravotními pojišťovnami černobílá. Jak poskytovatelé, tak i pojišťovny, se musí pohybovat v mezích platných zákonů, a protože v praxi dochází k mnohým záludnostem, je důležité oboustranné pochopení.

„V rámci mezilidských vztahů si vycházíme vstříc. Pojišťovny nejvíce oceňují, že se bavíme konstruktivně a zbytečně na ně nikdo nekřičíme do telefonu a nedomáháme se věcí, které i při nejlepší vůli referentky v pojišťovnách zajistit nemohou,” doplňuje Bauerová. Vykazování zdravotní péče na zdravotní pojišťovny je tedy již jen „třešinkou na dortu“ smluvních vztahů mezi poskytovateli zdravotní péče a zdravotními pojišťovnami.

Prevence a léčba

Mnohočetný myelom – záludná nemoc, kterou není snadné porazit.…

18 března, 202224 března, 2022
by andrlovak1

Praha, 14. března 2022: Mnohočetný myelom – onemocnění, které je pro většinu lidí stále neznámé. Přesto se jedná o druhou nejčastější rakovinu krve v naší zemi. Ročně si v České republice vyslechne tuto diagnózu asi 450 osob, většinou starších 60 let. Stejně jako u jiných onkologických onemocnění, i v případě mnohočetného myelomu hraje klíčovou roli včasná diagnostika. První příznaky nemoci jsou však nenápadné a snadno zaměnitelné s běžnými potížemi provázejícími stáří – bolestí zad nebo únavou. Zvyšování povědomí veřejnosti o této nemoci a možnostech její léčby je proto cílem Národního dne myelomu, který se každoročně koná 30. března. Jeho součástí bude letos kampaň „MY A ON“, která má dodat pacientům a jejich blízkým naději, že i s touto diagnózou je možné žít kvalitní život.

Mnohočetný myelom (MM) je druhé nejčastější nádorové onemocnění krve u nás, veřejnosti je však stále málo známý. Mnozí lidé si jej například pletou s melanomem, tedy kožním nádorem, nebo také s myomem – nezhoubným nádorem děložní svaloviny. Slovo myelom vzniklo spojením řeckého myelo – dřeň, a přípony – om, což znamená nádor. Mnohočetný pak odkazuje na skutečnost, že v kosti, kde roste, je často více ložisek. Jedná se tedy o nádorové onemocnění kostní dřeně, které postihuje plazmatické buňky – typ bílých krvinek důležitých pro imunitu. Tyto buňky pak neprodukují tělu prospěšné protilátky, ale pouze jednu, která organismu naopak škodí. Protože se myelomové buňky tvoří v kostní dřeni, postihují nejvíce kosti a dochází k odbourávání kostní hmoty.₁

Nemocných přibývá

MM nejčastěji postihuje lidi ve věku 60 až 70 let, ale může se objevit i v mladším věku; o něco častěji onemocní muži než ženy.₂ „V České republice je každoročně diagnostikováno přibližně 450 nových případů nemoci, v současné době se s mnohočetným myelomem léčí celkem 3 000 pacientů. Ačkoli se tedy jedná o poměrně vzácné onemocnění, pacientů stále přibývá.₃Příčina vzniku myelomu, podobně jako u řady dalších nádorových onemocnění, není dosud přesně známa. Zvyšující se výskyt nemoci však koreluje s věkem a nejsou bohužel známy ani jednoznačné rizikové faktory. Mezi ty pravděpodobné patří např. častý kontakt s toxickými látkami, předchozí chemoterapie pro jiné nádorové onemocnění či špatné životní prostředí,“ říká MUDr. Alexandra Jungová, Ph.D., lékařka z Hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň.₂

Příznaky MM mohou snadno zmást

Počáteční příznaky MM jsou velmi rozmanité a často připomínají běžná, méně závažná onemocnění. Nejčastěji se objevují bolesti kostí v oblasti zad a hrudníku. Jsou vytrvalé, a běžné léky proti bolesti je nezmírňují. Lidé s MM mají také výrazně oslabenou imunitu, takže trpí opakovanými infekcemi, zejména dýchacích cest. Únava, slabost a dušnost i při mírné námaze jsou spojeny s anémií, která je další komplikací tohoto onemocnění. Zhoršují se také funkce ledvin a pacienti mají příznaky typické pro osteoporózu, včetně snížené tělesné výšky. Dochází u nich k úbytku kostní hmoty, což vede k častým zlomeninám. Může dojít i k náhlému prasknutí žeber, končetin nebo obratlů, které poškodí míchu a způsobí vážné ochrnutí.

Příznaky nemoci obvykle přivedou pacienta k lékaři až v pokročilém stadiu, takže navzdory pokroku v léčbě je MM často diagnostikován pozdě._1,2Typickým průběhem mnohočetného myelomu, pokud je pacient léčen, jsou pak opakující se aktivity onemocnění, tzv. relapsy, střídané remisemi, kdy na určitou dobu vymizí příznaky a projevy nemoci, ale nikoliv nemoc samotná.₄

Klíčovou roli při rozpoznávání těchto symptomů hrají praktičtí lékaři. Právě pro ně byl připraven projekt CRAB. Zkratku tvoří počáteční písmena anglických slov označujících čtyři hlavní příznaky onemocnění, kterých je potřeba si u MM všímat: Calcium – vysoká hladina vápníku, Renal – postižení ledvin, Anemie – chudokrevnost, Bone – postižení kostí. „Cílem projektu CRAB je zlepšení obecných znalostí o časných příznacích mnohočetného myelomu, jakož i o nových možnostech jeho léčby a tím i jeho lepší prognóze. Právě proto je ale nutné diagnostikovat onemocnění co nejdříve, ideálně do 3 měsíců od objevení prvních příznaků. Nemocní s pokročilým onemocněním mají samozřejmě prognózu horší. Kromě praktických lékařů jsme v rámci projektu CRAB oslovili i lékaře dalších odborností, a to zejména nefrology, neurology a ortopedy, do jejichž ambulancí mohou nemocní pro obtíže spojené s mnohočetným myelomem přijít a kteří by tak měli v rámci diferenciální diagnostiky myslet i na možnost tohoto onemocnění“ vyjmenovává prof. MUDr. Vladimír Maisnar, Ph.D., MBA., ze IV. interní hematologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Diagnostika nemoci

MM nelze zcela vyléčit – stanovením diagnózy tak začíná běh na dlouhou trať s cílem chorobu zastavit tak, aby vymizely její příznaky, a v této fázi ji udržet. Podobně jako u jiných nemocí, je proto důležitá včasná diagnostika a brzké zahájení léčby. „Jako první se s pacienty setkávají nejčastěji praktičtí lékaři, kteří musí právě na tuto „vzácnou“ diagnózu myslet. Takže u pacientů s chronickými bolestmi zad je nutné provést laboratorní, rentgenologické vyšetření a v případě patologického nálezu pak kontaktovat spádové hematoonkologické či hematologické pracoviště. Diagnóza je pak většinou stanovena až tam, a to na základě doplnění dalších vyšetření (cytologie, histologie, elektroforéza),“ upřesňuje MUDr. Alexandra Jungová, Ph.D., a dodává: „Je proto důležité, aby se pacienti nenechali při vyšetření odbýt se slovy, že bolesti zad jsou běžnou součásti stárnutí, zejména, pokud má pacient nové bolesti páteře nebo kostí trvající déle než 4 týdny.“ Pacienty s touto diagnózou lze u nás dále léčit v sedmi univerzitních a deseti regionálních centrech.₃

Léčba a prognóza

Cílem léčby je snížit počet myelomových buněk, aby se obnovila tvorba kostní tkáně a krve. Přesný postup se však liší v závislosti na věku pacienta nebo pokročilosti nemoci. Stejně jako u většiny nádorových onemocnění se k léčbě používá chemoterapie, někdy může pomoci i radioterapie. V mnoha případech je nutná následná transplantace kostní dřeně. Součástí léčby je také podpůrná terapie, která má zabránit vzniku a rozvoji příznaků._1,4,5

V posledních letech došlo k významnému pokroku v léčbě pacientů s MM, který podstatně zlepšil prognózu nemocných. Jedná se o největší pokroky nejen v hematoonkologii, ale i v onkologii obecně. Byly objeveny nové skupiny léků a naději nabízí také biologická léčba. Kromě toho v současné době probíhá několik klinických studií, které by mohly vést k dalším účinným léčebným postupům, jako je např. genová terapie.

„Zatímco na konci minulého století přežívali pacienti s MM v průměru 2,5 až 3 roky, dnes je pětileté přežití možné až u poloviny nemocných nad 70 let věku. Nemocní mladší 70 let profitují z vysokodávkové léčby následované autologní transplantací periferních kmenových buněk a jejich přežití dnes dosahuje mediánu kolem 8 let. Podle současných trendů lze tedy očekávat, že se v příštích několika letech podaří dosáhnout dlouhodobé remise a s tím spojeného trvalého vyléčení až u 30 % pacientů a že nejméně polovina z nich přežije 10 let. Pokrok v léčbě mnohočetného myelomu, kterého se v posledních 20 letech podařilo dosáhnout, je tak téměř největší ze všech nádorových onemocnění vůbec,“ vypočítává prof. MUDr. Vladimír Maisnar, Ph.D., MBA.,

Nutno ovšem dodat, že tento trend byl částečně zpomalen koronavirovou pandemií. Stejně jako u mnoha jiných onemocnění došlo i u mnohočetného myelomu k poklesu včasného odhalení nových případů a ke snížení přežití pacientů s MM v důsledku vyššího rizika infekce vyvolaného virem SARS-CoV-2 a potažmo úmrtnosti na covid-19.₇

Podpora pacientů

Každoročním připomenutím tohoto vážného onemocnění a také snahou o zvýšení informovanosti veřejnosti je i Národní den myelomu, který připadá na 30. března. Byl vyhlášen před pěti lety pacientskou organizací Klub pacientů mnohočetný myelom a skupinou předních českých odborníků sdružených v České myelomové skupině. Právě tyto dvě organizace nabízí lidem, kterým do života vstoupila diagnóza MM, pomoc a podporu.

V rámci Národního dne myelomu probíhá letos také edukativní kampaň pro širokou veřenost s názvem „MY A ON“, zaštítěná Klubem pacientů mnohočetný myelom. Jejím cílem je vysvětlit, že navzdory této diagnóze není třeba se vzdávat, ale naučit se s mnohočetným myelomem žít a vést nadále kvalitní plnohodnotný život. A to jak v případě pacienta, tak v případě jeho blízkých.

Aktuální informace o mnohočetném myelomu poskytuje rovněž řada webů zaměřených na pacienty a jejich rodinu, například www.myeloma.cz nebo www.mnohocetnymyelom.cz. Zdrojem informací jsou také brožury vydávané Klubem pacientů mnohočetný myelom, kde mohou pacienti s MM najít další podporu při zvládaní obtížné životní situace.

Nejčastější nádorová onemocnění krve:

Leukémie	Leukémie je nádorové onemocnění krvetvorby, které se vyznačuje zmnožením bílých krvinek, které jsou nezralé a neplní svou normální funkci. Tyto krvinky můžeme nalézt v kostní dřeni pacienta, v jeho krvi a někdy i v jiných orgánech.₈
Lymfom	Lymfom je obecné označení pro nádorové onemocnění lymfatického systému, jehož buňky se nekontrolovaně množí – postižená uzlina se začne zvětšovat a ztrácí svou původní funkci.₉
Mnohočetný myelom	Mnohočetný myelom je zhoubná choroba kostní dřeně, která vzniká nekontrolovaným množením myelomových buněk v kostní dřeni.₄

Použité zdroje:

Kontakt pro média:

Alexandra Prochorová

alexandra.prochorova@insighters.cz, +420 776 153 172

Prevence a léčba

Vsetínská nemocnice plně obnovila plánované operace,s covidem tam leží…

18 března, 202218 března, 2022
by andrlovak1

“Vrátili jsme se k plnému spektru plánovaných výkonů,” uvedl primář chirurgického oddělení Radim Slováček. K operacím kýly, žlučníku, křečových žil a dalším zákrokům se mohou lidé objednat prostřednictvím svého praktického lékaře, případně sami, a to přes novou příjmovou kancelář nebo prostřednictvím chirurgické ambulance. “Před plánovaným výkonem je zapotřebí absolvovat PCR test, termín testu dostanou pacienti společně s termínem k operaci,” uvedla mluvčí.

K plánovaným operacím se vrátila také ortopedie, včetně totálních endoprotéz. “Pacienty kontaktujeme telefonicky a dopisem sami, dle pořadníku,” uvedl primář ortopedického oddělení Tomáš Strnad. Žádá pacienty, aby počkali na instrukce. “I tak nás mnozí kontaktují, což naši činnost a péči o ostatní nemocné neurychluje,” uvedl primář. Dobře podle něj funguje i spolupráce s návaznou lázeňskou péčí. “Pacienti mohou nastoupit do lázní, pokud to umožňuje jejich aktuální zdravotní stav a kapacita příslušného lázeňského zařízení,” uvedl primář.

Očkovací místo se v nemocnici stěhuje do prostor infekční ambulance v pavilonu K. Očkovat proti covidu se tam bude po předchozí registraci od příštího týdne ve čtvrtek a pátek od 12:00 do 14:30 hodin.

Ve Vsetínské nemocnici je stejně jako před týdnem 19 pacientů s koronavirem, všichni leží na standardních lůžkách. V nedaleké Nemocnici Agel Valašské Meziříčí se počet hospitalizovaných s covidem také nemění, je jich kolem deseti. Ve zlínské krajské nemocnici leží s covidem 29 pacientů, o jednoho méně je jich v Uherskohradišťské nemocnici, z toho čtyři vyžadují intenzivní péči. “V průběhu tohoto týdne evidujeme mírný pokles v počtu hospitalizovaných na standardních lůžkách, počet pacientů vyžadující intenzivní péči je konstantní. Pacienti s koronavirem jsou hospitalizovaní na infekčním oddělení a na jedné ze stanic oddělení následné péče. Chod nemocnice včetně všech oddělení je zajištěn,” řekla ČTK mluvčí Uherskohradišťské nemocnice Lucie Sedláčková.

Prevence a léčba

Sanatoria Klimkovice pečují o první handicapované dítě z Ukrajiny

18 března, 202218 března, 2022
by andrlovak1

“Část rodiny přijela do Prahy, zkontaktovali se s námi a v neděli dívka dorazila v doprovodu maminky k nám. Od pondělí už cvičí a rehabilituje. Nabídli jsme rodinám ukrajinských uprchlíků léčbu pro jedno dítě. Pobyt bude na čtyři týdny a jakmile bude ukončen, tak bychom přijali další maminku s dítětem. Počítáme, že podle toho, jak bude potřeba, tady vždy budeme mít v léčení jedno dítě s doprovodem, a to zcela zdarma,” uvedl Dostál. Dodal, že už nyní čeká v pořadníku několik zájemců o pobyt. “Maminka je nadšená, pořád děkuje a je velmi vděčná. Mám pocit, že se tady velmi dobře adaptovaly,” řekl.

Rodina při vypuknutí války žila v domě v Žytomyru. V rodině jsou dva lidé s handicapem, kromě Sofie i její dědeček z otcovy strany. Před válkou rodina utíkala přes Polsko a zázemí našla u blízkých v Praze. Na Ukrajině ale musel zůstat otec dívky, který jako muž nemohl překročit hranici. Matka Sofie, Nataliya Gorodnia, dnes novinářům řekla, že ještě před útěkem z města se rodina kvůli ruské střelbě musela ukrývat v bunkru.

Jakmile v Česku dostala vízum a zaregistrovala se, začala hledat pomoc pro svou dceru a díky sociálním sítím narazila na nabídku klimkovických sanatorií. Sofie je z dvojčat. Zatímco bratr je zcela zdravý, nedonošená dívka měla těžkou pneumonii a musela být umístěna v inkubátoru. “Zřejmě to vše bylo důvodem toho, že se projevila dětská mozková obrna,” řekla matka. Na Ukrajině dívka zhruba od dvou let podstupovala rehabilitace, a to na různých místech země. Gorodnia uvedla, že útěk ze země byl pro rodinu velmi náročný i s ohledem na zdravotní problémy dcery a je vděčná zvláště dobrovolníkům, kteří jim po celou dobu pomáhali. V době, kdy rodina utíkala, totiž teploty padaly pod bod mrazu. Na cestě přitom byli několik dnů.

K hranicím jeli autem v doprovodu otce, který se pak vrátil zpět. Následně se rodina přepravovala autobusem přímo na hranici. “Jsem moc vděčná lidem, kteří nám pomohli,” podotkla Gorodnia. Podle ní byla cesta pro dceru velmi stresující, což se výrazně projevilo i na jejím zdravotním stavu, který se zhoršil. V péči odborníků sanatorií se dívka ale postupně uklidňuje a stav se znovu začíná zlepšovat. S léčbou je rodina velmi spokojená, i když rehabilitace je odlišná než na Ukrajině. S otcem zůstává rodina i nadále v kontaktu.

O Sofii pečuje i ukrajinský fyzioterapeut Mykola Tokar. “Myslím si, že maminka bude velmi spokojená. Sám jsem z Ukrajiny a také máme v rodině dítě s dětskou mozkovou obrnou. Vím, jaký je přístup na Ukrajině a jaký tady. Vím, že tady je lepší a myslím si, že určitě budou spokojeni,” uvedl Tokar. Cílem fyzioterapeutů je, aby se dívka po absolvování pobytu dokázala pohybovat s pomocí chodítka a bez výrazné dopomoci dalších lidí.

Podle mluvčí sanatorií Ivany Gračkové jsou lázně kromě dětských pacientů připraveny pomoci i dospělým. V léčebně pro dospělé sanatoria vyčlenila jeden apartmán pro rehabilitaci zraněných z války. Mimo to v prázdném bytě určeném zaměstnancům ubytovala na vlastní náklady rodinu uprchlíků.

Výzkumy a studie

Lékařka: Zpožděnou spánkovou fází trpí sedm až 16 pct.…

17 března, 2022
by andrlovak1

Podle neuroložky Ivy Příhodové z Neurologické kliniky 1.LF UK k synchronizaci lidského biologického rytmu se 24hodinovým denním cyklem slouží řada podnětů. Jde například o střídání světla a tmy, pravidelný příjem jídla nebo pracovní režim. “Při zpožděné spánkové fázi postižený jedinec usíná minimálně o dvě hodiny později, než by měl, a s tímto zpožděním se také probouzí. V případě dětí je problematické i hodinové posunutí spánku,” řekla Příhodová.

Zpožděný spánek podle vědců nemusí být nutně kratší či méně kvalitní. Jde o normální spánek v nenormálním čase. A právě to je zpravidla problém při nutnosti vstávat do práce či školy. Lidé trpící touto poruchou tak svůj spánek mnohdy ještě zkracují, což má řadu zdravotních a sociálních dopadů. Příhodová popsala, že pacienti si stěžují na denní pospávání, únavu, zhoršení paměti a pozornosti i delší reakční čas, což zvyšuje riziko nehod a úrazů. “Pacienti navíc častěji trpí změnami chování, nervozitou, podrážděností, depresí či úzkostí a u dospívajících se dokonce zvyšuje hrozba sebevražedných myšlenek,” popsala.

V pubertě ke vzniku zpožděné spánkové fáze přispívají i hormonální vlivy – konkrétně opožděné uvolňování melatoninu, “hormonu spánku”. Podle lékařů ho sice lze doplnit skrze léčiva, Příhodová však zdůraznila, že dospívající by měli večer omezit hlavně pobyt u televize, počítače i mobilního telefonu. Modré světlo, které vyzařují monitory, uvolňování melatoninu blokuje. “Někteří pacienti hrají počítačové hry nebo komunikují přes tablety běžně do dvou, do tří, ale i ještě pozdějších ranních hodin. Ráno je rodiče dlouze budí do školy a někdy se jim to ani nepodaří. Pokud ano, spánkový deficit, který se na nich během dne samozřejmě podepisuje, dospávají pacienti až o víkendu,” podotkla Příhodová. Podle vědců může spánková porucha souviset i s genetickými dispozicemi, psychiatrickými chorobami i povahovými rysy člověka.

Léčba poruchy vedle podávání melatoninu a psychoterapie zahrnuje hlavně režimová opatření. Kromě omezení večerního používání elektroniky by dospívající před spaním neměli vyvíjet ani intenzivní duševní aktivitu, přes den se naopak mají pohybovat na denním světle a mít určitou fyzickou zátěž.

Světový den spánku organizuje od roku 2008 Výbor Světového dne spánku, který spadá pod Světovou asociaci spánkové medicíny. Každoročně připadá na poslední pátek před jarní rovnodenností. Cílem akce je přiblížit přínosy kvalitního spánku a upozornit na nutnost prevence a léčby spánkových poruch.

České zdravotnictví

Virolog Plevka získal prestižní grant, zaměří se na viry…

17 března, 2022
by andrlovak1

Plevku zajímají konkrétně možnosti nasazení fágů proti zlatému stafylokoku. Při infekci člověka vytváří zlatý stafylokok často biofilmy, což umožní bakteriálním buňkám lépe odolávat antibiotikům a bránit se před lidským imunitním systémem. Pro léčbu biofilmu je nutná dlouhodobá aplikace několika antibiotik ve vysokých dávkách nebo chirurgické odstranění infikovaných tkání.

Alternativní přístup nabízí fágová terapie, která ale doposud nebyla schválena pro klinické použití, protože účinky na biofilm nejsou dostatečně probádané. Plevka a jeho výzkumný tým se studiem bakteriofágů zabývá několik let, nyní se zaměří na detailní studium fága s názvem phi812.

“Můj výzkumný projekt se zaměří na poznání dynamiky fágové infekce biofilmu a molekulární detaily následného množení fágů v hostitelských buňkách zlatého stafylokoka,” řekl Plevka. “Vzhledem k tomu, že bakteriofág je 5000krát menší než špendlíková hlavička a my plánujeme charakterizovat, jak se fágy sestavují z jednotlivých součástí i jak se fágová infekce šíří biofilmem, použijeme ke studiu těchto procesů kombinaci pokročilých mikroskopických technik,” doplnil Plevka.

České zdravotnictví

Komora: Mezi 9000 aktivními zubaři v ČR je asi 1000…

17 března, 2022
by andrlovak1

Stomatologické komoře, která ze zákona sdružuje všechny zubní lékaře v ČR, se v souvislosti s uprchlickou krizí způsobenou válkou na Ukrajině hlásí zájemci o členství z Ukrajiny. Jde především o ženy. Někteří zubaři či zubařky chtějí ale podle Šmuclera odejít do Německa.

Šmucler uvedl, že zubní lékař s diplomem ze zahraniční univerzity, který chce působit v Česku, si musí nechat nostrifikovat diplom na ministerstvu školství. Poté musí absolvovat vstupní testy z medicíny v českém jazyce. Stomatologická komora pomáhá zájemcům s přípravou na tyto testy, pořádá k tomu kurzy. Zubní lékař poté absolvuje pět měsíců praxe a pak jej čeká závěrečná zkouška. Pokud ji neudělá, musí podle Šmuclera začít znova. Podmínky zveřejnila komora v ukrajinštině na svém webu.

Uvolnění podmínek pro zubaře ze zahraničí Šmucler odmítá. Zubaři, kteří nebudou mít potřebné zkoušky, podle něj zatím mohou nastoupit na praxi. Ordinací, které jsou ochotné vzít ukrajinské lékaře a lékařky do praxe, je podle prezidenta komory zatím více než zájemců.

Šmucler dlouhodobě uvádí, že ČR má největší počet zubařů na počet obyvatel. Kapacita pro zajištění péče o ukrajinské uprchlíky, kterých přišlo od začátku ruské invaze asi 270.000, tedy podle něj v Česku je. “Z 9000 aktivních stomatologů je 1000 pracujících Ukrajinců a Rusů. Oni sami, kdyby chtěli, jsou schopni ošetřit 1,5 milionu pacientů,” konstatoval Šmucler. “Jediný problém, který bude, že chtějí preventivní prohlídky u dětí. Dětí přišlo mnoho tisíc a tam máme trošku kapacitní problémy i u českých dětí na pojišťovnu,” dodal.

Právě na prevenci dětí i dospělých se komora zaměří během akcí ke světovému dni ústního zdraví. V Praze se akce uskuteční v pondělí 21. března od 08:00 do 17:00 před radnicí Prahy 13. Na místě budou stánky, v kterých se děti hravou formou naučí ústní hygienu. Další akce se chystají v Brně, Jihlavě, Karlových Varech, Olomouci a Plzni.

Výzkumy a studie

Vědci z NUDZ: Kvalitní spánek může mít vliv na zvládání…

16 března, 2022
by andrlovak1

Stres a spánek se podle odborníků navzájem ovlivňují. Člověk ve stresu je kvůli působení hormonů kortizol a adrenalin připravený k akci, a proto pro něj bývá těžké usnout a kvalitně spát. Lidé se spánkovými potížemi mají naopak větší problémy se zvládáním stresu a snáze podléhají svým emocím. Mají tendence propadat do depresí a špatně zvládají vypjaté situace. Nedostatek spánku se kromě jiného výrazně promítá do paměti, přičemž spánek je nezbytný pro zpracovávání zkušeností a převádění informací z krátkodobé do dlouhodobé paměti.

“Na tom, jak si pamatujeme události, se podílí hned několik druhů paměti. Takzvaná epizodická paměť uchovává informaci o tom, kdy, kde a co se stalo, tj. časový a prostorový kontext. Současně s tím dochází k asociaci jednoduchých podnětů – zvuků, obrazů či pachů s emocionálními reakcemi, například strachem,” vysvětlil Eduard Kelemen z NUDZ. Jeho tým proto zkoumal, jak je zaznamenání traumatizující události ovlivněno spánkem a hladinou stresového hormonu. Výzkumníci provedli pokus na potkanech, zkoumali jejich strachovou reakci za různě nastavených okolností včetně nedostatku spánku.

Odborníci uvádějí, že pokud někdo zažije situaci, která v něm vyvolá emoci, pak se tato vzpomínka ukládá do dlouhodobé paměti, nicméně emoce k ní vázaná s každým dalším spánkem slábne, respektive se snižuje její intenzita. Proto při vzpomínce na danou situaci takový člověk po nějaké době necítí tak silné emoce, jako když ji prožíval. “Tato funkce je pro náš život nesmírně důležitá. Právě u posttraumatické stresové poruchy ale tento mechanismus pravděpodobně nefunguje. Člověk tak prožívá vzpomínky na danou situaci tak, jako by se děla v současnosti. S tím mohou souviset i časté potíže se spánkem, které u těchto lidí pozorujeme, jako je nespavost nebo noční můry,” dodala Karolina Janků z Centra výzkumu spánku a chronobiologie NUDZ.

Nyní mohou lidé prožívat stres a úzkost pod vlivem pandemie koronaviru nebo války na Ukrajině. “Pravidelnost a rutina jsou pro spánek velmi důležité a pomáhají nám také při zvládání stresu. Předvídatelnost našich aktivit během dne tak může významně přispět k pocitu bezpečí,” doplnila Janků. I prostředí, ve kterém lidé spí, by mělo navozovat pocit klidu. Podle odborníků také není vhodné se ke spánku nutit a v případě, že se člověku nedaří usnout, je lepší začít se věnovat klidné činnosti mimo ložnici a vrátit se zpět, až když se cítí ospalí. Pro spánek je důležitá také jak fyzická, tak duševní činnost během dne. Vědci zdůrazňují, že i z hlediska kvality spánku je proto vhodné věnovat určitý čas svým emocím a obavám, a nesnažit se je za každou cenu odhánět.

Děti a mateřství

Iniciativa 21: Opatření proti covidu měla negativní dopady na…

16 března, 202216 března, 2022
by andrlovak1

Iniciativa 21 je nepolitické hnutí sdružující lékaře, psychology, právníka a další lidi, kteří nesouhlasí s vládními opatřeními proti nemoci covid-19. Iniciativa také odmítala zavedení povinného očkování proti této nemoci.

Podle klinického psychologa Jaroslava Simona mohla opatření ohrozit psychické zdraví celé mladé generace. Apeloval na to, aby se psychika brala vážně a podpořilo se její léčení. Varoval před tím, že psychické problémy mohou přetrvávat třeba i celý život. To, že opatření ve školách nyní již nejsou, podle něj neznamená, že končí i stres, kterému byly děti vystavené.

Vládní nařízení podle něj vedla k pocitu izolace, pasivity a bezmoci lidí. I když u velké části dětí se tyto negativní dopady napraví snadno, u další části dětí to bude trvat delší čas, míní. Problémem podle něj budou hlavně úzkosti, deprese, sebepoškozování a závislosti. Upozornil, že děti si při výuce na dálku zvykly trávit velkou část svého času s mobilem a nyní bude velmi těžké je to opět odnaučit.

Psychologové podle Simona pozorují ve srovnání s dobou před covidem-19 v populaci například dvojnásobný nárůst úzkostných poruch a trojnásobný růst depresivních poruch. Údaje u dětí se podle něj zřejmě moc neliší od dospělých. S psychologem Danielem Štachem se shodl, že dopady protiepidemických opatření na psychiku se v ČR bagatelizují. Tvrzení, že se děti situaci dobře přizpůsobily, označil Štach za mylné. “Důkazem je enormní nárůst psychologických potíží,” řekl.

Štach v posledních čtyřech letech působil jako školní psycholog, kvůli nesouhlasu s opatřeními proti covidu-19 dal ve škole výpověď. Uvedl, že tak učinil poté, co se mu několik žáků v pracovně zhroutilo. Kladli podle něj otázky, na které neuměl odpovědět. Za děsivé označil i chování některých dospělých, kteří od žáků a svých kolegů vyžadovali dodržování vládních opatření.

Podle ředitele Základní školy v Troubkách Petra Vrány opatření ve školách bránila přirozenému rozvoji dětí. Sám jejich dodržování ve škole nevyžadoval. Nesouhlasně se vyjádřil k povinnému nošení roušek a testování. U očkování podle něj nejde argumentovat tím, že jeho pozitiva převažují nad negativy. Učitelka Helena Lánská doplnila, že podle jejích poznatků dětem škodilo i nošení roušek. Těžce se koncentrovaly a bylo jim špatně, řekla. “Bylo to psychicky náročné, se na to dívat,” řekla. Za poslední dva roky kvůli nesouhlasu s opatřeními odešla ze dvou škol, dodala.

Prevence a léčba

Interaktivní konference Pro zdraví ženy se uskuteční 26. března. Polovina…

16 března, 202216 března, 2022
by andrlovak1

Praha, 15. března 2022: První česká interaktivní konference Pro zdraví ženy se uskuteční 26. března 2022 v pražském Hotelu Grandior. Akce zaměřená na fyzické i duševní zdraví přinese řadu přednášek, rozhovorů s odborníky, ale také zdravotní konzultace, testování, diskuze či cvičení. Padesát procent výtěžku z prodeje vstupenek věnují organizátorky humanitární organizaci ADRA.

Cílem konference Pro zdraví ženy je poskytnout ženám prostor, ve kterém se uvolní, odpočinou si, vzdělají se a dostanou odpovědi na otázky, jak pečovat o své fyzické i duševní zdraví. Akce bude rozdělena celkem do tří zón. V první se uskuteční přednášky, ve druhé cvičení a třetí bude pojatá jako expo.

Na programu se bude podílet celá řada vystupujících, kteří jsou špičkovými odborníky ve svých oborech. Iniciativa F pohybu například poradí, jak správně cvičit i v kanceláři, lékařka Ilona Ludvíková objasní, jak eliminovat stres a nervozitu pro lepší spánek, a na otázky z oblasti dlouhověkosti odpoví naturopatka Iveta Ječmík Skuherská.

V akční části budou pro zájemkyně připraveny lekce jógy, expo pak nabídne kupříkladu beauty zónu s mikrojehličkováním či samovyšetření prsu pod vedením organizace Loono. Chybět nebudou ani drobné pozornosti a dárky pro každou účastnici.

Slovensko

„V České republice se bude konference Pro zdraví ženy konat poprvé. Na Slovensku půjde již o čtvrtý ročník. S předešlými ročníky jsme v Bratislavě sklidili velký úspěch, v loňském roce se akce zúčastnily více než tři stovky akčních dam, na 500 se jich poté připojilo online. Doufáme, že podobně nadšené budou i ženy v Česku,“ komentuje organizátorka Martina Novotná.

Do příprav akce se zapojily také ambasadorky, mezi něž patří například herečka a spisovatelka Vlastina Svátková, fitness trenérka Valerie Peršina či vítězka MasterChef Česko 2021 Veronika Dinišová známá jako Besky.

Cena vstupenky v předprodeji činí 710 korun na celodenní program a 400 korun na půlden. Voucher pro připojení se ke streamované konferenci stojí 400 korun. „Polovinu zisku ze vstupenek bychom rádi věnovali organizaci ADRA CZ, která přímo spolupracuje s ADRA Ukraine a pomáhá při evakuaci lidí z válkou zasažené Ukrajiny,“ uzavírá Novotná.

Kontakt pro média

Martina Novotná

organizátorka

ahoj@akcnezeny.sk

+421 904 853 249

prozdravizeny.cz / prezdraviezeny.sk

Březen

Duben 2025

Květen

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

28
29
30
1
2
3
4

Duben

30

Žádné akce

Květen

1

Žádné akce

Květen

2

Žádné akce

Květen

3

Žádné akce

5
6
7
8
9
10
11

Květen

4

Žádné akce

Květen

5

Žádné akce

Květen

6

Žádné akce

Květen

7

Žádné akce

Květen

8

Žádné akce

Květen

9

Žádné akce

Květen

10

Žádné akce

12
13
14
15
16
17
18

Květen

11

Žádné akce

Květen

12

Žádné akce

Květen

13

Žádné akce

Květen

14

Žádné akce

Květen

15

Žádné akce

Květen

16

Žádné akce

Květen

17

Žádné akce

19
20
21
22
23
24
25

Květen

18

Žádné akce

Květen

19

Žádné akce

Květen

20

Žádné akce

Květen

21

Žádné akce

Květen

22

Žádné akce

Květen

23

Žádné akce

Květen

24

Žádné akce

26
27
28
29
30
31
1

Administrativa zatěžuje lékaře

Nemocných přibývá

Příznaky MM mohou snadno zmást

Diagnostika nemoci

Léčba a prognóza

Podpora pacientů

Nejčastější nádorová onemocnění krve:

Slovensko

Kalendář akcí

Duben 2025

Duben

30

Květen

1

Květen

2

Květen

3

Květen

4

Květen

5

Květen

6

Květen

7

Květen

8

Květen

9

Květen

10

Květen

11

Květen

12

Květen

13

Květen

14

Květen

15

Květen

16

Květen

17

Květen

18

Květen

19

Květen

20

Květen

21

Květen

22

Květen

23

Květen

24

Květen

25

Květen

26

Květen

27

Květen

28

Květen

29

Květen

30

Newsletter