Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
České zdravotnictví

Hradečtí letečtí záchranáři zasahují nejvíce u úrazů a akutních interních stavů

  • 29 března, 2022
  • by andrlovak1

“Letecká záchranka zasahuje nejčastěji u úrazů obecně a u akutních interních stavů, jako je například náhlá zástava krevního oběhu,” řekl ČTK Seneta. Loni vzrostl počet zásahů hradeckých leteckých záchranářů v meziročním srovnání o více než třetinu. Podle Senety se na tom projevilo především rozšíření provozu od 1. ledna 2021 na 24 hodin, do té doby byla dostupná LZS z Hradce Králové jen přes den. Od loňského ledna se také významně rozšířily spádové oblasti LZS Hradec Králové v noční době, která nyní zasahuje od Liberce, přes okresy jižně od dálnice D11 na Vysočině až po Jeseníky.

 

Více než 95 procent všech zásahů hradecké letecké záchranné služby tvořily loni takzvané primární zásahy, tedy lety přímo do terénu k nemocnému nebo zraněnému, noční lety téměř 20 procent. Ve dvou procentech zásahů se záchranáři vydávali do nepřístupného terénu s využitím lanového podvěsu pod vrtulníkem.

 

“Denně má vrtulník z hradecké základny v průměru dva vzlety. Nejvíce zásahů obecně má v zimní sezoně a v létě, kdy je aktivita lidí v přírodě největší. Lidé hodně provozují volnočasové aktivity, více jezdí na silnicích. V létě hrají roli také další stavy, jako jsou alergické reakce po bodnutí hmyzem, jde často o velmi závažné, život ohrožující, stavy,” řekl Seneta.

 

Vrtulník startuje z letecké základny u FN Hradec Králové a může přistávat například také na heliportu na nedaleké budově pavilonu urgentní medicíny nemocnice, což umožní rychlý transport zvláště pacientů v kritickém stavu přímo k lékařům. Vrtulník krajských záchranářů přistává mimo základnu z více než 95 procent přímo v terénu, podle zástupců ZZS nepotřebuje zpevněné plochy.

 

Rychlost startu je do tří minut od přijetí výzvy, takže i nejvzdálenějších míst Královéhradeckého kraje, například hřebenů Krkonoš nebo broumovského výběžku, lze dosáhnout do 20 minut od přijetí výzvy.

 

Provoz hradecké základny začal v červenci 1990, provozovatelem byl Úřad Federálního ministerstva vnitra pro leteckou službu. K 1. lednu 1993 přebrala formálně středisko Letecká služba Policie ČR. Od roku 2009 převzala provoz letecké záchranné služby z hradecké základny společnost DSA. Firma DSA uspěla předloni v tendru na zajištění letecké záchranné služby pro roky 2021 až 2028. Od loňského roku zasahuje v Česku ze šesti základen včetně té hradecké.

 

Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje, pod kterou LZS spadá, je příspěvkovou organizací kraje. Celkové náklady na roční provoz ZZS Královéhradeckého kraje činí zhruba 460 milionů korun, z čehož více než polovinu hradí kraj.

 

České zdravotnictví

Horská služba měla v Jizerských horách za zimu asi 800…

  • 29 března, 2022
  • by andrlovak1

“Úrazů běžkařů bylo do 100,” řekl Savický. I to je podle něj o něco více než je obvyklé. “Průměrné číslo je 60 až 70 za zimu,” dodal. Nejčastějším úrazem u lyžařů bylo zranění kolene, časté byly i zlomeniny rukou a nohou.

 

Záchranáři měli v zimě v Jizerských horách i dvě úspěšné resuscitace. Na konci prosince zkolaboval pětasedmdesátiletý běžkař při čekání u kiosku s občerstvením na Promenádní cestě a zhruba o měsíc později asi padesátiletý muž při túře na běžkách poblíž Štěpánky v Kořenově. Zachránit se podařilo i seniora z Německa, který přečkal v únoru noc v závěji. Muž měl štěstí, že v jeho stopách mimo značenou turistickou cestu se vydal těsně pod vrcholem Smrku manželský pár a nalezl ho v bezvědomí.

 

Horští záchranáři se před začátkem zimy vrátili do svého hlavního sídla v Jizerských horách, které mají v Bedřichově a které dočasně opustili předloni na jaře kvůli modernizaci za více než 15 milionů korun. “Rekonstrukce splnila naše očekávání. Máme daleko větší prostory pro techniku, s tím jsme před tím bojovali,” uvedl Savický. V plánu je výstavba nové služebny v Lázních Libverda, zatím tam jsou záchranáři v mobilním kontejnerovém komplexu. “Máme pozemek pod lesem a chtěli bychom tam v horizontu dvou let postavit služebnu,” dodal Savický. V Jizerských horách působí horská služba od roku 1954. Má tam sedm stanovišť a patří pod ni i stanice na Ještědu.

 

České zdravotnictví

Pavel Kurka: Získané zkušenosti v rámci telemedicíny by bylo chybou…

  • 29 března, 2022
  • by andrlovak1

V současné době se zdravotnictví potýká s několika výzvami, jejichž úspěšné zvládnutí jej může výrazně posunout vpřed v podobě položení důrazu na rozvoj elektronizace při poskytování zdravotní péče a její vyšší efektivity.

 

První výzvou je využití zkušeností, které byly získány v souvislosti s dopady pandemických opatření, jež si prakticky vynutily výrazné rozšíření distančních konzultací zdravotního stavu praktickým lékařem nebo ambulantním specialistou. Na situaci reagovaly i zdravotní pojišťovny, které operativně zavedly výkony, které problematiku distančních konzultací řešily, ovšem tyto výkony jsou nyní rušeny v rámci pominutí důvodů, jež k jejich zavedení vedly.

 

Bylo by však chybou takto získané zkušenosti nevyužít i v běžném provozu zdravotnických zařízení. Vždyť telemedicína, tj. poskytování lékařských služeb na dálku, může zlepšit dostupnost a flexibilitu zdravotní péče, zvýšit spokojenost pacientů a snížit zatížení odborného zdravotnického personálu. Samozřejmě, před plnohodnotnou implementací telemedicíny do běžných zdravotnických procesů, bude potřeba nastavit jasná pravidla, na jejichž specifikování nebyl v době pandemie časový prostor.

 

Poskytovatel zdravotní péče, který využívá telemedicíny, je povinen jednoznačně identifikovat pacienta, o provedeném vyšetření vytvořit záznam do zdravotní dokumentace pacienta dle platného zákona a zároveň vytvořit zdravotní zprávu lékaře. Dále je nutné zajistit navazující péči, pro takto ošetřeného klienta, aby nedocházelo k narušení kontinuity diagnostiky a léčebného procesu.

 

Nelze však také zapomínat, že nejde jen o vymezení pojmu a zajištění kvality distanční zdravotní péče, ale je nutné zároveň vyřešit finanční hodnocení a úhradu takto poskytovaných služeb, aby byla poskytovatelům řádně ohodnocena a zdravotní pojišťovny měly náklady na její poskytování zahrnuty ve svých zdravotně pojistných plánech.  Doufejme proto, že v roce 2023 bude úhradová vyhláška s nějakými telemedicínskými výkony počítat, tak jak se před časem zamýšlelo.

 

 

Vztahy a elektronická komunikace s pacienty i mimo Covid-19

 

Další výzvou je další rozpracování vztahů s pacienty, které byly v průběhu covidové pandemie charakterizovány elektronickou komunikací s pacienty (elektronická žádanka, SMS a e-mailové notifikace, zasílání výsledků vyšetření Covid-19, možnost elektronického objednání na odběrové místo apod.). Všechny výše uvedené možnosti, lze v nějaké formě, přizpůsobené běžnému provozu, využívat i nadále, jistě ke spokojenosti pacientů i samotných zdravotnických pracovníků. Popsané komunikační kanály lze pak nově využívat i pro informování pacientské veřejnosti o možnostech preventivních programů, s kladným dopadem na zdravotní stav populace a úsporu nákladů při léčení již rozvinutých forem nemocí.

 

Na závěr lze dodat, že nově je elektronizace zdravotnictví zarámována i legislativně a to v podobě Zákona č. 325/2021 o elektronizaci zdravotnictví ze srpna 2021, jehož účinnost bude nabíhat postupně v letech 2022 – 2025. Uvedený zákon umožňuje používání plnohodnotné elektronické dokumentace a zabezpečenou výměnu dat mezi zdravotnickými zařízeními a také povoluje přístup k zdravotnické dokumentaci pacientům a jimi definovaným osobám.

 

 

Pavel Kurka

Autor je produktovým manažerem aplikací pro zdravotnictví ve společnosti CNS a.s., která poskytuje sofistikovaná řešení pro zdravotnická zařízení, zejména pro laboratorní komplement a pro praktické lékaře a ambulantní specialisty.

Výzkumy a studie

Vědci poprvé objevili mikroplasty v lidské krvi

  • 25 března, 2022
  • by andrlovak1

Mikroplasty, které pocházejí z vláken oblečení, pneumatik, kosmetiky a mnoha dalších zdrojů, byly nalezeny po celé planetě, od vrcholu Mount Everestu až po nejhlubší oceány. Podle mnoha studií je lidé konzumují v potravinách i ve vodě a také je vdechují. Vědci už dříve nalezli mikroplasty v lidské stolici. Z nedávno publikovaného výzkumu také vyplynulo, že mikroplasty se mohou zachytit na vnějších membránách červených krvinek a omezit jejich schopnost přenášet kyslík. Odborníci také odhalili mikroplasty v placentách těhotných žen.

 

Autoři studie analyzovali vzorky krve 22 anonymních dárců, zdravých dospělých jedinců, a v 17 z nich našli plastové částice. Některé vzorky krve obsahovaly dva nebo tři druhy plastů.

 

Polovina vzorků obsahovala plast polyethylentereftalát známý pod zkratkou PET, ze kterého se vyrábějí třeba jednorázové láhve na nápoje, fólie nebo textilní vlákna. Vědci nalezli ve třetině vzorků polystyren, který se používá na balení potravin a dalších výrobků, a čtvrtina vzorků obsahovala polyethylen, z něhož se vyrábějí igelitové tašky.

 

“Naše studie je prvním důkazem toho, že máme v krvi polymerní částice, což je průlomový výsledek,” řekl ekotoxikolog Dick Vethaak z amsterdamské Svobodné univerzity (VU).

 

Obavy

“Určitě je rozumné mít obavy. Částice tam jsou a kolují po celém těle. Obecně také víme, že kojenci a malé děti jsou více vystaveni působení chemických látek a částic. To mi dělá velké starosti,” dodal.

 

Vethak připustil, že množství a typ plastů se u jednotlivých vzorků krve značně lišily. Rozdíly podle něj mohou odrážet krátkodobou expozici před odběrem krevních vzorků, například pitím z plastového kelímku nebo nošením umělé roušky na obličeji.

 

Podle vědce je jeho výzkum průlomový, ale kolem mikroplastů nadále zůstává mnoho neznámých. “Velkou otázkou je, co se děje v našem těle. Zůstávají v něm částice? Jsou přenášeny do některých orgánů, například dostanou se přes hematoencefalickou bariéru? A jsou tyto hladiny dostatečně vysoké na to, aby vyvolaly onemocnění? Naléhavě potřebujeme financovat další výzkum, abychom to mohli zjistit,” prohlásil Vethaak.

 

České zdravotnictví

Ministerstvo zdravotnictví uzavřelo dvouletou dohodu o spolupráci s WHO

  • 25 března, 2022
  • by andrlovak1

Ministr na twitteru napsal, že hlavními tématy setkání byla uprchlická krize, příprava na podzimní vlnu koronaviru a onkologická prevence. “Jsem rád, že ČR získá expertizu i finanční pomoc od této organizace,” dodal Válek.

 

Dohoda zahrnuje společný postup pro roky 2022 a 2023 také například v připravenosti na nouzové situace, téma zdraví ve vztahu k životnímu prostředí, přenosné a nepřenosné nemoci včetně očkování proti nim nebo škodlivost užívání alkoholu a tabáku.

 

“Toto jsou vlajkové lodě našeho celoevropského pracovního programu. Nejenže tato dohoda proto zlepší výsledky zdravotní péče v zemi, ale rovněž podpoří výměnu odborných poznatků v regionálních i globálních sítích,” uvedl v tiskové zprávě Kluge.

Budoucnost zdraví

Tématem dohody je také plnění evropského pracovního plánu EU Společná akce pro lepší zdraví na roky 2020 až 2025. WHO v něm vyjadřuje podporu zdravotnickým prioritám českého předsednictví Radě Evropské unie od července 2022.

 

“Našimi prioritami budou především onkologie, vzácná onemocnění, očkování, boj s dezinformacemi ve zdravotnických otázkách a navázání na práci francouzských kolegů,” řekl k tomu ministr Válek. Shoda podle něj panuje i na pomoci ukrajinským občanům.

 

 

Prevence a léčba

Evropská komise schválila novou léčbu systémového lupusu, Pacienti se…

  • 25 března, 2022
  • by andrlovak1

Léčba pacientů se systémovým lupus erythematodes (SLE) doznala po více než dekádě výrazného pokroku. Evropská komise (EK) schválila Saphnelo (anifrolumab) jako přídatnou terapii pro dospělé pacienty, kteří i přes standardní léčbu trpí aktivním středně těžkým až těžkým SLE. Saphnelo je za posledních deset let prvním novým přípravkem pro léčbu pacientů se SLE, který v Evropě získal schválení. Zároveň je jediným biologickým lékem, který není omezen jen pro pacienty s vysokým stupněm aktivity onemocnění. Lék vyvinula společnost AstraZeneca. SLE se řadí mezi vzácná onemocnění a v České republice s ním žije 5 000–7 000 pacientů, většinou žen, které si svou diagnózu poprvé vyslechnou mezi 15. a 45. rokem života.

 

„Možnosti léčby systémového lupus erythematodes jsou značně omezené. Většina pacientů dlouhodobě užívá vysoké dávky kortikosteroidů, které však vykazují řadu nežádoucích účinků. Vítáme proto každý nový lék, který funguje a sníží závislost pacientů na kortikosteroidech,“ vysvětluje doc. MUDr. Jakub Závada, Ph.D., z Revmatologického ústavu v Praze. Za posledních 50 let se podle doc. Závady dostalo do klinické praxe jen velmi málo preparátů určených primárně pro léčbu SLE, navíc ne všichni pacienti na ně dobře reagují. Anifrolumab je tak podle něj vítanou novou možností léčby, kterou mohou těmto pacientům lékaři nyní nabídnout.

 

Anifrolumab je plně lidská monoklonální protilátka zaměřující se svým účinkem na dráhu interferonu typu I, který hraje ústřední roli v patofyziologii lupusu a blokuje jeho aktivitu. EK anifrolumab schválila na základě výsledků programu klinického vývoje zahrnujícího studie TULIP (1 a 2) fáze III a studii MUSE fáze II. V klinických studiích zaznamenalo (ve srovnání s placebem) více pacientů léčených anifrolumabem snížení celkové aktivity onemocnění napříč orgánovými systémy a dosáhlo trvalého snížení užívání perorálních kortikosteroidů. To je u SLE důležitým léčebným cílem pro snížení rizika poškození orgánů. Schválení se řídí doporučením Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), které vydala v prosinci 2021. Léčivý přípravek Saphnelo nedávno schválily také regulační orgány v USA, Japonsku a Kanadě pro léčbu SLE, v dalších zemích regulační řízení probíhají. Výrobce zahájil studie fáze III u SLE s použitím subkutánního podávání a plánuje další studie fáze III pro lupusovou nefritidu, kožní lupus erythematodes a myozitidu.

 

O SLE

Systémový lupus erythematodes je chronické a komplexní autoimunitní onemocnění s řadou klinických projevů. Může postihnout různé orgány a mít řadu příznaků, včetně bolesti, vyrážky, únavy, otoků kloubů a horeček, které významně snižují kvalitu života. U více než 50 % pacientů se SLE dochází k trvalému poškození orgánů způsobenému onemocněním nebo stávající léčbou. To následně zhoršuje symptomy a zintenzivňuje riziko úmrtnosti. Většina dospělých se SLE má zvýšenou signalizaci IFN typu I, což je spojeno se zvýšenou aktivitou a závažností onemocnění.

 

Kontakt pro média:

Mgr. Markéta Pudilová, marketa@mavepr.cz, +420 776 328 470

Prevence a léčba

Deník N:Lék proti rakovině prostaty z dílny české vědkyně schválila…

  • 24 března, 2022
  • by andrlovak1

“Je to úžasný, fantastický pocit,” řekla serveru Benešová. Radiofarmakum PSMA-617 dosud zachránilo či výrazně prodloužilo život tisícům pacientů v klinických studiích, které se v minulých letech uskutečnily ve vybraných nemocnicích po celém světě. Licence nyní patří švýcarské mezinárodní farmaceutické společnosti Novartis v rámci odkoupení americké biofarmaceutické firmy Endocyte, která práva držela.

 

První pacient s pokročilou rakovinou prostaty, která byla odolná vůči veškeré předchozí léčbě a metastázovala v kostech do celého těla, dostal terapeutikum v roce 2013. “Byl to dvaačtyřicetiletý táta dvou holčiček, měl velmi agresivní formu rakoviny, zbývalo mu pár týdnů, ale chtěl bojovat do poslední chvíle kvůli milované rodině. Když mu lékaři nabídli možnost aplikace do té chvíle na žádném jiném člověku nevyzkoušeného léku, souhlasil okamžitě,” vzpomíná česká vědkyně. Rodačka z Ostravy, absolventka Karlovy univerzity vyvinula radioaktivní terapeutikum s několika kolegy na doktorandské stáži v Heidelbergu. Pacient popisoval pocity úlevy už po pár dnech a zanedlouho začaly metastázy ustupovat.

 

Po prvním úspěchu dostali radioterapeutikum další pacienti v terminálním stadiu rakoviny prostaty, a to ve speciálním experimentálním režimu, který dovoluje použít neschválené léčivo. Metastázy i ohnisko rakoviny mizely i u dalších pacientů.

 

Nyní je lék schválený pro americký trh. Registrace FDA se zatím týká pouze jeho podávání pacientům, u kterých jiné terapie selhaly. “Ve finále jsou ale další klinické studie, ve kterých lék dostávají pacienti, kteří dosud podstoupili jen hormonální terapii nebo operaci, ale nikoliv chemoterapii. Testuje se, jestli je účinnější naše PSMA, nebo chemoterapie,” popsala Benešová. Spuštěna je podle ní ale i klinická studie, kdy je radiofarmakum podáváno pacientům čerstvě po diagnóze rakoviny prostaty namísto všech dalších terapií.

 

V Česku rakovinu prostaty lékaři každoročně odhalí u asi 8000 mužů, z toho asi u pětiny je onemocnění v pokročilé fázi. Ročně na rakovinu prostaty v zemi zemře kolem 1500 mužů. Lékaři dlouhodobě upozorňují na to, že karcinom se zpočátku neprojevuje a v těle může růst léta bez povšimnutí. Urologové usilují o zavedení plošného screeningu rakoviny prostaty. Na konci loňského roku spustili pilotní projekt, v němž se pokouší zjistit, jak nejlépe zachytit ty, kterých by se nádor mohl týkat.

Prevence a léčba

Na Homolce zavedli pacientovi nový typ bezdrátového kardiostimulátoru

  • 24 března, 2022
  • by andrlovak1

Nemocnice uvedla, že zavedení nového typu kardiostimulátoru se jako první na světě uskutečnilo 3. února právě v Nemocnici Na Homolce. Zákrok vykonal tým kardiologů pod vedení Petra Neužila ve spolupráci s Vivekem Reddym z nemocnice Mount Sinai v New Yorku, která s Homolkou dlouhodobě spolupracuje.

 

Bezdrátové kardiostimulátory lékaři implantují přímo do srdce pomocí katétru. Takový výkon představuje podle lékařů pro pacienty větší komfort a menší riziko komplikací. Nový typ dvoudutinového stimulátoru podle lékařů přinese pacientům s poruchami srdečního rytmu nové možnosti léčby.

 

“V roce 2012 jsme byli vůbec prvním pracovištěm na světě, kde se pacientům implantoval bezdrátový kardiostimulátor do pravé komory. Jsme velmi hrdí na to, že jsme i tento zákrok mohli provést ve světové premiéře. Vnímám to jako potvrzení vysoké úrovně celé české kardiologie. Pevně věříme, že se leadless (bezdrátová) kardiostimulace brzy prosadí do běžné klinické praxe,” řekl kardiolog Neužil.

 

Zavedení nového typu přístroje je součástí mezinárodní studie, do které bude zařazeno až 550 pacientů na maximálně 80 místech po celém světě. Všichni pacienti budou sledováni po dobu minimálně 12 měsíců po implantaci.

Doporučené články

Šťovík kyselý – jarní bylina bohatá na vitamín C

  • 24 března, 202224 března, 2022
  • by andrlovak1

Už z dětství si pamatujeme tu radost v očích, když u cesty vyrašil první šťovík. Všichni ho hned začali žvýkat a užívali si to osvěžení a příchod jara. Nic se nezměnilo ani v dospělosti, jen s tím rozdílem, že dnes již víme, že tato kyselá rostlina má i blahodárné účinky na naše zdraví.

Šťovík je vytrvalá bylina, kterou s příchodem jara najdeme téměř na každé louce a na okrajích cest. Má červenozelené květy a podlouhlé listy, které jsou specifické svou kyselou chutí. Právě jejich kyselost nás po rozžvýkání osvěží a dodá energii po dlouhé zimě. Kromě toho má ale šťovík i další léčivé účinky.

Šťovík využívali již v antice

Šťovík nesměl chybět na žádné velké hostině již v období antiky. V té době ho během jídla konzumovali především pro jeho schopnost zlepšovat trávení. Nebyl to ale jediný účinek, který tato rostlina měla. Námořníci ho například během cest žvýkali, aby se ochránili proti kurdějím.

Může léčit, ale i škodit

Šťovík je významným zdrojem především vitamínu C, dále také vitamínu A a v menším množství v něm najdeme i vitamíny B2 a B6. Kromě těchto látek v sobě skrývá také hořčík, draslík a železo. Tyto vitamíny a minerální látky jsou bezesporu pozitivní pro fungování našeho těla. Mezi pozitivní účinky šťovíku tak patří:

  • zlepšení pohybu ve střevech a jejich čištění,
  • odvodnění organismu,
  • rozpuštění hlenů při rýmě,
  • uvolnění dýchacích cest.

Tato rostlina je vhodnou složkou pro očistnou jarní kůru, přesto je ale potřeba si na ni dávat pozor. Kromě pozitivních složek v sobě šťovík skrývá také kyselinu šťavelovou. Ta na sebe váže minerální látky, jako je vápník či železo, a tělo je poté nemůže využívat. Proto může konzumace šťovíku u některých jedinců způsobit tvorbu ledvinových kamenů. Není tedy vhodný především pro osoby s onemocněním ledvin nebo se sklonem k tvorbě kamenů v močovém měchýři.

Jak šťovík zpracovat?

Pokud chceme ze šťovíku získat co nejvíce vitamínu C, je ideální ho konzumovat syrový. To ale neznamená, že jediná cesta je utrhnout ho na louce a samotný sníst. Šťovík se skvěle hodí například do nejrůznějších salátů.

S ohledem na obsah kyseliny šťavelové je vhodné šťovík v kuchyni využívat jako ochucovadlo. Skvěle se hodí do různých pomazánek, polévek, ale i omáček nebo jako součást smoothies. Stačí se řídit jeho přirozeně kyselou chutí a využít ho všude tam, kde je takové osvěžení žádoucí.

Prevence a léčba

Vědec usiluje o nový, zacílený způsob léčby žloutenky typu B

  • 23 března, 202224 března, 2022
  • by andrlovak1

Nanočástice je složená z tuků se zmíněnou siRNA. “Aktuálně se v laboratoři zabýváme přípravou a testováním částic. Ve chvíli, kdy se dostanou do jaterních buněk, uvolní se z nich léčivo, terapeutická siRNA, která způsobí utišení virového genu. Právě ten je zodpovědný za proniknutí viru do buněk,” vysvětlil Kratochvíl. Vědec předpokládá, že drtivá většina nanočástic se dostane na požadované místo do blízkosti jádra cílových buněk. “Tím pádem dokážeme maximálně eliminovat vedlejší účinky, které se jinak běžně při léčbě žloutenky objevují,” doplnil. Proti tomuto typu žloutenky je dostupné i očkování.

 

Nanočástice jsou obalené speciálním krycím polymerem, díky kterému organismus léčivo snáz akceptuje. “Tělo je přijme a nevyvine proti němu přehnanou imunitní reakci. Účinná látka se tak dostane přesně tam, kam má,” popsal Kratochvíl.

 

Podle výsledků prvních pokusů se ukazuje, že léčivo dokáže virový gen v jaterních buňkách utišit v průběhu několika dní až o 80 procent. Na projektu zamýšlí Kratochvíl s kolegy pracovat do konce roku. Následně se chtějí zaměřit na možnosti cílení tohoto typu nanočástic do mozku pro léčbu klíšťové encefalitidy. Využití by mohla najít i při léčbě nádorových onemocnění nebo ve výzkumu mRNA vakcín.

 

Kratochvíl se k doktorandskému studiu na agronomické fakultě dostal oklikou. Absolvent Vysokého učení technického v Brně v oboru chemie pro medicínské aplikace zamířil po konci studia do soukromého sektoru. Ten ho nenadchl, tak se vrátil na akademickou půdu.

 

Navigace pro příspěvky

1 … 44 45 46 47 48 … 133

Kalendář akcí

Březen

Duben 2025

Květen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
28
29
30
1
2
3
4
Duben

30

Žádné akce
Květen

1

Žádné akce
Květen

2

Žádné akce
Květen

3

Žádné akce
5
6
7
8
9
10
11
Květen

4

Žádné akce
Květen

5

Žádné akce
Květen

6

Žádné akce
Květen

7

Žádné akce
Květen

8

Žádné akce
Květen

9

Žádné akce
Květen

10

Žádné akce
12
13
14
15
16
17
18
Květen

11

Žádné akce
Květen

12

Žádné akce
Květen

13

Žádné akce
Květen

14

Žádné akce
Květen

15

Žádné akce
Květen

16

Žádné akce
Květen

17

Žádné akce
19
20
21
22
23
24
25
Květen

18

Žádné akce
Květen

19

Žádné akce
Květen

20

Žádné akce
Květen

21

Žádné akce
Květen

22

Žádné akce
Květen

23

Žádné akce
Květen

24

Žádné akce
26
27
28
29
30
31
1
Květen

25

Žádné akce
Květen

26

Žádné akce
Květen

27

Žádné akce
Květen

28

Žádné akce
Květen

29

Žádné akce
Květen

30

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS